Bydlíme v bytě, jehož okolí je strašně rušné, tak číča celé dny tráví na okně a kouká, kde se co šustne. Ale za týden se stěhujeme do bytu, který je v 6. patře a okolí je víc než klidné. Proto se bojím, že se kočička bude strašně nudit a uvažuji o tom, že bych jí pořídila kamarádku. Má dva roky a s kočkami stejného věku se moc neshodne. Máte s tímto někdo zkušenost?

Velice dobré zkušenosti....
Nové kotě k nám přišlo vždy po 2 letech.Kotě bydlelo výhradně na posteli.Stará kočka obcházela postel ,občas vystrčila hlavu nad pelest a střídavě vrčela a syčela.Kotě se stěhovalo ze strany na stranu.Druhý den mu došlo že bude nejlepší zůstat uprostřed.No misku se muselo nosit,jinak by z něj byla večeře.Když ukázalo že umí mňoukat,stará kočka zbystřila a odvážila se na kraj postele.Třetí den tahala kotě v tlamě a ono se nebránilo.
Po dvou letech přšlo další a opět stejné rituály.Jen okolo postele běhaly křížem dvě kočky a syčely z obou stran.Po týdnu se kotě osmělilo vybojovat si své místo na slunci.Staré nány se stáhly pod postel a bylo dobojováno.Pokud s kotětem zůstaneš první dny doma,bude to OK.

Ladie napsal(a):

Bydlíme v bytě, jehož okolí je strašně rušné, tak číča celé dny tráví na okně a kouká, kde se co šustne. Ale za týden se stěhujeme do bytu, který je v 6. patře a okolí je víc než klidné. Proto se bojím, že se kočička bude strašně nudit a uvažuji o tom, že bych jí pořídila kamarádku. Má dva roky a s kočkami stejného věku se moc neshodne. Máte s tímto někdo zkušenost?

Ladie, ak neplánuješ čistokrvnú, obrát sa na www.kocky-online.cz - keď im povieš, akú povahú tvoja mačka má, nájdu jej povahovo vhodného kamaráta. Rataj však s tým, že prvý týždeň to bude boj. Teda nie doslova, ale bude žiarliť, možno sa urazí a bude na teba zlá. Ako jedináčik, čo dostane súrodenca. Ja som to zažila dvakrát, ale do týždňa sa akceptovali a ďalší týždeň už to boli nerozluční kamaráti v neustálych hrách. Neskôr to prešlo aj do spoločného maznania - vzájomného čistenia srsti. :par:

Právě jsem taky uvažovala, že bychom pořídili Tomovi nevlastního sourozence, kočku. Aby prostě nebyl sám.
Myslíte, že se kočka nudí sama doma?
My býváme doma hodně, ale jsou dny, kdy dopoledne bývá Tom sám, a pak i odpoledne. Málokdy. Ale mám pocit, že bych mu to měla nějak vynahradit.
Jinak míváme každý jinak služby, tak tu skoro pořád s ním někdo je. Když jdu k našin (10 min chůze od domu), beru Toma v přenosce s sebou. Má tam i záchodek a děsně rád tam spí v umyvadle (my umyvadlo nemáme), no a o tom, že tam k nějaké dobrotě vždycky přijde, o tom nemluvím...
Tak nevím. Často jsem slyšela, že lidé mají více než jednu kočičku. Ale málokdy mají více psů...

Damila napsal(a):

Právě jsem taky uvažovala, že bychom pořídili Tomovi nevlastního sourozence, kočku. Aby prostě nebyl sám.
Myslíte, že se kočka nudí sama doma?
My býváme doma hodně, ale jsou dny, kdy dopoledne bývá Tom sám, a pak i odpoledne. Málokdy. Ale mám pocit, že bych mu to měla nějak vynahradit.
Jinak míváme každý jinak služby, tak tu skoro pořád s ním někdo je. Když jdu k našin (10 min chůze od domu), beru Toma v přenosce s sebou. Má tam i záchodek a děsně rád tam spí v umyvadle (my umyvadlo nemáme), no a o tom, že tam k nějaké dobrotě vždycky přijde, o tom nemluvím...
Tak nevím. Často jsem slyšela, že lidé mají více než jednu kočičku. Ale málokdy mají více psů...

