Prosím o Váš názor: Jsme s manželem oba zaměstnaní,avšak naše platy nejsou nijak velké. Nedosahují ani výše průměrného platu v ČR.  Kdo má dvě děti na vysoké škole, která není v místě bydliště, jistě mi dá za pravdu, že to něco stojí. Jen za koleje platí syn 2700Kč, k tomu doprava z domu do školy, strava v menze, skripta, notebook atd. Jen za byt platíme 7,5tis. měsíčně. Zkrátka stále bojujeme s financemi. Myslím, že já i manžel jsme velmi skromní, nemáme žádné nároky. Na dovolené jsme nebyli několik roků. Do dnešního dne nám  mnohokrát pomohli moji rodiče (např. koupili nám už podruhé auto). Teď jsou ale v důchodu. V poslední době se zase vyhrotila naše finanční situace a došlo mezi mnou a manželem k velkému konfliktu. Asi před třemi roky tchýně řekla, že našetřila každému ze svých 3 dětí 30 tis.Kč(předtím jsme nikdy nedostali ani korunu). Jenomže v tu dobu zemřel náhle manžel švagrové (sestra manžela) a my souhlasili s tím, aby peníze prozatím dala jí (aby mohla vyplatit  děti mrtvého manžela z prvního manželství) .Bylo slíbeno, že nám to časem vrátí. Jenomže děti už jsou dávno vyplacené a o vrácení peněz nám jaksi nemluví. Na manželův přímý dotaz začala švagrová brečet a odešla. Nyní prý splácí dluh 110 000Kč za zpronevěru jejich společného syna... Přitom nám by těch 30 tisíc vyřešilo finanční tíseň na dobrého půl roku. Mám obavu, že jsme ty peníze ztratili navždy. Přitom ona jezdí každý rok na dovolenou k moři a my nikam. Mám pocit, že si užívá za manželovy peníze a my třeme bídu s nouzí. Manžel už za ní nechce jít a tchýni také nechce přidělávat starosti. Můžete mi poradit, jak byste se zachovali na mém místě? Chtěli jsme jí pomoci v těžké situaci po smrti manžela a ona teď na nás kašle. Písemný doklad nemáme, vše řešili s ústně. Můj manžel to zřejmě vzdal, já se s tím nechci smířit. Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...). Poraďte, prosím.

Ještě jsem zapomněla zdůraznit, že obě auta, která nám v průběhu 23 let našeho manželství moji rodiče koupili, byla stará (zaplať pánbůh za ně) a jen cpeme další peníze do oprav. To jen aby nevznikl omyl, že mám rodiče milionáře (kéž by!!!).
A naše děti se snaží chodit na brigády a něco si přivydělat, ale jaksi to pořád nestačí. Takže už nevím co podniknout.

Milá rosemary, skutečně ti věřím, že jste v těžké situaci a že tě to mrzí, ale na ty peníze nemáte vůbec žádný nárok, co tchánovci ušetřili, můžou dát komu chtějí, a právě jsi přišla na to, co v životě platí 100 % a to je rčení: sliby-chyby.
To je v mnoha rodinách, že se dává jednomu dítěti vše a druhému nic, nebo aspoň jednomu více než druhému.
(jenom pro pořádek - naše platy také ani zdaleka!!! nedosahují výše průměrného platu a rodiče nám nekoupili 2x auto, holt se budeš muset snažit vyjít s tím co máš ...)

rosemary: Nárok na peníze nemáte, protože je tchýně (i když je našetřila pro své 3 děti) dala švagrové, takže to byly její peníze.

Ale když to vezmu z morálního hlediska, tak by je švagrová měla vrátit. Apelovat by ale na švagrovou měla sama tchýně, protože ona peníze zapůjčila. Ať se to někomu líbí či nelíbí, tak půjčování  hlavně peněz v rodině (týká se to všech příbuzných a i dětí) by mělo probíhat spolu s písemnou smlouvou, kde by mělo být napsáno: jméno věřitele (adr.popř. vztah, jméno dlužníka( adr. OP, vztah), na jaký účel jsou zapůjčeny, jakým způsobem budou spláceny - vráceny a za jak dlouho a dobré je napsat i záruku jistoty navrácení (popřípadně protihodnota).

Jak je vidět, tak švagrová se bude chovat jako "ta" ublížená. Že je vaše fin.situace  kritická ji vůbec nezajímá. A že  splácí dluh za syna (proč ho splácí?, ona není dlužník, ale syn) je možná výmluvou, aby nemusela nic vracet. Důkazem toho je také to, že jezdí pravidelně na zahr.dovolené.

Udržovat děti na vysoké škole je pro každou rodinu velice náročné. Možná by bylo dobré, kdyby jste děti s vaší fin. situací seznámili.

Říká se, že když půjčíte peníze příteli, tak o něho přijdete. Když je půjčíte v rodině, tak je to vždycky peklo!!! Vyjímky ale existují.

rosemary.... jak píšou holky, opravdu je to věc rodičů, co udělají či neudělají. Já osobně žiji také z platů, které jsou tak vysoké, že jsem doplácena do životního minima (z důvodu zdravotního postižení dětí), vím co to je, když i boty z krámu za 39 jsou drahé :) ale vždy se našla nějaká cestička, ne hned ale našla se. Nikdy mi nikdo nic nedal ani rodiče, ani tcháni, ani trpaslíci, vše jsem si musela vydobýt sama. Moje dvě děti, jedí chleba 600g za 98 kč, jedí tak od narození a tomu staršímu je 20. Moje dcera vydržela na vejšce sice jen rok, ale i to stačí abych věděla jaké máš náklady. Moje děti nikdy až na jeden případ, kdy jsem něco zdědila, nebyly s námi na dovolené a ani my s mužem jsme nikdy nikde nebyli, jediný luxus, co jsme si kdy mohli dovolit, byly pěší výlety s bágly do blízkého okolí, protože z důvodu stravy jsme nikde nemohli být déle jak dva dny.
A tady mne docela nadzvedla tvá věta: Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...).
Nezlob se, ale tohle je dost ošklivé vyznamenání pro tebe jako pro mámu, protože vychovat děti takhle, je dost ubohé a zlob se jak chceš. Vaše děti by měly být na své straně a ne na tvé, měly by mít vlastní názor a pokud jsou tak staré, že jsou na vysoké, tak tohle by je vůbec trápit nemělo. Co takhle je vychovyt tak aby věděly, že vše co v životě budou mít, bude jen jejich zásluha? a co tvůj muž, jak se asi musí cítit? Jsou to i jeho děti a jeho sestra, jeho rodina... Kolikrát jsi něco podobného řekla manželovi před dětmi? Vůbec se nedivím, že mezi vámi došlo ke konfliktu...
A co se nákladů na studium VŠ týká, pokud je dítě dobré a zvládlo první ročník, může si vzít úvěr, co se splácí po ukončení studia. Pokud není tak dobré a studium těžko zvládá, měli by jste se zamyslet, zda to má smysl. Brigád je na vejškách spousta, dcera si na kolej vydělala sama. Řekla bych, že tvůj největší problém nejsou peníze, ale schopnost starat se o sebe. Že jsi to nenaučila ani své děti.
Promiň, nemohu reagovat jnak.

Bety: To já právě nemůžu pochopit, protože bych se takto nikdy nechovala. Vždycky jsem se snažila být spravedlivá k oběma dětem a doufám,že budu i v budoucnu.
Isidia: Máš pravdu, jenomže se obávám, že i kdybychom to měli písemně, nic by to nevyřešilo. Stejně bychom asi rodinu netahali po soudech a peníze oželeli.

Cilko, Tvá odpověď mě donutila k velkému zamyšlení. Asi máš pravdu, že se nedokážeme postarat ani já ani manžel sami o sebe. Ale chtěla bych vidět, jak by to někdo zvládl na našem místě. Bydlíme v malém městě, kde o práci nezavadíš,takže vybírat si nemůžeme. Jestliže vyděláme dohromady 25tis. čïstého, z toho zaplatíme každý měsíc 7500za byt, dále 2x5tis. dětem na studia (což je pro mě priorita č. 1), jednu nádrž benzínu a zbyde nám asi 5tis. na měsíc. Děti jezdí o víkendu domů,jídlo doma taky něco stojí. A jestli máš pocit, že je 5tis.pro jednoho moc, tak ani nepokryjí náklady syna (2700koleje, 1200 strava v menze, 1300 doprava domů).O nějaké kultuře si může nechat jen zdát. Mě učili rodiče, že žít na dluh se nemá, takže přesto všechno půjčky nemáme a snažíme se nějak přežít. Rozhodně bych nechtěla, aby si děti braly půjčku na studia, která by od 2-5.ročníku dělala přes 200tisíc (počítám 50tis.ročně). Pominu-li skutečnost, že nemusejí hned najít práci, tak taky budou chtít založit rodinu a s takovým deficitem by asi na bydlení těžko někde vzali...Ale Ty jsi převedla můj dotaz do úplně jiné roviny. Samozřejmě, že děti mají svůj názor (to má asi v jejich věku každý), ale ten jejich názor je shodný s mým: totiž že když si něco půjčím a slíbím, že to vrátím, tak to taky dodržím. A tuto zásadu jejich teta porušila. Vem si to tak, že kdybychom  před 3 roky nesouhlasili, tak jsme o peníze nepřišli. To považuješ za správné??? Na toto jsem se ptala. Vím, že na peníze nemáme právní nárok, ale jakási slušnost by byla z její strany dle mého názoru na místě. Naše děti nejsou slepé a dokážou si ledacos v hlavě srovnat. Vidí, že teta chodí v oblečení šitém na míru, zatímco já pokud si vůbec něco koupím, tak od Vietnamců. Chtěla jsem jen tady zjistit, jestli má někdo podobnou zkušenost a jestli ji nějak řešil. Prostě mi to přijde nějak nespravedlivé.  Proč by si moje děti měly brát půjčku, když jim babička našetřila pár korun, které by nám momentálně hodně pomohly (pokažené auto)? Tchýně upomínala před asi půl rokem dceru, že by nám to měla vrátit, ona si z toho evidentně nic nedělá. Mě rodiče učili, že se musím postarat o své děti až do doby, než budou výdělečně činné. Toto bych chápala jako své selhání, kdybych jim studia neumožnila. Děti se snaží něco přivydělat, ale samozřejmě, že chci aby to nebylo na úkor školy...Mají taky své zájmy, syn by taky občas rád pozval svou dívku třeba do kina....na tohle si však peníze vydělávají sami.

já bych prostě na tetu kašlala :)
pro mne vždy bylo cennější spoléhat se na sebe, nikdy nepočítat s tím, že bych něco někde dostala. nikdy jsem to ani nedělala.
a to co píšeš o vašem příjmu..... a poplatcích za bydlení či auto.... no nechci tě naštvat, ale to bych taky chtěla mít a myslím, že tento příjem je dnes v podstatě normální, protože ani já neznám nikoho, kdo by bral průměrnou mzdu. Bydlím na malé vesnici u Chomutova, tady je plat 8-1'0 čistého plně normální, bere-li někdo 12 už má slušný plat, nehledě na, že tu práce není, ale blýská se v souvislosti s novým investorem na lepší časy.
nechápu jak tvé děti mohou srovnávat to, že teta chodí v oblečení na míru s tebou, tvé děti by měly být hrdé na to, že si koupíš hadr u vietnamu a nosíš to hrdě, vždyť to, že na to nemáš, neznamená, že nejsi slušná. A to že na to nemáš, přeci je hlavně díky jejich studiu.Také nerozumím tomu, proč by si děcka měly brát hned úvěr v plné výši? Stačí když vezmou na výdaje spojené přímo se studiem - skripta, exkurze.  Brigáda na vejšce není na úkor školy, Vždyť to hlavně záleží na nich, někdy jsou přednášky od rána do večera, ale jindy je jen pár hodin, jsou taky soboty. Trvám na tom, že pokud tu školu chtějí, nebyl by to pro ně problém, spíš to vypadá, jako že jsou zvyklí, že máma se postará. No a tvůj výrok, že si nemusejí hned najít práci, nebudu pro jistotu ani přemýšlet nad tím, proč tedy investujete do školy, která nezaručuje zájem, ale zarazila mne tvá zmínka o rodině. Snad jsou natolik inteligentní, že vědí, že nejdřív práce, potom rodina. A že si syn přivydělává aby mohl dívku pozvat do kina? Jistě chvályhodné, ale mohl by si přidat i na studia, vždyť když jsou tak všímaví musí vidět, že doma nemaj co do huby a že za to můžou školy, protože to není nic laciného.
Pořád se odvoláváš na to, že kdyby jste nesouhlasili, o nic jste nepřišli.... No nezlob se na mne, nebyly to vaše peníze, nikdo ani nepotřeboval váš souhlas. A vy jste o nic nepřišli, jen jste získali zkušenost.
Také učím děti, že když něco slíbím, dodržím to, ale také je učím, že to dělám proto abych se na sebe mohla ráno podívat do zrcadla a že to nedělají všichni a pokud je někdo jiného ražení je to jen jeho problém a mne se to netýká ale přes to všechno i takovému člověku pomůžu, když potřebuje.
A|no nemáte na rozhazování, ale hlady taky neumíráte, máte kde bydlet, máte auto, máte děti na vejšce..... Vždyť jsi tohle musela ědět předem, není obvyklé aby děti rodiče v zájmu vzdělání klidně vycucly až do dna, je spousta inteligentníh dětí, které na školu z finančních důvodů svých rodičů nemohou a tak studují při práci. Vám by víc peněz nepomohlo, vytrhlo by vám to sice trn z paty, ale váš hlavní problém to neřeší.
Promiň, možná se ti zdám bezcitná a nechápavá, ale není tomu tak.
Máš pravdu v tom, že dluhy se mají vracet, to je jediné, kdy s tebou souhlasím. Ale nebyly to tvoje peníze, tak tobě nikdo nic nedluží.

Rosemary,
když jsem začala já studovat VŠ (před 3 lety), tak jsem dostávala od mamky kapesný 3000,- Kč, což mi pokrylo kolej a maličko věcí okolo. Zbytek jsem si musela vydělat po brigádách. Co kdyby tvoje děti nejezdili domů každý víkend, ale třeba jen ob víkend? Jeden víkend by mohli pracovat a druhý jet k vám domů na návštěvu. Nevím, co tvoje děti studují a jak je studium náročné, ale myslím si, že sehnat si víkendovou brigádu nebude žádný problém. Dělá to tak spousta studentů.

S.

Milá rosemery,
jednoduché to asi nemáš, ale kterápak tady jo? Pokud chceš řešit pouze problém peněz, tak ho řeš. Ono tohle neřešení ti bere hrozně moc energie, radši do toho řízni. Pokud to nechcete řešit radikálně, to znamená rozmluvu se všemi argumenty se všemi zúčastněnými, tak to raděj pusti z hlavy a řeš to po vlastní linii, to znamená půjčka, prodej něčeho, omezení výdajů /už tě slyším jak to nejde/ případně další příjem,rodičů nebo dětí.
Víš podobný problém máme taky, jenže u nás to není jednorázová částka, ale průběžná neustálá fyzická i finanční výpomoc. V podstatě jsem se naučila nesledovat, co rodiče dávají druhé straně, vůbec mě to nezajímá ačkoliv oni o tom ještě rádi mluví. Jsem ráda, že se dokážeme postarat sami o sebe, spoustu věcí nemáme, kulturu provozujeme jenom tu místní. Děti mám tři, z toho jeden VŠ, taky dostává 5000,- přiživuje se sám.
Na počítač si sice nevydělal, dostal příspěvek, ale vím i o dětech, které si vydělaly sami. Jinak si ještě prověř, na jaké dosáhneš sociální dávky a využij je, no a dětičkám ten servis taky nepřeháněj, co třeba takové prospěchové stipendium? No a samozřejmě jejich vlastní příjem!!! Určitě studují ve větších městech a tam možnost brigád určitě je.
Přeji ti vše nej... :) A PŘEMÝŠLEJ :jojo:

Cilko, tak nějak nechápu ten úvěr dětí. Skripta a jiné náklady (kromě kolejí, stravy a dopravy)si hradí děti ze svých brigád, tak nevím proč to tady pořád řešíš. ale i tyto základní náklady jsou pro nás zatěžující. Samozřejmě že jsou natolik inteligentní, že vědí, že nejdřív práce a něco našetřit a teprve potom rodina. ale s dluhy na krku hned od školy + než našetří na něco do bytu a na něj, tak z nich budou zdatní čtyřicátníci. A s tím, že to nebyly "naše" peníze nemáš tak docela pravdu. Kdyby tchyně mlčela a dala jí sama, co uznala za vhodné, byla to jen a jen její věc. Jenomže ona sama cítila, že by nebyla spravedlivá (a taky to řekla), a proto se nás ptala, jestli jí peníze půjčíme. Zajímal by mě názor i jiných lidí. Považujete za normální, že si půjčíte od sourozenců peníze a pak je nevrátíte??? Podle slov tchyně to našetřila pro nás. Pokud by nám je nechtěla dát, tak by o tom zřejmě nemluvila na rovinu.

