Prosím, potřebovala bych poradit s následujícím problémem, který nyní nastal a oba nás zaskočil. Jedná se o úhradu potřeb - společné hospodaření. S partnerem jsem se seznámila v době, kdy se chtěl rozvádět. Ještě jsme si teprve psali (dříve než jsme se vůbec poprvé viděli), musela jsem mu slíbit, že až podá návrh, vezmu ho do bytu.  Je to prý důležité a potřebuje to vědět. Vždy jsem si myslela, že hned tak s někým bydlet nebudu, musíme se pořádně poznat, ale moc jsem mu věřila a nechtěla jsem ho ztratit, tak jsem toto moje předsevzetí porušila. V době kolem rozvodu jsem mu byla velkou oporou, myslím, že by to sám snad ani nezvládl, neodhodlal by se k tomu. Za dva měsíce po seznámení už u nás bydlel. Máme se rádi, ve všem jsme si dobře rozuměli, je hodný.  Problém je v tom, že na základě předchozí špatné zkušenosti partner nechce společně hospodařit, dokonce se ani nechce bavit o tom, jak budeme hradit různé náklady na provoz domácnosti atd., kdo bude hradit různé doplňky do domácnosti, opravy atd. Já samozřejmě nechci, aby dělal "stojku", jak říká, že musel dělat celý život, ať si každý třeba nechá pro sebe určitou částku, ale připadá mi normální, že se na tom všem domluvíme. On si ale připadá ukřivděný, říká, že mi jde o peníze atd. Podotýkám, že jsem velice skromná, nenáročná, nejde mi o peníze, ale o důvěru. Myslela jsem, že jsme partneři, že jsme prostě dva na všechno - takovéto jednání a obviňování mě velice ponižuje a uráží. Mám ho opravdu ráda, už nejsme nejmladší, a kdyby mi šlo o peníze, našla bych si někoho již dávno, a ne teď, když děti dostudovaly. Poprvé v životě jsem měla pocit, že jsme na vše dva, že mám skutečného partnera, ale nyní cítím prázdnotu...chtěli jsme být spolu až do konce života, ale takto nevím, jaké má skutečné úmysly, nevím, co si mám myslet, jsem zoufalá. Mám dobrou práci, zařízený byt, netoužím po drahých věcech, dovolených, luxusu, autě...jen po vztahu založeném na vzájemné důvěře a úctě. S partnerem se ale nedá mluvit a mě vůbec nenapadlo, že by mohl nastat takový problém-připadá mi totiž samozřejmé, že když spolu lidé žijí, domluví se, jak budou hospodařit. Poradíte, prosím?

Ja myslim ze je uplne normalne ze si partneri dohodnu, ako budu prispievat na chod spolocnej domacnosti ... vlastne je to normalne asi u kohokolvek ... len hajzlici sa tomu brania

Ještě jsem zapomněla napsat, že partner mi přispívá, ale částku, na které jsme se nedohodli, tu si určil sám... a víc se o tom nechce bavit.

Mrkačko, problém, jak barák. Myslím, že nic jiného neexistuje, než že se musíte nějak dohodnout. Přece ho nebudeš živit? Nebo, jakou on má představu? Že do domácnosti všechno budeš platit ty a on to bude užívat a dává ti aspoň na bydlení a jídlo? :dumbom:

Jistě by se měl podílet na všech nákladech. To je obvyklé na venkově, že má každý svoje peníze, žena financuje domácnost a muž  koupí auto (se kterým jezdí sám), případně hradí opravy a pod. Zkus sestavit rozpočet domácnosti, třeba nemá ponětí, co kolik stojí (můj muž ani neví, kolik stojí chleba, inkaso...). Pokud ani pak nebude ochoten se domluvit, zvaž, jestli Ti takový vztah stojí za to.

Děkuji za odpovědi... na jídlo a bydlení přispívá, abych byla konkrétní, tak 8.000 z celkem 22.000,které má, ale o ostatním se nechce bavit (původně mi přispíval jen 4.000, ale to jsem se vzbouřila). Já jsem pro, ať si nechá pro sebe třeba 10.000, ale jak hradit potřeby do domácnosti, opravy atd.? ... každý dát půlku, to navrhuji já, ale on se k tomu nemá... můj příjem je kolem 13.000. Já se chci domluvit, šla bych třeba i do nějaké poradny, ale jemu připadá, že jsem na peníze, když se o tom chci bavit (domluvit, nechci ho obrat o JEHO peníze). Jsem ale zklamaná, mít MOJE a TVOJE peníze, myslela jsem, že jsme MY!!!

Já bych to asi neřešila, byt je tvůj a kdykoliv ho můžeš vyhodit a myslím, že on si to uvědomuje moc dobře. Nevím jak jste spolu dlouho, ale podle toho co píšeš, tak se rozvádí a pravděpodobně vše nechal BM, určitě bude opatrnější.

No, mrkacka1, dosti mě zaráží, že ač jste si teprve psali, musela jsi mu slíbit, že ho vezmeš do bytu a to aniž byste se poprvé viděli :usch: Normální chlap, který prožije rozvodové řízení, následkem kteréhož nemá kde bydlet a je co k čemu si zařídí další bydlení nezávisle na další partnerce a pak - pokud mu jde o opravdový citový vztah - pokračuje dál formou schůzek tak, že teprve po čase se uvidí, co a jak dál. A ne, že se někam za dva měsíce nakýbluje a rozpakuje se přispět byť jen jednou jedinou korunou na provoz společné domácnosti o něčem svědčí :(
Pokud máš doma střevíce s hodně špičatou špičkou, otevři dveře od domu, postav mezi ně svého přítele a ze všech sil kopni. To, co sis natáhla domů, není chlap, ale parazit.

Děkuji všem za odpovědi, které zatím došly. To jsem mu právě navrhovala, ať si zatím pronajme byt, byl dokonce u nás v domě vedle mého bytu, ale to odmítl, prý nebude sám. Jinak přispívá tak, jak popisuji výše, ale nedohodli jsme se na tom a ani na dalších úhradách, on si připadá ukřivděný, že se o tom vůbec bavím. Jinak je hodný, máme se rádi, ale důvěra je už tatam a nevím, jak to dopadne.

Mrkacka1: já bych něco takového hnala vidlema.  Narazils jsi na parazita, kteý se na Tobě bude snažit za každou cenu participovat. Normální chlap - střihoun - zvyklý ženu zajistit jedná jinak. Tohle není rovnoprávný vztah. Bere Tě pouze jako "bytnou", které chce na společný život usmrkávat pouze tolik, kolik uzná za vhodné.

A co kdybys dala do kasy poměrnou část- jestli dobře počítám, on tam dává necelou třetinu platu - takže pro tebe by to znamenalo něco málo pod čtyři tisíce. No a hospodařte s tím - co bude, bude, co nebude, tak ne - zvýšit můžete poměrným způsobem oba. Když nebude na řízeček nebo na benzín, tak přihoďte oba stejné procento, ne? Tobě na tvé potřeby zbude ještě devítka, to zvládneš.

Lupi, ale tohle by snad mělo být samozřejmostí a ne, že se partner někam nakýbluje a ještě natáhne ukřivděný obličej nad tím, že se nad takovými tristními otázkami partnerka vůbec zamýšlí :) Jak jsem pochopila, zatím Mrkačka1 a její partner nejsou svoji. Mně připadá, že to partnerství bylo uzavřeno moc narychlo, kdy jeden partner neměl kde bydlet a druhý neměl s kým žít. Podle mě mi přijde spravedlivé, aby se podíleli na nákladech společné domácnosti každý jednou polovinou ze svých příjmů.  On kdyby panáček měl platit desítku za holý podnájem a další věci - včetně vaření, praní, žehlení a úklidu si měl obstarávat sám, což by ho vyšlo nejméně na dalších osm tisíc - tak by ho skrblení jaksi přešlo, potažmo, kdyby se rozhodl nedejpanebože postavit na vlastní nohy a pořídit si hypotéku na vlastní bydlení. Musel by si finančně utáhnout opasek tak, že by mu lezly oči z ďůlků, což vysvětluje fakt, že se vzpěčuje najít si byť jen podnájem. Ne, že tam beroušek nechce být sám, jádro pudla tkví v tom, že se mu jaksi příčí CELOU TU LEGRACI SI FINANCOVAT SÁM.
Podle mě je to partner něco á-la "Budeme žít společně v domečku jako dvě hrdličky. Značka: Domeček vítán" . Takoví nápadníci jsou něco jako mor, cholera a neštovice:(

Tak pán se začal rozvádět až v okamžiku, kdy měl stoprocentně zajištěné bydlení, péči a ženskou, to všechno za asi třetinu svého platu. Dřív by se "k tomu neodhodlal". Velmi pragmatické, slušně řečeno. Předpokládám, že do nové domácnosti si přinesl akorát tak kufírek s oblečením (které mu smíš vyprat a zašít) a spoustu ublížených řečí o tom, jak ho bývalka celý život odírala. Takže si fofrem zařídil další teplé hnízdečko, nejlevnější, jaké mohl najít, protože i blbý podnájem by ho stál víc a servis by si musel zajišťovat (a platit) sám. Nevím, jak to měl s rozvodem, ale pokud se k BM choval podobným způsobem, ani bych se nedivila, kdyby to byl důvod.
Kdysi jsem měla podobného přítele - když mi oznámil, že tak půl roku mi nemůže dávat peníze (protože si zafinancoval svého koníčka), do dvou dnů odcházel s batůžkem a VELMI ukřivděným výrazem na ubytovnu. Holt jsem ho nepochopila, no

Můj dojem je ,že hoch přelezl plynule z jedné postele do druhé. Jak to dělal s penězi v manželství? Možná proto špatné zkušennosti.
Já bych ho asi taky vypakovala. Někdo prachy prostě neovládá. Třeba když bude hospodařit sám a skládat se budete jen na dovolené a víkendy tak to bude v pohodě.

No a jak to máte teď ? Ty platíš všechno a on se veze, nebo se to máte tak nějak spontánně napůl ?

Mě by se tedy už ze začátku nelíbila ta podmínka "ok, já se rozvedu, ale musíš mě nechat u sebe bydlet" to je trochu divný. Navíc mi přijde normální, že dospělý chlap by měl vědět, že jsou nějaké společné náklady ( jídlo, energie, nájem, atd. ) o které je třeba se nechat podělit.

Takže teď jsem si to dočetla...netuším tedy jaké máte náklady, ale 8 tisíc se mi zdá docela dost...

Hm můj drahý je mnohem větší neřád. Zaplatí asi 3 tis. inkasa. Jednou za uherský rok nákup potravin. Občas něco na přestavbě našeho domu ( pokud na něm vůbec dělá ). Výjimečně oblečení na dítě ( tomu spíš leze do pr... tím, že mu koupí něco na sport, aby se mohl vyžít také nebo mu teď už koupí i nějakou tu hračku ). Ze dříve jsem měla něco našetřené ( brala jsem asi těch 13 tis. ). Z toho jsem si přilepšovala při mateřské na nákupy potravin atd., koupila jsem si mobil ( po neblahé zkušenost při zdravotních problémech miminka ), platila opravy naší pojízdé popelnice ( rozuměj auta - starouška ) a pokud bylo třeba dávala jsem peníze na stavbu ( mj. např. komínovou stavebnici ). Navíc teď manžel prošvihl sumu rovnající se mému čistému ročnímu výdělku ( 2/3 toho jsem mu vyklopila, zbytek splácí ). Žiji na takové úrovni, že kdybych z těch 8 tis. zaplatila 3 za nájem, cítila bych se jako královna. O tom to ale není. Nedopusť, aby to u vás došlo tak daleko jako u nás ( zvláště, když nejste svoji ).

mrkacka1: Já bych tedy za prvé nikdy nepřistoupila na vydírání typu, že žádost o rozvod podá, až si ho vezmu na byt....a od toho se odvíjí můj další postoj k těm financím. Já bych ho prostě vyrazila. A hotovo. Dvanáct let jsem žila s chlapem, který mi takhle podobně určoval částku, kterou přispíval. Nutné věci (např. postel) se nekoupily (nebo až o hodně později a to jsem musela jó prosit, nový kastrol na knedlíky za 600 jsem měla "na talíři" další půlrok - jako že jsem rozhazovačná), ale jiné "nutné" věci se kupovaly (třeba vysouvací anténa do auta jako paráda nebo nový autorádio...)....nepřispíval mi dostatečně na domácnost, na dítě, natož na nějaký moje hadříky atp....hřešil na moji dobrohloupost a na schopnost celkem slušně vydělávat...že jsem nic neušetřila, to je jasné a že jsem si časem připadala jako otrok, co si ani nesmí koupit nový kabát, to asi taky...nejvíc mi bylo líto, když mým rodičům jsem neměla ani na dárek k vánocům, zatímco on svojí mamince koupil novou televizi...(je pravda, že tchyně nám cpala věcné dary a naši ne, protože na to neměli. Jenže tchyně hlídala dceru asi dvakrát do roka, zatímco naši ji hlídali po škole pětkrát do týdne, bez řečí a rádi...)..taky mi vyčítal, že jsem na peníze, když jsem se snažila na to zavést řeč.... Dnes jsem rozvedená a mám vedle sebe muže, s kterým tohle řešit nemusím (a není to jeho horentními příjmy, jak by si někdo mohl myslet. Je to prostě jeho ochotou ženě přát a jeho pocitem, že muž přirozeně má ženu živit...a ne aby žena živila jeho). S takovým chlapem, jako je tvůj, už dneska rozhodně NE. A mohl by to bejt třeba Richard Gere nebo podobnej playboy.

mrkacka1 napsal(a):

Děkuji za odpovědi... na jídlo a bydlení přispívá, abych byla konkrétní, tak 8.000 z celkem 22.000,které má, ale o ostatním se nechce bavit (původně mi přispíval jen 4.000, ale to jsem se vzbouřila). Já jsem pro, ať si nechá pro sebe třeba 10.000, ale jak hradit potřeby do domácnosti, opravy atd.? ... každý dát půlku, to navrhuji já, ale on se k tomu nemá... můj příjem je kolem 13.000. Já se chci domluvit, šla bych třeba i do nějaké poradny, ale jemu připadá, že jsem na peníze, když se o tom chci bavit (domluvit, nechci ho obrat o JEHO peníze). Jsem ale zklamaná, mít MOJE a TVOJE peníze, myslela jsem, že jsme MY!!!

... nemyslím si, že 8000,- na domácnost je malá částka... ? Záleží kolik platíte najem atd. ostatní náklady. V čem je ten problém ? ... zatím nejste vzití. Chodíte spolu, asi mě tu ostatní ukamenují, ale proč by měl přispívat víc než přispívá ... ? (do oprav "cizího" bytu)
Předpokládám, že má i on jisté výdaje ... pojistky na vůz, alimenty, spoření atd.?

Alli: Ty jsi taky duše dobrá! .... koukej se ho zbavit, parazita! ... Je to pěkná úleva... Kdybys věděla, co já si za ty dva roky, co jsem od něj, už nakoupila - novou sedačku, novou ledničku, novou stěnu, novou postel dceři .... a na to jsem si ušetřila sama, ze svýho platu ... co neživím jeho, mám se královsky. Kdybych s ním byla, musela bych pořád koukat na to, jak si holka křiví záda na starý posteli, protože podle tatínka je nová matrace a postel drahá..a vůbec je to vlastně výmysl jen proto, aby on si nemohl koupit letadýlko na dálkový ovládání...(aspoň si myslím, že takhle by to on bral a já bych nakonec skončila s pocitem, že jsem fakt kráva, když chci holce postel a matraci....)....br....lepší nevzpomínat...omlouvám se, že jsem se nechala unést. Ď.

Feuria: Já myslím, že muž od mrkačky je pěknej vykuk. Dle mého tedy. Hlavně se mi nelíbí, že se o tom odmítá bavit ... a taky odmítá se vystěhovat... ten prostě hraje na to, aby měl někde levný bydlení, pradlenu, kuchařku a sexuální mašinu v jednom pěkně po ruce ... nic jinýho v tom nevidím... kdyby si spočítal, kolik peněz by vydal za praní svýho prádla, za jídlo a za ten sex, kdyby neměl mrkačku, asi by valil bulvy (a možná že ne, že on tohle všechno ví a proto radši zůstává s ní)...

Ahoj tak já se musím taky přidat k Feurie. Vynechávám to nastěhování to je věc jiná a ne zrovna příjemná, tak by to asi být nemělo.

8 tisíc pokud bylo napsáno že je to na jídlo a nájem mi připadá dost. Nevím kolik platí zakladatelka diskuze za byt ale vycházím ze své zkušenosti, mám byt 3+1, svůj a platím kolem 4.000 Kč. To znamená kdyby se podílel 2.000 Kč na nájmu a zbytek 6.000 Kč by byl na jídlo, tak mi to připadá na jednoho člověka akorát.
Jiná otázka je pořizování dalších nových věcí do bytu, tady ale záleží co ne nutné a co ne. Asi by se mi také nechtělo platit za nějaké blbůstky do bytu. Pokud se ale jedná o "životně důležité"  věci jako pračka apod. nebo o jejich opravu, tak by se to mělo hradit napůl.
Jiné výdaje jako benzín do práce nebo obědy v práci, zábavu by si měl hradit výhradně ze svého.
To je můj názor.

*

Eva36 napsal(a):

Feuria: Já myslím, že muž od mrkačky je pěknej vykuk. Dle mého tedy. Hlavně se mi nelíbí, že se o tom odmítá bavit ... a taky odmítá se vystěhovat... ten prostě hraje na to, aby měl někde levný bydlení, pradlenu, kuchařku a sexuální mašinu v jednom pěkně po ruce ... nic jinýho v tom nevidím... kdyby si spočítal, kolik peněz by vydal za praní svýho prádla, za jídlo a za ten sex, kdyby neměl mrkačku, asi by valil bulvy (a možná že ne, že on tohle všechno ví a proto radši zůstává s ní)...

Pokud je to takhle - tak je to "vykuk" ... to, že se odmítá bavit je opravdu na pováženou ...
Možná jsem něco přeskočila ... nevím, jak je to s jejich vztahem ? ...

Jinak souhlasím s výše uvedeným ... Pokud se jedná o "životně důležité"  věci jako pračka apod. nebo o jejich opravu, tak by se to mělo hradit napůl. . . ve dvou se to lépe táhne.
Jiné výdaje jako benzín do práce nebo obědy v práci, zábavu by si měl hradit výhradně ze svého.

No, ono to nebude jen na jídlo, že? Mrkačka teda nepíše, jak moc pán doma pomáhá, ale určitě se jeho zabydlením zvýšily náklady třeba na energie, nákup například v drogerii a zcela určitě jí přibyla práce. To zas těch zmiňovaných 6 tisíc není tak moc. Dovedla bych pochopit, že by se nechtěl podílet na větší rekonstrukci, ale pokud klekne pračka nebo se ucpe hajzlík, tak je to i jeho problém, i když ne jeho majetek.

Myslím si, že je potřeba připočítat i další. Přišel do zařízeného bytu, to znamená běžné opotřebení všech věcí v domácnosti a jejich pořizování, a dále podíl na domácí práci. Je otázka kdo vaří, pere,uklízí,žehlí atd.... Buď se spravedlivě podělí nebo by měl dávat peníze navíc.
Opravdu to na mě působí, že si za 8 táců pořídil hotel s veškerýma službama.

Ráda bych slyšela vyjádření protistrany ... jinak souhlasím - podílet se na chodu domácnosti. Ale do větších rekonstrukcí a rekonstrukcí vůbec - bych také nešla.
Na jídlo a energie je dle mě částka 8000,- v pořádku na jednu osobu ! ...

Evi, dík. I s postelí pro našeho kluka byl problém. Koukaly mu už prakticky nožičky zkrze tyčky a manža to nehodlal řešit. Byteček máme malý a tak jsem koupila postele nad sebou. A on teď kluka, když už v pohodě spal sám, tahá k sobě na gauč. Už jsem byla rozhodnutá - mám toho dost. Jenže mám drobný problém. Těch peněz jsem vyhodila tolik, že si za to garsonku nepořídím, natož zařízení do ní ( i když ta postel by byla ). A teď jsem přišla o práci. Po MD jsem ji měla jen na dobu určitou a teď letím bez odstupného. Vůbec mi to mé rozhodnutí neulehčilo.

mrkacka1 napsal(a):

Děkuji za odpovědi... na jídlo a bydlení přispívá, abych byla konkrétní, tak 8.000 z celkem 22.000,které má, ale o ostatním se nechce bavit (původně mi přispíval jen 4.000, ale to jsem se vzbouřila). Já jsem pro, ať si nechá pro sebe třeba 10.000, ale jak hradit potřeby do domácnosti, opravy atd.? ... každý dát půlku, to navrhuji já, ale on se k tomu nemá... můj příjem je kolem 13.000. Já se chci domluvit, šla bych třeba i do nějaké poradny, ale jemu připadá, že jsem na peníze, když se o tom chci bavit (domluvit, nechci ho obrat o JEHO peníze). Jsem ale zklamaná, mít MOJE a TVOJE peníze, myslela jsem, že jsme MY!!!

Ahoj, taky řeším takový problém. Partner mi dává měsíčně na jídlo a drogerii 3.000,- a každý druhý víkendu jsou u nás jeho 2 děti a pak ještě jeden den v týdnu.Vypočítal to a pak ještě dodal, že já se synem projím více jak on sám. Nájem platíme napůl. Opravy - zatím jsme nic neřešili, ale je to dům psaný na jeho rodiče a nebudu investovat do cizího majetku, na který pak budou mít nárok jeho děti. Když jsme kupovali záclony, které si odnesla jeho BM, tak mi vypočítal, že musím zaplatit polovinu. No podle mě a ostatních na babinetu je to hrůza!!! Mám dojem, že jsem dost klesla.Naivně jsem se domnívala, že když se rozhodl žít se mnou, tak budu mít aspoň pocit,že si mě hýčká. Řekl mi, že jsem na stejné místě jako jeho děti, ale těm stačil sdělit, že mi nic neplatí, že si vše platím sama! Takže mě má asi na domácí práce a sex. U tebe to chce čas, řekla jsi mu a peníze  Ti přidal.
P.S. veškeré vybavení je moje, kromě pračky,myčky a žídlí do kuchyně-které jsou zabudované.

Pokud si někoho vezmu do bytu, částku určuji já.

mashanka napsal(a):

Pokud si někoho vezmu do bytu, částku určuji já.

Aha :co: takže, oslíčku otřes se :D ... ze 20 000,- je 8000,- na domácnost málo ?
Stále jsme se nedozvěděli - zda je tahle částka opravdu konečná nebo ze zbytku ještě ten partner financuje (spoření, aliky, beneli, pojistky ... společné dovolené, a jinou útratu) ...
Nevíme, kolik stojí samotný nájem, ani kolik investuje ona dotyčná dáma ....

Koukám, že podobných šikovných či ekonomicky myslících pánů je víc. já než jsem se nadála a sundala růžové brýle zamilovanosti, měla jsem doma nakýblovaného drahouška (protože přece chce být stále se mnou)...pokoupil mi pár oblečků,botiček šminek (sám víceméně vnucoval, já byla zvykla úpo*ně secondhand a tak. :co: ), zval mě do restaurací, až jsem přibrala cca 7 kg (jinak váhu jsem měla dlouhodobě stabilizovanou na 58 kg). Ve stadiu "lapajícího ptáčka"  přispěl mýmu synkovi na školní zájezd k moři a na přípravu k přijímacím zkouškám, protože tatíček synka na žádné mimořádné výdaje (kterých mají dospívající co chvíli) nepřispívá,/prý nevyjde s penězi/ jen přesně stanovenou taxu...A než jsem se rozkoukala, zjistila jsem, že kromě sobotních středně velkých nákupů z místní samošky, od něj na chod domácnosti vlastně nějak nemám ani korunu. Jednou jsem ho dotlačila koupit prášek na praní, u doplatku elektřiny - jsem se už cukala - to zacáloval - (My ostatně v poslední době bez drahouška nedopláceli).. A...naposledy nějak zapomněl nakoupit i to jídlo, no já mu následně "zapomínám" vyvářet ... Tak nevím....kromě dospívajícího  synka mám ještě 20letou dceru, studující VŠ (když má čas - chodící na brigády). :rolleyes:

No řekla bych, že za hloupost se platí Mrkačko, tak si užívej, měj toho svého moc ráda, ale nechtěj peníze a všechno bude v pořádku.
Jak jednoduché.

