............ co je podle Vas setrnejsi k diteti i matce?
Je vůbec mozné rodit v ČR na přání císařským řezem??
Mohla jste si nekterá vybrat??

Diky za odpovedi :jojo:

samozřejmě že přirozený porod...pokud nenastanou komplikace,pak je to na místě ten císařský řez(nebo pokud není dítě KP)

Za pokoutnou úplatu a po známostech ano. Jde-li to oficiálně,pochybuju. Snad v případě hooodně nespolupracující rodičky a není-li mimo už moc dole...

Možná v Německu si vybrat můžeš, ale tady ne. Jsem jednoznačně pro přirozený porod, mám dva za sebou, je to neopakovatelný zážitek.

I přesto, že jsem rodila císařem, tak se přikláním, že přirozený porod je nezapomenutelný zážitek pro ženu a menší zátěž pro organismus. Ale na druhou stranu císař má taky své výhody. První den po operaci je to dost bolestivé, ale pak je zase neuvěřitelné, jak se tělo každý den dává rychle do kupy. Domů jsem šla 5tý den po porodu (připomínám, že po porodu dvojčátek) a doma jsem fungovala v podstatě hned jako dřív. Vůbec jsem si nepřišla jako po nějaké operaci, sedět můžeš ihned a první sex, ze kterého jsem měla strach, byl taky naprosto v pohodě.
Nevím, zda ti tu někdo udělá na požádání císaře, ale kamarádka rodila v Podolí a rovnou řekla doktorovi, že má ztrach z porodu, zda by nešel císař a oni jí ho udělali, i přesto, že malá byla hlavičkou dolů.

Leidea napsal(a):

I přesto, že jsem rodila císařem, tak se přikláním, že přirozený porod je nezapomenutelný zážitek pro ženu a menší zátěž pro organismus. Ale na druhou stranu císař má taky své výhody. První den po operaci je to dost bolestivé, ale pak je zase neuvěřitelné, jak se tělo každý den dává rychle do kupy. Domů jsem šla 5tý den po porodu (připomínám, že po porodu dvojčátek) a doma jsem fungovala v podstatě hned jako dřív. Vůbec jsem si nepřišla jako po nějaké operaci, sedět můžeš ihned a první sex, ze kterého jsem měla strach, byl taky naprosto v pohodě.
Nevím, zda ti tu někdo udělá na požádání císaře, ale kamarádka rodila v Podolí a rovnou řekla doktorovi, že má ztrach z porodu, zda by nešel císař a oni jí ho udělali, i přesto, že malá byla hlavičkou dolů.

ahoj,
no presne to me zajimalo, jestli Ti ho udelaji na pozadani! Je mi jasny, ze to neni normalni postup, kdyz vse probiha v poradku, ale v zahranici ho na pozadani delaj, tak me zajimalo jestli i u nas. Prece jenom by zena mela mit pravo se rozhodnout jakym zpusobem privede sve dite na svet. Vzdyt je to jeji telo, ne?
dik :)

To jo, ale říkej to doktorům, ty jsou jiného názoru... Ale podle mě to jde i u nás, ale ne holt všude. Ale přesně tak tvé tělo, tvá volba...

Leidea napsal(a):

To jo, ale říkej to doktorům, ty jsou jiného názoru... Ale podle mě to jde i u nás, ale ne holt všude. Ale přesně tak tvé tělo, tvá volba...

...no prave! Takze Podoli, budu si to pamatovat :supr:

V zahraničí ho dělaj proto, protože tam jsou lidi schopni se s nimi soudit kvůli všemu co může nastat během přirozeného porodu - od popraskání břicha, roztržení hráze, stejně jako nastřižení, hemeroidům nebo hematomům na hlavičce.
Než se pak tahat po soudech a dávat svoji pověst všanc, dají ti podepsat papír že souhlasíš s případnými riziky které s sebou OPERACE (ne porod) nese a oni jsou krytí a maminky spokojený.
u nás je to jinak, u nás musí lékař svůj postup a rozhodnutí říznout později OBHAJOVAT....

Tigger napsal(a):

V zahraničí ho dělaj proto, protože tam jsou lidi schopni se s nimi soudit kvůli všemu co může nastat během přirozeného porodu - od popraskání břicha, roztržení hráze, stejně jako nastřižení, hemeroidům nebo hematomům na hlavičce.
Než se pak tahat po soudech a dávat svoji pověst všanc, dají ti podepsat papír že souhlasíš s případnými riziky které s sebou OPERACE (ne porod) nese a oni jsou krytí a maminky spokojený.
u nás je to jinak, u nás musí lékař svůj postup a rozhodnutí říznout později OBHAJOVAT....

Ano, to je pravda! Ale otazka zní, dá se v ČR rodit cisarem na prani? A kde?
Pro nekoho nepochopitelne, ale me to opravdu zajima...

No já rodila neplánovaně císařem a už bych to nikdy nechtěla zažít. I vztah k détěti jsem budovala déle. Měla jsem pocit, jako by nebylo moje. Jako přidělený z národního výboru :-)))

No myslím že jsem ti odpověděla :)
u nás se OPERACE na přání provádějí jen u estetické chirurgie a za slušné prachy....

U porodu musí doktor uvádět proč se rozhodl pro císaře...

Ale nevylučuju že nepůjde nějakého doktora podmáznout...

Tigger napsal(a):

No myslím že jsem ti odpověděla :)
u nás se OPERACE na přání provádějí jen u estetické chirurgie a za slušné prachy....

U porodu musí doktor uvádět proč se rozhodl pro císaře...

Ale nevylučuju že nepůjde nějakého doktora podmáznout...

Já nechci nikoho podmáznout...
Jen si myslim, ze zena by do toho mela moci  mluvit kdyz se jedna o jeji poror, jeji dite a jeji telo. A nemyslim si, ze cisar je neco nebezpecného, nevim, proc se tomu nekteri lekari tak brani, je to jen jiny zpusob jak privest dite na svet....teda podle meho nazoru, nevnucuji ho jinym

U nás se císař na "požádání" nedělá. Je to větší zátěž jak pro matku tak pro dítě, takže když to jen trochu jde ve většině porodnic se snaží o přirozený spontání porod. Jde prý hlavně o to že narkóza je pro matku i dítě velmi zatěžující a díky ní pak není možnost okamžitého poporodního kontaktu a hlavně přiložení k prsu.
Ale třeba v Americe to určo jde -  tam ti za prachy klidně přišijou na záda penis :D

Ale třeba v Americe to určo jde -  tam ti za prachy klidně přišijou na záda penis :D
:supr:

Tia - no sice je to tvoje tělo a tvoje dítě, ale ty nejsi ani lékař-porodník ani pediatr  abys mohla kvalifikovaně a odborně rozhodnout co je pro tvoje dítě nejlepší nemyslíš?

