monika — 28. 4. 2007 14:16

Dobrý den, mám dvě děti 7 let a 3 roky.Starší syn je velice žívé dítě nemám potvrzeno že je hyperaktivní ale normální to není poslouchá jen když chce ve škole má také problémy už nevím co mám dělat všechno mu je jedno chodíme i k psycholožce ale žádná velká změna se nekoná.Ve škole má dny kdy to jde ale pak poslouchám od učitelky jak nespolupracuje neposlouchá atd.pak mám pocit jako že jsem ta nejhorší máma na světě.Každý den mu domlouváme vždy mě slíbí že bude hodný ale pak přinese poznámku typu houpe se na židli,nedává pozor,čmárá po lavici ,nespolupracuje.Dnes přijel z tří denního výletu od školy brečel,že se mu tam nelíbylo že ho tam kluci zmlátili,tajjdu za učitelkou ptám se ji co se dělo a její odpověď zní a ještě jejich kolegiň,no co byste chtěla víte jakej je žádnej svatoušek tak buďte ráda že je živej a zdravej.A že prý kluky provokolval a jíná paní učitelka říká že můj kluk mlátí taky jeho a že to jsou kluci tak ať si to vyřešej.Jenže mě už nebaví poslouchat jak mám hrozný díte je to můj syn a miluju ho a na druhou stranu jsem z něj hotová.Jinak se učí dobře ale prostě to jak neposlouchá mě hrozně štve.Už nevím čím ho motivovat vždy mě slíbí jak bude hodnej ale sliby chyby.Nevím co dělám špatně má vše co chce když si to zaslouží.Třa to on ví že když bude ve škole hodnej tak budu mít radost a dovolím mu počítač ale příjde ze školi s poznámkou a má po počítači a jsem naštvaná a přesto to na mě s brekem skouší.Jako kdyby nevěděl o co jde. Něco provede a vůbec si to neuvědomí ví že bude zle ale je mu to jedno. Psycholožka říká stačí mu to říct jednou a musí pochopit že to stačí ale on to nechápe,vše musím říkat aspoň pětkrát a ještě na něj křiknout.Nastolila jsem i pevný režim v spaní a stejně večer co večer to skouší.Stále by něco vyváděl je neúnavný chodí na sporty a stále má moc energie nikdy se neunaví a nic ho nebaví dlouho.Možná je někdo v podobné situaci prosím poraďte co mám dělat abych neskončila v blázinci.:dumbom:

nexxi — 28. 4. 2007 14:45

moniko, já sice žádné dítě nemám ale myslím si že je to hodně o přístupu učitelky a že by možná pomohla změna školy, známí měli to samé s dcerou, všichni byli pochávlení, ona ne atd.. je na jiné škole, na vesnické a už nejsou žádné problémy

monika — 28. 4. 2007 14:53

nexxi napsal(a):

moniko, já sice žádné dítě nemám ale myslím si že je to hodně o přístupu učitelky a že by možná pomohla změna školy, známí měli to samé s dcerou, všichni byli pochávlení, ona ne atd.. je na jiné škole, na vesnické a už nejsou žádné problémy

No taky už jsem takovou myšlenku měla je to hodně těžké mají učitelku která šla poprvé učit a hned prváčky samozřejmě její představa asi byla že celá třída bude sedět a dělat vše podle jeich představ a to jich je ve třídě14 dětí.Nevím tato doba je jiná než za mě.Uvidím co se bude dít dál ale určitě to budu muset nějak řešit díky za podporu Monika

Hannah — 28. 4. 2007 15:27

Moniko,každé dítě se věčně houpe na židli,vyrušuje,čmárá na lavici a nespolupracuje. Informovat matku o podobných pitominkách může jen začátečník nebo protekční honič vysokoškolského diplomu. Učitelka , která na sebe písemně práskne jak je neschopná zabavit sedmileté dítě a doufá , že její problém vyřešíte domluvou někdy odpoledne kdy hoch už ani neví co se ve škole dělo, ničí dětskou duši.
Děti potřebují řád.Potřebují se vyblbnout , vylítat.Malí kluci i trochu poprat.Pohádat,usmiřovat. Napravovat škody a omlouvat se.   
U živých dětí třeba víc pohybu a akce. To můžeš obstarat ty jako matka.Vybrala jsi klukovi sport, Vymysli taky drobnou domácí pomoc.Ať je důležitý.
Co se učitelů týká myslím ,že by měl existovat krom Zlatého Ámose i žebříček pedagogických škol.
Jsou v této zemi učitelé kteří dokáží naučit psát dítě s ochrnutýma rukama,číst a psát děti "nevzdělatelné", milovat svou šikovnost a řemeslo.
Pak tady ale máme i produkty lovu na diplom. No a ti se taky něčím živit musí.

kukusa — 28. 4. 2007 16:54

monika napsal(a):

Dobrý den, mám dvě děti 7 let a 3 roky.Starší syn je velice žívé dítě nemám potvrzeno že je hyperaktivní ale normální to není poslouchá jen když chce ve škole má také problémy už nevím co mám dělat všechno mu je jedno chodíme i k psycholožce ale žádná velká změna se nekoná.Ve škole má dny kdy to jde ale pak poslouchám od učitelky jak nespolupracuje neposlouchá atd.pak mám pocit jako že jsem ta nejhorší máma na světě.Každý den mu domlouváme vždy mě slíbí že bude hodný ale pak přinese poznámku typu houpe se na židli,nedává pozor,čmárá po lavici ,nespolupracuje.Dnes přijel z tří denního výletu od školy brečel,že se mu tam nelíbylo že ho tam kluci zmlátili,tajjdu za učitelkou ptám se ji co se dělo a její odpověď zní a ještě jejich kolegiň,no co byste chtěla víte jakej je žádnej svatoušek tak buďte ráda že je živej a zdravej.A že prý kluky provokolval a jíná paní učitelka říká že můj kluk mlátí taky jeho a že to jsou kluci tak ať si to vyřešej.Jenže mě už nebaví poslouchat jak mám hrozný díte je to můj syn a miluju ho a na druhou stranu jsem z něj hotová.Jinak se učí dobře ale prostě to jak neposlouchá mě hrozně štve.Už nevím čím ho motivovat vždy mě slíbí jak bude hodnej ale sliby chyby.Nevím co dělám špatně má vše co chce když si to zaslouží.Třa to on ví že když bude ve škole hodnej tak budu mít radost a dovolím mu počítač ale příjde ze školi s poznámkou a má po počítači a jsem naštvaná a přesto to na mě s brekem skouší.Jako kdyby nevěděl o co jde. Něco provede a vůbec si to neuvědomí ví že bude zle ale je mu to jedno. Psycholožka říká stačí mu to říct jednou a musí pochopit že to stačí ale on to nechápe,vše musím říkat aspoň pětkrát a ještě na něj křiknout.Nastolila jsem i pevný režim v spaní a stejně večer co večer to skouší.Stále by něco vyváděl je neúnavný chodí na sporty a stále má moc energie nikdy se neunaví a nic ho nebaví dlouho.Možná je někdo v podobné situaci prosím poraďte co mám dělat abych neskončila v blázinci.:dumbom:

Ahoj ja sice jeste deti ve skole nemam, ale souhlasim tady s tim, ze hodne zalezi na ucitelce. Jsou take, ktere ty deti miluji a povolani maji v genech a v srdci a take, ktere jsou bezradne a ty deti nezvladaji a resi to tedy poznamkami, ktere jsou stejne k nicemu. To ze je tvuj syn nosi neustale svedci tomu, ze si s nim pani pedagozka opravdu nevi rady - a to je jeji problem - nikoliv tvuj.
a s tim jak odmlouva - rekla bych, ze bych zkusila nedat mu sanci diskutovat - vecer zavel "do postele" a az zacne diskutovat, tak ho chytni pod kridlem, odved ho do pokojiku a nech ho tam. Casem mu to dojde, asi na nej slovni vysvetlovani nema vliv, je to proste muz cinu.

