Čauky s manželem sme už spolu skoro 15 let ani jeden z nás jinou vážnou známost neměl - což je velá chyba a vloni na jaře jsme měli první velkou krizi a začli se nějak odcizovat, manža si někoho našel v práci ale tajil to a vytasil se s tím až když sem mu v létě oznámila že čekáme spolu druhé dítě, on že radikálně dítě nechce a že ke mě nic necítí a že neví co bude, dal mi prachy na miniinterupci a běž ... ještě stále nechápe že to není jako jít si pro chleba do krámu ... naštěstí sem samovolně potratila a šla jen na kyretáž ale i tak to ve mě zůstává jako hluboká rána, důvěra je v pytli ... on tu svoji lásku za čas utnul; no nic i tak sem se snažila vše překousnout po měsíci a půl mi řekl ať si nemyslím, že když máme super sex tak že je jako všechno v pořádku že je to pro něj spíše potřeba těla a ze zvyku a ať z toho nic nevyvozuju, to mě šíleně bolelo; manža se postupem času trochu zlepšil ale furt je to takový nemastný neslaný, komunikace je vlahá i nějaké ty něžnosti jsou spíše z mojí strany je prostě takovej studenej čumák co je se mnou možná už jen kvůli našemu synovi (2 roky 2m.), prostě žádnej implus kterej by mě utvrzoval že mu na mě záleží ... před měsícem a půl jsem si na chatu začla dopisovat s jedním prima chlápkem a sešli jsme se a zajiskřilo to jako nikdy byli jsme spolu párkrát na večeři a na krásným výletě a jsme oba zamilovaní až po uši ... on by měl chtěl všema deseti klidně hned ale já stále nemám v sobě tu sílu se rozvést a všechno utnout - nevím jestli ze zvyku ale hlavně asi kvůli synovi, poraďte mám stále čekat na zázrak že se manža trochu vylepší a začne o mě víc bojovat ... je pravda že před týdnem přišel náhodně na to že někoho mám na skypu a zuřil 2 dny se mnou nemluvil a teď se najednou snaží být milejší a chce i někam jít posedět, ale obávám se že to nědělá z lásky ke mě ale aby nepřišel o syna už tolikrát řekl že když se mi něco na něm nelíbí ať si najdu někoho jinýho a že se rozvedeme ale nikdy nic nepodnikl jenom tím vyhrožuje ... mám podlehnout citům a jít za novou láskou ? nebo se řídit pořád rozumem a říkat si bude to dobrý za x let a překleneme to ? jsem fakt zoufalá .. u nás nejde o finanční zajištění to budu mít u manži i u nového přítele a i sama se dokážu finančně zabezpečit ale to duševno !!

J+L napsal(a):

Čauky s manželem sme už spolu skoro 15 let ani jeden z nás jinou vážnou známost neměl - což je velá chyba a vloni na jaře jsme měli první velkou krizi a začli se nějak odcizovat, manža si někoho našel v práci ale tajil to a vytasil se s tím až když sem mu v létě oznámila že čekáme spolu druhé dítě, on že radikálně dítě nechce a že ke mě nic necítí a že neví co bude, dal mi prachy na miniinterupci a běž ... ještě stále nechápe že to není jako jít si pro chleba do krámu ... naštěstí sem samovolně potratila a šla jen na kyretáž ale i tak to ve mě zůstává jako hluboká rána, důvěra je v pytli ... on tu svoji lásku za čas utnul; no nic i tak sem se snažila vše překousnout po měsíci a půl mi řekl ať si nemyslím, že když máme super sex tak že je jako všechno v pořádku že je to pro něj spíše potřeba těla a ze zvyku a ať z toho nic nevyvozuju, to mě šíleně bolelo; manža se postupem času trochu zlepšil ale furt je to takový nemastný neslaný, komunikace je vlahá i nějaké ty něžnosti jsou spíše z mojí strany je prostě takovej studenej čumák co je se mnou možná už jen kvůli našemu synovi (2 roky 2m.), prostě žádnej implus kterej by mě utvrzoval že mu na mě záleží ... před měsícem a půl jsem si na chatu začla dopisovat s jedním prima chlápkem a sešli jsme se a zajiskřilo to jako nikdy byli jsme spolu párkrát na večeři a na krásným výletě a jsme oba zamilovaní až po uši ... on by měl chtěl všema deseti klidně hned ale já stále nemám v sobě tu sílu se rozvést a všechno utnout - nevím jestli ze zvyku ale hlavně asi kvůli synovi, poraďte mám stále čekat na zázrak že se manža trochu vylepší a začne o mě víc bojovat ... je pravda že před týdnem přišel náhodně na to že někoho mám na skypu a zuřil 2 dny se mnou nemluvil a teď se najednou snaží být milejší a chce i někam jít posedět, ale obávám se že to nědělá z lásky ke mě ale aby nepřišel o syna už tolikrát řekl že když se mi něco na něm nelíbí ať si najdu někoho jinýho a že se rozvedeme ale nikdy nic nepodnikl jenom tím vyhrožuje ... mám podlehnout citům a jít za novou láskou ? nebo se řídit pořád rozumem a říkat si bude to dobrý za x let a překleneme to ? jsem fakt zoufalá .. u nás nejde o finanční zajištění to budu mít u manži i u nového přítele a i sama se dokážu finančně zabezpečit ale to duševno !!

Neváhej a jdi !

Vykašli se na rozum ! žiješ jen jednou !

Na manžela, po tom, co ti řekl, bych se vykašlala bez ohledu na to, jestli bych měla nějakého přítele nebo ne.

po tom co ti manžel provedl bych mu už další šanci nedala.

No a proč to hned tak radikálně rozsekávat, měl milenku - měl. Tak holt máš milence taky, tak bych to krásně hrála na obě strany. Jeden z nich se unaví, nebo tě to přestane bavit samotnou. Nebo budou na tebe oba roztomílí a ty budeš vysmátá.

lady ZP napsal(a):

No a proč to hned tak radikálně rozsekávat, měl milenku - měl. Tak holt máš milence taky, tak bych to krásně hrála na obě strany. Jeden z nich se unaví, nebo tě to přestane bavit samotnou. Nebo budou na tebe oba roztomílí a ty budeš vysmátá.

Tak přesně z tohoto způsobu "řešení" mám žaludeční vředy :dumbom: :co:

To nikam nevede ! :mad:

súhlasím s lady. nechaj to tak. manžel vie, že niekoho máš, takže nemusíš mať nervy a šasom sa ukáže kto je víťaz. ono, po mesiaci známosti je asi skoro odísť za iným. kľudne si to užívaj, riešenie príde samo.

santala prečo?

lady ZP napsal(a):

No a proč to hned tak radikálně rozsekávat, měl milenku - měl. Tak holt máš milence taky, tak bych to krásně hrála na obě strany. Jeden z nich se unaví, nebo tě to přestane bavit samotnou. Nebo budou na tebe oba roztomílí a ty budeš vysmátá.

Nic ještě nerozsekávej , měsíc a půl dlouhá známost , a převážně ještě virtuální , je krátká doba ... Opatrně se bav a užívej, manžílek to nemusí vědět, ostatně on měl taky bokovku. Ale jestli na to nemáš nervy, zůstaň raději u té virtuality... ona platonická láska je mnohdy ještě lepší ...alespoň se problémy nevrší..

Možná to vidím příliš černě - ale po šesti týdnech a jednom výletu pořád ještě nemůžeš vědět, jestli nepůjdeš z bláta do louže. To jsou ty první růžové brýle. Když se o sebe dokážeš postarat sama, tak se třeba s klukem odstěhuj (ale ne k novému příteli) a uvidíš, co bude dál. Nechceš brát malýmu tátu, tomu rozumím, ale je to taky tvůj život a nespokojená máma není pro prcka to nejlepší.
A ještě drzý dotaz - druhé dítě nechtěl vůbec nebo z obavy, že kdyby to náhodou s milenkou "klaplo" a on odešl, musel by platit na dvě?

ADRIANA 1 napsal(a):

santala prečo?

Hrozný nervy. Neměla jsem na to.výčitky svědomí, pocit viny, pocit, že ubližuju oběma..celkově na nic. Rozhodně jsem byla všechno, jen ne vysmátá, jak tady holky píšou.Ale každej máme jinou povahu, někomu to asi problém nedělá..

Už bych do toho nešla znova.

Musí zariskovat a rozhodnout se. Je to težký,ale pořád lepší,než je tahat za nos.

tak ještě jednou.Nedala bych mu už šanci,ne proto, že měl milenku, ale proto, že když Ti udělal dítě a potřebovala jeho podporu, tak ti dal peníze a poslal tě na potrat.
S takovým chlapem bych pod jednou střechou být nechtěla a nikdy mu to neodpustila. A to jestli mám, nebo nemám někoho jiného, by nehrálo roli.

helena napsal(a):

Možná to vidím příliš černě - ale po šesti týdnech a jednom výletu pořád ještě nemůžeš vědět, jestli nepůjdeš z bláta do louže. To jsou ty první růžové brýle. Když se o sebe dokážeš postarat sama, tak se třeba s klukem odstěhuj (ale ne k novému příteli) a uvidíš, co bude dál. Nechceš brát malýmu tátu, tomu rozumím, ale je to taky tvůj život a nespokojená máma není pro prcka to nejlepší.
A ještě drzý dotaz - druhé dítě nechtěl vůbec nebo z obavy, že kdyby to náhodou s milenkou "klaplo" a on odešl, musel by platit na dvě?

No drzý dotaz to není v pohodě, o placení vůbec nejde manža má peněz dost spíš razí heslo že dítě do neklapajícího vztahu nikdy a přes to nejede vlak ... prostě bere potrat jako klasiku jako za komančů ... šílený
No taky mě mrzí, že mi nikdy neřekl hele víš ten loňskej rok byl na ho :-) ale jdeme dál a moc si s tebou přeju mít děti za čas ... no jo to bych si to moc malovala
No s tou novou láskou a tím výletem se to spontáně zvrtlo trošku víc a bylo to se vším všudy a krásný no akorát chrápe !! no z bláta do louže doufám že né máme víc věcí společnejch třeba sport, výlety a máme rádi lidi kolem sebe - manža je uzavřenej a společný věci skoro žádný ..

Ja by som sa s ním bola rozišla hneď po tom, ako sa postavil k druhému dieťaťu. Nenechala by som ponižovať jeho debilnými "milostivými" rečami a už vôbec by som sa nenechala vyviesť z miery milosťpánovou žiarlivosťou. Ani jeho pokusmi - len čo sa rozídeš s tým druhým, všetko sa vráti k pôvodnému stavu. Dohodla by som sa s ním nad tým, ako byť čo najlepšími rodičmi synovi, a odišla by som; či už k druhému mužovi, alebo do samoty. Asi všetko je lepšie ako nechať si zadupať sebavedomie a ženskosť do suterénu... :dumbom: :/

Taky bych šla od něj, tím, že nechtěl s tebou druhé dítě, mluví za vše...
A kde máš jistotu, že to s milenkou netáhne dál??
Přítel mi byl nevěrný rok, když jsem mu řekla ať se rozhodne, pro ni nebo mně, tak si vybral mně ale byl to děs, nezměnil se chodil domů pozdě, nic ho nebavilo, když jsem chtěla s ním někam jít tak mi řekl, že nemá čas atd. Až když jsem byla pevně rozhodnutá, že už takhle dál žít nechci a byla připravená mu říct, že náš vztah nemá smysl tak ten večer přišel s kyticí růží a omluvou, že byl strašný vůl, a že už bude pořád jen se mnou a že je štastný že se rozhodl být se mnou a né s ní, sliboval hory doly...když jsem se ho zeptala jak to že taková změna najednou?Tak mi řekl, že ta jeho milenka to táhla ještě zároveň s jeho kamarádem, takže já jsem na něj zbyla, bylo mi z toho hrozně nevěděla jsem co dělat...přemlouval mně ať zůstanu s ním,že on na mně taky zbyl, takže jsme nakonec oba na sebe zbyli. Nemusel mi to to říkat, ale chtěl, kdyby mlčel bylo by mi líp. Teď je to mezi námi fajn, to co slíbil dodržuje, jezdí dříve domů, chodíme se večer bavit, je na mně milej, někdy se mi zdá, že až moc. Takže kdyby u nás nenastal zlom a milenka by neměla dalšího milence tak je konec.
A když ti říká, že k tobě nic necítí a i ten sex že má jen ze zvyku tak to je opravdu promiň vůl nic jiného...vyprdni se na něj a utíkej za novou láskou  :hjarta:  :hjarta:  :hjarta:

Člověk má koukat dopředu i jít dopředu. S manželem Tě nečeká nic jiného, než to, co je teď. Chceš tak žít deset, dvycet let? Buď šťastná, že jsi potkala lásku a užij si ji. Se všemi důsledky. Je možné, že to nebude na celý život. Ale rozhodně Tě to obohatí a dá ti to nový směr. Neváhej. Život je krátký. A krásný bude, když si ho pěkným uděláš!

J+L napsal(a):

Čauky s manželem sme už spolu skoro 15 let ani jeden z nás jinou vážnou známost neměl - což je velá chyba a vloni na jaře jsme měli první velkou krizi a začli se nějak odcizovat, manža si někoho našel v práci ale tajil to a vytasil se s tím až když sem mu v létě oznámila že čekáme spolu druhé dítě, on že radikálně dítě nechce a že ke mě nic necítí a že neví co bude, dal mi prachy na miniinterupci a běž ... ještě stále nechápe že to není jako jít si pro chleba do krámu ... naštěstí sem samovolně potratila a šla jen na kyretáž ale i tak to ve mě zůstává jako hluboká rána, důvěra je v pytli ... on tu svoji lásku za čas utnul; no nic i tak sem se snažila vše překousnout po měsíci a půl mi řekl ať si nemyslím, že když máme super sex tak že je jako všechno v pořádku že je to pro něj spíše potřeba těla a ze zvyku a ať z toho nic nevyvozuju, to mě šíleně bolelo; manža se postupem času trochu zlepšil ale furt je to takový nemastný neslaný, komunikace je vlahá i nějaké ty něžnosti jsou spíše z mojí strany je prostě takovej studenej čumák co je se mnou možná už jen kvůli našemu synovi (2 roky 2m.), prostě žádnej implus kterej by mě utvrzoval že mu na mě záleží ... před měsícem a půl jsem si na chatu začla dopisovat s jedním prima chlápkem a sešli jsme se a zajiskřilo to jako nikdy byli jsme spolu párkrát na večeři a na krásným výletě a jsme oba zamilovaní až po uši ... on by měl chtěl všema deseti klidně hned ale já stále nemám v sobě tu sílu se rozvést a všechno utnout - nevím jestli ze zvyku ale hlavně asi kvůli synovi, poraďte mám stále čekat na zázrak že se manža trochu vylepší a začne o mě víc bojovat ... je pravda že před týdnem přišel náhodně na to že někoho mám na skypu a zuřil 2 dny se mnou nemluvil a teď se najednou snaží být milejší a chce i někam jít posedět, ale obávám se že to nědělá z lásky ke mě ale aby nepřišel o syna už tolikrát řekl že když se mi něco na něm nelíbí ať si najdu někoho jinýho a že se rozvedeme ale nikdy nic nepodnikl jenom tím vyhrožuje ... mám podlehnout citům a jít za novou láskou ? nebo se řídit pořád rozumem a říkat si bude to dobrý za x let a překleneme to ? jsem fakt zoufalá .. u nás nejde o finanční zajištění to budu mít u manži i u nového přítele a i sama se dokážu finančně zabezpečit ale to duševno !!

tak to je opravdu velice těžké, chápu že máš strach, ale já bych se řídila tím, co mě nikdy nezklamalo, a to byla moje intuice. ta totiž vždycky ukazuje správnou cestu, jen nejsme schopni se toomu podřídit, poslechnout ten vnitřní hlas. a kolikrát mi intuice něco napověděla a já stejně jak beran jela po svým, jako slepá hluchá, a byla bych si ušetřila spoustu trápení. sice bych nebyla tam, kde jsem dnes, tak to také k něčemu bylo. ale když máš dítě, měla bys trochu brát ohledy i na něj. ale na druhou stranu, dítě manželství neudrží. řiď se srdcem ...

Ať si nemyslím, že když máme super sex tak že je jako všechno v pořádku že je to pro něj spíše potřeba těla a ze zvyku a ať z toho nic nevyvozuju

Tohle mi chlap říct, už si se mnou nezašuká !

Ahoj, no prave resim neco podobneho... Sice nejsem vdana a s pritelem v "rozchodovem rizeni", ale stejne si rikam, prece neni mozne, abych se vrhnula hned do noveho vztahu, ktery je tak riskantni protoze zacal mimo tu beznou realitu - taky na internetu... coz muze mnohe veci zkreslovat... a ja bych si ted po tak narocnem vztahu potrebovala odpocinout, asi :(

J+L - nebojíš se toho taky, tedy toho střetu s realitou, s tím běžným životem?

mashanka napsal(a):

Ať si nemyslím, že když máme super sex tak že je jako všechno v pořádku že je to pro něj spíše potřeba těla a ze zvyku a ať z toho nic nevyvozuju

Tohle mi chlap říct, už si se mnou nezašuká !

So mnou by si zašukal, ale tiež by som to obmedzila len na to šukanie a určite by som s ním nerátala do budúcnosti... Dobrý sex je dobrý sex, ale k dobrému vzťahu treba trošku viac... :/

J+L: Já bych to řešila tak, že bych odešla bydlet sama se synem, jak už tady někdo navrhoval. Důležité je si uvědomit, že někdy být sama je lepší, než být s někým....Víš, co myslím? ... Ne se zmítat mezi dvěma vztahy nebo lézt z bláta do louže s růžovými brýlemi, které ti spadnou a ty pak vidíš, že jsi znovu vlezla do podobného vztahu... Dobré je být chvíli sám, třeba i mít přítele, ale ne s ním hned bydlet. Je dobré si uvědomit, co chci a co nechci, kde je ta hranice, kterou druhému stanovím a za kterou už nepůjdu. Tedy - uvědomit si svou cenu. Pokud tohle sama nezvládáš, neboj se vyhledat odbornou pomoc.