Tia - pokud jsi zdravá a mimčo taky tak je podle mě nesmysl chtít císaře.  Je to v podstatě normální operace a tudíž velkej zásah do organismu ;)

a ty bys Tio nechtěla rodit přirozeně? Proč?

Pokud si dobře pamatuju (řešili jsme to v rodině před rokem) jde prý o větší rizika (takže žádný že to je tvoje tělo, v momentě kdy tě lékař přijme, nese za tebe a tvoje dítě nesmírnou zodpovědnost).
Pak vím že se ohrožuje laktace.

Jinak hodně holek které rodily oběma způsoby, líp hodnotí vaginální porod, takže myslím že na tom něco bude. Samotné vytlačení prý stejně nebolí je spojený s hodně velkým emocionálním zážitkem a ty největší bolesti si člověk odtrpí ať už rodí tak či onak...

A kdy rodíš?

misha88 napsal(a):

a ty bys Tio nechtěla rodit přirozeně? Proč?

Tady nejde o me, nejsem tehotna a ani to v nejblizsi dobe neplanuju. Jen me to zajimalo. V posleni dobe to dost resim s ruznyma kamaradkama (tehotnyma i netehotnyma)

Moje známá je porodní asistentka a ta si řekla, že chce císaře, tak ho měla. Ale je to jasná protekce :-)))

tia...ja vim že nejsi těhotná..myslím do budoucna...

...........no to presne dokazuje, ze cisar asi nebude horsi nez klasicky porod, mam na to stejny nazor.

misha88 napsal(a):

tia...ja vim že nejsi těhotná..myslím do budoucna...

spis bych chtela cisar, ale nejsem nejaky tvrdy odpurce klasickeho porodu, jen jsem o tom hodne cetla a slysela a udelala jsem si takovyto nazor.

No, tak já teda nevím, ale ty, které mají císař za sebou, si určitě nemyslí, že je to až taková sranda a taková výhra :kapitulation:

Tio, já mám za sebou oba porody .
První císařem a druhý spontánně.
Byla jsem moc šťastná že jsem nemusela na druhého císaře.
Rozhodně jsem byla v pohodě daleko dříve po spontánním porodu.
Víš třebas o omezeném množství porodů císařem? Že sice jizva není až tak moc vidět, ale budeš jí tam mít celý život? A u tělnatějších je to opravdu dost vidět?
Sice si můžeš sednout, ale zase se špatně vstává?
Každý z těch dvou způsobů porodu má své výhody i nevýhody, ale rozhodně je menší zátěž pro organizmus spontánní porod, proto se mu také říká přirozený, zatímco při císaři můžou nastat také komplikace, je to operace jako taková.

Je pravda, že se mi před druhým porodem ptali jak chci rodit, je možné že kdybych preferovala císaře, že jsem na něm skončila, neměla jsem do něj daleko, ale já to chtěla zvládnout přirozeně.

Ale když zatím děti neplánuješ ( tuším že jsi psala že je ti sladkých 16) tak to neřeš. Kdo ví co bude za pár let. Třeba si toho císaře budeš moct v klidu zaplatit, nebo budeš ráda že rodíš přirozeně.

Mě to připadá stejné jako nechat si vytrhat zuby a nosit protézu aby se ti nekazily a nemusela jsi chodit na kontroly.

To jsi napsala hezky, Spunte :)

Urcite normalny porod pokial nemas komplikacie, nevidim dovod nechat si rezat maternicu :dumbom: ked sa bojis bolesti daj si epidural, ja by som už bez epiduralu rodit nesla fuj trauma :dumbom:  :godlike:

taky s vámi souhlasím holky...ale Tie bude už víc....vidím to na 23 asi tak..

Misho, máš pravdu, jsem zbrklá a přezdívku jsem si spletla.
Ach jo.
NO neva, stejně zatím děti neplánuje, tak na řešení má času dost.
Já z té jizvy nadšená nejsem. Je to tím že jsem pěkná boubelka :(

jeeeeeeeee, kez by mi bylo sladkych sestnact :) je mi 25. Neni to kvuli tomu, ze se bojim bolesti (i kdyz trochu jo, jako asi kazdy) ale z jinych, ruznych duvodu. A jen jsem chtela znat Vas nazor, jak se na tuto problematiku koukate, kdo preferuje to a kdo ono...
Nepotrebuju aby jste me presvedcovali, ze klasika je lepsi, jen jsem chtela videt i pohled jinych... A ta jizva zas tak strasna neni, par jsem jich videla a kdyz mate pevne svalstvo tak skoro neni videt....ale dik za nazory :supr:

Já jsem taky měla cisař, na poslední chvíli. Už jsem měla zasebou všechny ty šílené bolesti a tlačila jsem, jenže malý měl krátkou pupeční šňuru tak jsem musela na císař. Ptala jsem se asi uprostřed těch bolestí jestli by mi nemohli udělat cisař a bylo mi řečeno že neexistuje, pzotože je to operace a velký zásah do těla. A musím přiznat že je. Kdyby jsem šla rodit podruhé, tak by jsem si přála normální porod, ale s epiduralem.

Dnes jsem se dočetla v časopise Máma a já, že podle statistik je riziko komplikací u císaře 6krát vyšší než u spontánního porodu! Tiuš, ani nad císařem nepřemýšlej, nač se zbytečně nechat pitvat! Ještě k té jizvě, nejde o to jestli je vidět, ale o to, že kolem každé jizvy vznikají srůsty a ty mohou napáchat v těle hodně škody.!!!

tak já mám za sebou dva přirozený porody a jeden císař.
Přirozený porod je bolestivý před porodem, samotné tlačení je už úleva a nádherný pocit, to vyšplouchnutí mimča z vás. Normálně si to užívátě. Na bolesti se rychle zapomene. A na šití  a hojení taky.
Císař je celkově záhul na tělo. Nebolí, je to rychlý, nevím, myslím, že s epidurálem je šetrnější pro mimčo, ne pro mámu, ale potom 24 hodin ležet v bolestech na zádech. Je to horší než přirozený porod.

"...samotné tlačení je už úleva a nádherný pocit, to vyšplouchnutí mimča z vás. Normálně si to užívátě. Na bolesti se rychle zapomene. A na šití  a hojení taky."

opravdu to tak vnímáš? Mě je 22, zatím v dohledné době mimčo neplánujem, ale kdyby se náhodou povedlo, tak budem s přítelem v klidu a budem se na něj těšit, nicméně mám velké obavy a hrůzu a bojím se právě té fáze vytlačování a případného natržení...viděla jsem nějaké videa a ta pasáž kdy vylézá hlavička z míst, která bývají normálně mnohokrát užší...brrr...a k tomu historky o roztržení až ke konečníku taky moc nepřidávají:(
Je fajn slyšet i něco jiného...