monika — 28. 4. 2007 17:08

kukusa napsal(a):

monika napsal(a):

Dobrý den, mám dvě děti 7 let a 3 roky.Starší syn je velice žívé dítě nemám potvrzeno že je hyperaktivní ale normální to není poslouchá jen když chce ve škole má také problémy už nevím co mám dělat všechno mu je jedno chodíme i k psycholožce ale žádná velká změna se nekoná.Ve škole má dny kdy to jde ale pak poslouchám od učitelky jak nespolupracuje neposlouchá atd.pak mám pocit jako že jsem ta nejhorší máma na světě.Každý den mu domlouváme vždy mě slíbí že bude hodný ale pak přinese poznámku typu houpe se na židli,nedává pozor,čmárá po lavici ,nespolupracuje.Dnes přijel z tří denního výletu od školy brečel,že se mu tam nelíbylo že ho tam kluci zmlátili,tajjdu za učitelkou ptám se ji co se dělo a její odpověď zní a ještě jejich kolegiň,no co byste chtěla víte jakej je žádnej svatoušek tak buďte ráda že je živej a zdravej.A že prý kluky provokolval a jíná paní učitelka říká že můj kluk mlátí taky jeho a že to jsou kluci tak ať si to vyřešej.Jenže mě už nebaví poslouchat jak mám hrozný díte je to můj syn a miluju ho a na druhou stranu jsem z něj hotová.Jinak se učí dobře ale prostě to jak neposlouchá mě hrozně štve.Už nevím čím ho motivovat vždy mě slíbí jak bude hodnej ale sliby chyby.Nevím co dělám špatně má vše co chce když si to zaslouží.Třa to on ví že když bude ve škole hodnej tak budu mít radost a dovolím mu počítač ale příjde ze školi s poznámkou a má po počítači a jsem naštvaná a přesto to na mě s brekem skouší.Jako kdyby nevěděl o co jde. Něco provede a vůbec si to neuvědomí ví že bude zle ale je mu to jedno. Psycholožka říká stačí mu to říct jednou a musí pochopit že to stačí ale on to nechápe,vše musím říkat aspoň pětkrát a ještě na něj křiknout.Nastolila jsem i pevný režim v spaní a stejně večer co večer to skouší.Stále by něco vyváděl je neúnavný chodí na sporty a stále má moc energie nikdy se neunaví a nic ho nebaví dlouho.Možná je někdo v podobné situaci prosím poraďte co mám dělat abych neskončila v blázinci.:dumbom:

Ahoj ja sice jeste deti ve skole nemam, ale souhlasim tady s tim, ze hodne zalezi na ucitelce. Jsou take, ktere ty deti miluji a povolani maji v genech a v srdci a take, ktere jsou bezradne a ty deti nezvladaji a resi to tedy poznamkami, ktere jsou stejne k nicemu. To ze je tvuj syn nosi neustale svedci tomu, ze si s nim pani pedagozka opravdu nevi rady - a to je jeji problem - nikoliv tvuj.
a s tim jak odmlouva - rekla bych, ze bych zkusila nedat mu sanci diskutovat - vecer zavel "do postele" a az zacne diskutovat, tak ho chytni pod kridlem, odved ho do pokojiku a nech ho tam. Casem mu to dojde, asi na nej slovni vysvetlovani nema vliv, je to proste muz cinu.

Je to milé, když mám pocit, že díky vašim odpovědím to už nevidím tak černě s mím synem to bude asi boj na delší trať,ale ve své podstatě jsem silná akorád si to někdy takto beru.Mám hodného manžela který při mě stojí a to mě dost pomáhá.S naší paní učitelkou to se uvidí časem je moc hodná ale děti musí být podle její představi také hodní jak je problém je zle doufám že za pár let prakxe na to přijde a až se setká s podobným dítětem jako je moje už si poradí.Doma skusím nastolit přísnější režim a uvidím co dál. Díky Monika

Kiara — 28. 4. 2007 18:53

Ano, děvčata to sem napsala naprosto přesně. Vše záleží na učitelích. Píšeš, že se sedmiletý synek dobře učí, tak za to buď ráda. To, že nosí poznámky typu takových kravin, jako že se houpe na židli, nedává pozor - panebože, vždyť je to prváček nebo druháček a od toho žádný učitel nemůže chtít, aby seděl čtyři-pět hodin jak pecka s rukama za zády. A že se pere? Panebože, vždyť je to kluk a každý kluk má zakódováno v genech měřit si síly se soupeři :) Připadá mi, že toho chudáka zbytečně stresuješ a to, že si ho ve škole učitelka nedokáže zvládnout, píše mu poznámky a ty mu za ně zarazíš počítač, na který se klučina evidentně těší - nezlob se, ale to je vůči tomu dítěti dost kruté. Je to živé, zdravé, chytré dítě, buď za to ráda a zbytečně ho kvůli učitelce netrap.
A navíc - jak jsem pochopila už z vlastní zkušenosti s učiteli na základní škole - pokud si pedagog evidentně neví rady se žákem, který se jakýmkoliv způsobem vymyká (tzn. nesedí tiše jak balvan po celou hodinu výuky), je automaticky dítě označeno za černou ovci třídy a podle toho je na něj pohlíženo po celou dobu školní docházky. Jsou učitelé, kteří dokážou zaujmout výkladem a jsou natolik pedagogicky zdatní, že zlobivce dokáží omezit na minimum, ovšem jsou i tací, v jejichž zájmu je jen odučit a jít domů a to jsou Ti, kteří píšou poznámky, volají si pravidelně rodiče do školy a trápí jak dítě, tak jeho rodinu. Kamarád mého syna byl takhle v sedmé třídě (!) přeřazen ze základky do zvláštní školy. Divím se, že na to jeho rodiče přistoupili. Mně ten kluk nepřipadal obzvlášť hloupý, jen byl v pubertě dosti nevycválaný a kdyby byl přeřazen na jinou školu, v té zvláštní škole by rozhodně skončit nemusel. To je jen ukázka toho, jak se může škola podepsat na dítěti, které v hodinách  "jen" vyrušovalo, mělo nejapné poznámky a učitelé ho nebyli schopni zabavit či usměrnit.

myholi — 28. 4. 2007 20:34

Ahoj Moniko,
nedalo mi to, abych ti nenapsala. Mám syna kterému je 6 a půl. A to, jak popisuješ svého synka, je jako by jsi mluvila o mém. Jen s tím rozdílem, že ten můj je ještě ve školce a má silnou vadu řeči (patlavost). Celou dobu co chodí do školky si na něj paní učitelka stěžovala. Cítila jsem se jako neschopná matka. Dokonce si paní ředitelka vyžádala i posudek z PPP, který mimochem "hrál" pro mého syna. A v září, když se vybíraly kroužky ,jsem ho na jeho přání přihlásila na angličtinu. A to se paní učitelce nelíbilo! Tak si mě zase "vyčíhla" (dokonce před mým synem) a dost zhurta se do mě pustila. Jak si to jako představuju?! Že ona se osobně postará o to, aby na kroužek nechodil dokud se nenaučí mluvid správně česky. A to mě dostalo! Viděla jsem, jak to mého syna zranilo, to co slyšel:-(. Postavila jsem se za něj. Vysvětlila jsem jí, že neočekáváme žádnou skvělou výslovnost, ale že jde o to, aby dělal to co ho zajímá (tělesně postižení taky sportují). Domluvila jsem se učitelkou angličtiny (nebyl problém). A na kroužek chodí, a hrozně rád. Od tohotu výstupu (který jsem lítostivě obrečela) žádné malicherné stížnosti na syna nejsou. Říkám si, že jsem za ním měla stát už dávno!
Nijak jsem ti neporadila, ale možná ti pomůže pocit, že nebojuješ sama za své dítě. A jak píšou holky, problém je spíš u učitelky než u tvého syna, který se jistě ze všech svých sil snaží jak nejvíc může!

kukusa — 28. 4. 2007 21:16

Kiara napsal(a):

