Korny — 6. 3. 2007 9:31

Dcera 13 let si nám včera stěžovala,že se jí ve škole posmívají,nadávají jí,že je pras...,Krá.... atd.Také do ní občas strčí,pomlouvají jí a má pocit,že se s ní nikdo nebaví,že nemá kamarády. Je to hezká,inteligentní holka,žádnej šprt( což jí také prý říkají). Na vysvědčení mela tři trojky,ale vyniká v předmnětech jako je zeměpis,přírodopis atd. Hraje na klavír,plave,lyžuje.Není v žádné partě,nekouří.Je to normální hodná holka  z rodiny,která je kompletní a má je harmonická jak uvnitř naší rodinky,tak i co se týče babičky a dědy.Včera dcera brečela ,bylo mi jí moc líto.Utěšovala jsem jí,že je to šikovná holka a ať na to nereaguje,že pokud si těch narážek nebude všímat,že to ty děti přestane bavit. Vím jak jí je na ZŠ jsem to také neměla lehké. Možná nemá tak vysoké sebevědomí,ikdyž může být v pohodě.Je vysoká a není žádná modelka( nepíšu,že je silná,protož ez mého pohledu to není Metráček,ale  pár kil navíc má). Prosím poraďte  jak to vyřešit. Zatím nechce abych chodila do školy,bijí se,že by to pak mohlo být horší.

Nela — 6. 3. 2007 9:39

Korny, to je fakt těžko radit. Je to citlivé téma a dovedu si představit, jak se dceři do školy musí těžce chodit. Ty děti v tomto věku dovedou být pěkně nepříjemné  a umí docela dobře zranit. Já bych asi zašla za třídní učitelkou, pokud se s ní dá rozumně bavit a v klidu se s ní pobavila, určitě na něco přijdete. Nemá cenu to to tak nechat.

Eva36 — 6. 3. 2007 10:11

Já bych došla za učitelkou, pokud je rozumná a bude schopna nějak třídě předat, že takový chování se netoleruje, aniž by bylo jasné, že si právě tvoje dcera stěžovala a že to pochází od ní. Pokud rozumná (a schopná) není, nemá to smysl. Jinak bych se snažila dceři nějak zvednout sebevědomí...jak, to nevím...já vždycky pátrám v knížkách o psychologii dítěte (zatím jsem řešila rozvod, tvoje téma ještě nikdy)...možná bych zkusila i nějakého dětského psychologa, s kterým bych se poradila (raději někoho na doporučení).

Korny — 6. 3. 2007 10:20

O šikaně mluvíme jestliže jeden nebo více spolužáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje jiným.

Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co je ti nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí.

Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci, bije tě. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě

Tohle jsem našla na netu,dalo by se říct,že tohle jí asi trápí.  Asi to budu sledovat,ptát se jí,jak to probíhá? Budu jí zvedat to sebevědomí a pokud by to neustalo,tak za učitelkou zajdu. Určitě to neberu na lehkou váhu,ale asi bych potřebovala získat víc informací,jestli to bylo jen jednou,nebo to trvá a tak,
Učitelka bude muset nějak takticky to řešit.

1Marie — 6. 3. 2007 10:46

Korny, nechci Tě strašit, ale situace je vážná. Pokud dcera je už v této situaci - to znamená, že je už obětí šikany, nečekej na nic. Situace se sama od sebe nevyřeší. Na Tvém místě místě bych šla do školy, promluvila si s učitelkou. Bohužel - moje zkušenost (osobní i z doslechu od známých) je taková, že škola moc neumí šikanu řešit. Během školní docházky mých dětí jsem zažila, že dvě dětí byly obětí šikany a musely ze třídy odejít. Ano, škola to vyřešit nedokázala a tak děti raději oděšly jinam.

Hannah — 6. 3. 2007 11:07

Korny , moje zkušenost je obdobná jako 1Marie. Školy (základní i střední) neumějí šikanu řešit. Učitelé mají pochybnou pravomoc a to jen ve škole. Umí teoreticky situaci vysvětlit a znají příčiny ale v řešení jsou mimo.Mnozí ji svým přístupem vyvolávají a zhoršují.Jediné co lze dělat - podat oznámení na PoliciiČR. Samozřejmě ,že to připadá v úvahu až u těžšího kalibru jako je vyhrožování,fyzické útoky nebo loupeže. DOPORUČUJU. I když útočníkovi není 15 a zákon na něj nedosáhne věc se vyšetřuje.Policisté přijdou do školy,jejich spolupráce s ředitelem a sociálkou vyděsí šikanující děti. Na skutečné gaunery tohle bububu nestačí ale mají pak vroubek na sociálce a řeší se přes výchovný ústav.
Odchod ze školy je také možný ale člověk se pak naučí od problému utíkat. Učitelé na nové škole jsou produkty stejného systemu takže noví spolužáci budou znát důvody proč dítě přešlo dřív než zapadne do kolektivu .Šikanisti jsou všude.

Korny — 6. 3. 2007 11:33

Hannah napsal(a):

Korny , moje zkušenost je obdobná jako 1Marie. Školy (základní i střední) neumějí šikanu řešit. Učitelé mají pochybnou pravomoc a to jen ve škole. Umí teoreticky situaci vysvětlit a znají příčiny ale v řešení jsou mimo.Mnozí ji svým přístupem vyvolávají a zhoršují.Jediné co lze dělat - podat oznámení na PoliciiČR. Samozřejmě ,že to připadá v úvahu až u těžšího kalibru jako je vyhrožování,fyzické útoky nebo loupeže. DOPORUČUJU. I když útočníkovi není 15 a zákon na něj nedosáhne věc se vyšetřuje.Policisté přijdou do školy,jejich spolupráce s ředitelem a sociálkou vyděsí šikanující děti. Na skutečné gaunery tohle bububu nestačí ale mají pak vroubek na sociálce a řeší se přes výchovný ústav.
Odchod ze školy je také možný ale člověk se pak naučí od problému utíkat. Učitelé na nové škole jsou produkty stejného systemu takže noví spolužáci budou znát důvody proč dítě přešlo dřív než zapadne do kolektivu .Šikanisti jsou všude.

Korny — 6. 3. 2007 11:38

No Hanah,teď jsem ti sáhodlouze odpověděla a ono se mi to nějak nepovedlo poslat

Tak ještě jednou.
Zatím to není  ve fázi nějakého bití. Jsou to posmšky,pomluvay,urážky. Taky mám strach abych tím,že to proberu s učitelkou,abych neudělala víc škody než užitku.Aby to uměla vyřešit tak,aby  to dceři ještě víc neublížilo. Zatím budu pozorovat,sledovat to pozorně a dceru trochu povzbuzovat.Pokud by si i dál stěžovala tak tam zajdu.Nenechala bych to jen tak. Trápí to i mě moc,jako každou mámu. To V té nejhorší situaci bych samozřejmě policii informovala. A jak píšeš,tak je pravda,že přechod na jinou školu to nevyřeší.Ti hajzlíci si smlsnou na někom dalším a v jiné škole se to může opakovat .Je pravda,že by tom byl útěk od problému.

Eva36 — 6. 3. 2007 11:46

Právě aby to dceři ještě víc neublížilo, zkusila bych radu nějakého toho dobrého psychologa..taky mám třináctiletou holku a vůbec bych si nevěděla rady. Ty zmetky bych chtěla nejspíš přerazit, ale jak by zas holka pak před nima vypadala? ... jako žalovníček...a nejspíš by to bylo ještě horší.... učitelům já moc nevěřím (tedy jejich schopnostem a ochotě)... a přechod jinam by to fakt nevyřešil, taky bych to viděla jako útěk. Bylo by lepší se k tomu postavit čelem, aby se dcera i naučila, že všechno se dá řešit... odkud jsi? Znám v HK jednu dobrou psycholožku.

Korny — 6. 3. 2007 11:59

Evo děkuji. Já jsem  z DC- ústecký kraj. To je daleko. Dám hodně na vaše rady a pokusím se ještě popátrat na netu. Koukala jsem ,že jsou tu informace o šikaně,jak se to projevuje atd.Ale teď by to chtělo nějaký fígle,jak ty děti uzemnit.Aby věděli,že dcera je taky silná a že si nic nenechá líbit. Myslím,že zatím ignorovat,to mi přijde jako rozumné.Podle zkušennosti,že pokud se bude dcera  bránit a ozývat,tak oni z toho mají radost

Eva36 — 6. 3. 2007 13:29

Taky si myslím, že ignorovat je bude nejlepší. Zároveň dělat něco, aby si to holčina tak nebrala a aby si nezačala připadat jako oběť ...v životě taky natrefí na takovýhle týpky...mám kolegyni a její dcera šikanuje podobným způsobem jinou dívku ve třídě (holky jsou v osmičce), shodou okolností je to vyženěná dcera jiného kolegy....holka je hezká, štíhlá, milá, dobře se učí...a je prostě trnem v oku... (a to ta kolegyně se v práci projevuje normálně...)...

1Marie — 6. 3. 2007 13:57

Má ve třídě aspoň jednu jedinou kamarádku? V tom případě bych to viděla nadějně. Podporovala bych ten vztah, ať zkusí pozvat kamarádku třeba do kina. Přiberou nějakou další. Jdou spolu na zmrzku. Ať se snaží vytvořit si svou vlastní přátelskou síť. Pak bych te neviděla až tak černě.
Ale pokud je sama, a žádnou kamarádku nemá - tak bych zkusila nějakou psychologickou poradnu.
Ono - ignorování té šikany naopak může tak provokovat, že to budou stupňovat. (Opět vlastní zkušenost). Pokud se šikana neutne hned v zárodku, tak se stupňuje. Sama nezmizí. Čím dýl to necháš být, tím to bude horší.

Korny — 6. 3. 2007 14:56

Marie Evo,díky ,obě máte pravdu. S tou kamarádkou,má tam kamarádky,ale ne takové ty opravodvé.Jenu měla  hodně blízkou,s tou se kamarádí,ale nijak se nenavštěvují. Právě kvůli tomu,že se s tou holčinou kamrádila a zastávala se jí ,tak jí ostatní nadávalai. Kamarádila s holčinou ze sociálně slabší rodiny,obyčejnou holkou,nijak zvláŚt chytrou,ale hodnou. Ostatní jí odkopávali,protože je obyčejná,nemá na drahé oblečení a tak. Moje dcera s ní normálně kamarádila a zastávala se jí,tím si vzali na mušku i jí. Teď jsme se odstěhovali,takže už se tolik nenavštěvujou.Ale brali jsme jí třeba na firemní mikulášskou a tak.
S tou sítí máte pravdu. Pokusím se to podpořit,aby si kamarádky pozvala atd.

Dnes přišla ze školy a já se ptala co? A ona : Pořád stejný. Že jeden spolužák jí řekl,že je prasečí hlava. Říkala jsem ,že mu něco řeknu a ona ať to nedělám,že se bude chovat ještě hůř. Takže takovýhle trable.

Eva36 — 6. 3. 2007 15:30

No, to má pravdu s tím spolužákem...bylo by to jen horší. Si vzpomínám, jak se pošklebovali v tom filmu Forrestu Gumpovi a jak odpovídal "pro hloupého každý hloupý"...to se tvojí dcery sice netýká, ale je fakt, že když si moje holka takhle občas stěžuje na někoho, jak byl hnusný, tak odpovídám podobně. Že od hlupáka nemůže čekat nic inteligentního a že takových lidí potká v životě víc.

Má dcera nějaké kroužky, jiný kolektiv?... i odtamtud může čerpat kamarády...Někdy je "problém" dítěte, že je vlastně slušné, hodné a průměrně nebo nadprůměrně chytré....jakmile se dostane do jiného kolektivu, myslím si, že to bude lepší. Myslím třeba na střední školu, kam se přeci jen nemusí dostat každý nesebevědomý trapič a kde se dá předpokládat, že děti budou mít jiné zájmy než se strefovat do těch slušných a hodných spolužáků.

Iveta X — 6. 3. 2007 17:55

Korny, mě je z takových hajzlíků úplně zle, dovedu si představit, jak tvojí dceři je. Asi před měsícem přišel můj syn ze školy, umazaný, uválený a dostala jsem z něj, že ho o tři roky starší kluk strhával z prolejzačky, co mají u školy a pak že mu podrážel nohy, syn se několikrát vyválel a pak mu ještě vzal čepici. Syn řekl, kdo to byl, jsme malý město, tak se známe a druhý den manžel náhodou jel okolo toho kluka, zabrzdil auto, vylítl z něj a kluka pořádně seřval, že ještě jednou a vyřídí si to s ním jinak a že je tedy pořádný zbabělec, když si troufá na mladší, ať si jen zkusí tohle příště dovolit na stejně starý kluky..... No na klukovi bylo vidět, že by nejraději utekl a další den se synovi sám od sebe omluvil a donesl mu čokoládu a teď prý ho dokonce brání před těmi staršími kluky, když machrujou. No někdy taková "léčba šokem" pomůže. Možná bysis měla taky toho největšího trapiče pořádně podat. Oni potřebují vidět, že za tvou dcerou (jejich spolužačkou) někdo stojí a někdo silnější než jsou oni. Zároveň bych to řekla i učitelce, aby se to k ní nedoneslo jen z té druhé strany.

"Dnes přišla ze školy a já se ptala co? A ona : Pořád stejný. Že jeden spolužák jí řekl,že je prasečí hlava. Říkala jsem ,že mu něco řeknu a ona ať to nedělám,že se bude chovat ještě hůř. Takže takovýhle trable"

Kiara — 6. 3. 2007 19:16

Iveta X: Ano, to je jediná účinná zbraň na tyhle hajzlíky - couvnou buď před daleko větší silou než mají sami, nebo před ztrátou výhod. Bohužel tohle platí jen v případě "klučičí šikany", tzn. kde je evidentní fyzická převaha a trápení slabšího spolužáka.
Bohužel tam, kde se jedná o trápení psychického rázu - uštěpačné poznámky, přehlížení, tam je úmysl těžko dokazatelný. O to je to horší. Pokud si několik vůdčích jedinců vyhlédne "oběť", které sice fyzicky neubližují, zato jí permanentně ve škole "dávají kotel" zesměšňováním, přehlížením, úšklebky a podobně, tady je každá rada drahá. Tohle je velice nebezpečná psychologická štvanice na vyhlédnutou oběť a obávám se, že intervence na školu nebo na třídního učitele nebude mít značný efekt. V případě konfrontace se budou trapiči tvářit jak andílci, škola bude rozpačitá, nač si rodič vlastně stěžuje a hon na vyhlédnutou oběť nabude na intenzitě.
Jediná rozumná rada - jestliže se poměry na škole nezlepší, nechat dceru přehlásit na jinou školu.

Dita.L — 7. 3. 2007 0:26

Korny napsal(a):

Evo děkuji. Já jsem  z DC- ústecký kraj. To je daleko. Dám hodně na vaše rady a pokusím se ještě popátrat na netu. Koukala jsem ,že jsou tu informace o šikaně,jak se to projevuje atd.Ale teď by to chtělo nějaký fígle,jak ty děti uzemnit.Aby věděli,že dcera je taky silná a že si nic nenechá líbit. Myslím,že zatím ignorovat,to mi přijde jako rozumné.Podle zkušennosti,že pokud se bude dcera  bránit a ozývat,tak oni z toho mají radost

Korny — 7. 3. 2007 8:44

Přesně jak píše Kiara,psychologickáí štvanice. Přesně tak. A souhlasím i s tím,že škola by to mohla brát jako že jsem histerická matka a řeším běžné dětské  DROBNÉ! šarvátky.Přesně tak to cítím. Také jsem dceři říkala,že jsou to hlupáci a že se to jednou obrátí proti nim samo.
Napadlo mě jak píš Iveta,trochu ho varovat,ale né já nebo manžel,ale někdo cizí,kojho nezná,kterej by  mu řekl,že pokud nepřestane obtěžovat,tak že si to s ním vyřídí,případně to bude řešit ve škole. Aby on nevěděl od koho to přišlo a dával si pozor na všech frontách. Dcera nechce ,abych mu já něco říkala,že by pak mohla mít ještě větší zle.

Májajája — 7. 3. 2007 9:11

Korny, to sji ale nemyslela vážně, že?

Korny napsal(a):

.
Napadlo mě jak píš Iveta,trochu ho varovat,ale né já nebo manžel,ale někdo cizí,koho nezná,kterej by  mu řekl,že pokud nepřestane obtěžovat,tak že si to s ním vyřídí,případně to bude řešit ve škole. Aby on nevěděl od koho to přišlo a dával si pozor na všech frontách. Dcera nechce ,abych mu já něco říkala,že by pak mohla mít ještě větší zle.

Májajája — 7. 3. 2007 9:24

Řekla bych, že takovéhle dětské sváry tu byly vždy, byly a budou a to jak s nimi zamést je vybudovat svému dítěti silnější sebevědomí a na druhou stranu pokoru vůči slabším a ne pouštět se na hranu trestných činů. To co jsi napsala teď je naprostá blbost!
že je holka uzavřená, nemá kamarádky a že se neprosadí v kolektivu přece není vina jí nebo toho paka co se jí posmívá bůhví pro nic. Já si fakt myslím že 70% dětí se s tím vyrovná. Něco jinýho je šikana - cílené ubližování, ale spolužák s iq -20 si jako oběť vybere kohokoliv, ne cíleně JI, prostě kohokoliv  a pak je věc toho každého jak už si to bere osobně, jak se nad to dokáže povznést.

Nebo jen já mám pocit že většina dětí se ve škole posmívá, nekamarádí, pošťuchuje, podkopává si nohy a krade svačiny? Znáte slovo klukoviny? V čem spočivají? Viděli jste Bylo nás pět? Páni kluci? Jak se točí slunečnice?? Indiány z větrova??
A jen dva-tři ze třídy jsou ty autority od přírody, ke kterým se vzhlíží, o jejich přízeň se ten zbytek utkává? A kdo je nakonec v žiovtě úspěšný, že by ty autority? Už si ani nepamatuju které u nás to byly.............

Nezlob se ale myšlenky na to jako že by dotyčného někdo postrašil, to mi vyrazilo dech..........
Prostě se stalo, že slabomyslný našel slabého, slabomyslného asi nezměníš, musíš posílit slabého.

Korny — 7. 3. 2007 9:26

Májo,proč? Psalo se tady o pilicii. Můj brách je policajt.Takže vlastně dcery strejda. Půjde na obchůzku  a může jen tohle říct? On si může troufat ?Tak ať si to v hlavě rovná komu mohl v poslední době ubléžit  a dá si pozor  nejen v chování k mojí holce,ale co když ( myslím že je to pravděpodobný) ,stejně se chová k jiným dětem

Májajája — 7. 3. 2007 9:35

Protože si myslím že hledáš jakékoliv jiné řešení než to co je jediné vhodné ale vás bude nejvíce bolet. Sdělit manželovi že jeho věčné připomínky a útoky na dceru už mají konkrétní výsledky.  Přečti si co jsi o tom psala celý minulý rok, zase na ni útočil, , tvrdí že je tlustá, neučí se, není dokonalá, nereprezentuje , co to má za vlasy, ztrapňuje ji před celou rodinou............... proč by mu to nevěřila, když je to její rodič.

Nebo je to tak že celá skupina dětí trpí napadáním jediného kluka? To jsem se , tuším , nikde nedočetla.

Korny — 7. 3. 2007 9:42

Jo Májo
To máš svým způsobem pravdu,ale co když jak píšou holky to už není klukovina,šarvátka ,dětský laškování. Holka říká,že see jí do školy nechce. Jak píšou holky,je to psychickej útok.Vím,že je na každým jak to unese,snažím se jí to vysletlit,že jsou hloupý atd atd. A´T si z toho nic nedělá. Holka je zdravá ,normální,inteligentní,žádná puťka. Co budou tihle týpci dělat dítěti,který má nějaký handicap-vadu řeči ,bude tlustý apod. Vím,bylo to i za nás,taky jsem to zažila,ale vím,jak je to nepříjemný,jak to deptá.
Nechci nikomu vyhrožovat.Když mu to řeknu za sebe,ať jí nechá,tak  jí bude deptat ještě víc.Když to řeknu učitelce,může to mít stejnej efekt.
Neberu to na lehkou váhu.
Vím,že v životě to  nebude jiný,ale pokud bude zlo procházet  ,tak s tím se smířit nechci.

Korny — 7. 3. 2007 9:49

Majo vím,že tohle na to má velkej vliv,bohužel se to tímhle projevilo.Doma dělám všechno proto,abych holce zvedla sebevědomí,abyc věděla,že v nás má oporu,že jí věříme a že se nám může se vším svěřit.Bavíme se o tom.Včera jsme vzali fotku třídy  a probírali jsme v legraci spolužáky jakej kdo je,docela jsme se zasmáli a viděla jsem že to dceři pomohlo.  Jo doma dělám tohle opatření.Taky jsem jí řekla,že to chce čas,že ze dne na den jí nepřestane otravovat,ale pokud ho bude ignorovat,tak on přestane.

1Marie — 7. 3. 2007 10:09

Musím říct, že je velkej rozdíl mezi klukovinou a šikanou. Kdo to nezažil, tak to možná nemůže pochopit. Klukovina je úplně něco jiného , než tu popisuje Korny. Ten kluk by se takhle musel chovat ke každé holce, pak by to možná byla klukovina. Pokud se takhle chová jen k jedné - je to psychologická šikana. Nevím, kde si vyčetla, že 70%  dětí se s tím vyrovná? Co to znamená? Co těch 30%? Z mé zkušenosti - opět opakuju - šikanované děti radši odejdou, změní školu, prostě to nevydrží. Pokud se kvalitně s tou třídou nepracuje, tak je šikana jako mor - šíří se, sama od sebe nepřestane. Promiň, mě tohle zlehčování vytáčí, tohle přesně totiž těm šikanujícím nahrává, tenhle postoj.

Májajája — 7. 3. 2007 10:22

Marie, já určitě nemám patent na řešení šikany ve školách. Když slyším co děti v kroužku kam docházím povídají o škole, nestačím se divit.
Tetóóó, víš že K  dnes ve škole kopla L? No ale C se okamžitě ozve že to bylo proto že L snědla svačinu B, a B to udělala proto že C řekla L že na ni žalovala učitelce a ještě navíc naváděla zbytek třídy aby se s K  nikdo nebavil. To klubko háďat prostě spravedlivě nerozmotáš. A chodí děti psychicky odolnější i slabší, já ˇv nich prostě oběti šikany nevidím.
Kdyby si na dítě počkali na chodbě, pokřikovali na ni v kruhu ze kterého není úniku, kdyby ji venku ztloukli, to bych viděla jako šikanu, ale jinak - a možná jsme naivní a dojedu na to - zatím si fakt myslím že je to přehnaná reakce - tedy ta konkrétní navést někoho cizího, třeba policistu, aby mu domluvil - postrašil ho.
Něco jinýho by bylo navrhnout ve škole že tam může policie udělat přednášku, že je to prevence.

dusička — 7. 3. 2007 10:35

My jsme nedávno řešili s tř. učitelkou šikanu (synovi je 13 - 7třída). Jedna mamina si na rodičíků stěžovala, že jejího syna všichni děti šikanujou, ubližujou, mají na něho průpovídky, nechtějí s ním kamarádit, prostě nezapadl do party. Ptala jsem se doma kluka (před dalším rodičákem) a on mi odpověděl, že ten dotyčný dělá ze sebe jen chudinku, že je fakt strašnej a smrdí,že mu klidně nandá, protože ubližuje holkám, prý za nimi stále leze, osahává je, mlátí přes zadek.
Když se tohle všechno řeklo tř. učitelce,slyšela názory i jiných rodičů (i dcer) uč.  řekla, že se nejedná o šikanu.

Korny — 7. 3. 2007 10:36

Májo
Studuju:

O šikaně mluvíme jestliže jeden nebo více spolužáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje jiným.

Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co je ti nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí.

Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci, bije tě. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě.

Dcera prožívá tu druhou část. Takže to za šikanu považuju. Samozřejmě,že před dospělýma se chvaj jinak. Já jsem se to dozvěděla v pondělí,což je krátká doba i na to abyxh šla třeba za učitelkou.Takže dělím vše proto abych se toho co nejvíc dozvěděla  a ptám se. Včera zmínila jmíno toho jednoh kluka,ten jí z ničeho nic řekne  Jméno je prasečí hlava a jeho příznivci se k němu rychle přidají. Vybere si okamžik ,třeba i o hodině,kdy si je jistej že mají učitelku,která je mírná ( je nová). Dcera říkala,že tam kamárádky má  a některé už se jí i zastanou.
O té preventivní přednášce jsem taky uvažovala,ale to já nemůžu zorganizovat,to musí škola.Dcera chodí do sedmičky,takže bude s těma lidma ještě 2 roky.Školu ěmnit nebudeme,to je to slabošství,ten útěk od problému. Zatím se ptám,naslouchám,radím a posiluju jí.Pokud  to neustane,tak zajdu za učitelkou,ikkdyž dcera je proti tomu.
Proti drobným šarvátkám nejsem,jsou to děti,ale to see ti stane jednou,že ti spolužák nadává nebo tě ztrapní.Ale ne opakovaně a tohle je opakovaně.

cilka — 7. 3. 2007 10:51

jj, všichni jsou na ní zlí, úplně bez příčiny si na ní zasedli..... i já mám své zkušenosti se šikanou a dokud jsem klukovi nepomohla změnit vědomí o své osobě, tk to nepřešlo. Všichni jsou vinní, jen ona ne? Existuje něco, co má pro tohle konkrétní vysvětlení... Není jen ten kdo šikanuje, ale i ten, kdo se nechá šikanovat. Najdi odpověĎ na otázku proč..... Pokud vím je nejvyšší ze třídy....
Korny a začátek skutečně hledej u vás doma....

Frigo — 7. 3. 2007 10:55

Korny napsal(a):

Májo,proč? Psalo se tady o pilicii. Můj brách je policajt.Takže vlastně dcery strejda. Půjde na obchůzku  a může jen tohle říct? On si může troufat ?Tak ať si to v hlavě rovná komu mohl v poslední době ubléžit  a dá si pozor  nejen v chování k mojí holce,ale co když ( myslím že je to pravděpodobný) ,stejně se chová k jiným dětem

Korny, to fakt myslíš vážně ?  Vždyť by dělal totéž - silnější na slabšího - co dělají tvé dceři.
Že bráchu nepoužiješ na manžela, vždyť ten tvé dceří dělá totéž, místo aby jí chránil !!!!!

Frigo — 7. 3. 2007 11:01

tak jsem četla ještě dál... Korny, nebalí jí ten kluk náhodou ? Sice blbým způsobem, ale snaží se upoutat její pozornost.  Normální seběvědomá holka by ho odpálkovala, ten tvůj uzlíček sebědomí nemá, je v blbém věku, tak to hůř snáší.  Už jsem ti něco k tomu psala na kamárádkách... Tím bych začla. Ze dne na den sebědomí nezíská, ale trochu by jí to pomohlo..
Když náš puboš dle tvého výrazu "šikanoval" ségru s tím, že se hodně potí ... hláška - ty snad "chč..š" i podpažím, tak mu řekla, že je debil, odpálkovala ho, dostala lepší antirespirant a je klid.

1Marie — 7. 3. 2007 11:04

Bohužel  se obětí šikany můžou stát i děti úplně normální  . Ono záleží na konstelaci té které třídy, obětí se může stát úplně každý. U mého syna ve třídě to byl úplně normální kluk, do 4.třídy to bylo v pohodě. Pak přibylo pár nových žáků, někteří naopak odešli. A rozjelo se to.