Kamko, Dušička má pravdu, já už rodila pětkrát a vždycky to bylo stejné, nemohla jsem se dočkat, až mi sestry povolí tlačit!!!

Zuzi..ty máš pět dětí...to je pěkná školka...ale on ten nejstarší vlastně už asi malej nebude:)!Krásný..

Tia - a proč teda vlastně tě tak zajímá ta možnost rodit císařem na vyžádání? ;) 

Kamka - na tyhle videa a obrázky  nemá cenu koukat, člověk je pak akorát vystrašenej. Vždyť kdyby to bylo tak hrozný tak by přeci ty ženský  nerodily ;)  koneckonců při sexu  se ti tam taky vejde daleko širší věc než je samotný průchod :D :D

zuzanka je jasnej důkaz toho že porod nemůže být nic tak hroznýho :D  kdyby byl tak by do toho přeci nešla dobrovolně 5x po sobě :dumbom:

Blue, přesně tak, myslím,že porod je hodně o psychice ženy, člověk to musí brát jako přirozenou věc a né jako nemoc! Samozřejmě, že jsou vyjímky, ale od toho máme lékaře a nemocnice.

misho88, dík, je to krásné, za nic na světě bych neměnila!

Mám kamarádku, která už do začátku měla v papírech napsáno - porod císař. řezem.
Těhotenství probíhalo normálně, ale strašně se bála.
Já sama jsem rodila přirozeně, procházka růžovým sadem to sice nebyla, ale stálo to za to. Teď čekáme dvojčátka, tak nevím jak se budou rodit???

BLUE napsal(a):

Tia - a proč teda vlastně tě tak zajímá ta možnost rodit císařem na vyžádání? ;) 

Kamka - na tyhle videa a obrázky  nemá cenu koukat, člověk je pak akorát vystrašenej. Vždyť kdyby to bylo tak hrozný tak by přeci ty ženský  nerodily ;)  koneckonců při sexu  se ti tam taky vejde daleko širší věc než je samotný průchod :D :D

No uz jsem to tu psala, zajima me jestli je to mozny a kde atd. atd.
I kdyz nejsem sama jeste tehotna, neznamena to, ze me to nemuze zajimat a nemuzu se na to zeptat, ne? Preci od toho tu babinet je, abychom si zdelovaly poznatky, radily, diskutovaly....
Samotnou by me to treba nenapadlo nad tim uvazovat, ale setkala jsem se s mnoha holcinama co meli po klasickem porodu komplikace, a to nemale a trvali treba i rok a nektere se jich pry uz nezbavily. Nevim, je to asi vec nazoru a presvedceni, ale co jsem se bavila s lidma, co tomu rozumeji, treba sestricky apod, tak sami by sli taky radsi do cisare. V dnesni dobe to neni nic komplikovaneho, je to sice operace, ale kdo zadnou za svuj zivot neprodelal, ze? Krom toho si myslim, ze pro dite je to setrnejsi prichod na svet. A v neposledni rade, radsi budu mit malou jizvu na brise nez byt potrhana tam dole a mit problemy se sexem jeste nekolik mesicu po porodu.

Ale opet rikam, nejsem odpurce klasiky, jen pisu co si myslim a odvozuju to od toho co jsem se kde dozvedela. Taky nad tim zacinam sama premyslet, protoze bych chtela mit za nejaky ten rok treba mimo.
:jojo:

Tio, docela tě chápu, ale až budeš těhotná budeš mít určitě jiné starosti, než to jak rodit. :jojo:
Dnes máš i jiné možnosti porodu, třeba do vody (prý je to pro mimčo přirozenější), nebo v podřepu.

Tia - jasný, takže prostě jen sbíráš informace. Já jsme tu nikde právě nevyčetla  jestli se o to zajímáš z nějakého konkrétního důvodu nebo jen sbíráš poznatky a názory ;)

Každopádně  pokud jde o statistiky tak těch co mají problémy po spontáním porodu je nesrovnatelně méně než těch co je mají po císaři. Ženské tělo je prostě uzpůsobené k porodu, a když jde všechno normálně tak je to přirozená věc, se kterou si tělo v pohodě poradí.
Jinak by mě zajímalo která zdravotní sestra nebo porodní asistentka ti řekla že císař je pro dítě šetrnější metoda,  mám známou staniční sestru na novorozencké JIPce  a kamarádku  dětskou zdravotní sestru  a obě shodně radí císaře až  jako poslední možnost.  ;)