No já jsem asi taky sundala růžové brýle, protože: přítel nejdříve bydle u mě (přes půl roku). Byt jsem měla v pronájmu (platila jsem 8tis. nájem). Měl nějaké finanční problémy, rozváděl se a tak mi přispíval jen částkou 4tis. Každý druhý víkendu byly u nás jeho děti a vše šlo z mého platu. Odešla TV, tak jsem koupila novou za 11tis.  Takže víc jsem utratila než vydělala. I prémie a alimenty padly na "společnou domácnot". Žádný hadřík jsem si nepořídila (snad jednu sukni). Brala jsem to jako situaci - že pomůžu, chceme společně žít. Pak jsme se nastěhovali (já a mé dítě)+celé vybavení bytu 3+1 k němu do baráku (podotýkám psaný na jeho rodiče). Pak sedl a vypočítal kolik projí on a jeho děti a tu částku mi dal. Energie zaplatím z větší poloviny (já+dítě).Když náhodou něco zaplatí, tak mi sdělí,že druhou věc zaplatím já. Před známýma dělá,že mi zaplatí výlet-např. jeden den na horách, doma si peníze za permanentku na vlek a oběd vezme.
Takže to jsou naši drahoušci...... Člověka poznáš, až fakt nastane opravdový problém. Chová se ke mě perfektně, ale až se má něco platit....., tak se zachová takto.
Nemáme to jednoduché. Tak jsem si to bohužel nepředstavovala a nechci s ním už žit ve společné domácnosti.

No, jestli přítel Mrkačky je jako můj muž, tak těch 8000 Kč s přehledem sám projí v teplých večeřích apod....  Jen ubytovna by ho stála tak 3-4tis. měsíčně, Vzhledem k jeho příjmu, bych vyžadovala nejmíň 10-12 tis. měsíčně (taky mu asi pere a uklízí po něm...), cigára, benzin a oblečení ať si hradí sám... Přece nebudu mít horší život s chlapem než bez něho ? Jestli je chlap ze "staré školy" péče o něho (praní, žehlení, neustálé vaření ...) je kolikrát vyčerpávající ani to kolikrát neumí ocenit.

Tady se furt vše stahuje na vaše zkušenosti a odsuzuje se tu chlap - ale Mrkačka se ještě nevyjádřila, jak to tam tedy je ! Domýšlet si můžeme cokoli ...

My máme s manželem společné účty. Byly období, kdy měl jeden z nás pocit, že ten druhý nějak moc utrácí (většinou ten pocit měl můj muž, já dělala většinu nákupů). A jak jsme to vyřešili? Jeden měsíc jsme si psali všechny výdaje a bylo vše průkazné.

Proto si Mrkačko myslím, že bys to měla udělat taky. Pak mu ukaž, co všechno platíš Ty. K tomu připočti ještě nutné plánované výdaje, na kterých by se měl podílet. Z toho vypadne jasná, konkrétní a prokazatelná suma (můžeš si i schovávat účty). No a uvidíš jeho reakci: pokud nebude ochoten se spravedlivě podílet na výdajích, ber ho jako nájemníka, který neplatí dostatečný nájem a rozluč se s ním. Ty jsi přeci ta, která má v ruce všechny trumfy! To jen on se pokouší vzbudit jiný dojem ....

Souhlasím :)

Ještě mě napadlo (my to tedy tak máme). Ačkoliv má každý z nás jiný plat, peněz pro sebe si bereme oba stejně. Tzn. ten, který má zrovna vyšší plat (u nás to bylo během těch let a třech dětí proměnlivé) tak přispívá na společné výdaje vyšší částkou. Přijde nám to tak spravedlivé, ale vím, že jinde to mají i jinak, že na společné výdaje přispívají stejnou částkou a naopak mají rozdílné sumy pro vlastní spotřebu, to už je na dohodě ....

Mrkačka: No já měla třeba takovou představu, že by mi manžel dával asi 10 tisíc, já bych přidala svoje korunky a šetřila bych přitom i na dovolenou nebo na opravy....nebo by mi dával míň a šetřil by na tu dovolenou a opravy on ... jenže s ním se nešlo dohodnout vůbec na ničem. On nechtěl dávat nic nechtěl a opravy chtěl, abych hradila já (totiž - nikdy to neřekl, ale když ti nenechá peníze, tak to zaplatíš sama. Když si pak řekneš, byť i o polovinu, tak se na tebe utrhne, takže sklapneš...).... šílený, šílený, šílený...už NIKDY....NIKDY....

Můj současný byl ochotný se mnou o výši příspěvku mluvit, já si řekla 4000, protože je to fakt na energie a jídlo. Dává mi 5000, 1 x14 dní u nás je jeho dcera, pokud někam jdeme (Zoo, večeře, výlet, auto apod.), hradí to bez řečí můj partner. Když mu na to chci přidat, protože někdy se mi zdají částky opravdu vysoké, odbyde mě a nic si ode mě nevezme (a to bereme ještě mou dceru)..... Na úpravách domu, který je můj, se spíš finančně (hypotékou) podílím já a považuju to za normální. On občas koupí sám od sebe třeba barvu na vymalování atp. Nemáme vzájemně pocit využívaného a využívajícího, ani jeden. Když si postěžuju, že mám potíže se zaplacením něčeho extra pro mě (třeba týden dovolené s kamarádkami u moře), tak se jen usměje a řekne, že to nějak uděláme a že mi na to přidá...je prostě paráda mít chlapa, co vám přeje. Nenárokuju si to, to ani náhodou a ani toho nezneužívám, ale příjemný to je, to jo a taky se nemusím bát, že by mi někdy přítel řekl, že nevydělávám, tak ať taky nevečeřím. To se totiž vážně stalo mojí kámošce, která tenkrát přišla o práci a byla na pracáku (krátkodobě, šikovná holka).... :(

Děkuji Vám všem za milé odpovědi...mně jde ale hlavně o důvěru... pokud spolu chceme být až do konce života, proč si otravovat život dohadováním, kdo co zaplatí? Myslela jsem, že jsem našla partnera pro vztah založený na vzájemné důvěře a úctě. Jasně, přibyla mi práce, a také čas, který jsem měla sama pro sebe, trávíme spolu. Vadí mi postoj... nastěhuju se k tobě, kdy já chci (já bych tak nepospíchala, ale ustoupila jsem), ale hospodařit s tebou nebudu... lépe řečeno dám ti, kolik uznám za vhodné...Podala jsem mu pomocnou ruku, rozdělila se o své soukromí, a teď toto... přiznám se, že mě to velmi mrzí a ponižuje... vůbec mě nenapadlo, že by mohl nastat takový problém - tím spíš, že psal, že by mě nechtěl nikdy zklamat nebo zarmoutit. Ještě na vysvětlenou... seznámili jsme se, psali si, po 2 měsících podal žádost o rozvod (ne kvůli mně, to řekl hned, že se bude rozvádět) a rovnou se nastěhoval k nám. Musím uznat, že je ale inteligentní, hodný a slušný, doufám, že i věrný, nepije, teď už ani nekouří, nechodí do hospody...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit. Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat. Těžko se mu to ale vysvětluje, když prý udělal každý měsíc stojku a než by se s BM dohadoval, nedovolil si nic koupit sám, zatímco ona musela mít vše, co viděla... on vydělával, ona rozhazovala... uráží mě, že mi to předhazuje, a že to už nikdy dělat nebude... já jsem někdo úplně jiný... vím, že mi rozumíte ... a děkuji ještě jednou za čas, který jste věnovali mému problému.

mrkacka1 napsal(a):

S partnerem se ale nedá mluvit a mě vůbec nenapadlo, že by mohl nastat takový problém-připadá mi totiž samozřejmé, že když spolu lidé žijí, domluví se, jak budou hospodařit. Poradíte, prosím?

Neviem, ale ja by som nešla do vzťahu, kde sa tieto veci nevyriešia hneď na začiatku. Tiež som žila s niekým štýlom - my sa NEMUSÍME dohovárať -a v konečnom efekte som doplatila. Čo by mi nevadilo až tak v prípade, že by som mala pocit, že to bolo pre dobro veci... Nebolo. Ako hovoríš, nejde ani tak o prachy samotné, ale o to, ako sa ten vzťah nastaví, aká je dôvera a schopnosť dohodnúť spoločné veci.

Hlava mi to nebere. On by se nerozvedl,kdybys ho nevzala do bytu? Miluje tě vůbec? Je to vyděrač, myslím si, že s takovým bych do vztahu vůbec nešla, kdyby mi hned na začátku dal takhle nůž na krk. :(

Mrkacka1: Proboha, co je Tobě do toho, jak to měli s BM zařízeno? Ty za to přeci nemůžeš, tak nevím, proč bys měla doplácet na jeho "špatné zkušenosti".

Moc bych se nedivila, kdyby pán považoval "dělání stojky každý měsíc" za zlovolný útok na svoji peněženku a tak, jak se zřejmě nechtěl finančně podílet v manželství, tak se nechce úměrně finančně podílet na společných nákladech v novém vztahu. Mrkacka1, zřejmě sis našla pána, který umí setsakramentsky dobře počítat tak, aby se měl jako v bavlnce s vynaložením minimálních nákladů. Kvůli čemu se rozvedl, je snad nabíledni:)

mrkacka1 napsal(a):

... prý udělal každý měsíc stojku a než by se s BM dohadoval, nedovolil si nic koupit sám, zatímco ona musela mít vše, co viděla... on vydělával, ona rozhazovala...

No člověče, Mrkačko, jestli ona a jeho žena k tomu nakonec nedošla, k té stojce a "rozhazování" (bůhví, co se pod tím skrývá).Jestli ji takhle prudil bůhvíkolik let...přiděloval po desetníku a hrdlil se o každej groš... nedivila bych se, kdyby se z ní stala peněžní fůrie :dumbom:

PRÝ "udělal každý měsíc stojku a než by se s BM dohadoval, nedovolil si nic koupit sám, zatímco ona musela mít vše, co viděla... on vydělával, rozhazovala..."

Milá mrkačko, je zajímavé, že s BM se nedohadoval a sklapnul, zatímco s tebou se buď dohaduje, nebo ukřivděně mlčí a trucuje. Jeho (možná) špatná zkušenost ho přece neopravňuje k tomu, aby předpokládal, že všechny ostatní baby jsou stejné jeko jeho bývalka. A to "nedoha-dování" může být klidně jeho lenost cokoli kupovat, když to manželka zařídí a ještě může být ostouzená, že koupila draze.
Ostatně argument "já vydělávám a ty rozhazuješ" používají někteří pánové často, jelikož mají dojem, že jejich "těžce vydřené" korunky ženuška utrácí za blbiny typu bačkůrky pro děti, nový koberec nebo kastrol (ahoj, Evo :-)). Obzvláště často a rádi o tom hovoří v případě, kdy se manželka "válí doma s dětmi".
Víš, asi bych se bála plánovat zrovna s ním něco "až do konce života". Tihle hoši, co mají nejradši svoje korunky, jsou s přibývajícím věkem jen a jen horší a věř mi, že vím, o čem mluvím. Jo, slečny neprohání, nepije a nekouří, ale - teď se kacířsky zeptám - není to jen proto, že by do těchle "neřestí" musel investovat?

Nezlobte se na mě milé dámy, ale ....
!
...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit....

Nevím, po 2 měsících psaní si ho nastěhovat domů a  přemýšlet o tom, že s ním budu do konce života ... mi příjde infantilní.
(TO, ŽE ON TO TAK CHTĚL - NEZNAMENÁ, ŽE JÁ MU TO UMOŽNÍM)
Proč jste se nedomluvili už v tu dobu, jak to bude tedy s financováním ? (no, to už je teď jedno)

Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat.

Co Tě ponižuje ? Chtěla jsi 8000,- na provoz - máš je! ... On nemá problém - to ty máš problém - nezlob se na mě za můj názor - takhle to vidím. Nejde ti o majetek, ale pocit, že jste na to dva - spojuješ z odevzdáním jeho výplaty ?

Nevíme, jak to měl před tím s tou manželkou ? Možná říká "pravdu" možná né! Znám případy, že člověk nechce opakovat stejnou chybu ! ... Mrkačko - co takhle prostě zkusit ... tomu dát čas ? Ono, když se na chlapa tlačí - tím více se zabejčí... možná, když uvidí, že o ty peníze přeci jen nejde - rád se i přidá s placením ... já nevím ?
Vůbec nic o tom tady nevíme (z té druhé strany) ... byla bych opatrnější v těch soudech.
Také jsi neodpověděla, jaké má on vedlejší náklady - pokud nějaké má ! .... Jak dlouho jste spolu - co se nastěhoval atd.
A taky, jakým způsobem mu dáváš na jevo, že ti nejde o majetek, ale o pocit důvěry mezi vámi ...

Pokud to spojuješ s tím, že důvěra = všechny peníze mě a já budu hospodařit - tak se mu nedivím, že se cuká !

Nezlob te se na mě - jen můj názor.

Fe, :supr:

Vždy jsem si myslela, že hned tak s někým bydlet nebudu, musíme se pořádně poznat, ale moc jsem mu věřila a nechtěla jsem ho ztratit, tak jsem toto moje předsevzetí porušila.

Když porušíš ještě předsevzetí o společném hospodaření - bude to o.k :supr:

... nebo ho jedině ztratit = vykopnout ! ... (to, že my máme nějakou představu neznamená, že jí má i ten chlap a to je potřeba zjistit než si ho nastěhuju do bytu ... láska neláska ! Jsem za to, že i ve vztahu je nutno používat rozum a né jen  ... srdce !

Mrkačko, děláš dotyčnému převozníka........ Užij si to. :)

Mám ten stejný pocit .... cítím z toho, že on jen potřeboval přejít na druhou stranu.
Dá, co je nutné a nic víc ... možná za čas opět bude uvažovat o rodině a společném hospodaření, ale teď to vidím jen na to ... přečkat tu nejhorší dobu po rozvodu ! To opravdu žádnej chlap se hned do nové rodinky nehrne :-( (tedy z toho, co znám).

Buď ho nech vydechnout a zkus to - netlačit - ale nedělat mu ani levnou pracovní sílu - prostě ho brát jako spolubydlícího a dál být samostatná a hlavně se přestat cítit ponižovaná!!!! Užíj si toho, že na věci kolem provozu (nájem + jídlo)  nejsi sama (8000,- je hezká částka - nevím kolik platíš)  - ale neinvestuj do něj nic na víc!

A nebo ho vykopni z voru (ať si plave) !!! - jiná cesta tu asi nebude :(

A pro doplnění:

S partnerem jsem se seznámila v době, kdy se chtěl rozvádět. Ještě jsme si teprve psali (dříve než jsme se vůbec poprvé viděli), musela jsem mu slíbit, že až podá návrh, vezmu ho do bytu. 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Byl ochoten se rozvést pouze v okamžiku, když věděl, že z jednoho teplého hnízdečka přesídlí do druhého hnízdečka, bude o něj postaráno a bez starostí bude mít opět střechu nad hlavou. Kdybys mu řekla NE, ale miluju tě, najdi si své bydlení a po čase vztahu o tom budeme uvažovat? Co myslíš, jak velká by byla jeho láska? Chtěla jsi ho pro sebe, máš ho........ Cenu sis určila sama.

Problém je v tom, že na základě předchozí špatné zkušenosti partner nechce společně hospodařit, dokonce se ani nechce bavit o tom, jak budeme hradit různé náklady na provoz domácnosti atd., kdo bude hradit různé doplňky do domácnosti, opravy atd. Já samozřejmě nechci, aby dělal "stojku", jak říká, že musel dělat celý život, ať si každý třeba nechá pro sebe určitou částku, ale připadá mi normální, že se na tom všem domluvíme.
On si ale připadá ukřivděný, říká, že mi jde o peníze atd.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ale samozřejmě, že ti jde o peníze, to je snad přirozené. Nevím, proč bys mu měla dělat sponzora. Nevím, čemu říká stojka, ale tvrdě bych mu předložila seznam - nájem, elektřina, topení atd., zavedla bych si sešit (mimochodem naši ho vedou pro přehled celý život, praktická věc :supr:), zapisovala bych veškeré  nákupy pro vás dva, opravy, prací prostředky a já nevím co ještě. Sečteno, podtrženo - suma děleno dvěma a předlož mi je. Chápu, že ti nechce platit holiče, pedikúru, manikúru, liposukce a skořicové zábaly, ale náklady na provoz domácnosti pokud tam bydlí dva se automaticky dělí dvěma. A pokud není ochoten přispívat, vystěhovala bych ho. Láska neláska.... :). Jsou dvě možnosti:
a) budeš mu dělat nadále sponzora a budeš víc a víc nešťastná, on si bude žít spokojeně ve TVÉM bytě za TVOJE peníze
b) zavedeš si sešit s přehledem, na konci měsíce mu to předložíš a budeš požadovat úhradu poloviny nákladů. Nezaplatí, sbalíš mu kufry a vystrčíš ho na ulici.

Každá sranda něco stojí, bude mít chlapec o čem přemýšlet......... :). Co uděláš, je na tobě...... Nenech se vyždímat ani s sebou manipulovat. :hjarta:. Nebude to jednoduché, člověk ve strachu z toho, že bude žít sám je schopen páchat sám na sobě neuvěřitelná zvěrstva...... :dumbom: Uvědom si, co chceš TY a pak si za tím jdi.....:). Přeji hodně sil a odvahy :pussa: .

Souhlasím s lvicí ...
mmj - 8000,- (jeho) + 8000,- (tvoje) = 16 000,- (na chod domácnosti). (Půl na půl)
Tobě zbude 5 a jemu 12 000,-  (samozřejmě, že ti jde o peníze) ... ale není na tom nic špatného ! ...
Někde se podílí úměrně k platům a někde půl na půl ! záleží na D O H O D Ě .
Vy se jen neumíte dohodnout - nechcete.

Ty to vidíš jako důkaz důvěry mezi vámi (že ten svůj "větší" zbytek sloučí s tím tvým)  a on to vidí tak, že ti jde o prachy...:vissla:

mrkacka1 napsal(a):

Děkuji Vám všem za milé odpovědi...mně jde ale hlavně o důvěru... pokud spolu chceme být až do konce života, proč si otravovat život dohadováním, kdo co zaplatí? Myslela jsem, že jsem našla partnera pro vztah založený na vzájemné důvěře a úctě. Jasně, přibyla mi práce, a také čas, který jsem měla sama pro sebe, trávíme spolu. Vadí mi postoj... nastěhuju se k tobě, kdy já chci (já bych tak nepospíchala, ale ustoupila jsem), ale hospodařit s tebou nebudu... lépe řečeno dám ti, kolik uznám za vhodné...Podala jsem mu pomocnou ruku, rozdělila se o své soukromí, a teď toto... přiznám se, že mě to velmi mrzí a ponižuje... vůbec mě nenapadlo, že by mohl nastat takový problém - tím spíš, že psal, že by mě nechtěl nikdy zklamat nebo zarmoutit. Ještě na vysvětlenou... seznámili jsme se, psali si, po 2 měsících podal žádost o rozvod (ne kvůli mně, to řekl hned, že se bude rozvádět) a rovnou se nastěhoval k nám. Musím uznat, že je ale inteligentní, hodný a slušný, doufám, že i věrný, nepije, teď už ani nekouří, nechodí do hospody...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit. Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat. Těžko se mu to ale vysvětluje, když prý udělal každý měsíc stojku a než by se s BM dohadoval, nedovolil si nic koupit sám, zatímco ona musela mít vše, co viděla... on vydělával, ona rozhazovala... uráží mě, že mi to předhazuje, a že to už nikdy dělat nebude... já jsem někdo úplně jiný... vím, že mi rozumíte ... a děkuji ještě jednou za čas, který jste věnovali mému problému.

No, nejsem jeste na konci,ale nelibi se mi to taky.Myslim,ze 8000 jak pise Fe, je dostatecne na byt,energie,mozna i trochu jidla, s tim, ze obcas cvakne nejaky nakup za par tacu v hypermarketu.Ale mel by vedet,ze kdyz je s tebou, tak zarizeni bytu uziva stejne jako ty, takze se rozbije pracka, opravu zaplati, koupite novou-date kazdy pul.Proto, ze on taky nechce  cpat penize do nejistoty,nic mu tam prece nepatri.Ale tohle by si mel uvedomit,at to treba bere jako najemne za neco.Druha vec, s BM se osypal a nemel nic.Za ta leta toho ma dost a uz NIKDY tohle nechce resit.je asi teda treba mu to poradne vysvetlit a hodit na papir,otazka je, jestli to chce slyset.Pak ti nezbyva nez si promluvit s jeho rodici, nebo tak.Treba se boji povolit, aby se to nerozjelo.No je to tezky radit, to nejde.aky souhlasim s tim, ze bys ho mela vyrazit, no tak trochu vic s citem,ne natrvalo s tim, at si to zkusi sam a pak az dostane rozum,at se vrati.To taky ale nemusi vyjit,ale pokud mu jde jen o levne bydleni, sluzku a sex,tak se nehne a zustane.Pokud se nehne a zustane,ale pochlapi se, je to OK.Myslim,ze kazde partnerstvi casem narazi na nejaky problem, jen se musi resit, tak res i za cenu,ze ho vyhodis.Jestli te miluje a ma jen strach,casem se vrati a bude se chovat jako chlap.

mrkacka1 napsal(a):

Děkuji Vám všem za milé odpovědi...mně jde ale hlavně o důvěru... pokud spolu chceme být až do konce života, proč si otravovat život dohadováním, kdo co zaplatí? Myslela jsem, že jsem našla partnera pro vztah založený na vzájemné důvěře a úctě. Jasně, přibyla mi práce, a také čas, který jsem měla sama pro sebe, trávíme spolu. Vadí mi postoj... nastěhuju se k tobě, kdy já chci (já bych tak nepospíchala, ale ustoupila jsem), ale hospodařit s tebou nebudu... lépe řečeno dám ti, kolik uznám za vhodné...Podala jsem mu pomocnou ruku, rozdělila se o své soukromí, a teď toto... přiznám se, že mě to velmi mrzí a ponižuje... vůbec mě nenapadlo, že by mohl nastat takový problém - tím spíš, že psal, že by mě nechtěl nikdy zklamat nebo zarmoutit. Ještě na vysvětlenou... seznámili jsme se, psali si, po 2 měsících podal žádost o rozvod (ne kvůli mně, to řekl hned, že se bude rozvádět) a rovnou se nastěhoval k nám. Musím uznat, že je ale inteligentní, hodný a slušný, doufám, že i věrný, nepije, teď už ani nekouří, nechodí do hospody...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit. Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat. Těžko se mu to ale vysvětluje, když prý udělal každý měsíc stojku a než by se s BM dohadoval, nedovolil si nic koupit sám, zatímco ona musela mít vše, co viděla... on vydělával, ona rozhazovala... uráží mě, že mi to předhazuje, a že to už nikdy dělat nebude... já jsem někdo úplně jiný... vím, že mi rozumíte ... a děkuji ještě jednou za čas, který jste věnovali mému problému.

jeste si nejsem jistej, hestli duvera ma neco spolecneho s penezi,to fakt nevi.Jestli mu jinak muzes verit.nebo prestavas jen proto, ze se ti nelibi, ze si treba setri kazdy mesic 10000 na byt, kdyby vam to nevyslo.A to mu nemuzes mit za zle,ale i presto se musi podilet.Treba si setri a ty to ani nevis,a jednou to vybali a neco si koupite,kdyz vam to par let vydrzi,nevim,jen spekulace,kdyz je jak rikas jinak fajn.

Feuria napsal(a):

Nezlobte se na mě milé dámy, ale ....
!
...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit....

Nevím, po 2 měsících psaní si ho nastěhovat domů a  přemýšlet o tom, že s ním budu do konce života ... mi příjde infantilní.
(TO, ŽE ON TO TAK CHTĚL - NEZNAMENÁ, ŽE JÁ MU TO UMOŽNÍM)
Proč jste se nedomluvili už v tu dobu, jak to bude tedy s financováním ? (no, to už je teď jedno)

Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat.

Co Tě ponižuje ? Chtěla jsi 8000,- na provoz - máš je! ... On nemá problém - to ty máš problém - nezlob se na mě za můj názor - takhle to vidím. Nejde ti o majetek, ale pocit, že jste na to dva - spojuješ z odevzdáním jeho výplaty ?

Nevíme, jak to měl před tím s tou manželkou ? Možná říká "pravdu" možná né! Znám případy, že člověk nechce opakovat stejnou chybu ! ... Mrkačko - co takhle prostě zkusit ... tomu dát čas ? Ono, když se na chlapa tlačí - tím více se zabejčí... možná, když uvidí, že o ty peníze přeci jen nejde - rád se i přidá s placením ... já nevím ?
Vůbec nic o tom tady nevíme (z té druhé strany) ... byla bych opatrnější v těch soudech.
Také jsi neodpověděla, jaké má on vedlejší náklady - pokud nějaké má ! .... Jak dlouho jste spolu - co se nastěhoval atd.
A taky, jakým způsobem mu dáváš na jevo, že ti nejde o majetek, ale o pocit důvěry mezi vámi ...

Pokud to spojuješ s tím, že důvěra = všechny peníze mě a já budu hospodařit - tak se mu nedivím, že se cuká !

Nezlob te se na mě - jen můj názor.

:supr:

Souhlasím se soupisem, ale nutně bych přidala i podíl na práci v domácnosti a to mrkačka neuvádí.
Podílí se na domácích prácech nebo se nechává obsluhovat. Tam může vznikat pocit ponížení. Já ti dám peníze, mnou určené a ty se o mne starej!!!

Stojí nad ní s bičem nebo s kvérem u hlavy ??? :O Tohle je věc Té ženské ... nedělala bych to a taky nedělám !
Přítel chtěl také kdysi zavést doma patriarchát - omlátila jsem mu útěrku o hlavu s tím, že nejsem ani jeho matka ani služka !
Od té doby se podílí na práci rovným dílem ! .... každej si k nám dovolí jen to, co mu dovolíme my !

Pravdu díš Feuria, ale každá není jako ty :)
Proto bych to ráda slyšela od mrkačky, jak to u nich vypadá, tam může být jádro pudla :P

Feuria napsal(a):

Nezlobte se na mě milé dámy, ale ....
!
...Také mu říkám, že kdyby měl bydlet sám, tak by za 8.000 vše nepořídíl, ale to nechce slyšet, moc se ho to dotklo, prý já bych také neměla pro sebe to, co mám teď. Mně ale nejde o to mít co nejvíce pro sebe, netoužím po majetku ani bohatství, ale jde mi stále jen o tu důvěru a pocit, že jsme prostě DVA... na vše spolu. Bohužel to nechce pochopit....

Nevím, po 2 měsících psaní si ho nastěhovat domů a  přemýšlet o tom, že s ním budu do konce života ... mi příjde infantilní.
(TO, ŽE ON TO TAK CHTĚL - NEZNAMENÁ, ŽE JÁ MU TO UMOŽNÍM)
Proč jste se nedomluvili už v tu dobu, jak to bude tedy s financováním ? (no, to už je teď jedno)

Vůbec mi nevadilo, když u nás nebydlel, že jsem měla méně peněz, netoužím po majetku, vždy jsem vyšla bez problémů s tím, co jsem měla, byla jsem svou paní a nemusela jsem se takto ponižovat.

Co Tě ponižuje ? Chtěla jsi 8000,- na provoz - máš je! ... On nemá problém - to ty máš problém - nezlob se na mě za můj názor - takhle to vidím. Nejde ti o majetek, ale pocit, že jste na to dva - spojuješ z odevzdáním jeho výplaty ?

Nevíme, jak to měl před tím s tou manželkou ? Možná říká "pravdu" možná né! Znám případy, že člověk nechce opakovat stejnou chybu ! ... Mrkačko - co takhle prostě zkusit ... tomu dát čas ? Ono, když se na chlapa tlačí - tím více se zabejčí... možná, když uvidí, že o ty peníze přeci jen nejde - rád se i přidá s placením ... já nevím ?
Vůbec nic o tom tady nevíme (z té druhé strany) ... byla bych opatrnější v těch soudech.
Také jsi neodpověděla, jaké má on vedlejší náklady - pokud nějaké má ! .... Jak dlouho jste spolu - co se nastěhoval atd.
A taky, jakým způsobem mu dáváš na jevo, že ti nejde o majetek, ale o pocit důvěry mezi vámi ...

Pokud to spojuješ s tím, že důvěra = všechny peníze mě a já budu hospodařit - tak se mu nedivím, že se cuká !

Nezlob te se na mě - jen můj názor.

Naprosto souhlasím... můj názor je, že pokud s někým žiju mělo by to pro oba partnery být jakýmsi celkovým přínosem a nikdo z těch dvou by se neměl cítit jak využíván tak vydržován a zároveň by neměl využívat nebo vydržovat toho druhého.. a to jak finančně, tak v ostatních věcech...pak je to v pořádku. Každý má právo si nechat kousek toho svého "soukromí" aby se necítil na partnerovi závislý..pak to může fungovat. V tu chvíli se opravdu nedá počítat, zda je 8000,- málo či moc... je to individuální... Pokud bych měla neustále pocit, že do toho partnerství víc "investuju" (a to nemyslím jen finančně) než "dostávám" schválně píšu v uvozovkách.. je to asi špatně. Je třeba si to i občas obrátit z druhé strany, kdyby si mrkacko měla ty těch 22000 a on těch 13000...chtěla by si mu vysolit na stůl celou výplatu a řekla tohle jsou společné finance.. no nevím a po určitých zkušenostech s vyrovnáváním majetku se ani nedivím..:dumbom: Ale jak říkám je to na každém z nás jaké si to uděláme takové to máme a když mi něco natolik vadí, že to pro mne není akceptovatelné, jdu raději od toho..;)

Jé Fe, směju se, když vidím, jak mlátíš přítele utěrkou po hlavě :lol:.

Tuhle jsem na přítele nastavila pastičku a hezky se do ní chytil :D: Ráno sedl ke stolu a čekal, až snídaně přiběhne na stůl :D....... tak jsem si k němu přisedla a tak jsme tak seděli a mlčeli :lol:. Po chvilence znervozněl, kouknul na mě a zeptal se, zda bude snídaně. Opáčila jsem mu, že nevím, že záleží na tom, co nám udělá :lol:. Pochopil....... :). Zvedl se a šel udělat čaj a kafe, já šla udělat zbytek. Takže tak ...... :D

lvice napsal(a):

Jé Fe, směju se, když vidím, jak mlátíš přítele utěrkou po hlavě :lol:.

Tuhle jsem na přítele nastavila pastičku a hezky se do ní chytil :D: Ráno sedl ke stolu a čekal, až snídaně přiběhne na stůl :D....... tak jsem si k němu přisedla a tak jsme tak seděli a mlčeli :lol:. Po chvilence znervozněl, kouknul na mě a zeptal se, zda bude snídaně. Opáčila jsem mu, že nevím, že záleží na tom, co nám udělá :lol:. Pochopil....... :). Zvedl se a šel udělat čaj a kafe, já šla udělat zbytek. Takže tak ...... :D

mrsko :dumbom:
:D

Holky, co jsem tak četla ohlasy, vadí vám spíš to, že se s mrkačkou o výši částky na domácnost nedomluvili nebo vám připadá moc malá?
Mně 8.000 jako malá částka nepřijde, za předpokladu že to je na jídlo + bydlení.
Mrkacka hlavně neodpověděla na otázky, kolik dělá to bydlení a jestli se partner podílí na chodu domácnosti, přimlouvám se za konkrétní odpověď.
Když bych počítala třeba takhle - mrkačka platí např. 6000 za nájem + energie - partner by se měl podílet polovinou (nebo třetinou?čtvrtinou? Máš mrkacko děti?) - to jsou 3000.
Já vařím pro 4 lidi měsíčně za 8000 - počítejme tedy, že chlap projí tak 2500 (a co obědy? - jí v práci nebo všechno doma? to by se mělo odečist)
Drogerka - tak 300 měsíčně?
Takže to jsme na 5800, zbývá ještě 2200 na opotřebení vybavení bytu, to je podle mě částka úplně dostatečná.

Jasně že v optimálně fungujícím vztahu by měla panovat velkorysost a nepropočítávat všechno do desetníku, ale asi málokde to funguje optimálně a tady myslím rezervy docela jsou.

K jaké částce byste mrkačko došli, kdybyste si o podílu na financování popovídali?

lvice napsal(a):

Jé Fe, směju se, když vidím, jak mlátíš přítele utěrkou po hlavě :lol:.

Tuhle jsem na přítele nastavila pastičku a hezky se do ní chytil :D: Ráno sedl ke stolu a čekal, až snídaně přiběhne na stůl :D....... tak jsem si k němu přisedla a tak jsme tak seděli a mlčeli :lol:. Po chvilence znervozněl, kouknul na mě a zeptal se, zda bude snídaně. Opáčila jsem mu, že nevím, že záleží na tom, co nám udělá :lol:. Pochopil....... :). Zvedl se a šel udělat čaj a kafe, já šla udělat zbytek. Takže tak ...... :D

:supr: hezký, jde to i bez křiku :godlike:

Babo, jakápak mrška :D? Já mám taky ráda sednout za stůl a aby mi někdo přinesl snídani až pod nos........ :reta:

Lvice tak tohle by se u nás stát nemohlo.....my totiž ještě nemáme stůl, takže není u čeho čekat :lol:

Janico :lol: ;). A jak snídáte? Máte orientální způsob v tureckém sedu na zemi :D?

Lvice no přece přítel mi nosí snídani do postele :cool:

Jo, ještě jsem chtěla napsat, že o financování jste se měli domluvit v okamžiku, kdy na tebe tlačil, ať mu slíbíš, že u tebe bude moct bydlet. Jenže stalo se tak jak se stalo, takže na tobě je si rozmyslet, jak moc nepřekonatelnej je pro tebe problém, že partner jakoby "myslí na zadní kolečka" a nedává do vztahu všechno.
Přišlo mi to, že on po tobě chtěl absolutní důvěru - tj. nastěhovat se po pár měsících známosti a sám takovouhle důvěru (společné hospodaření) dát nechce.

Janico, blednu závistí...... :D :gloria:

savéla napsal(a):

Pravdu díš Feuria, ale každá není jako ty :)
Proto bych to ráda slyšela od mrkačky, jak to u nich vypadá, tam může být jádro pudla :P

Já taková taky nebyla - 4 roky jsem se nechala usurpovat ... a pak jsem řekla NE ! NE MU SÍ ÍÍÍÍM :dumbom: :lol:

p.S. také bych to ráda slyšela od ní ... pořád se ptám a odpovědi týýý se nedočkááám :vissla:

Já myslím, že tady nejde o finance, ale o princip. Škoda, že nám mrkačka neodpověděla na ty konkrétní dotazy, který jsou právě stěžejní.

Jistě, že jde o princip - o prachy jde až v první řadě :rock: :reta:

Lvice nezáviď :dumbom:
To se neshoduje s tvou životní filosofií :lol:
Ale je pravda, že jsem docela překvapená, že sám od sebe vstane a jde dělat snídani, ale tak koneckonců proč by ne, když pětkrát týdně mu ji maminka šoupne až pod nos, tak zbývající dva dny mě rozmazluje ;)

Feuria napsal(a):

Jistě, že jde o princip - o prachy jde až v první řadě :rock: :reta:

Jasně, že peníze jsou AŽ na prvním místě, ale 8.000,- je dost slušná částka, takže nevím nevím, jak to tam funguje. A asi nemá cenu to řešit, dokud nám toho mrkačka nenapíše víc.

lvice napsal(a):

Jé Fe, směju se, když vidím, jak mlátíš přítele utěrkou po hlavě :lol:.

Tuhle jsem na přítele nastavila pastičku a hezky se do ní chytil :D: Ráno sedl ke stolu a čekal, až snídaně přiběhne na stůl :D....... tak jsem si k němu přisedla a tak jsme tak seděli a mlčeli :lol:. Po chvilence znervozněl, kouknul na mě a zeptal se, zda bude snídaně. Opáčila jsem mu, že nevím, že záleží na tom, co nám udělá :lol:. Pochopil....... :). Zvedl se a šel udělat čaj a kafe, já šla udělat zbytek. Takže tak ...... :D

:supr: jako u nás doma ... ale mám smůlu, že já jsem u nás dvou ta hladovější :D (milášek ráno nesnídá :vissla:

Ja tiez rano nesnidam, ale ranajky do postele som svojej BBM robil cely spolocny zivot kazdy vikend (alebo ked sme boli doma)

Mě by 8000,- taky stačilo ... :vissla: já nedostávám nic :grater:

8000 v mojom pripade je polovica najmu, takze jest by mohol leda vzduch :D

Oxi napsal(a):

8000 v mojom pripade je polovica najmu, takze jest by mohol leda vzduch :D

Ty jo, Oxi, ty bydlíš na hradě a máš ho celý k dispozici? :lol:

Oxi napsal(a):

8000 v mojom pripade je polovica najmu, takze jest by mohol leda vzduch :D

Oxi - tak to by mě ještě z výplaty 2000,- zůstaly na papů! ...

Mrkačku (podle platů) typuji na mimo pražskou :D

Ono se určit- "vypočítat", kolik by měl přesně dávat (co projí, propije, amortizace pračky, sporáku, atd, atd), není tak těžké. Já si to tak představuji, pokud půjdu s kamarádkou bydlet do podnájmu - tak jedeme přesně na půl. Pokud dám dítě na tábor, tak ať mi taky přesně spočítaj stravu+ bydlení na příslušný počet dní + naftu na autobus a na zmrzlinu.... To je samozřejmé!!!!

Ale od partnera, se kterým máme takový vztah, že spolu žijeme, předpokádám úplně jiný přístup. Někdo z holek o tom psal.(o tom jak se skutečný střihoun chová)  Já bych očekávala stoprocentní nasazení, s kterým bych do toho šla také. Absolutně zavrhuji jakoukoliv spekulaci. Už jen ta skutečnost, že člověk, který mne má rád (tvrdí že mě má rád),bude spekulovat, tuto skutečnost jednoznačně vyvrací.

Pokud, mrkačko,  bydlíte na bázi -pronajímatel- nájemce, tak O.K.. Oboustraně se vymezí  prostor, doba nájmu, měsíční taxa na všechno - a je vše v naprostém pořádku. Pokud spolu žijete na bázi jiné, nerozumím, nechápu, a pak- přijala-li jsi tuto formu, ačkoliv se ti moc nelíbí - tak je také vše v pořádku.
Toť můj názor.:)

majkafa napsal(a):

Oxi napsal(a):

8000 v mojom pripade je polovica najmu, takze jest by mohol leda vzduch :D

Ty jo, Oxi, ty bydlíš na hradě a máš ho celý k dispozici? :lol:

Nene, ratal som to aj s plynom, elektrikou a vodou ... byvam v malo mezonetacku na Zizkove ;)

Feuria napsal(a):

Oxi - tak to by mě ještě z výplaty 2000,- zůstaly na papů! ...

Tebe by som dal specialnu zlavu ;) aby si si mohla kupovat sexi saticky :D

Oxi napsal(a):

majkafa napsal(a):

Oxi napsal(a):

8000 v mojom pripade je polovica najmu, takze jest by mohol leda vzduch :D

Ty jo, Oxi, ty bydlíš na hradě a máš ho celý k dispozici? :lol:

Nene, ratal som to aj s plynom, elektrikou a vodou ... byvam v malo mezonetacku na Zizkove ;)

Ja to mám aj s netom, pevnou linkou, prostě se vším za 5 800,- ve 3+1. :D Ještě by tomu pánovi zbylo i něco na jídlo. :D

*

:lol:

majkafa: no jo, ale problém je v tom, že náklady na bydlení se v jednotlivých regionech podstatně liší, nehledě na to, že náklady na bydlení v Praze jsou přímo příšerné. Moje matka bydlí v 1+1, 43m2, starej barák a platí inkaso se vším všudy 3.100,- a to je nájem, elektřina, plyn a pevka. Nic víc. Já - kdybych zůstala bydlet ve svém bytě v Praze a nepřestěhovala se na venkov, tak v současné době platím odhadem inkaso 8-9 tisíc (družstevní 3+1, nájem, elektřina, kabelovka). Záleží holt na tom, kde kdo bydlí, protože náklady se fakt dost podstatně odlišují právě podle místa bydliště.

lvice napsal(a):

Jé Fe, směju se, když vidím, jak mlátíš přítele utěrkou po hlavě :lol:.

Tuhle jsem na přítele nastavila pastičku a hezky se do ní chytil :D: Ráno sedl ke stolu a čekal, až snídaně přiběhne na stůl :D....... tak jsem si k němu přisedla a tak jsme tak seděli a mlčeli :lol:. Po chvilence znervozněl, kouknul na mě a zeptal se, zda bude snídaně. Opáčila jsem mu, že nevím, že záleží na tom, co nám udělá :lol:. Pochopil....... :). Zvedl se a šel udělat čaj a kafe, já šla udělat zbytek. Takže tak ...... :D

Ja bych kolikrat rad udelal snidani do postele, ale s malym ve veku 3 roky za zadkem to jaxi nejde :-(((

Ale jinak tenhle postup dobrej :supr: snad to doklaplo tam, kde melo.

Blackie? Nechapem preco by to neslo ... malu som mal za zadkom stale a aj tak som ich robil ... ono nesmies za ne cakat sex, ked je tam lietajuce dieta, ale ranajky sa zvladnut daju v pohode ;)

Blackie - pro tebe termín snídaně do postele znamená sex po ránu???? :lol:

Janico napsal(a):

Lvice nezáviď. To se neshoduje s tvou životní filosofií .

Ale jdi ty, ty bylo myšleno s nadsázkou :D.

lvice napsal(a):

Janico napsal(a):

Lvice nezáviď. To se neshoduje s tvou životní filosofií .

Ale jdi ty, ty bylo myšleno s nadsázkou :D.

No vždyť to moje taky :D:D

Jdu na papu, všem přeji také Dobrou chuť :).

Kiara napsal(a):

majkafa: no jo, ale problém je v tom, že náklady na bydlení se v jednotlivých regionech podstatně liší, nehledě na to, že náklady na bydlení v Praze jsou přímo příšerné. Moje matka bydlí v 1+1, 43m2, starej barák a platí inkaso se vším všudy 3.100,- a to je nájem, elektřina, plyn a pevka. Nic víc. Já - kdybych zůstala bydlet ve svém bytě v Praze a nepřestěhovala se na venkov, tak v současné době platím odhadem inkaso 8-9 tisíc (družstevní 3+1, nájem, elektřina, kabelovka). Záleží holt na tom, kde kdo bydlí, protože náklady se fakt dost podstatně odlišují právě podle místa bydliště.

Kiara, já to vím. My se s oxim jen tak špičkujeme, víš? :D Moje dcera bydlí v Praze a vím, jak to tam chodí. My se s oxim známe blíž :lol: , on ví, kde bydlím a já vím, kde bydlí on. ;)

presne tak. Majkafa :pussa:

Wiki napsal(a):

Ono se určit- "vypočítat", kolik by měl přesně dávat (co projí, propije, amortizace pračky, sporáku, atd, atd), není tak těžké. Já si to tak představuji, pokud půjdu s kamarádkou bydlet do podnájmu - tak jedeme přesně na půl. Pokud dám dítě na tábor, tak ať mi taky přesně spočítaj stravu+ bydlení na příslušný počet dní + naftu na autobus a na zmrzlinu.... To je samozřejmé!!!!

Ale od partnera, se kterým máme takový vztah, že spolu žijeme, předpokádám úplně jiný přístup. Někdo z holek o tom psal.(o tom jak se skutečný střihoun chová)  Já bych očekávala stoprocentní nasazení, s kterým bych do toho šla také. Absolutně zavrhuji jakoukoliv spekulaci. Už jen ta skutečnost, že člověk, který mne má rád (tvrdí že mě má rád),bude spekulovat, tuto skutečnost jednoznačně vyvrací.

Pokud, mrkačko,  bydlíte na bázi -pronajímatel- nájemce, tak O.K.. Oboustraně se vymezí  prostor, doba nájmu, měsíční taxa na všechno - a je vše v naprostém pořádku. Pokud spolu žijete na bázi jiné, nerozumím, nechápu, a pak- přijala-li jsi tuto formu, ačkoliv se ti moc nelíbí - tak je také vše v pořádku.
Toť můj názor.:)

Ja som kedysi mala tvoj názor, ale ako hovoria bratia Česi "splakala jsem nad výdělkem"... Šliapala som pekne v tridsiatke s igelitkami nazad k rodičom, po tom, čo som do vzťahu obrazne aj celkom doslova dosť "vrazila". Už si dávam pozor :grater: . Možno to nie je ideálne, ale nemám chuť angažovať sa niekde deväť rokov a potom začínať zasa od nuly :dumbom: .

To já ti Selimo rozumím. A velmi dobře. (už mi není 20 :D ).A dávám ti za pravdu. V žádném případě jsem tím příspěvkem nechtěla naznačit, že koncem partnerství končí také můj ekonomický život.

Na četné dotazy musím  tedy ještě doplnit, jak to funguje v ostatních věcech... partner mi dle svých možností pomáhá, umyje nádobí, vyluxuje, opraví, co je třeba, dojede na nákup... žádný jiný problém nemáme. Můžu se na něho prostě spolehnout. O to víc mě mrzí, že důvěra je pryč... já jsem ho s důvěrou vzala domů kdy on chtěl (ne proto, že bych byla zoufalec a musela s někým žít, byla jsem celkem spokojená, ale věřila jsem, že partnera ještě najdu), já bych takto nespěchala, přesto, že ho mám opravdu a upřímně ráda, připadalo to brzy nejen mně, ale i mému okolí. Věřila jsem mu ale, tak jsem to riskla, o jeho lásce jsem nepochybovala a nechci pochybovat ani nyní. Vždy se ke mně choval hezky, až jsem si říkala, jaký jsem našla poklad a jaké mám štěstí. Tato záležitost se mně ale opravdu velice dotkla, tak jsem to měla i s bývalým manželem, že mi odměřoval, kolik uznal za vhodné, a nenapadlo mě, že to budu muset ještě někdy řešit. Toužila jsem po lásce až za hrob, takové, kdy jeden bude pro druhého vším, doslova jedno tělo - jedna duše (asi jsem naivní, že... v mém věku!). Jo, a bydlí u nás půl roku, známe se od srpna 2006. ... a ještě musím poděkovat za všechny milé a poučné odpovědi, poznala jsem, že naprostá většina je stejného názoru jako já. Díky za pochopení...

Nechcete se tu vyjádřit, jakou částku byste považovali (y) za přiměřenou ve vaší konkrétní situaci, aby vám případný či hypotetický partner přispíval a proč zrovna tolik?
Já bych po svém případném partnerovi chtěla okolo 6000, podle toho, jestli by se stravoval výhradně doma a jakej by to byl jedlík.
2000 jako spoluúčast na bydlení včetně drogérky, oprav a tak. (Mám 3 děti, takže by nás bydlelo 5, ty náklady se 10.000 blíží - mám velkej barák) Kdyby se některé z dětí odstěhovalo, počítala bych s větší poměrnou částkou na jednoho.
Další částka okolo 2 - 2,5 tisíce na jídlo
Zbytek - na to, že by přišel do hotovýho komplet vybavenýho bytu včetně počítače, internetu ap.

Než jsem to dopsala, tak tu mrkacka napsala svůj příspěvek - vypadá to, že jste se střetli dva, kteří si v bývalém vztahu zažili tahanice okolo peněz a tak se toho snažíte vyvarovat, bohužel pro každého je otázkou důvěry zrovna to, aby se partner přizpůsobil více tomu jeho pojetí. Patová situace.
Jestli se přítel podílí na péči o domácnost, prima.
Jen jsi ještě nenapsala, jak finančně náročné to vaše bydlení je a jestli bydlíte sami dva nebo i s tvými dětmi.

Partnera jsem dokonce zklamala, jsem prý jiná, než si myslel... nejsem nezištná! Ale toto je realita všedního života, sám ji přece chtěl. Kdybychom hned nebydleli spolu, nemuseli bychom se bavit o společných nákladech, měl by všechny peníze pro sebe, pravda, musel by si platit a obstarat vše sám.

