AU — 15. 3. 2007 19:45

tak je to tak týden, co se u mě začalo projevovat něco jako nadměrné přežírání se....nemám ani hlad, spíš chuť a cpu se i potravinami, které jsou pro mě ne zrovna pochoutkou. Teď jsem se např. přežrala bochníkem suchého chleba!!!! jsem asi nějaká nemocná, nevím vůbec proč to dělám!!!! žiju sama a tak nějak mně nemá jdo zastavit mimo mě samotné a já si jaksi neporučila včas.... jsem na sebe akorát naštvaná, ach jo :-( bolí mě břicho, sotva dýchám a jen ležim...máte nkdo problém s přejídáním? co by mi ulevilo, nemáte tip? začarovaný kruh...:-(

666salome — 15. 3. 2007 21:29

Zašít pusu :lol:

Já mám žravou vždy před menzes :rolleyes: to nevím co bych snědla :dumbom: a pak se divím :co: že přibírám i když se snažím sportovat :styrka:

U mě funguje jediné, když mě to chytne, vyrazit si na dlouhou procházku-samozřejmě bez jídla, pak už je méně času něco jíst, když dorazíš domů ;) a když tak nemám takové výčitky protože jsem měla nějaký ten pohyb :cool:

Helča2 — 15. 3. 2007 21:53

Já jsem se celkem držela, ale posledních 14 dní se taky cpu, nehorázně. Hlavně jsem si zamilovala jahodový jogurt a na to si dám kopec šlehačky. Nejhorší je, že je to vždy až večer.


http://www.rodice.cz/metrik/2563.png

Saďourek — 16. 3. 2007 8:05

holky tak to chce si udělat jídelníček nebo se to skutečně může zvrtnout! Je to i o síle vůle (kterou samozřejmě taky nemám). Procházka je dobrá věc, navíc v tomto krásném jaru. Před MS taky mívám šílenou žravou , ale bochník chleba bych nezmákla.
Držte se! (teď to zní dvojsmyslně :dumbom: )

666salome — 16. 3. 2007 22:21

Já myslím že bochník chleba :o bylo myšleno obrazně :vissla:

Saďourek — 17. 3. 2007 20:52

No já bych to nezlechčovala! Obrazně neobrazně, pokud cítí, že něco není v pořádku, je třeba začít to řešit. Ať už je to bochník chleba nebo půl kila čokolády. Sice týden na závislost je trochu málo, ale ... . Mi pomohlo urovtat si své životní hodnoty, ale každá z nás je jiná a každou z nás k přejídání vedl jiný problém.

sandra — 17. 3. 2007 21:09

AU napsal(a):

tak je to tak týden, co se u mě začalo projevovat něco jako nadměrné přežírání se....nemám ani hlad, spíš chuť a cpu se i potravinami, které jsou pro mě ne zrovna pochoutkou. Teď jsem se např. přežrala bochníkem suchého chleba!!!! jsem asi nějaká nemocná, nevím vůbec proč to dělám!!!! žiju sama a tak nějak mně nemá jdo zastavit mimo mě samotné a já si jaksi neporučila včas.... jsem na sebe akorát naštvaná, ach jo :-( bolí mě břicho, sotva dýchám a jen ležim...máte nkdo problém s přejídáním? co by mi ulevilo, nemáte tip? začarovaný kruh...:-(

Ahoj AU,

možná se ptám blbě, ale jsi se svým životem spokojená? Nenudíš se? Nemáš nějaký stres?Já se vždycky přejídala v případech, kdy jsem byla nespokojená třeba v práci, ve vzahu, nebo se sebou, nebo když jsem se nudila a nebo jak mi někdo řekl,se nudilo moje tělo. Zkusila jsem proto zase chodit na cvičení a pomohlo to. To, co jsem byla (a ještě jsem) schopná sníst během pár chvil je fakt na pováženou.... Naštěstí teď už poznám, kdy se ten stav blíží a vědomě si zakazuji se přežírat. Udělala jsem si takový denní program jídla a snažím se ho držet. Ale před MS se většinou taky neovládnu a dám si něco "pořádnýho". Já trpěla dřív bulimií a i tyhle zkušenosti mě drží trochu zpátky od přežírání se. Kolikrát mě taky napadlo, abych to jídlo zkusila zase vyzvracet,ale naštěstí se toho kruhu přejídání-zvracení, přejídání-zvracení bojím jak čert kříže, takže si akorát pak vždycky vynadám, že jsem se zase neovládla a že takhle nikdy hubenější nebudu a nechám si jídlo v žaludku a kalorie můžou začít naskakovat :dumbom:

