Cizinka — 13. 3. 2007 18:34

Mam petileteho britskeho kocoura, je vykastrovany, tudiz velmi pritulny a na me az chorobne zavisly. Mam trosku obavy, protoze na srpen cekam miminko a nevim, jak bude chlupaty mazlik reagovat, ze mu bylo vzato vysadni pravo polehavat na mem klinu kdykoliv si sednu a nejlepe, kdyz mi muze vysplhat az na hlavu :jojo: Mate nekdo zkusenosti a nebo radu, jak se chovat v teto situaci a jak macika zvykat pomalu na miminko??;)

Kiara — 13. 3. 2007 20:01

Pokud je kocourek vykastrován, neviděla bych zas až takový problém. Já jsem přivedla - v dobách dávno minulých - na svět dvě děti v domácnosti, kde pobývali dva vykastrovaní kočičáci. První byl na mně opravdu chorobně závislý - mazel, zvyklý se mnou spát v posteli, druhý byl spíš takový kočičí hysterik. První dítě jsem z porodnice přinesla domů, položila do postýlky a čekala, co na to kocouři. Oba dva k té řvoucí vánočce v povijanu zaujali lehce štítivý postoj ve stylu: Tak TODLE teda opravdu nemusíme. Aby toho nebylo málo, tak vlastní byt se sice rýsoval na obzoru, ale bylo to světélko na konci tunelu. Ve chvíli, kdy jsem syna-nemluvně kojila, dostal mladší z kocourů virózu - odmítal přijímat potravu, zalezl u matky v kuchyni pod gauč, syčel a prskal. Matka hlídala kojence-syna, načež já s kocourem čekala na veterině. Předesílám, že to bylo před cca 17ti roky, kdy soukromá veterinární péče téměř neexistovala a pro celou Prahu byly k dispozici jen dvě veterinární ošetřovny: Jinonice a Rybalkova. Kocour byl v mrákotách ošetřen, dovezli jsme ho domů s antibiotiky a přesnými instrukcemi, jak postupovat. V praxi to znamenalo, že jsem nakojila syna a šla chytit kocoura na podání léků - tříhodinový interval. Že jsem se nevyspala ani kvůli dítěti, ani kvůli kocourovi, je nasnadě. Protože se čičoun zotavoval čím dál více, samotné odchycení bylo problém, natož následovné vpravení antibiotik do kočičího zažívacího traktu. Při následné kontrole se to ukázalo - pan doktor se zeptal, jak se daří kocourkovi :) Filípek se zmítal na stole jako syčící had s vytasenými drápy, načež majitelka (já) jsem vtipně odpověděla: Dobře, pane doktore, už si na toho syčáka kvůli antibiotikům musím brát rukavice:) Filípek na nerezovém stole zavřeštěl, protočil se kolem své osy a prskáním dal najevo, že se takové řeči o něm prostě vést nebudou, načež jsem rekonvalescenta strčila do přepravky a jelo se domů.
Milá Cizinko, doufám, že budeš podobných lahůdek ušetřena :)

Cizinka — 15. 3. 2007 16:46

No jeje, to doufam... ja mam kocicaka velice klidneho a umirneneho, ale je pravda, ze kdyz se ma dat odcervovaci tabletka dela cavyky a bengal hodny kdejake polodivoke poulicni cice. Jako nacpat tabletku do pastiky si muzu zkusit, velejemne oblize to dobre a zhnusene vyflusne tabletku...a pak uz se mnou nemluvi a tresta me, protoze jsem na nej nastrazila podlou past ;) Ja spis mam strach, ze az treba budu kojit a na mem kline nebude misto, kam asi tak vleze, protoze za krk se mi tlustoch nevejde... No uvidime...budu informovat :lol:

Kiara — 15. 3. 2007 16:59

Cizinko, od své paní veterinářky jsem zakoupila velice účinnou věc - dávkovačku léků. Vypadá to jako injekční stříkačka, do sosáčku se upevní tableta a zmáčkne se píst, načež tableta se "vstřelí" kočce přímo na patro do tlamy. Bohužel si tenhle inštrument půjčily děti - nevím na co - a od té doby jsem ho neviděla. Ale funguje.
Jinak k soužití kočky s mimčem - pokud je mimi malé, je třeba pouze ohlídat, aby mu kocour nelezl do postýlky. Problém bude, až mimi povyroste do batolecího věku aby s kocourem nezacházelo jako s plyšovou hračkou. Zvířátko by si takové zacházení nemuselo nechat líbit a batole, které se k němu chová nevhodně by mohlo poranit.

Cizinka — 17. 3. 2007 10:35

Tak to se budu muset zeptat u veterinare na ten davkovac, usetrilo by mi to hodne skrabancu a vrazednych pohledu, az si nekdy rikam, jeste ze moje kocka neovlada vudu :lol: Jinak mimi se budu snazit vest k tomu, aby kocourovi neublizovalo, ale stejne si myslim, ze on se moc nenecha, ze se bude snazit utikat z dosahu detskych rucicek....no uvidime, to je zatim daleko. Ted mam strach, az prinesu domu ten vriskajici uzlicek, ze kocour zacne zarlit, protoze uz nebude mit tolik pozornosti a nejspis nam bude curat na rohozky a koberce....uz to jednou delal, kdyz k sousedum prijely na prazdniny dve maly holcicky, jak slysel deti...uz mokril co se dalo... nastesti to bylo vzdycky jenom casove kratka obdobi, kdy si na neco zvykal...nebo reagoval na nejakou zmenu...jednou to dokonce bylo, protoze mel zanet mocaku a spojil si svuj zachod s bolesti pri curani, tak cural vsude jinde jenom ne tam....ale po vyleceni a vymeneni steliva, se vsechno dalo do poradku. Jinak je to hodnej a cistotnej kocicak!!!