Tio,byla jsi už někdy na velké břišní operaci?Jestli jo,tak si k tomu přičti hormonální výbuchy a nutnost se ihned po operaci postarat nejenom o sebe,ale taky o naprosto na tobě závislého človíčka.Já mám srovnání,poprvé jsem rodila normálně a teď císařem a císař prostě není porod a emocionálně tě ochudí o zážitek z narození tvého dítěte,což je ohromné mínus.Ten nával emocí jako při normálním porodu se nekoná a přitom to je to nejkrásnější na tom všem okolo narození dítěte.Samozřejmě i po operaci,když ti tvoje dítě přinesou po několika hodinách konečně ukázat,tak ti pomalu dochází,že je z tebe maminka,ale je to o mnoho ochuzené.Člověk je unavený,utlumený mnoha prášky,bolí ho se na posteli i pohnout a připadá mu,že ten drobeček je tam jaksi mimochodem...a to je na císaři nejhorší,alespoň pro mě.Protože mám osobní srovnání s prvním porodem,tak i přes bolesti,které trvali při prvním porodu 14 hodin,bych chtěla rodit pokud možno přirozeně.Cítím se dodneška ochuzená o tu nejkrásnější chvíli,kterou s sebou přináší ta chvíle,když miminko konečně vyklouzne na svět a člověk ho poprvé vidí a chová a cítí,to mi bylo operací vzato a strašně mě to mrzí.Bohužel jsem měla akutního císaře,takže jsem si vybírat nemohla,bylo to ze zdravotních důvodů,ale dělat operaci císařským řezem jen tak,že se ti to zdá výhodnější,se mi zdá uhozené.....Možná se mnou nebudete souhlasit,ale myslím si,že kdo si to neprožil a nejlépe jeden porod normální a jeden řezem,nemůže moc porovnávat a hodnotit.Jak píše Andrejka,žádná výhra to není,ani tělesně a už vůbec ne emocionálně.Po císaři prochází ženská JIP,kde je několik hodin a někdy jí ani neřeknou,co vlastně miminko,nemá mobil,nikdo k ní nesmí,je pod práškama,všechno jí bolí,je omámená,dezorientovaná a hormony s ní lomcují.Pak se po minimálně 6-ti hodinách dostane na pokoj,kde jsou maminy s miminky,jí je zle,motá se jí hlava,břicho bolí tak,že musí ležet,má zavedenou infuzi a pytlík na čůrání.Já si připadala úplně nemožně a tak sama.Malého mi přinesli poprvé ukázat až asi v osm večer a to se narodil v 11 hodin dopoledne.Nikdo za mnou na pokoj nesměl,i když jsem slyšela manžela a mamku na chodbě,ke mně ale na pokoj namohli a já nebyla schopná vstát z postele.Až druhý den ráno mi vytáhli cévku,infuzi mě nechali a šla jsem do sprchy.Vstát z postele bylo fakt utrpení,došourat se v předklonu do sprchy a umýt se bylo tak náročné,že jsem ležela celé dopoledne,abych nabrala nějakou energii na starání se o malého,kterého už jsem chtěla mít u sebe.Poprvé rozbaleného a sama v náručí jsem ho měla 24 hodin po jeho narození,dřív to prostě nešlo.První návštěvu jsem zvládla ten druhý den odpoledne a tak ho konečně mohli vidět i příbuzní,do té doby ho viděl jen manžel,protože byl u porodu.Musím upozornit,že nejsem žádná fňukna,ale dalo mi to opravdu zabrat,s normálním porodem se to nedá srovnat,to člověka sice bolí spodek,ale jinak je docela fit.
Jestli jsi tolik přesvědčená,že chceš císaře,doporučuji ti si tady na foru najít téma,kde je císař v odkaze,tam je natočený průběh a je to tak ošklivé,že jsem ráda,že jsem to viděla až po tom,co jsem musela císaře podstoupit.
Nemám nic proti pokroku v porodnictví,sama jsem zdravotník,ale provádět tak rozsáhlé břišní zákroky,jako je císařsky řez jen tak pro srandu,že si to rodička přeje mi přijde nezodpovědné a jsem ráda,že u nás o tom rozhodují lékaři a že mají tolik rozumu,že císaře provádějí jen v případech,kdy si to vyžaduje zdravotní stav maminky,nebo miminka.
Jinak maminkám,které si to přečtou a kvůli zdravotnímu stavu na císaře musí přeji hodně sil a nebojte,tu emocionální ztrátu dohoníte,jen to budete mít trošku těžší,ale za to je odměnou zdravé a spokojené miminko.

Já jsem po 2 akutních císařích. Oba porody byly vyvolávané. u prvního jsem skončila na císaři po 15 hod. bolestí a myslela si, že u druhého porodu mě ni horšího nemůže potkat. Chyba- druhejporod byl taky vyvolávanej, 13 hodin jsem měla křížové bolesti po minutě, epidurálv naší nemocnici prostě nedaj a když už jsem měla tlaky, tak dr. prohlásil, že mimi je šprajclý a monitor ozev nic moc, tak bude císař, na kterej jsem čekala další 3/4 hodinu než přijede druhej dr. z domova. A chutovka byla, když mě v těch tlakách přivázali ruce a nohy, abych se nehejbala. Myslela jsem , že to jsou moje poslední chvilky. A ve finále dr. ještě říkal, že si už ráno před vyvoláváním myslel, že půjdu císařem. Takže já kdybych měla na výběr, tak jdu okamžitě do císaře.

Naprostý souhlas s tím, co psala špunt a Ivule. Ono opravdu není nad vlastní zkušenost, a fakt můžu říct, že mě osobně, když někdo (většinou ten, kdo nikdy nerodil) prohlásí, že raději císaře než normální porod, tak mě se zvedá tlak. Je vidět, že prostě většinou neví, o čem vlastně mluví. Já prodělala právě císař (akutní, nebyl plánovaný, ani jsem o něj nikdy nestála) a ač to vypadá, že "to nebolí", je to opravdu jen zdání. Ono to možná nebolí, ale jen v tom okamžiku, když jste na sále. Ale pak :kapitulation: Hned po porodu mě odvezli na JIPku, kde jsem byla více než 24 hodin bez jakéhokoliv kontaktu s rodinou, s manželem a bohužel hlavně s dítětem. Poprvé mi malého přivezli až po cca 7 hodinách od porodu a to jen na zhruba 5-10 minut a pak až další den ráno (rodila jsem v poledne), a zase jen na cca 10 minut, do té doby jsem nevěděla o něm vůbec nic, ani jak je na tom, kde je, nikoho nezajímaly mé otázky. Co to udělá s psychikou, snad nemusím popisovat. O tom, že 24 hodin jsem ležela na rovné posteli na zádech napojená na přístroje, kapačky, nemohla se pohnout a měla bolesti, které vám moc netlumí, protože nemůžou, kvůli nastupující laktaci, tak to ani nebudu rozepisovat. O probdělé nekonečné noci taky ne. O tom, co vše se vám honí hlavou a jak krásně postupně padáte do těžké deprese... O tom, jak se ráno musíte postavit, a jít s velkými bolestmi do sprchy, škoda mluvit (dokud to nezvládnete a nepostavíte se, aby jste se vysprchovaly, nepropustí vás z JIPky). To, že jsem manžela poprvé viděla až cca 30 hodin po porodu, taky nijak nepřidá. Byla jsem na to sama, ač jsme to tak nechtěli, takže žena, která má u porodu svého partnera, má opravdu obrovskou výhodu. Já ji neměla :grater: A tak bych mohla pokračovat. Těch proti je víc než dost. A todle jsou vlastně spíše ty "psychické" nevýhody, co se týká medicínských, tak co si budeme nalhávat, je to složitá operace a velký zásah do organismu ženy.

A co jsem tím vším chtěla vlastně říct? Že každá žena se bojí bolesti, porodu, toho, jak to všechno bude probíhat, jak to dopadne, ale myslet si, že císař to za nás "vyřeší", a my budeme OK je naivní.

Mě zbývá pár dní do druhého porodu, a lékaři mě straší, že vzhledem k mému zdravotnímu stavu to bude nejspíše zase císařský řez. Takže podle teorie, že císař je vlastně brnkačka, bych se měla i těšit, ne? Ne, opravdu se na něj netěším, věřte mi.