AU — 17. 3. 2007 21:53

:-( silnou vůli nemám, ale souhlasím, že to chce prostě zašít tu pusu a pak se dusit a dusit a dusit...:-( co se týče stavu spokojenosti, samozřejmě to s tím souvisí...práce na prd, odejít nelze, neb jsem tam docela krátce a tak nechci tolik fluktuovat, soukromej život na prd, neb jsem be 30 sama, nenudím se, sportuji, ale ted mam poi uraze a tak sportovat nemohu a takto si hnusně kazím trávení a tělo :-((((( navíc jsem byla u psychiatričky a ta mi diagnostikovala jistou emoční poruchu, takže s tím ted taky budu muset pracovat...je toho mnoho, jak je zde vidět, ale i tak se snažím možná apsoŃ tím, že se podělím si nějak ulevit, nebo se aspon vypovídat. Ve finále to bude jen a jen o mě a mé snaze s tím něco udělat a hlavně to změnit. Tak tímto se pokusím začít. Volím zítra pročišťovací den. Zkusím, být jen na vodě.... díky ještě jednou za příspěvky všem.

Judyna — 17. 3. 2007 22:23

AU, nebuď na sebe tak zlá a nebuď hladem. To bys šla z extrému do extrému a možná by ti bylo blbě. Vždyť zkus být ten den jen na zelenině, i to bude úspěch a nebudeš se tak trápit. Lehčeji to zvládneš a budeš mít ze sebe radost. Ono není špatné dávat si občas i malé cíle. Až zvládneš čas od času zeleninový den, tak pak se uvidí. Věřím tomu (i z vlastní zkušenosti), že až budeš moci sportovat, vše se upraví. Moc ti to přeju.

Saďourek — 18. 3. 2007 8:07

Sandro, tak to si s tebou můžu podat ruce :pussa:
AU nedělej v tuto chvíli takové ty dny jen o vodě, nechci ti křivdit, ale nevydržíš to a potom zblajzneš na co příjdeš. Mluvím ze své zkuš. ty jsi možná jiná. Ono když se do toho všeho přidají problémy v práci, ve vztazích a jedno s druhým, tak je člověk na odstřel, ale dá se to zmáknout a podle svého příspěvku máš odhodlání a sílu do toho jí a to je první část úspěchu. Držím palce :supr:

AU — 19. 3. 2007 21:14

ahojte, tak hlásím, že neděle se vydařila, čistící den proběhl úspěšně, ale dnes jsem to zase pěkně zazdila :-( to byl den, asi mě frustruje práce a tak se chlácholim jídlem???? Ach jo, to je boj, poraďte, jak si mám naordinovat silnou vůli? Stydím se, že se tu přiznávám ke svému opětovnému selhání....jak se mám z toho dostat? :-(

Saďourek — 19. 3. 2007 22:34

jseš dobrá!!! Už jenom to přiznání, že jsi selhala, je dobré! Je to každodenní boj. Sílu hledej v sobě, určitě jí najdeš :supr:

sunyata — 20. 3. 2007 0:54

Jooo, emocionalni prejidani, holka to ja znam. Me pomohlo identifikovat spoustece, techto mych nalad, kdy se preziranim snazim izolovat od sveta.  Pomoha mi psani, proste sednu, denik, tuzku a snazim se to "vyblit". Doma nemam zadne "zavadne" potraviny. Kdyz to na mne prijde tak hodne piju, treba napoj z kombuchy.
Kdyz to na me prijde, vim, ze dostavam message z meho podvedomi, ze neco nezvladam emocinalne.

sisi21 — 20. 3. 2007 21:44

Mě teda přejídání vůbec neva..Jím na co mám prostě chuť!!!V noci klidně vstanu a sním půl plechu buchty...:lol: a nepřijde mi to jako přejídání..mám ,ale i  dny kdy jím zas míň..Přeci ,když mám chuť tak se nebudu trápit hlady..:gloria:

AU — 21. 3. 2007 0:37

dnes hlásím úspěch....povedlo se mi setrvat u potravin, které jsem si na den "přidělila"...ale je to děsný přemáhání se a vůbec mě to netěší., tedy ten proces, teď mám radost, že mi není zle.....

sandra — 21. 3. 2007 10:21

AU napsal(a):

dnes hlásím úspěch....povedlo se mi setrvat u potravin, které jsem si na den "přidělila"...ale je to děsný přemáhání se a vůbec mě to netěší., tedy ten proces, teď mám radost, že mi není zle.....

AU, to je skvělý pokrok :supr: :pussa:

Aqvamarín — 21. 3. 2007 10:33

No to ja si, bohuzel, nemuzu pomoct tim, ze doma nebudou zadne "zavadne" potraviny, muj pritel holt musi mit plnou ledniku.... Nejhorsi je, kdyz usne, tak mu jdu "ukrast" treba cokoladu, a treba o pulnoci... :dumbom:

AU — 27. 3. 2007 19:55

tak jsem zaskde jsem byla, jen se kumuluje příliš už věliký počet dní, kdy to s jídlem přeháním a už se necítím dobře ani v oblečení, které mi na mě moc nevadilo...moje stádium se dosává do modu 4 stěn, tj. zavírat se před světem....pomoooooooooooooooc

Saďourek — 29. 3. 2007 8:35

AU, nezavírej se před světem, to je to nejhorší - samota. To potom nemyslíš na nic jiného! Je to strašný boj, já vím. Ale jestli si s tím opravdu nevíš rady, bude nejlepší navštívit dr. Možná potřebuješ razantní změnu v životě.

Feather — 9. 4. 2007 19:49

Ahojky, přidám svou trošku do mlýna....
Já trpím přejídáním cca 5 let - letos jsem to začala konečně řešit (klasicky přes MUDr. na poruchy příjmu potravy)a jestli mi opravdu něco funguje tak:
- psát si co jít (ale opravdu všechno), není nutné psát si přesné množství, ale stačí orientačně (např. 2 rohlíky)
- naplánovat si jídelníček na 2 dny dopředu a nakoupit
- uvědomovat si své pocity a ventilovat je
Jde to hodně ztěžka a někdy mám pocit, že jsem selhala....ale i tak se fakt snažím a říkám si, že dobrý krok je už to, že si uvědomuje, že problémy se jídlem nevyřeší (a že jsem tenhle pocit mívala)!!!
A hlavně se nezavírat doma a najít si nějakou činnost.

luccia — 15. 5. 2007 17:57

Ahoj narazila jsem na tuhle stránku a přišla mi opravdu hodně zajímavá. Obracím se na vás s velkým problémem, který mě trápí už asi měsíc. Ale začnu pěkně popořadě. Měřim 170cm a vážím 45 kilo, vím že to neni moc ale bývaly doby kdy jsem měla i pod 42kilo. Trpěla jsem poruchou příjmu potravy, možná i trpim ještě teď nevim. Mám hrozný problémy se záchvaty přejídání to jsem schopná sníst cokoliv, potřebuju pomoct nevim jak z toho ven je to jak začarovanej kruh. Díky za pomoc

gweenyx — 16. 5. 2007 19:37

Ahoj Lucci...kup si příručku jak bojovat s bulimií a zkus si psát jídlo, tak jak psala Feather...přeně je to popsáno v té knize. Taky je dobré mít seznam činností, abys odvedla pozornost od myšlenek na jídlo...no a pak jen pevnou vůli a vydržet. Je to hodně těžké, ale spousta holek to zmáklo, tak Ty jistě taky...jen to nevzávat...
Pokud Ti to nepůjde doporučuju navštívit lékaře který se na poruchy příjmu potravy specializuje...
Držím palečky..

luccia — 29. 5. 2007 21:32

Ahoj dík za radu moc se mi to nedaří jídlo se na mě hroutí a proto potřebuju pomoct s jídelníčkem ale rychle prosím

Luccia