Ano, děvčata to sem napsala naprosto přesně. Vše záleží na učitelích. Píšeš, že se sedmiletý synek dobře učí, tak za to buď ráda. To, že nosí poznámky typu takových kravin, jako že se houpe na židli, nedává pozor - panebože, vždyť je to prváček nebo druháček a od toho žádný učitel nemůže chtít, aby seděl čtyři-pět hodin jak pecka s rukama za zády. A že se pere? Panebože, vždyť je to kluk a každý kluk má zakódováno v genech měřit si síly se soupeři :) Připadá mi, že toho chudáka zbytečně stresuješ a to, že si ho ve škole učitelka nedokáže zvládnout, píše mu poznámky a ty mu za ně zarazíš počítač, na který se klučina evidentně těší - nezlob se, ale to je vůči tomu dítěti dost kruté. Je to živé, zdravé, chytré dítě, buď za to ráda a zbytečně ho kvůli učitelce netrap.
A navíc - jak jsem pochopila už z vlastní zkušenosti s učiteli na základní škole - pokud si pedagog evidentně neví rady se žákem, který se jakýmkoliv způsobem vymyká (tzn. nesedí tiše jak balvan po celou hodinu výuky), je automaticky dítě označeno za černou ovci třídy a podle toho je na něj pohlíženo po celou dobu školní docházky. Jsou učitelé, kteří dokážou zaujmout výkladem a jsou natolik pedagogicky zdatní, že zlobivce dokáží omezit na minimum, ovšem jsou i tací, v jejichž zájmu je jen odučit a jít domů a to jsou Ti, kteří píšou poznámky, volají si pravidelně rodiče do školy a trápí jak dítě, tak jeho rodinu. Kamarád mého syna byl takhle v sedmé třídě (!) přeřazen ze základky do zvláštní školy. Divím se, že na to jeho rodiče přistoupili. Mně ten kluk nepřipadal obzvlášť hloupý, jen byl v pubertě dosti nevycválaný a kdyby byl přeřazen na jinou školu, v té zvláštní škole by rozhodně skončit nemusel. To je jen ukázka toho, jak se může škola podepsat na dítěti, které v hodinách  "jen" vyrušovalo, mělo nejapné poznámky a učitelé ho nebyli schopni zabavit či usměrnit.

Kiaro nezlob se na me, ale tady ti budu trochu oponovat - kdyz bude syn nosit domu poznamky a ja mu za ne zrusim tresty, ukazumu tak tim, ze co rekne profesor se nebere a nerespektuje a ze jeho autorita je vlastne k nicemu. Nezastavam se neschopneho pedagoga, ale myslim tak do budoucna - aby se pak jednoho dne nestalo, ze si bude myslet, ze profesor se muze rozcilovat jak chce, ponevadz jeho mamce je to stejnak jedno a k tomu pc ho pusti.
Je fakt, ze tyhle tresty jsou zbytecne tyrani za neco, co vlastne neprovedl -  coz z pristupu ucitele ted vyplyva. Ja bych si mozna dupla na ucu a rekla ji, at se laskave nezlobi, ale ze poznamky typu - cmara po lavici a pod. te nezajimaji. Je to ale osemetna vec - lidi jsou zli, pokud jde o nejakou surii, bala bych se, aby to pak malemu ve skole "nezprijemnovala".

Kiara — 28. 4. 2007 22:14

Kukusa: máš pravdu - opravdu bych si dupla na učitelku s tím, že podobné prkotiny mě nezajímají. Jako pedagog si má žáka srovnat sama. Pokud by se po malém učitelka i nadále "vozila", tak bych pro dobro dítěte neváhala změnit školu.
A něco Ti řeknu - já jsem především máma, která hledí vlastním rozumem a srdcem na problémy vlastního dítětë.A ne, že "UČITELKA ŘEKNE" "UČITELKA ROZHODNE" "UČITELKA NAPÍŠE POZNÁMKU" to ani omylem. Jestliže si moje dítě s paní učitelkou nesedí, tak budu v zájmu vlastního dítěte hledat jinou školu, kam bude moje dítě docházet.

elementgirl — 29. 4. 2007 14:12

monika napsal(a):

Dobrý den, mám dvě děti 7 let a 3 roky.Starší syn je velice žívé dítě nemám potvrzeno že je hyperaktivní ale normální to není poslouchá jen když chce ve škole má také problémy už nevím co mám dělat všechno mu je jedno chodíme i k psycholožce ale žádná velká změna se nekoná.Ve škole má dny kdy to jde ale pak poslouchám od učitelky jak nespolupracuje neposlouchá atd.pak mám pocit jako že jsem ta nejhorší máma na světě.Každý den mu domlouváme vždy mě slíbí že bude hodný ale pak přinese poznámku typu houpe se na židli,nedává pozor,čmárá po lavici ,nespolupracuje.Dnes přijel z tří denního výletu od školy brečel,že se mu tam nelíbylo že ho tam kluci zmlátili,tajjdu za učitelkou ptám se ji co se dělo a její odpověď zní a ještě jejich kolegiň,no co byste chtěla víte jakej je žádnej svatoušek tak buďte ráda že je živej a zdravej.A že prý kluky provokolval a jíná paní učitelka říká že můj kluk mlátí taky jeho a že to jsou kluci tak ať si to vyřešej.Jenže mě už nebaví poslouchat jak mám hrozný díte je to můj syn a miluju ho a na druhou stranu jsem z něj hotová.Jinak se učí dobře ale prostě to jak neposlouchá mě hrozně štve.Už nevím čím ho motivovat vždy mě slíbí jak bude hodnej ale sliby chyby.Nevím co dělám špatně má vše co chce když si to zaslouží.Třa to on ví že když bude ve škole hodnej tak budu mít radost a dovolím mu počítač ale příjde ze školi s poznámkou a má po počítači a jsem naštvaná a přesto to na mě s brekem skouší.Jako kdyby nevěděl o co jde. Něco provede a vůbec si to neuvědomí ví že bude zle ale je mu to jedno. Psycholožka říká stačí mu to říct jednou a musí pochopit že to stačí ale on to nechápe,vše musím říkat aspoň pětkrát a ještě na něj křiknout.Nastolila jsem i pevný režim v spaní a stejně večer co večer to skouší.Stále by něco vyváděl je neúnavný chodí na sporty a stále má moc energie nikdy se neunaví a nic ho nebaví dlouho.Možná je někdo v podobné situaci prosím poraďte co mám dělat abych neskončila v blázinci.:dumbom:

Moniko rozhodne zmena skoly...braska prozival to same...pak uz ho vsichni videli jako cernou ovci(myslim ucitele)kdykoli se neco semlelo bylo to na nej(i kdyz se vedelo ze to byl nekdo jiny)proste se to s nim vezlo...zmena skoly probehla vpohode a braska byl stastny a ucitele ho chvalili...nemyslim si ze vzdy je to jen o nasich detech!!!Zalezi i na ucitelich!!Rozhodne bych to resila driv nez si rekne ze kdyz ho teda vsichni jako grazla vidi tak teda ten grazl bude...:(

elementgirl — 29. 4. 2007 14:14

Jo a jeste neco...kazdej normalni ucitel rekne ze poznamky ROZHODNE nic neresi!!!!!

Vlaďka — 30. 4. 2007 7:51

elementgirl napsal(a):

Jo a jeste neco...kazdej normalni ucitel rekne ze poznamky ROZHODNE nic neresi!!!!!