Ja se pridam taky, ale trosku z jine strany. Me zarazi nazor, ze je to moje telo a ja si muzu rozhodovat o tom, jak porodim. To neni pravda. Ano, muze si zachazet se svym telem a potazmo ditetem jak chce, ale ve vecech, kdy je sama zodpovedna za to, co udela, ale pokud vim, sama si cisarsky rez neprovede. Je k tomu potreba nekdo, kdo to udela a kdo pres jeji souhlas vezme na sebe riziko pripadnych komplikaci. A tim je lekar. Ja doufam, ze u nas nikdy nebude cisarsky rez na prani. Zvlastni je to, ze v drvive vetsine pripadu chteji cisare zeny, ktere nikdy nerodily. Taky mam z porodu strach, ale myslim, ze je prirozene, ze se bojime toho, co nezname. Ale nebojim se o sebe, bojim se o dite.

já bych teda chtěla vidět sestřičku která by řekla že císař je lepčí .... pár jich znám a tohle by vživotě nevypustili z pusy pokud je vše ok tak přirozený porod...
já i když se bojím bolesti jak čert kříže a u videa porodu jsem se málem složila chci rodit normoš a už se začínám i těšit :)

při prvním těhu porod trval 29 hodin, posledních 10 hodin jsem měla křížové bolesti co minutu a ne a ne se otevřít, v ruce zapíchlé 3 kapačky, kolem pasu snímání srdce miminka...bylo toh rozné, težké - říkala jsem si, že raději císař... když šla malá už ven a já mohla tlačit, najednou veškeré bolesti pominuly a samotný porod nebyl vůbec bolestivý a hlavně velmi rychlý cca 15min - a pak ten pocit , když vám položí dítě na bříško, když si ho můžete pohladit, když vám ho přiloží k prsu - Tio o tento zážitek bych už nikdy v životě nechtěla přijít - vždyt je to zázrak a hlavně strašně krásné!!!!!

co jsem se tu dočetla je pro mě zcela nové...že třeba ten samotný průchod není až tak hrozný, horší to co předchází...to se skoro začínám těšit:)

Já jsem se celý porod strachovala, aby to postupovalo a aby mi nemuseli udělat císaře a povedlo se, takže já hlasuju pro přirozený porod, není nic hezčího než vidět jak se ten prcek z Tebe vyloupne :) A porodní bolesti? Na to se velmi rychle zapomene :)

Já rodila taky 5x přirozeně a doufám,že budu i teď,protože je to ten nejkrásnější zážitek po všech bolestech najednou pocit uvolnění a miminko na břiše.A to jsem rodila vždycky bez epi a druhý porod byl KP a trval 18hodin. a dávno už o tom nevím.Samozřejmě mám strach,ale je to pro mě nejkrásnější zážitek v životě!

Holky, to přiložení mimča na břicho vám docela závidím. Mě když asi 7 hodin po císaři přivezli malou, tak mi jí sestra musela přiložit přes rameno, protože jsem se břicha ani nemohla dotknout, měla jsem strašné bolesti. Celé dopoledne jsem se probírala vlastním křikem bolestí. Mám za sebou už plastiku kolena, ale to byla proti tomuhle brnkačka. Na jipce jsem ležela 48 hod, měla jsem horečky. Léky na bolest mi dát nechtěli a při sebemenším pohybu jsem měla křečovité stahy celého břicha. Porodní bolesti proti tomu nebyli nic. O tom, že zvednout se z postele je technicko organizační problém ani nemluvím. Ještě teď je mi zle, když si na to vzpomenu a hodně dlouho jsem nemohla o porodu ani mluvit, jaký z toho mám trauma. Je teda fakt, že velký podíl na tom má i následná zdravotní péče. Takže, kdo může, tak jedině přirozenou cestou!

Tio, já také znám dvě porodní as. a obě mají jedno dítě. OBě rodily přirozeně. Ta jedna měla porod hooodně dlouhý, chlapeček měl přes 4 kg a ona je docela drobná, malá. Ani jedna z nich by si dopředu císaře nesjednávala.

A k těm komplikacím. Mě pátý den po císaři vyndavali stehy a dávali drény. Měla jsem zánět v ráně. V porodnici jsem byla 2 týdny. Opravdu nic moc.

Druhý porod byl spontánní, je pravda že vyvolávaný, protahovaný, byly i chvilky kdy jsem chtěla o toho císaře požádat, zvláště když Dr chodil každou půl hodinu se slovy uvidíme jestli to zvládnete nebo půjdete na sál. Dobře polovina osazenstva si myslela že na tom sále skončím. Do poslední chvíle jsem si nadávala že jsem chtěla přirozený porod. Ale jak píšou holky, když přišlo to vyklouznutí, to byl nával emocí :D a pak jsem byla schopná se daleko dříve postarat o domácnost i děti.

A když píšeš že jde o pevné svalstvo. To teď. Jenže víš předem kolik v těhu přibereš a jak to pak zvládneš zhubnout?

Ja jsem taky puvodne uvazovala o planovanem cisari. Taky jsem si rikala, ze kazdy zpusob ma svoje pro a proti. Ale pravdou je, ze normalni porod je "prirozeny" - proste jak to priroda zaridila a cisar je zde v pripade, ze nastanou nejake komplikace. Tady ve Sp. statech jsem si mohla nechat udelat cisare na prani - "planovany", ale v prubehu tehotenstvi jsem zmenila nazor a priklonila se k normalnimu porodu. A to jsem si za tim stala tak, ze jsem nakonec mela strach, aby k tomu cisari nedoslo. Manzel je doktor - a ten o nejakem planovanem cisari nechtel ani slyset - proste vi, co se muze stat, protoze ma spoustu operaci za sebou a par prirozenych porodu taky.
Ale treba normalni porod po cisarskem tady nedoporucuji. Je velike riziko toho, ze se pri kontrakcich roztrhne jizva na deloze a to by byl dooost prusvih. A samozrejme porod koncem panevnim, to bych s cisarem taky souhlasila - tam je to mensi riziko pro dite i pro matku.
To je jen muj nazor - muj porod trval 30 hodin - taky to nebylo nic moc - zadna uleva, jak tady nekdo psal -  nebo neco takoveho se u nas nekonalo, ale kdybych se rozhodovala znova, tak zase prirozene. :)
A jinak ja jsem sla necelych 24 h po porodu domu a po cisari se tu chodi po 48 h domu. :)

Lei napsal(a):