Korny — 7. 3. 2007 11:05

No holky,jinak jsme normální harmonická rodina,máme firmu,nejsme sociální případ.Dcera je zdravá,nekoktá,neráčkuje atd. Co bych ještě vyjmenovala.Co já vím jaký mají ve škole  priority,kterýma hodnotěj druhýho.Třeba tím,že s nima v parku nekouří nebo podobně ,je prostě normální .A navíc je asi citlivá ( po mě),takže se s tím asi neumí poprat.Já bych také měla problém (často i dneska). Oni nevědí co  jí doma táta říká) Doma si to vyřeším já.Co je doma je naše věc a jak už jsem psala děláím maximum. Teď se zabývám tím ,co je ve škole.A když si s tím holka zatím neumé poradt,tak jí s tím pomůžu. Napadají mě různé myšlenky,možná blbosti,ale hledám řešení.Na tom,že by kluky někdo oslovil  a řekl by: SDlyšel jsem,že ubližuješ dětem,co je na tom pravdy? Kluk by nevěděl  od koho to je a dal by si pozor. Na tom nevidím nic špatného ,stejně jako kdybych si na něj počkala před školou já.Mě taky nezná,že jsem její máma,ale spolužáci  mě znají. Já bych mu řekla naprosto to stejný.Pouze s tím rozdílem,že druhej den by dcera  zažila ještě větší problémy.Říkám napadá mě všechno možný,aqbych jí pomohla.

cilka — 7. 3. 2007 11:06

aho marie, souhlasím, ale každé tohle chování má své příčiny a to na obou stranách, není vždy oběť obětí bez příčiny

Korny — 7. 3. 2007 11:09

Frigo,i to je možný ,že jí může balit,to jsem jí taky říkala.Že jí tímhle způsobem balí. Nevím.A není to uzlíčeksebevědomí,to bys koukala,jak si poradí se ségrou a často odpálí i mě. Není to žádná chudinka,to opravdu ne. Akorát je možná asi trochu normálnější. Asi tím možná vyčuhuje z řady.

Korny — 7. 3. 2007 11:11

Cilko oni tihle šikanisti mají asi nějakej podvědomej čuch,že tu oběť poznaj.Stačí ,že poznaj že je citlivá a právě je nedokáže hned odpálit.

cilka — 7. 3. 2007 11:15

No a na to se tě ptám, co ta oběť vyzařuje? A proč to vyzařuje?
víš korny, mám stejně starého kluka, je to největší citlivka ze třídy, je přecitlivělý od mimina a přesto není šikanovaný.... Na citlivost to nesváděj. Mám staršího syna, ten si šikanou prošel, ale není žádná citlivka, jen si o to sám koledoval.

dusička — 7. 3. 2007 11:19

Já nevím Korny,ale připadá mi hloupý zastavovat kluky neznámým člověkem a ptát se - jo tak to seš ty, kteý ubližuješ dětem? Myslíš, že by to bylo k něčemu platný?
Já s mojí povahou, bych klidně za tím dotyčným došla, at ví, že jsem holky máma, a zeptala bych se ho pěkně od plic, co mu holka udělala. Proč se schovávat? Kdyby to bylo druhý den ve škole ještě horší, jak se bojí dcera, zašla bych za ním znova (Popřípadě bych šla s manželem).

A ještě jedna věc. Píšeš že jste normální rodina. Že nejste sociální případ. Takže sociální případy nejsou normální. Mý kluci taky nemaj značkový oblečení, nejdražší mobily, a já nevím, co ještě, ale problémy s kamaráděním nemaj. Tak v tom to neni.

1Marie — 7. 3. 2007 11:21

Ještě se vrátím k tomu "postrašení" toho kluka. Mohlo by to zabrat, ale je to i dost velké riziko, abys pak nebyla v situaci, že si matka toho kluka bude stěžovat, že jejímu synovi někdo vyhrožoval... Znáš rodiče toho kluka? Nemáš pocit, že rozhovor s jeho matkou by něco přinesl? Někdy matky vůbec netuší, co se děje a dovedou to s dítětem rozebrat - někdy ho zas budou bránit zuby nehty, to si vážně musíš zvážit sama.

Korny — 7. 3. 2007 11:22

Co z ní vyzařuje by ses musekla zeptat toho šikanisty. Já jsem nikdy nikoho nešikanovala,takže to nevím . Za sebe můžu říct,že mě se taky děti smály,nebyli jsme žádnej kolektiv a já se přistěhovala a nastoupila k nim až v pátý třídě,takže pro mě to nebylo lehký.Oni se všichni znali a já tam byla nová. Byla jsem obyčejná,žádná Miss,normální.Oni asi uznávají  nějaký svý vzory a dcera třeba ten vzor nesplňuje. Pro mě jo,protože  je to slušná holka.Pro ně třeba ne,protože je to slušná holka. Pojem prasečí hlava. Proč? Je větší, má kulatej obličej. Tak zkus vymyslet proč prasečí hlava,protože je citlivá???

dusička — 7. 3. 2007 11:24

Jo a ještě moje zkušenost.
Ve 13 letech jsem najednou strašně moc ztloustla (no jo hormony se mi honily). Měla jsem skoro 70 kg ze 60 běhm 3 měsíců. Vyrostli mě prsa - snad 4. Podcenovala jsem se, chodila shrbená. Ale můžu říct,že akorát jednou se mi posmíval jeden kluk ze třídy, že musím nosit podprsenku a druhej spolužák ho zmlátil. A dál jsem se normálně s každým bavila, nikdo se mi neposmíval, že jsem baculatá a tak.
Ale druhé spolužačce říkali kluci ploštice a pořád ji provokovali - a víte proč? Ona je provokovala. :dumbom:
A ječela, at ji nechaj, ale mě to přišlo, že je ráda, že si jí všímaj.

Frigo — 7. 3. 2007 11:26

Nevím, co považuješ za harmonickou rodinu (ten výraz mi upoutal už v tém zdejším prvním příspěvku), ale z toho co jsi kdy napsala, jak jí táta ztrapňuje i před širší rodinou, to mi normální nepřipadá... Kdyby to dělal jen mezi čtyřma očima, tak bych to snad ještě brala,
ale udělat to před návštěvou, tak bych ho návštěva nenávštěva sjela na tři doby, možná bych mu jí i natáhla.
Ano... na mladší ségru si troufne... dělá to, co se nelíbí, když dělají jí....  (zákon padajícího ho...)..
Připadá ti to normální ?
Jak vybočuje z řady ?  Myslíš, že ostatní děti normální nejsou, jsou socky nebo něco podobného ? 
Můj syn je taky hodně citlivý, snaží se být nenápadný, ale nikdo nikdy ho nešikanoval. Velkým sebevědomím taky neoplývá, a představ si, že za ním naopak kluci (i ti šílení grázlové ze základky) neustále táhnou.
Takže to u vás bude asi něčím jiným.  Nemá holčička trošku nos nahoru ... třeba ? ..

cilka — 7. 3. 2007 11:28

to je fuk, proč prasečí hlav a, mohla bejt i jiná, bylo by to jiné?
Korny, šikanovali i tebe, není to přistěhováním, ale tím co v tobě bylo.... a to co je v tobě, je i vní....
Korny, kolik ty máš kamarádů? Těch opravdických? Ne těch na skleničku, ale těch co se za tebe opravdu postaví. A ne těh co máte společné s manželem, ale vlastních.....

Korny — 7. 3. 2007 11:28

Dušiičko,takhle jsem to nemyslela.Dcera kamarádila s holčinou,která je ze slabší rodiny a ta tím děsně trpěla,moje holka se jí zastávala. A jak jsem psala ,máme firmu,ale ani naš eholky nechoděj ve značkovejch oblečeních,nemaj modrahý mobily ani nic jinýho. Jsou normální. Dcera říkala ,všichni maj MP32 a ona ne. Takže pokud jsem to napasala tak a ty jsi to špatně pochopila,tak se omlouvám. Brala jsem to podle příkladu,kdy jsem měla zkušennost,že se  tý holce smáli a nekamarádili s ní,protože nenosí značky. Naopak ,rozumím tomu,chápu zto a jsem zastáncem toho,aby děti nisily z těchdle důvodů uniformy do školy.Byli by si v dnešní době rovnější Za nás to za komunistů bylo jiné. Všichni byli tak nějak nastejno. Dnes chodí do třídy děti bohatých podnikatelů  s dětmi nezaměstnaných. A věřím tomu,že ty děti tím trpí.
Jo možná to byl blbej nápad,ale jak píšu ,napadá mě všechno.

1Marie — 7. 3. 2007 11:31

Ach jo, holky, buďte šťastný, že Vaše děti šikanu nepoznaly -ale to v tuhle chvíli asi Korny nepomůže. Jasně, že důvody můžou být různý. Je možný, že to dítě něčím provokuje - ale nemusí to tak být. Neznáme ji. Ale i kdyby to tak bylo - nikdo nemá právo nikoho šikanovat. Tečka. Pokud by ona něčím provokovala - tak se to musí řešit, ale ne šikanou - i tohle se ty děti musí naučit.

Daniela S. — 7. 3. 2007 11:34

Je to už pět let, ale dobře si to pamatuju. Od střední jsem ve třídě kamarádku neměla ani jednu, spolužáci (a to už skoro dospělí lidé, 15-19 let na výběrové střední škole) mě totálně ignorovali - v lepším případě, v horším rovnou komentovali vzhled, výkony... Ty výkony proto, že jsem si dovolila zajímat se o učení, bavilo mě a byla jsem dobrá, bez přehánění. Jak jsem ale nenáviděla dvakrát ročně si jít uličkou pro vysvědčení a stát přede všemi během proslovu třídní, jak skvělé mám výsledky... Pochopitelně se mi "do školy nechtělo", ale ani by mě nenapadlo tím doma argumentovat. Když jsem přinesla domů papír podepsaný 20 těmi "téměř dospělými", že mě ve třídě nechtějí a nechyběla bych jim, kdybych odešla, a který připíchli na nástěnku ve třídě (a ten den si ho šest učitelů se zájmem přečetlo a neudělalo vůbec nic), mamka mi vysvětlila, že řešení není odejít, že s takovými lidmi se budu setkávat celý život a škola mě na to právě připravuje. Vydržela jsem, dostudovala s dokonalými známkami a s nikým z těch expertů jsem se od té doby neviděla. Kdoví, kolik z nich má dnes moje vzdělání, moji úroveň práce a můj plat.

Korny — 7. 3. 2007 11:34

Frigo,nos nahoru rozhodně nemá. na TUTY!
Harmonická rodina.Manžel necjlastá,nebije mě,Já nechlastám,nestřídám chlapi.Děti nejsou napospas na ulici,teď už i hezky bydlíme.Holky maj dobrej vztah s babičkou.Jo,že táta  nestíhá si uvědomit,že je holka v pubertě to musíme vyřešit.Tak asi tak

cilka — 7. 3. 2007 11:35

marie, moje dvě ze tří dětí šikanu poznaly.
Korny má problém doma, ale raději píše, že má harmonickou rodinu.

dusička — 7. 3. 2007 11:35

Za nás za komunistů to bylo stejné. Taky se našli, kteří byli oháklý.
Myslím,že to není v hadrech. Stačí že jsou věci čisté a nejsou zaprané.
Korny, já bych promluvila s třídní učitelkou. At to s dětma probere.

Korny — 7. 3. 2007 11:39

Danielo  naprosto souhlasím.

Marie ,také souhlasím-šikanovat se nemá a tečka!My se budeme doma zabývat tím,jak se změnit,jak změnit rodinu abychom měli klid od nějakýho týpka? To se můžem měnit celej život,kvuli dalšímu a dalšímu,tomuhle se na mě nebude líbit tohle,druhýmu zas něco jinýho?

Korny — 7. 3. 2007 11:42

Cilko,momentálně mám problém ve škole  a ten řeším. A jak jsem psala  máme harmonickou rodinu.Holky maj jednoho tátiu,jednu mámu a to,že  jsou někda  mraky ,to se vyřeší.Ale nikdy to nebylo tak,že bysme se kvúli tomu rozváděli.
Psala jsem i to,že byl problém,že tatínek se zatím nestačil vyrovat s pubertou a občas má přehnaný nároky,ale to si srovnáme.

Frigo — 7. 3. 2007 11:43

nemůžu si pomoct, ale je to podle mně povahou dcery...  Bude se s tím muset holt naučit žít. Pokud se i pak v práci dostane do většího kolektivu (zvláště ženských), nebude mít na růžích ustláno.
(syn je na soukromém gymplu, kde dětičky mají kapesné hodně vysoké, na rozdíl od něj,  má tři trička, jedny kalhoty, jednu mikinu...  Ano, chtěl by se jim vyrovnat, ale prostě to nejde.  A dle posledních testů jsou jen 2% stejně starých testovaných dětí chytřejších, než on. ALe nikdo ho nešikanuje ! )

cilka — 7. 3. 2007 11:46

no jak myslíš, já píšu na základě toho, co ty sama píšeš už rok na kámošky.....

dusička — 7. 3. 2007 11:48

A myslím si, že i když jste harmonická rodina, že problém je v tom, že tatínek se nestačil vyrovnat s dceřinou pubertou.
Jo a manžel to ví, jaký má holka problémy? Možná jako otec dcery by to uměl vyřešit.

Korny — 7. 3. 2007 11:49

Mě úplně vytáčí,že tady budeme řešit mě,kolik já mám kamarádů,kolik manžel atd atd.Ptala jsem se na začátku,jak dceři pomoct,když se tohle vyskytlo. To znamená pokud bude dcera koktat nebo bude šilhat,tak já budu muset   nechat šilhání odstranit kvůli spolužákum ,.Dcera je jaká je  ani sebevědomá,ani puťka .Chtěla jsem radu,jak ty kluky odpálit ,aby jim uměla odpovědět,jestli jít do školy nebo ne.A ne  co jestli mám já kamarády nebo ne,nebo jestli se manželovi nelíbí,že dcera má mastné vlasy.

cilka — 7. 3. 2007 11:51

no ony ty děti mají takovou zvláštní vlastnost...... chovají se jako jejich rodiče, dělaj tytéž chyby...... proto otázka na tebe a tvé kamarády, jen by se tak poznalo, zda dcera ví jak získat kamarády, jak se k nim chovat a tak....

Korny — 7. 3. 2007 11:52

Každej má o harmonické rodině asi jiné představy,já takové jak jsem psala,nejsme alkoholici,nestřídáme partnery,jsme doma s dětma atd. To je jedno,nebudeme slovíčkařit.