No, a co si jako myslel - že ho někdo nechá u sebe bydlet zdarma, či pouze za symbolickou částku díky nehynoucí lásce až za hrob :dumbom:??? Bodejť bys ho nezklamala, když čekal, že se k tobě nasáčkuje pouze se dvěma igelitkama za pětistovku na měsíc :D takovým pánům říkala moje matka "povedenej podvedenej rozvedenej" :lol:

Bydlení  dělá kolem 5.000 měsíčně, s tím, že několikrát ročně bývá vyúčtování (právě teď máme doplácet 1.600,- za vodu) - plyn, elektřina. Doma je taky syn, před rokem dostudoval a přispívá též. Partner má auto, kupuje do něj benzin, občas někam jedeme na výlet, ale je to tak jednou za 14 dní, a nikam daleko. Já mám taky auto, platím povinné ručení, opravy atd. ... Nejde mi o konkrétní částku, takto nekalkuluji, jde mi stále a pouze jen o to, že jsem se chtěla cítit už konečně jako rovnoprávná partnerka!! A konkrétně, co mě napadlo, nemyslela jsem ani společný účet, ani že bych  rozhazovala peníze, ale aspoň pomyslně to dali dohromady, řekli - ty si vezmeš tolik (partner víc, když tedy víc vydělává... i když já si to ale zase odpracuji v domácnosti...), dohodli se, co je třeba koupit atd., zaplatit jídlo, bydlení, a ostatní by si každý nechal pro svoji potřebu... (koníčky, oblečení, sportovní potřeby...).

Mrky, snažila bych se na tomhle uspořádání vidět pozitiva - jestli ti 8000 na "byt a stravu"dává každý měsíc pravidelně, víš, s čím můžeš počítat, a pokud budeš kupovat něco do domácnosti, bude to tvoje a při případném rozchodu (no já vím, mluvit o rozchodu ....ale život rozchody přináší taky a tys tu zkušenost už udělala) to tvoje zůstane.
Ono to dávání peněz na jednu hromádku taky má svoje mínusy, dochází pak k hádkám a dohadování, "tohle se kupovat nebude" atd,, takhle je částka jednou daná a je klid.
Jinak chápu, že řeči typu "tys mě zklamala" ti asi dost vadí, proto bych to dál už nehrotila a brala tak jak to je.

mrkačka1: rozumím, oč Ti jde. O rovnoprávný vztah se vším všudy tak, jak to mají ostatní ženy kolem Tebe. Bohužel jsi udělala fatální chybu v tom, že jsi okamžitě přistoupila na spolužití bez toho, abyste se lépe poznali. Tvoje odpověď na to, že se k Tobě chce partner přistěhovat měla být: Ano, ale až po nějaké době a když už budeme řešit spolubydlení, měli bychom dopředu pořešit i to, jak se budeme podílet na nákladech na společný život. Pokud by partner začal uraženě kvokat o řešení něčeho tak přízemního, bylo by jasné, která bije a zdvořile bych se omezila pouze na občasné posezení u kávy. Když by pán po čase tiše vymizel, bylo by jasné, že mu šlo úplně o jiné věci, než o vytvoření rovnoprávného vztahu:)
Co jsi měla či neměla udělat, Ti asi v Tvé situaci není moc platné, když už ho máš nasáčkovaného doma. Všechno záleží jen na Tobě - buď ho i nadále budeš trpět pod společnou střechou s tím, že každou korunu, kterou věnuje na domácnost hořce opláče, nebo ho požádáš, aby se odstěhoval. Neznáte se ještě tak dlouho, děti spolu nemáte - já bych se na Tvém místě asi dlouho nerozpakovala. To, že se pán někam VNUTÍ pouze s kufříkem svršků a ještě dělá kyselé obličeje, jako cože si to vůbec troufám chtít po něm POLOVINU NÁKLADŮ NA BYDLENÍ - ježiši, Mrkačko, ten by jel jak namydlenej blesk :)

Milá mrkačko, úplně náhodou jsem narazila na tuto diskusi a musím reagovat, protože tvoje situace mi až nápadně připomíná tu moji, jenže z druhé strany, ze strany bývalé manželky toho tvého přítele. V srpnu 2006 se se mnou můj (nyní již bývalý) manžel přestal bavit. Na začátku září mi oznámil, že se chce se mnou rozvést, nemá prý žádnou jinou ženu, je to prý kvůli mě, že už to se mnou není jako dřív, jako kdysi. Já ovšem vím hned od začátku, že si našel jinou. Každý den, i dlouho do noci psal esemesky, pořád někam jezdil, odjížděl i v noci, na jeho oblečení jsem nacházela blonďaté vlasy (já jsem zrzka). Když jsem se ho zeptala, jen mi odsekl, nikoho prý nemá. V září podal žádost o rozvod s tím, že si vše dobře rozmyslel, se mnou už být nechce, raději prý bude sám. Ani tentokrát nepřiznal, že má jinou. Vzal si pár oblečení a odstěhoval se zatím k nevlastní matce. Až mnohem později přiznal, že někoho má, zřejmě s ním nechtěla být (nebo spíš nechtěla spát) a nechtěla ho pustit do svého bytu dřív, než podá žádost o rozvod. Jeho přítelkyně má dvě děti - již odrostlé, jako ty. Žádost o rozvod tedy podal, odstěhoval se, aby už nebydlel se mnou a vesele si randil se svou přítelkyní, prostě si užíval.  Rozvedeni jsme teď od března. Jenže už v říjnu začal nějak nápadně zase chodit za mnou do bytu, možná i za synem, pořád dělal nějaké narážky, no prostě chtěl se vrátit a směřoval to tak, abych já ho prosila. Jenže já nemohla. (podvedl mě už jednou, budou to už tři roky, ale vrátil se a já mu odpustila, prý to stejně bylo kvůli mě.) No prostě to až skoro do rozvodu táhl na dvě strany. Chtěl se vrátit ke mě, já ho ale neprosila, nemohla jsem, a když jsem ho nechtěla, tak si zase vesele randil s přítelkyní a mě pak povídal, jak je mu strašně smutno a že s tím rozvodem udělal pěknou hovadinu. Kdyby tak jeho přítelkyně věděla, co dělal za jejími zády!!!  Určitě by ho vyrazila. (A to kdyby věděla, že se stýkal i s tou, se kterou mě podváděl dva roky zpátky!!!)  Dárky na Vánoce koupil nám oběma. Jistil si obě strany. Po Novém roce přišel, že by se chtěl ke mě vrátit, že už nechce být sám, že je mu smutno, že za tu dobu odloučení spoustu věcí pochopil, že mě šidil, jiná prý by si chodila na kosmetiku, ke kadeřníkovi, do solária, nakupovala drahé oblečení, nejezdili jsme ani na dovolené, já že jsem skákala jen okolo něho a šetřila. Žádnou jinou prý nechce, stejně by prý nikoho lepšího než jsem já nenašel. Myslela jsem, že dostal rozum a že spolu znovu můžeme začít žít. I přes to, že vím, že někoho měl. Spletla jsem se. Byla to od něj vypočítavost. Až teď mi přiznal, že někoho měl (ale to až já sama jsem mu řekla, že to vím a že jsem ho s ní dokonce sama viděla). Byl to prý vztah, který stejně neměl žádnou budoucnost, jeho přítelkyně je prý rozumná, že všechno pochopí, to že se chce on vrátit k rodině. Já jsem ale věděla o nich téměř všechno. To, že u ní skoro bydlel (u své matky měl jen své věci), dělal jí domů nákupy, vyvážel ji i její děti na výlety (svého vlastního syna půl roku nikam nevzal), chodil s ní do kina, divadla, na plesy (mě takhle nikdy nevyvážel, jen občas), začal chodit do posilovny (dřív byl pecivál), začal si kupovat moderní oblečení (dřív mu to bylo celkem jedno co nosí). I přesto všechno jsem to s ním ještě chtěla zkusit. Byla jsem blázen. Řekla jsem mu, že vím, kdo je jeho přítelkyně, vím jak se jmenuje, kde bydlí, kde pracuje, jak vypadá, jak se jmenují její děti, jak jsou staré, že vím, že u ní bydlel, nakupoval jí, vím dokonce kam jezdili, kde si užívali, vím i to, že plánovali společnou budoucnost, chtěli si vzít společně hypotéku na nový dům. Strašně se naštval, že to vím, ať mu prý řeknu, odkud. Neřekla jsem. A on se vrátil k ní. Ona ho ale prý brzy vyrazila. Tak si pronajal byt, koupil si nějaké zařízení do bytu a rozvedli jsme se. Řekl mi, že si musí dát svůj život do pořádku. Už se konečně dostávám k tomu, proč to všechno píšu. Finance. Letos bysme byli manželé už 14 let.  10-11 let bylo vše celkem v pořádku, byla jsem šťastná, jakého mám manžela, celkem se vypracoval, měl plat téměř stejný jako tvůj přítel. Asi před třemi lety se exmanželovi zalíbilo v autobazaru auto - luxusní a strašně ho chtěl. Já ne. Ale vyhověla jsem mu a šla s ním do banky půjčit si peníze, aby si to auto mohl koupit. Auto, co jsme měli, prodal, přidal peníze, které jsme měli našetřené na opravu domu, část peněz si půjčil od mého bratra, na druhou půlku auta si půjčil od banky. Takže jsme se zadlužili na auto, které chtěl jen on. Podřídila jsem se. Dále si pro sebe platil soukromou školu - střední, dodělával si maturitu, proti tomu jsem ale neměla námitek, ještě jsem mu s učením pomáhala. Dále měl a stále má dva velice drahé koníčky. Do oprav a doplňků "našeho" nového auta za dva roky vrazil tolik peněz, které já nevydělám za rok. Mám o trochu nižší plat než ty. Navíc si na opravu auta půjčil i z úspor našeho syna - dost velkou částku (peníze synovi dávali moji rodiče), do dneška mu to ještě nevrátil. Takže úvěr v bance za auto splácel on, opravy auta také on, nikdy nepochopil, že to jde ze společné kasy nás obou. Začal studovat vysokou školu - soukromou, platil ještě víc než za střední školu. To jsem mu vůbec nevyčítala, učení zvládal, tohle nebyly vyhozené peníze. Takže suma sumárum za ty poslední 2-3 roky zaplatil doma pouze inkaso 4.500,- Kč měsíčně, platil naftu do auta, sobě školu, splácel auto, své koníčky (tisícové částky) a já nakupovala ze svého platu jídlo, drogerii, nám všem oblečení, synovi věci do školy (je na gymplu), dárky pro rodinu... a mě na parádu (oblečení, boty, třeba i solárko, kadeřník..) jaksi nezbývalo. Platila jsem si jen kontaktní čočky, antikoncepci, nové stavební spoření, důchodové připojištění. Ale tehdy mi to tak nepřišlo, starala jsem se přece o svou rodinu. To všechno vidím až s odstupem času. Exmanžel byl poslední dobou na svém účtu (měli jsme naštěstí každý svůj) věčně v mínusu, vůbec ho to netrápilo, uskrovnit se prostě nedokázal. Když jsem mu to vytýkala, tak mi řekl, jestli jsme s ním někdy měli hlad!!!  Předloni nám došlo každému stavební spoření - mělo to být také na opravy domu, ale z peněz z mého stavebka jsme vrátili mému bratrovi peníze, které si exmanžel půjčil na auto (až po dvou letech!!!), a peníze z jeho stavebního spoření šly na nová kola pro auto!!! Ještě připomenu,že exmanžel mi v domácnosti nikdy nepomáhal, to já jsem prala, žehlila, uklízela, každý den vařila teplá jídla (no někdy bylo navařeno na dva dny), učila se se synem, potom i s manželem, šila jsem, nakupovala (občas jsme tedy jezdili do Tesca apod.). Nijak mi v domácích pracech nepomáhal. Já to po něm vlastně ani nikdy nechtěla (asi moje chyba). Těch prvních 10 -11 let exmanžel pracoval alespoň na opravách domu. Pak už neměl zájem. Staral se jen o sebe. A jak to s ním vypadá teď? Na svém účtu je hodně v mínusu, dále má kreditní kartu, tam je v mínusu až nadoraz, auto prodal, koupil levnější, z peněz které dostal na ruku a původně jimi chtěl splatit dluh u banky za to své luxusní auto, si koupil do svého pronajatého bytu zařízení a motorku!!!, takže splácí úvěr za to své luxusní auto, splácí úvěr za to druhé auto, možná i část za tu motorku - nevím. Na podzim si koupil nový mobil na splátky. Když k tomu ještě připočtu výživné, které má platit na našeho syna, je to všechno strašná suma, a on je stále v pohodě. A to mi neustále připomíná, že platí strašně vysoké výživné na syna, že on jako dospělý člověk má velké výdaje a my se synem minimální!!!!!! (To asi že já dokážu šetřit a on ne!!! )  A to vím, že má ještě vedlejší příjem - nepravidelný, ale jeho výdaje daleko převyšují jeho příjmy. Se svou přítelkyní (říkal že s ní už není, ale čert mu věř) určitě o svých výdajích nemluvil. Myslím, že by se jí to jeho hospodaření taky nelíbilo, tak jako mě. Takže nedělal doma žádnou stojku!!! Nemám vztek na jeho přítelkyni, ale na něj. Je to jeho chyba. Takže když se chtěl ke mě vrátit, byl zadlužený až po uši a já snad abych mu pomáhala to splácet? V menším měřítku jsem to už zažila, když mě podvedl a užíval si s jinou před dvěma roky, taky byl bez peněz. Tehdy jsem ho stále měla ráda, teď už nemám. Snad bych si taky zasloužila, aby mě nějaký muž alespoň trochu rozmazloval. Nechci, aby dělal stojku, všechno je na domluvě a kompromisech, vím že exmanžel vydělával víc než já, ale já jsem taky chodila  do práce na 8 hodin jako on, bohužel míň placenou než on, ale já jsem se starala ještě o domácnost a syna, ne on, a kdo tohle spočítá? Podle zákona je v manželství všechno dohromady, všechny příjmy se dělí mezi manžele rovným dílem (to samozřejmě neplatí pro nesezdané). Ale tohle všechno vím až teď, s odstupem času, předtím jsem vše jak to mezi námi bylo, pokládala za samozřejmé. Omlouvám se za ten román, co jsem naťukala, ale strašně jsi mi mrkačko připoměla ten můj příběh. Takže na tvém místě bych příteli zase tak všechno nevěřila. Připadá mi, že skočil z jedné zahřáté postele do druhé, jen změnil toho, kdo mu bude poskytovat pravidelný servis, na který je zvyklý. Exmanžel mi ještě těsně před rozvodem řekl, že už mu jdou léta, čas utíká strašně rychle, nic si ještě neužil. Tak ať si užívá. Za půjčené peníze, s jinými lidmi, ale přišel o domov, kde na něho čekala vlastní žena, vlastní dítě, veškerý pohodlný servis. Snad bude mít ve stáří na co vzpomínat. A to mi ještě před tím, než podal žádost o rozvod, řekl, že to, co jsem pro něj dělala, není všechno.  Takže nevím, co vlastně chce, nevím to dodnes. Každou chvíli říkal něco jiného. Jen mu přeji, aby se v dalším životě měl přesně podle svých představ.

lvice s tou snídaní to teda byla paráda :-)

jinak si myslím, že pokud jsou lidi alespoň trochu solidní tak se vždy domluví aby to bylo pro oba výhodné, pokud už tohle bude v neprospěch jednoho či druhého později se to projeví .... a jen těžko to půjde změnit

AlixaZS, děkuji ti za obsáhlý dopis,  také mi připadá, jako bych to psala já. Totiž podobnou zkušenost jsem měla s bývalým manželem, včetně toho, že žil částečně se mnou, pak s nouvou přítelkyní a taky s bývalou přítelkyní, kvůli které jsem se s ním rozvedla... dnes píši jen krátce, mám ještě nějaké povinnosti, až budu mít víc času, ještě si v klidu přečtu, co jsi mi napsala. Ještě jednou děkuji a přeji hezký večer.

Ahojte, mám úplně stejný problém a pomaličko ho řeším, ale není to snadné. Naivně jsem se domnívala,že pokud dva lidé chtějí spolu sdílet společnou domácnost, tak najdu úctu a velkorysost. A také pocit, že mám vedle sebe chlapa, který o mě pečuje. Když jsem svoji mamce řekla, jak funguje naše domácnot (rozpočítané, co kdo projí+energie, aby to bylo "spravedlivé"), tak mi řekla, že jsem levná služka. Když už to řekne o svém dítěti vlastní matka..... Bohužel nemůže kvůli mě spávat....

Lidi jsou prostě různí a někdo má rád více sebe, protože je sobec a není schopen milovit někoho jiného víc něž své já a pak to tak vypadá, podřídí tomu svému JÁ celý život, včetně partnerského a radši opustí partnera než by se změnil a nedej bože by partnerovi dopřál víc, nebo lepší život :rolleyes:

Přestaňte dělat chlapům servis, přestaňte jim být matkami, služkami ... a začněte fungovat jako "milenky" !

Co se týče mrkačky ... 8000,- + to, že pomáhá v domácnosti (podílí se), nepovažuji za srovnatelné, s tím, co se tu píše ... a opakuji se, že ta představa a spojení se v jedno tělo a jednu duši - tím, že spojíme veškeré své peníze mi příjde infantilní...

Pokud jsou náklady na bydlení celkem okolo 5000,- tak 8000,- je velice slušná částka (i když vím, že tady nejde o tu částku) !
...  vše pramení z předchozích zkušeností - což takhle se s tím smířit a přestat spojovat lásku s tím - že mi partner dá či nedá celou výplatu !!??

666salome napsal(a):

Lidi jsou prostě různí a někdo má rád více sebe, protože je sobec a není schopen milovit někoho jiného víc něž své já a pak to tak vypadá, podřídí tomu svému JÁ celý život, včetně partnerského a radši opustí partnera než by se změnil a nedej bože by partnerovi dopřál víc, nebo lepší život :rolleyes:

Nezlobte se na mě, ale v tomhle případě bych tohle spíš řekla o mrkačce !!! Nemyslím si, jak tu kdosi psal, že on je nějaká vyžírka nebo, že si představoval, že bude někde bydlet zadarmo - myslím si pouze - že tím, že chce "hospodařit" jinak než mrkačka - se jim dvou rozbily představy o spolužití (či jejich lásce) ... (což se ale dá čekat od vztahu, který se rychlostí světla vřítil do reality) ! ... bez určených pravidel !

Ještě přidávám na zasmání: partner dával moje a své lyže do servisu, no a cenu Kč 200,- mi vyúčtoval (teda za ty mé). Tak to bylo i s kolem. No ale moc mě miluje a postará se o mě a chtěl by si mě vzít. Jako dítě si nepamatuji,že by taťka mamce něco účtoval!!!!!!!!!!!!

Taťka s mamkou zřejmě už měli SJM ... takže - to šlo ze společných peněz! ... ale je fakt, že kvůli 200 ,-  by neschudnul !!!
Je jen na Tobě, co ty chceš - být s ním přeci nemusíš a můžeš si najít štědřejšího partnera, když ti tento nevyhovuje ....

Fe, suhlasim s tebou. Mrkacka ma asi predstavu o korektnom vztahu "co je tvoje to je moje ... tak to rychlo naval sem" - tomu hovori absolutne odovzdanie :D
Kiara a tebe sa to nezda ako rovnopravny vztah? Ten chlap podla mrkacky pomaha v com sa da, dava jej dost penazi (pri najme 5000 urcite ano), nikde som tam necital ze by sa odmietol podielat na opravach ... co sa ti tam teda zda nerovnopravne? To ze jej neodovzdava celu vyplatu? Nieje to tak trochu pokus o ovladanie toho druheho?
Mne sa teda taky vztah tiez nepaci, od mrkacky by som uz davno odisiel ...

Kdyby mi partner dal Kč 5tis. na domácnost, tak skáču metru nad zemí!! Já vyfásnu 3tis. (to prý jen spotřebuje) a pak platíme napůl nájem. Ještě nás čeká vyúčtování energie (to ale už zaplatím větší část). Takže pořád nevím, proč naříkáte??

Saro a kolko krat si ty od neho chcela peniaze ked si nieco dala opravit? Ty mu nikdy nic nevyuctujes? Ty vzdy vsetko radsej zaplatis sama pretoze je to tak velkoryse, ze?

Saro na jednu stranu je to spravodlive, nie? Preco by mal sponzorovat niekoho ineho? Na druhu stranu: mas pocit ze s tebou zije lebo ta miluje? Ak ti vadi aky je to skrt preco s nim zijes? Preco places ked sama nastavujes chrbat ranam?

Feuria napsal(a):

666salome napsal(a):

Lidi jsou prostě různí a někdo má rád více sebe, protože je sobec a není schopen milovit někoho jiného víc něž své já a pak to tak vypadá, podřídí tomu svému JÁ celý život, včetně partnerského a radši opustí partnera než by se změnil a nedej bože by partnerovi dopřál víc, nebo lepší život :rolleyes:

Nezlobte se na mě, ale v tomhle případě bych tohle spíš řekla o mrkačce !!! Nemyslím si, jak tu kdosi psal, že on je nějaká vyžírka nebo, že si představoval, že bude někde bydlet zadarmo - myslím si pouze - že tím, že chce "hospodařit" jinak než mrkačka - se jim dvou rozbily představy o spolužití (či jejich lásce) ... (což se ale dá čekat od vztahu, který se rychlostí světla vřítil do reality) ! ... bez určených pravidel !

Já to taky napsala všeobecně ;) mám ráda vyrovnaný vztah :) vůbec nejde o to jestli drží kasu ten nebo onen, prostě se zaplatí vše potřebné a utratit nebo neutratit a hlavně za co TEN ZBYTEK je opravdu na dohodě obou, ale myslím že tak to jde jen v manželství :) nečekat kdo co udělá a taky nebýt za blbce a dělat všechno sám/a, prostě kdo má čas a chuť ten to udělá a nebude řešit jestli udělal nebo dal tentokrát více on, ale to je asi pohádka :lol: Ale i tady platí že musí být rovnoprávnost aby se jeden nevezl na úspěších toho druhého :supr: Proto jsme asi lidi a ne zvířata a můžeme přeci partnera který nám nevyhovuje opustit :jojo: a všechny argumenty proč to nejde jsou jen výmluvy vždycky všechno jde ;) neříkám, že je to jednoduché, ale jde :supr:

jj :)

Sára6 napsal(a):

Kdyby mi partner dal Kč 5tis. na domácnost, tak skáču metru nad zemí!! Já vyfásnu 3tis. (to prý jen spotřebuje) a pak platíme napůl nájem. Ještě nás čeká vyúčtování energie (to ale už zaplatím větší část). Takže pořád nevím, proč naříkáte??

Jaké si to kdo udělá - takové to má... je na nás, na co přistoupíme a na co né !...

Feuria napsal(a):

Sára6 napsal(a):

Kdyby mi partner dal Kč 5tis. na domácnost, tak skáču metru nad zemí!! Já vyfásnu 3tis. (to prý jen spotřebuje) a pak platíme napůl nájem. Ještě nás čeká vyúčtování energie (to ale už zaplatím větší část). Takže pořád nevím, proč naříkáte??

Jaké si to kdo udělá - takové to má... je na nás, na co přistoupíme a na co né !...

Dostávám tady dobré kapky...... ale jsou upřímné a i správné. Psala jsem o radu psycholožce. A její odpověď":nestandartní řešení společné domácnosti, ekonomická spravedlnost je mimo mísu (jen přepisuji její slova). Cítí, že partner má obavy,abych ho "neokradla" a chápe, že necítím z partnerovy strany důvěru. Ale hlavně nezná hospodaření z minulých vztahů.
Ty na obou stranách byly klasické-tak jak to zhruba funguje všude. Ale jeho BM neměla moc velké přijmy, tak zastřešoval domácnost, dovolené atd. z větší části. Na její příjmy občas prohodil poznámku:že prd vydělává, že se má jako královna (solárko, do práce jezdí autem, dovolená u moře atd.).