Ja som prvej mačičke priniesla kamoša, keď mala 10 rokov a všimla som si, že lenivie. Mala som to v pláne už skôr, že keď uvidím, že stárne, tak jej privediem kamoša na rozhybanie, ako sa to niekedy robí u psíkov. Pomohlo. Ale ona vlastne nikdy nebola sama, lebo bola veľmi naviazana na našu foxicu a spolu sa hrali, čistili a spávali v jednom peliešku. Keď zomrela, kocúrik už mal tri roky a bol na ňu tak naviazaný, že mi prestal žrať a dopoludnia doma, keď sme boli v práci a škole veľmi ťažko znášal a vyčítal nám ich. Nakoniec zasadla rodinná rada a dostal kamošku. Odvtedy mal zase chuť žiť, no u neho to bol zvyk, že nikdy nebol sám. Najprv súrodenci, potom mačacia kamoška, ktorá si ho najprv matersky adoptovala a potom boli veľkí priatelia. Bol na nej priam závislý. Takže keď zostal sám, začal sa mi strácať pred očami. Bol v ťažkej depresii. Ja už som ďalšiu mačku nechcela, lebo strata tej prvej ma veľmi bolestivo zasiahla. Nakoniec som však nemala na výber, ak som nechcela stratiť aj jeho. Ale neľutujuem, lebo s Mafiou prišla najukecanejšia mačička, akú som kedy videla. Je to mazlivka, veľmi vnímavá, naša ľúbezná princeznička. :supr: Adoptovala som ju z útulku.
Mačací kamarát mu prospeje, keď na neho nebudete mať čas. Vyhrajú sa spolu, vzájomne sa budú mazliť. Udrží ho v dobre fyzickej a psychickej kondícii. Sledovať mačacie hry je lepšie ako TELE TELE, je to prča a dobrý relax, keď sa hrajú na lovca a korisť alebo na schovávačku, občas aj nejaké to SUMO. :D

Tak jsme se nakonec rozhodli, že ji na "hraní" pořídíme pejska. Ti ji na rozdíl od koček nevadí. Měla už řadu kočičích návštěv a vždy to skončilo tak, že jsem kočky odtrhávala od sebe. Jenom kocour ji nevadil :) - a to mi zase jo, protože ještě nebyla vykastrovaná...

Ladie napsal(a):

Tak jsme se nakonec rozhodli, že ji na "hraní" pořídíme pejska. Ti ji na rozdíl od koček nevadí. Měla už řadu kočičích návštěv a vždy to skončilo tak, že jsem kočky odtrhávala od sebe. Jenom kocour ji nevadil :) - a to mi zase jo, protože ještě nebyla vykastrovaná...

Ako dlho sa tie kočičí návštevy zdržali ? Bola vtedy už kastrovaná ?

Návštěvy měla před i po kastrací a většinou se zdržely pár hodin. Před pár měsíci byla na týden na hlídání u kamarádky, která má půlroční kotě a vůbec se nesnesly - každá musela být zavřená v jiné místnosti. Asi nesnese konkurenci...

Ladie napsal(a):

Návštěvy měla před i po kastrací a většinou se zdržely pár hodin. Před pár měsíci byla na týden na hlídání u kamarádky, která má půlroční kotě a vůbec se nesnesly - každá musela být zavřená v jiné místnosti. Asi nesnese konkurenci...

Myslela som si, že to bolo max. pár hodín. No s mačkami sa to má tak, že potrebujú priemerne týždeň-dva, aby sa oťukali, pretože každý nový kočičák "na súkromnom pozemku" je najprv špión a treba ho riadne "ohubovať" a poučiť o nárokovaní si na moje obľúbené miestečka a milovanú ľudskú rodinku. :lol: V oboch prípadoch to u nás trvalo 2 týždne než sa akceptovali navzájom. Dnes je to už vyše roka, čo k nám Mafia prišla a pozri foto fotené včera:



Mala si vidieť začiatok, keď prišla. To boli hubovačky. Prekvapujúco hlavne z jej strany. Felix (modrý) sa urazil nad jej neomalenosťou a dva dni spal v košíku so psom. :lol: Koncom prvého týždňa už sa spolu hrali, aj keď občas ešte padla nejaké výhražné gesto (ale len ako nie naozaj), aby sa nepovedalo.

Inak mačky sú ako deti ! Mačka jedináčik pri príchode inej mačky žiarli, že prišla o časť pozornosti ako dieťa, čo dostalo súrodenca a môže sa rovnako uraziť a chvíľku trucovať. No nakoniec zistí, že mať parťáka do hier, ktorý navyše rozumie jej reči, je úúúžasnééé. :rock:

A fotka z dnes - sorry za horsiu kvalitu - fotene mobilom



... ale najkrajšie sú asi tie chviľky, keď sa môžu spolu mazliť. :pussa:

Ty jsou slaďoučké! Moje Andulka je celá černá - prostě čertice...