Ciko,teď asi lituju,že jsem něco o sobě psala na kámošky,protože to tady proti mě obracíš.

cilka — 7. 3. 2007 11:53

no když myslíš..... mám důvod?

Korny — 7. 3. 2007 11:54

A cilko ,myslíš,že když pak třeba někoho zbijou v horším případě,tak že  se mě budou ptát,jak se nám doma žije? Není problém taky v tom agresorovi? Nemám se zeptat jeho mámy,jestli si doma nadávaj,jestili se urážej?

cilka — 7. 3. 2007 11:56

agesor má problém...... to jsem taky psala..... ale i oběť má problém.... a pokud ten problém neodstraníš, tak jej bude mít na celý život a to je velmi kruté.... Pochop, že ten největší problém je u vás...

dusička — 7. 3. 2007 12:02

Korny napsal(a):

Mě úplně vytáčí,že tady budeme řešit mě,kolik já mám kamarádů,kolik manžel atd atd.Ptala jsem se na začátku,jak dceři pomoct,když se tohle vyskytlo. To znamená pokud bude dcera koktat nebo bude šilhat,tak já budu muset   nechat šilhání odstranit kvůli spolužákum ,.Dcera je jaká je  ani sebevědomá,ani puťka .Chtěla jsem radu,jak ty kluky odpálit ,aby jim uměla odpovědět,jestli jít do školy nebo ne.A ne  co jestli mám já kamarády nebo ne,nebo jestli se manželovi nelíbí,že dcera má mastné vlasy.

No já nevím,
ale pokud by holka šilhala, tak snad nepůjdu k očnímu kvůli tomu, že se jí budou děti smát. Ale kvůli jí samotné.
Jestli jít do školy nebo ne - vždyt do školy se musí.
Jestli manželovi se nelíbí,že má dcera mastné vlasy - a má je mastné? Třeba se to nelíbí těm klukům.
Nejsme alkoholici,nestřídáme partnery, jsme s dětma doma. - to je všechno,co znamená harmonická rodina?
To že jsme s dětmi doma, ještě neznamená, že se jim věnujeme, že se před nimi nehádáme.

dusička — 7. 3. 2007 12:04

Korny, na začátku příspěvku si psala, že se jí posmívají všichni.
Ale ted na třetí straně píšeš, že agresor je jeden. Takže se jí posmívá jenom ten jeden dotyčnej?

Korny — 7. 3. 2007 12:09

Dušičko,jo nehádáme se před nima a věnujeme se jim. Kdyby ne ,tak mi je třeba jedno co se děje ve škole. Vlasy se jí mastěj,ale  je tou pubertou.

Na začátku jsem psala všichni,včera dcera řekla jméno jednoho a kn němu se ostatní přidávaj .

C iliko,antidepsesiva jsem nikdy nebrala

Frigo — 7. 3. 2007 12:10

Korny napsal(a):

Mě úplně vytáčí,že tady budeme řešit mě,kolik já mám kamarádů,kolik manžel atd atd.Ptala jsem se na začátku,jak dceři pomoct,když se tohle vyskytlo. To znamená pokud bude dcera koktat nebo bude šilhat,tak já budu muset   nechat šilhání odstranit kvůli spolužákum ,.Dcera je jaká je  ani sebevědomá,ani puťka .Chtěla jsem radu,jak ty kluky odpálit ,aby jim uměla odpovědět,jestli jít do školy nebo ne.A ne  co jestli mám já kamarády nebo ne,nebo jestli se manželovi nelíbí,že dcera má mastné vlasy.

ne, šilhání bys měla odstranit kvůli jí samotné... koktání také...  Asi by nebylo fakt špatné sehnat dětského psychologa. Ten ví, jak na to.
Ať chceme nebo ne, děti jsou naším obrazem.

cilka — 7. 3. 2007 12:14

Taky bych se přimlouvla za psychologa, pomohl by vám oběma, možná i třem

Korny — 7. 3. 2007 12:19

Frigo tak jsem to myslela. Odstraňovat kvůli němu??? Jasně ,že kvůli ní jo,zase mě chatáš za slova.

Psychologa nehledím,zvládnu  žít i bez něj

Jája — 7. 3. 2007 12:19

Cilko, pst

Frigo — 7. 3. 2007 12:20

Korny, to není špatný nápad... jestli znáš maminku agresora, zkus s ní promluvit. Jestli to opravdu dělá jeden, za kterým všichni táhnou, mohlo by se to zlepšit.

No, v tvém podání jsme tedy také harmonická rodina..   :lol:  to mi těší...  :vissla: 
to, že občas chlastám, to se snad nepočítá..

Korny, nevím, proč se čertíš. Fakt ne.  My to přeci s tebou nemyslíme zle, snažíme se ti pomoct.

cilka — 7. 3. 2007 12:20

Jája napsal(a):

Cilko, pst

nj, už budu....

Májajája — 7. 3. 2007 12:20

Napsala jsem tak dlouhý příspěvek že mi spadlo připojení..........

V zásadě Korny, jsem hodně přemýšlela jetli sem mám odpovědět, protože sjem věděla že se ti to nebude líbit tak jak já to vidím.
Není to o tom co proti tobě teď chceme použít, že by se tu někdo vyřádil v tom navážet se do vaší rodiny.  Možná jste spořádaná rodina, ale vyrovnaná -to si nemyslím. Ty a holky silně pokulháváte za mužem. 

Celkově jsem chtěla  napsat, pokud to tu nezaznělo dostatečně, že co můžeš ovlivnit jste vy a dcera, co neovlivníš, kdyby jsi se přetrhla je agresor.
Osobně si pak myslím že se ošikanu nejedná,
Neměla jsem kamarádky, jen děti z rodiny, ze školy tak normálně nebo spíš nic, jakmile jsem pojala podezření že by mně někdo mohl  mít v oblibě, stala se ze mně pijavice a do týdne jsem dotyčného udusila. Byla jsem děsné nemehlo, Když už se nade mnou slitovali, a vzali mně mezi sebe, třeba hrát vybíjenou, tak jsem šla žalovat že mně uhodili míčem a NASCHVÁL .Oni chtěli abych jela na kole, můžou za to že jsem spadla!!  Furt jsem fňukala, furt jsem žalovala a věděla jsem, že celý svět je proti mně. Nikdo mně neměl rád a hory v sedmičce byly černá můra.  Ne střední jsem se zahlodala do knížek a trochu i učení, bylo to snesitelnější, vlastěn bylo mi to jedno. Nikdy mi není smutno po zš, ani po těch  lidech . S některými se sš teď stýkám, ale opravdové kamarády z té doby fakt nemám. Nikdy mně nenapadlo, že mně šikanovali......... ti lidi mi byli fakt fuk a teď když si na to vzpomenu, jak já ty ostatní děti chápu, ...........
protože tEĎ TEPRVE TO VIDÍM S PATŘIČNÝM NADHLEDEM

Korny — 7. 3. 2007 12:21

Jája má pravdu.

cilka — 7. 3. 2007 12:25

jj, říká mi, že s tebou je úplně zbytečné se o něčem bavit...... má pravdu....

dusička — 7. 3. 2007 12:26

Já bych si promluvila s tím klukem, a když to nepomůže, tak s jeho matkou.

Jája — 7. 3. 2007 12:27

ano Cilko, přesně tak jsem to myslela

Korny — 7. 3. 2007 12:31

dušičko.jo pokud to nepřestane,tak to udělám

Cilko,mě to nevadí,když se se mnou nebudeš bavit.Taky jsi toho o sobě hodně napsala,hodně toho vím, A ani by mě nenapadlo tyhle věci rozebírat,pokud bys měla nějakej problem s dítětem ve škole. Co jsi psala o sobě,co jsi chtěla udělat.Ještě víc bych ti tím ublížila.Řešila bych tvoji duši.Řešili jsme taky problém s učitelkou tvého syna. Problém jsme hledali v učitelce,neodsuzovali jsme tebe a tvoji situaci.

Jája — 7. 3. 2007 12:39

Korny, jsme ti chtěli pomoct nalézt příčinu a né řešit důsledek...
já osobně bych právě tohle ocenila

Korny — 7. 3. 2007 12:49

Já chci řešit důsledek.Příčin může bejt hodně a možná může bejt úplně jiná,než tady řešíme.

Ty sama máš hodně zkušenností a ať se snažíš,jak se snažíš,často je tomu druhýmu úplně fuk,že jsi změnila tohle nebo tohle.

Májajája — 7. 3. 2007 12:50

Vzdávám se,  ..................
fakt jsem sem vůbec neměla psát.

Korny, srovnáváš nesrovnatelné.  V rodině Cilky všichni věděli jaký je problém, že její syn těžce nese rozvod rodičů, že se k tomu přidalo odloučení dospělé dcery, že tragicky umřela babička a na něj to bylo všechno moc rychle po sobě, a učitelka po žádosti o shovívavost ho nechala napsat slohovku ve které jí měl všechno hezky popsat. 
To všechno ale nám Cilka napsala. Dokonce i to že to nezvládá a tak jde k doktorovi. Je nemocná, má léky, ale ona  to přiznává..............

Ty něco otevřeš, protože máš " nějakou" potíž, my ti řeknem jak to vidíme, ty napíšeš ANO máte pravdu, takhle to je.  A pak tady napíšeš že nechápeš proč ti to píšeme.
Že nechápeš proč ti to už rok píšeme?? .........promiň, myslely jsme, že kdyby jsi to pochopila dřív, mohla jsi se toho dnešního zklamání ušetřit. Celý rok ti píšeme tohle co dnes, a dnes je to špatně
Přece sem nepíšeš proto aby ti někdo napsal, ano, takhle to děláš dobře........protože kdyby jsi o tom byla přesvědčená, nebudeš mít potřebu se ptát.
Spíš bych řekla, že Cilka někde kde se zmínila o tobě píchla do vosího hnízda, a ty to podvědomně cítíš, ale jsi stejně spoutaná jako dcerka ve vztahu k spolužákovi.
Nemyslím že tím že ti budu lhát, nebo si něco raděj jen myslet , ti pomůžu. A já bych ti ráda pomohla, vážně, moc ráda..........

Jája — 7. 3. 2007 12:50

dobře, v tom případě ti k tomu dále nemám co napsat a přeji hodně štěstí při řešení všech tvých problémů

cilka — 7. 3. 2007 12:51

pro neznalé, problém s učitelkou mého syna byla, že po něm chtěla zpracovat referát v době, kdy se na něj navalila spousta smutného - rozvod rodičů, příchod nového partnera, odchod dcery, smrt koně doma, nečekaná smrt babičky,......, ho pověřila tím aby on zpracoval referát o krizích v rodině. Byla jsem naštvaná, protože mi slíbila, že ho nechá v klidu. No nicméně kluk přinesl tento úkol a já ho nechala ať se rozdne co s tím. Sedl si a začal referát zpracovávat. Odnesl jeji do školy a učitelka chtěla aby jej přečetl při hodině před třídou.....
V první chvíli jsem si myslela, že mu ublížila a děsně tu řvala (na babinetu) ale později jsem pchopila, že mu to pomohlo se s tím vypořádat, bylo to podle men kruté, ale přežili jsme všichni.
Jak tohle chceš srovnávat?

Korny — 7. 3. 2007 12:52

J8jo.když to tak vezmu,rodina,já  atd .Dobře problém v naší rodině. Ale já mám jseště mladší dceru,kzterá je jiná a která tenhle problém nemá.

Korny — 7. 3. 2007 12:55

No Cilko třeba tak,že  tím co ona udělala a co se ti v tu chvíli nelíbilo jsi přece nezačala zabývat se sebou,co jsi udělala špatně,jak to máš změnit. Nelíbilo se ti to co ona udělala ,to byl důsledek a ten se řešil.Ne,že ty budeš měnit  něco u sebe ,aby jsi udělala prevenci,aby k tomu nedošlo. Byli jsme na tvé straně a neřílakali tí začni u sebe..

Májajája — 7. 3. 2007 12:55

Možná je ještě moc malá aby se to projevilo, ještě je malá milá tatínkova holčička.

Májajája — 7. 3. 2007 12:56

Korny, hluboce se mýlíš.

Korny napsal(a):

No Cilko třeba tak,že  tím co ona udělala a co se ti v tu chvíli nelíbilo jsi přece nezačala zabývat se sebou,co jsi udělala špatně,jak to máš změnit. Nelíbilo se ti to co ona udělala ,to byl důsledek a ten se řešil.Ne,že ty budeš měnit  něco u sebe ,aby jsi udělala prevenci,aby k tomu nedošlo. Byli jsme na tvé straně a neřílakali tí začni u sebe..

evca1 — 7. 3. 2007 13:06

Jájo , Cilko je škoda, že vás Korny nepochopila ...

Korny — 7. 3. 2007 13:06

Májo možná,že se s tím Cilka sama v sobě zbyvála.Ale my jsme jí k tomu nenutili.Začni u sebe,změň tohle, není to náhodou proto ,že tohle děláš  špatně.Řěšili jsme,jak se zachovala ta učitelka v táhle situaci.
Říkáte co to má společného. Je to příklad. Podobně jako u mě ,jak se zachoval spolužák nebo spolužáci. A já se mám trápit a zpytovat svědomáí a hledat chbu v sobě. Já hledám chybu v tom  nebo v těch  co jí zesměšňujou. Těch svej chyb bych mohla najít fakt hodně a pak by mi už nezbývala nic jinýho než začít brát ty antidepresiva. Psala jsem ,že dělám maximum doma a abych jí pomohla. Vy čtete ob řádek .

Májajája — 7. 3. 2007 13:14

My máme ten nadhled, Korny ............

tady se ten rozhovor tak vyhrocuje že zřejmě nemá význam v něm pokračovat.

Frigo — 7. 3. 2007 13:19

tohle fakt nemá cenu....   
osobně končím... a jdu dělat něco lepšího..

Korny, máš pravdu. Pošli na skřeta policajty, holčičku polituj,  tatínka poplácej po rameni, jak holčičce dodává sebevědomí.   Jste harmonická rodina a nemáte nikdo z vás žádný problém.  Divím se  ... ale to je můj problém.

Korny — 7. 3. 2007 13:27

Děkuju všem .které jste mi napsaly  o svých zkušennostech se šikanou a poradili mi jak se zachovat.Problém budu řešit,aby se ten MOR jak píšete  nešířil.Omlouvám se všem kteří nechápou náš rozhovor s kamarádkama,že se vám tím možná zamotala hlava.
Už se k tomu nebudu vyjadřovat,protože bych jinak nabyla dojmu,že šikanovat je správné.

Eva36 — 7. 3. 2007 13:42

Korny: Všechno se vším souvisí. Tvoji dceru zraňují stupidní poznámky spolužáků, protože podobné zažívá od otce...její otec ji snižuje sebevědomí velmi smutným a hloupým způsobem... Právě otec jako představitel mužského rodu by svoje dcery měl podporovat v tom, že jsou prima ženské, hezké, šikovné, chytré apod... nikdy by je neměl snižovat... Výsledek vidíš sama - dcera citlivěji reaguje na poznámky spolužáků ... Nevěděla jsem o problému s tvým mužem, já být tebou, tak začnu u něj, měl by přehodnotit svoje chování k ní. A měl by jí ho nějak vysvětlit (doufám, že svoje poznámky nemyslí vážně, ale spíš z legrace, měl by uznat, že to byla blbá legrace a že to není realita, měl by jí projevit, že ji miluje právě takovou, jaká je... měl by se k ní chovat s úctou a ona by se měla naučit, že každý muž se k ní má chovat s úctou a pokud to nedělá, nestojí mi za povšimnutí a jdu dál... od otce ovšem takhle dál jít nejde... Vzpomínám na švagrovou, která i po asi patnácti letech vzpomíná celkem bolestivě na to, jak si dělal tehdejší otčím legraci z jejích rostoucích prsou, která nazýval "lentilkami pod kobercem" ... pro něj děsná sranda, ale ta holka se s tím vyrovnala až teď, kdy vloni porodila a zjistila, že velikost prsou neurčuje, jak "velkou" ženou je ... do nedávna chodila shrbená...všechno kvůli pár hloupým poznámkám, o kterých si myslím, že ani ten muž nevěděl, jak moc ji zraní...

Buba 1 — 7. 3. 2007 14:26

Sikana sa vyvija, len ak obet spolupracuje so sikanujucim................Obet je tvoja dcera, zacni hladat tam. Ak mi niekto povie praseci hlava, odpoviem ty mas praseci rit. Ak to tvoja dcera nevie povedat, je chyba v nej. A ak sa to nenauci, tak bude mat s tym problemy vzdy a vsade. JE TO NIZKE SEBAVEDOMIE.

Daniela S. — 7. 3. 2007 16:33

Souhlasím. Je to tvrdá škola, ale jak mi řekli doma... škola má připravit na život a v životě s tebou nikdo jednat v rukavičkách nebude. Pokud jde o zesměšňování, vyloučení ze skupiny kamarádek a další zdraví neohrožující chování, které nebrání ve studiu, zatnout zuby a prokousávat se k maturitě. Ty lidi pak už nikdy nemusí vidět. Tři, čtyři, pět let se dá vydržet, v zaměstnání, nedej bože v rodině, by to bylo o moc horší a tam by to řešení potřebovalo. Buď to děcka přestane bavit, nebo ne. Pokud ne.... dá se to přežít a bude to velice výhodná příprava do života.
Chci říct - pokud mi někdo řekne prasečí hlava, můžu se pohledem do zrcadla ujistit, že to není žádná faktická připomínka, že je to jen projev nějakého komplexu toho, kdo to vyslovil. Zrovna tahle poznámka je velice snadno ohodnotitelná. Mám hlavu jako prase? Pravděpodobně NE, že?

Dita.L — 8. 3. 2007 10:33

http://sikana.wz.cz/definice.htm

anka — 8. 3. 2007 11:11

Korny,bohužel rodinné prostředí formuje dceru ať se ti to líbí nebo ne.Pokud nenabere jistotu a sebevědomí doma,na ulici to nenajde.A je všeobecně známo že dcera bude stejný model jako ty.To co získá u vás si ponese do dalšího života.
Jak já moc chtěla být jiná než moje máma.Dnes se přistihuji že v podobných situacích jednám jako ona a dcera
je to samé.Naštěstí,obě jsme spokojené.
Já měla vždy dojem že má dcera je takové pískle nad kterým je potřeba držet ochannou ruku.Podvolovala se příkazům i zákazům,vždy spolupracovala,nikdy neprotestovala.Měla jsem ze vstupu do školy strach,právě proto že by se mohla stát terčem šikany.Hodně vysoká,vyzáblá,hodně tichá a dost chytrá.První ročník promarodila.Ve druhém jsem jela s třídní učitelkou náhodou autobusem.Bavily jsme se o dětech a také o holce.To co mi naší holce povídala mi vyrazilo dech.Právě ona dokázala třídu srovnat do latě když byla spolužačka šikanovaná.
Byla duchovním vůdcem třídy.Zajímavé že se jí děti podvolovaly zcela dobrovolně a bez jakéhokoliv násilí.
A to prosím díky své postavě nosila kalhoty do gumy,rukávy jí většinou byly krátké,boty daleko přesahovaly okraje nohavic.Prostě v jednom období byla socka proti ní hadr.Co na tom že na ní brácha před spolužáky řval že je kostra poháněná větrem nebo reklama na hlad.Věděla svoje a měla i dost velké sebevědomí aby se s takovými věcmi dokázala vyrovnat.
To je na tom to nejpodstatnější.

viki — 8. 3. 2007 15:14

ahoj šikana je opravdu problém, moje dítě má velké problémy s učením a také se mu děti smějí. Můj problém je však v tom že bych ho měla dát na speciální školu a tam se právě bojím té šikany, nevím je to opravdu těžké rozhodnutí, také mám strach že mi jednou bude vyčítat že jsem ho dala mezi "hloupé děti" jak někteří nazývají tyto školy. Těžko můžu poradit, protože sama nevím co dělat.

rogersova — 8. 3. 2007 15:22

po přečtení některých příspěvků je mi zle. Dotyčné dámy jsou zřejmě odbornice na vztahy a psychologii vůbec. Jmenovat nemusím,dotyčné se jistě poznají sami.

Na babinetu jsem se setkala již několikrát s tím, že tu kdosi napsal co ho trápí a místo rady  se mu dostalo ujištění, že si v podstatě za všechno může sám a musí začít se změnou hlavně u sebe. Jistě, jsou takové případy, ale plošně to neplatí.

Případ šikany je jedním z nich. Oběť agresora nemusí být sociálně slabá, citlivá, s nižším intelektem.Naopak může jít o jedince vymykající se kolektivu v pozitivním smyslu.Může jít o dítě nadané, dítě s dobrými školními výsledky. Může to být i nápadně hezký jedinec, na kterého se zaměří agrese stejného pohlaví.
To, že problém nutně nemusí mít dcera Korny, ale sám agresor, to nikoho nenapadlo. Ono je tak jednoduché napsat, můžeš si za to určitě sama.
Ale co se divím..neříká se toto i obětem domácího násilí? Nezasloužila jsi si to,nevyprovokovala jsi ho ?
 
v podstatě se agresoři dají rozdělit do tří skupin:

1. typ je hrubý, mívá ve škole kázeňské prohřešky,neuznává žádné autority, často se setkává s násilím ve své vlastní rodině a pak to jakoby vrací dál

2. typ bývá naopak slušný,může být sebestředný, úzkostný, nejistý,svoji oběť šikanuje beze svědků
Tito jedinci vycházejí z  rodin, kde rodiče místo lásky uplatňují tvrdý dril a kde je vyžadována striktní poslušnost

3. typ a tam bych zařadila spolužáka tvé dcery, je typ baviče, srandisty. V kolektivu bývá oblíbený, je výmluvný, sebevědomý.Ostatní k němu vzhlížejí s obdivem, bývá vůdce třídy.Může to být i dítě s dobrým prospěchem,oblíbené u učitelů.
Takový potom šikanuje pro pobavení sebe i ostatních.V rodinách těchto jedinců nemusí být vůbec žádné problémy ve výchově, nebo jsou,ale jen v mírné formě,např.strádání v citové stránce

To co zažívá tvoje dcera šikana je a to v prvním stupni.
projevuje se pomluvami, intrikami a legráckami vůči postiženému.Kolektiv takové dítě odstrkuje a posmívá se mu.
v tomto stupni bývá šikana učitelem velmi špatně rozpoznatelná,ale v žádném případě bych ji nepodceňovala.
Vždyť kolik dětí už bylo schopno kvůli šikaně spáchat sebevraždu.

Nejlépe by bylo spolu s manželem zajít za třídní učitelkou, nebo rovnou za ředitelem. Když nepůjde manžel vezmi s sebou třeba babičku,nebo někoho kdo o tom ví.Spolu se školou můžete najít řešení.Škola spolupracuje s odborníky, případně mívá sama výchovného poradce.Dceři bych zajistila doprovod ze školy. Rozhodně nenech vedení školy případ zlehčovat.Dost možná se budou snažit smést to pod stůl.Nedej se.

budeš-li chtít ještě v něčem poradit, napiš mi soukromou zprávu

Eva36 — 8. 3. 2007 17:58

Já bych řekla, že hlavní problém vidím v sebevědomí holčiny. A jestli jí ho doma táta (třeba i nechtěně a nevědomky) podtrhává, tak to je podle mě špatný... Proto se neumí bránit stupidním šikanistům, proto jí to je víc líto, než by bylo zdrávo... Když má vlastní otec poznámky k jejímu zjevu, dalo by se to taky nazvat šikanou. Šikanujícím je v tomto případě pak otec.... Nemyslíte, holky? ...

Korny: Nechci tě nějak dráždit nebo napadat rodinu, vůbec ne. Jen vím, jaký šrámy jsem si odnesla i já od bývalého otčíma...nic příjemnýho pro holku. ... Nemyslím si, že by tvůj muž byl nějaký cvok nebo psychopat, ale třeba mu jen prostě normálně chlapsky nedochází, co vlastně dělá.... Každopádně přeju hodně štěstí. pa.

Májajája — 9. 3. 2007 8:24

to rogersová
chápu, že naše příspěvky tady mohly působit jako štvanice na Korny, a tak jsem si dala práci a vyhledala za posledních pár měsíců několik příspěvků kdy se Korny trápí kvůli některým reakcím a činům manžela. Kdy se jí snažíme napsat, že by se mu měla pokusit vysvětlit  že šlape po sebevědomí dcery a že to fakt nebude sranda, až se to naskládá.
Nemysli, že z toho máme radost, a vcelku dobře taky chápu že je pro Korny těžké si přiznat, že špatné věci se dějou i v dobrých rodinách, dějou se totiž ve všech rodinách. TO že  je těžké s nimi hnout vím, ale dělat že za to může někdo jiný je cesta ?
Fakt, fakt si myslím, že se jí dříve podaří prolomit ledy v manželovi než v nějakém pitomém frackovi z možná ještě lepší rodiny než je ta jejich. Každý si myslí, že jeho děti takové nejsou...................
Doporučuješ doprovod ze školy pro třináctiletou holku, 173 cm, žádné vyžle......, do které se někdo trefuje spíše poznámkami, já bych se v tomto bodě obávala že to poznámky stonásobně zvýší.
Neříkám že to nemá řešit, a souhlasím s návštěvou ve škole, ale obávám se že pokud nebude holka silná sama v sobě, tak se jí lépe nepovede. K tomu jí může pomoct jen její rodina.


PS: Jinak si ale kopíruju tvoji definici šikany, člověk nikdy neví........

amba — 9. 3. 2007 8:37

Souhlasím s Marií.
Vycházela bych z toho, že dcera není dospělý člověk, proto se ani jako dospělý a silný člověk nemůže chovat. Pokud by se na mne obrátila s důvěrou, rozhodně bych ji v tom nenechala samotnou.
Požádala bych třídní učitelku, aby pozvala do školy rodiče šikanujícího žáka a aby byla přítomna jako svědek našeho rozhovoru. Rodičům bych řekla, jak se chová k dceři a požádala je, aby ONI usměrnili chování svého syna. Pokud se  jeho chování k dceři nezmění, budu nucena se obrátit o pomoc na sociálku, případně na policii. Protože jim  ani jejich synovi nechci dělat potíže, proto se obracím na ně na rodiče a věřím, že si jejich syn uvědomí, co dělá.

Je docela možné, že  rodiče zmíněného chlapce netuší, co jejich syn vyvádí. Je to šikana a právě z drobností, které jsou přehlížené,zlehčované a omlouvané se může rozvinout šikana do závažných  rozměrů.  Je to mor, který se musí zastavit při prvních projevech.

amba — 9. 3. 2007 9:10

Korny:
Nenech se zviklat kritikou tvé rodiny, i když některé příspěvky mají teoreticky pravdu. Já neznám nikoho, kdo je dokonalý, neznám ani dokonalou rodinu, kde by se už nedalo nic zlepšit. Ať je to jak chce, je důležité, že ty sama si určité nedostatky uvědomuješ a víš o chybičkách, které by se měly odstranit. To je dlouhodobý proces, ale tvoje dcera potřebuje řešení hned, nenech ji v tom. Když se ti svěřila, znamená to, že ti důvěřuje, a ty její důvěru nemůžeš zklamat. Každý z nás je jiný a dobře víme, že není žádnou výjimkou, kdy se ani dospělý člověk bez pomoci šikaně neubrání. Často se tento problém řeší s nadřízenými - většina konfliktů mezi kolegy, v nejhorším případě  končí soudem - kdy šikanuje nadřízený.   

Někdy opravdu šikanovaný zavdá příčinu, ale většinou je to hodný kluk nebo hodná holka, na kterou si agresor troufne, dokazuje si svou moc a sílu, aby zakryl svoje mindráky.
Častou příčinou šikany jsou  lepší školní výsledky (pracovní výsledky), fyzický zjev, bohatší zázemí, prostě to, co je dané a ten kdo šikanuje to nemá a chce tomu, kdo to má, nějak uškodit. Když nemůže škodit přímo, vyvíjí psychický teror podle pravidla : Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

Dana — 9. 3. 2007 9:43

TAk já se teda taky přidám, jsem docela překvapená ,jak jste se tady děvčata do Korny pustili. Já mám taky dceru, je jí 18 let. Na základní škole trpěla šikanou. Trpěla tak, že ráno zvracela, zvracela i cestou do školy, ve škole omdlévala, protože následek zvracení byla dehydratace, přesto nechtěla dopustit, abychom jí dali jinam, nechtěla v 8 třídě přecházet, když se jednalo o vysvědčení, nechtěla odejít od kamarádek. Snažili jsme se to prožívat s ní a být jí oporou. Trpěli jsme tiše s ní, co nám taky jiného zbývalo, když šikanovala učitelka? Nenápadně, cíleně, vybrala si jednu oběť, na ostatní byla jak mílius. Chtěla jsem jít do školy, dcera nedovolila, řekla, že to radši vydrží, než by jí udělala tu radost, aby jí ukázala , že trpí.Říkala, že co jí nezabije, to jí posílí. Nikdy jsme dceru doma neponižovali, všichni z kamarádek vědí, že se ve svých dětech vidíme, dcera je velmi oblíbená, hezká ( žádná krasavice), chodí přiměřeně oblékaná, nikdy se nevytahuje , je tanečně nadaná, manuálně zručná. Na rodičovské schůzce jsem si vyslechla, že moje dcera sice má dobré známky, ale povahově je nedokonalá, měli bychom navštívit psychologa a jeho výsledky sdělit škole, nedoporučí jí přijetí na střední školu. Otevírala se mi kudla v kapse, ale dceří jsem něco slíbila. Psychologa jsme navšivili, neschledal ničeho nenormálního, příjemná, milá, ráda se směje, nekonfliktní, známky odpovídají . Navštívili jsme i psychyatra, z našeho podnětu, klidná, citově vázaná na rodinu, miluje zvířata, má ráda splečnost, ráda čte, někdy možná více dětská, ale odhodlaná zvládat problémy.
Výsledek? Dcera bude příští rok maturovat na gymnáziu, na školu, kde sice velmi dobře udělala přijímačky, ale posudek jí nedal víc než 3 body se nedostala, zavolala jsem tedy na gympl v jiném městě a tam jim vylíčila náš problém, nechali si poslat výsledky přijímacích zkoušek a dceru bezproblémů vzali. Dělala i jejich přijímačky, aby je někdo nenařkl z nadržování. A její vztahy? Super, má ráda školu, spolužáky, učitele a oni ji. Jen když potkáme učitelku ze základky, zezelená tak, že mám strach, že sebou práskne k zemi. Jen tak mimochodem, po příchodu nového ředitele museli všichni učitelé dělat test, jaké mají znalosti svého učiva. Paní učitelka jako jediná neprošla a neučí již druhý stupeň, tam má jenom kreslení, děkuji za to bohu. Syn ale od té doby jde s trojkou z kreslení.
Korny, tvoje dcera je tvoje dcera, vím, že je to těžké, ale musíš jí vysvětlit, že pokud nechce, abys šla do školy, musí se proti tomu obrnit a tvářit se, jako že jí to nevadí. Pravděpodobně z ní vyzařuje to, jak trpí a oni z toho mají radost a pokračují v tom. I z ošklivého kačátka může vyrůst labuť. Jen je na tobě, aby jsi jí v tom pomohla. V tom nezmění nic ani školní uniformy, zase se najde něco, v čem někdo bude vybočovat. Ale to, že z něčeho vybočuje není žádná vada, Cilka napsala, že je o hlavu vyšší, no přece jí tu hlavu neurazíte, aby nevyčuhovala, je jiná a taková se musí brát, já jsem taky byla bidlo, nechtěla jsem nosit podpatky,a teď si je ráda vezmu, člověk dospěje a přehodnotí situaci.Nepochopila jsem to o tom, že je jiná a tím je vyzývá k šikaně. Promiňte, ale každý jsme jiný. Někdo se chová tak a někdo tak. Prostě to není důvod, aby jí museli pořád urážet a to že jim bude taky odpovídat sprostě, no, to se akorát sníží na jejich úroveň. V tom, že budu učit mluvit dceru sprostě nevidím nic. Spíš v tom, že ji naučím se nad to povznést a věřit, že jsem fajn a moji rodiče mě milují i třeba s mými chybami.

Eva36 — 9. 3. 2007 9:56

Dani, tvoje dcera má sebevědomí. Myslím, že u Korny je sebevědomí její dcery podrážené právě tátou. A šikanující podvědomě vědí, komu vrazit tu "kudlu" do zad. A dcerka Korny se brání těžko, je pro ně snadná oběť. Tvoje holčina to zas měla těžší s tím, že šikanovala učitelka. Ale měla nejspíš dost sebevědomí, aby si z toho zas tak těžkou hlavu nedělala (i když to muselo být peklo). Řekla bych, že Korny dcera si nese to, jak se k ní chová táta. To jí mrzí a těžko se brání podobným poznámkám od spolužáků.

Dana — 9. 3. 2007 10:32

Ano, to máš pravdu, ale sebevědomí se jí nezvýši jenom tím, že se jí budou bát cokoli říct, já taky dceři řeknu, teda dneska ses vystrojila jako cirkusačka a ani sis neoholila nohy, ona na to, no a co? Máš je neoholené ty nebo já, pak na sebe jukneme a je to. Prostě musí se naučit snášet i kritiku, v životě si nikdo brát servítky nebude. Musí se naučit vzít si z kritiky to pozitivní a to ostatní hodit za hlavu, umět se nad všechno povznést a nenechat si udělat na duši šrám, sebevědomí se nezvýší tím, že jí budeme pochlebovat, ale tím, že upozorníme a pomůžeme změnit a řeknem, teda, ta změna se ti povedla, jsi nádherná, moc ti to sluší, kde se to v tobě vzalo? Úplně jsi mi vyrazila dech.

Jája — 9. 3. 2007 10:41

Dani, možná to co jsme psali zní tvrdě, ale já jsem byla v situaci Korniny dcery... a né rok, dva ale celou základku....
a víš co bylo nejhorší? když se to snažil někdo řešit... když moje babička se chodila ptát, proč nekamarádíte s naší Jaruškou? :dumbom:
místo toho, aby mě podpořili, aby řekli, jsi úžasná, máme tě rádi... podobně jako dceři Korny mi řikali: jsi nemehlo, máš pihy to je ošklivý... a to mě sráželo... kdyby mi rodiče dávali najevo, že mě milujou právě tak nedokonalou jak jsem, dokázala bych se i povznést nad poznámky spolužáků

jestli je šikana to, že jeden kluk pokřikuje na holku a nadává jí, tak se šikanují všechny děti navzájem...

jsem schválně o týhle diskusi mluvila s mojí 14letou dcerou... taky mi řikala, co blbne, dyk je to úplně normální... se musí naučit odpovídat - a to se nenaučí pokud si nezvedne sebevědomí

Eva36 — 9. 3. 2007 10:44

Tipla bych, že tvoje dcera ale jasně cítí, že ji miluješ, jaká je. A taky bych řekla, že tohle dcera Korny necítí, proto je tak zranitelná posměšky spolužáků. Ona o sobě pochybuje, její rodiče jí nedokázali projevit tu bezpodmínečnou lásku...to není žádná kritika, neumí to každý, i já se musela naučit, jak s mojí dcerou mluvit, jak vyjádřit, co cítím, abych ji nerozmazlila, ale aby věděla, že její matka ji má ráda, i když bude třeba tlustá nebo bude propadat....je to fuška. Nemyslím, že by Korny měla dceři pochlebovat...vlastně nevím, co bych najednou v jejím případě dělala. Pro začátek snad aby tatínek přestal s poznámkami a pak nějak jako ty....pomoci se změnit,  projevit radost ze změny .... Není to lehké, to je pravda...

Eva36 — 9. 3. 2007 10:45

Jájo, potvrzuješ moji teorii - když rodiče milují dítě takové, jaké je (bez ohledu na pihy, na váhu, na známky), je dítě schopno snášet ústrky spolužáků mnohem snáz.

amba — 9. 3. 2007 10:45

Dana:
Napsala jsi to úžasně! Mám také zkušenosti se šikanou dcery, kterou drsně šikanovala třídní učitelka a podnítila k tomu celou třídu.  Běda tomu, kdo by s mojí dcerou byť jen promluvil. Urážky, intriky, zesměšňování a ponižování bylo na denním pořádku a při jakékoliv příležitosti. Trvalo to celou střední školu, dokonce ji učitelka vyhrožovala, že se postará , aby neudělala  maturitu. Tak dcera studovala z učebnic pro VŠ, věděla, že ji nikdo nesmí nachytat při nejmenším zaváhání. Maturitu měla na samé jedničky a měla otevřenou cestu k dalšímu studiu.  Dopadlo to tak, že nakonec dcera vystudovala úplně jiný obor na VŠ, patří v něm  ke špičce a život jí nabídnul sám, že své znalosti ze střední školy plně využívá ve svém oboru, dokonce je jediná, která má žádoucí rozhled. Nemá u nás konkurenci v této kombinaci.

Dana — 9. 3. 2007 10:48

Myslím, že jsem napsala něco podobného, akorát že nevíme, jak přesně to ten kluk formuluje a tak, já nevím, tyhle věci bych nepodceňovala, možná pak by bylo té opravdové šikany míň, kdyby to každý řešil tak že , " to je normální", není, není nic normálního na tom, pokud to někomu ubližuje.
Korny ale nikde nenapsala, že ji nemá ráda, věřím, že ji má rád i táta, možná víc, než myslíme, třeba by chtěl " víc se s ní chlubit", není to vpořádku, ale vše je možné, myslím, že do myšlenkových pochodů Korny ani jejího manžela nevidíme, můžeme se jenom snažit poradit, ne soudit.

Eva36 — 9. 3. 2007 10:51

Nechtěla jsem nikoho soudit, taky spíš jen poradit, zamyslet se nad tím, odkud ta nesebedůvěra dcery Korny plyne... Vždyť se říká Nesuď a nebudeš souzen. Snažím se tím řídit.

Korny, chodíš sem ještě? Nebo jsme tě už otrávily? To bych nerada...

Dana — 9. 3. 2007 10:58

Vím Evi, že ne, ale některé příspěvky zpět mi vzali dech, já jen vím, že každý projevujeme lásku jinak, někdo pohlazením, někdo láskyplným pohledem, někdo drahými dárky, jde jen o to, aby si to mezi sebou řekli, aby to nebrala jako útoky nebo aby neměla pocit, že jí nemají rádi, slova se těžko píšou, abych vyjádřila co jsem tím chtěla říci, doufám, že se pochopíme, nemám pocit, že nemilují, jen to vyjadřují na jiné vlně, než kterou dcerka přijímá

Jája — 9. 3. 2007 11:03

Dani, nikdo neřiká že jí nemaji rádi... moji rodiče mě taky měli rádi, tak jak nejlépe uměli... ale chtěli mě mít takovou a takovou...
Kornin manžel má asi představu dokonalé dcery, ke kterou ona nemůže být

já taky můžu říct svý dceři, ty máš teda ránu a nic se neděje...

Dana — 9. 3. 2007 11:09

ano, to je vpořádku, jak říkám, jiná vlna, prostě i když to jsou naše děti, nevidíme jim do dušičky a musíme se všechno učit tak , jako ony, jde jen o to, jakou formou někomu radíme, myslím, že Korny sama ví, kde udělala chybu a určitě se snaží přijít na to, jak ji napravit, nikdo totiž nejsme dokonalý, nikdy bych si ale nedovolila soudit podle pár napsaných řádků, jen jsem chtěla, aby pochopila, že nejvíce jí mohou pomoci oni sami, ne škola, ne strýček, ne učitelka, ne my, ale oni sami. Myslím, že na to už Korny přišla taky.

1Marie — 9. 3. 2007 11:12

Tak jsem si zase přečetla poslední příspěvky a musím říct, že se mi ulevilo, že se Korny někdo zastal. Ale musím taky říct, že bych se vůbec nedivila, kdyby Korny už ty příspěvky přestala číst -i když  jste to holky myslely  dobře - bylo to velmi zraňující a myslím, že jí to v tuhle chvíli moc nepomohlo. Je mi to líto, protože dosud jsem tady narazila především na citlivý přístup a snahu pomoc a podržet.

Dana — 9. 3. 2007 11:15

Korny je určitě čte, protože ji to nedá, je to správná mamina

Jája — 9. 3. 2007 11:15

Dani, asi jsi nepostřehla, že jsme sebevědomí Korniny dcery řešili už mnohokrát na Kamarádkách a Korny stále řeší situace, které z toho vyplývaji... ale řeší důsledky...

Dana — 9. 3. 2007 11:21

ale ano Jájo, postřehla, možná tak často nepřispívám, ale snažím se to číst, ale vzhledem k tomu, že měla potřebu to napsat jinam, tak jsme jí asi moc nepomohly, nemyslíš? Možná potřebovala slyšet i jiné názory, nevím, ale to není podstatné, podstatné je, že jsme jí asi moc nepomohly.

Jája — 9. 3. 2007 11:27

ano máš pravdu - nepomohli jsme jí
tudíž nadále nehodlám na její příspěvky reagovat

cilka — 9. 3. 2007 11:41

pokoušely jsme jí mockrát pomoct, ale vždy to skončilo na tom: ano máte pravdu a druhý den to zas bylo stejné.... a se stejným koncem.... A když někdo napíše, že se nebude zabývat řešením příčin, protože jich je moc ale bude řešit důsledky.... tak se vzdávám, protože když se neodstraní příčina, budou stále jen důsledky.
Neřekla jsem, že je správné aby někdo někoho šikanoval, ale řekla, jsem, že pokud se neodstraní příčina toho, proč ke všemu došlo, nepomůže nic. A na tom trvám. Ano zajít do školy a ztrestat toho kluka je řešení, ale na jak dlouho? Problém Korniny dcery vidím v napodobování chování matky vůči otci, ano dceři je třináct, tedy je ve věku, kdy se tohle děje, ale holka přeci nemůže tušit ak to doma doopravdy s mámou a tátou je, tak dělá jen to co vidí - cítí. Napodobuje její chování vůči kamarádům, proto jsem se korny zeptala na kamarády. Děti jsou po nás ať chceme či ne. Je to naše zrcadlo a tohle by si korny měla uvědomit. Protože když nezasáhne teď, budou celý život její dceru provázet jen důsledky. Nějakou dobu je může odstraňovat máma, ale za dvacet let? Nedávno, po pololetním vysvědčení sama korny psala jak se otec k dceři zachoval, prý utekla s pláčem či tak něco, nehová se náhodou stejně při slovních urážkách spolužáků? Pláčem, stažením se do sebe? Ano jak píše Dana - narážka na chlupatý nohy - tohle přeci unese sebevědomý člověk, ale kornina dcera neunese ani tátou narážku na mastný vlasy. Podle mne holka necítí lásku ze strany otce, podle toho co všude čtu si ona jednou vybere manžela podle vzoru otce.... A před tím jsem Korny chtěla varovat, teď má holka mámu, co se za ní bude proti všem prát, ale máma nebude pořád a pořád se taky prát nebude. Co pak?
Korny mi v této diskusi nakrkla tím jak své manželství považuje za šťastné..... jinde totiž píše jak táta vychází dobře jen s jednou dcerou, jak dlouho to vnímá ta první? Manželství a rodičovství je něco jiného.

cilka — 9. 3. 2007 11:45

Nechci soudit Korny, chci jen aby její dcera nebyla tak nešťastná a prázdná jako se cítí Korny. Chci aby měla muže ktrého bude milovat, který si ji bude vážit, nebude jí vytýkat kila jako dělá táta mámě, chci aby její dceru budoucí muž miloval a měl jí rád takovou jaká ona je. Aby jí podporoval a vážil si jí. Proto Korny říkám aby příčinu problémů hledala doma.
a totéž bych jí přála i skamarády.

Dana — 9. 3. 2007 12:41

máš pravdu, ale já prostě to vidím trochu jinak, někdo je citlivější a brečí u romantického filmu, někdo ne, to, co malou rozbrečelo by jiný nechal absolutně bez povšimnutí, vy jí radíte, aby manžel dával najevo lásku, porozumění a výtky si nechal pro sebe. Mě přijde prostě lepší, aby jí dával najevo lásku , porozumění a pokud už jí musí něco vytknout, tak aby to udělal, ale tady je potřeba, aby vyřešili tu formu, jakou to dělá. To, že někoho miluju bezpodmínečnou láskou neznamená, že by se neměl či nemohl vylepšit a že se mu budu bát říct svůj názor. Jakou formou to ale udělám je jiná věc. Proč by tě mělo nakrknout, že Korny označila svoje manželství za šťastné, třeba to tak opravdu cítí.
Prostě si myslím, že jsem napsala vcelku to co ty, ale jinou formou, hele, můj muž taky občas vyjede, to ale neznamená, že nemáme šťastné manželství. Pro každého je štěstím něco jiného, to, že to co má Korny není štěstím pro tebe neznamená, že není pro ni.
Tento babinet je plný lidí, kteří se si jdou postesknout, pro radu, požalovat na partnera, na děti, na šéfy, na sousedy, na psy :D , ale to neznamená, že nejsou šťastní. Vím, že potřebují změnu v příčině a ne až v důsledku, ale Korny vidí svého muže se svou dcerou každý den, my tady jenom dedukujeme podle toho, jak každý z nás pochopil její psaní.  Dcera je v pubertě, bouří se hormony, to rozpláče i otrlejší kde co, nebyly jsme u toho a tak nemůžeme objektivně soudit, já taky přeji její dceři super manžela, ale tím, že budeme štvát ( nadneseně)Korny proti manželovi toho nedosáhneme, spíš je potřeba , aby Korny pochopila, že každý máme chyby, má je ona, má je její manžel, její dcera, já i ty i ostatní, je jenom na nás si uvědomit je a něco s tím udělat, než bude pozdě, to ale musí ona sama, za ni to udělat nemůžeme. To ale neznamená, že nebudu reagovat na její příspěvky, vždy se budu snažit jí pomoci, i kdyby to bylo jak se říká naprd.

amba — 9. 3. 2007 14:12

Dano,
napsalas to super a souhlasím s každým tvým slovem !
Je to tak, příčiny řešit - ano-, ale to je dlouhodobý proces. Korny dcera potřebuje pomoc rychle, bez ohledu na příčinu.  Rozhodně nikdo nemá právo ubližovat jinému, ani kdyby byl opravdu slabší, o to hůř. Situaci dcery Korny bych nepodceňovala, nezlehčovala, ani bych chování spolužáka  nenazvala klukovinou. Ten kdo šikanuje s tím totiž počítá a ví, že  mu to beztrestně projde.
Všimla jsem si, že se tady často  na toho, kdo žádá o radu a zkušenosti,  dělá ty ty ty zlobivé dítě, koukej se ty polepšit, podívej se na sebe, jak jsi špatné a nedokonalé! Málo koho napadne, že může být špatný ten, kdo druhému  záměrně škodí.
Cilko, máš pravdu, že se nynější zkušenost Korniny dcery může v budoucnu projevit, ale neviděla bych to tak, jako ty. Naopak, může to být výborná zkušenost a možná by nás její dcera za dvacet let překvapila. Je ještě mladá, vlastně je jen větší dítě a vyvíjí se. Nikdo neví, jaké zkušenosti a jakým způsobem je použije v budoucnu. Jsem  ale přesvědčená, že ten, kdo  beztrestně šikanuje dnes, bude šikanovat víc a víc. Nejednou se divíme, co se mezi námi vyskytne za zmetka, ale vlastně jsme  mu takové chování  my všichni umožnili a dovolili.
Šikaně se mnohdy neubrání ani dospělý člověk, někdy se řeší jako konflikt mezi kolegy  s nadřízeným, když šikanuje nadřízený, končívá u soudu.

Frigo — 9. 3. 2007 18:09

už jsem sem nechtěla vůbec nic psát, ale po přečtení dvou posledních příspěvků mi to prostě nedá..

Ambo, Dano, a jakým způsobem to chcete vyřešit ?  To by mi teda fakt zajímalo.  Jako navrhla Korny, že na blbečka pošle bráchu policajta, aby na něj udělal bububu ?  Tohle považujete za dobré řešení ?  Nepřipadá vám to stejné, jako se děje dceři Korny ?  Prostě silnější půjde na slabšího ? 
Osobně si myslím, že jediné řešení je (a co si mezi sebou ty dvě děti opravdu udělali nikdo z nás nevíme, každej si to upraví podle toho, jak to vidí sám.  Klidně to mohla začít i dcera Korny...  Na kluka měla nějakou narážku a on jí to teď třeba jen vrací. Kornina dcera má prostě jen smůlu, že on je kluk, za kterým asi táhnou další děti.  ALe co když to ty děti všechno viděli ? ),
aby dcera Korny získala takové sebevědomí, aby tomu dokázala čelit. Blbečka setřít, odpálkovat nebo si ho vůbec nevšímala.
A to sebevědomí jí podráží i vlastní otec.  Aspoň tak to vylíčila sama Korny. Nebo vám to nepřipadá jako šikana, když dospělej chlap řekne dceři, ne o samotě (! ), ale před návštěvou při rodinné oslavě, že má mastnou hlavu a ať si jí jde umejt ?????????
A takových věcí tam bylo víc.
Nemyslím si, že je dobré řešení jít do školy a probírat to s učitelkou. Pokud se tohle tam skutečně děje, ta učitelka to vidí a mohla zakročit už sama, ne až za ní někdo přijde.

rogersova — 9. 3. 2007 18:33

"Nemyslím si, že je dobré řešení jít do školy a probírat to s učitelkou. Pokud se tohle tam skutečně děje, ta učitelka to vidí a mohla zakročit už sama, ne až za ní někdo přijde."


ve 13 letech děvče je na II. stupni,  tam učitelka o přestávkách nesedí a v hodinách se to jistě neděje. Takže bych se divila, kdyby to učitelka viděla.
A pokud to i vidí, mnohdy bývá snaha, šikanu zamaskovat, aby nebyla poškozena úroveň školy.
Do školy bych rozhodně šla!

Zrovna tak je nesmysl, myslet si, že dítě fyzicky zdatné a sebevědomé je šikany uchráněno.

Bety — 9. 3. 2007 18:41

Ve škole bych to ohlásila, ale nedělala bych si vůbec žádné naděje že to k něčemu bude. Nevím jestli máte představu, co může škola v tomto směru udělat, protože i když udělá všechno, co jí dovoluje zákon, řeší věci se sociálkou, psychologickou poradnou a nakonec i s policií, policie udělá vše co má a případ řádně dořeší - budou se opravdu snažit, mají na to vyškolené pracovníky, tak vyřešený případ (nešlo jen o slovní urážky, ale i o fyzické týrání a ponižování, "naštěstí" prosím všimněte si těch uvozovek! ne mojeho dítěte) tak police je NUCENA případ odložit kvůli věku násilníka, a ten se bude ve škole jen vyšklebovat, protože on dobře ví, že se mu nemůže vůbec nic stát!!! (Z pschych. "domečku" odešel - NE utekl, nikdo ho tam nemůže držet! hned na druhý den a terorizoval ve škole vesele dál i s vyšklíbáním se všem dospělým. Má přece povinnou školní docházku.)

Bety — 9. 3. 2007 18:42

Pokud má někdo představu, co KONKRÉTNÍHO by mohla škola udělat, tak ať to napíše - mluvení, poučování a jakékoliv snahy o výchovu totiž nemají žádný účinek na dotyčného tyrana. Rodiče už se ho bojí.

Frigo — 9. 3. 2007 18:48

ve 13 letech děvče je na II. stupni,  tam učitelka o přestávkách nesedí
nevím jak jinde, ale u nás na škole je dozor...  ano, nevidí to, protože to vidět nechce..
a žalování - myslím, že to k ničemu dobrému nepovede...

rogersova — 9. 3. 2007 19:03

Bety napsal(a):

Pokud má někdo představu, co KONKRÉTNÍHO by mohla škola udělat, tak ať to napíše - mluvení, poučování a jakékoliv snahy o výchovu totiž nemají žádný účinek na dotyčného tyrana. Rodiče už se ho bojí.

škola ví co má dělat, má na to výchovné poradce a spolupracuje s psychologickými centry

rogersova — 9. 3. 2007 19:04

Frigo napsal(a):

ve 13 letech děvče je na II. stupni,  tam učitelka o přestávkách nesedí
nevím jak jinde, ale u nás na škole je dozor...  ano, nevidí to, protože to vidět nechce..
a žalování - myslím, že to k ničemu dobrému nepovede...

ano dozor tam je, ale na chodbě

Bety — 9. 3. 2007 19:54

rogersova napsal(a):

Bety napsal(a):

Pokud má někdo představu, co KONKRÉTNÍHO by mohla škola udělat, tak ať to napíše - mluvení, poučování a jakékoliv snahy o výchovu totiž nemají žádný účinek na dotyčného tyrana. Rodiče už se ho bojí.

škola ví co má dělat, má na to výchovné poradce a spolupracuje s psychologickými centry

jistěže to ví a dělá - přečti si prosím ten můj příspěvek nad tímto zkopírovaným, škola to všechno udělá a dotáhne až do konce - ale vtip je v tom, že škola ani psycholog ani policie nemůže dělat vůbec nic, a když to nic dotáhne do konce, tak případ je ODLOŽEN z důvodu nezletilosti tyrana a to má pak teprve tyran radost a má navrch! Já jsem učila sice jenom 9 let a teď taky pracuju ve škole, ale co myslíž že škola a ti ostatní můžou??? Řekni jednu KONKRÉTNÍ věc, která by tomu zabránila.... můžou jenom mluvit a mliuvit a vyšetřovat a vyšetřovat amluvit... je to k ničemu

já jsem totiž do toho příspěvku napsala:
udělá všechno, co jí dovoluje zákon, řeší věci se sociálkou, psychologickou poradnou a nakonec i s policií, policie udělá vše co má a případ řádně dořeší - budou se opravdu snažit, mají na to vyškolené pracovníky, tak vyřešený případ (nešlo jen o slovní urážky, ale i o fyzické týrání a ponižování, "naštěstí" prosím všimněte si těch uvozovek! ne mojeho dítěte) tak police je NUCENA případ odložit kvůli věku násilníka, a ten se bude ve škole jen vyšklebovat, protože on dobře ví, že se mu nemůže vůbec nic stát!

takže samozřejmě vím že ve škole je výchovný poradce atd, ale CO si myslíš že může udělat???  Akorát říct bububu a nahlásit to dál. Jinak nemůže udělat vůbec NIC.

Bety — 9. 3. 2007 19:55

on totiž ten dotyčný na toho psychologa i školu i policajta kašle

Frigo — 9. 3. 2007 20:06

a není tedy jediné řešení, aby se to šikanové dítě blbečkovi postavilo ?

Bety — 9. 3. 2007 20:20

ano

rogersova — 9. 3. 2007 21:21

Bety, vzhledem k tomu, že se z popisu Korny domnívám, že chlapec zapadá do třetí skupiny a tam je způsob šikany mírný, spíše slovní napadání a posměšky, navíc je šikana namířena proti děvčeti, troufám si tvrdit, že v tomto případě bude stačit , když si ho pozvou na kobereček do ředitelny, případně udělí nějaký trest. Poznámky a důtky nejsou na místě. Volila bych, po domluvě s jeho rodiči, nějaký pracovní trest - vymalovat třídu, uklízet šatny, pomáhat v kabinetu chemie mýt sklo...cokoliv a oni ho ty "srandičky" přejdou.

Bety — 9. 3. 2007 21:43

rogersova napsal(a):

Bety, vzhledem k tomu, že se z popisu Korny domnívám, že chlapec zapadá do třetí skupiny a tam je způsob šikany mírný, spíše slovní napadání a posměšky, navíc je šikana namířena proti děvčeti, troufám si tvrdit, že v tomto případě bude stačit , když si ho pozvou na kobereček do ředitelny, případně udělí nějaký trest. Poznámky a důtky nejsou na místě. Volila bych, po domluvě s jeho rodiči, nějaký pracovní trest - vymalovat třídu, uklízet šatny, pomáhat v kabinetu chemie mýt sklo...cokoliv a oni ho ty "srandičky" přejdou.

ani netušíš, jak upřímně bych si přála, aby tohle fungovalo.... ale pokud si myslíš, že je možné nechat žákovi jen tak vymalovat třídu nebo mýt někde sklo... nebo uklízet šatny... to je trošku naivní, a kdo ho bude přitom hlídat, kdo bude zodpovědný za jeho bezpečnost, ten dotyčný to bude mít taky za trest??? to hlídání spratka než vymaluje a uklidí třídu?  Bezpečnostní předpisy ve škole jsou velmi přísné a za všechny průšvihy je zodpovědný ředitel + kdo měl dozor...

rogersova — 9. 3. 2007 22:43

Není na tom nic naivního. Uvedla jsem to jen jako příklad. Nevím, proč by nemohl např. mýt laboratorní sklo v kabinetu,nebo tam uklidit, třídit mapy... Pamatuji se, že jsme jako děti chodili  do kabinetu pomáhat dobrovolně. Někteří učitelé si ve škole dělají přípravu na další den, nebo si opravují sešity, nebo vedou kroužky.
Je běžné, že žáci zůstávají za trest po škole a učitel je tam s nimi, tak proč by nemohl být po škole on. Dnes sice nemohou zůstat žáci po škole ihned,ale musí nejprve dát vědět rodičům, že následující den přijdou později a rodiče s tím musí souhlasit.

amba — 9. 3. 2007 23:02

Já bych šla jednoduchou cestou. Požádala bych třídní učitelku, aby pozvala do školy mne a rodičeho zmíněného chlapce. Učitelka by našemu rozhovoru byla přítomná pouze jako svědek. Jeho rodiče bych požádala, aby svému synovi domluvili a poučili ho, co vlastně dělá (rodiče totiž o jeho chování ani nemusejí vědět). Řekla bych jim, že zatím nechci rodičům ani jejich synovi působit další komplikace, ale  pokud se jeho chování hned nezmění, oznámila bych jim, že další jednání bude se sociální pracovnicí, případně s policií.
Nesouhlasím s tím, že je škola bezmocná ! Existují výchovné ústavy, kam lze vzpurného zmetka umístit na návrh sociální pracovnice. Nemusí to být na dlouho, mnohdy stačí jen tříměsíční diagnostický pobyt - to už takové dítě pozná, že končí legrace. Školy touto cestou výchovné problémy svých žáků  často neřeší z jednoduchého důvodu - je to moc práce.
Dcera Korny je spíš oběť - svědčí o tom skutečnost, že se jí nechce do školy. Je i možné, že situaci řeší po svém - z hlediska dospělého špatně.
Nesouhlasím s tím, že oběť musí být málo sebevědomá, stačí, když vzniklou situaci řeší neřeší sprostě nebo jinak tvrdě a agresor má pocit, že má navrch a je přesvědčen, že se mu nemůže nic stát.  Jak už jsem napsala, škola i socálka páky mají, jen je použít.

amba — 9. 3. 2007 23:13

Jo, a chlapečka ať si srovnají rodiče, ti jsou zodpovědní za jeho výchovu. Není to škola, ani já. Pokud rodiče jeho výchovu nezvládnou, pak je na místě institucionální řešení.
Výchovný poradce i školní psycholog jsou jako první instance k ničemu, ale mohou se zapojit do jednání se sociální pracovnicí. Pokud rodiče oběti na tom budou trvat, musejí se aktivně zapojit do řešení problému všichni.

rogersova — 9. 3. 2007 23:26

ano, ale rodiče musí souhlasit. Bez jejich svolení není možné dítě nikam umístit. Syn mé bývalé kolegyně měl ve škole velké kázeňské problémy,šikanoval spolužáky.. byl podán návrh na dvouměsíční diagnostický pobyt,ale rodiče nesouhlasili a s klukem se nic nedělo.Bohužel ho v jeho chování rodiče spíše podporují.S takovou rodinou je pak těžké pořízení

amba — 10. 3. 2007 23:08

Jestliže strana oběti trvá na dotažení případu do konce, o umístění problémového dítěte do diagnostického nebo výchovného ústavu  rozhoduje  soud, bez ohledu na souhlas rodičů. ( Posuzuje se i neschopnost rodiny dítě vychovávat). Samozřejmě, že se v tomto případě musí jednat o závažnější přestupky, ale jde to.

rogersova — 11. 3. 2007 14:51

ale v případě Korny, není potřeba, kluka někam zavírat. Jde jen o to udělat na něj bububu, aby si uvědomil, že se dopouští přestupku

amba — 11. 3. 2007 23:42

Jasně, máš pravdu, v případě Korny se určitě nejedná o umístění do ústavu, opravdu jde jen o to  chlapce  postrašit.  Možná ani jeho rodiče nevědí, co synáček dělá, ale v každém případě by si to s ním měli vyřídit především  jeho rodiče, to si myslím já. Kdyby jednání rodičů proběhlo ve škole před učitelkou (jen jako svědek - jinak bych ji do toho netahala), přece jen by to mělo určitý  oficielní rámec, tak ani rodiče by to pravděpodobně nehodili za hlavu.

Dana — 12. 3. 2007 7:31

Frigo, už jsem něchtěla psát, ale ještě zareaguji na tohle :
   Ambo, Dano, a jakým způsobem to chcete vyřešit ?  To by mi teda fakt zajímalo.  Jako navrhla Korny, že na blbečka pošle bráchu policajta, aby na něj udělal bububu ?  Tohle považujete za dobré řešení ?  Nepřipadá vám to stejné, jako se děje dceři Korny ?  Prostě silnější půjde na slabšího ? 
Já jsem snad psala, že to nepovažuji za správné, že by to měli řešit oni, ne žádný strejda, jenže já bych v tom co Korny napsala viděla " tonoucí se stébla chytá " a myslím, že jsem Korny psala, že to musí vyřešit doma, manžel umírnit své jednání, vyvětlit dceři, že pokud jí něco vytýká, dělá to z lásky k ní, chce jí pomoci aby ve svém okolí vynikla, ne přitahovala posměváčky, já bych navrhla i omluvu dceří za tu poznámku před známými, promiń, ale tobě se nikdy nestalo nic, co by jsi udělala a potom toho litovala? Manžel Korny asi neumí projevit moc to, že přestřelil, tady ale musí zasáhnout Korny, tvrdě bych mu řekla, nebylo to " košér", koukej se omluvit a promluvte si spolu narovinu.
S tou školou bych já byla opatrná, asi bych si spíš na něj počkala já, řekla bych mu narovinu, hele, ubližuješ mojí dceři a nelíbí se mi to, pak bych si ho prohlídla , zaznamenana něco, čeho by se dalo využít a mezi čtyřma očima bych řekla, hele ty jseš taky *****, mám na to začít upozorňovat a před ostatníma tě zesměšňovat? Líbilo by se ti to? Myslíš, že se to mé dceři líbí? Jseš velkej a rozumnej kluk, určitě víš, jak by ti bylo. Moje dcera třeba není hvězda, ale je to milá holka, netrap jí. Pokud to není fgakt sígr, dá pokoj, pokud nedá, pak by byla asi na místě ta škola, ale to se potom může velmi negativně projevit i k malé.

amba — 12. 3. 2007 14:41

Dana:
Samozřejmě, že by se mělo zvednout především sebevědomí dcery a pracovat na tom hlavně v rodině - ale to je dlouhodobý proces, ke změně nedojde ze dne na den. Dcera potřebuje pomoc hned.
Rozhodně jsem neměla na mysli to, co píšeš- asi jsem se nedostatečně vyjádřila. Tedy: Já jako rodič bych v žádném případě nekontaktovala chlapce, ale výhradně jeho rodiče! Těm bych řekla o co se jedná a požádala bych je, aby svého syna srovnali sami. Mně by se také nelíbilo, kdyby kdokoliv cizí zastavil na ulici mé dítě a vyhrožoval mu,zesměšňoval ho,  nebo na něho jakkoliv výchovně působil bez mého vědomí. Já jsem rodič, proto bych měla být o chování svého dítěte informovaná a já bych si ho měla srovnat.
Proto bych požádala učitelku, aby mi s rodiči chlapce domluvila schůzku ve škole, učitelku bych do ničeho netahala, byla by jen svědkem našeho rozhovoru, nic víc. Rodičům chlapce bych nakonec  oznámila, pokud se jeho chování k mé dceři nezlepší, budu muset podniknout další, kroky, ale ty už budou oficiální. To je to bububu, aby chlapec i jeho rodiče věděli, že se jedná o vážný problém a že si to beztrestně  nenechám líbit a na slušném chování budu trvat. Je totiž dost pravděpodobné, že rodiče chlapce ani netuší, co jejich chlapeček dělá.
Není to žádná podpásovka- silnější na slabšího-, ale rovný s rovným - rodič-rodič. Já bych nadále "pracovala" na sebevědomí své dcery, rodiče chlapce by si sami našli tu nejlepší cestu, jak si ho srovnat.
Pokud by šikana pokračovala, tak bych už jednala oficielně, škola a současně sociálka. Šikana je mor a měla by se zastavit včas, dokud nenabere větších rozměrů.

Dana — 13. 3. 2007 9:07

no víš, já mám taky jednu takovou zkušenost s maminkou, která na mě řvala, že to není pravda, že to jejich syn nedělá ( nešlo o šikanu), nakonec jsem se rozumě domluvila s klukem sama, já neměla na mysli ho zesměšňovat, jen ho upozornit na to, že jemu by se také nelíbilo, kdyby byl zesměšňován, prví tři řádky mého příspěvku vlastně psala Frigo, já na ně jen odpověděla, tvoje jméno jsem tudíž nezmínila já, ale jen se ocitlo ve zkopírovaném znění, podstata je ale stejná, jen každý máme jiné zkušenosti.

amba — 13. 3. 2007 9:50

Dana:
Nic se neděje, já to beru jako diskusi s různými názory :))), s tebou se dost ztotožňuji, hezký den!

madabouttraviata — 16. 3. 2007 7:39

No já jsem na základce byla v podobné situaci jako Vaše dcera. Dokud oni dotyční viděli, že se mnou jejich řeči mávají, tak jsem neměla pokoj. Dcera se musí k těm jejich poznámkám postavit čelem a prostě jim ironicky oplatit stejnou mincí ve stylu: "Jasně, že jsem prasečí hlava, ty to musíš přece vědět, když jsi prasečí zadek." otočit se a bez čekání na reakci (na co taky by měla čekat:-)) hrdě odejít apod. Chce to odvahu, ale vzhledem k tomu, že ten kluk nevypadá na fyzické napadání (alespoň z toho co píšete), tak by to mělo pomoci. Jde o to, že on vidí, že jeho převaha má úspěch, pokud ale uvidí, že  Vaše dcera na to kašle a směje se tomu, jak je on blbý, tak ho to přestane bavit. Možná když i ostatní děti uvidí, že se dokáže postavit na odpor, tak se k ní přidají (moje zkušenost). Jinak na posmívání se sociální úrovni rodiny - no musí si z toho její kamarádka udělat přednost - že to nejde? A co začít podobně hodnotit jejich konzumní styl - ve smyslu nulová indivudialita a stádní zvíře. Děti jsou občas tvrdé až kruté, ovšem vždy to zkoušejí jen tam, kde ty jejich urážky dopadají na úrodnou půdu.
Znova opakuji, že je to těžké, já si to taky zažila (ona si musí uvědomit, že názory takových lidí jí k ničemu nejsou, že jejich kritika pro ni nemá váhu, protože nejsou nějakou autoritou, jejíž hodnocení má pro ni přínos)...Ovšem jinak se z toho nedostane. Pokud mají dobrou třídní - tak se samozřejmě dá určitě postupovat s ní...ale pokud víte, že se s ní mluvit nedá, tak to snad ani nezkoušejte, bude to pak jen horší. Samozřejmě vycházím z toho, že to zatím nevypadá na opravdu nebezpečnou šikanu (tj násilí a vydírání), tam už by bylo nutné postupovat razantněji: třídní, ředitel, výchovný poradce a také určitě existují organizacem, které se zaměřují na pomoc při šikaně, no a policie.

Frigo — 16. 3. 2007 9:43

na mně osobně vystartovat něčí maminka, tak jí v tomhle věku pošlu do pr..

madabouttraviata: souhlas !  To je to, o čem tu píšeme... musí se mu postavit ta holčina.

PavlaH — 16. 3. 2007 17:24

Mám zkušenost osobní i pedagogickou. Dívenka musí přestat dělat oběť. Je potřeba, aby si našla někde místo nebo koníčka, kde bude dobrá. Něco, čím bude třeba jen zajímavá. něco, co podpoří její sebevědomí a ona sama získá odvahu se postavit útočníkovi. TOhle by ji mohl naučit i dobrý dětský psycholog, osobně však žádného neznám.

Každé jiné řešení není úplně stoprocentní, pomoci můpže, ale její osobní problém to nevyřeší. Bude mít stále chování oběti.

Nikoleta0023 — 7. 10. 2018 6:43

I mou dceru toto postihlo. Jelikož je trošku silnější, spolužáci se jí posmívali. Neměla kamarádky, které by se jí zastali. Dlouho trvalo, než se mi svěřila se svým trápením. Začala jsem to řešit s učitelkami, ale ty nám moc pomoct nedokázali. Tak jsme navštívili v Praze psychologa https://psycholog-holcner.cz/psychologist-prague/, který si moc hezky s dcerou povídal a dokázal jí vše vysvětlit a pomoct. Dcera chodí do školy už s úsměvem a z posměšků spolužáků si už nic nedělá. Už je to přestalo bavit, když viděli, že to dceru netrápí a ona má už konečně ve škole klid.