Feuria napsal(a):

Sára6 napsal(a):

Kdyby mi partner dal Kč 5tis. na domácnost, tak skáču metru nad zemí!! Já vyfásnu 3tis. (to prý jen spotřebuje) a pak platíme napůl nájem. Ještě nás čeká vyúčtování energie (to ale už zaplatím větší část). Takže pořád nevím, proč naříkáte??

Jaké si to kdo udělá - takové to má... je na nás, na co přistoupíme a na co né !...

Opravte mě, jestli se pletu, ale mně přijde, že ta částka, přestože není nijak extrémně nízká, vůbec není jádrem pudla :rolleyes: Dělá to na mě dojem, že Mrkačce víc vadí to, že částku dostala befelem, než to, kolik to přesně je. Možná by radši brala o něco míň, pokud by se na tom s partnerem DOHODLI, zatímco takhle, pokud on se o tom bavit odmítá a dává nejdřív 4000 (což je fakt málo, sorry) a pak po ní mrskne 8000, mám z toho spíš pocit, že jí, zlatokopce jedné ošklivé, chce zacpat pusu, a ne že jí nějak přeje :tesi: Asi jako kdybych v hospodě sice dala slušné dýško, ale ty prachy hodila pinglovi pod nohy :dumbom:

mrkacka1 napsal(a):

Bydlení  dělá kolem 5.000 měsíčně, s tím, že několikrát ročně bývá vyúčtování (právě teď máme doplácet 1.600,- za vodu) - plyn, elektřina. Doma je taky syn, před rokem dostudoval a přispívá též. Partner má auto, kupuje do něj benzin, občas někam jedeme na výlet, ale je to tak jednou za 14 dní, a nikam daleko. Já mám taky auto, platím povinné ručení, opravy atd. ... Nejde mi o konkrétní částku, takto nekalkuluji, jde mi stále a pouze jen o to, že jsem se chtěla cítit už konečně jako rovnoprávná partnerka!! A konkrétně, co mě napadlo, nemyslela jsem ani společný účet, ani že bych  rozhazovala peníze, ale aspoň pomyslně to dali dohromady, řekli - ty si vezmeš tolik (partner víc, když tedy víc vydělává... i když já si to ale zase odpracuji v domácnosti...), dohodli se, co je třeba koupit atd., zaplatit jídlo, bydlení, a ostatní by si každý nechal pro svoji potřebu... (koníčky, oblečení, sportovní potřeby...).

Tak jsi Mrkačko konečně sdělila něco konkrétního. Tak vyděl nájemné 5000 kč třemi /Ty, syn a parner)¨. Vyjde na každého asi  1800 Kš na nájem+inkaso na měsíc, k tomu několikrát za rok doplácení na inkaso (elektřina...) Takže bych viděla to, aby Ti přispíval na nájem 2.500,-- Kč  měsíčně. Dává Ti 8000,-- Kč, takže na jeho jídlo zbývá 5500,-- Kč. To při skromném žití (nevaříš asi  žádné drahé delikatesy) by mělo na výživu chlapa stačit. Dále bych to viděla na 1 spíše až na  2 tis. měsíčně za Tvoje "služby" - asi nakupuješ, vaříš, pereš, žehlíš mu, prášky na praní, Tvůj čas, který věnuješ péči o něho (myslím třeba to žehlení)  ... a taky používá a opotřebává i Vaše věci - pračka jednou doslouží apod... To záleží, jestli si svou režii hradí sám - cigarety, benzin, koníčky, opravy auta...Oblečení ať si kupuje sám ! Já bych byla spokojená s 10 tis. měsíčně. Pořád mu zbyde 12 tis, které si dá pro sebe stranou. Finance si mezi sebou co nejdříve v klidu a pohodě vyjasněte, abyste se oba dva necítili nějak zneužívaní, oba máte za sebou jakési stresující vztahy a bylo by škoda pro pár korun si zkazit nový vztah, když byste si jinak rozuměli.... V životě jde , bohužel, o peníze až v první řadě.... nebuďme naivní, už jsme velké holky. :)

Kubulo - oprav mě - ale ty víš, jakým způsobem jí to dal (mrskl a pod. ???)
Je mi jasné, že zde nejde o peníze - jako takové - ale chápu, že tomu partnerovi se to tak jeví ... dával 4000 ,- (to je málo) ... tak dal jednou tolik tj. 8000,- a podílí se na domácnosti !!! Nechápe - co chce Mrkačka víc ?! (to je zase můj názor) ... on nechápe, že jí nejde o peníze - protože ona si důvěru představuje pod tím, že jí odevzdá celou výplatu - což zase chápu já, že by se ten partner cítil jaksi (nesvobodný) ...! Přistoupil na její podmínky, ale ona chce přeci něco úplně jiného! – on to vidí tak, že chce jeho peníze a ona to vidí tak, že když jí je nedá – chybí důvěra !
Chápu, že se tu neřeší částka - ale nechápu ... proč tedy, Mrkačka trvá na své představě o společném hospodaření a nesnaží se spíše najít kompromis mezi ní a jejím přítelem.
... podle mě důvěra nezáleží na tom, zda mám v rukou či na účtě celou jeho výplatu ...
A to, že se s ní o tom nechce dokola bavit ... ještě jsem neviděla chlapa, co by něco rád do kola řešil a pitval ! Dal jí co žádala – tečka.

Je to jen o neznalosti jeden druhého o tom, že mají oba svou představu a své myšlení (chápání) ... Přítel se snaží - podílí se a nechápe o co jde jí a ona zase nechápe, proč jí nechce dát důkaz lásky tj. - výplatu k dispozici!!! Aby mohla hospodařit – vždyť ona přeci nechce nic víc než jeho důvěru ! Hmm

Decímo - tady nejde o peníze - přeci !

Pardón - ale 5 500,- pro jednoho na měsíc za jídlo :O týýý jo ! Tak za to my jíme oba a ještě by mě zbylo na drogérku :)
Mmj., což takhle psát si deník :) ? A účtovat služby - jako zapnout a vypnout automatku ... Mrkačka psala, že se partner na domácích pracech podílí - takže by se pak také měla revanžovat ...
A což ještě si nechat proplácet sex !! ? :D ( možná by měla nakonec platit ona jemu :vissla:

Tady jde jen o to, že nesplnil představy Mrkačky o vedení domácnosti (společném hospodaření)... Né o to, že by měla málo, ale o to, že on myslí na zadní kolečka ... což zbuzuje pocit "nedůvěry" ... a nejistotu, zda to tedy opravdu myslí vážně :vissla:
Naivní představa Mrkačky, že jde o životní lásku se rozplývá .... jako pára nad hrncem! Páč ona si to představovala jinak a neumí přijmout fakt, že na vše jsou dva, kteří se různí ...

Je zajímavé, že někdo spojuje lásku a peníze :skurt:

Že on myslí na zadní kolečka, se mu nedivím, už jednou mu vztah ztroskotal a člověk nikdy neví, co přijde .... To je normální .Vždyť Mrkačka si taky asi něco dává stranou...A Feuria, já mám asi rozežranýho chlapa :lol: Zrovna ráno jsem mu koupila jen k svačině skoro  půl kila uzenýho  kolena a už ho zdlabává ...ale kousek mi dal :vissla:

Verim ze ten chlap ma opravneny strach, ze keby jej daval celu vyplatu a ona by mu nejaku cast dala na jeho potreby ... tak po case by mu mohla zacat vycitat aj jeho potreby a posudzovat co si moze kupit a co nie ... Mrkacka by nad nim chcela mat totalnu kontrolu a je pochopitelne ze sa mu to nepaci ...
Decima tiez neprejem 5500 mesacne ...

Ty jo :) no, já mám doma exemplář, kterej musím do jídla nutit ... na stravování je fakt hodně nenáročnej, takže věřím, že je to i o tom ;) ... kdybych jedla, jako on, nemusela bych teď dřít ob den ve fitku :D ... To je pravda! ...
Je skromnej na živení i šacení ( okolo placení toho taky dost někdy nakecá) ... i já měla "jinou" představu - ale nějak jsme se dohodli a funguje to ! Zatím ... zase to bude jiné, až budeme rodina.

Mrkačka píše, že jí BM "odměřoval" (což je nová informace, stejně jako to, že přítel doma pomáhá), tudíž zřejmě předpokládala, že nový přítel se bude chovat jinak = odevzdá všechno, protože podle ní je to adekvátní projev důvěry, jakási oplátka za to, že ona ho zase "s důvěrou" vzala hned do bytu. Jenže taky píše, že on doma dělal "stojku", takže si asi každý z nich představoval to soužití jinak. Jenže tohle si asi fakt měli vyřešit hned na začátku. Je pravda, že kdyby byl sám, asi by ho to stálo víc, zřejmě tam nějaká ta obava o korunky je, ale...  Nastěhovat si domů někoho, koho znám (nebo spíš neznám) krátkou dobu a doufat "v lásku až za hrob" - na to má snad mrkačka už něco za sebou.
A mrkačko - když teda nechceš společný účet, ale každý svoje a zároveň "to dát pomyslně dohromady" - jak si to představuješ?

:jojo:

Tak tohle jsem také nepochopil. Mít dva účty je podle mého názoru zdravé i pro manžele. My to tak máme už 15 let a není žádný problém. Abych se přiznal, ani nevím, kolik manželka bere.

Mrkačko já to nějak pořád nechápu...náklady na bydlení jsou, jak píšeš, cca 5000. Přítel ti dává 8000 + ti pomáhá v domácnosti - tak co pořád řešíš ? Jaká důvěra je pryč ? Vždyť on se na nákladech podílí víc než dost. Proč musíte mít za každou cenu společné peníze ? Společný účet nějak podmiňuje důvěru ??????

Axi napsal(a):

Tak tohle jsem také nepochopil. Mít dva účty je podle mého názoru zdravé i pro manžele. My to tak máme už 15 let a není žádný problém. Abych se přiznal, ani nevím, kolik manželka bere.

Také v tom nevidím žádný problém ...

KALIK napsal(a):

Je zajímavé, že někdo spojuje lásku a peníze :skurt:

Láska s peniazmi nesúvisí, ale každodenné spolužitie už asi áno - a láska nepomôže, keď treba zaplatiť opravu alebo kúpiť prášok na pranie...

Axi napsal(a):

Tak tohle jsem také nepochopil. Mít dva účty je podle mého názoru zdravé i pro manžele. My to tak máme už 15 let a není žádný problém. Abych se přiznal, ani nevím, kolik manželka bere.

No, ja som na tom "dojazdila". Dotovala som bývalého ja jeho syna, lebo osm nemala ani poňatia o tom, aké sú jeho reálne výdavka. Ale je fakt, že my sme neboli manželia a je fakt, že on ma vyžmýkal, ako sa dalo. Moja chyba... :dumbom:

Jen se tak ptám, kolik by jste potřebovali na domácnost pro 4 lidi (2 dospěli + 2 děti kolem 12 let), jen jídlo + drogerie. Nerozhoduje příjem, protože rohlík bohužel musíme všechny zaplatit za stejnou cenu a nerozhoduje kolik vyděláváme. Takže kolik by jste požadovali od přítele a kolik by jste měla zaplatit vy (jedno dítě je vyše).
Díky!!

Nebudu řešit čí je čí dítě a jaké se dostávají alimenty na dítě, které není partnerovo a taky nevím zda druhé dítě je společné nebo jen partnerovo a platí alimenty zase on, to se pak asi vyrovná..
Prostě za čtyřčlenou domácnost jsem utratila za jídlo 10-12 tis. na měsíc (včetně obědů  2 dětí ve škole), denně v průměru tak 300 Kč (snídaně, svačiny, večeře pro všechny, vody , ovoce apod.. jen za mlíko a mléčné výrobky jsem dala někdy denně 50-60 Kč), vařila jsem skoro denně masitá jídla ... za drogerii - prášky na praní, jar , čistící prostředky apod...2 tisíce měsíčně. A to si nemyslím, že bychom si nějak extra nóbl dopřávali, tak normálka...

Já si myslím, že otázka "jak budeme společně hospodařit poté, co se společně sestěhujeme?" by měla padnout ještě předtím, než k společnému sestěhování  vůbec dojde.

Osobně si myslím, že spolužití je dost závažný krok, kterému by měla předcházet fáze "poznávání", tzn. obě strany by měly být ujištěny, že protějšek jde do vztahu s čistým srdcem, čistým štítem a nehledá jen bytného/bytnou či sponzora/sponzorku.

A osobně bych si rozmyslela ihned po rozvodu začít s někým nový vztah, protože - podle mě - každý potřebuje po rozvodu určitou dobu, aby ho rozdejchal a srovnal si priority, zkrátka si ho musí nějakou dobu odžít. Jak jde někdo ihned po rozvodu takhle narychlo do nového vztahu, hrozí tu velká pravděpodobnost, že nová známost je známost "natruc" ve stylu "Já BM ještě ukážu, jaké mám netušené možnosti a ještě bude špendlíčkem hrabat, abych se vrátil/a"

Už to tady bylo řečeno. Mrkačka ( pomineme-li jednak určitou najivnost a také jednak snahu udržet si přítele) dala na trh svoji důvěru tím, že se k ní směl nakvartýrovat. To, kolik a nejspíš jakým způsobem, jí dal hned napočátku ( 4 tis. ), tu důvěru nabouralo (ať už to myslel jakkoli).

Feuria napsal(a):

Kubulo - oprav mě - ale ty víš, jakým způsobem jí to dal (mrskl a pod. ???)
Je mi jasné, že zde nejde o peníze - jako takové - ale chápu, že tomu partnerovi se to tak jeví ... dával 4000 ,- (to je málo) ... tak dal jednou tolik tj. 8000,- a podílí se na domácnosti !!! Nechápe - co chce Mrkačka víc ?! (to je zase můj názor) ... on nechápe, že jí nejde o peníze - protože ona si důvěru představuje pod tím, že jí odevzdá celou výplatu - což zase chápu já, že by se ten partner cítil jaksi (nesvobodný) ...! Přistoupil na její podmínky, ale ona chce přeci něco úplně jiného! – on to vidí tak, že chce jeho peníze a ona to vidí tak, že když jí je nedá – chybí důvěra !
Chápu, že se tu neřeší částka - ale nechápu ... proč tedy, Mrkačka trvá na své představě o společném hospodaření a nesnaží se spíše najít kompromis mezi ní a jejím přítelem.
... podle mě důvěra nezáleží na tom, zda mám v rukou či na účtě celou jeho výplatu ...
A to, že se s ní o tom nechce dokola bavit ... ještě jsem neviděla chlapa, co by něco rád do kola řešil a pitval ! Dal jí co žádala – tečka.

Je to jen o neznalosti jeden druhého o tom, že mají oba svou představu a své myšlení (chápání) ... Přítel se snaží - podílí se a nechápe o co jde jí a ona zase nechápe, proč jí nechce dát důkaz lásky tj. - výplatu k dispozici!!! Aby mohla hospodařit – vždyť ona přeci nechce nic víc než jeho důvěru ! Hmm

Možná jsem mimo, ale já to pořád nějak chápu tak, že Mrkačce nejde o to, aby jí odevzdal výplatu, ale aby K VÝSLEDKU (ať už bude jakýkoliv) DOŠLI SPOLEČNĚ, ne aby jí on "shůry nasypal" a tím to zvadlo. To jsem myslela tím "mrsknul" :kapitulation:

Holky, já vás na moment vyruším, jo ?
Tady je jeden mafián (zejména pro Kiaru, ale koukat se můžete všechny)
Dobrou noc......

Kubulo - já to tak taky chápu ... ;) ale nemyslím si, že on k tomu má špatný přístup - pouze jiný ... to na co přistoupila ona - je její přístup a to, že očekávala .... naivita! Domluvit se měli prostě předem. To se nestalo a teď může dvě věci - smířit se s tím, že jí partner bude přispívat úměrnou částkou, se kterou může hospodařit (není dle mě tak malá) ... a nebo mu sbalit kufry s tím, že takhle si to nepředstavovala a poslat ho na ubytovnu....Ale jiné řešení tu nevidím :(
(možná se ještě domluví ?) :kapitulation:

Feuria napsal(a):

Kubulo - já to tak taky chápu ... ;) ale nemyslím si, že on k tomu má špatný přístup - pouze jiný ... to na co přistoupila ona - je její přístup a to, že očekávala .... naivita! Domluvit se měli prostě předem. To se nestalo a teď může dvě věci - smířit se s tím, že jí partner bude přispívat úměrnou částkou, se kterou může hospodařit (není dle mě tak malá) ... a nebo mu sbalit kufry s tím, že takhle si to nepředstavovala a poslat ho na ubytovnu....Ale jiné řešení tu nevidím :(
(možná se ještě domluví ?) :kapitulation:

Jj, očekávání je cesta do pekel :dumbom: Ale přiznávám, že ten jeho způsob se mi nelíbí, páč je totálně nekomunikativní :butter:

No, jde o to - že on asi své stanovisko řekl a mluví se okolo toho dokola ... ona nechce ustoupit (má svou představu) a on také !
V tom to vidím ... prostě on si to "společné hospodaření" překládá jako jeho ožebračení :P možná ? ( po předchozí špatné zkušenosti, nechce chybu opakovat ... dává peníze - podílí se a nechápe, kde je problém).
Ona se cítí podvedena - dotčena - očekávala oplátku za svůj ústupek a svou pohostinnost a ona oplátka nepřišla v té podobě, jakou si představovala! Au - jak bolestné procitnutí ze snu... zvlášť, když to miláček nechce pochopit :dumbom: nejde přeci o peníze.

Prostě bych to zde typovala jen na nepochopení se obou partnerů - jak se říká, každej mluví jinou řečí (někdo tu doporučoval knihu: pět jazyků lásky).
Myslím, že to bude v tom! Já mám také doma chlapa, co není zrovna komunikativní - tedy spíš mě většinou pochopí jinak, než bych chtěla ! Ale dá se to naučit - i vztah je pouhá hra a má svou strategii a logiku ;)

Teda - podle mě.... když nemohu být hlava - budu krk (co s hlavou hýbá)... :D

Být Mrkačkou - dám tomu vztahu trochu času - né na úkor sebe (někoho dotovat) ... Když to nejde z prava - zkusit to z druhé strany! ... možná to bude delší cesta a pro Mrkačku složitější, ale třeba bude přínosná ? Kdo ví... ?
Jen ona musí vědět, zda jí za to partner stojí ... Ona ví, jaký to mezi nimi je :) (mimo tuhle komunikaci o hospodaření).

Pokud přítel platí 8 tisíc Kč na společnou domácnost, zdá se mi to poměrně dost peněz. Záleží pochopitelně na tom zda bydlíte v nájemním bytě, nebo ve vlastním, také záleží na tom zda a kolik platí výživné. Jistě nepodstatné je, jak se na chodu společné domácnosti osobně podílí, zda jezdíte a jak často autem /pokud ho vlastní/ a kolik v takovém případě přispíváš na provoz vozidla.

Ahoj mrkačko, pořád přemýšlím. Psala jsi, že se tvůj přítel nerozváděl kvůli tobě, pak zase, že by se bez tebe k rozvodu neodhodlal. Vypadá to, že kdybyste se neseznámili, tak se nerozvedl. Takže jsi byla důvod k rozvodu? Myslím, že kdyby byl co k čemu, a pokud už nemohl žít se svou ženou, tak se rozvede, pronajme si někde byt a bude nějakou dobu žít sám. Nebude se hned stěhovat k tobě. Měl by si všechno srovnat, umět se postarat sám o sebe. Nějakou dobu byste se scházeli, poznávali se a za nějaký čas byste měli oba jasno. Myslím, že dva měsíce je strašně krátká doba na to, abys poznala, jaký je to člověk po všech stránkách. Neměla jsi ho hned brát k sobě do bytu. Možná jsi byla dlouho sama a vidíš ho růžovými brýlemi. Máš velkou odvahu, nastěhovat si k sobě člověka, kterého znáš jen dva měsíce. Kdyby tě měl opravdu rád a stála bys mu za to, nedával by si to jako podmínku, netlačil by na tebe. Je to opravdu jen jeho pohodlnost. Nebo se tak strašně bojí být sám? Prostě nějakou dobu byste se poznávali a získávali důvěru v toho druhého. Víš o tom člověku, co je vlastně zač? Třeba si ho idealizuješ? Víš něco o jeho dřívějším životě? Ale od někoho jiného než od něj? Nebo slepě věříš tomu, co ti napovídal? Důvěřuj, ale prověřuj. Teď byste si asi měli spolu sednout, třeba k lahvince vína a otevřeně si promluvit o financích, jakou máš ty představu a jakou má on. Má dluhy? Něco splácí? Jaké má koníčky? Platí výživné na děti? Dál tvoje výdaje, výdaje s bydlením atd. Všechno to hoďte na papír a uvidíte. Pokud opravdu chcete být spolu, tak to půjde, určitě se spolu domluvíte. Pokud chce odměřovat každou korunu, tak ať si raději žije sám  a pozná, že každá sranda něco stojí. Pak se můžete scházet, případnou útratu zaplatíte napůl, nebo každý za sebe a hotovo. Láska je krásná věc, ale člověk se jí nenají, nezaplatí nájem,  je prostě nutné vyřešit i praktickou stránku věci.  Dřív se o něj starala manželka, teď se nastěhoval k tobě, určil ti tvou měsíční apanáž, dovolil ti, aby ses o něj starala, a když nebudeš, tak zase třeba půjde o dům dál. Pokud cítíte, že váš vztah má budoucnost, určitě se v klidu domluvíte. Pokud to nebude chtít řešit, zabal mu kufry. Ví on jako chlap, kolik stojí provoz takové domácnosti měsíčně, kolik co stojí v obchodě? Umí si to všechno spočítat? Ví, co to obnáší starat se o domácnost, aby vypadala k světu? Můžete taky zkusit, jak už tu někdo navrhoval, jeden měsíc si zapisovat, co si každý koupil, co všechno se platilo - na korunu přesně, a pak uvidíte. Já sama to dělám už skoro rok. Za tu dobu, co žiju sama se synem , utratíme třeba jen za jídlo o polovinu míň, než když s námi bydlel bývalý (a to ještě živím psa, který se k nám nastěhoval až po odchodu bývalého!  chichichi). A např. spotřeba vody klesla taky téměř o polovinu. A to nijak zvlášť nešetříme. Takže náklady se snížily rozhodně víc než o 1/3. Že by chlap měl opravdu větší výdaje než ženská (jak mi tvrdil bývalý!?!?!?) Nebo to my ženy jim tak dopřáváme?

Možná jsem mimo, ale já to pořád nějak chápu tak, že Mrkačce nejde o to, aby jí odevzdal výplatu, ale aby K VÝSLEDKU (ať už bude jakýkoliv) DOŠLI SPOLEČNĚ, ne aby jí on "shůry nasypal" a tím to zvadlo. To jsem myslela tím "mrsknul"

... ano. přesně tak to myslím, nejde mi o celou jeho výplatu, ale o to, abychom se DOMLUVILI... také jsem si to představovala jako AlixaZS, nepotřebovala jsem s partnerem hned bydlet, taky mu to říkám, že jsme mohli bydlet zatím každý zvlášť a viděl by, kolik stojí běžný provoz domácnosti. A není to jen jídlo a drogerie, ale také praní, žehlení, úklid, nákupy... Říkám, že za 8.000 by toto vše nepořídil, navíc kdyby byl v prázdném např. pronajatém bytě (na nový nemá), musel by si koupit zařízení, nádobí, peřiny, povlečení, ručníky... prostě vše! Takto přišel do zařízeného.
Ne, nerozváděl se kvůli mně, už byl rozhodnutý a já jsem na to neměla vliv,  udělal by to stejně, jen jsem mu byla v tom čase oporou.
Vadí mi, že když se chci o tom hospodaření bavit, je nekomunikativní. Já se chci domluvit, ne se zmocnit všech jeho peněz, ale on se domluvit nechce, asi mu to takto vyhovuje. Už to nebudu řešit a nechám tomu volný průběh, partner je jinak hodný, slušný, máme se rádi a ve všem si rozumíme, myslím, že se k sobě opravdu hodíme. Ale stejně mě to mrzí, že mě nepochopil... prý manžel jeho sestry jí dává 3.000 (na měsíc)! Já ho taky nechápu, takto kalkulovat... pokud chce být se mnou, tak proč myslí na zadní kolečka?? Vůbec mě nenapadlo, že by se mohl objevit takový problém, ale prý potřebuje důkaz nezištnosti...

Až doteraz som si v podstate myslela, že to je o nedorozumení a strete dvoch ľudí, čo mali zlé skúsenosti - a každý iné. ALE KUA AKÝ ON OD TEBA MOŽE CHCIEŤ DOKAZ  NEZIŠTNOSTI!!! Skús mu povedať, že aj ty by si od neho rada nejaký "dôkaz nezištnosti". :rolleyes: Ježiš, to mi strašne zaváňa nejakými pubertálnymi nápadmi, to dokazovanie.... :/

Mrkacka1: nezlob se na mě, ale jak se to dál vyvrbuje, nemám z Tvého přítele dobrý pocit. Je na Tebe sice hodný (proč by nebyl, když nemá vlastní bydlení) máte se rádi (no, to je asi jen Tvůj subjektivní pocit) a ve všem si rozumíte (to bych být Tebou netvrdila, když je tady základní problém s příspěvkem na domácnost).
Holka, až Tobě spadnou růžové brýle zamilovanosti, pak teprve snad dostaneš rozum. Už jsme Ti na tohle téma napsaly, jak celou situaci vidíme. To, že do celé záležitosti tahá fakt, že manžel jeho sestry jí dává na domácnost  pouhé 3.000,- není argument, který by Tě měl a mohl zajímat.
Nevím, proč mám pocit, že byl panáček z manželství potupně vyhozen pro neschopnost žít v páru a podílet se finančně rovněž v páru.
Jak to tak vidím, důkaz nezištnosti bych mu podala tak, že bych mu sbalila jeho pět švestek, požádala ho, ať si najde podnájem a pokud se se mnou bude chtít vídat, budou to randíčka jako za svobodna - ve volné přírodě, v kavárně a podobně. Tím bych mu podala dostatečný důkaz, že jsem zcela nezištná osoba a tu útratu v kavárně bych si klidně zaplatila sama.
Jinak Mrkacka1: z popisu vašeho vztahu jsem pochopila, že Tvému partnerovi jde pouze o střechu nad hlavou, sex a opečovávací servis. Na tom všem se hodlá podílet minimální částkou, což signalizuje, že třeba už v tuto chvíli rozjíždí sadu dalších seznamovacích inzerátů a hledá někoho, s kým by se mohl mít lépěji než s Tebou, nebo že Tebe bude mít jako bezpečný rodinný přístav a za peníze, které na Tobě ušetří si bude užívat někde s mladicema :(

Kiaro, máš naprostou pravdu. Já bych mu dala důkaz nezištnosti!!!  Kufry za dveře. A tobě mrkačko? Jaký dá on tobě důkaz nezištnosti? Tys byla pro něj to nejjednodušší řešení, kam se uchýlit po rozvodu. Aby si pronajal byt? To by ho stálo spoustu námahy, peněz, zařizování. Takhle se k tobě nastěhoval, určil ti měsíční částku a má se fajn. Je v pohodě. Prostě takový hotel se vším všudy. Víš, tvůj přítel mi čím dál víc připomíná mého bývalého. Ten zadlužil rodinu, aby se mohl vozit v luxusním autě s dvacetiletou holkou, byl s ní na dovolené, platil vlastně všechno ze společné kasy!!! A já ho tenkrát ještě PROSILA, aby zůstal se mnou. Chodil s ní na večeře, kupoval jí dárky... A ona (jak mi později sám řekl) mu nebyla schopná ani uvařit kafe. Byla schopná (s prominutím) jen roztáhnout nohy. Prostě si jen užíval a doma měl o všechno postaráno. Proč si takhle vždycky užívá jen chlap? Neznám ženskou, která by si takhle vydržovala milence, platila vše ze společných peněz, co mají s manželem. Ty jsi mrkačko samostatná, ty nemáš zapotřebí si někoho takového věšet na krk, přidělávat si starosti. Možná ti ho bylo líto, máš dvě děti, jsi zvyklá se o někoho starat. Ve všech spokojených manželstvích, která mám já kolem sebe, tak rodinnou kasu drží ženská. Chlap jí dá všechny peníze a ona hospodaří. To ale není stojka!  Ženská si prostě dovede peníze rozvrhnout, rozpočítat, má smysl pro zabezpečení rodiny, vidí prostě dopředu. To chlap neumí. No možná některý jo, ale já takového neznám. Ženská si prostě všechno rozpočítá tak, aby měla domácnost, děti, manžela v pořádku a ještě jí zbyde něco na parádu, aby se líbila tomu svému, aby on nepokukoval po jiných. A ta poznámka, že manžel jeho sestry dává na domácnost jen 3.000,-, to jako abys skákala radostí, že ty dostaneš 8.000,-?  To TY jsi ho vzala do SVÉHO bytu, když neměl kam jít, to TY si budeš určovat podmínky!!! A jestli se mu to nelíbí, ať jde, žádná škoda. A za 3.000,- měsíčně ať si pronajme někde kousek zahrady a postaví si stan.

AlixaZS: Chachá, za 3.000,- si nepronajme v dnešní době nikdo ani počůranej patník u plotu. Za ty tři litry si koupí akorát solidní stan a bude se sakra rozmejšlet, kam ho postavit  :lol:
Jinak jsem ráda, že tak, jaký mám náhled na celou situaci v případě Mrkačky já, mají ho i ostatní přispivatelky.
Mrkačko, doopravdy se zamysli.
Žádala jsi o radu, tedy se Ti jí dostalo. Že z našich příspěvků vyplývá, že je Tvůj přítel vyčůranec, kterému sloužíš pouze jako odrazový můstek na další dráze za jeho životním štěstím je více, než jasné.
Jak dlouho se v tom budeš plácat, je holt na Tobě. Ovšem čím déle v tomto nesouměrném vztahu setrváš, tím bude krutější Tvoje vystřízlivění. Bylo řečeno vše a ze svojí strany opravdu nevím, jak bych Ti mohla pomoci. V tuhle chvíli si jako dospělý, svéprávný člověk budeš muset umět poradit sama. Na krku máš parazita, který se Ti vnutil do bytu, nad společnou potřebou úhrad nákladů se vošklebuje, na společnou budoucnost asi - jak to vidím - řeč nepřišla. Děvče, opravdu nad tebou v tuhle chvíli lámu hůl, protože jestli si nedokážeš nechat poradit, nedopadneš dobře.

Ahoj Mrkačko,

je obvyklé, že na Babinet píšeme kvůli nějakému konkrétnímu problému, kterému věnujeme celé téma a v žádném případě nemáme dost prostoru vypsat případná pozitiva, která řešený partnerův nedostatek vyváží.
I mně tady na Babinetu každý radil, ať se rozejdu s partnerem, že je to "šmejd" no a vida, táhneme to spolu na třetí rok, a problémy, které mne před časem tolik deptaly, se ukázaly jako bezvýznamné v porovnání s pozitivy.
Chápu, že tě mrzí, jak tvůj partner vyřešil situaci přispívání na domácnost. Na druhou stranu, když se sejdou dva lidé, kteří již mají něco za sebou, nedá se tak úplně čekat, že si ve všem padnou do noty.
Já bych taky těžko snášela situaci, kdy by se partner choval podobně, jako ten tvůj, ale nevím, jak si rozumíte v jiných oblastecvh, jestli z něj máš celkově pocitl, že je to Skrblík... zkrátka, není tu dost prostoru popsat situaci více ze široka a objektivně.
Já s přítelem jsem otázku financní nikdy vyloženě neřešila - fifty fifty řešíme jen nájem. Zbytek se řeší - kdo má, zaplatí. Když bylo třeba koupit pračku, koupila jsem ji já, přítel byl bez peněz. Když přišel nedoplatek za elektřinu deset tisíc, zaplatitl to pro změnu přítel, já peníze neměla a on je po mně ani nechtěl. Nákupy řešíme tak, že občas platím já, občas on. V restauraci platí vždy jen přítel. Nedá se říct, že bychom jeli fifty fifty, jeden měsíc společné hospodaření stojí více mně, druhý měsíc přítele, ale v průměru myslím, že je to přibližně fifty fifty.
Navíc přítel mi občas koupí nějaký ten hadřík, knížku... rád se mnou chodí vybírat oblečení, má trpělivost, chlapec :lol:
Já osobně si neumím představit, že by mi dnem výplaty vysolil celou výplatu a nechal si jen kapesné. Neumím si představit, že bychom měli společný účet, asi bych se cítila povinna vysvětlovat každou korunu, kterou bych utratila... v podstatě jedeme každý za své, ale pokud se stane, že jedenomu peníze dojdou, druhý automaticky vypomůže. Bez reptání.
Zkrátka jde o takový ten celkový pocit... nevím.

Jinak mne vždy překvapuje, jak některé dámy při otázce rodinných financí vytáhnou věci jako - já mu žehlím, peru, uklízím, spím s ním... kdyby za to měl někomu platit. No já nevím. Já peru, uklízím i sobě a nevidím v tom velkou práci navíc, pokud to mám dělat pro přítele, stejně jako se na sex nedívám jako na položku na účetním seznamu - on si užil, ať platí, ale jako na vzájemné oboustranné dávání.
Navíc i přítel doma uklízí, ve srovnání se mnou možná méně, ale mně to takhle vyhovuje.

Možná tvůj přítel je vyčůránek, který si uměl spočítat, jak mu to vyjde nejlevněji a nebo je doopravdy zklamaý z předchozího vztahu a tak je opatrnější - každý jsme si něčím prošli a nějak nás to poznamenalo. Dej na svou intuici, to je asi jediné, co ti můžu poradit s klidným svědomím. Nežiji s vámi, nevidím, jak se k tobě chová, jak ty k němu, nevidím ani jednomu do hlavy :co:

Jinak ještě P.S. - neznám žádného muže, který by doma ženě vysolil celou výplatu, ať s ní hospodaří. Obvykle se setkávám s modelem, že přispívá dohodnutou částku a pokud se z nějakého důvodu situace mění, mění se i částka, kterou přispívá. Myslím,k že manželství neznamená, že se ze dvou lidí stane jeden tvor a jistá nezávislost je myslím ve vztahu jen ku prospěchu. Tak, jako bych já nedala celou svou výplatu k dispozici partnerovi, nečekám to ani od něj. A řeči, že chlap neumí hospodařit, nevidí do budoucna... určitě se takoví ňoumové najdou, já osobně jsem ráda, že žiju s člověkem, který umí počítat a je dostatečně svéprávný na to, aby zacházel se svou výplatou tak, jak uzná za vhodné :lol:

Ahoj Fatimo,
jsem ráda, že máš přítele, se kterým si po všech stránkách rozumíš. Moc ti to přeji. Taky jsem to s bývalým měla všechno v pořádku, na všem jsme se vždycky dohodli. Domácí práce jsem vždycky dělala jen já, nikdy mi to nevadilo, bavilo mě to. Každý jsme měli svůj účet a fungovalo to tak nějak jako u vás. Všechno se ale změnilo. Po 11ti letech manželství si pořídil nové auto, já ho nechtěla, zadlužil se, vlastně nás oba, našel si ženskou, prostě si užíval. Utratil peníze, které jsme měli našetřené. Úplně změnil plány, které jsme spolu měli. Nešlo ani o to, že měl drahé koníčky, ale že utrácel víc než vydělal. Ono je to totiž jiné, když jste jen dva, a jiné, když máte dítě nebo děti. Takže já jsem nemohla připustit, aby mě peníze "došly", protože jsem věděla, že když bude třeba něco zaplatit, nemůžu se spolehnout, že můj chlap peníze má. Chtěla jsem po něm jen, aby měl na účtu nějakou rezervu. A ohledně toho praní, žehlení, uklízení: jak by tě to bavilo, kdyby tvůj přítel chodil za jinou, jen kvůli sexu a ty pak prala jeho za...é trenky a prala košile od její rtěnky a obírala z něj její vlasy?Neměla bys chuť to jeho prádlo zanést jí, ať mu to vypere a vyžehlí?

AlixaZS napsal(a):

Ahoj Fatimo,
jsem ráda, že máš přítele, se kterým si po všech stránkách rozumíš. Moc ti to přeji. Taky jsem to s bývalým měla všechno v pořádku, na všem jsme se vždycky dohodli. Domácí práce jsem vždycky dělala jen já, nikdy mi to nevadilo, bavilo mě to. Každý jsme měli svůj účet a fungovalo to tak nějak jako u vás. Všechno se ale změnilo. Po 11ti letech manželství si pořídil nové auto, já ho nechtěla, zadlužil se, vlastně nás oba, našel si ženskou, prostě si užíval. Utratil peníze, které jsme měli našetřené. Úplně změnil plány, které jsme spolu měli. Nešlo ani o to, že měl drahé koníčky, ale že utrácel víc než vydělal. Ono je to totiž jiné, když jste jen dva, a jiné, když máte dítě nebo děti. Takže já jsem nemohla připustit, aby mě peníze "došly", protože jsem věděla, že když bude třeba něco zaplatit, nemůžu se spolehnout, že můj chlap peníze má. Chtěla jsem po něm jen, aby měl na účtu nějakou rezervu. A ohledně toho praní, žehlení, uklízení: jak by tě to bavilo, kdyby tvůj přítel chodil za jinou, jen kvůli sexu a ty pak prala jeho za...é trenky a prala košile od její rtěnky a obírala z něj její vlasy?Neměla bys chuť to jeho prádlo zanést jí, ať mu to vypere a vyžehlí?

Ahoj Alixo,

s přítelem si nerozumíme ve všem, ale jsme lidi a dohodneme se :lol:
To, co jsi popsala, je samozřejmě smutné, ale nevím, jestli by to mělo jiný průběh i v případě, že byste měli společný účet - možná bys jeho dluhy odhalila dřív? Nevím. Možná by taky ze společného účtu vybral VŠECHNY peníze, ne jen své ze svého... a o tom  právě mluvím.
Hrábnout může mému příteli, ale také mně, oddělené účty jsou pro mne zárukou finanční nezávislosti, pokud bude potřeba toho využít.
Rouhodně bych příteli nežehlila, neprala atd., kdyby si hledal sex. potěšení u jiné dámy, to bych té dámě poslala jeho špinavé prádlo se vzkazem, že to má jako bonus k němu.
Upřímně tvůj příběh mi přijde jako další rozumný důvod, proč si držet oddělené účty...

Ahoj Fatimo,
i když jsme s bývalým měli každý svůj účet, měla jsem přehled, kolik tam má peněz a za co utrácí. Zrovna tak věděl, co kupuji já. Nic jsem mu netajila. Vždycky býval rozumný, já mu nikdy nezakazovala, aby si cokoliv koupil, on mě také ne.  Opravdu na všem jsme se domluvili. Možná na něj pak přišla krize středního věku, nebo co, začal utrácet. Snažila jsem se mu rozumně vše vysvětli, že si nemůže koupit něco, když na to nemá, mávl ale rukou. Tehdy jsem skutečně byla ráda, že máme každý svůj účet. Nemusela jsem se bát, že se synem budeme třeba jíst na dluh. To on se se mnou rozvedl kvůli jiné, ne já s ním kvůli penězům. Až u soudu se dozvěděl, vlastně i já, že v manželství se příjmy obou sčítají, jsou obou, bez rozdílu, kdo kolik vydělá, oba manželé mají mít stejnou životní úroveň. A když mu vypočítali výživné na syna, byl vzteky bez sebe. A já celkem překvapená. Myslel si, že bude platit jen třetinu z toho, co mu určil soud. Pak se chtěl ke mě vrátit, ale pořád mluvil jen o penězích. Najednou se mu jich nedostávalo, zjistil, že se vlastně se mnou měl po finanční stránce dobře.  Kamarádka má se svým manželem společný účet, a s penězi hospodaří sama. Všechno doma zařizuje ona, všechny poplatky, opravy bytu, stará se o dítě, oblečení, dovolenou, i třeba opravy auta atd. Její manžel jí tedy ve všem pomáhá, ale sám prostě z účtu peníze nevybírá. Ale jim to prostě tak vyhovuje, jsou oba spokojení. Proč ne. Teta se strejdou to mají zrovna tak. Kdyby měl strejda přístup ke všem penězům, tak je utratí (jak mi říkala sama teta). Takle má doma všechno zajištěno, tetě prostě věří, že to s penězi umí a jsou takhle spokojeni už asi 30 let. Já jsem to takhle nikdy po bývalém nevyžadovala. Bavili jsem se o společném účtu až později, když byl pořád v mínusu, věděla jsem kolik vybírá, ale už jsem moc nechápala, za co utrácí. Až později jsem zjistila, že si užívá s jinou. Najednou mi prostě řekl, ať se nestarám, že to jsou jeho peníze. A když mi prý ty moje na domácnost nestačí, ať prý si najdu lepší práci, za víc peněz, jsem prý svéprávná!!!  Jen pro srovnání: se svou přítelkyní dokázal za večer utratit tolik peněz, kolik sám navrhoval jako výživné pro svého syna na měsíc!!! Takže tehdy jsem zřízení společného účtu zavrhla. A udělala jsem dobře.  Myslím, že před vstupem do manželství by měli všichni projít jakýmsi školením ohledně finančního hospodaření rodiny a dohodnout se spolu na všem, dřív než se vezmou. Finanční nezávislost je jen pro svobodné. V manželství se i dluhy dělí napůl. I když je dělá jen jeden.

Alixa, ja som na svojom bývalom vzťahu tiež "prerobila", a to nielen finančne, ale treba popravde povedať, že financie určite NEBOLI jadrom problému - možno, ak vôbec, tak skôr jeho príznakom. A určite ho ani nepomohli riešiť... Netreba dávať dokopy jablká s hruškami, neveru a financovanie rodiny - sú to dve odlišné veci a vyžadujú dve odlišné riešenia. Netešilo by ma, kebz mi bol partner verný len preto, lebo sa bojí finančných sankcií... :/ A deti sú asi zodpovednosť navyše, ale pre obidvoch - a financie sú zasa až druhoradé; prvoradá je účasť partnera na rodinnom živote a výchove detí... Toť môj názor.

Samozřejmě, že máš pravdu, Selimo,
ale tady se bavíme na téma "společné hospodaření partnerů". Tak proto jen o penězích. Jen tak okrajově, když mě bývalý podvedl poprvé, odpustila jsem mu to. Prý to bylo kvůli mě. Ale já mu nic neprovedla. Začal chodit s kamarádem po barech, na kulečník, a poznal tam jednu dvacítku. Asi se mu líbila, byla jiná než já. Svobodná, bez závazků, byla ochotná popíjet v baru až do rána. Odbarvené vlasy, umělé nehty, velká prsa, dokázala se opít, kouřila jednu cigaretu za druhou. Řekl mi, že za to nemůže, že se zamiloval. Přemlouvala jsem ho, ať se ke mě vrátí. Vrátil. Přišel na to, že byla jen hezká na pohled, ale uvnitř hlavy prázdno. Dva roky nato začal se stýkat s rodinou své nevlastní matky, se kterou jsme se vlastně už od svatby nestýkali, asi 12-13 let.  Já tam odmítla chodit. Syn k nim taky nechtěl, nelíbilo se mu u nich. A na jedné takové jejich rodinné oslavě se zřejmě seznámil se svou přítelkyní. Když podal žádost o rozvod, neřekl, nepřiznal, že si našel někoho jiného, řekl, že je to kvůli mě, že nemám ráda lidi, to jako že se nechci stýkat s jeho nevlastní matkou a její rodinou. Prý to mezi námi není už jako dřív. Můžu za to já. A navíc už nechce opravovat dům, kde bydlíme, utíkají mu roky a chce si užívat. Do dneška nevím, co bylo důvodem k rozvodu, nepřišla jsem na nic, co bych mu udělala. Myslím si, že to bylo kvůli jiné, ale proč to prostě neřekl? Proč nepřiznal, že si našel někoho jiného? Všechnu vinu hodil na mě. O synovi tvrdí, že ho má rád, já mu to neberu. Proč se s ním ale víc nestýká? Syn by s ním rád někam jel třeba na výlet, ale sám mu nezavolá. Ve svých 13 letech to prostě bere tak, že se na nás táta vykašlal. A to se synem o něm vůbec nemluvím, nepomlouvám ho, syn má dovoleno kdykoliv mu zavolat, bývalý taky může klidně přijít k nám za synem, i když nejsem doma. Má volné pole působnosti. Bývalý se už s nevlastní matkou zase nestýká, přišel prostě brzy na to, že se nezměnila. Měl s ní vždycky problémy. Nebyla jsem to já, kdo k nim přestal chodit, byl to bývalý.  Když má syna tak rád, proč se nepřišel podívat na jeho pololetní vysvědčení? Sama jsem mu pak tajně volala, aby syn nevěděl, aby se laskavě přišel podívat (syn je na gymplu a učí se velice dobře).  Nedávno k svátku synovi alespoň napsal SMS. Jeho chování prostě nechápe moje rodina, ani příbuzní z jeho strany (ta druhá půlka rodiny, ne rodina jeho nevlastní matky). Bývalý se prostě nikomu nesvěřil, proč se se mnou rozvedl, všichni se pak chodili ptát mě. A strašně se později naštval, odkud se všichni dozvěděli, že on si našel nějakou jinou. A odkud prý do vím já. Asi to tajil. Nevím. Já se tady neobhajuju, určitě nejsem svatá, každý děláme chyby. Omlouvám se, že jsem se zase rozepsala.

Neospravedlňuj sa, niet za čo. Ale podľa mňa aj tvoj príspevok vlastne trochu potvrdzuje, že peniaze nie sú základným "prubířským kamenem". Skôr takým uakzovateľom postojov, vývoju vzťahu a tak.

Možná tvůj přítel je vyčůránek, který si uměl spočítat, jak mu to vyjde nejlevněji a nebo je doopravdy zklamaý z předchozího vztahu a tak je opatrnější - každý jsme si něčím prošli a nějak nás to poznamenalo. Dej na svou intuici, to je asi jediné, co ti můžu poradit s klidným svědomím. Nežiji s vámi, nevidím, jak se k tobě chová, jak ty k němu, nevidím ani jednomu do hlavy.

:supr:

Kiara napsal(a):

Mrkacka1: nezlob se na mě, ale jak se to dál vyvrbuje, nemám z Tvého přítele dobrý pocit. Je na Tebe sice hodný (proč by nebyl, když nemá vlastní bydlení) máte se rádi (no, to je asi jen Tvůj subjektivní pocit) a ve všem si rozumíte (to bych být Tebou netvrdila, když je tady základní problém s příspěvkem na domácnost).
Holka, až Tobě spadnou růžové brýle zamilovanosti, pak teprve snad dostaneš rozum. Už jsme Ti na tohle téma napsaly, jak celou situaci vidíme. To, že do celé záležitosti tahá fakt, že manžel jeho sestry jí dává na domácnost  pouhé 3.000,- není argument, který by Tě měl a mohl zajímat.
Nevím, proč mám pocit, že byl panáček z manželství potupně vyhozen pro neschopnost žít v páru a podílet se finančně rovněž v páru.
Jak to tak vidím, důkaz nezištnosti bych mu podala tak, že bych mu sbalila jeho pět švestek, požádala ho, ať si najde podnájem a pokud se se mnou bude chtít vídat, budou to randíčka jako za svobodna - ve volné přírodě, v kavárně a podobně. Tím bych mu podala dostatečný důkaz, že jsem zcela nezištná osoba a tu útratu v kavárně bych si klidně zaplatila sama.
Jinak Mrkacka1: z popisu vašeho vztahu jsem pochopila, že Tvému partnerovi jde pouze o střechu nad hlavou, sex a opečovávací servis. Na tom všem se hodlá podílet minimální částkou, což signalizuje, že třeba už v tuto chvíli rozjíždí sadu dalších seznamovacích inzerátů a hledá někoho, s kým by se mohl mít lépěji než s Tebou, nebo že Tebe bude mít jako bezpečný rodinný přístav a za peníze, které na Tobě ušetří si bude užívat někde s mladicema :(

Ahoj, bohužel musím s touto reakcí souhlasit. Znám páry, které ve vztahu (ve kterém bohužel nejsou spokojeni a rádi by odešli) zůstávají z finančních důvodů. Bylo by to finančně náročnější (alimenty, nová domácnost atd.).No ale pokud partner začně ží s partnerkou, která to "nějak" finančně zvládala sama a nastěhuji se k ní a společné hospodaření začně řešit způsobem jakým uvádíte.... No ale pokud se partner rozhodne s někým žít - společná domácnost, tak se musí zachovat jako chlap vůči domácnosti (nemyslím stojku).Já bohoužel nejsem vhodný příklad, svůj příběh jsem již psala. Přítel mi dává na domácnost 3 tis. (jeho děti jsou u nás každý druhý víkend, ale poslední 2 měsíce jsou u nás skoro každý víkend. Nájem platíme napůl. Takže za ty 3 tis. mám nakoupit pro něj a  jeho děti jídlo a drogerie. Vyúčtování energie zaplatím větší polovinu, takže že u něj bydlím s dítěte, si zaplatím.Taky samozřejmě vařím, peru, žehlím a uklízím. Bydlím u přítele v domečku, který je psaný na jeho rodiče. Vybavení je komplet mé. Nevím, jak vy, ale kladu si otázku, co si od nového vztahu slibuji. Naivně jsem se domnívala,že se přítel zachová jako chlap (aspoň ta domácnost) a ne vše rozúčtovat,aby to bylo spravedlivé,tak ro říká. Asi takto: věděl,že jde do vztahu,kde ženská zvládala vše nějak sama. Zkuste si tedy říci, co si od nového vztahu slibujete??