Ja jsem taky puvodne uvazovala o planovanem cisari. Taky jsem si rikala, ze kazdy zpusob ma svoje pro a proti. Ale pravdou je, ze normalni porod je "prirozeny" - proste jak to priroda zaridila a cisar je zde v pripade, ze nastanou nejake komplikace. Tady ve Sp. statech jsem si mohla nechat udelat cisare na prani - "planovany", ale v prubehu tehotenstvi jsem zmenila nazor a priklonila se k normalnimu porodu. A to jsem si za tim stala tak, ze jsem nakonec mela strach, aby k tomu cisari nedoslo. Manzel je doktor - a ten o nejakem planovanem cisari nechtel ani slyset - proste vi, co se muze stat, protoze ma spoustu operaci za sebou a par prirozenych porodu taky.
Ale treba normalni porod po cisarskem tady nedoporucuji. Je velike riziko toho, ze se pri kontrakcich roztrhne jizva na deloze a to by byl dooost prusvih. A samozrejme porod koncem panevnim, to bych s cisarem taky souhlasila - tam je to mensi riziko pro dite i pro matku.
To je jen muj nazor - muj porod trval 30 hodin - taky to nebylo nic moc - zadna uleva, jak tady nekdo psal -  nebo neco takoveho se u nas nekonalo, ale kdybych se rozhodovala znova, tak zase prirozene. :)
A jinak ja jsem sla necelych 24 h po porodu domu a po cisari se tu chodi po 48 h domu. :)

Ty brďo, kde vás pouští po 24 hodinách domů ? Nedovedu si představit, postavit se na nohy po tak dlouhým porodu a jít domů. Já rodila Patrika 18 hodin, a první dva dny jsem byla úplně KO. U nás se chodí pátý den, po císaři osmý. Stejně byla se mnou doma mamka, protože jsem byla jako moucha.

Heli napsal(a):

Ty brďo, kde vás pouští po 24 hodinách domů ? Nedovedu si představit, postavit se na nohy po tak dlouhým porodu a jít domů. Já rodila Patrika 18 hodin, a první dva dny jsem byla úplně KO. U nás se chodí pátý den, po císaři osmý. Stejně byla se mnou doma mamka, protože jsem byla jako moucha.

Heli, tak to tipuju na USA. Tam tě vyšťouchnou druhý den. V případě mé známé šlo o císaře, takže šla domů "až" 3.den, šla v šílených bolestech hlavy po epidurálu (neuspali jí celkově), špatně chodila, vstávala, a malá měla žloutenku, prostě lahůdka. I tak ten porod a pobyt v porodnici vyšel na několik tisíc dolarů, ale už si tu částku nepamatuju přesně.. šílený :rolleyes:

Tak to tipujete dobře, Lei s Pavlínkou žijí v zemi neomezených možností a svobody :-) Však o tom porodu kdysi dávno psala, stálo ji to docela majlant.

Jo, po bitvě je každý generál.
Po porodu, a zvlášť po uplynutí několika měsíců či let, se vidí vše jinak. Ale s každým dalším těhotenstvím přijde znovu strach, jestli to zvládnu zase. Zvládnu, což o to, ale jak? Jedna moje kamarádka má 4 děti, a říkala: "pokaždé mě při porodu PŘEKVAPILO, že to tolik bolí".:) Čas opravdu trochu otupí ostrost vzpomínek. Ale ne úplně, a taky jak u koho.
Já mám děti 8 a 10 let. Ale nezapomněla jsem.
Chápu docela strach prvorodiček, které se uchylují k císařáku. Já bych to neudělal jen čistě pro ten pocit, že porodit dítě přirozeně je jakási zkouška každé ženy, má možnost poznat své chování v krajní situaci. Taky bych se cítila, že jsem si své dítě nějak "nezasloužila", nemůžu se zbavit pocitu, že to tak má být a že příroda ví co činí.

Známá rodila s epidurálem a prohlašovala po porodu, že by si to klidně zkusila znovu... Přiznám se, že jsem měla na jazyku: "jo, to se Ti mluví, když nevíš, co porod skutečně obnáší". :)

Můj porod byl naštěstí jeden z těch rychlejších, v devět večer mi praskla voda, bez jakýchkoliv kontrakcí, o půl noci začaly kontrakce a v pět třicetdevět se Mikko narodil bez jakýchkoliv komplikací. Jsem hrozný strašpytel, bojím se doktorů a bolesti, nemůžu vidět krev, ale porod jsem zvládla bez epidurálu, s přítelovou obrovskou podporou. Neříkám, že to nebolelo, v tu chvíli jsem říkala, že už nechci žádné další mimi, ale tu bolest si dnes už ani neumím vybavit, šla bych do toho znovu. Byla jsem pyšná, že jsem to zvládla, že jsem dala synovi život a viděla ho v první okamžik, slyšela jsem svoje miminko plakat, objímala ho, je to něco tak strašně nádherného! Půjdu do toho doufám znovu a moc ráda!

Damila napsal(a):

Známá rodila s epidurálem a prohlašovala po porodu, že by si to klidně zkusila znovu... Přiznám se, že jsem měla na jazyku: "jo, to se Ti mluví, když nevíš, co porod skutečně obnáší". :)

Damilo, myslím že to vidíš hrozně kategoricky.
Epidurál není spásný, napíchnutím epidurálu se porod nestane žádnou kosmetickou seancí, jseš si jistá že ty jsi měla mnohem těžší porod než tvoje kamarádka s ním? Jsou tu holky které i přes epidurál hodnotí porod jako peklíčko a holky, které porodily raz dva bez a šly by do toho znovu.

Jinak já na volbě epidurálu nevidím nic špatného. Nevím proč nevyužít možnosti si to ulehčit, je to dobré pro mě i pro dítě. Nevidím nic hrdinského na tom jít na dno svých možností.... zvlášť když vím, že jsem od přírody nastavená tak, abych to vydržela, nemusím se o tom nějak přesvědčovat :)

Ale císařák jako volbu považuju za hroznou blbost - a navíc nikoho neušetří od bolestí, které jsou na porodu považovány za nejhorší... ale to už tu psaly všechny přede mnou...

Alexxandra:
teda, to zní úplně jak reklama na mateřství :) ale malej je opravdu moc pěknej!!!

Tigger napsal(a):

Damila napsal(a):

Známá rodila s epidurálem a prohlašovala po porodu, že by si to klidně zkusila znovu... Přiznám se, že jsem měla na jazyku: "jo, to se Ti mluví, když nevíš, co porod skutečně obnáší". :)

Damilo, myslím že to vidíš hrozně kategoricky.
Epidurál není spásný, napíchnutím epidurálu se porod nestane žádnou kosmetickou seancí, jseš si jistá že ty jsi měla mnohem těžší porod než tvoje kamarádka s ním? Jsou tu holky které i přes epidurál hodnotí porod jako peklíčko a holky, které porodily raz dva bez a šly by do toho znovu.

Jinak já na volbě epidurálu nevidím nic špatného. Nevím proč nevyužít možnosti si to ulehčit, je to dobré pro mě i pro dítě. Nevidím nic hrdinského na tom jít na dno svých možností.... zvlášť když vím, že jsem od přírody nastavená tak, abych to vydržela, nemusím se o tom nějak přesvědčovat :)

Ale císařák jako volbu považuju za hroznou blbost - a navíc nikoho neušetří od bolestí, které jsou na porodu považovány za nejhorší... ale to už tu psaly všechny přede mnou...