Nám teď řekla p.uč. na třídní schůzce, že bude psát poznámky, aby měla podklady pro třídní důtky a dvojky z chování. Ve čtvrté třídě!!
Starší syn nosil poznámky podobného typu - při hodině napíše polovinu cvičení atd.
Vysvětlila jsem paní učitelce, že to je její problém a ne můj, jelikož jsem odtud 20 km v zaměstnání a ona má ve třídě 7 dětí, tudíž by je měla zvládnout. Potom to bylo o něco lepší.
Těď mladší syn  (nejen on) bojuje s paní učitelkou, která zřejmě nemá pochopení pro to, že kluci jsou živí. Od první třídy nám učitelé tvrdí, že takhle inteligentní třídu ještě neučili, ale to chování...! Podle mě se to musí někde odrazit. Děti potřebují o přestávce pohyb a ne sedět v lavicích a "neotravovat", ale tohle zřejmě někdo nemůže pochopit. Bývalá učitelka jim vymýšlela práci do hodiny navíc, protože byli za 25 min hotovi s dávkou práce na hodinu a tato p.uč. bohužel asi nemá trpělivost a chuť se jimi zaobírat víc, než co požadují osnovy a děti i my jsme z toho už dost unavení. Je to  trochu od tématu, ale při čtení mě to napadlo a musela jsem si ulevit.

Eva36 — 30. 4. 2007 9:16

Teda ty učitelky jsou snad fakt krávy...jak to tady čtu....

Jinak já bych v případě moniky zkusila možná i změnit psychologa (co člověk, to názor, že) a poradit se, jak na chlapce jít. A to se změnou učitele taky není od věci. Můj bratr (hyperaktivní dyslektik) míval kdysi šílené problémy s učitelkou, pak přišla jiná a brácha byl jako vyměněnej. V podstatě to bylo totiž hodný dítě, ale neuměl se krotit. Jelikož druhá paní učitelka věděla, jak na něj, přetrhl by se pro ni.... Ta původní úča by mu celkem jistě už v tý čtvrtý třídě naprosto znechutila školu a brácha by možná stěží dokončil základku...(dyslexie přitom s inteligencí nesouvisí, tu má úplně v pohodě)...

kukusa — 30. 4. 2007 9:41

Kiara napsal(a):

Kukusa: máš pravdu - opravdu bych si dupla na učitelku s tím, že podobné prkotiny mě nezajímají. Jako pedagog si má žáka srovnat sama. Pokud by se po malém učitelka i nadále "vozila", tak bych pro dobro dítěte neváhala změnit školu.
A něco Ti řeknu - já jsem především máma, která hledí vlastním rozumem a srdcem na problémy vlastního dítětë.A ne, že "UČITELKA ŘEKNE" "UČITELKA ROZHODNE" "UČITELKA NAPÍŠE POZNÁMKU" to ani omylem. Jestliže si moje dítě s paní učitelkou nesedí, tak budu v zájmu vlastního dítěte hledat jinou školu, kam bude moje dítě docházet.

Kiaro mas pravdu, ucitelka "nerozhoduje", ale ucitelky se musi poslouchat a to si ty prckove musi uvedomit. Ono se drive rikalo "spoluprace rodiny a skoly" a tak by to podle me melo fungovat.

kukusa — 30. 4. 2007 9:46

Vlaďka napsal(a):

elementgirl napsal(a):

Jo a jeste neco...kazdej normalni ucitel rekne ze poznamky ROZHODNE nic neresi!!!!!

Nám teď řekla p.uč. na třídní schůzce, že bude psát poznámky, aby měla podklady pro třídní důtky a dvojky z chování. Ve čtvrté třídě!!
Starší syn nosil poznámky podobného typu - při hodině napíše polovinu cvičení atd.
Vysvětlila jsem paní učitelce, že to je její problém a ne můj, jelikož jsem odtud 20 km v zaměstnání a ona má ve třídě 7 dětí, tudíž by je měla zvládnout. Potom to bylo o něco lepší.
Těď mladší syn  (nejen on) bojuje s paní učitelkou, která zřejmě nemá pochopení pro to, že kluci jsou živí. Od první třídy nám učitelé tvrdí, že takhle inteligentní třídu ještě neučili, ale to chování...! Podle mě se to musí někde odrazit. Děti potřebují o přestávce pohyb a ne sedět v lavicích a "neotravovat", ale tohle zřejmě někdo nemůže pochopit. Bývalá učitelka jim vymýšlela práci do hodiny navíc, protože byli za 25 min hotovi s dávkou práce na hodinu a tato p.uč. bohužel asi nemá trpělivost a chuť se jimi zaobírat víc, než co požadují osnovy a děti i my jsme z toho už dost unavení. Je to  trochu od tématu, ale při čtení mě to napadlo a musela jsem si ulevit.

...... bude psat poznamky, aby mela podklady pro tridni dutky a dvojky z chovani. CO TO PROBOHA JE???? No to je docela desny, boha jeho to je sadomasochystka, mam pocit, ze se cely studium a pripravu na vzdelavani zaku tesila na to, jaky pekny a smysluplny poznamky bude psat a nasledne pak udelovat spatne znamky z chovani. No prudici proste nevymrou :/

Vlaďka — 30. 4. 2007 10:03

No jo, co naděláš. Ještě nám řekla, že to není žádná legrace tu poznámku  vytvořit, takže má naučené větičky a děti ať nám to vysvětlí sami. Ještě ji budou mít příští rok, ale nevím, nevím, jak dlouho to všichni vydržíme. Má docela dobrou šanci, že rodiče sepíší petici a paní učitelka půjde učit jinam.

Pandorraa — 30. 4. 2007 10:24

Tedy děvčata, tohle je dost hororové čtení.....
O našem školství nemám žádné iluze, ale že tolik ubylo opravdových učitelů a přibylo amaterů, to jsem netušila.....

Selima — 30. 4. 2007 10:33

monika napsal(a):

Dobrý den, mám dvě děti 7 let a 3 roky.Starší syn je velice žívé dítě nemám potvrzeno že je hyperaktivní ale normální to není poslouchá jen když chce ve škole má také problémy už nevím co mám dělat všechno mu je jedno chodíme i k psycholožce ale žádná velká změna se nekoná.Ve škole má dny kdy to jde ale pak poslouchám od učitelky jak nespolupracuje neposlouchá atd.pak mám pocit jako že jsem ta nejhorší máma na světě.Každý den mu domlouváme vždy mě slíbí že bude hodný ale pak přinese poznámku typu houpe se na židli,nedává pozor,čmárá po lavici ,nespolupracuje.Dnes přijel z tří denního výletu od školy brečel,že se mu tam nelíbylo že ho tam kluci zmlátili,tajjdu za učitelkou ptám se ji co se dělo a její odpověď zní a ještě jejich kolegiň,no co byste chtěla víte jakej je žádnej svatoušek tak buďte ráda že je živej a zdravej.A že prý kluky provokolval a jíná paní učitelka říká že můj kluk mlátí taky jeho a že to jsou kluci tak ať si to vyřešej.Jenže mě už nebaví poslouchat jak mám hrozný díte je to můj syn a miluju ho a na druhou stranu jsem z něj hotová.Jinak se učí dobře ale prostě to jak neposlouchá mě hrozně štve.Už nevím čím ho motivovat vždy mě slíbí jak bude hodnej ale sliby chyby.Nevím co dělám špatně má vše co chce když si to zaslouží.Třa to on ví že když bude ve škole hodnej tak budu mít radost a dovolím mu počítač ale příjde ze školi s poznámkou a má po počítači a jsem naštvaná a přesto to na mě s brekem skouší.Jako kdyby nevěděl o co jde. Něco provede a vůbec si to neuvědomí ví že bude zle ale je mu to jedno. Psycholožka říká stačí mu to říct jednou a musí pochopit že to stačí ale on to nechápe,vše musím říkat aspoň pětkrát a ještě na něj křiknout.Nastolila jsem i pevný režim v spaní a stejně večer co večer to skouší.Stále by něco vyváděl je neúnavný chodí na sporty a stále má moc energie nikdy se neunaví a nic ho nebaví dlouho.Možná je někdo v podobné situaci prosím poraďte co mám dělat abych neskončila v blázinci.:dumbom:

To je na detského psychológa, pripomína mi to nevlastného syna, kt. som vychovávala, ale tam to bolo vážnejšie, skonšili sme u detského psychiatra... Tu možno postačí psychológ, ale aj na pani učtieľkz možno lepšie zapôsobí "diagnóza" - takto si pvoedia "proste enzvládnuteľné decko" :dumbom: . Podľa mňa to je LMD ako vyšitá - t.j. hyperaktivita plus nejaké ďalšie nabalené, skôr charakterové veci...
Mmch, aj my sme mali "šťastie" na učiteľky, hoci v prvej triede to platí bez irónie a v ďalších tak na streidačku, ale úplne najhoršie mal družinárky... :rolleyes: Jedna mladá nevedela ako naňho, tak ho raz strieskala latou(ale uznávam, že jej utiekol na cestu, takže to bolo na infarkt), ale potom bol pokoj - stali sa najlepšími kamarátmi... A druhá, už v dôchodkovom veku, mu "láskavo" rozprávala, že je taký zlý, že sa ho vzdala vlastná matka(čo je pravda, ale keďže mal vtedy 7 mesiacov, tak ten dôvod asi celkom nesedí :o ) a ďalej, že skončí v detskom domove a vo väzení. No, čo mám hovoriť, naozaj láskava pani(asi skôr súdružka) učiteľka. Nezverila by som jej ani škrečka... Všetkým deťom s obľubou vykladala, že si pri nich nemieni ničiť nervy, lebo potom nemá silu na vlastné rozkošné vnúčatká, takže deti - podotýkam, že "vyrovnávacia" trieda, t. j. plná nezrelých detí a detí s LMD - sedeli celý čas v družine s rukami na chrbtom :dumbom: . Von takmer nechodili. Nechápem, ktorý inteligent takúto učiteľku pridelil do vyrovnávacej triedy.

Selima — 30. 4. 2007 10:40

Kiara napsal(a):

Kukusa: máš pravdu - opravdu bych si dupla na učitelku s tím, že podobné prkotiny mě nezajímají. Jako pedagog si má žáka srovnat sama. Pokud by se po malém učitelka i nadále "vozila", tak bych pro dobro dítěte neváhala změnit školu.
A něco Ti řeknu - já jsem především máma, která hledí vlastním rozumem a srdcem na problémy vlastního dítětë.A ne, že "UČITELKA ŘEKNE" "UČITELKA ROZHODNE" "UČITELKA NAPÍŠE POZNÁMKU" to ani omylem. Jestliže si moje dítě s paní učitelkou nesedí, tak budu v zájmu vlastního dítěte hledat jinou školu, kam bude moje dítě docházet.

Môj bývalý raz - keď už toho mal dosť a následne prestal chodiť aj na rodičovské - napísal v zúfalstve učiteľke pod poznámku "Váš syn vyrušuje pri vyučovaní, prosím o nápravu" odpoveď "Váš žiak vyrušoval pri večeri, prosím o nápravu"... a bol pokoj. :D Na rodičká som chodila ja, ktorá som to znášala lepšie, učkám som všetko odkývala, cestou z rodička som si kúpila zmrzlinu a doma som už nevedela, čo mi učky hovorili. Inak sa nedalo. Mladý bol problémový, ale keďže ho nepreradili na inú školu(zaznel dokonca návrh na dennú psychiatrickú školu pri sanatóriu,ibaže sa nerealizoval), museli sme to všetci nejako zvládať. A mladý s tým ako jediný nemal žiaden problém :vissla: ...

helena — 30. 4. 2007 10:53

U nás pomohla ne výměna učitelky, ale rodiče. Já jsem "soušce" nějak hodně nepadla do oka, takže dennodenně problém, který s oblibou řešila odpoledne, když si mě vyčíhala u družiny, před ostatními maminkami a co nejhlasitěji. Pak šel jednou na třídní schůzku tatínek (já byla na druhé) - a stal se zázrak... Ínformace soudružky zněla, že dítě je bezproblémové, dobře se učí a občasné zazlobení patří k věku. Takže od té doby prostě chodil na rodičáky on a nebyly potíže, poznámky, dokonce i ta odpolední buzerace se zmírnila.

Saďourek — 30. 4. 2007 11:04

Holky ruku na srdce, vy dovolíte svým dětem doma čmárat po stole nebo se houpat na židli? Já teda ne, to druhé spíš z důvodu bezpečnosti, jestli se chce houpat, tak venku má houpačku a ne židli.
Začala jsem tento příspěvek číst proto, že máme doma taky takovou raubířku, které je vše jedno a kdyby nám p.uč.nenapsala vzkaz, že nemá DÚ, nemá ho dodnes atd atd.
Moni, nestalo se třeba, když byl menší, že jste pár krát povolili, když jste něco zakázali? Možná zkouší, jak dalece máš pevné nervy a kdo z koho. Naše malá taky stále zkouší, kolikrát si říkám, že by už to pochopil i blbec. My jsme nedávno zjistili, že než domlouvání a zákazy je lepší jedna přes pr.... To funguje a musím říct, že je klid a nemusím mluvit 10x. Někdy stačí jen zahartusit šuplíkem s vařečkama. Na každé dítě platí něco jiného a je velmi důležité zjistit co, ale taky velmi těžké.
Jestli p.uč.učí první rok, není se co divit, že dělá chyby,  ona si je uvědomí, neboj.  Taky jsme dělaly chyby, když jsme nastoupily do zaměstnání, nebo ne? Já teda ano.

Selima — 30. 4. 2007 11:19

Saďourek napsal(a):

Holky ruku na srdce, vy dovolíte svým dětem doma čmárat po stole nebo se houpat na židli? Já teda ne, to druhé spíš z důvodu bezpečnosti, jestli se chce houpat, tak venku má houpačku a ne židli.
Začala jsem tento příspěvek číst proto, že máme doma taky takovou raubířku, které je vše jedno a kdyby nám p.uč.nenapsala vzkaz, že nemá DÚ, nemá ho dodnes atd atd.
Moni, nestalo se třeba, když byl menší, že jste pár krát povolili, když jste něco zakázali? Možná zkouší, jak dalece máš pevné nervy a kdo z koho. Naše malá taky stále zkouší, kolikrát si říkám, že by už to pochopil i blbec. My jsme nedávno zjistili, že než domlouvání a zákazy je lepší jedna přes pr.... To funguje a musím říct, že je klid a nemusím mluvit 10x. Někdy stačí jen zahartusit šuplíkem s vařečkama. Na každé dítě platí něco jiného a je velmi důležité zjistit co, ale taky velmi těžké.
Jestli p.uč.učí první rok, není se co divit, že dělá chyby,  ona si je uvědomí, neboj.  Taky jsme dělaly chyby, když jsme nastoupily do zaměstnání, nebo ne? Já teda ano.

Nedovolím, ale nevolám kvôli tomu učiteľke, aby tomu zabránila!!! :dumbom: Učitelia by mali zvládať školskú časť aktivít(podľa mňa teda, hlavne keď je školská dochádzka POVINNÁ - ja som mala dojem, že by som nášho raubíra bola o dačo viac naučila doma, ale ktovie...) a rodičia zvyšok. A to, že na každé dieťa platí niečo iné, vedia všetci, ale učitleia sú často leniví zisťovať, čo na ktoré dieťa platí, a riadia sa jednotným mustrom... To je na tom najsmutnejšie.

Hannah — 30. 4. 2007 11:34

Nudící dítě přibité k lavici bude na její desku psát,puberťáci ryjí.Pří rodičáku očíhněte lavice.Budete hned vědět na čem jste.

Saďourek — 30. 4. 2007 11:37

Selim, já ti taky neříkám, že jí máš volat, ale jde o to, proč by to dítě mělo dělat ve škole, když to doma nedělá. Ale o to tady nejde, to by bylo na samostatnou diskusi - jak jsou učitelky strašné a nespravedlivé, ale otázka Moniky zněla úplně jinak. Jinak bych do této diskuse raději ani nelezla. Jsem totiž učitelka a vím co je to mít 30 ratolestí ve třídě, z nich třetina je hyperaktivních, další má problémy domaa často si jich rodiče nevšímají a je jim jedno co dítě dělá a pak pár jedinců, často ostatními označováni jako šprti se chtějí učit. Ale já taky nadávám na nevlídnost úředníků, takže si klidně poslužte :jojo:

Saďourek — 30. 4. 2007 11:39

Hannah napsal(a):

Nudící dítě přibité k lavici bude na její desku psát,puberťáci ryjí.Pří rodičáku očíhněte lavice.Budete hned vědět na čem jste.

já mám 3 roky nové lavice a ještě ani jedna rýha a poznámky nepíšu je to pod moji úroveň

monika — 30. 4. 2007 11:43

Saďourek napsal(a):

Holky ruku na srdce, vy dovolíte svým dětem doma čmárat po stole nebo se houpat na židli? Já teda ne, to druhé spíš z důvodu bezpečnosti, jestli se chce houpat, tak venku má houpačku a ne židli.
Začala jsem tento příspěvek číst proto, že máme doma taky takovou raubířku, které je vše jedno a kdyby nám p.uč.nenapsala vzkaz, že nemá DÚ, nemá ho dodnes atd atd.
Moni, nestalo se třeba, když byl menší, že jste pár krát povolili, když jste něco zakázali? Možná zkouší, jak dalece máš pevné nervy a kdo z koho. Naše malá taky stále zkouší, kolikrát si říkám, že by už to pochopil i blbec. My jsme nedávno zjistili, že než domlouvání a zákazy je lepší jedna přes pr.... To funguje a musím říct, že je klid a nemusím mluvit 10x. Někdy stačí jen zahartusit šuplíkem s vařečkama. Na každé dítě platí něco jiného a je velmi důležité zjistit co, ale taky velmi těžké.
Jestli p.uč.učí první rok, není se co divit, že dělá chyby,  ona si je uvědomí, neboj.  Taky jsme dělaly chyby, když jsme nastoupily do zaměstnání, nebo ne? Já teda ano.

Když tam jde o to,je jasný že doma si taky takové věci dovolit nemůže,ale doma je k tomu vedenej ve škole byl půl roku tak si myslím že je na paní učitelce jak jin to vysvětlovat třeba i každý den když to je potřeba jsou to prvňáčkové kteří měli úpně jinej režim ve školce.My jsme měli těch poznámek ze záčátku opravdu hodně.Já si myslím že první třída je základ to co jim paní učitelka dá te´d tak to budou vnímat celou školu.Já když jsem za ni musela jít poslechnout si jakej je Tak jsem jí říkala že už fakt nevím že mu to říkám každé ráno jak se má ve škole chovat že přeci tam sním nebudu chodit taky. Tak mi paní učitelka řekla že hlídání si mohu obstarat a ať klidně příjdu no co mám k tomu dál dodat kdybych tam seděla tak vím že to bude ok. Jedině že bych místo schánění práce znovu absolvovala základku no asi se nad tím zamyslím:lol:

Saďourek — 30. 4. 2007 11:50

Mončo a byl dostatečně vyzrálý na první třídu? I tady může být někdy zakopaný pes. Neob může být zase až moc popředu ve vědomostech - to taky není dobré a tím pádem se nudí. U nás se to v 1.tř.řeší tak , má-li dítě hotovo frčí na koberec a hraje si dokud to neudělá i ten poslední. A psát poznámky hned v prvních měsících je skutečně blbost. A co na uč.říkají ostatní rodiče? Nebavila ses o tom s nima?

Selima — 30. 4. 2007 11:51

Saďourek napsal(a):

Selim, já ti taky neříkám, že jí máš volat, ale jde o to, proč by to dítě mělo dělat ve škole, když to doma nedělá. Ale o to tady nejde, to by bylo na samostatnou diskusi - jak jsou učitelky strašné a nespravedlivé, ale otázka Moniky zněla úplně jinak. Jinak bych do této diskuse raději ani nelezla. Jsem totiž učitelka a vím co je to mít 30 ratolestí ve třídě, z nich třetina je hyperaktivních, další má problémy domaa často si jich rodiče nevšímají a je jim jedno co dítě dělá a pak pár jedinců, často ostatními označováni jako šprti se chtějí učit. Ale já taky nadávám na nevlídnost úředníků, takže si klidně poslužte :jojo:

A tiež rozprávaš tým hyperaktívnym, že zrejú na šibenicu a že ich matka nechala, lebo boli zlí??? Tak to by som sa čudovala, keby si liezla do tejto diskusie. Mmch, ja som sa o.i. podivila aj nad výberom učiteliek do vyrovnávacej triedy, lebo práve poznám aj úžasné, trpezlivé a občas aj teoreticky podkuté učiteľky, kt. by si s takouto triedou poradili určite lepšie ako nervózna dôchodkyňa. V každom povolaní sa nájdu aj takí, aj onakí, ale smola je, keď si nemôžeš vybrať(ani u učiteliek sa to vždy nedá :/ ).

monika — 30. 4. 2007 11:58

Saďourek napsal(a):

Selim, já ti taky neříkám, že jí máš volat, ale jde o to, proč by to dítě mělo dělat ve škole, když to doma nedělá. Ale o to tady nejde, to by bylo na samostatnou diskusi - jak jsou učitelky strašné a nespravedlivé, ale otázka Moniky zněla úplně jinak. Jinak bych do této diskuse raději ani nelezla. Jsem totiž učitelka a vím co je to mít 30 ratolestí ve třídě, z nich třetina je hyperaktivních, další má problémy domaa často si jich rodiče nevšímají a je jim jedno co dítě dělá a pak pár jedinců, často ostatními označováni jako šprti se chtějí učit. Ale já taky nadávám na nevlídnost úředníků, takže si klidně poslužte :jojo:

Píšete že jste učitelka měla jste 30 dětí ve třídě naše učitelka jich má 14.Můj syn potřebuje cítit autoritu to jsem jí řekla asi při třetím jednání s ní já opravdu nechci všechno svádět na ni já s ním doma taky bojuju.Já mám obavy aby si na něj nezasedla jen kvůli tomu že je živější už se stalo že ji naštval a poslala mě ho domů místo posledních dvou hodin měli sportovní hodiny tak koukám a milej synáček doma a to ještě že jsem doma byla čekalabych ho dýl ,paní učitelku vytočil a musel odejít. Teď na ten výlet taky málem nejel protože ji naštval ale dva dny byl hodnej jak si přála v rámci možnosti.Těď jsme měli rodičák tak jsem se dozvěděla že na něj dokáže být opravdu moc naštvaná no to asi pak člověk moc oběktivní není no a vy taky voláte mamince čtvr hodiny a tam jí líčíte jak vás žák vytočil atd.Máme trenéra na tenise je přísný ale dokáže i pochválit a to byste koukala jakou tam seká latinu.Doma se dětem věnujem neříkám že 24 hodin v kuse ale výlety prostor ke hraní atd mají i tu pevnou ruku.Už jsem přemýšlela že do školi začne chodit manžel a když ani to nepomůže tak uvidím co dál.M

Saďourek — 30. 4. 2007 12:00

Selim, mi ani tak nevadí hyperaktivní dítě, jak dítě drzé a rozmazlené, které si myslí, že může vše a je středem vesmíru.
Takový příklad, loni si uč.zavolala maminku, kvůli tomu, že klukovi vycházela 4 z matiky. Maminka plakala, jaký je její drobeček chudáček (chlap jak hora), že on má na starosti jen fotbal a školu a že bude každý týden do školy volat, jestli se zlepšil a jak se chová - mimo jiné byl drzý a neustále něco v hodinách vykřikoval. Maminka za tu dobu nezavolala ani jednou. Tak je to vina učitele nebo rodiče?

Saďourek — 30. 4. 2007 12:03

Mončo a to je vysazena jen na tvého syna? Ale jestli ti kluka poslala o 2 hodiny dříve domů, okamžitě bych letěla za ředitelem a řešila to s ním, To se nesmí dovolit i kdyby učila 20 roků.

monika — 30. 4. 2007 12:04

Saďourek napsal(a):

Mončo a byl dostatečně vyzrálý na první třídu? I tady může být někdy zakopaný pes. Neob může být zase až moc popředu ve vědomostech - to taky není dobré a tím pádem se nudí. U nás se to v 1.tř.řeší tak , má-li dítě hotovo frčí na koberec a hraje si dokud to neudělá i ten poslední. A psát poznámky hned v prvních měsících je skutečně blbost. A co na uč.říkají ostatní rodiče? Nebavila ses o tom s nima?

Jo v poho to on je vyzrálý až dost mě to příjde že furt to zkouší kam až to půjde ona je fakt hodná jeho učitelka to ona snima dělá mnoho aktivit ale jak říkám musí to být dítě které bude moc moc hodný jinak smůla.

monika — 30. 4. 2007 12:13

Saďourek napsal(a):

Mončo a to je vysazena jen na tvého syna? Ale jestli ti kluka poslala o 2 hodiny dříve domů, okamžitě bych letěla za ředitelem a řešila to s ním, To se nesmí dovolit i kdyby učila 20 roků.

To já vím jenže jsem ji nechtěla podrazit ještě mi volala a moc se mi omlouvala že ji to došlo až když jsem ji volala co dělá syn doma.Já nechci dělat zbytečný zle ale to víte hrozně mě to mrzí když pak si na mě slsne a dává mi za příklad jiné děti jako kdy mě to bylo jedno.Ve tříde jsou tři takový co ji prej štvou a když jsem se dověděla že je má spolu v lavici tak jsem nechápala poprosila jsem ji a´t je rozsadí že né musí je mít přece na očích no zkušenost za půl roku dala že kluci už spolu nesedí a je v tomto líp.Opravdu se bojím aby  se to s ním netáhlo celou školu.

Pandorraa — 30. 4. 2007 13:02

http://rodina-deti.doktorka.cz/indigove-deti/

http://indigo.mysteria.cz/

Selima — 30. 4. 2007 13:35

Saďourek napsal(a):

Selim, mi ani tak nevadí hyperaktivní dítě, jak dítě drzé a rozmazlené, které si myslí, že může vše a je středem vesmíru.
Takový příklad, loni si uč.zavolala maminku, kvůli tomu, že klukovi vycházela 4 z matiky. Maminka plakala, jaký je její drobeček chudáček (chlap jak hora), že on má na starosti jen fotbal a školu a že bude každý týden do školy volat, jestli se zlepšil a jak se chová - mimo jiné byl drzý a neustále něco v hodinách vykřikoval. Maminka za tu dobu nezavolala ani jednou. Tak je to vina učitele nebo rodiče?

Vina sa mi tu nezdá adekvátne slovo... Aká vina? Chlapec je taký, aký je, ide o to, motivovať ho - ale keď sám nechce... tak ho asi ani rodičia nedonútia. Prečo si učitelia myslia, že rodičia si naschvál vybrali z katalógu problémové deiťa, naschvál ho poslali k nim do triedy a naschvál potom bojkotujú spoluprácu?
Na druhej strane - bývalý prestal do školy chodiť s tým, že tie učiteľky sa ani už veľmi nesnažia učiť jeho syna, ale skôr prevychovávať jeho... a apelovali na jeho pocity viny, hanby a čojaviemčoho. Ak bol niekto vinný, tak asi najviac chlapcova matka, ktorá sa ho vzdala, keď mal 7 mesiacov a viac sa oňho nezaujímala. Na ňom sa to podpísalo. No ale keďže ona naňho s... kašlala, zlizli si to logicki tí, ktorí sa starali - teda jeho otec a ja, v podstate cudzia osoba. Vyčítali mi, že som primladá(to bola ale aj jeho biologická matka, lenže tam sa na to tak nehľadí), neskúsená a hento tamto. Keď si však vezmem, že väčšinu toho, čo sa podarilo za školskú dochádzku napratať mu do hlavy, som tam vtĺkla ja(zo školy chodil tak, že ani netušil, aké brali učivo - ale ja som nikdy učiteľkám nevyčítala, že čo to tam robia, keď chlapec nemá ani paru o tom, čo sa tam deje), tak by som im najradšej niečo šťavnaté odpovedala.
Väčšina mojej rodiny sú učitelia, tak viem, o čom to povolanie je, ale napr. moji starí rodičia boli ešte zo staršej školy, učili na dedinskej štvortriedke, a v živote nevolali rodičov do školy s tým, že ich dieťa čmára na lavicu... :rolleyes: Naopak, deti z "pochybnejších" rodín nechali vyspať - väčšinou spávali odma po 5-6 na jednom gauči - občas im dali desiatu a aspoň ako-tak sa ich snažili zapojiť do diania na vyučovaní. Nepoznali vyrovnávacie triedy, kde sa akumulujú deti s rôznymi výchovnými problémami, ale posadili zlého žiaka vedľa dobrého, aby ho ťahal dopredu. Všetky deti za tie štyri roky aspoň ako-tak vybavili do praktického života(žiaden síce nedostal Nobelovku, ale všetci vedeli ako-tak čítať, písať a počítať) a tie sa k nim hlásili ešte celé roky potom, aj ako dospelí. Ani ja si v práci nevyebrám len tú ľahkú robotu, rovnako popracujem na ťažkom preklade ako na ľahšom a nereklamujem, že nemám len samé "lahôdky".

alba — 30. 4. 2007 22:09

Mám z toho pocit,že hlavní problém bude v tom, že 1. třídu učí začínající učitelka.Tohle tedy nechápu, do 1.třídy se přeci dávají zkušené učitelky s praxí, protože právě s prvňáčky bývá nejvíce práce.
Možná je ten klučina opravdu živější nebo i trochu zlobivější, ale takových dětí bývá v 1.třídě dost.Ona ta p.učitelka,co ji mají teď ,by určitě za 10 let neposlala malého kluka domů o 2 hodiny dřív (taky by se mu mohlo něco stát) a určitě už nebude psát poznámky kvůli malichernostem.Možná z ní jednou bude dobrá úča.Škoda jenom, že se zaučuje zrovna na prvňáčcích.

Lydie — 1. 5. 2007 2:15

Také si myslím že pokud žáci ve třídě dělají čurbes,je to vina učitelky-le .Pokud nepodá učivo nějak záživně,tak to je pak těžké.Udělat si respekt.Aby nemusely být poznámky.Sice po 20 ti letech je to dobrá sranda ty jejich poznámky,ale kdo to má pořád přežívat.Já už to mám naštěstí za sebou ,ale také jsem si užila.syna třídní měla moc ráda.ale prostě ji psychicky deptal.ne že by byl vulgární,ale prý ji vždycky rozhodil hodinu nějakýma poznámkama.nejhorší to bylo v 8 a 9 třídě.Dovedete si představit,že jsem chodila každý týden do školy?Síla,ale něco to pomohlo.Nebyly žádné poznámky a hned se vše vyřešilo ústně.Navíc to byla třída hokejistů,tak byli všichni děsní borci a úča byla trubka která ničemu nerozumí.Ale na tady tuhle úču vzpomínám ráda,protože chtěla pomoct.musím vám napsat jednu historku,za kterou málem dostal trojku z chování.Řekl prý učitelce z angliny,že jí páchne z pusy(no,prý řekl že jí táhne z d*žky)ale to by přece můj slušně vychovaný chlapeček neřekl že:))Tak jsem měla jít za onou paní učitelkou a jakmile na mne promluvila,myslela jsem ,že se vyvrátím!Jí opravdu páchlo,úplně hrozně.Tak jak koho potrestat.Za to,že jí řekl pravdu,nebo za to,že nelhal.Puberťák si nebude brát servítky,navíc jí to neřekl do očí,ale slyšela ho jak se bavil s ostatníma klukama.Jeho třídní to nějak vyžehlila,řekla jsem jí že měl přece pravdu a jestli s ní sedí ve stejné místnosti,tak to musí vědět sama ne?Trojka z chování naštěstí nebyla.