Ahoj Fatimo,
děkuji Ti za obsáhlý příspěvek (dík patří i ostatním - Kiara, AlixaZS, Fatima, Feuria, Selima...). Možná jsem udělala chybu hned zpočátku. Přítel totiž po přestěhování do našeho města musel změnit práci (nemohl dojíždět tak daleko do původního bydliště). Půl roku měl příjem kolem 8.000 čistého a když se ptal, kolik mi má dát, nedokázala jsem říct, tak chtěl, abych mu spočítala výdaje na domácnost a bydlení, vydělil 3 (dospělé dítě) a 4.000 mi dal. Až bude chodit do práce, prý mi dá víc. No, a z první výplaty mi dal 4.200, přestože celkový jeho příjem je přes 20 tisíc čistého. Stačilo mi to, nechtěla jsem ho uhánět, aby už chodil do práce ( právě naopak, což si myslím, že byl ode mne dostatečný důkaz nezištnosti ) -  jsem mu říkala, ať nepospíchá, nějaké peníze mi dává, ať  si najde nějakou pěknou práci, která by odpovídala jeho schopnostem. Dopadlo to tak, že ta práce se mi nelíbí, nesouhlasila jsem s ní, myslím, že má rozhodně na víc... ale nedal na mě. I z toho jsem rozčarovaná. Myslím, že ani jemu by se nelíbilo, kdybych přišla do jeho města a dělala něco, co by se mu nelíbilo. Kdyby mi řekl to, co já jemu... že má na víc a ať nepospíchá, něco se určitě časem najde lepšího - jistě by mě to potěšilo a ocenila bych to.
Je pravda, že si přítel koupil nějaké sportovní vybavení, aby mohl jezdit se mnou (lyže, brusle), nový počítač (můj nestačil, byl pomalejší), postel ... no, to musel, měla jsem tady jen jednu pro sebe...
Dlouho jsem s nikým nebydlela, byla jsem zvyklá být svou paní, mít klid, jak jsem si to udělala, tak jsem to měla, nikdo mi do ničeho nemluvil... nebylo a není to jednoduché ani pro mě. Myslím ale, že každý, kdo je sám, touží po nějaké blízké duši... že žít ve dvou je lepší ...
Myslím, že mě partner má opravdu rád (tím víc mě to vše mrzí), stejně jako já jeho, a kromě výše uvedeného nemáme žádné větší problémy.

mrkacka1 napsal(a):

Ahoj Fatimo,
děkuji Ti za obsáhlý příspěvek (dík patří i ostatním - Kiara, AlixaZS, Fatima, Feuria, Selima...). Možná jsem udělala chybu hned zpočátku. Přítel totiž po přestěhování do našeho města musel změnit práci (nemohl dojíždět tak daleko do původního bydliště). Půl roku měl příjem kolem 8.000 čistého a když se ptal, kolik mi má dát, nedokázala jsem říct, tak chtěl, abych mu spočítala výdaje na domácnost a bydlení, vydělil 3 (dospělé dítě) a 4.000 mi dal. Až bude chodit do práce, prý mi dá víc. No, a z první výplaty mi dal 4.200, přestože celkový jeho příjem je přes 20 tisíc čistého. Stačilo mi to, nechtěla jsem ho uhánět, aby už chodil do práce ( právě naopak, což si myslím, že byl ode mne dostatečný důkaz nezištnosti ) -  jsem mu říkala, ať nepospíchá, nějaké peníze mi dává, ať  si najde nějakou pěknou práci, která by odpovídala jeho schopnostem. Dopadlo to tak, že ta práce se mi nelíbí, nesouhlasila jsem s ní, myslím, že má rozhodně na víc... ale nedal na mě. I z toho jsem rozčarovaná. Myslím, že ani jemu by se nelíbilo, kdybych přišla do jeho města a dělala něco, co by se mu nelíbilo. Kdyby mi řekl to, co já jemu... že má na víc a ať nepospíchá, něco se určitě časem najde lepšího - jistě by mě to potěšilo a ocenila bych to.
Je pravda, že si přítel koupil nějaké sportovní vybavení, aby mohl jezdit se mnou (lyže, brusle), nový počítač (můj nestačil, byl pomalejší), postel ... no, to musel, měla jsem tady jen jednu pro sebe...
Dlouho jsem s nikým nebydlela, byla jsem zvyklá být svou paní, mít klid, jak jsem si to udělala, tak jsem to měla, nikdo mi do ničeho nemluvil... nebylo a není to jednoduché ani pro mě. Myslím ale, že každý, kdo je sám, touží po nějaké blízké duši... že žít ve dvou je lepší ...
Myslím, že mě partner má opravdu rád (tím víc mě to vše mrzí), stejně jako já jeho, a kromě výše uvedeného nemáme žádné větší problémy.

Mrkačko, tomu přestávám rozumět.  Takže on se ptal, kolik má přispívat - to mi přijde naprosto fér.  Vyšlo  4000,-.  V jiném příspěvku píšete, že dává 2x tolik,  8000,-. Tak kde je problém?

I dál nejasné... rozumím tomu tak, že vydělává 20000,  a jeho práce se vám nelíbí ... to jako povaha té práce se vám nelíbí??

"........ ano. přesně tak to myslím, nejde mi o celou jeho výplatu, ale o to, abychom se DOMLUVILI..."

".......a když se ptal, kolik mi má dát, nedokázala jsem říct, tak chtěl, abych mu spočítala výdaje na domácnost a bydlení, vydělil 3 (dospělé dítě) a 4.000 mi dal...................."

Já tedy nevím mrkačko, ale podle toho, co jsi napsala a co zde celou dobu řešíš by ses možná měla zamyslet nad sebou.
Buď jsem Tě špatně pochopila já anebo si protiřečíš ty?????
Pořád píšeš, že ti vadí princip, ne konkrétní částka, na šesti stránkách tu brečíš, že tě postavil před hotovou věc, že se tě ani nezeptal, kolik by ti měl přispívat a nakonec to zakončíš takto..... :rolleyes: :co::co::co:

On dělá práci která se TOBĚ nelíbí ??? Nezlob se na mě, ale to je snad jeho věc ne ? Líbí se jemu ?

Ja si tie žmyslím, že teda veľmi jeho úsudku nedôveruješ, keď sa mu miešaš aj do takýchto vecí... Hlavne, aby bol ON spokojný, nie?

Mrkačko,
podle toho, co jsi napsala, tak sis tu částku 4.000,- Kč určila sama. Já sama nevím, jak bych se v podobné situaci zachovala, kdybych teď chtěla s někým začít žít. Nemám v tom zatím jasno. A ta jeho práce? Myslím si, že na to, že se přestěhoval do jiného města a našel si práci za víc jak 20.000,- Kč čistého měsíčně, tak to není špatné. I když se ti  třeba nelíbí. Je to lepší, než kdyby nedělal nic. Až se trochu rozkouká, kdykoliv si může najít něco lepšího. Co se ti vlastně na té jeho práci konkrétně nelíbí? Můžeš ho zkusit nějak motivovat, aby se poohlížel po lepší práci. Když už bydlíte spolu, zkus mu dát ještě nějaký čas...uvidíš.
...Kdysi, ještě za svobodna, jsme s BM spávali na jedné posteli, a stačila nám :)... no, teď, když už mám nějaká ta léta (32), taky mám raději pohodlí...:P

Mrkacka1: kdybyste tak nebyli sestěhování-chtiví od začátku známosti, nemuseli byste řešit takovéhle potíže.l
Teď si to ujasněte tak, jak vám to bude vyhovovat a sami mezi sebou. Mně osobně tohle fórum připadá jako odstrašující příklad. Na začátku nedomluva, v průběhu žití rozpaky - ten dá málo, ten dá víc... a na konci vyplývá jedna jediná věc -hlídat si svoje peníze :(

Pořád mi to připadá tak, že důvěra = mít v rukou život(výplatu) toho druhého ! Samozřejmě nejde o peníze - jenom o ten pocit :tesi:

Ahoj Mrkačko, jak vám to s přítelem klape?

...

Nejak mi moc nezbyva cas na cteni vsech prispevku, takze napisi jen to,jak to bylo u nas a klapalo to. Kdyz jsem zacala zit s prvnim pritelem a byli jsme oba studenti,tak jsme to delali tak,ze jsme dali kazdy nejakou castku a zapisovali jsme,co jsme z ni platili, tim nemyslim kazdou polozku pri nakupu jidla,ale celkove uctenku a pokud jsme chteli koupit neco do domacnosti,tak bud s techto penez nebo jsme se na to slozili bokem a koupili si to. Kdyz penizky dosly,tak se opet dalo napul do spolecne penezenky a tak jsme fungovali 4 roky bez sebemensiho problemu. To ze je byt Tvuj predci neznamena,ze si ho plne budes hradit jen Ty, vzdyt on tam s Tebou bydli, takze si myslim,ze vse platit na pul je naprostou samozrejmosti....A pokud se mu to nezda,tak promin,ale to by pro me nebyl rovnocenny partner,tak at si najde vlastni bydleni a jen se s Tebou schazi, predci ho nebudes "zivit", to mi neprijde vuci Tobe vubec fer....

Jak to máte třeba s pokutama nebo dluhy? Platí si je každý sám nebo mu "pomůžete"? Ten můj toho má nějak moc a já nevím jetsli ho v tom nechat vykoupat nebo mu pomoct..

Kamchinka napsal(a):

ahoj Holky, právě podobný problém řeším také. S přítelem spolu žijeme rok a půl. Má vyšší plat než já, ale jídlo, drogerii a vse platim ja... protoze pritel zrovna ted dava penize na svůj konicek(jezdi zavody s Kolosy), a pak penze na motor, a pak na tohle a na opravu auta osobniho, na leasing sveho auta... A zbytek platim ja, ano v zime platil hory, v lete platil dovču(v čechach,abyste si nemyslely:)..
Chci zkusit mesic si psat co jsme koupila pro nas oba/jidlo, drogerku/, a pak to vydelim dvema a proste mi bude prispivat na tohle a se zbytkem se budem muset pak dohodnout, kdyz bude treba neco koupit.
Kdyz reknu, ze bych rada koupila novou postel, rekne, ze to az pozdeji... ze ted neni dost penez, ze se musi koupit strecha, ale ty penize do strechy nedava, dava je zase do auta na zavody:(

HOlky, miluju ho a vim, ze on me, vim, ze bude skvelej tata nekdy....ale tohle me vytaci... ze proste neumi hospodarit, a ze vse je v pohode, nic neresi... neusetri... :(

O domacich pracech atd se radeji zminovat nebudu... Ty zastavam v 100% míře jen já.
K.

Kamchinko, mám samozřejmě jen kusé informace, ale zatím vím o tvém partnerovi jen to, že 1. se nechá tak trochu živit, 2. neumí hospodařit s penězi 3. věci neřeší 4. neplní, co řekne (střecha jo a pak zase střecha ne) a 5. nepodílí se na domácích pracích neboli nechá se opečovávat a není mu to blbý. Možná z něj jednou opravdu bude skvělej táta, ale zatím mi není jasný, co na to v tuhle chvíli ukazuje.

Kubula napsal(a):

Kamchinka napsal(a):

ahoj Holky, právě podobný problém řeším také. S přítelem spolu žijeme rok a půl. Má vyšší plat než já, ale jídlo, drogerii a vse platim ja... protoze pritel zrovna ted dava penize na svůj konicek(jezdi zavody s Kolosy), a pak penze na motor, a pak na tohle a na opravu auta osobniho, na leasing sveho auta... A zbytek platim ja, ano v zime platil hory, v lete platil dovču(v čechach,abyste si nemyslely:)..
Chci zkusit mesic si psat co jsme koupila pro nas oba/jidlo, drogerku/, a pak to vydelim dvema a proste mi bude prispivat na tohle a se zbytkem se budem muset pak dohodnout, kdyz bude treba neco koupit.
Kdyz reknu, ze bych rada koupila novou postel, rekne, ze to az pozdeji... ze ted neni dost penez, ze se musi koupit strecha, ale ty penize do strechy nedava, dava je zase do auta na zavody:(

HOlky, miluju ho a vim, ze on me, vim, ze bude skvelej tata nekdy....ale tohle me vytaci... ze proste neumi hospodarit, a ze vse je v pohode, nic neresi... neusetri... :(

O domacich pracech atd se radeji zminovat nebudu... Ty zastavam v 100% míře jen já.
K.

Kamchinko, mám samozřejmě jen kusé informace, ale zatím vím o tvém partnerovi jen to, že 1. se nechá tak trochu živit, 2. neumí hospodařit s penězi 3. věci neřeší 4. neplní, co řekne (střecha jo a pak zase střecha ne) a 5. nepodílí se na domácích pracích neboli nechá se opečovávat a není mu to blbý. Možná z něj jednou opravdu bude skvělej táta, ale zatím mi není jasný, co na to v tuhle chvíli ukazuje.

Skvelej táta, ktorý ukáže synom ako zotročiť ženu a ako sa celý život chovať nezodpovedne s pocitom, že však niekto moje problémy za mňa vyrieši... :fuck:

...

Kamchinka napsal(a):

No jo, ale co mám dělat, .... miluju ho, ráda bych s tím něco udelala, jen nevím jak na to nejakou nenasilnou metodou.

Bože, je ti třináct? "Když já to tak strašně miluju, dejte mi pokoj se zodpovědným partnerem, tohle je lááááska nebeskááááá... " No tak si ji užij. (Bože, tohle zní jako by to psala Pandora, a to jsem do ní vždycky ryla, že nemá kouska soucitu... :dumbom: )  Ráda bys s tím něco udělala? Jakože ráda bys ho nějak předělala? Doporučuju začít jednoduchým pokusem, který má možná větší šanci, že vyjde: Kup si akvarijní rybičku a zkus z ní tak nějak nenásilně udělat dostihového koně. Hodně štěstí, třeba se to fakt povede.

Kubulo, fakt výstižné :godlike:
Krátký, ale přesný soud.

Pikola napsal(a):

Jak to máte třeba s pokutama nebo dluhy? Platí si je každý sám nebo mu "pomůžete"? Ten můj toho má nějak moc a já nevím jetsli ho v tom nechat vykoupat nebo mu pomoct..

Jak co... V manželství jsem o tom nepřemýšlela, bylo to automatické, co je moje, to je tvoje, prostě oba na jedné lodi. Když jsme se chtěli k sobě ještě před rozvodem s BM vrátit, hodně jsem přemýšlela, protože BM mě (a pořád má) dluhy: neměla jsem chuť pomáhat mu splácet peníze, které si půjčil, aby si mohl užívat se svou přítelkyní...i když popravdě jsem měla celkem vymyšleno, jak z těch jeho dluhů vybruslit...teď už nemám chuť tyhle věci za něj řešit a ani nemusím... mě už teď taky dluží výživné na dítě....

Kubula napsal(a):

Kamchinka napsal(a):

No jo, ale co mám dělat, .... miluju ho, ráda bych s tím něco udelala, jen nevím jak na to nejakou nenasilnou metodou.

Bože, je ti třináct? "Když já to tak strašně miluju, dejte mi pokoj se zodpovědným partnerem, tohle je lááááska nebeskááááá... " No tak si ji užij. (Bože, tohle zní jako by to psala Pandora, a to jsem do ní vždycky ryla, že nemá kouska soucitu... :dumbom: )  Ráda bys s tím něco udělala? Jakože ráda bys ho nějak předělala? Doporučuju začít jednoduchým pokusem, který má možná větší šanci, že vyjde: Kup si akvarijní rybičku a zkus z ní tak nějak nenásilně udělat dostihového koně. Hodně štěstí, třeba se to fakt povede.

Děkuju za rady.

Kamchinka napsal(a):

Kubula napsal(a):

Kamchinka napsal(a):

No jo, ale co mám dělat, .... miluju ho, ráda bych s tím něco udelala, jen nevím jak na to nejakou nenasilnou metodou.

Bože, je ti třináct? "Když já to tak strašně miluju, dejte mi pokoj se zodpovědným partnerem, tohle je lááááska nebeskááááá... " No tak si ji užij. (Bože, tohle zní jako by to psala Pandora, a to jsem do ní vždycky ryla, že nemá kouska soucitu... :dumbom: )  Ráda bys s tím něco udělala? Jakože ráda bys ho nějak předělala? Doporučuju začít jednoduchým pokusem, který má možná větší šanci, že vyjde: Kup si akvarijní rybičku a zkus z ní tak nějak nenásilně udělat dostihového koně. Hodně štěstí, třeba se to fakt povede.

Děkuju za rady.

Za málo. Promiň, jestli to znělo drsně :gloria:

Ahoj holky,

jak je to u nás s rodinnými financemi?To se pobavíte: manžel -na rozdíl od jiných -doma dělá stojku celkem dobrovolně, ono mu nic jiného nezbývá. Jsem doma s dvouletým synem a máme ještě sedmiletého kluka, tak si nemůžeme vyskakovat.Tedy my- jako já a děti. Manžel jezdí na melouchy, jsme domluvení, že co vydělá navíc je pro jeho potřebu- jezdí na motorce, živí ji atd. To jsem schopná přežít-ať má koníčka a financuje si ho sám, ale co mě opravdu vytáčí: když nemá na to co si právě zamane, vesele si vyřídí spotřebitelský úvěr- nejlépe pořádně úročený. Mě se samozřejmě neptá, on má příjem a dnes mu půjčí kdekdo, ovšem za jakou cenu, to nechce vidět.Několikrát jsem se mu snažila vysvětlit,že tohle není právě nejlepší cesta, ale nechce nic slyšet: mě to prý může být jedno, já to neplatím/ ještě že má melouchy/. Vůbec nebere, že místo živení peněžních ústavů, by se mohla mít líp celá rodina. A to nevíte, může se mu něco stát a kdo zaplatí jeho dluhy??? A tak mám taková stádia: snažím se to řešit, když vidím že je to k ničemu, dělám mrtvého brouka, pak se zas vzteknu a pořád dokola.Vidím v jeho chování i prostředí v kterém vyrostl, jeho matka když neměla,půjčila si a hotovo-vzory táhnou.Tak co byste mi poradili?Že je sobec to vím, asi jako většina chlapů.                   P

Pecino, taky bych ráda věděla, jak naučit chlapa alespoň trochu myslet na zadní kolečka. Rozumná domluva je k ničemu, jako když hrách na stěnu hází, "mrtvý brouk" už vůbec k ničemu nevede. Ještě jsem nezkoušela násilí   :dumbom:  (ale nevím, nevím...nemám takovou sílu  :P )

Kamčinko, tak to s dítětem nepospíchej, za pár měsíců či let Tě zamilovanost přejde a uvidíš, že s ním žít ani nechceš.

Pecino, a on si pan manžel nenechá rozumně vysvětlit, že když si na spotřebitelský úvěr půjčí dvacet tisíc, zaplatí i s úroky řádově 30-40tisíc???
Úroky jsou trest za to, že někdo chce něco hned a okamžitě, nedovede se uskrovnit a nebo si na určitou věc vlastními silami našetřit.
Teď nemám na mysli hypotéku na řešení bytové stiuace, to je něco zcela jiného. Zrovna tak nemůžu odsuzovat rodinu, která je závislá na dojíždění a klekne jim auto, či rodinu, které dejme tomu v zimě odejde kotel. Brát půjčky na zajištění bydlení či na přežití určité situace - ano, to beru. To může potkat každého z nás.
Ovšem nepochopím člověka, který si nabírá půčky na nadstandard (plazmová televize, hi-fi věž) aniž by se ohlížel na to, nakolik zatěžuje potřeby vlastní rodiny. Takovej chlap je fanfarón baron, který se chce vytahovat tím, jak má všechno v paži a pokud možno tak, aby čuměli všichni jeho kamarádi a známí, nač on se v životě zmůže. To, že v případě nemoci či úrazu nebude schopen vydělávat a prokašle kalhoty, nad tím neuvažuje podle hesla: Žádný zdravý člověk přece neonemocní, žádný mladý člověk přece nezestárne a žádný živý člověk přece nezemře. Pokud si ten nešťastník při tom, jak je schopen rozhazovat neuzavře zároveň životní  či úrazovou pojistku, která by jemu a jeho rodině v případě maléru kryla záda, potěš Pánbůh.
Nechci Tě strašit, ale pokud je pan manžel navíc motorkář, do životní nebo úrazové pojistky bych ho jako manželka vlastnoručně natlačila :jojo: Nehoda, kterou jsem před časem
viděla na dálnici, kdy byla dálnice zacpaná, do pruhu od Prahy přiletěl pro zraněného motorkáře vrtulník, stáli jsme dvě hodiny a když jsme projížděli okolo místa nehody, u svodidel ležela zdemolovaná suprmotorka a vedle ní prázdná přilba mě teda optimismem nenaplnila.
Každý motorkář - pokud nejezdí s fichtlem po dvorku - si na silnici podává ruku se smrtí. Frajerů, kteří si mysleli, že zrovna jim se nic stát nemůže, jsou jednak plné Kladruby, druhak plné hřbitovy.

Ahoj Kiaro,                                                                                                                                                      můj manžel si  nenechá vysvětlit nic, protože nechce!! Vychovávala je sama matka- tři děti, tak to víš bylo to z ruky do huby. A teď si to vynahrazuje. Kecy typu, když jsem byl malý, nic jsem neměl, musel jsem jen makat atd. jsou podle něj vysvětlením, že si musí užít, nejlépe hned a na dluh. Jemu nevadí úroky má co chce!!! Taky jsem mu řekla že místo vydělávání peněz na půjčky, by mohl být více s námi, to ho ani nenapadlo, myslí si jak je pracovitý, jiní se válí o víkendu na gauči a on dře- ale jen sám na sebe. Bydlíme ve státním bytě, který se snad bude prodávat, to jsem zvědavá, kde mu půjčí, mě na MD asi ne.No zabít málo.
Pojištěný je, aspoň trochu- to je má práce- podle něj zbytečnost. Ale když si čtu příspěvky jiných, nebo se rozhlédnu po okolí a kamarádkách,může být hůř!!!Dík za vlídné slovo Pecina

eva4444 napsal(a):

Kamčinko, tak to s dítětem nepospíchej, za pár měsíců či let Tě zamilovanost přejde a uvidíš, že s ním žít ani nechceš.

Já vím, že zamilovanost ale prejde u vsech paru - nejsem naivka.