To Tigger:
Ne, nemyslím, že bych měla porody horší, než kdokoliv jiný. Možná kdybych měla volbu, možná bych epidurál taky zkusila a rozhodně nic špatného na tom nevidím (oproti císařáku na přání). Možná jen závidím.:)

Ale máš to jako s trháním zubu. I při injekci je to drsné. Ale bez injekce je to podstatně jiné.
A proto bych asi netvrdila, že trhání zubu nic není, když jsem to bez injekce nezažila.

Ty jsi zažila epidurál? Já ne. Ale představuji si, že to má významně tlumit bolest. Proto se dává, ne?

Neměla, a myslím že o něj jednou řeknu místo pozdravu :)

Ale třeba moudráky mi tahali s injekcí, jeden bolel, druhej ne. Ten jeden proto, protože tam měl stočené kořeny na zaníceném nervu.
To samé je s porody - spousta ovlivňujcích faktorů.

Epidurál se dává na tišení bolesti, ale musí se píchnout ve správnou dobu, to se málokdy vychytá úplně přesně, takže u spousty porodů se nedává ani na požádání (je na něj pozdě) a když už jo, tak to stejně nezabere, sestra mojí kámošky rodila dvakrát, jednou s ním a jednou bez a hodnotí porod S jako horší, a to byl druhý, měl být lehčí... štvala jí omezená pohyblivost, přitom bolesti ustoupily jen nepatrně, navíc se jí porod dokonce pozastavil - takže asi není co závidět, vyžrala si to s kanylou v zádech víc než ostatní holky...

Tvoje kámoška měla možná kliku a všechno klaplo ideálně, tak jak mělo, v tom případě jí závidím, protože si to určitě užila líp a při vzpomínce na porod má asi na rtech úsměv a ne kyselej úškleb :)

Hééč. Já měla epidurál pokaždé.
Při prvním porodu císařem anestezii, podruhé analgezii.
Musím říct že to byla ohromná úleva. Dostala jsem ho po 6,5 hodinách pravidelných kontrakcí po 2-3 minutách (samo křížové bolesti), které trvaly 1-1,5minuty. Šlo o vyvolávaný porod ( praskla mi voda a kontrakce byly velmi nepravidelné, přesto jsem noc před porodem nespala.
Záleží jak je porod dlouhý, jestli jsou křížové bolesti, jestli jste se vyspaly a jaký máte práh bolesti.
Někdo opravdu rodí pomalu s úsměvem i bez epidurálu.

rodila jsem v zahranici, byly mi nabidnuty obe moznosto porodu a vybrala jsem si cisare s epiduralem.
Mela jsem jasny termin, psychicky a fyzicka pripravena, tatinka pri sobe a ochazela jsem s miminkem 4 den po porodu a hned jsem zacala fungovat na 100%. Vseobecne je pri vaginalnim porodu vetsi riziko pro dite a pri cisarskem rezu pro matku....Osobne jsem byla velmi spokojena a porod bych zopakovala.

Tak já rodila přirozeně , epidurál mi nikdo nenabídl, ale nebránila bych se mu, proč neulevit bolestem, když to jde, já tlačila celé dvě hodiny, nikomu bych to nepřála, byla jsem vyčerpaná, unavená a neměla sílu ani dýchat a malá ne a ne ven, šla ručičkou napřed, takže dost krušné,ale nakonec se zadařilo!!!!!!  Jsem pět měsíců po porodu a pořád u mě přetrvává věta -  druhé nikdy -

Myslím si, že je jedno jestli žena rodí císařem nebo přirozeně, důležité je , aby vše proběhlo OK, ale to Vám bohužel nikdo dopředu nezaručí, komplikace mohou nastat u obou způsobů, ale podle mě by žena měla mít právo si ten způsob vybrat, já osobně i po těhlech zkušenostech bych volila porod přirozený, císaře bych se prostě víc bála :kapitulation:

souhlasim s tim, ze ten kdo nezazil porody oba dva, nemuze srovnavat. Sama ale za sebe opakuji,ze jsem se dobrovolne rozhodla pro planovany cisar  (v soukrome klinice) v mysleni: 1) ze kdyby byly komplikace tak v prni rade by mi slo o dite a v tom je cisar bezpecnejsi. 2) znala jsem meho porodnika a porodni babku nekolik mesicu pred porodem a byla jsem vyhradne v jejich peci. Dale jsem byla pediatrem, anesteziolem dukladne seznamena s prubehem porodu pri epiduralu, o pocitech, o stavu miminka. Cely tym byl u porodu. 3) ve 12:00 prisel na sal porodnik s asistentem a ve 12:15 jsem videla a slysela dceru, kterou si prebral pediatr a tatinek. za kratkou chvili jsem vedela, ze dite je zdrave a dostala jsem mimi zabalene v obleceni, ktere jsem si prinesla a nahrala na topeni. To vse behem pul hodiny. ve 12:45 jsem lezela na pokoji, mimi v naruci a telefonoala jsem rodicum....Dceru jsem mela neustale pri sobe (pouze par hodin pres noc se o ni staraly sestricky). 4 den jsem sla domu. Je ale pravda, ze pokud bych mela rodit cisarem ve statni nemocnici v CR tak bych asi tak dobre vzpominky nemela. Nechci nikomu rozmlouvat ani presvedcovat, ze cisar neni tak spatny, ale myslim, ze je to na kazde mamince jak se citi. Znam v okoli nekolik pripadu, kdy samotny strach z porodu nadela vice komplikaci. Ale hlavni je, ze miminka jsou zdrave, a my muzem byt stasnte maminy, no ne?