Mám dnes dovolenou, takže můžu reagovat průběžně. Chtěla bych vysvětlit všem svůj postoj. Štve mě, že ačkoliv oba pracujeme (kolikrát i 12h denně, když je potřeba), nejsme schopni s penězi vyjít. Někdo neví ,co by si už vymyslel a my zápasíme s každým halířem. Nechci nic jiného než důstojně žít. Třicet tisíc je pro mě spousta peněž a tak se s tím nemůžu smířit. Nepotřebuji rozhazovat, šetříme jak to jde...ale na vzdělání mých dětí bych  šetřit nechtěla. Vím, že peníze nikde neprobendí, ale že je potřebují...(na rozdíl od syna švagrové, který je ve vězení, bral drogy a cizí peníze zpronevěřil). Nechce se mi věřit, že např. Cilka nechápe o co mi jde.

cilka moc dobře chápe :) i pro ní je 30000 hrozně moc peněz.... Ale své osobní nezávislosti na čem-koli, komu-koli si cením víc než všech peněz světa. Mně nikdo nikdy nic nedal, nepůjčil a i kdyby se nabízel, nepřijala bych to. Pak nemám totiž tyto potíže.
Víš rosemary, kdyb jsi si řekla: tchyně je matka oné dcery, jak tu to asi všechno musí štvát? Jak jí asi je.... Mít takové dítě.... A syn se s ní hádá, snacha se synem se kvůli tomu hádá.... že já někdy něco takového udělala.... Tohle je ta druhá stránka věci, milá rosemary. Udělala bys tisíckrát líp, kdyby jsi se na vše vybodla, s tchyní vyřešila její zklamání z dcery a dala jí najevo, že v životě můžeš přijít o víc, než o pár korun (až mi tuhle větu budeš vyčítat, píše ti to žena, co pohřbila vlastní dítě) a že si její lásky k tvé rodině ceníš víc než peněz cos mohla dostat.... Tohle ocení jak tvůj muž, tak časem i tvoje děti, protože jediné co na světě máš, je tvá rodina, její láska, místo, kde tě mají rádi. Blbých 30000 nestojí za pošramocené vztahy. Jo, je to hodně peněz, kdyby mi je teď někdo dal ani bych nevěděla co s nimi dělat, i já mám potíže udržet svůj rozpočet, ale jde to, prostě víc plánuju, přemýšlím, nedá se to dělat jinak. Ano chápu, že dřete od rána do noci, třeba i soboty a neděle, ale všichni lidé, co kolem mne žijí, přesně takhle jako vy dělají také. Není to nic neobvyklého a že za to nemáte ani pořádnou výplatu? No asi děláte ve špatným místě, když jsem s mužem na tom byla podobně, odjížděl za prací jinam, domů jezdil 1xza 14 dní.... Jen aby jsme byli schopni se postarat o děti, které jsou zdravotně postižené, ale naše. Proč si nenajdete jiné místo? Není, že jo? Nelze váš život řešit jinak ?
Já jsem v souastnosti doma s postiženým synem, plánuji tak za 4-5 let, že by vše mohlo být tak ok, že bych mohla konečně do práce, vypadnout z domova, není to pro mne žádná zábava. Zjistila jsem, že u nás nemám šanci najít místo, jsem zootechnik, tak jsem si podala přihlášku na elektrotechnickou průmyslovku, tyhle podniky tu začaly vyrůstat. Jsem totiž zodpovědná jen sama za sebe, co udělám, to budu mít, nehodlám ve svém dalším životě řešit to, jestli se někdo měl dobře z peněz, co byly pro mne, hodlám si žít tak abych stále byla soběstačná. V tomhle oboru se platí celkem slušně a já chci slušně žít. Je to jenom na tobě, buď tu budeš stále naříkat, jak je švagrová neomalená (a to je, to už ti napsali všichni, včetně mne), nebo posoudíš, co je pro tebe důležitější a vybereš si. Nevím, co v tom vidíš za problém.
Nejvíc je mi líto tvé tchýně jako mámy, tvého muže jakožto syna a bratra. Zničit tyhle vztahy pro 30000? To bych nedovolila.

rosemary: Jo, holka, už se musíš smířit s tím, že život nejni spravedlivej. Co naděláš? Já osobně si taky myslím, že tvoje švagrová by vám ty peníze dát měla, ale když nedá a ty se nesmíříš s tím, že je, jaká je, ublížíš jen sobě. Bude tě to žrát zevnitř. A to je, myslím si, zbytečný. ... Ono Cilka chápe, oč ti jde a já ji zase chápu tak, že se ti snaží dát najevo, že nemáš spoléhat na "coby kdyby", ale prostě brát věci, jak jsou a jako k takovým se k nim stavět. Co ti pomůže odsouzení švagrový? ... je to mrcha, je, ale takových na světě běhá.... (třeba můj bejvalej....tak ten mi celej život nepřidával pořádně na domácnost, poslední rok už vůbec nic...táhla jsem všechno....no a při dělení majetku mu nebylo stydno mi říct, že v kupní smlouvě na naše auto je, že stálo 150 tisíc, i když jsme za něj dali 250 tisíc...takže se dělí těch 150 tisíc....vlastně mě okradl o 100 tisíc...a víš Ty co? ... Já jsem se nijak nesoudila a prostě jsem mu celý to auto nechala bez nějakýho vyrovnání...já na něj kašlu....)

Jen pro úplnost dodám, že když poplatím veškerý náklady, tak mi zbyde něco kolem osmi tisíc na měsíc. Jsem sama a mám třináctiletou holčinu. (A rodiče jezděj´dvacet let starým autem, takže ti mi taky nepřispívají.) A nijak se tím netrápím....beru to, jak to je.

Milá rosemary - dokážu pochopit, že tě švagrová naštvala tím, že nechce vracet, ať je to 30 tisíc nebo 30 Kč. Ale nechápu tvoje další stěžování. Průměrný plat má málokdo (určitě víš, jak se počítá) a přece spousta dětí studuje. Dál píšeš "Mám pocit, že si užívá za manželovy peníze a my třeme bídu s nouzí." Fakt si myslíš, že "vašich" 30 tisíc jí umožňuje každoroční dovolené u moře, šaty na míru atd.? To snad ne. Krom toho si nemyslím, že jste na tom až tak špatně. Máš kde bydlet, co jíst, vaši vám koupili 2 auta (i když starší - pořád nebyly zadarmo). Ty peníze, jak říkáš, by vám pomohly na 1/2 roku - a co potom? Přijde zázračné vyřešení finančních problémů?
Podívej, naši strkali peníze do mých sourozenců horem dolem, já neviděla ani kačku, o dědictví nemluvě. Přesto jsem vychovala a nechala vystudovat tři děti. Je pravda, že chodily na brigády asi od 13-14 let a bez spousty věcí se musely buď obejít, nebo (když je hodně chtěly) si přivydělat s tím, že jim třeba něco přidám. Na dovču jsme jezdili po ČR nebo ke kámošce na chatu a taky ne každý rok, u moře byly poprvé s oddílem (a to už byly velké) a já jsem ho neviděla dodnes - a taky žijeme. A v životě u nás nepadlo slovo o tom, že teta nebo strejda byli tam a tam, dostali chalupu nebo auto, natož abych to s nimi rozebírala.

Cilko, vidím, že jsi taky zažila dost a začínám chápat Tvůj postoj. Máš asi pravdu, nemá cenu se tím dál zabývat. Jenom bych chtěla dodat, že s tchýní tyto problémy vůbec neřešíme a ani neví, že jsme se kvůli tomu pohádali s manželem(1x a to už je minulost).  Ji z toho chci úplně vynechat, protože nemá v pořádku nervy a nechci riskovat, že to nepřežije. Nechtěla bych dál žít s vědomím, že se rozčílila kvůli mně. To, že si před půl rokem vzpomněla a švagrovou žádala o vrácení, byla jenom její aktivita. My jsme to po ní nechtěli. Rozhodně žádné vztahy nejsou zničené, dokonce ani se švagrovou. Zatím se jí pouze jednou - a to tuto sobotu - slušně manžel zeptal, jestli a kdy to vrátí. To je vše.

Rosemary: děvče, napíšu ti něco, co jsem zde již několikrát psala, a tímto se omlouvám všem kteři to budou číst už nevím po kolilkáté. A nikdy jsem si neštěžovala, že tchánovci všechno dali švagrové a ani tohle prosím neber jako stěžování, to  je jen odpověď na tvoje ublížené fňukání: já ve svojich 51 letech s mojím manželem a dospělým synem a 19 letou dcerou žiju v malinkém!!! domečku 2+1 (a to +1 je pidi mini) a abych to získala, žili jsme všichni víc jak rok v jedné místnosti, kde jsme žili, spali, pracovali, vařili, jedli, prali a sušili prádlo. Koupelna a záchod bylo společné s majitelkou. Měla jsem tolik oděvů, že se mi VŠECHNY vlezly do 1 (slovy jednoho) kufru a to doslova,  všechno v tom kufru (ne něco v kufru a něco na věšáku). 10 kdg salámu jsem si dovolila koupit jenom pro děti. Ale to byl můj problém a moje věc, nikdy mě ani nenapadlo si komukoliv stěžovat a nárokovat si něco, co kdosi jiný ušetřil a někomu to DAROVAL.
Vidím že máte počítač a internet - o něčem takovém jsem si mohla nechat jenom zdát.
Pokud máš 2 dospělé děti, které přes týden nejsou doma, sežeň si brigádu - a hlavně mi prosím nepiš, že u vás žádná není, to by se mi věřit nechtělo, ono když člověk opravdu chce, tak si najde, třeba i sezónní.
Víš co? Já jsem celý minulý rok pracovala v obchodě, na půl směny za polovinu minimální mzdy, a tu směnu jsem měla rozdělenou částečně na ráno a odpoledne, takže za ty zhruba 3100 čistého jsem strávila dopoledne i odpoledne (s cestou ) v práci a můžu ti říct, že jsme "potenku pískali". Přesto jsem tady nikdy nebrečela kvůli penězům, lepší práci jsem si sehnala až teď nedávno.,když člověk chce a snaží se, tak si nakonec ten výdělek najde.
Jinak souhlasím s tím co tady děvčata píší, hlavně Cilka jejíž příběh jsem si na Babinetu přečetla celý. Některé jsem už starší a v životě jsme prožily různé věci, říká se "pomoz si člověče i pánbůh ti pomůže" a ono to tak je.

Bety, brigádu si najít nemůžu, protože jak už jsem psala, já i manžel musíme být často v práci déle než 8 hodin...Pokud bych měla někam jinam nastoupit na vedlejší prac.poměr, musela bych odmítnout přesčas v mém současném zaměstnání a velmi brzy bych byla bez práce úplně. Stejně je na tom manžel. V naší organizaci již propustili 50% zaměstnanců oproti tomu,co bylo před 10 lety.Zaměstnavatel se  přesto netají tím, že před branou závodu čeká 10 dalších zájemců, kteří budou ochotni přesčasy vykonávat. Problém je v tom, že nikdy nevím dopředu, kdy ten den skončím.  Takže jedině že bych chodila na noční... A navíc taky nemám zdraví na rozdávání, stále mám nejrůznější zdravotní problémy, byla jsem 3x na operaci...Takže ty noční celkem jednoznačně zamítám, protože bych taky mohla výdělek utratit za léky...a neschopenku...  Zkrátka neřešitelná situace. Vidím, že ani nikdo tady mi nějak nedokázal poradit jak z té zapeklité situace ven...Snad až syn dostuduje, zbývají 2 roky...

rosemary, to s tím - když se ti to nelíbí, tak jdi, za branami je fronta, kteří na tvou práci čekají...... to je všude stejný. Každá situace lze řešit, její řešení je vždy na očích, jen jsme slepí. Víš, nikdo ti nemůže poradit, když nežije tvůj život, je to tvoje mašinka, ty si jí řídíš, jak můžeš chtít aby tvoji mašinku řídil někdo jiný?
Hodně mi připomínáš mého muže.... Celých 18 let, co jsme spolu byli, jsem šetřila každou korunu jako blázen a pořád jsme byli bez peněz. Neustále si stěžoval jak to či ono nejde, o práci se vyjadřoval přesně jako ty. Nic nejde, nic nemá řešení, jsem neohodnocený chudák.... Nyní jsem rok bez něj, peněz mám méně, ale i když vše platím sama a výživné mi nedává, mám víc než kdykoli před tím. Nechápu to, ale je to tak. A o hodně víc si užívám, pokud se za užívání si dá vzít výlety, návštěvy příbuzných. On tu stále má trvalé bydliště, chodí mu sem dopisy, dnes přišel už pátý od banky, zase má dluh :). A přitom nikdy nijak neutrácel, ale prachy od něj zdrhaj. Proč mám najednou víc, i když je to míň? Proč si mohu víc dovolit? Myslím si, že to souvisí s duševním stavem, jsem s člověkem, co je na tom jako já, co má stejné názory, co by se také nikdy na nikoho nespoléhal, narozdíl od mého muže, který hodnotil kolik kterému jeho sourozenci máma dala.

I já přidám svou trošku do mlýna. S manželem oba pracujeme a o průměrné mzdě si můžeme nechat jenom zdát, máme o pár tisíc míň než vy.  Dcera studuje 1 rok na VŠ, platíme bydlení, jídlo, skripta, zatím nemá brigádu, ale na prázdniny se něco rýsuje. Syn bude maturovat a přihlášku na VŠ má také podanou a zajišťuje si brigádu na prázdniny. Vše co máme, na to jsme si vydělali vlastníma rukama, nikdo nám nikdy nic nedal. Pamatuji doby, kdy jsem ovoce kupovala po 2 kusech, uzeniny vůbec, naučila jsem se okolo výloh chodit a nedívat se. Oblečení se kupovalo v sekáči, popř. u vietnamců. Maso jsme měli 1 x za týden, jinak jsme žili z toho co dům a les dal a to doslova. Bez ledničky jsme byli rok, než se mi podařilo ušetřit na novou. Na dovolené jsme nikdy nebyli, prostě na to není. Ale chodili jsme s dětmi na vycházky, spávali pod širákem, na lodi. Nerada na tu dobu vzpomínám. Mám ještě 2 sourozence a moji rodiče prodali dům jenom jednomu z nás a ostatní 2 tzv. utřeli nos. Ani nevíš, jak moc mi to bylo líto, dlouho jsem se tím trápila, ale stejně k ničemu to nevedlo, jenom to rozhádalo celou rodinu. Už je to asi 10 let, vztahy se pomalu obnovují, ale nikdy už to nebude ono. A to je škoda. Nestěžuju si, vím že mi nikdo nic nedá a co si udělám, to budu mít.
Dneska máme všechno co k životu potřebujeme, s druhou vejškou to nebude jednoduché, ale děcka vědí, že si musí přivydělat. A to nejenom o prázdninách.
Máš pravdu, švagrová by měla peníze vrátit. Pro mně 30 000 Kč je závratná částka.

Obdivuji Vás všechny, jak se dokážete o sebe a svoji rodinu sami postarat. Já asi žiju na jiné planetě, protože všude kolem mě rodiče dětem finančně pomáhají. Např. třem ze čtyř kolegyní se postarali rodiče o bydlení (jedné darovali novostavbu, druhé koupili starší byt a třetí zvedli svůj domek o jedno patro). Mohla bych pokračovat...ale nemá to smysl. Tady na diskuzi to však vypadá, že se každý obejdete naprosto bez pomoci. Je mi jasné, že rodiče nejsou povinni pomáhat a že je to jen jejich dobrá vůle. Zaráží mě ale, že se nenašel nikdo, kdo by zde přiznal, že jemu rodiče taky pomáhají a neobejde se bez jejich pomoci. Já jsem např. nikdy nebyla v takovém finančním srabu jako teď, když děti studují, a to ani v době, kdy jsem byla na mateřské dovolené a žili jsme z jednoho platu (dcera byla velmi nemocná a byla jsem s ní 8 let doma). Připadá mi to ponižující povíce než 2O letech zaměstnání. Kdybych byla nějaký flákač,tak se nedivím.
Bety, kdybys měla v okolí nějakého studenta na VŠ, tak se zeptej, jakým způsobem zadávají studentům některé úkoly, jak si sestavují rozvrh, jak si objednávají obědy, jak jsou jim oznamovány výsledky písemných zkoušek......pak se nebudeš divit, že internet je bezpodmínečně nutný, nemluvě o tom, že syn studuje techniku - počítačové systémy.  Jak jsem psala, vzdělání mých dětí je pro mě naprostá priorita, a proto jim je chci umožnit, i kdybych měla chodit "na kořínky". Ale vidím, že to v dnešní době rozhodně není otázka jen jejich inteligence, ale především financí. A to není dobré.

Potvrzuji, že pro studenta VŠ je internet nutný. Rozvrhy, změny v rozvrhu, registrace zkoušek, výsledky všech zkoušek - to všechno je jen a jen na internetu. Některé fakulty mají i elektronická skripta. Studium na vejšce je drahá záležitost a pro mně stejně jako pro rosemary je prioritní, ale držet je tam za každou cenu nebudu. Pokud se budou flákat a kašlat na studium, tak půjdou dělat. Bydlíme 35 km od Brna, vlakem hodina cesty, žádný problém, ale ten rozvrh....... začíná se třeba v 11 dopoledne, končí v 19,00 - vlak domů nejede. Koleje jsou nejenom drahé, ale také díky vzdálenosti na ně nemá nárok. Tak platíme podnájem, naštěstí slušný a poměrně levný.
Doufám, že druhé dítě bude mít rozvrh lepší a bude dojíždět, potom se pro nás finančně téměř nic nezmění. Navíc budou jenom skripta.