Saďourek — 1. 5. 2007 8:56

Selim, na této otázce se asi nesejdem, ale to neva. U nás platí, že to co řekne p.uč. to se udělá. A výroky dcery, že uč.je blbá netoleruji. A své děti si chci vychovat sama a ne aby mi jej vychovávala uč. nebo vychovatelka v družině.

Ale jak mluvíš o svých rodičích a vlastně minulosti, ještě to bylo zcela jiné asi před 20 lety! Pak si hold někteří začali plést demokracii s anarchií a je to, co je. Děsím se momentu, kdy i u nás dítě ve škole vytáhne zbraň na učitele! A neříkej mi, že toto je vina školy. Veškerá výchova má mít svůj počátek doma, v rodině a to mi nevymluvíš a jestli 13-ti leté dítě kouří a pije a rodičům je to jedno ..... tak potom no comment.
Ale otázka Moniky zněla úplně jinak, takže Moni, možná by to chtělo udělat trošičku zle a udělat na uč. trochu bu bu bu. Držím ti palce, aby se to nějak vyřešilo!!! :supr:

Tetamáma — 1. 5. 2007 10:18

Co to vlastně znamená zlobivé dítě? Obtěžuje nás svým chováním? Nemáme náladu stále řešit jeho výstřelky? Měla jsem doma to samé. Syn - lehká mozková dysfunkce - dyslexie - dysgrafie -  bydleli jsme v Praze, pořád se něco řešilo, potom jsme se přestěhovali na vesnici. Najednou se všechno změnilo. Žádná dyslektická třída - když chtěl stačit, musel se učit! Rvačky přestaly tím, že přepral toho nejsilnějšího ze třídy a pak už si na něj nikdo netroufl. A on sám od sebe se naštěstí nepral. Devítku končil s průměrem 1,6,  vyučil se automechanikem, udělal si nástavbou maturitu, dneska pracuje, dělá to co chtěl. Na diskotéky chodil od 13 let, nikdy nepil ani nekouřil.  Ty začátky byly ale hrozné, od 2 do 10 let, galeje.........

lueta — 1. 5. 2007 10:27

K těm poznámkám ve škole - moje maminka ( taky učitelka) jednou odepsala kolegovi, který mě učil a psal denně poznámky, že vyrušuju ( no byla jsem klasické učitelské dítě :) ) že on je tam od toho, abych nevyrušovala a že ona mu taky nepíše, že ji zlobím doma. A byl klid.
Moniko kup si knížku "Indigové děti". Je možné, že Tvůj syn je opravdu indigové dítě a v knížce se dozvíš, jaký přístup zvolit k takovým dětem. Jsou totiž opravdu většinou hyperaktivní. A je třeba dát pozor, aby jim člověk špatnou výchovou nezničil sebevědomí. Hodně štěstí.!

lueta — 1. 5. 2007 10:28

http://zivotni-energie.cz/indigove-deti … zname.html

kalupinka — 1. 5. 2007 16:18

Tak trochu nechápu, proč většina z vás negativně píše o učitelce. Původcem problému je přece dítě, ne ona. Tohle není o tom, jak dítě zaujmout. Hyperaktivnímu děcku je totiž srdečně jedno, co se probírá. Jeho totiž nebaví nic. Slyšela jsem vyprávění o rodiči, který byl taky celý pryč z věčných lamentací učitelky. Hádal se s ní přes ředitelku a nikdo už nevěděl, jak to vyřešit.
Tak jednou ve vyhrocené situaci mu úča řekla, ...přijďte se teda podívat na některou hodinu, ať víte, jak se vaše dítě předvádí. No, prý to byl horor. Kluk vyváděl více než obvykle, cítil přítomnost rodiče a zastání. Rodiči evidentně ze situace nebylo lehko, protože ostatní děti prostě pracovaly a chovaly se v normě, zatímco tento...houpání na židli je slabej odvar. Rodič nakonec prý nedožil konce hodiny, musel odejít. Nevím, kdo pak vybreptal, že doma byl nářez, jaký dítě nepamatovalo. Protože rodič to vzal jako ostudu.
Samozřejmě, že poznámky a mlácení dítě nepředělají. Snad by pomohla výměna školy, nelze ale každý školní rok expedovat potomka jinam! Je asi hrozně těžké zvládnout celou třídu, když tam jsou permanentně vyrušující a zlobící děti. A když rodiče nezvládají svoje jedno, chtít, aby to všechno zvládla učitelka, když má na to školy.
Jasně, že by mě jako mámu deptaly opakované poznámky. Ale snažila bych se, abych dítě od a do z doma zvládala. A abych mohla učitelce v klidu říct...tak se přijďte podívat, jak mě dítě doma poslouchá a já se pak přijdu podívat, jak se chová ve škole. A něco spolu vymyslíme.
Ono asi to učitelské zaměstnání je fakt někdy poukázkou na předčasný invalidní...!

Selima — 2. 5. 2007 17:11

Kalupi, takže hyperaktívne dieťa je problém? Hm, a máš nejaké riešenie? trebárs učenie doma? Alebo ich treba zabiť hneď po diagnostikovaní - ako slabé deti v starovekej Sparte? :/
A prečo si myslíš, že keď dieťa nezvláda učiteľ, rodič (často bez vzdelania a možno vôbec si neuveodmujúci, čo LMD je) by ho mal zvládnuť lepšie? Dostávajú rodičia nejaké nadprirodzneé schopnosti po narodení potomkov? Pýtam sa, lebo ja som neporodila žiadne, ale o jedno s LMD a ďalšími problémami som sa starala(navzdory škole a pani učiteľkám)...

kalupinka — 2. 5. 2007 19:21

Obě mé děti si na svět donesly hned několik zdravotních handicapů. Dalo fušku se o ně starat.  Samozřejmě taky uměly zlobit. Ale aby svévolně narušovaly vyučování, škodily a ubližovaly, odmlouvaly a nebo jinak vyváděly, to opravdu neznám. Proto neumím rodičům takových dětí poradit. Jenom si prostě myslím, že člověk, co musí zvládnout celou třídu dětí, kde každé je jiné a kde je více takových problémových, je chudák. Když se na jeho hlavu snese kritika těch, co svoje dítě nezvládají a po něm by to chtěli. Ze svého okolí znám rodiny, kde se dítě kázeňsky nezvládnutelné vyskytuje. Přijdou ven...a ostatní prchají v dál. Dítě si na svět něco přinese...a taky je nějak vychováváno. Na tyhle dvě věci je třeba se zaměřit, má-li se s věcí pohnout. Nevím, jak to probíhá ve zmiňované rodině. Ale pokud matka říká doma dítěti něco desetkrát a ono neposlechne...jak má potom poslechnout tu učitelku?
Mám snad taky právo na nějakej názor...nebo ne?

mrejča — 4. 5. 2007 13:10

Dneska už jsou kluci velcí... ale ten první šel do školy jako inteligentní klučík, hodný, stačilo vždy říct maximálně 2x. Ve škole od počátku neustále problémy s chováním, učitelka přitom zkušená - důchodkyně, která držela místo pro svou dceru na MD, tu pak měli od 2.třídy. Neustále jsem slyšela "on je šikovný ale to chování, baví se, otáčí, vyrušuje.." Od jeho 3.třídy jsem to pouštěla jedním uchem tam a druhým ven, jen jsem se bála, co budou dělat s tím druhým synem, který měl už v porodnici v každém oku 10 čertů, když neumí zvládnout to moje hodné prvorozené dítě.
A ejhle - ten druhý měl taky učitelku důchodkyni, ale prostě to s ním uměla. Na rodičáku ho dlouho chválila a když nenásledovalo žádné ALE, zeptala jsem se sama. "Ale jistě, on je živější, jak se začne ošívat, dám mu další práci, on je totiž rychle se vším hotový, atd." Podobné štěstí na učitele ho provázelo celou ZŠ, takže i když od 7. třídy se našly i problémy, učitelé je vždy řešili ve škole a hned v zárodku.