Těhotenství i porod se po staletí nemění a ačkoliv medicína zaznamenala maximální rozvoj, porodnictví v případě že nejde o patologii zůstává poměrně stejné. Má to nějaký důvod. Příroda přizpůsobila ženu i plod v děloze k tomu, aby bylo porozeno přirozenou cestou, tedy vaginálně.
Celý porodní děj je úměrný tomu, aby žena bez problémů porodila a aby dítě pokud je vše v pořádku bylo zdravé. Právě tento porodní děj je jak pro matku tak pro dítě velice důležitý, protože má svůj význam právě v té chvíli zrození.  Znamená to, že pokud to jenom trošku jde, žena by měla rodit vaginální cestou, jelikož tato metoda skýtá absolutně nejmenší možnosti komplikací a následných potíží, které při porodu operativním nastávají:
Nejzávažnější mohou být tzv. trombembolické komplikace (část sražené krve se uvolní do plic, stav je velmi vážný, většinou smrtelný), proto vám budou preventivně podávány léky na ředění krve, budou vám podávána po dobu operace antibiotika, tzv. antibiotická clona,  další pooperační komplikací může být infekce močových cest někdy po zavedení katetru - trubičky do močového měchýře, kterou máte po celou dobu operace a po operaci, kdy nebudete schopna sama močit. Pro možný přísun léků budete mít při operaci zajištěnou žílu.
Pro vaši představu, co vše je potřeba znovu zašít - při císařském řezu se musí proříznout kůže, podkoží, pevné fascie (blány pokrývající svaly), svaly, pobřišnice, a děloha. Proto po vyjmutí miminka nastává poměrně dlouhá doba šití dělohy a následně i břicha. Jizva srůstá různě a velmi často jizevnatě, srůsty  a tím tlačí na okolní orgány. Jizva po této operaci se může stát vaše celoživotní potíž.
Obecně se jedná o velkou břišní operaci, která sebou nese spoustu komplikací jako každá jiná břišní operace.
U plánovaných SC se provádí většinou epidurální anestezie, která nezatěžuje miminko.
Při akutním provedení SC, kdy není čas zavádět epidurální anestezii a provádí se celková anestezie, přechází velmi mnoho anestetik přes placentu k miminku.  V tělíčku dítěte zůstává velké množství anestetik, a to se s tím musí vyrovnat. Většinou jsou tyto děti spavé, mají špatný tonus svalů, často mívají hned po porodu problémy s dýcháním.   
Jiná situace nastává pokud se vaginální porod mění v komplikovaný a není možné rodit vaginálně, je dobré SC provést. V ČR není možné běžně na žádost udělat SC řez.

Ahojky statečné holky,chci se zeptat jestli některá z vás neměla porod se salutující ručičkou miminka?
Já jsem rodila přirozenou cestou,opožděný,měla jsem celkem normální průběh porodu,miminko šlo hlavičkou,ale byla tam ta ručička,doktor mi šáhl dovnitř takovou dlouhou špachtlý a pootočil ho, nešlo mi moc tlačit dostala jsem koňskou dávku oxitocinu a pak se to podařilo to jen tak v krátkosti,ale myslím,že to bylo tou ručičkou,že jsem byla docela potrhaná,šili mě děložní hrdlo a roztržení až ke konečníku,máte některá  podobnou zkušenost?Jinak bolesti mi začali kolem půlnoci a porodila jsem  10:21 a hodinu před tím mě napíchli plodovou vodu.Myslím,že kvůli té ručičce  pak doktoři zhodnotili porod jako rizikový.

Tak teď už můžu mluvit z vlastní zkušenosti. Jsme po císaři a je to fakt síla. Nebyl plánovaný, předcházelo mu 48 hodin bolestivých kontrakcí, nakonec horečka z vyčerpání a zrychlený tep miminka a i když to bylo s epidurálem, tak to bylo šílený. malou jsme sice hned po porodu viděla ale jen mi jí na vteřinku ukázali a hned jí nesli pryč a mě vezli na jipku.
Tam jsem strávila noc v bolestech,  a pak dalších 24 hodiny s tím že mi malou 2x denně přinesli ukázat a zkusit přiložit, což moc technicky nešlo, protože jsem ležela na zádech a břicho mě bolelo jako blázen.
Teď už jsem 14 dní po porodu a břicho bolí dál, mám ho celé zhmožděné, jizva je jako hrom vůbec se cítím jako splasklej pytel.
Takže příště když to jen trochu půjde tak jedině přirozenej porod!!!

Já jsem bohužel normální porod dokončila císařem. A tak strašně jsem se těšila, jak už výjde ven a jak mne ji dají. Narodila se 12,55 a až večer, když jsem se probrala, resp. po 3 hod. reklamace a keců mne ji přinesli ukázat na JIP! Nechápala jsem, proč ji nemohu vidět, bylo to mé první dítě!
Ale od začátku jsem byla zásadně proti císaři. Blbá  móda. I má kamarádka gynekoložka to odmítala, a to má úzkou pánev a první dítě se špraclo (je moment, kdy už nepůjde zpět...ale ani nemohlo ven). Navzdory tomu, že ji museli pak 2x dělat plastiku, jak ji málem rozřízli, aby dítě vytáhly a kecům, NIKDY víc porod, měla ještě dalšího kluka a zase "normálně".
Z vlastní zkušenosti mohu říci: Je třeba, aby to dítě prošlo-promasírovalo se těmi porodními cestami. Nikdo mne to nevymluví!
Co mám v okolí známé, tři rodily plánovaně císařem a každá z nás musela pak následně rehabilitovat Vojtovu metodu. Jedné trochu s břichem řízli i dítě u ucha, když ji otevírali. Třeba jsem jednou viděla dítě, které mne nepřipadalo úplně normální, jenom držením ruky. Ptám se matky? nenarodila se náhodou císařem? A ona, jak to vím? Já - nevím, ale vidím dítě jak stojí a určitě musíte chodit na rehab. My rehabilitujeme ještě ted, a už je ji 10,5 let. To za tu dobu člověk už vidí vady, které ostatní neevidují..neznají.
Když epidurál odstraní bolest, fakt není důvod se nechat řezat.

Nemám osobní zkušenost s císařem, ale zaujalo mne, že se často objevuje u českých maminek volání, že mají po císaři velkou a hnusnou jizvu apod.... Švagrová rodila císařem v Německu, vyholili ji dva centimetry vodorovného ochlupení a v tom místě jí zůstala 7 cm dlouhá tenká bílá čárka. Tzn. v malých plavkách naprosto bezproblému schovatelná.
Byla to běžná nemocnice se standarndním přístupem, žádné soukromé sanatorium. Jak to teda vypadá u nás, ať mám nějaké srovnání a představu.

Tak to dnes už nedělají řez přez celé břicho-křížem dolů od pupku, jako kdysi. Je to řez jako píšeš, do bikin - vodorovně -nad stydkou kostí, mne kupř.ani nevyholili, jak bylo třeba spěchat, resp. jsem se nechala preventivně vyholit už doma k porodu(aby mne nedrápali tupou!!!). Což o to, tenká čára taky zůstane, ovšem císař se nebere jako OPERACE, ale prostě jsi rodila císařem a je to. A možná to chápání, že to nic není, není správné, víš.

Jasan, staré jizvy před dvaceti lety se nepočítají, ale spíš mne zaujalo, že různě ale i v tomto vlákně holky nadávaly, že měly obrovskou a nechutnou jizvu atd.... Což mi 7 cm jizva nepříjde.... Nediskutuji o správnosti, nesprávnosti, bolestivosti atd.... to je něco jiného.... Jen ta estetika mne zaujala, zda už se všude u nás hledí i na estetično a neřeže se jako do bifteku.