No nevím jak lidé v okolí, zda svým dětem finančně pomáhají či ne a ani mi to nezajímá, není to má věc. Rosemary, mně moji rodiče nikdy v ničem nepomohli, táta mi asi dvakrát přivezl pytel jablek a dětem k narozeninám dává 200 kč, moje máma mi nedala až na dvě osušky před 23 lety nic a ani mým dětem. Ani manželovi rodiče nám nikdy nic nedali, naopak, brali od nás. Nikdy jsem po nikom nic nechtěla. a situae, kdy jsem vybrala poslední drobný a řekla: tak máme ještě na jeden chleba a pak se musí stát zázrak.... nebyla jen jednou.
to víš, že by se mi pomoc mockrát hodila, ale na druhou stranu, co by to vyřešilo? Naučila bych se snad spoléhat sama na sebe? Řešit všechny potíže? Říkám, ne.
Když tě tak poslouchám, napadlo mne, že ani já svým dětem raději nic nedám, mohly by si zvyknout, že jim někdo bude tahat trny z paty. Taky mne napadlo, že tak hrozně moc máváš kolem sebe větami: vzdělání mých dětí, studia....., že mám obavy, že tobě to kýžený efekt nepřinese.
Mockrát jsem v životě řekla, že takhle zle jsem na tom ještě nebyla, ale pak to bylo vždy horší a vždy to může být horší. Pamatuji dobu, kdy jsem neustále vařila sojové maso s houbami, nic levnějšího jsme neznala. Moji rodiče věděli, co se děje, ale nikdy jsem si o pomoc neřekla. Rozumíš? Nikdy!
když nastoupila dcera na vš a my neměli doma pc a net, chodila do knihovny na pc, navíc by jí nechali i na Oú na pc, kdyby chtěla. on se ten oběd dá objednat i na vš než odjede na sobotu domů, přednášky jsou každý semestr jiné, ale to se vyhlašuje dřív než předcházející neděli. Vážně čekáš, že ti tu někdo uvěří, že pc je nezbytný, když je synek ještě v pátek ve škole a v pondělí je tam už zas? Mám zkušenost, že jediné kdy je třeba pc, je při zadávání si přednášek na semestr, protože zde platí, kdo dřív přijde.... Nejen má dcera to řešila tak, že onu rozhodující noc (vyhlašovalo se to v 5 ráno), byla na koleji a připojená ze školního pc. Nebyla tam sama, bylo tam narváno, k jejímu i mému překvapení. Později jsem pc koupil, takže tenhle problémek odpadl, ale šlo to i bez něj. Všechno jde, když se chce. A tu tvoji zmínku o studiu syna vůbec nebudu rozebírat.
rosemary, nekoukej na to, kdo komu finančně pomáhá, kdo komu co dává, nic ti do toho není. Co se tvého omílání škol synů týká, myslím si, že to přeháníš, proč tví synové nemají prospěchové stipendium? Proč nemají sociální stipendium (měla dcera)? Proč oni na těch školách za těchto podmínek jsou? 
Říkáš, že vzdělání tvých synů je pro tebe priorita, fajn, tak se tomu věnuj, jez třeba ty kořínky a přestaň si stěžovat, protože to je tvoje volba, ty jsi se tak rozhodla. Jenže jsi v samých počátcích nemyslela na zadní kolečka, na to, že by to nemuselo vyjít, že zůstanete bez peněz.... Buď ráda, že máte aspoň tu práci, vždyť víš jak to dnes je, zítra už jí mít nemusíte. Jediné co já vidím za problém, je tvůj postoj. Promiň...

Rosemary, ty co dostávají od rodičů takové téma asi nezajímá. Víš nám rodiče něco málo pomohli při stavbě domu, což už je 15 let, ale dodneška je nám to taktně i netaktně připomínané. Oni by pomáhali i dál, ne snad tolik finančně ale radou a prací pořád. Jenže za cenu ztráty naší svéprávnosti a soukromí. Prostě jsme to odmítli. Naše vztahy klesly na hranici nutnosti a slušnosti, s poznámkami když se nám nedaří a pomíjením toho, co se nám povedlo. O to víc svou pozornost zaměřili na sourozence, který tuto pomoc neodmítl. Už jen s nadhledem sleduji, jak dva státní úředníci s jedináčkem na bytě a s chatou si od těch stárnoucích lidí nechávají zajišťovat, nakupovat a dělat to, co v pohodě zvládnou sami. O tom to vážně není.
V práci mi kolegyně, která o své dospělé děti pečovala stejným způsobem lezla na nervy. Pořád plakala jak nemá peníze, ale co dávala svým dospělým pracujícím dětem to brala jako samozřejmost a dětičky taky. No prostě kdo chce kam ...
Víš možná kolegyně kdyby byly ochotné promluvit, jakou "daň" platí za tyto dary tak bys to ani nechtěla.
No a studia v minulosti - já jsem radši na vysokou nešla, protože jsem věděla, že na to moji rodiče nemají. Byla to moje volba, ale ani v minulosti to růžové nebylo. Manžel studoval a vím, že to rodinu stálo nemalé úsilí.
A opravdu si myslím, že v takové situaci musí zabrat i dospělé děti. Co třeba nějaké spoření, nemají něco málo někde naspořené? Vhodná situace, kdy takovou rezervu použít. No a potom se nadechnout, přestat koukat co má kdo kolem mě a začít u sebe. To půjde uvidíš.

rosemary, promiň, ale nemluví z tebe tak trochu závist? Švagrová jezdí k moři, kolegyně dostaly bydlení... jen ty pořád "nic nemáš". Kruci, jsi zdravá, zaměstnaná, manžel taky, máš bydlení, děti, které studují... Řekla bych nerouhej se - tohle všechno se může (aniž bych ti to sebemíň přála) ze dne na den změnit. Co já bych za to bývala dala, když jsem měla tři mrňousky, kdybych dostala od rodičů desetinu pomoci, jakou poskytli později mému sourozenci s dítkem jedním. Mockrát mi to bylo líto, že děti babi skoro a dědu vůbec neznají. Jenomže ono tě to naučí spolehnout se sama na sebe, což vůbec není špatné. Já jsem dlouho používala větu "Na co nemám, to se mi nelíbí." a když se mi to líbilo moc, tak jsem se holt snažila, abych na to měla. A co se brigády týká - taky jsem zaměstnaná, taky dělám přesčasy, občas i víkendy, ale mimo to uklízím 4 paneláky, kde je celkem jedno, jestli umeju schody v úterý nebo v sobotu. Myslíš, že něco podobného bys nenašla? Budu se opakovat, ale říká se taky "kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody".

Cilko, Tobě připadá normální chování Tvých rodičů? Mně tedy ne. Stejně jako já bych pomohla našim, oni pomůžou mně,když mohou. Nedivím se, že nechceš pomáhat Tvým dětem, když nikdo nepomohl Tobě. Myslím, že nějak nechápete pojem "láska". Nechci se Tě dotknout. Ale když někoho miluji, je logické, že mu chci v nouzi pomoci. Alespoň já to tak chápu.  Láska se nepozná podle řečí, ale podle činů.Taky znám jednu vrstevnici, vždycky říkala, že na své dětství nerada vzpomíná (otec alkoholik, matka sobec). Když měla jako dítě zlomenou nohu, nechali ji chodit pěšky se sádrou  2km do školy a nezavezli autem, ačkoliv mohli... A jak myslíš, že se ona nyní chová ke svému synovi? Úplně stejně, sama nepoznala lásku, tak ji ani neumí dát dál. S jeho otcem se rozvedla, na dítě jen řve a v ničem mu nepomůže. Kde může, tak ho na prázdniny strčí, dobrá je i ozdravovna. Jak se asi on bude chovat ke svým dětem???  Nevím, proč v každém Tvém příspěvku si musíš na moji adresu něco "rýpnout". Každý máme své chyby, své priority, já jsem se jen ptala na Vaše zkušenosti s půjčkami peněz a Ty se mi snažíš vnutit nějaký jiný životní styl.

Heleno, já nikomu nic nezávidím a každému přeji, jenom bych chtěla důstojně žít.  Nepotřebuji ani jezdit k moři, ani mít vlastní dům (bydlíme v nájemním bytě), ale myslím, že bych si zasloužila např. nové boty, když se mi staré rozpadly a nemám na jiné. Zdravá taky nejsem, jak si myslíš. Za léky platím hromadu peněz. Ale chápu, že by mohlo být hůř a taky jsem si vědoma toho, že jsou na tom někteří lidé mnohem mnohem hůř. Když jsem byla mladá, taky mi NIKDO s dětmi nepomohl (kromě manžela) a vím co to  je, když se musíš spolehnout jen na sebe. Rodiče chodili do práce, o víkendu si opravovali domek, takže v kině jsme např. nebyli 9 let jenom proto, že neměl kdo hlídat. Navíc dcera byla VELMI nemocná, často se dusila , užila jsem si, celé noci jsem s ní nespala... věř, že vím o čem mluvím.

Nemyslím, že láska se projevuje tím, že mi rodiče nacpou co mohou. Moji rodiče mi taky nic nedali, kromě klasické "výbavy", občas babička přivezla dětem nové tepláčky, ale narozeniny a svátky ignoruje, protože prostě nemá peníze. Na vánoce dostali minimum, ale o to víc si to cení. Manželovi rodiče nám pomáhali víc, babička mi kupovala plíny, sunar, oblečení, boty, když viděla, že na to fakt nemám. Předloni zdědili polovinu domku, tak nám z toho přidali na opravu auta a novou sedačku. Rozhodně si nemyslím, že mě tchyně má raději, než mí rodiče. Vycházíme skvěle, ale peníze určitě nevyjadřují lásku.
A to, že studium něco stojí, si musí rodina rozmyslet dřív, než se do toho děti vrhnou.Starší syn je na učilišti, takže tam to není tak finančně náročné. Mladší je ve 4. třídě a chystá se na gymnázium, takže už těď myslím na to, jak to budeme zvládat. Je aktivnější, shání si kroužky, učí se další jazyk, myslím že má předpoklady na VŠ a už těď mi z toho běhá mráz po zádech. Ale prostě budu muset začít šetřit už teď, aby měl nějakou rezervu. A abych nezapomněla, platy máme taky daleko pod průměrem, takže už těď vycházíme jak se říká "z ruky do huby".

nedá mi to a budu reagovat

děti máš připravit pro život a né jim umetat cestičku... Když pak přijde problém, ve kterém jim nemůžeš pomoct, nebudou si umět poradit...
když budu potřebovat vim, že můžu za mámou a ona ví že může za mnou... ale to neznamená, že mě má podporovat, když mám finanční problémy... beru to jen a pouze jako záchranou síť, kterou pod sebou mám.
Vůbec si nemyslim, že pro děti je nejlepší přístup - já budu klidně o hladu, hlavně abyste vy měli všechno... je fakt že je to pravděpodobně budou stejně praktikovat i se svými dětmi... ale je otázka jak se zachovaj k svym rodičům? nevezmou jako povinnost rodičů je podporovat? dokážou pak dát i naopak?

na zkušenost s půjčkami jsem ti odpověděla. a to že ne nechci, ale raději nebudu svým dětem pomáhat tak že jim budu dávat peníze, nemají na svědomí mí rodiče, ale tvůj postoj, promiň ale podle sebe soudit nemohu.
Rodiče mi dali život, mně to stačí, tobě ne?
Je taková pověst jak hladový žebrák žebral o almužnu. Našel se člověk, který by mu mohl pomoci, místo peněz mu dal prut a ukázal jak má správně chytat ryby. Ten žebrák už nebyl žebrákem, měl co jíst a brzy se natolik zdokonalil, že ryby i prodával. To je to, co se ti snažím vysvětlit, tobě nepomůže dostávat, tobě pomůže se naučit o sebe starat.
Je snad to, že žebrákovi nedal peníze, projev nelásky?
Tvé kamarádky je mi líto, ale to jak se chová ke svému dítěti, nemají na svědomí její rodiče, ale ona sama.... Ale ty máš jasného viníka, její rodiče... Ona jen žije v tom, kam byla postavená, stejně jako ty, či ten hladový žebrák, na své situai nic nemění.
Jestli do tebe rýpu, omlouvám se, mám jen jiný názor a jiný životní styl, jiné priority, jestli jsi si myslela, že s tebou každý musí ve všem souhlasit, tak to pardon, jsi na foru, každý tu vyjadřuje své názory, někoho ponouknou k úvahám a druhý bude stále plakat ve své slepotě.
Jinak já si velmi vážím toho, že jsi se už včera nenaštvala a nevykašlala se na to, proto si myslím, že něco někde je, zlobíš se.... Něco jako husa co kejhá, když se jí cosi nelíbí - není to urážka, jen příměr.
Nevnucuji ti jiný životní styl, jen vím, že lpět na tom, co tu píšeš, je zbytečné plýtvání energií, nespravedlnost je a bude, matařská láska maskovaná tou opičí taky, prostě jsem jen jinde než ty, ale nikdy bych ti nepřála abys do toho stavu došla přes to co já. Nic není takový problém aby se nedal zvládnout, pokud nejde o život a ty jsi bezmocná.
Nejhorší na tom všem je, že změnit svou situaci můžeš jen ty a ještě horší je to, že to jde. A věř, že mne tohle poznání hodně, hodně bolelo.

ještě bych mohla napsat, že jinde ve světě je naprosto normální od narození dítěte, šetřit mu na vzdělání....

rosemary, takhle si opravdu nepomůžeš.
Co tu chceš slyšet? Že máš právo na své peníze? To asi ano. Jenže z tvých odpovědí vyplývá, že tato půjčka opravdu není ten zásadní problém, který tvou situaci vyřeší. Ty se hlavně chceš vyrovnat měřítkům svého okolí.
Jenže opravdu jsme každý jiný a Tobě by štěstí nepřinesl ani milion. A bohužel i já mám na opičí lásku alergii.
Možná proto, že se mi jí nedostávalo. Jenže takhle můžu být sama sebou. Opravdu nemusím a nechci mít rodičovskou péči nadosmrti. A k tomu vedu i své děti. Láska je o něčem jiném než o penězích. A heslo razím podobné jako Helena "co nemám, nepotřebuji". Jak řekla jedna maminka 5 dětí po povodních při kterých přišli o všechno "najednou jsem zjistila, jak málo potřebuji k životu"
Cilko, jedno zastání pro Rosemary-VŠ technického směru opravdu, ale opravdu ten počítač potřebuje. ALE TO NEBYL TEN HLAVNÍ PROBLÉM , ŽE :lol::lol::lol:

savéla napsal(a):

Cilko, jedno zastání pro Rosemary-VŠ technického směru opravdu, ale opravdu ten počítač potřebuje. ALE TO NEBYL TEN HLAVNÍ PROBLÉM , ŽE :lol::lol::lol:

přesně tak :supr:

Vlaďko, naprosto souhlasím s Tvým příspěvkem - do posledního písmene. Samozřejmě, že nebudu chodit žádat rodiče o pomoc (a nikdy v životě jsem to neudělala), ale když MOHOU, pomohou.  Nejsou slepí a vidí. Pokud budu mít třeba v budoucnu vdanou dceru nebo ženatého syna a budu vidět, že zbytečně neutrácejí, ale peníze nemají a já BUDU MÍT Z ČEHO, tak jim pomůžu.  Protože já můžu být šťastná jedině když jsou šťastní i moji blízcí (rodiče, děti, manžel, bratr). Každému z nich jsem ochotna pomoci, když na tom budu líp jak oni. Ono se řekne šetřit dopředu, ale musí být z čeho... pár korun jsme měli, ale ty už jsou pryč. Dnes bych se rozhodovala jinak a měla děti po delší době, abych se tomuto problému vyhnula. Jenomže když jsme si děti pořizovali, byly náklady na studium zanedbatelné (studovala jsem já i bratr, můžu srovnávat). Jídlo v menze stálo 2,60Kč, koleje za pakatel... Rozhodně nechodím škemrat k rodičům o prachy a nikomu to neradím.

Cilka, Savela: Já jsem sem psala původně příspěvek, abych řešila právě tento hlavní PROBLÉM - ZAPŮJČENÉ PENÍZE a ne aby někdo rozebíral naši finanční strategii. Máte jistě pravdu, že 30 tis. neřeší naši situaci natrvalo, to bychom museli mít vyšší příjmy, ale to asi nezměním. A momentálně bychom  tyto částečně "darované" peníze hodně potřebovali. Proto jsem se ptala na Vaše zkušenosti s půjčkami v rodině. Alespoň to byl můj prvotní zájem.  Jsme všichni dospělí zralí lidé, každý máme svoje zvyklosti a priority, určitě se vzájemně nepředěláme a nezměníme. Jenom mám pocit, že u nás platí : za dobrotu na žebrotu. Není to o litování se, ale o slušnosti. Někoho to holt rodiče naučí, někoho ne.

rosemary, ano, internet je pro studenta VŠ bezpodmínečně nutný - vím, neteř práve VŠ letos končí, ovšem internet doma nemají - v sobotu a v neděli se bez něj obešla a vše si vyřídila ve škole, pokud něco potřebovala o prázdninách, zařídila v knihovně nebo v informačním centru. Ale tady nejde o nutnost či ne internetu, stěžuješ si že ti nikdo nepomůže a neporadí, a když jsem poradila najít si brigádu - třeba sezónní, když děti už máte velké a nejsou doma, tak nemůžeš - (nepsala jsem o dalším pracovním poměru jak ses hned začala ohánět, ale o BRIGÁDĚ, to je rozdíl) tak nevím, co od nás očekáváš, pomoci nijak nemůžeme, to musíš ty sama. Kdybys tolik energie vydala na shánění brigády, kolik vydáš na přemýšlení kdo ti jak ublížil a jak se jiní mají dobře... a ta brigáda nemusí být ani pravidelná, ono se najdou i nárazovky, roznášení letáků, sběr jahod, okurek v průběhu roku, úklidy v restauracích mino provozní dobu apod.

JÁ NECHCI, ABYSTE MI RADILI KDE VZÍT NEBO NEVZÍT PENÍZE. Opakuji zde již poněkolikáté, že jsem se ptala v prvním příspěvku na Váš názor ohledně půjčených peněz  v rodině a jak jste řešili jejich komplikované vracení.  Proč se tato diskuze zvrhla v něco jiného, to nevím.

ahá... už chápu

co třeba si vzít na švagrovou vymahače?
nebo možná bude stačit jen tlačit na ní, manžela a tchýni... možná se ti rozpadne rodina, ale budeš mít 30000,-

každý svého štěstí strůjcem...

rosemary, láska se neprojevuje finančně, ale právě těmi činy a pomocí, jak píšeš, i když ty máš na mysli asi úplně něco jiného. To, že vám švagrová nevrátila "vaše" peníze je sice nepříjemné (půjčování v rodině bývá horší, než mezi nepříbuznými), ale ona tehdy tu pomoc asi potřebovala víc. Navíc píšeš, že splácí dluh za syna - ano, asi je dospělý a měl by si své maléry řešit sám, jenže ona je taky máma a taky se snaží svému dítěti pomoci (i když možná ne nejlíp).
A jestli si nemůžeš koupit nové boty - co kdybyste se třeba měsíc obešli bez auta? Jsou i takoví, kteří žádné nemají a taky žijí.

s půjčkou ti neporadím, v rodině ani rodině jsem nepůjčovala. On je trochu problém, že ty peníze nešly přímo od Vás a Vaše jsou podle ústní dohody. Takže pokud nemáš papír tak zase jenom dohodou.
Ale mě to přesto nedá.
Jak jsem pochopila, tak jste oba s manželem vysokoškoláci. Nevím v jakém oboru pracujete, ale VŠ za takovou mzdu? to asi bude někde chyba. Možná místo bydliště, možná jinde...
A srovnávat menzu za 2,60 při výplatách do 2000,- s dneškem? Nevím, kde se pořád bere ten názor, že dříve bylo levněji? Vždycky mi jednoduchým srovnáním tehdejší ceny a plat a ty dnešní vychází, že je to stejné nebo ještě lepší./Až na vyjímky-voda.elektřina,apod./ A ti co nebydleli v dotovaných bytech,tak náklady na bydlení mají taky srovnatelné. Jenomže dřív nebyla taková nabídka - počítače.videa.dovolené.cestování,mobily,výběr potravin,obutí,nábytku atd atd atd. Všichni měli stejné ho...!
Možná kdyby ti okolo měli stejně co vy, tak by tě to vůůůbec netrápilo.

Jsem samoživitelka, auto nemáme. :) Tatínek mi dával 4 000,- pro děti na měsíc, ne každý měsíc. Jinak nic, děti k němu nikdy nešly na víkend, nikdy jim nic nekoupil k narozkám, nedobil kredit... Dcerka taky studovala VŠ, byla na koleji, syn je na osmiletém gymplu v septimě. Brigáda se dá dobře sehnat v hypermarketech - jako pokladní, třeba jen o sobotách nebo nedělích. I dcerka chodila na brigádu během studia jako pokladní, nebo na noční inventury. Taky ve škole - když neměla své přednášky, chodila na přednášky s neslyšícími a psala jim přednášku na notebooku, ten dostala od školy a platila jí škola. Ale ona měla státnici ze psaní na stroji. Syn chodí do Lidlu vybalovat zboží, doplňovat regály, vede v Domě dětí počítačový kroužek. Sice za kroužek moc peněz nemá, ale naučí se spoustu věcí. Zkuste to třeba taky.

Rosemary,
jste doma všichni zdraví? máte spokojený a dobrý partnerský vztah? Děti jsou v pořádku? Tak proč nejsi šťastná za tohle a zabýváš se tím, že tchýně se rozhodla dát peníze své dceři. Asi jsem hodně přízemní člověk, protože tohle moje hlava nebere. Myslíš si, že jí to třeba netrápí, že nemůže dát všem svým dětem. Že kdyby jsi se ve stejné situaci tehdy ocitla Ty, že by Ti je nedala? Nedej bože, že by moje děti jednou spolu nevycházely jen proto, že bych ve svízelné situaci jednoho z nich mu pomohla a ten druhý by měl pak pocit, že jsem ho vlastně "okradla". Věřím, že to nemáte jednoduché, ale to asi nikdo, nebo skoro nikdo. Každý z nás chceme pro naše děti to nejlepší a kdyby to šlo, tak za ně většinou budeme i dýchat. Alespoň Já to tak cítím, o to víc nás pak bolí, když to nejde.

rosemary napsal(a):

JÁ NECHCI, ABYSTE MI RADILI KDE VZÍT NEBO NEVZÍT PENÍZE. Opakuji zde již poněkolikáté, že jsem se ptala v prvním příspěvku na Váš názor ohledně půjčených peněz  v rodině a jak jste řešili jejich komplikované vracení.  Proč se tato diskuze zvrhla v něco jiného, to nevím.

No fajn. Takže půjčovat peníze všeobecně a v rodině obzvlášť se nevyplácí, jak jsi sama poznala. Můžete začít švagrovou neustále upomínat, čímž znepříjemníte život hlavně sobě. Ona to zřejmě zas vyřeší pláčem a odchodem, případně si postěžuje mamince, které to na zdraví a pohodě nepřidá. Taky by tchyně, jako další z řady pomáhajících matek, mohla nějak ušetřit dalších 30 táců a dát vám je, abyste tedy nebyli ošizení. To máš X možností...
Ale záleží jen na vás (nebo spíš na tobě - manžel to asi moc neřeší), jestli vám stojí ty peníze za to, abyste se rozhádali se zbytkem rodiny. A že se rozhádáte, na to vem jed. Jenže v tom ti nikdo tady nepomůže, to si musíš rozhodnout sama.

Savela: Tak nevím. Před 22 lety (když se narodil syn) jsme platili nájem 398Kč. Za tentýž byt dnes platíme 5496Kč. Manžel tenkrát bral 3000Kč. Pokud dobře počítám, nájem se nám 13,8násobil.  Kdyby se mu měl 13,8x znásobit plat, bral by dnes 41 400Kč. K tomu máme, jak vidíš hodně daleko. Oběd tehdy stál v menze 2,60 a člověk se najedl, dnes je nejlevnější v Brně v menzách VUT za 27Kč (a syn tvrdí, že ho sní a má hlad). Podotýkám že bez polévky. To je taky desetinásobek. Pravda el. spotřebiče se zlevnily, ale jak často je člověk nakupuje, že? A to nepočítám jak byly velké rodinné přídavky mým rodičům, v poměru k jejich platu tehdy a poměr dnešních rodinných přídavků k dnešním platům. K smíchu je pak jejich poslední navýšení o 5Kč. Mohla bych pokračovat, ale to je jiná debata.

rosemary, rosemary..... ty všechny ty slova co tu holky i já napsaly tak potvrzuješ.....
dnes jsem dostala od zdejší kamarádky takový ten přeposílací mail, když jsem ho četla, vzpomněla jsem si na tebe, dovol prosím tedy, abych ti sem kousek zkopírovala:
Pamatuj si 5 jednoduchých pravidel pro spokojenost:

1. Osvoboď srdce od nenávisti. Odpusť těm, co ti ublížili.

2. Neptrap se minulostí ani budoucností. Co bylo, to bylo a co bude stejně nevíme.

3. Žij jednoduše a měj radost z toho co máš.

4. Dávej více.

5. Očekávej méně.

tímto děkuji své kamarádce...

rosemary napsal(a):

Savela: Tak nevím. Před 22 lety (když se narodil syn) jsme platili nájem 398Kč. Za tentýž byt dnes platíme 5496Kč. Manžel tenkrát bral 3000Kč. Pokud dobře počítám, nájem se nám 13,8násobil.  Kdyby se mu měl 13,8x znásobit plat, bral by dnes 41 400Kč. K tomu máme, jak vidíš hodně daleko. Oběd tehdy stál v menze 2,60 a člověk se najedl, dnes je nejlevnější v Brně v menzách VUT za 27Kč (a syn tvrdí, že ho sní a má hlad). Podotýkám že bez polévky. To je taky desetinásobek. Pravda el. spotřebiče se zlevnily, ale jak často je člověk nakupuje, že? A to nepočítám jak byly velké rodinné přídavky mým rodičům, v poměru k jejich platu tehdy a poměr dnešních rodinných přídavků k dnešním platům. K smíchu je pak jejich poslední navýšení o 5Kč. Mohla bych pokračovat, ale to je jiná debata.

Nevím do které menzy chodí syn, ale moje obě děti chodí do menzy VUT - Kolejní a Purkyňova a oběd je za dvacku bez polévky, za 26,50 je výběr.

rosemary napsal(a):

JÁ NECHCI, ABYSTE MI RADILI KDE VZÍT NEBO NEVZÍT PENÍZE. Opakuji zde již poněkolikáté, že jsem se ptala v prvním příspěvku na Váš názor ohledně půjčených peněz  v rodině a jak jste řešili jejich komplikované vracení.  Proč se tato diskuze zvrhla v něco jiného, to nevím.

jo ták... a proč TY řešíš vrácení? Peníze dala nebo půjčila tvoje tchýně, takže je jen na ní, jestli je bude požadovat vrátit nebo ne a jak s nimi dále naloží, a tobě do toho nic není, není povinná vám něco dávat,
když už se teda ptáš, jak bysme se zachovali nebo zachovaly (myslím že jsme tu zatím samé ženy) my, tak za sebe píšu, že bych to nechala na tchýni, jsou to její peníze a ona je darovala nebo půjčila, rozhodně by to bylo pod moji hrdost žádat něco na co nemám žádný nárok.

Milá Rosemary,
vím, že řešíš určitý problém. My se tu do tebe systematicky navážíme a cením si toho, že ses to s námi ještě nevzdala. :godlike: Už to ukazuje, že to s tebou není tak zlé, jak to vypadá podle našich reakcí. ;)
Já tomu říkám pohled zvenčí ... Ona ta konkrétní částka je jen zástupný problém tvojí situace. A že jsi napsala svůj problém zrovna sem, to byl asi signál k tomu, aby jsi otevřela oči. Bolí to, já vím. A věr tomu, že ti žádná z nás nepřeje nic zlého, každá si prošla svým těžkým obdobím a má své bolestné zkušenosti. Jinak by nás nezajímal tvůj problém,ale třeba bychom řešily kam na dovolenou, nebo jaký krém používat.
Víš, já su tady nováček, ale nakukovat sem chodím už dlouho. Je fakt zajímavé sledovat různé pohledy na nějaký problém. Cestu si však musíš zvolit sama. Naopak pomáháš i ty nám, srovnat si svou situaci s tvou a přemýšlet nad budoucností. :par:
A stejně mi to nedá: můj syn taky studuje na VUT v Brně. Bydlí na privátě za 2 700,-. Vím že tato cena je vyšší a je daná polohou bytu blízko školy. Dnes není doma a nechce se mi pátrat po internetu, ale pokud já vím, tak koleje jsou kolem 2 000,- a výš se pohybují jenom nadstandarty.

savéla napsal(a):

Milá Rosemary,
vím, že řešíš určitý problém. My se tu do tebe systematicky navážíme a cením si toho, že ses to s námi ještě nevzdala. :godlike: Už to ukazuje, že to s tebou není tak zlé, jak to vypadá podle našich reakcí. ;)
Já tomu říkám pohled zvenčí ... Ona ta konkrétní částka je jen zástupný problém tvojí situace. A že jsi napsala svůj problém zrovna sem, to byl asi signál k tomu, aby jsi otevřela oči. Bolí to, já vím. A věr tomu, že ti žádná z nás nepřeje nic zlého, každá si prošla svým těžkým obdobím a má své bolestné zkušenosti. Jinak by nás nezajímal tvůj problém,ale třeba bychom řešily kam na dovolenou, nebo jaký krém používat.
Víš, já su tady nováček, ale nakukovat sem chodím už dlouho. Je fakt zajímavé sledovat různé pohledy na nějaký problém. Cestu si však musíš zvolit sama. Naopak pomáháš i ty nám, srovnat si svou situaci s tvou a přemýšlet nad budoucností. :par:
A stejně mi to nedá: můj syn taky studuje na VUT v Brně. Bydlí na privátě za 2 700,-. Vím že tato cena je vyšší a je daná polohou bytu blízko školy. Dnes není doma a nechce se mi pátrat po internetu, ale pokud já vím, tak koleje jsou kolem 2 000,- a výš se pohybují jenom nadstandarty.

Je to tak jak píšeš, koleje jsou okolo 2000 a my jsme měli to štěstí, že jsme sehnali privát za 1 250, samostatný pokoj, čisto, teplo a velmi milí majitelé - jenom je to hodinu cesty od školy. A jsme moc spokojení, jen mi je líto, že tam nemůže bydlet syn, pokud se tedy na VUT dostane.

Je pravda, že se do mě všichni navážíte a pomalu mě přestává bavit  pořád někoho o něčem přesvědčovat. Nevím sice, kde stojí koleje 2000, ale že syn platí 2700 vím jistě, protože  si je inkasují z našeho účtu sami. Rozhodně nemá žádný nadstandard, bydlí Pod Palackým vrchem v9.patře. Když se tam stěhoval, ani nešel jeden z výtahů a na druhý byla fronta, tak jsme to tahali po schodech. Je pravda, že vloni platil ještě za koleje 2200, ale ceny se mění. Můžete se o tom přesvědčit na těchto stránkách.http://www.kam.vutbr.cz/default.asp?p=doku
Mám pocit, že mě chcete přesvědčit o tom, že mi syn lže, ale on nemá důvod. Víc peněz mu stejně dát nemůžu.  V menze sice je jakési jídlo za 19,50,ale je to břečka, která se většinou nehodí jíst. Za 26,50Kč se to už většinou jíst dá, ale je to bez polévky, bez pití, bez jakéhokoliv salátu. Pokud však bys chtěla jen blbou pizzu, nepodíváš se pod 35Kč, opět bez ničeho dalšího. Polévka stojí 5Kč, salát 10, pečivo... Ale to jsou věci, které tady nezměním ani já ani Vy. Stejně tak je jistě rozdíl, jestli někdo studuje VŠ pedagogickou - obor tělesná výchova nebo Elektrotech.průmyslovku -obor počítačové systémy. Nebaví mě přesvědčovat, že internet potřebuje i v sobotu a neděli, protože na něm tvoří úkoly a potřebuje jej i k běžné komunikaci s kamarády (posílají si různé protokoly...)  Myslím, že tato debata nemá smysl, poněvadž lidé, kteří se tady vyjadřují asi neví o čem je řeč, nemluvě o tom, že se to zvrhlo v něco jiného a málokdo reaguje na můj prvotní dotaz. A pokud už ano, tak opět jsou to urážky, abych peníze získala za každou cenu a rozhádala celou rodinu. Kdybych to tak chtěla udělat, asi bych se nepotřebovala radit. Přeji Vám všem hodně štěstí a neodsuzujte každého předem, aniž byste se snažili ho pochopit.

A jak píše Blanka, platit 1250Kč za cenu hodinového dojíždění do školy, tak to bych tedy nechtěla. Syn (a VSICHNI jeho spolužáci) nosí pravidelně u sebe notebook. Během studií byli několikrát jeho kamarádi přepadeni a okradeni, jeden to málem nepřežil, poněvadž ho večer praštili po hlavě a nechali ležet, do rána mu na chodníku nikdo nepomohl. Minulý týden okradli dalšího - notebook, mobil a 500Kč. Školu mají dva dny v týdnu až do sedmi do večera, v zimě v tu dobu bývá tma...
Jo a abych nezapomněla,dozvěděl se,že  má přiděleny koleje na příští rok a musí zaplatit ihned zálohu 4000Kč. A klidně si pište, že kecá... Já to mám potvrzené i od známé, jejíž syn tam studuje taky.

Vím o čem mluvíš, můj syn VUT v Brně studuje!!!
Jenomže ty pořád mluvíš o tom svém a nechceš pochopit a nechceš... :dumbom:
Tvého syna nikdo nepodezírá ze lhaní ale možná z pohodlnosti :rodna:
Měla jsem taky takové období kdy jsem stále mlela svou pravdu a nechápala proč mě druzí nemají rádi.
Neboj, nezmoudřela jsem :gloria: , jenom jsem možná otevřela oči :rolleyes:
ale na to si kasždý musí přijít sám.
Moje dítko v rámci úspory penízek pro svou útratu se rozhodlo, že si bude vařit. Vezme si těstoviny a dělá pokusy
:mad: no ještě se mi neotrávil a přiznávám se, že vůbec neřeším jak to dělá s holkama, za co je kam zve. Je mu 20 a stará se sám. Tak to za něj prostě neřeš

ale tady se tě snažil pochopit úplně každý.
nikdo tě neodsuzoval, každý ti řekl, co by na tvém místě dělal, ale to ty považuješ za:

rosemary napsal(a):

urážky

nikdo ti neřekl, že si máš rozhádat rodinu, jen ti každý řekl, že se tak v tom případě stane
nikdo neřekl, že tvůj syn lže, jen se ti všichni snažili naznačit, že to jde i jinak, případně řekli jak je to u nich.
Prostě shrnuto: neslyšelas, cos slyšet chtěla.... tak jsou všici špatní a nikdo tě nechápe.....
Dobře, jsem špatná a nechápu tě.... Pomohlo ti to nějak?
Bývala bych se jinak podepsala pod to, co napsala savéla, ale v tvém případě, to ještě bude dlouho trvat, než ti vůbec dojde, co ti tu každý říkal. Jsem na Babinetu dlouho, ještě za starého fóra a za tu dobu jsem vypozorovala, že každý kdo sem přijde má nějaký problém, ne ten s kterým přijde, ale jiný, hlubší, který způsobuje lavinu ostatních problémů. A pokud ten člověk chce, tak většinou během 3 - 9 ti měsíců na ten problém přijde, pak nastane etapa sebezapírání.... A pak dokáže ten prapůvodní problém pojmenovat a má na výběr, buď s tím něco udělá, nebo se v tom bude plácat dál. Není to vůbec lehké, dokonce bych řekla, že to bolí, ale ten výsledek za to stojí. Všichni, které tu uvidíš, po každé když přijdeš, něco měli a to něco pochopili a dokázali se s tím porat. Každý nový člověk, začíná úplně stejně jako ty. Snad z toho chápeš, že se nikdo na tebe nezlobí, nikdo tě z ničeho nepodezírá, jen jsi dostala nastavené zrcadlo a já se vůbec nedivím, že to co tam vidíš, se ti ani za mák nelíbí.
Měj se hezky a kdyby někdy náhodou, vždycky tu někoho najdeš, vždy ti někdo nastaví zrcadlo aby jsi se z obrazu mohla poučit, ty sama, protože to je jen a jen tvá práce, nikdo ji za tebe neudělá. To je totiž jediná a hlavní funkce totoho fóra.

Rosemary, všimla sis jak jsi negativní ? Na všechno odpovídáš ne , nemůžu,  nechci :usch: .

Cilko :godlike:
budem to psát společně :lol: dokonce i do času se trefujeme :lol::lol::lol::lol:
Tak Tě teda zdravím :supr:

savéla: jj, a že nám to jde :lol: ....

Dobrý den! V současné době studuji 3 rokem teleinformatiku na VUT. Bydlím na kolejích Pod Palackého Vrchem, což je, podle reakce jedné čtenářky, asi LUXUSNÍ MILIONÁŘSKÁ ČTVRŤ kde bydlí asi 3 tisíce synů prezidentů atp... Za kolej se platí  podle následujícího platného cenníku: http://www.kam.vutbr.cz/default.asp?p=doku + cena za internet. Tudíž cca 2600 měsíčně. Za zaplacení jídel v menze... je pravda ze jsou jídla za 19. což je ale bez pití bez polévky a jakéhokoli salátu. Pro zájemkyně příkládám ceny jídel v menze!!! která jsou poživatelná http://www.kam.vutbr.cz/skripty/doc.asp?id=64  Dále si dovolím připomenout ceny za šalinkarty atp.. zkrátka pokud neberu v potaz cenu za účet mobilního telefonu, bez kterého si jistě málokdo z Vás dokáže současný život představit... potřebuju k přežití 4,5 tis. měsíčně... Kalkulačku máte, zkuste si to přepočítat.

bez komentáře........

A k původnímu dotazu Rosemary! Pokud daná teta má pujčené peníze není nutné peníze dávat Rosemary. Jednoznačně je však má vrátit paní, která jí je půjčila... Protoze pokud jsem si to dobře přečetl, peníze nedostala, pouze je má půjčené. Je smutné číst jaké máte vztahy mezi příbbuzenstvem... Vina bývá většinou na obou stranách, ne jenom na jedné. A pokud se vyjádřím ještě k jedné uživatelce co řekla že nešla studovat... To je prostě pouze nadutost... Udělám vše pro to, abych moje děti na vysoké škole udržel, ikdybych v tu dobu měl vzít pujíčku a chodit na kořínky... Protože v žádném případě nechci aby moje děti museli řešit ty stejné problémy s penězi co já... tím spíš kvůli mojí pohodlnosti, že museli chodit na brigády a ne se učit na nějakou zkoušku... asi by mi to dobrému svědomí nepřidalo... Kdo nestudoval na vysoké ať se nevyjadřuje... (Pro rýpali co studovali) dnes je trošku jiný přístup než býval...  Rosemary držím pěsti aby vydrželi i s manželem! At děti můžou dostudovat!!

cilka napsal(a):

bez komentáře........

No ono čísla se komentují špatně, když nevíte o čem je řeč...

Jejda, synáček se probudil :)
Ale my to všechno víme, naše děti taky studují ...
A můžu nějaké dotazy:
Máš vyřízené všechny dostupné dávky - kolejné, stipendium apod.?
Kolik hodin odpracuješ na brigádách a kolik si vyděláš?
Co doma pomáháš nebo jenom čekáš na servis?
Co si umíš sám uvařit?
Kolik utratíš za své záliby - kino,sport,hospůdky?
Kdo to financuje?
Máš už na léto zajištěnou brigádu?
Máš rád své rodiče?
Měj, strašně moc a občas jim to dej i najevo. Oni tě taky milují, tak jak my milujeme své děti. Jenom si uvědom, že největší dar od rodičů je postavit dítě do života tak, aby se dokázalo o sebe postarat. Tak jim v tom pomož.

Kopeš za stejný klub, co?

savéla napsal(a):

Jejda, synáček se probudil :)
Ale my to všechno víme, naše děti taky studují ...
A můžu nějaké dotazy:
Máš vyřízené všechny dostupné dávky - kolejné, stipendium apod.?
Kolik hodin odpracuješ na brigádách a kolik si vyděláš?
Co doma pomáháš nebo jenom čekáš na servis?
Co si umíš sám uvařit?
Kolik utratíš za své záliby - kino,sport,hospůdky?
Kdo to financuje?
Máš už na léto zajištěnou brigádu?
Máš rád své rodiče?
Měj, strašně moc a občas jim to dej i najevo. Oni tě taky milují, tak jak my milujeme své děti. Jenom si uvědom, že největší dar od rodičů je postavit dítě do života tak, aby se dokázalo o sebe postarat. Tak jim v tom pomož.

Takže na tohle jsem více než čekal...  :lol:
ad 1) kolejné mám , na prospěchové stip. bohužel nemám znalosti... o jiném nevím, rád se přiučím
ad 2) kolik věnuji brigádám je moje věc a vydělám si cca 20 tis. měsíčně...
ad 3) pokud jsem doma, snažím se pomoci s čím to jde
ad 4) vařit umím což může potvrdit i přítelkně. (kuře, špagety, atp...) Na kolejích je to ale celkem těžké, vařit na plot. vařiči který nefunguje, je špinavý že bych na něj nedal ani zavřenou konzervu... no nutno vidět... Zájemcům klidně zašlu foky...
ad 5) do hospody nechodím nemám čas a do kina taky ne... máme kolejnet
ad 6) snažím se financovat já
ad 7) brigádím celý rok
ad 8) rodiče miluju ale vím jaké to je, když brigády nejdou a peníze potřebuju...

To je přesné! Tady promluvil konečně člověk, který skutečně ví o čem je řeč. Je na úrovni a dokonce dokázal pochopit i můj prvotní dotaz.

no bodejť by ne!!!!
rosemary, hodně štěstí v životě :)

Milá Rosemary,
tak mi to nakonec nedalo a musím také reagovat, i když Tě má reakce asi taky nepotěší.
Nejdřív k těm penězům. Našetřila je tchýně, byly tedy jen a pouze její, a dokud vám je nedala do ruky, bylo vám houby po tom, proč je našetřila a co s nimi chtěla udělat. Myslím, že to, že se vás zeptala, jestli je může dát švagrové, které mimochodem právě v té době zemřel manžel, bylo jen proto, že věděla, že byste se to stejně dozvěděli a chtěla mít klid. Ona ta poznámka, že nikdy předtím jste od ní nedostali ani korunu, o ledasčems vypovídá. Stejně jako ostatní tvá slova.
A teď bez urážky, ale myslím, že tvůj problém je úplně někde jinde než v tom, že vám švagrová nevrací peníze, které navíc nebyly vaše.
Maslím, že máš celkově špatný přístup.
Holky se ti tady snažily vysvětlit, jak to vidí ony a jak by se dalo řešit. Ale mě se zdá (možná se mýlím), že jsi z toho pochopila, že ti řekly, že jsi neschopná, protože se o sebe nejste schopni s manželem postarat, a že máš děti vzít ze školy.
Ale to přece žádná ani nenaznačila.
Váš problém není těch 30 000, které byste teď momentálne potřebovali, ale především skutečnost, že stále nemáte dost peněz na to, co potřebujete, aby vaše děti měli všechno a nemuseli pro to nic dělat. Tak to vidím já. Ale pak vás těch 30 000 fakt nevytrhne.
Proč dáváte oběma dětem 5 000 na měsíc, to obě za školu úplně stejně. O jednom synovi víme, že platí 2 700 na kolej (to je na kolej docela dost, kde to proboha bydlí), 1 00 za cestu a 1 200 za jídlo. A co to druhé? Dáváte jim oběma stejně proto, že musíte, nebo proto, že prostě chceš, aby měly obě pocit, že je máš ráda stejně? Přijde mi totiž, že sílu a velikost lásky poměřuješ tím, kolik čeho dali rodiče svým dětem. Zkus se nad tím zamyslet.
A ještě něco, tvé věty:  Naše děti nejsou slepé a dokážou si ledacos v hlavě srovnat. Vidí, že teta chodí v oblečení šitém na míru, zatímco já pokud si vůbec něco koupím, tak od Vietnamců.
Toto bych chápala jako své selhání, kdybych jim studia neumožnila.   
Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...).
mě fakt taky nadzvedly.
Vím, že chceš, aby tvé děti mohly studovat. Jasně, proč ne, pokud na to mají. Ne peníze, ale hlavu. Ale v tomhle bych řekla že problém nebude. Nemyslím, že tvé děti jsou nějací flákači, kteří si užívají studenstkého života, jen si prostě neuvědomují, kolik vás to jejich studium stojí. Co všechno si musíte s manželem odepřít, aby ony mohly studovat.
Není to tak? Myslím, že je, že i před nimi pořád opakuješ, jak ty chceš, aby mohly stufovat, jak jim to musíš umožnit, jak bys to považovala za své selhání. Ty.... ty... ty... nikdo jiný tvá oběť. Myslíš, že to ocení, že ti to jednou vrátí? proč, když pořád slyší, že je to tvá povinnost.
Myslím, že je ti líto, že nemůžeš mít to, co ostatní, že musíš pořád šetřit, že ostatním prostě podvědomě závidíš, a tak sis prostě řekla, že za všechno může švagrová, že ta si užívá, protože má vašich 30 000.
neužívá. Rozhodně ne za vaše peníze.
Nenapadlo tě třeba někdy, že svagrová nosí oblečení šité na míru proto, že si ho šije sama?
A ještě ti chci říct, že vím, jaké to je, když dítě studuje a rodiče nemají peníze.
Byla jsem takové dítě. Pravda, já skončila vysokou před třemi lety.
Má máma žila se mnou a s mou sestrou sama a vydělávala tehdy, před pěti lety až osmi lety něco mezi 4 až 6 tisíci čistého (podle toho, jaký byl měsíc, jak se soukromníkovi dařilo) a náš otec na nás se sestrou platil výživné 2 200 Kč na obě dohromady z platu 40 tisíc čistého (je to velký šéf). Jinak nic, ani korunu na školu, knížky, výlety. Pravda, máma brala ještě přídavky a nějaké doplatky od sociálky do živostíno minima, takže se u nás doma sešlo v průměru tak 8 tisíc měsíčně. Závratná částka, že. Bydlíme ve vlastním domě, takže odpadl nájem, ale kdo bydlí v domě, ví, jaké náklady to obnáší.
Studovala jsem v Praze, kam jsem dojížděla a přes týden jsem bydlela na kolejích. Na měsíc jsem dostávala 2 500 Kč, a z toho bylo 1000 na kolej a 1 200 na cestu. na jídlo jsem měla na celý měsíc 300 Kč. Síla že, a to jsem ještě ušetřila. Ale neboj, hlady jsem netrpěla a neumřela, rozhodně mě není třeba litovat. Dokonce to na mě nezanechalo ani žádné následky. Prostě jsem se přes týden živila rohlíkama, někdy suchýma, někdy jsem si z domu přivezla nějakou paštiku, sýr nebo pomazánku. Učebnice jsem si půjčovala od kamarádů a kopírovala je. Učebnice na právech totiž běžně stojí 500 kč a víc (míň snad nestojí žádná) a pomalu na každá semestr potřebujete i do toho stejného předmětu novou.
Kultura byla pro mě neznámý pojem.
Navíc jsem si i já chodila přividělávat, takže jsem si oblečení a podobné věci kupovala ze svého. Občas jsem si ze svého výdělku platila celou školu, to když bylo potřeba koupit uhlí.
Ale nevadilo mi to. Nikdy jsem nelitovala, že něco nemám. Věděla jsem totiž, že máma dělá všechno proto, abych mohla studovat a aby mohla současně chodit na střední i má sestra. Věděla jsem, že na víc prostě nemáme, žádná dovolená, žádné nové oblečení, jen jídlo a peníze na školu a na cestu do práce pro mámu. A věděla jsem, že když budu chtít chodit na jídlo do menzy na tehdy 22 Kč jedno jídlo, tak budu moct, máma neřekne ani slovo, ale taky jsem věděla, že v tom případě bude ty suché rohlíky jíst má máma. A to bych nepřipustila.
jen to jsem ti chtěla říct. Nejsem žádné svaté dítě, žádný skvělý zázrak. Jen mi má máma natolik věřila, že mi narovinu řekla už když jsem chodila na gympl, jak jsme na tom s penězi, a si toho vážím.

rosemary, asi takhle:
Tvoje tchyně řekla, že ušetřila pro své 3 děti stejné peníze, ale zároveň se rozhodla, že jedno z nich je (podle ní) potřebuje víc, takže se rozhodla pomoci dceři. Nikde se nezmiňuješ o třetím sourozenci - dostal korunky, nebo je taky "půjčil" sestře? Chápu, že se můžeš cítit ukřivděná, ale měla by sis konečně uvědomit, že máma ušetřila peníze pro svoje děti a ne pro tebe nebo tvoji rodinu. Ty bys na těch 30 táců v podstatě žádný nárok neměla, kdyby je tchyně dala jen svému synovi (tvému manželovi) a ne vám oběma. Takže celou situaci by si měl vyřešit tvůj manžel se švagrovou. Jestli nechce, třeba k tomu má důvod. Možná právě to "nerozhádání" rodiny, nebo chce prostě jenom mít klid. Jestli mu dáváš hodně najevo, jak tě to žere (a jak to prezentuješ tady), ani bych se mu nedivila.

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

To platí pro nepřiděleno!
Jaruško tobě patří :godlike: protože já jsem ta "nadutá" co radši nešla studovat.

Jarka napsal(a):

Milá Rosemary,
tak mi to nakonec nedalo a musím také reagovat, i když Tě má reakce asi taky nepotěší.
Nejdřív k těm penězům. Našetřila je tchýně, byly tedy jen a pouze její, a dokud vám je nedala do ruky, bylo vám houby po tom, proč je našetřila a co s nimi chtěla udělat. Myslím, že to, že se vás zeptala, jestli je může dát švagrové, které mimochodem právě v té době zemřel manžel, bylo jen proto, že věděla, že byste se to stejně dozvěděli a chtěla mít klid. Ona ta poznámka, že nikdy předtím jste od ní nedostali ani korunu, o ledasčems vypovídá. Stejně jako ostatní tvá slova.
A teď bez urážky, ale myslím, že tvůj problém je úplně někde jinde než v tom, že vám švagrová nevrací peníze, které navíc nebyly vaše.
Maslím, že máš celkově špatný přístup.
Holky se ti tady snažily vysvětlit, jak to vidí ony a jak by se dalo řešit. Ale mě se zdá (možná se mýlím), že jsi z toho pochopila, že ti řekly, že jsi neschopná, protože se o sebe nejste schopni s manželem postarat, a že máš děti vzít ze školy.
Ale to přece žádná ani nenaznačila.
Váš problém není těch 30 000, které byste teď momentálne potřebovali, ale především skutečnost, že stále nemáte dost peněz na to, co potřebujete, aby vaše děti měli všechno a nemuseli pro to nic dělat. Tak to vidím já. Ale pak vás těch 30 000 fakt nevytrhne.
Proč dáváte oběma dětem 5 000 na měsíc, to obě za školu úplně stejně. O jednom synovi víme, že platí 2 700 na kolej (to je na kolej docela dost, kde to proboha bydlí), 1 00 za cestu a 1 200 za jídlo. A co to druhé? Dáváte jim oběma stejně proto, že musíte, nebo proto, že prostě chceš, aby měly obě pocit, že je máš ráda stejně? Přijde mi totiž, že sílu a velikost lásky poměřuješ tím, kolik čeho dali rodiče svým dětem. Zkus se nad tím zamyslet.
A ještě něco, tvé věty:  Naše děti nejsou slepé a dokážou si ledacos v hlavě srovnat. Vidí, že teta chodí v oblečení šitém na míru, zatímco já pokud si vůbec něco koupím, tak od Vietnamců.
Toto bych chápala jako své selhání, kdybych jim studia neumožnila.   
Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...).
mě fakt taky nadzvedly.
Vím, že chceš, aby tvé děti mohly studovat. Jasně, proč ne, pokud na to mají. Ne peníze, ale hlavu. Ale v tomhle bych řekla že problém nebude. Nemyslím, že tvé děti jsou nějací flákači, kteří si užívají studenstkého života, jen si prostě neuvědomují, kolik vás to jejich studium stojí. Co všechno si musíte s manželem odepřít, aby ony mohly studovat.
Není to tak? Myslím, že je, že i před nimi pořád opakuješ, jak ty chceš, aby mohly stufovat, jak jim to musíš umožnit, jak bys to považovala za své selhání. Ty.... ty... ty... nikdo jiný tvá oběť. Myslíš, že to ocení, že ti to jednou vrátí? proč, když pořád slyší, že je to tvá povinnost.
Myslím, že je ti líto, že nemůžeš mít to, co ostatní, že musíš pořád šetřit, že ostatním prostě podvědomě závidíš, a tak sis prostě řekla, že za všechno může švagrová, že ta si užívá, protože má vašich 30 000.
neužívá. Rozhodně ne za vaše peníze.
Nenapadlo tě třeba někdy, že svagrová nosí oblečení šité na míru proto, že si ho šije sama?
A ještě ti chci říct, že vím, jaké to je, když dítě studuje a rodiče nemají peníze.
Byla jsem takové dítě. Pravda, já skončila vysokou před třemi lety.
Má máma žila se mnou a s mou sestrou sama a vydělávala tehdy, před pěti lety až osmi lety něco mezi 4 až 6 tisíci čistého (podle toho, jaký byl měsíc, jak se soukromníkovi dařilo) a náš otec na nás se sestrou platil výživné 2 200 Kč na obě dohromady z platu 40 tisíc čistého (je to velký šéf). Jinak nic, ani korunu na školu, knížky, výlety. Pravda, máma brala ještě přídavky a nějaké doplatky od sociálky do živostíno minima, takže se u nás doma sešlo v průměru tak 8 tisíc měsíčně. Závratná částka, že. Bydlíme ve vlastním domě, takže odpadl nájem, ale kdo bydlí v domě, ví, jaké náklady to obnáší.
Studovala jsem v Praze, kam jsem dojížděla a přes týden jsem bydlela na kolejích. Na měsíc jsem dostávala 2 500 Kč, a z toho bylo 1000 na kolej a 1 200 na cestu. na jídlo jsem měla na celý měsíc 300 Kč. Síla že, a to jsem ještě ušetřila. Ale neboj, hlady jsem netrpěla a neumřela, rozhodně mě není třeba litovat. Dokonce to na mě nezanechalo ani žádné následky. Prostě jsem se přes týden živila rohlíkama, někdy suchýma, někdy jsem si z domu přivezla nějakou paštiku, sýr nebo pomazánku. Učebnice jsem si půjčovala od kamarádů a kopírovala je. Učebnice na právech totiž běžně stojí 500 kč a víc (míň snad nestojí žádná) a pomalu na každá semestr potřebujete i do toho stejného předmětu novou.
Kultura byla pro mě neznámý pojem.
Navíc jsem si i já chodila přividělávat, takže jsem si oblečení a podobné věci kupovala ze svého. Občas jsem si ze svého výdělku platila celou školu, to když bylo potřeba koupit uhlí.
Ale nevadilo mi to. Nikdy jsem nelitovala, že něco nemám. Věděla jsem totiž, že máma dělá všechno proto, abych mohla studovat a aby mohla současně chodit na střední i má sestra. Věděla jsem, že na víc prostě nemáme, žádná dovolená, žádné nové oblečení, jen jídlo a peníze na školu a na cestu do práce pro mámu. A věděla jsem, že když budu chtít chodit na jídlo do menzy na tehdy 22 Kč jedno jídlo, tak budu moct, máma neřekne ani slovo, ale taky jsem věděla, že v tom případě bude ty suché rohlíky jíst má máma. A to bych nepřipustila.
jen to jsem ti chtěla říct. Nejsem žádné svaté dítě, žádný skvělý zázrak. Jen mi má máma natolik věřila, že mi narovinu řekla už když jsem chodila na gympl, jak jsme na tom s penězi, a si toho vážím.

Bohužel to dané uživatelce nechalo následky a to na nejhorším možném místě... Chudera se zblázniila

helena napsal(a):

rosemary, asi takhle:
Tvoje tchyně řekla, že ušetřila pro své 3 děti stejné peníze, ale zároveň se rozhodla, že jedno z nich je (podle ní) potřebuje víc, takže se rozhodla pomoci dceři. Nikde se nezmiňuješ o třetím sourozenci - dostal korunky, nebo je taky "půjčil" sestře? Chápu, že se můžeš cítit ukřivděná, ale měla by sis konečně uvědomit, že máma ušetřila peníze pro svoje děti a ne pro tebe nebo tvoji rodinu. Ty bys na těch 30 táců v podstatě žádný nárok neměla, kdyby je tchyně dala jen svému synovi (tvému manželovi) a ne vám oběma. Takže celou situaci by si měl vyřešit tvůj manžel se švagrovou. Jestli nechce, třeba k tomu má důvod. Možná právě to "nerozhádání" rodiny, nebo chce prostě jenom mít klid. Jestli mu dáváš hodně najevo, jak tě to žere (a jak to prezentuješ tady), ani bych se mu nedivila.

Pokud je ušetřila pro své děti, má je mezi ně rovnoměrně rozdělit! A ne dát peníze pro své děti jen jednomu!!! A další věc, peníze mu nedala ale půjčila a v tom je asi ten rozdíl co většina z Vás co se vyjadřuje asi doposud nepochopila:offtopic:

savéla napsal(a):

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

Ono je to hlavně o tom přístupu... Rodiče se ke mě chovají naprosto skvěle (lépe řečeno dají mi všechno co můžou.. určitě by za mě i dýchali") Pokud tohle dokážete dát svým dětem, budou se chovat jako já!

Možná už švagrová peníze vrátila, babička nemá povinnost vás o tom informovat.

aprill napsal(a):

Možná už švagrová peníze vrátila, babička nemá povinnost vás o tom informovat.

Další co nemyslí dřív než píše. Rosemary napsala jasně že se daná paní rozbrečela a řekla že peníze vrátit nemohla

neprideleno napsal(a):

savéla napsal(a):

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

Ono je to hlavně o tom přístupu... Rodiče se ke mě chovají naprosto skvěle (lépe řečeno dají mi všechno co můžou.. určitě by za mě i dýchali") Pokud tohle dokážete dát svým dětem, budou se chovat jako já!

Já požaduji po svých dětech jejich vlastní názor.

aprill napsal(a):

neprideleno napsal(a):

savéla napsal(a):

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

Ono je to hlavně o tom přístupu... Rodiče se ke mě chovají naprosto skvěle (lépe řečeno dají mi všechno co můžou.. určitě by za mě i dýchali") Pokud tohle dokážete dát svým dětem, budou se chovat jako já!

Já požaduji po svých dětech jejich vlastní názor.

Připadá Vám že ho já nemám? A za druhé... totéž razí i naši a budu i já

Možná je vrátila  včera. Možná  už  babička netrvá na vrácení.

Totéž razí i naši a budu i já... navíc připadá Vám že já názor nemám :D:D:D:D

Začínám si myslet že tato diskuze asi přestává mít smysl... Nic to nemění na tom, že chování těchto lidí není takové jaké bych si já přál... Je tu někdo kdo si myslí že je "fér" dávat jednomu sourozenci vše a druhému nic? Pokud někoho urazím budu rád... je to hlupák!

Jaká matka - takový syn ...

neprideleno napsal(a):

[
Takže na tohle jsem více než čekal...  :lol:
ad 1) kolejné mám , na prospěchové stip. bohužel nemám znalosti... o jiném nevím, rád se přiučím
ad 2) kolik věnuji brigádám je moje věc a vydělám si cca 20 tis. měsíčně...
ad 3) pokud jsem doma, snažím se pomoci s čím to jde
ad 4) vařit umím což může potvrdit i přítelkně. (kuře, špagety, atp...) Na kolejích je to ale celkem těžké, vařit na plot. vařiči který nefunguje, je špinavý že bych na něj nedal ani zavřenou konzervu... no nutno vidět... Zájemcům klidně zašlu foky...
ad 5) do hospody nechodím nemám čas a do kina taky ne... máme kolejnet
ad 6) snažím se financovat já
ad 7) brigádím celý rok
ad 8) rodiče miluju ale vím jaké to je, když brigády nejdou a peníze potřebuju...

Tak 20 tisíc čistého za měsíc. V tom případě se ptám, proš si sakra neplatíš tu školu celou? Copak by ti, kdybys zaplatil 5000 za školu, nestačilo na měsíční spotřebu 16 000? Mě by musela hanba fackovat, kdyby moje máma neměla peníze pomalu ani na jídlo a já vydělávala při denním studiu takovýhle prachy a nechala se živit a platit si školu.
Holt každý jsme jiný.

Říká se jaká matka taká Katka... ne syn

To neprideleno"

"Pokud je ušetřila pro své děti, má je mezi ně rovnoměrně rozdělit! A ne dát peníze pro své děti jen jednomu!!! A další věc, peníze mu nedala ale půjčila a v tom je asi ten rozdíl co většina z Vás co se vyjadřuje asi doposud nepochopila"

Omyl, zlatíčko, velký omyl. I když ušetřila peníze s tím, že jsou pro její děti, je JEN A JEN na ní, kterému z nich je dá nebo půjčí. Nikdo z potomků nemá nejmenší právo rozhodovat o tom, jak se ta částka rozdělí. A i kdyby je, dejme tomu, půjčila, je zas jenom její věc, jestli a kdy bude chtít půjčku vrátit. Mně skutečně fascinuje ta (nemám jiné slovo) drzost, se kterou si zbytek rodiny osobuje "právo" na rozhodování o něčem, co jim vůbec nepatří. Předpokládám, že matka je dospělá a svéprávná, tudíž schopná se rozhodnout, co udělá se svým majetkem. Kdyby stokrát řekla, že ušetřila peníze pro děti a pak je třeba prošustrovala se zajíčkama nebo je dala na opuštěné kočky, nemůže nikdo z nich říct ani slovo.

Jarka napsal(a):

neprideleno napsal(a):

[
Takže na tohle jsem více než čekal...  :lol:
ad 1) kolejné mám , na prospěchové stip. bohužel nemám znalosti... o jiném nevím, rád se přiučím
ad 2) kolik věnuji brigádám je moje věc a vydělám si cca 20 tis. měsíčně...
ad 3) pokud jsem doma, snažím se pomoci s čím to jde
ad 4) vařit umím což může potvrdit i přítelkně. (kuře, špagety, atp...) Na kolejích je to ale celkem těžké, vařit na plot. vařiči který nefunguje, je špinavý že bych na něj nedal ani zavřenou konzervu... no nutno vidět... Zájemcům klidně zašlu foky...
ad 5) do hospody nechodím nemám čas a do kina taky ne... máme kolejnet
ad 6) snažím se financovat já
ad 7) brigádím celý rok
ad 8) rodiče miluju ale vím jaké to je, když brigády nejdou a peníze potřebuju...

Tak 20 tisíc čistého za měsíc. V tom případě se ptám, proš si sakra neplatíš tu školu celou? Copak by ti, kdybys zaplatil 5000 za školu, nestačilo na měsíční spotřebu 16 000? Mě by musela hanba fackovat, kdyby moje máma neměla peníze pomalu ani na jídlo a já vydělávala při denním studiu takovýhle prachy a nechala se živit a platit si školu.
Holt každý jsme jiný.

Školu si sám platím sám :kapitulation: sorry :lol: Ale vzhledem k tomu že podnikám... občas to prostě nejde, ne mojí vinou, spoustu zákazníků se prostě nemají k zaplacení... Je normální čekat měsíc po splatnosti na peníze... A z čeho bych žil, nevím. Ted to jde, horší byli začátky...

savéla napsal(a):

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

To platí pro nepřiděleno!
Jaruško tobě patří :godlike: protože já jsem ta "nadutá" co radši nešla studovat.

Ale ne, nepatří. Prostě mám ráda suché rohlíky :lol:

neprideleno napsal(a):

Říká se jaká matka taká Katka... ne syn

Oba stejně závistiví :usch: .

helena napsal(a):

To neprideleno"

"Pokud je ušetřila pro své děti, má je mezi ně rovnoměrně rozdělit! A ne dát peníze pro své děti jen jednomu!!! A další věc, peníze mu nedala ale půjčila a v tom je asi ten rozdíl co většina z Vás co se vyjadřuje asi doposud nepochopila"

Omyl, zlatíčko, velký omyl. I když ušetřila peníze s tím, že jsou pro její děti, je JEN A JEN na ní, kterému z nich je dá nebo půjčí. Nikdo z potomků nemá nejmenší právo rozhodovat o tom, jak se ta částka rozdělí. A i kdyby je, dejme tomu, půjčila, je zas jenom její věc, jestli a kdy bude chtít půjčku vrátit. Mně skutečně fascinuje ta (nemám jiné slovo) drzost, se kterou si zbytek rodiny osobuje "právo" na rozhodování o něčem, co jim vůbec nepatří. Předpokládám, že matka je dospělá a svéprávná, tudíž schopná se rozhodnout, co udělá se svým majetkem. Kdyby stokrát řekla, že ušetřila peníze pro děti a pak je třeba prošustrovala se zajíčkama nebo je dala na opuštěné kočky, nemůže nikdo z nich říct ani slovo.

Vážená paní jste asi padlá na hlavičku... Kdyby peníze vzala a vyhodila je do koše je to čistě její věc... Ovšem již nepovažuju a považovat nebudu za férové jednání že jednomu dá vše a druhému nic. Tím spíš když daný jedinec jezdí po dovolených a druhý nemá na chleba... Trochu myslím než reaguju :reta::reta:

aprill napsal(a):

neprideleno napsal(a):

Říká se jaká matka taká Katka... ne syn

Oba stejně závistiví :usch: .

No jo... jsem hodně závistivý :D:D To se teda povedlo

neprideleno napsal(a):

Jarka napsal(a):

Milá Rosemary,
tak mi to nakonec nedalo a musím také reagovat, i když Tě má reakce asi taky nepotěší.
Nejdřív k těm penězům. Našetřila je tchýně, byly tedy jen a pouze její, a dokud vám je nedala do ruky, bylo vám houby po tom, proč je našetřila a co s nimi chtěla udělat. Myslím, že to, že se vás zeptala, jestli je může dát švagrové, které mimochodem právě v té době zemřel manžel, bylo jen proto, že věděla, že byste se to stejně dozvěděli a chtěla mít klid. Ona ta poznámka, že nikdy předtím jste od ní nedostali ani korunu, o ledasčems vypovídá. Stejně jako ostatní tvá slova.
A teď bez urážky, ale myslím, že tvůj problém je úplně někde jinde než v tom, že vám švagrová nevrací peníze, které navíc nebyly vaše.
Maslím, že máš celkově špatný přístup.
Holky se ti tady snažily vysvětlit, jak to vidí ony a jak by se dalo řešit. Ale mě se zdá (možná se mýlím), že jsi z toho pochopila, že ti řekly, že jsi neschopná, protože se o sebe nejste schopni s manželem postarat, a že máš děti vzít ze školy.
Ale to přece žádná ani nenaznačila.
Váš problém není těch 30 000, které byste teď momentálne potřebovali, ale především skutečnost, že stále nemáte dost peněz na to, co potřebujete, aby vaše děti měli všechno a nemuseli pro to nic dělat. Tak to vidím já. Ale pak vás těch 30 000 fakt nevytrhne.
Proč dáváte oběma dětem 5 000 na měsíc, to obě za školu úplně stejně. O jednom synovi víme, že platí 2 700 na kolej (to je na kolej docela dost, kde to proboha bydlí), 1 00 za cestu a 1 200 za jídlo. A co to druhé? Dáváte jim oběma stejně proto, že musíte, nebo proto, že prostě chceš, aby měly obě pocit, že je máš ráda stejně? Přijde mi totiž, že sílu a velikost lásky poměřuješ tím, kolik čeho dali rodiče svým dětem. Zkus se nad tím zamyslet.
A ještě něco, tvé věty:  Naše děti nejsou slepé a dokážou si ledacos v hlavě srovnat. Vidí, že teta chodí v oblečení šitém na míru, zatímco já pokud si vůbec něco koupím, tak od Vietnamců.
Toto bych chápala jako své selhání, kdybych jim studia neumožnila.   
Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...).
mě fakt taky nadzvedly.
Vím, že chceš, aby tvé děti mohly studovat. Jasně, proč ne, pokud na to mají. Ne peníze, ale hlavu. Ale v tomhle bych řekla že problém nebude. Nemyslím, že tvé děti jsou nějací flákači, kteří si užívají studenstkého života, jen si prostě neuvědomují, kolik vás to jejich studium stojí. Co všechno si musíte s manželem odepřít, aby ony mohly studovat.
Není to tak? Myslím, že je, že i před nimi pořád opakuješ, jak ty chceš, aby mohly stufovat, jak jim to musíš umožnit, jak bys to považovala za své selhání. Ty.... ty... ty... nikdo jiný tvá oběť. Myslíš, že to ocení, že ti to jednou vrátí? proč, když pořád slyší, že je to tvá povinnost.
Myslím, že je ti líto, že nemůžeš mít to, co ostatní, že musíš pořád šetřit, že ostatním prostě podvědomě závidíš, a tak sis prostě řekla, že za všechno může švagrová, že ta si užívá, protože má vašich 30 000.
neužívá. Rozhodně ne za vaše peníze.
Nenapadlo tě třeba někdy, že svagrová nosí oblečení šité na míru proto, že si ho šije sama?
A ještě ti chci říct, že vím, jaké to je, když dítě studuje a rodiče nemají peníze.
Byla jsem takové dítě. Pravda, já skončila vysokou před třemi lety.
Má máma žila se mnou a s mou sestrou sama a vydělávala tehdy, před pěti lety až osmi lety něco mezi 4 až 6 tisíci čistého (podle toho, jaký byl měsíc, jak se soukromníkovi dařilo) a náš otec na nás se sestrou platil výživné 2 200 Kč na obě dohromady z platu 40 tisíc čistého (je to velký šéf). Jinak nic, ani korunu na školu, knížky, výlety. Pravda, máma brala ještě přídavky a nějaké doplatky od sociálky do živostíno minima, takže se u nás doma sešlo v průměru tak 8 tisíc měsíčně. Závratná částka, že. Bydlíme ve vlastním domě, takže odpadl nájem, ale kdo bydlí v domě, ví, jaké náklady to obnáší.
Studovala jsem v Praze, kam jsem dojížděla a přes týden jsem bydlela na kolejích. Na měsíc jsem dostávala 2 500 Kč, a z toho bylo 1000 na kolej a 1 200 na cestu. na jídlo jsem měla na celý měsíc 300 Kč. Síla že, a to jsem ještě ušetřila. Ale neboj, hlady jsem netrpěla a neumřela, rozhodně mě není třeba litovat. Dokonce to na mě nezanechalo ani žádné následky. Prostě jsem se přes týden živila rohlíkama, někdy suchýma, někdy jsem si z domu přivezla nějakou paštiku, sýr nebo pomazánku. Učebnice jsem si půjčovala od kamarádů a kopírovala je. Učebnice na právech totiž běžně stojí 500 kč a víc (míň snad nestojí žádná) a pomalu na každá semestr potřebujete i do toho stejného předmětu novou.
Kultura byla pro mě neznámý pojem.
Navíc jsem si i já chodila přividělávat, takže jsem si oblečení a podobné věci kupovala ze svého. Občas jsem si ze svého výdělku platila celou školu, to když bylo potřeba koupit uhlí.
Ale nevadilo mi to. Nikdy jsem nelitovala, že něco nemám. Věděla jsem totiž, že máma dělá všechno proto, abych mohla studovat a aby mohla současně chodit na střední i má sestra. Věděla jsem, že na víc prostě nemáme, žádná dovolená, žádné nové oblečení, jen jídlo a peníze na školu a na cestu do práce pro mámu. A věděla jsem, že když budu chtít chodit na jídlo do menzy na tehdy 22 Kč jedno jídlo, tak budu moct, máma neřekne ani slovo, ale taky jsem věděla, že v tom případě bude ty suché rohlíky jíst má máma. A to bych nepřipustila.
jen to jsem ti chtěla říct. Nejsem žádné svaté dítě, žádný skvělý zázrak. Jen mi má máma natolik věřila, že mi narovinu řekla už když jsem chodila na gympl, jak jsme na tom s penězi, a si toho vážím.

Bohužel to dané uživatelce nechalo následky a to na nejhorším možném místě... Chudera se zblázniila

Co říct.........kdo je blázen, tak o tom by se dalo dost pochybovat.
A proč jsem se jako měla zbláznit? proto že nejsem sobeckej spratek, jako někdo

Jarka napsal(a):

savéla napsal(a):

Ježišmajrá, co tu vlastně řešíme :co:
Tak dokonalé dítě bych chtěla mít :gloria:
Můžu si tě adoptovat :lol::lol::lol:
Taky přeji všecho nej ...... :)

To platí pro nepřiděleno!
Jaruško tobě patří :godlike: protože já jsem ta "nadutá" co radši nešla studovat.

Ale ne, nepatří. Prostě mám ráda suché rohlíky :lol:

Nemyslel jsem to tak, že je nadutá že nešla studovat! Omlouvám se jestli to takhle vyznělo!

Jarka napsal(a):

neprideleno napsal(a):

Jarka napsal(a):

Milá Rosemary,
tak mi to nakonec nedalo a musím také reagovat, i když Tě má reakce asi taky nepotěší.
Nejdřív k těm penězům. Našetřila je tchýně, byly tedy jen a pouze její, a dokud vám je nedala do ruky, bylo vám houby po tom, proč je našetřila a co s nimi chtěla udělat. Myslím, že to, že se vás zeptala, jestli je může dát švagrové, které mimochodem právě v té době zemřel manžel, bylo jen proto, že věděla, že byste se to stejně dozvěděli a chtěla mít klid. Ona ta poznámka, že nikdy předtím jste od ní nedostali ani korunu, o ledasčems vypovídá. Stejně jako ostatní tvá slova.
A teď bez urážky, ale myslím, že tvůj problém je úplně někde jinde než v tom, že vám švagrová nevrací peníze, které navíc nebyly vaše.
Maslím, že máš celkově špatný přístup.
Holky se ti tady snažily vysvětlit, jak to vidí ony a jak by se dalo řešit. Ale mě se zdá (možná se mýlím), že jsi z toho pochopila, že ti řekly, že jsi neschopná, protože se o sebe nejste schopni s manželem postarat, a že máš děti vzít ze školy.
Ale to přece žádná ani nenaznačila.
Váš problém není těch 30 000, které byste teď momentálne potřebovali, ale především skutečnost, že stále nemáte dost peněz na to, co potřebujete, aby vaše děti měli všechno a nemuseli pro to nic dělat. Tak to vidím já. Ale pak vás těch 30 000 fakt nevytrhne.
Proč dáváte oběma dětem 5 000 na měsíc, to obě za školu úplně stejně. O jednom synovi víme, že platí 2 700 na kolej (to je na kolej docela dost, kde to proboha bydlí), 1 00 za cestu a 1 200 za jídlo. A co to druhé? Dáváte jim oběma stejně proto, že musíte, nebo proto, že prostě chceš, aby měly obě pocit, že je máš ráda stejně? Přijde mi totiž, že sílu a velikost lásky poměřuješ tím, kolik čeho dali rodiče svým dětem. Zkus se nad tím zamyslet.
A ještě něco, tvé věty:  Naše děti nejsou slepé a dokážou si ledacos v hlavě srovnat. Vidí, že teta chodí v oblečení šitém na míru, zatímco já pokud si vůbec něco koupím, tak od Vietnamců.
Toto bych chápala jako své selhání, kdybych jim studia neumožnila.   
Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...).
mě fakt taky nadzvedly.
Vím, že chceš, aby tvé děti mohly studovat. Jasně, proč ne, pokud na to mají. Ne peníze, ale hlavu. Ale v tomhle bych řekla že problém nebude. Nemyslím, že tvé děti jsou nějací flákači, kteří si užívají studenstkého života, jen si prostě neuvědomují, kolik vás to jejich studium stojí. Co všechno si musíte s manželem odepřít, aby ony mohly studovat.
Není to tak? Myslím, že je, že i před nimi pořád opakuješ, jak ty chceš, aby mohly stufovat, jak jim to musíš umožnit, jak bys to považovala za své selhání. Ty.... ty... ty... nikdo jiný tvá oběť. Myslíš, že to ocení, že ti to jednou vrátí? proč, když pořád slyší, že je to tvá povinnost.
Myslím, že je ti líto, že nemůžeš mít to, co ostatní, že musíš pořád šetřit, že ostatním prostě podvědomě závidíš, a tak sis prostě řekla, že za všechno může švagrová, že ta si užívá, protože má vašich 30 000.
neužívá. Rozhodně ne za vaše peníze.
Nenapadlo tě třeba někdy, že svagrová nosí oblečení šité na míru proto, že si ho šije sama?
A ještě ti chci říct, že vím, jaké to je, když dítě studuje a rodiče nemají peníze.
Byla jsem takové dítě. Pravda, já skončila vysokou před třemi lety.
Má máma žila se mnou a s mou sestrou sama a vydělávala tehdy, před pěti lety až osmi lety něco mezi 4 až 6 tisíci čistého (podle toho, jaký byl měsíc, jak se soukromníkovi dařilo) a náš otec na nás se sestrou platil výživné 2 200 Kč na obě dohromady z platu 40 tisíc čistého (je to velký šéf). Jinak nic, ani korunu na školu, knížky, výlety. Pravda, máma brala ještě přídavky a nějaké doplatky od sociálky do živostíno minima, takže se u nás doma sešlo v průměru tak 8 tisíc měsíčně. Závratná částka, že. Bydlíme ve vlastním domě, takže odpadl nájem, ale kdo bydlí v domě, ví, jaké náklady to obnáší.
Studovala jsem v Praze, kam jsem dojížděla a přes týden jsem bydlela na kolejích. Na měsíc jsem dostávala 2 500 Kč, a z toho bylo 1000 na kolej a 1 200 na cestu. na jídlo jsem měla na celý měsíc 300 Kč. Síla že, a to jsem ještě ušetřila. Ale neboj, hlady jsem netrpěla a neumřela, rozhodně mě není třeba litovat. Dokonce to na mě nezanechalo ani žádné následky. Prostě jsem se přes týden živila rohlíkama, někdy suchýma, někdy jsem si z domu přivezla nějakou paštiku, sýr nebo pomazánku. Učebnice jsem si půjčovala od kamarádů a kopírovala je. Učebnice na právech totiž běžně stojí 500 kč a víc (míň snad nestojí žádná) a pomalu na každá semestr potřebujete i do toho stejného předmětu novou.
Kultura byla pro mě neznámý pojem.
Navíc jsem si i já chodila přividělávat, takže jsem si oblečení a podobné věci kupovala ze svého. Občas jsem si ze svého výdělku platila celou školu, to když bylo potřeba koupit uhlí.
Ale nevadilo mi to. Nikdy jsem nelitovala, že něco nemám. Věděla jsem totiž, že máma dělá všechno proto, abych mohla studovat a aby mohla současně chodit na střední i má sestra. Věděla jsem, že na víc prostě nemáme, žádná dovolená, žádné nové oblečení, jen jídlo a peníze na školu a na cestu do práce pro mámu. A věděla jsem, že když budu chtít chodit na jídlo do menzy na tehdy 22 Kč jedno jídlo, tak budu moct, máma neřekne ani slovo, ale taky jsem věděla, že v tom případě bude ty suché rohlíky jíst má máma. A to bych nepřipustila.
jen to jsem ti chtěla říct. Nejsem žádné svaté dítě, žádný skvělý zázrak. Jen mi má máma natolik věřila, že mi narovinu řekla už když jsem chodila na gympl, jak jsme na tom s penězi, a si toho vážím.

Bohužel to dané uživatelce nechalo následky a to na nejhorším možném místě... Chudera se zblázniila

Co říct.........kdo je blázen, tak o tom by se dalo dost pochybovat.
A proč jsem se jako měla zbláznit? proto že nejsem sobeckej spratek, jako někdo

Není to produkt zdravého rozumu, říkat že jeden má mít všechno a druhý nic... Sorry:fuck:

pokud se neprideleno neumoudříš, diskusi uzavřu. Za nick se neschováš, možná běžnému uživateli ale mně ne, nedělej tu ze sebe tajemného neznámého, nejsi první ani poslední, přispěchavší na pomoc v poslední vteřině. Také tě žádám aby jsi přestal kopírovat celé příspěvky, vybírej si pouze důležité pasáže.

A to jsem jako řekla kde, že jeden má mít všechno a druhý nic?

cilka napsal(a):

pokud se neprideleno neumoudříš, diskusi uzavřu. Za nick se neschováš, možná běžnému uživateli ale mně ne, nedělej tu ze sebe tajemného neznámého, nejsi první ani poslední, přispěchavší na pomoc v poslední vteřině. Také tě žádám aby jsi přestal kopírovat celé příspěvky, vybírej si pouze důležité pasáže.

Nechci se schovávat.. Ale docela by mě zajímalo co o mě víte :D proboha podílím se na tvorbě tohoto opensource projektu :D nemusíte mi říkat co o mě víte... psal jsem to :dumbom: Omlouvám se za kopie celého textu.. nebude se to opakovat... nechápu v jakém směru se mám umoudřit?

Přečtěte si svůj přízpěvek a zamyslete se nad ním... Možná na to přijdete... Pokud ne, je to beznadějné

TOHLE JE FAKT BEZNADĚJNÉ ...

proboha podílím se na tvorbě tohoto opensource projektu

v tomto případě by jste byl mnohem užitečnější, kdyby jste odstraňoval jeho chyby.....

cilka napsal(a):

proboha podílím se na tvorbě tohoto opensource projektu

v tomto případě by jste byl mnohem užitečnější, kdyby jste odstraňoval jeho chyby.....

Jaké chyby máte na mysli? Psali jste o tom na bugzillu? Kontaktujte prosím pokud se opravdu jedná o chybu na www.phpbb.com technickou podporu a budeme se tím dále zabývat... Jen by zajímalo mě, jestli máte aktuální verzi. A dovlím si také rýpnout... Copak děláte vy? Jste placeným administrátorem? Nebo se títmo zabýváte místo práce

savéla napsal(a):

TOHLE JE FAKT BEZNADĚJNÉ ...

Začínám z Vás upadat do deprese :D

to cilka čekám kdy napomenete i dalši uživatele za kopírování celých textů

momentálně vypouštím rybník....  zní to blbě? vedle rybníka mám notebook, zabahněný ruce utírám do kalhot a píšu si přitom s vámi..... Nějaký problém?

napomínám toho, kdo si začal, protože pořád platí, že příklady táhnou

cilka napsal(a):

napomínám toho, kdo si začal, protože pořád platí, že příklady táhnou

No dobrá chápu... Je mi jedno co děláte vy... jen jsem to bral tak, že když já mám pracovat na odstranění bugů... co asi děláte vy...  Mimochodem chudáci kalhoty a notebook... Žena bude mít radost :)

Který bug jste měl konkrétně na mysli? Díval jsem se na bugzillu a nic tam zadané není ... nebo to byl pouze výstřel do prádzna?

proč žena?
kalhoty se vyperou, ostatně na co jiného by byly, než na používání.... Notebook je určen do provozu, tomu jen tak krom mrazu nic neva a samozřejmě není na zemi :)

No teda pokud máte kalhoty na utírání bahna z rukou :D to je síla... No a na notebook bych si 100% nenechal spíš pršet... mráz přežije pokud není -30 Tohle je již ale trochu mimo tuto původní diskuzi..  A vážně mě zajímá ten bug? ;)

Souhlasím. Beznadějné. Naštěstí né s námi, holky :)

Jinak jsem si to po sobě přečetla, zamyslela se a nic. dokonce jsem se pokoušela přijít na to, zda se tam tohle výše napadené tvrzení neobjevuje někde mezi řádky a výsledek.........nic. Neobjevuje.

Nikdy jsem neřekla, že jeden má mít všechno a druhý nic.
Určitě není správné, když rodiče podporují všemi silami jedno dítě a druhé jde stranou, ale děje se to. Ostatně jako spousta jiných věcí, která taky nejsou správná.
Ale to, že si budu stěžovat, že tomu nebo onomu jeho rodiče dali tohle nebo tamto, zatímco mě ne, nebo že takhle dělili svou pomoc i mezi mě a mé sourozence, si fakt nepomůžu.

A promiň ty i Rosemary, ale jak dlouho si asi člověk užívá za 30 tosíc, kolik za to pořídí dovolených a oblečení na míru? Nad tím byste se měli zamyslet

Jarko Jarko.... To že jste na nic nepřišla... nedivím se... na Vás již mám svůj názor. Vždyť vy si odporujete... Jednou říkáte že je v pořádku že babička dá jednomu sourozenci vše a teď píšete úplně něco jiného, s tím že není správné že se to deje... Jak napsala rosemary... její syn by si za 30 tisíc užíval 6 měsíců studia vysoké školy... Tím spíš jak píšete.. Že to jsou relativně malé peníze (pro někoho) měla by se snažit je vrátit... Protože jak sama píšete kolik si za ni pořídí dovolených, proto když si to otočíte neměl by být problém jednu si odpustit a dané peníze vrátit!!!! O což bych se snažil v první řadě! Tím spíš když vidí jak na tom příbuzní jsou!

není to výstřel do prázdna :)
kalhoty... spíš není čas si mezi tím vším sehnat hadr :)
Déšť mi neva - vypouštím rybník a občas cákám :) to vadí leda displeji
nepridelelno, nech být téhle diskuse, to co tu odpovídají holky, je dané věkem a zkušenostmi, s tím morálka nemá co dělat, na původní otázku jsme rosemary všichni odpověděli - není to správné, děje se to a klid v rodině je cennější. Taky jsem byla takový mušketýr :)

no nic, musím jít, voda už klesla tak, že se můžu věnovat užitečnější činnosti tak se tu chovejte slušně :)
přeji všem hezký den

již potřetí se ptám jaký bug (chybu) jste měla na mysli když jste mi řekla že mám opravovat chybu! Musím Vás vyvést z omylu... Display se klidně může vlhkou hadrou umít, ovšem takové klávesnici nedejbože "střevům" vašeho noteboku by se to nelíbilo... a k poslednímu dotazu... danou diskuzi opravdu opouštím. Můj původní záměr byl, osvětlit Vám kolik stojí "kolejní život"  dané odkazy jsou přímo z fakulty VUT a dokumenty vydává rektorát. Můj názor je, že by se měli snažit rodiče dělit finance rovnoměrně nebo spíš se snažit ty kteří jsou na tom hůř trošku vyzvednout a finančně jim pomoci... Neměl bych žaludek na to dívat se jak jeden jezdí na dovolenou a druhý nemá na to udržet dítě na vysoké. S tím prostě souhlasit nemůžu... Myslíte že může být klid v rodině za tohoto stavu? To snad nemůžete myslet vážně  proboha...

Jedno dítko za 30.000 Kč bude mít bezstarostný půl rok školy a co to druhé?

neprideleno napsal(a):

Začínám si myslet že tato diskuze asi přestává mít smysl... Nic to nemění na tom, že chování těchto lidí není takové jaké bych si já přál... Je tu někdo kdo si myslí že je "fér" dávat jednomu sourozenci vše a druhému nic? Pokud někoho urazím budu rád... je to hlupák!

Myslím si, že rozhodně není "fér" dávat jednomu sourozenci vše a dalším nic, pokud se k rodičům chovají slušně. Vím o čem mluvím, zažila jsem to na vlastní kůži a šlo o docela velkou sumu, tedy o dům. Tehdy jsem to strašně prožívala, hrozně mně to štvalo, cítila jsem to jako strašlivou nespravedlnost, se sestrou jsem nějakou dobu nebyla schopná komunikovat a s rodiči pouze povinné návštěvy o svátcích, narozeninách apod.
Taky jsme na tom nebyli nijak dobře, byla jsem kvůli nemocným dětem 13 let doma a pak těžko hledala práci v oboru. Dělala jsem ledacos a nebylo to vůbec jednoduché. Sáhli jsme si až na dno a dost dlouho trvalo, než jsme se z toho vyhrabali. Každá koruna byla dobrá. Bylo to o to horší, že rodiče věděli jak na tom jsme a přesto se rozhodli tak, jak se rozhodli.
Jenže pak jsem si uvědomila, to co tady téměř všichni napsali. Ať se mi to líbí nebo ne, ať se mi to zdá sebevíc nespravedlivé je to jejich dům, jejich majetek a oni si s ním mohou nákládat jak chtějí. Chtějí prodat? Prodají. Chtějí darovat? Darují. Já s tím prostě nic, ale vůbec nic nenadělám, jen se narušily vztahy v celé rodině.
Brzo po revoluci jsem se pustila do podnikání, dovolovalo mi to plánovat si práci dle nemocí mých dětí, měla jsem volno, kdy jsem potřebovala. Potřebovala jsem řidiče a v té době můj otec odešel do předčasného důchodu a tak jsem ho poprosila o výpomoc. Byla jsem ráda a platila mu kromě celodenního jídla 500 Kč na ruku za každý den, který jezdil. Po nějakém čase jsem s podnikáním skončila, zase byla na pracáku a zase hledala práci. Ale nikdy, opravdu nikdy jsem rodiče nežádala o finanční nebo jinou výpomoc.
Ano přiznávám, jednou mi půjčili 5 000 Kč a ty jsem do haléře vrátila. Občas, když přijeli na návštěvu přivezli nějaké ovoce ze zahrádky, tak hned na snědení, žádné zásoby a někdy výslužku ze zabíjačky.
Přesto všechno mám svoje rodiče ráda, dnes je jim 66 a 74 let, nikdy jsem nezapomněla na jejich svátek a narozeniny ani dárkem na vánoce. Prostě čas všechnu tu nespravedlnost (z mého hlediska nespravedlnost) otupil a dnes si říkám, že mi to za to nestojí. Vždy jsme si s manželem sami poradili a ne vždy to byla procházka růžovou zahradou, tak zvládnem i studia.
Jsme zdraví, máme s manželem práci, děti jsou zdravé a inteligentní, co víc si přát?

Ještě že už na mě máte názor, teď můžu klidně spát :lol:
A neodporuji si. Když babička dala všechny (tedy možná, pořád tady ještě není to třetí dítě oné babičky, aby taky řeklo své) peníze, které našetřila, snaše, proto, že jí právě zemřel manžel a ona ty peníze nutně potřebovala, tak to správné bylo. V danou chvíli určitě.
Má poznámka o nerovnoměrném dělení pomoci v posledním příspěvku byla myšlena obecně. Jako že není správné, když se to děje pořád, když jeden stále dostává všechno a druhý nikdy nic. Ne jednou, pořád!!! Ale tohle není ten případ.
Takže by to možná chtělo číst pozorněji.
Jinak 30 tisíc opravdu není malá částka, ani pro mě ne. Vlastně pro nikoho, koho znám.
Jestli je to malá částka pro Vaši tetu nevím, neznám ji, nevím, kolik vydělává a neptám se.
Pro vaše rodiče to malá částka, jestli mohu soudit, není a já chápu, že by jim velice pomohla. Ať už proto, že by si za ni mohli nechat spravit auto, které se jim podle jednoho z příspěvků rozbilo, nebo by z nich mohli zaplatit školu svým dvěma dětem (i když jen na tři měsíce).
A pokud teta opravdu měla ty peníze pouze půjčené, bylo by minimálně slušné je své tchýni vrátit. V tom jsme se tady všichni shodliAle měla je opravdu jen půjčené? Byli rodiče u toho, když jí ty peníze půjčovala? Pokud ne, jak ví, co si teta s babičkou opravdu domlouvali.
Rosemary píše, že teta byla vaším otcem o peníze upomenuta a s pláčem utekla. Co když ani ona ty peníze prostě v tuhle chvíli nemá. Co když se také dostala do těžké situace a je jí hanba, že se to stalo? Není tu i tahle možnost? Třeba jen neví, jak to říct.
Myslím, že není třeba tu někoho napadat a urážet, ať už skrytě či veřejně, za to, že řekl svůj názor. Já a pokud jsem si všimla, tak ani ostatní holky tady to neděláme. A pokud někoho urazí názor jiné osoby, asi by se na něj neměl ptát.

neprideleno
"Vážená paní jste asi padlá na hlavičku... Kdyby peníze vzala a vyhodila je do koše je to čistě její věc... Ovšem již nepovažuju a považovat nebudu za férové jednání že jednomu dá vše a druhému nic. Tím spíš když daný jedinec jezdí po dovolených a druhý nemá na chleba... Trochu myslím než reaguju"

Ne nejsem... Jen ze mě mluví zkušenost a nikoli jen moje. A proč by vlastně měla jednat férově? Možná její okolí nejedná férově s ní, možná si jen dovolila jednat podle svého. Opět musím použít své oblíbené rčení, že na světě není spravedlost, nýbrž rovnováha. Ostatně, milé dítě - vy skutečně vždy a za každých okolností jednáte s každým férově??? Nikdy nikde žádný drobný podvůdek, podražená nožička, namydlené schody? Pokud odpovíte tak, jak předpokládám, jste anděl a nemáte mezi námi přízemními osobami co do činění.

Myslím, že s touto diskuzí právě končím. Jen bych chtěla podotknout, že "nepřiděleného" neznám a jestli to dobře chápu, tak mi ho tady podsouváte jako syna. To už je trochu moc i na mě.

Jen se trošku "zlobím" ohledně cen koleje. Např. viz Jarka a další. Jarko, tys dostudovala před 3 lety. Od podzimu roku 2005 je to s cenou kolejí trošku jinak. Koleje hodně podražily. Student dostane příspěvek na bydlení, ale např. na MU, kde mi studovala dcerka, ho dostane až v prosinci, kdežto kolej si musí zaplatit v září. Za kolej na Vinařkách v Brně mi strhávali z účtu 2 800,- Kč. Nepřesvědčujte prosím, rosemary, že není možné, aby byla kolej tak drahá, když to nemáte zjištěné. :dumbom::D

Taky se trošku "zlobím", jak jste odsud rosemary doslova vyštvaly. Očekávala od Vás radu jak dostat peníze zpátky a místo toho jste ji málem ukamenovaly. A nejhorší na tom je, že ona nic špatného neudělala! Trochu mě to vadí, chodila jsem sem často číst o problémech jiných lidí, ale teď bych se bála na něco zeptat. Více méně jste zastávaly ten názor, že peníze je lepší nechat té, která odmítá vracet. No to jsme to tedy dotáhli daleko. Já si naopak myslím , že takovým lidem je třeba se postavit a když to nejde po dobrém, tak tedy po zlém. Snad ještě existují nějaké morální zásady, ne? Taky mám dvě děti na vejšce a řeknu vám, je to záhul. Mimochodem - syn platí za koleje 2850 měsíčně, dcera 2500. Z příspěvků vyplývá, že jste jasně "mimo obraz".

to majkafala:

Já vím, že je to s cenou kolejí teď trochu jiné. Nikoho jsem nepřesvědčovala, že jsou ty koleje předražené nebo něco podobného, tedy jsou vzhledem k tomu, jak některé vypadají, ale to není vina rodičů. Pokud jsi můj příspěvek četla opravdu pozorně (zřejmě ne), tak já psala jen svoji zkušenost jako dítěte, které studovalo, a jehož rodiče (máma) taky neměli peníze. A kdyby sis to přečetla pozorně, tak moje máma dokázala udržet na škole mě i mou sestru a náš celkový příjem jako rodiny byl i se všemi sociálními dávkami v průměru 8 tisíc. Takže pokud umíš počítat, tak tisícovka za moje koleje v té době byla na naše poměry mnohem víc než to, co stojí koleje Rosemary. A já navíc žádný příspěvek na koleje nedostávala.

O jednom synovi víme, že platí 2 700 na kolej (to je na kolej docela dost, kde to proboha bydlí)

Jarko, reagovala jsem u tebe na tohle. :lol: Ten kluk jistě bydlí na úplně obyčejné koleji, takové jsou dneska ceny. Na nic víc z tvého příspěvku jsem nereagovala. Číst i počítat umím, i tvůj příspěvek jsem si přečetla dobře. Vyjádřila jsem se pouze ke koleji. Proč ten výpad proti mně? Co tě tak rozčílilo? :lol:

Omlouvám se Ti za ten výpad. Nic proti tobě, spíš to téma. Možná je to tím, že neznám nikoho, kdo bydlí na koleji a platí tolik peněz. ne že by měli ty koleje levnější, to ne, jen se obvykle domluvili s dalšími kamarády a pronajali si radši společně byt. Prostě máme každý jiné zkušenosti.

jo a ještě promiň, zjistila jsem, že jsem tě nechtěně přejmenovala

Jarko, myslím, že věci vidíš příliš jednoduše. Já znám případ, její syn se také domluvil  se 3 kamarády a pronajali si byt. Jenomže ten byt musel být napsán pouze na jednoho z nich (požadavek pronajímatele)a tím byl  právě on. Měli uzavřenou smlouvu na celý školní rok. Dva zbývající kamarádi studie v půlce roku vzdali a nájem přestali platit. Pronajímatel trval na zaplacení svých deseti tisíc, takže dlužnou částku musel zaplatit ten, na něhož byl byt napsán. Ve skutečnosti zaplatil daleko víc než kdyby platil kolej. Od dalšího roku bydlel na koleji...

Jednoduše to nevidím. Já mám své zkušenosti nebo znalosti, ty máš zase své, jako každý. Jen píšu své zkušenosti. Nikoho nenutím, aby s tím, co napíšu souhlasil, nikomu nenutím, aby to tak udělal. Někdo by v tak "drahých" kolejích nebydlel a raději hledal jiné řešení (pro něj finančně přijatelnější), někdo jiný to řešení (společný podnájem s přáteli) třeba nenašel nebo sice ano, ale nedopadlo to dobře (viz tvůj příspěvek), a proto bydlí na kolejích. A někdo třeba bydlí na koleji proto, že se tam cítí bezpečněji než v cizím bytě s vpodstatě cizími lidmi (i když jsou to kamarádi). Všechno je možné a žádná z těch možností není horší ani lepší. Je to jen možnost, teoretická možnost, kterou třeba v některých případech opravdu nelze do roviny praktické převést

neprideleno napsal(a):

již potřetí se ptám jaký bug (chybu) jste měla na mysli když jste mi řekla že mám opravovat chybu! Musím Vás vyvést z omylu... Display se klidně může vlhkou hadrou umít, ovšem takové klávesnici nedejbože "střevům" vašeho noteboku by se to nelíbilo... a k poslednímu dotazu... danou diskuzi opravdu opouštím. Můj původní záměr byl, osvětlit Vám kolik stojí "kolejní život"  dané odkazy jsou přímo z fakulty VUT a dokumenty vydává rektorát. Můj názor je, že by se měli snažit rodiče dělit finance rovnoměrně nebo spíš se snažit ty kteří jsou na tom hůř trošku vyzvednout a finančně jim pomoci... Neměl bych žaludek na to dívat se jak jeden jezdí na dovolenou a druhý nemá na to udržet dítě na vysoké. S tím prostě souhlasit nemůžu... Myslíte že může být klid v rodině za tohoto stavu? To snad nemůžete myslet vážně  proboha...

Asi bug v tvojom vlastnom mozgovom softvéri... ;)

neprideleno napsal(a):

... Nic to nemění na tom, že chování těchto lidí není takové jaké bych si já přál...

Není...jojo...a pocem, něco ti pošeptám: ani nikdy, nikdy, nikdy nebude..... blbý, co? :lol: :lol: :lol: Ani těchto, ani žádných jiných...  :grater:
No tak dost srandy; Rosemary, já tě bohužel taky nepřišla politovat a sice hlavně proto, že nejspíš každá druhá z nás tady zažila něco takového, jako ty a nějak jsme se s tím holt musely popasovat.
To, že tvoje děti studují na VŠ na věci nic moc nemění, protože - jak už tady bylo mockrát řečeno - třicet litrů to nevytrhne. Já chápu, že se cítíš ukřivděná, to se cítí v takové situaci kdekdo, nebo spíš prakticky každý, ale my ti tady prostě nemůžeme pomoci dostat "tvoje" peníze nazpět, to jistě dobře víš. A soudím, že kdybychom si s tebou notovaly, jaká je švagruše bestie, že by to žádná pomoc nebyla. Pomoc je, když člověku pomůžeš vstát z louže a ne že se tam s ním hezky poválíš, no ne?
Takže takhle to prosímtě zkus brát.
Že s tou situací prostě nemáš možnost cokoli udělat, čili je lepší se k tomu postavit nějak jinak.
Což bylo přesně to, co se ti tu holky celých těch pět, nebo šest stran pokoušely sdělit.
Jo, nepřiděleno, až dodnes jsem neměla tuchu, že bug je chybka, ale jednu tam máš...hrubku..(.zatím tedy vidím jen jednu).........hledej, šmudlo! :tesi:
Nápověda: je to vyjmenovaný slovo :jojo:

rosemary napsal(a):

Prosím o Váš názor: Jsme s manželem oba zaměstnaní,avšak naše platy nejsou nijak velké. Nedosahují ani výše průměrného platu v ČR.  Kdo má dvě děti na vysoké škole, která není v místě bydliště, jistě mi dá za pravdu, že to něco stojí. Jen za koleje platí syn 2700Kč, k tomu doprava z domu do školy, strava v menze, skripta, notebook atd. Jen za byt platíme 7,5tis. měsíčně. Zkrátka stále bojujeme s financemi. Myslím, že já i manžel jsme velmi skromní, nemáme žádné nároky. Na dovolené jsme nebyli několik roků. Do dnešního dne nám  mnohokrát pomohli moji rodiče (např. koupili nám už podruhé auto). Teď jsou ale v důchodu. V poslední době se zase vyhrotila naše finanční situace a došlo mezi mnou a manželem k velkému konfliktu. Asi před třemi roky tchýně řekla, že našetřila každému ze svých 3 dětí 30 tis.Kč(předtím jsme nikdy nedostali ani korunu). Jenomže v tu dobu zemřel náhle manžel švagrové (sestra manžela) a my souhlasili s tím, aby peníze prozatím dala jí (aby mohla vyplatit  děti mrtvého manžela z prvního manželství) .Bylo slíbeno, že nám to časem vrátí. Jenomže děti už jsou dávno vyplacené a o vrácení peněz nám jaksi nemluví. Na manželův přímý dotaz začala švagrová brečet a odešla. Nyní prý splácí dluh 110 000Kč za zpronevěru jejich společného syna... Přitom nám by těch 30 tisíc vyřešilo finanční tíseň na dobrého půl roku. Mám obavu, že jsme ty peníze ztratili navždy. Přitom ona jezdí každý rok na dovolenou k moři a my nikam. Mám pocit, že si užívá za manželovy peníze a my třeme bídu s nouzí. Manžel už za ní nechce jít a tchýni také nechce přidělávat starosti. Můžete mi poradit, jak byste se zachovali na mém místě? Chtěli jsme jí pomoci v těžké situaci po smrti manžela a ona teď na nás kašle. Písemný doklad nemáme, vše řešili s ústně. Můj manžel to zřejmě vzdal, já se s tím nechci smířit. Naše děti jsou na mé straně a nemohou pochopit, že jejich vlastnímu otci nevadí, že oni na dovolenou nemají, zatímco jeho sestra cestuje každoročně (Tunis, Chorvatsko...). Poraďte, prosím.

Pomoci by vám mohl třeba klidný přivýdělek. Například smazáno jsou skvělý způsob, jak si přivydělat a nepřijít o moc času z běžného života. Pracujete totiž doma

a zase spam Invita
Proč zaspamováváš všechny fóra?

Ta Invita je trapka! Ta vleze úplně všude a nezastydí se......výdělek bez  peněz, nejdříve zainvestuj!

Dobrý den,

chtěla bych vás poprosit o několik minut svého času vyplněním následujícího dotazníku. Jsem studentka 5. ročníku Fakulty podnikatelské v Brně. Pro svou diplomovou práci bych potřebovala získat názor vás rodičů na zřízení hodinové školky. Tato hodinová školka by představovala krátkodobé hlídání dětí předškolního věku, tak aby si maminky čí tatínkové mohli nerušeně vyřídit své záležitosti na úřadech, u lékaře apod. a přitom věděli, že je o jejich dítě postaráno. Není záměrem nahrazení klasických či soukromých školek, pouze krátkodobé hlídání. Předem děkuji za Váš čas.

http://www.survio.com/survey/d/P8Q2Q6Q4L3N8I6S2S