Pecina napsal(a):

Ahoj Kiaro,                                                                                                                                                      můj manžel si  nenechá vysvětlit nic, protože nechce!! Vychovávala je sama matka- tři děti, tak to víš bylo to z ruky do huby. A teď si to vynahrazuje. Kecy typu, když jsem byl malý, nic jsem neměl, musel jsem jen makat atd. jsou podle něj vysvětlením, že si musí užít, nejlépe hned a na dluh. Jemu nevadí úroky má co chce!!! Taky jsem mu řekla že místo vydělávání peněz na půjčky, by mohl být více s námi, to ho ani nenapadlo, myslí si jak je pracovitý, jiní se válí o víkendu na gauči a on dře- ale jen sám na sebe. Bydlíme ve státním bytě, který se snad bude prodávat, to jsem zvědavá, kde mu půjčí, mě na MD asi ne.No zabít málo.
Pojištěný je, aspoň trochu- to je má práce- podle něj zbytečnost. Ale když si čtu příspěvky jiných, nebo se rozhlédnu po okolí a kamarádkách,může být hůř!!!Dík za vlídné slovo Pecina

Další takovej chlap. Můj BM teď nemá peníze, na účtu je v mínusu, zrušil si životní pojištění, které platil 5 let. Z toho musel vrátit příspěvky, které dostával od státu a něco mu strhli za to zrušení... Za týden stihl z toho utratit téměř polovinu... no vlastně celé, prože byl na účtu v mínusu. A teď už je tam zas....

Ahoj Alixo,

ten můj kdyby mohl,taky by spoření zrušil,ale to si nedovolí,zuřila bych-vyřízení úvěru je jednodušší,dokud se o dluhu


nedozvím!!Stejně má na spoření pár kaček a děti jsou pojištěné na mě-má smůlu.Vím,že mi tady nikdo

nepomůže,musím s tím bojovat sama,ale člověku se uleví,když si může někde

postěžovat-a chápou ho!!Na tohle je Babinet skvělý!!


měj se krásně.Pecina

Pecino, aspoň že tady je to pojištění, kdyby došlo na nejhorší:jojo:
Mám známé - motorkáře, dva z nich se vybourali. Jednomu nedala přednost ženská na křižovatce a napálila to do něj, takže se nic-moc nestalo, akorát motorka byla totál zrušená. Ovšem druhý to odnesl hůř - následkem havárky skončil v plném invalidním důchodu. Teď si vem, co tříměsíční pobyt v nemocnici a následný invalidní důchod znamená pro živitele rodiny, který by byl navíc zatížen úvěry :(

AlixaZS napsal(a):

Pecina napsal(a):

Ahoj Kiaro,                                                                                                                                                      můj manžel si  nenechá vysvětlit nic, protože nechce!! Vychovávala je sama matka- tři děti, tak to víš bylo to z ruky do huby. A teď si to vynahrazuje. Kecy typu, když jsem byl malý, nic jsem neměl, musel jsem jen makat atd. jsou podle něj vysvětlením, že si musí užít, nejlépe hned a na dluh. Jemu nevadí úroky má co chce!!! Taky jsem mu řekla že místo vydělávání peněz na půjčky, by mohl být více s námi, to ho ani nenapadlo, myslí si jak je pracovitý, jiní se válí o víkendu na gauči a on dře- ale jen sám na sebe. Bydlíme ve státním bytě, který se snad bude prodávat, to jsem zvědavá, kde mu půjčí, mě na MD asi ne.No zabít málo.
Pojištěný je, aspoň trochu- to je má práce- podle něj zbytečnost. Ale když si čtu příspěvky jiných, nebo se rozhlédnu po okolí a kamarádkách,může být hůř!!!Dík za vlídné slovo Pecina

Další takovej chlap. Můj BM teď nemá peníze, na účtu je v mínusu, zrušil si životní pojištění, které platil 5 let. Z toho musel vrátit příspěvky, které dostával od státu a něco mu strhli za to zrušení... Za týden stihl z toho utratit téměř polovinu... no vlastně celé, prože byl na účtu v mínusu. A teď už je tam zas....

Včera to bylo týden, co BM ty peníze přišly, už to utratil všechno. Zůstalo mu na účtu pár korun. Zase je na účtech v mínusu.  5 let spořil a má z toho .... už mi to může být sice jedno, ale tak nějak pořád očkem sleduju, kam se to otec mýho dítěte řítí... on neví, že já vím...  alespoň mi z toho zaplatil výživné na syna.

Kiaro:
BM dnes syna na té své motorce svezl, věnoval mu hodinu a třičtvrtě svého drahoceného času. A mě chtěl svézt taky...     :co::)

AlixoZS,  já jsem stará poserka :) období motorkářské éry je daleko za mnou, takže ve svém pokročilém věku už bych si za motorkáře nesedla. Nechci nikoho strašit, ale pravověrný motorkář, co mě poprvé toužil svézt, měl doživotní  šrouby v noze od takové menší havárky :) ovšem to bylo více než před dvaceti lety. Pocit, že si hraju na mladici, objímám silného muže na silném stroji, zatímco se řidič prokličkovává na vytuněném Harleyi neskutečnou rychlostí mezi tupci na dálnici mě už v mém věku ani trochu netankuje. Navíc vobstarožní baba jako já, přilepená strachy k sedadlu jako vosa na bonbón a obmotaná rukama jak chobotnice okolo řidiče není pro pravého motorkáře to, čím by si chtěl vyzdobit renomé :P

Kiara napsal(a):

AlixoZS,  já jsem stará poserka :) období motorkářské éry je daleko za mnou, takže ve svém pokročilém věku už bych si za motorkáře nesedla. Nechci nikoho strašit, ale pravověrný motorkář, co mě poprvé toužil svézt, měl doživotní  šrouby v noze od takové menší havárky :) ovšem to bylo více než před dvaceti lety. Pocit, že si hraju na mladici, objímám silného muže na silném stroji, zatímco se řidič prokličkovává na vytuněném Harleyi neskutečnou rychlostí mezi tupci na dálnici mě už v mém věku ani trochu netankuje. Navíc vobstarožní baba jako já, přilepená strachy k sedadlu jako vosa na bonbón a obmotaná rukama jak chobotnice okolo řidiče není pro pravého motorkáře to, čím by si chtěl vyzdobit renomé :P

:lol::lol::lol::lol::lol:
Kiaro, já se vždycky těším na tvoje příspěvky, jsi super  :supr: 
BM dobře ví, že já motorky nesnáším, jsou mi po*né, nikdy jsem se na motorce nesvezla a ani po tom netoužím. A se svým BM už vůbec ne.  Možná kdyby pozval nějakou mladou kočku na projížďku, byla by nadšená... Ale mě? Jóóó, ledaže by teda toužil po mým objetí  :lol: . Že by se mu zastesklo po "domově"? :vissla:

Ahoj Kiaro, :D  jen taková technická - zrovna Harleye prý nějakou závratnou rychlostí nejezdí :D, i když to jsou manželova slova, já to nevím určitě.  Ale jinak jsi mi připomněla, jak jsem kdysi před 20 lety s manželem jezdívala na motorce (byl rád, že má dvěstěpadesátku) :D a on se strašně vztekal (ale jeho vztekání je pouhý "zaťatý" povzdech, tak jsem to samozřejmě vydržela) :D, že jsem pořád "klopila" opačně než on - prostě jak se motorka naklonila doprava, já (se smyslem pro rovnováhu) jsem se klonila doleva :D. Dodnes to dává jako historku mezi známými :D, jak jsem mu kazila jízdu. Jinak taky už dnes preferuji auta. Bojím se...
A k tématu vlákna - no, znám chlapa, který má všechno spočítané do detailů. Ale znám o hodně víc mužů, kteří se chovají tak, jak tu holky popisuji - lehkovážně, rozhazovačně, bez pojištění... Asi je to nějak v nich nebo co, nevím... Tam jsou asi možné jen dvě cesty, buď ho zkusit argumenty přesvědčit, aby se choval zodpovědně, nebo ho opustit. :(

Tak holky, jen k tématu chlap a hospodaření s penězi: já nevím čím to je, ale jsou chlapi, kteří si prostě nespočítají kolik co stojí, a kolik si můžou dovolit zaplatit, jakou půjčku vzít a jaké dluhy udělat. Vím to, protože mám takového tátu. Když přišel o práci, začal "podnikat". Za 8 let jeho dluhy nabyly takové výše, že maminka nespala strachy kdy jim přijdou sebrat střechu nad hlavou (zadlužil i dům, jinak řádově stovky tisíc na desítkách "drobných" úvěrů). My jsme se s tím jako rodina vyrovnali, nebudu tady popislovat co všechno nás to stálo, ale táta si nikdy nepřiznal do jak velkých problému nás vlastně dostal. Možná že chlapi někdy nechtějí vidět realitu, pořád doufají v nějaký zázrak, že "nějak se to udělá", a odtud potom plynou ty půjčky, úvěry a hypotéky. :co:

Ozývám se opět po delší době s informací, jak u nás dopadly naše debaty... pro připomenutí : s partnerem jsme si dobře rozuměli v mnoha věcech, ale neshodli jsme se na fin.hospodaření. Vzala jsem ho k sobě do bytu, kdy on chtěl, když se rozváděl a neměl kam jít, moc jsem mu v té době pomohla. Přitom jsem neměla potřebu s někým hned bydlet (znali jsme se 2 měsíce) a kvůli penězům už vůbec  ne. Nabízela jsem  že v sousedství je volný byt, což odmítl s tím, že nepotřebuje mezipřistání. Takže jsem mu vyhověla a on se mi odměnil tím, že se mnou v mém bytě hospodařit nebude, částku, kterou přispívá, si určil sám a nechce se o tom víc bavit. Já to ale cítím jako podraz, když moji důvěru oplatil nedůvěrou a řekl, že BM dával peníze 20 let a už to dělat nebude, neboť odešel s holou... Já jsem nepotřebovala s nikým bydlet, měla jsem klid, soukromí, ale měla jsem ho ráda, tak jsem ustoupila a pro něho to udělala. Podotýkám, že nepotřebuji společný účet ani dávat všechny peníze dohromady, ale vadí mi, že jsme k tomu, jak budeme hospodařit, nedospěli SPOLEČNOU DOHODOU. Když on zavedl model, který vyhovuje jemu, bez ohledu na to, jak se cítím, jak mě to ponižuje. Pro něho to je prostě výhodné a nic na tom nemíní měnit. Když jsem se ho ptala, jak to bude třeba po Novém roce, kdy bude vše o mnoho dražší a dále v budoucnu, odvětil, že víc mi nedá, jen tuto částku (8.000 z celkových 21, ostatní si nechává pro svoji potřebu). Naříká, jaká má vydání, že musí mít něco pro sebe atd., ale přitom má jen auto a jinak nic, zatímco já mám mnohem víc věcí, do kterých je potřeba investovat (byt, auto, zahradu, garáž...). On mi ale vyčítá i to, že prý platil dvoje brýle (chtěla jsem, aby měl slušivé, jeho staré byly hrozné), zuby (JEHO zuby ..., které jsem chtěla, aby si dal do pořádku stejně jako jeho maminka se ho pořád ptala, kdy už si dá udělat nové zuby, že se diví, že mu vůbec dám pusu). Opakuji, že nikoho nechci obrat o peníze, ani aby dával všechny atd., ale jen mi šlo vždy o to, abychom se dohodli a aby ho zajímalo, zda mi to takto vyhovuje atd. Před 2 měsíci si koupil motorku za několik desítek tisíc a teď kňučí, že nemá nic na účtě... On je ale se mnou spokojený, problém mám prý já, on žádný nemá. Přitom by stačilo, kdyby řekl "To víš, že když se vše zdraží, budu ti muset dávat víc, vždyť tě mám rád, chci s tebou být a chci, aby i ty jsi byla spokojená, ne jen já." Mně jde totiž o to, že z takového jednání bych cítila, že mu na mně záleží, že mě má rád. No... dohoda s ním není možná, tak jsem navrhovala, že bychom vše potřebovali říct před někým nestranným, třeba v manž. poradně. On řekl, že nikam nepůjde, problém nemá, nikdo cizí mu přece nemůže radit a on ví, co dělá. Situace se vyvinula tak, že než by se dohodl, od problému utíká jako zbabělec. Sehnal si pronájem (6.500 prázdná garsonka). Odstěhuje se, a pak prý se mnou do poradny půjde. Já zase říkám, že jsme měli jít do poradny dřív, než se odstěhuje, pak už nebude důvod. Když spolu nebudeme bydlet, není co řešit. On ale chce mě, žádnou jinou a myslí si, že se třeba dohodneme a zase se sem vrátí. Myslím, že už já ale nebudu chtít. Času na dohodu měl dost a stěhovat se sem tam... to snad ne... druhým pro blázny. Je mu zcela jedno, jak mi tím ubližuje, jak mě přivede do řečí a lidé se budou bavit na můj účet. Jeho tu neznají, je z jiného města, ale já zde jsem od narození. Lituji, že jsem ho sem vzala, vím, byla jsem naivní, ale já jsem mu prostě věřila. Poradíte mi, co byste dělaly na mém místě, co si o tom myslítě?

Tak ho nechej odejít ,ať si to vyzkouší sám. On si vlastně nedal šanci v klidu zpracovat jeden vztah a šel do druhého s celou parádou.Třeba si potřebuje moc věcí ujasnit a chce být sám.
Pokud váš vztah vydrží, tak ho to posílí a pokud klesne na bod mrazu, tak s novým bytem pomýšlí i na rozchod.
V každém případě získáš. Buďto zralejšího  partnera, bohatšího o zkušenost, kterou ty už máš ( singl bydlení), nebo po rozchodu šanci vybrat si partnera lepšího, důvěryhodného. Sama si vlastně řešení navrhuješ - lituješ, žes ho k sobě vzala.
Na to , co řeknou lidi se vybodni, ať si každý zamete před vlastním prahem. Oni tvoje účty neplatí. Kdo chce druhého poškodit a ublížit, vždy si něco najde.
Takhle ten ,kdo ti ubližuje, jsi ty sama

Nějak mám pocit z praxe, že takovéto tlačení na pilu (sestěhování se ) údajně kvůli super lásce, hezkému vztahu a podobným bohužel jen frázím...a když se pánové nabaží, zase odstěhováním se (jako řešením problémů) holduje jako sportu dost rozvedených pánů. Zneužijí toho, že partnerka se na ně upne, že ho má ráda , a proto přistoupí na jeho sobecké podmínky...a on se jí odmění tím, že když už ho přestane bavit a navíc "prudí" /tzn. něco po něm chce a nejde mu jen na ruku/, tak jdou o dům dál. Vzali si ze vztahu to nejlepší a šup, je spousta citlivejch žen, s kterými si můžou poorat a zneužít jejich city. Škoda, že boží mlýny nemelou 100%. Nahrává to chlapům, už jen z titulu, že jsou nedostatkové zboží (čím jsou starší), protože poněkud dřív a častěji zmíraj. :usch: :vissla:

Ahoj Mrkačko, nemůžu si pomoct, ale tvůj přítel mi strašně připomíná mého BM. Je až zarážející, kolik toho sedí. Milenka BM byla taky z jiného města než já a BM, taky u ní občas bydlel, když se se mnou rozváděl, než si pronajal byt 1+1 za 6.500,- Kč měsíčně. Na jaře si taky koupil motorku, taky má teď jen auto, nic víc, taky si nedávno nechal dělat nové zuby, teda už jsem ho nějakou dobu neviděla, ale říkal to....no prostě shoda jak blázen... :co:  Akorát BM nebyl ženatý 20 let a nenosí brýle. A je to trošičku časově posunutý bych řekla.
Klidně ho nech, ať si bydlí sám. To, že si myslí, že se dohodnete a že se k tobě zase nastěhuje zpátky,  tak to mi připadá (podle vzoru mého BM), že on čeká, že ty ustoupíš, jen abys nezůstala sama. Jen ať se odstěhuje a pak uvidíš sama...
Jsem moc ráda, žes dala o sobě vědět... :)

Moc děkuji za odpovědi, jsem ráda, že to vidíte stejně. Říkal, že za 8.000 toho tady ani nespotřebuje, ale já jsem nechtěla podnájemníka, který mi bude platit za byt a stravu, ale partnera, s kterým bychom si byli rovni a na všem se dohodli společně, a ne aby jeden rozhodoval a druhý se podřizoval. Myslím, že již poznal, že přestřelil, ale jeho tvrdohlavost mu nedovolila včas zabrzdit. Je to prostě mezek neústupný, neschopný přistoupit na nějaký kompromis. Nebere ohled na to, jak já se v této roli cítím. Když jsem včera chtěla, aby mi dal klíče, řekl, že ho to uráží... ale mě urážely mnohokrát jeho řeči o tom, že to dělal (společně hospodařil) s BM a už to opakovat nebude. Já nejsem ona a není mým cílem někoho obrat o peníze, toužila jsem jen po harmonickém vztahu založeném na vzájemné důvěře a úctě. Prý nechápe, jak mohou peníze souviset s důvěrou, ale právě tyto řeči jsou projevem nedůvěry vůči mně. Tak ať si to pěkně užije a vidí, jaká je realita a jaké jsou dnes životní náklady, když se musí o vše postarat sám. Zde přišel k hotovému a zcela samozřejmě používal vše, teď si bude muset pořídit vše od nádobí až po připojení k internetu, nábytek atd., a ještě si prát, žehlit, shánět jídlo... samozřejmě teď lítají tisíce. Zítra bude prý mít zuby ... za 6.500! Řekla jsem mu, že z úst mu je nikdo nevezme. Vyjde ho to mnohem, mnohem dráž než kdyby se se mnou domluvil na tom, jak budeme hospodařit. Za prázdnou garsonku 6.500, tak nevím, jak by za 1.500 chtěl pořídit jídlo a drogerii na celý měsíc... to je tak 350 Kč na týden. Přitom teď, když se odstěhoval, by šel se mnou do poradny, ale pro mě to již ztrácí smysl, když spolu nebudeme bydlet, není co řešit. Myslí si, že se třeba dohodneme a budeme spolu zase bydlet, ale po těchto zkušenostech již nemám zájem, poznala jsem, že myslí jen na to, co je pro něj výhodné a na mě ohled nebere. Než se zbytek života dohadovat pokaždé, když je třeba něco koupit, opravit atd., radši budu bydlet sama a mám svatý klid. Jo, ale přitom mě má prý oořád stějně rád... rozumíte tomu? Já tedy ne... má mě rád, jinou ženu nechce, ale stěhuje se ode mne místo toho, abychom se domluvili tak, abych i já byla spokojená. Asi si myslí, že když budu spokojená já, nebude spokojený zase on... ale to je právě ten kompromis... najít řešení, které bude přijatelné pro oba. On ale problém neměl, ten jsem měla já, on byl spokojený. Takže než by trochu slevil ze svých nároků, radši zbaběle utekl. Tak jsem zvědavá, jak bude spokojený teď...
Ještě jednou moc děkuji za odpovědi všem, AlixaZS, napiš zase...

Ahoj Mrkačko, zajímalo by mě, jak jsem na tom s přítelem teď.  Dej prosím vědět, jsem zvědavá...

Ahoj,
tak mi pripada, ze tvuj pritel se chova jako MR. HRDY. On je pritom jen urazeny, mysli si, ze 8000Kc je nejaky velky objem penez a nejaky milodar pro tebe.... Ted, kdyz mu tece do bot, si chce zachovat svou tvar, ze nemeni sve nazory. Pritom si neuvedomuje, ze ztraci tebe.  Promin, ale je to BLBEC. Nech ho svemu osudu, at si bydli v garsonce, kde neni vybaveni - pracka, lednicka..... a bav se na jeho ucet. Nech ho ostehovat a uvidis, jak prileti jako maly capart a bude skemrat a drapat na dvere, aby jsi ho pustila....
Drzim ti palce!

A co kdybys dávala 8.000 ty jemu a on se o všechno staral ?

Zase zkouším.... Mrkačko, nakoukneš sem někdy? Asi ne... psala jsem ti SZ už víc jak před rokem.....když tak dej vědět, jak se ti vede.....

Už to podmiňování, že ho vezmeš do bytu, až se rozvede, mělo být varováním. Copak by se normální chlap nepropadl hanbou, kdyby měl tohle jen vyslovit ? A tenhle to myslel zjevně vážně.
Nebuď blbá. Jak si to zavedeš od začátku, tak s ním prožiješ zbytek života - pokud ho ovšem nevykopneš.
Kašli na to, zradit-nezradit a dej mu nůž na krk : Pokud chceš se mnou bydlet, chci, abys mi přispíval na chod domácnosti - bydlení, energie, atd., tolik a tolik - předlož mu složenky a chtěj půlku. A pokud chceš, abych ti navíc vařila a starala se o prádlo, apod., k částce si připočti tolik a tolik.
Pokud nesouhlasíš, můžeš se vrátit odkud si přišel nebo si najít vlastní bydlení a budeme se navštěvovat.
Neškemrej, nechceš žádné milodary - použij oznamovací tón.
Solidní muži jsou sice nedostatkové zboží, ale to ti může být v tomto případě jedno, protože tohle stejně solidní muž není - takového vyčůránka potkáš na každém rohu, když budeš chtít, takže si klidně "bouchni do stolu"

Kiara napsal(a):

Lupi, ale tohle by snad mělo být samozřejmostí a ne, že se partner někam nakýbluje a ještě natáhne ukřivděný obličej nad tím, že se nad takovými tristními otázkami partnerka vůbec zamýšlí :) Jak jsem pochopila, zatím Mrkačka1 a její partner nejsou svoji. Mně připadá, že to partnerství bylo uzavřeno moc narychlo, kdy jeden partner neměl kde bydlet a druhý neměl s kým žít. Podle mě mi přijde spravedlivé, aby se podíleli na nákladech společné domácnosti každý jednou polovinou ze svých příjmů.  On kdyby panáček měl platit desítku za holý podnájem a další věci - včetně vaření, praní, žehlení a úklidu si měl obstarávat sám, což by ho vyšlo nejméně na dalších osm tisíc - tak by ho skrblení jaksi přešlo, potažmo, kdyby se rozhodl nedejpanebože postavit na vlastní nohy a pořídit si hypotéku na vlastní bydlení. Musel by si finančně utáhnout opasek tak, že by mu lezly oči z ďůlků, což vysvětluje fakt, že se vzpěčuje najít si byť jen podnájem. Ne, že tam beroušek nechce být sám, jádro pudla tkví v tom, že se mu jaksi příčí CELOU TU LEGRACI SI FINANCOVAT SÁM.
Podle mě je to partner něco á-la "Budeme žít společně v domečku jako dvě hrdličky. Značka: Domeček vítán" . Takoví nápadníci jsou něco jako mor, cholera a neštovice:(

moc hezky formulováno :supr:

Mrkačko, proč to tak  složitě řešíš a počítáš TEĎ. Teď, když se rozhodnul? Proč tě teď "trápí" a zabýváš se tím, kolik za co dá?
A docela mu to "přeješ"..
viz. " Tak ať si to pěkně užije a vidí...." "Tak jsem zvědavá, jak bude spokojený teď..." "chce se stěhovat druhým pro blázny"

Myslím, to bylo nabíledni, že jste se sestěhovali dost předčasně, to ,že chce jít pryč a získat jakýsi odstup, je rozumné.


Zpočátku mi přišlo divné, že se pán chtěl rozvádět AŽ bude mít zajištěné bydlení, což zní opravdu nevkusně (může se rozvádět a paralelně si zajiš´tovat bydlení atd..). Těžko se však posuzuje jednostranný popis. Pokud by to bylo přesně tak, tedy spekulativně, tak tady bych partnerství ukončila.

Postupně - píšu o příspěvku na domácnost a jídlo atd - jsi však napsala, že on se ptal kolik peněz chceš, jaký je rozpočet...a na základě toho ti peníze dal. ...

A co mě zaráží asi nejvíc, že TOBĚ se nelíbila jeho práce, TY jsi rozhodla že koupí sobě nové zuby (jasně, maminka je chtěla taky..:) ), nové brýle...atd.
A to píšeš o svém přání - o" harmonickém vztahu založeném na vzájemné důvěře a úctě"

Protože nikdo z nás tady ho nezná tak dobře jako ty, a těžko rozpoznáme opatrnost od vyčuranosti z neobjektivního popisu, tak situaci stejně nejlépe zhodnotíš sama.
Jen jsem chtěla trošku nabídnout i jiný pohled. Projdi si zpět svoje jednání a vztah k němu, jestli i ty jsi schopna dát ten harmonický vztah a tu důvěru.

Není to osobně proti tobě, neznám tě, ale vím, že dokud člověk nenarazí natvrdo, tak nějakou vnitřní rekapitulaci a inventuru nedělá. Nejpoctivější je začít u sebe.