Jééj, Mafia, to jsou krásné snímečky :jojo:
S kočičí žárlivostí mám dvě zkušenosti - první, ještě zasvobodna - Čert a Filípek. Čert mi byl darován, Filípek byl bezdomovec, kterého jako kotě nějaká dobrá duše vstrčila do pražského baráku s tím, že buď se ho někdo ujme, nebo chudák kotě sejde bídnou smrtí. No...našla jsem ho já a přinesla jsem ho domů. Filípek byl odjakživa kotě-bojovník, takže na pana domácího Čerta v první chvíli příšerně zasyčel a zvedl tlapku s výmluvně vytasenými drápy. Pana domácího nový přírůstek do domácnosti fascinoval natolik, že si ho jako kamaráda ponechal do konce života :jojo:
Druhá zkušenost - v našem kočičinci na venkově mi děti přinesly domů další dvě koťata. V domě žil první kocour, kočka-matka a její syn. Ten syn přinesená koťata brutálně nenáviděl natolik, že z domu na týden zmizel s tím, že s něčím takovým nehodlá mít nic společného. Opravdu jsem toho kocoura neviděla týden - někde dřepěl a trucoval a žárlil jak Othello. No, trucovací akce mu nevydržela dlouho-plné misky jsou plné misky a živit se tak, že co si neulovím, to nemám našeho naschválníka přivedla nazpět k rodinnému prahu :)

Ďakujem, chodíme sa na nich pozerať celá rodinka, keď takto spinkajú spolu v jednom klbku. Dojímame sa nad nimi. Dokážu sa povadiť, pohrať i pomazliť, presne ako súrodenci.

Kiara - s tou žiarlivosťou je to pravda. Zažili to aj všetky kamošky, čo priviedli k prvej micinke ďalšiu. Niektoré trucovali viac, iné menej, ale časom sa do nováčika zamilovali a dnes nemajú problém. :supr:

No, náš vůdce smečky se navíc narodil přímo v domě - přichýlili jsme kočičí těhotnou bezdomovkyni :jojo:, takže se narodil "se stříbrnou lžičkou v puse" - nepoznal krušný život v přírodě. Byl ze tří koťat - jedno kotě-mrzáčka - jsme nechali okamžitě uspat :grater: druhý jeho bratříček se ztratil na prahu dospělosti - jednoho dne se nevrátil z obvyklé vycházky. Děti byly zvyklé koťata od narození tahat a všemožně rozmazlovat, mezi což patřilo i lákání na pamlsky. Dcera ráda jí, načež na dobré jídlo naučila i Ňoňouška. Strašně nerada to říkám, ale Ňoňouška rozmazlila tak, že s ní jednak spal v posteli, druhak ho naučila na to, že se s ním dělila o jídlo :rolleyes: Kocour dospěl do úctyhodné váhy, svoji postýlku měl zajištěnou, pravidelný přísun potravy též. Jako vůdci koček, kam se posléze vypracoval, měl zajištěnou jednak pozici, druhak blahobyt, takže další přírůstky do smečky ho nechávaly v klidu.

Tak mě napadlo, jestli se dát vzít kočka kamarádka z útulku na zkoušku, jestli se zalíbí mému kocourovi. Protože žít se dvěma hádavými jedinci by mě fakt položilo. Třeba by se dalo domluvit, že pokud se nesžijou, dá se kočka vrátit?

Eileen napsal(a):

Tak mě napadlo, jestli se dát vzít kočka kamarádka z útulku na zkoušku, jestli se zalíbí mému kocourovi. Protože žít se dvěma hádavými jedinci by mě fakt položilo. Třeba by se dalo domluvit, že pokud se nesžijou, dá se kočka vrátit?

Dá sa, aj sa to tak robí, ale v prvom rade musí byť kocúr kastrovaný, aby sa ukľudnil a potom by som ešte chvíľku počkala, kým vyprchajú hormóny z tela. Dovtedy sa však môžeš obrátiť na www.kocky-online.cz telefonicky a povedať im o svojich plánoch s kastráciou a adopciou, o povahe kocúra, ... a oni ti radi poradia. Sú to veľmi milí ľudia. Držím palčeky :supr: