Claudia — 1. 3. 2007 9:46

Ahojky ! Jsem uplne normalni holka,jen mam problemi s jidlem a to uz od 13 let,je to zacarovany kolotoc!Hledam tu spriznene dusicky,ktere jsou na tom stejne jako ja!!! :) Momentalne vazim 47 kg u vysky 163 cm.Jak jste na tom Vy????

Hanicka76 — 1. 3. 2007 10:55

Ahoj Claudi! Teda ja nejsem postizena tuto nemoci,ale mela jsem kamosku,ktera se s vysky 170cm a 56 kg,dostala na 39 kg a skoncila na intezivni peci.Chtela jsem ji pomoc,aby se s toho dostala,ale nedokazala jsem,nechtela na me dat a nechat se lecit. Verim,ze tobe by taky jeste pomohli,musis si jen verit!Drzim Ti pesti.

upřímná — 2. 3. 2007 19:15

Já jsem vyléčená bulimička. Začalo to stresem v manželství a vyléčili mě až 4 roky po rozvodu. Dnes při svých 175 cm vážím 59 kg a váhu si hlídám. Léčíš se? Chodíš na psychiatrii a bereš léky?

Claudia — 2. 3. 2007 22:15

Uprimna:Ahoj ! Ja se momentalne nelecim ani neberu prazky. :| Chtela bych zit jako normalni clovek,ale nedokazu to sama,i kdyz si rikam kazdy den,ze s tim prestanu,ale je to jak zacarovany kolotoc :( .Ja si proste pripadam tlusta a menecena.

Eri — 2. 3. 2007 22:16

Já jsem měla anorexii. Při 170 cm 49 kg. Nijak málo, jen mi všichni typovali o 10 míň. Padaly mi vlasy, nemenstruovala jsem, zničila jsem si metabolismus. Za týden jsem snědla jen jablko.  Připadalo mi, že mám stále velký zadek.......
OKAMŽITĚ VYHLEDEJ LÉKAŘE, POŽÁDEJ NĚKOHO O POMOC, TOHLE JE STRAŠNĚ NEBEZPEČNÝ!!!!!
Možná Ti to zatím nepřijde, ale MŮŽEŠ SE ZABÍT!
Moc Tě prosím, svěř se třeba svému lékaři, trvej na tom, aby Tě poslal k odborníkovi, nebo si zavolej do psych. poradny a prober to tam.
Mě zachránila teta, ale pokud jsi na to sama, můžeš umřít. Klidně mi napiš, řeknu Ti všechno, co budu vědet, ale, moc Tě prosím, dělej s tím něco. Je moc, moc dobře, že jsi sem napsala, je to Tvůj první krok, je vidět, že chceš něco dělat. :hjarta:

Claudia — 2. 3. 2007 22:32

Erri:Ja se dlouho rozhodovala,jestli to otevrene nekde na internetu napisi.Najedne strane se za to stydim,chtela jsem s tim uz tolikrat skoncit,ale nedokazala jsem to :( .Mam strach zavolat na nejakou tu linku.Mam pritele,ktereho ho hrozne miluji,chteli bychom se co nejblizzi dobe vzit a met deti.On o tom nevi,snazim se to maskovat.Mesicky uz nemam delsi dobu,muj denni jidelnicek momentalne vypada takto:Rano jeden  bez tucny bili jogurt,v poledne jablko,nebo banan a k veceri hlavkovy salat,bez niceho, k tomu za den vypiji pres 4 litry vody.Nakupovat s pritelem pokud mozno nechodim,dela se me v obchode dost spatne,kdyz vidim urcite potraviny,hned si to vybavim kolik to ma tuku atd.Moje nejlepsi kamaradka je vaha,ktera stoji v koupelne.Dnes je me dost mizerne,mam desny bolesti hlavy,takze pujdu spat,treba me to prejde.

Eri — 2. 3. 2007 22:39

Claudia napsal(a):

Erri:Ja se dlouho rozhodovala,jestli to otevrene nekde na internetu napisi.Najedne strane se za to stydim,chtela jsem s tim uz tolikrat skoncit,ale nedokazala jsem to :( .Mam strach zavolat na nejakou tu linku.Mam pritele,ktereho ho hrozne miluji,chteli bychom se co nejblizzi dobe vzit a met deti.On o tom nevi,snazim se to maskovat.Mesicky uz nemam delsi dobu,muj denni jidelnicek momentalne vypada takto:Rano jeden  bez tucny bili jogurt,v poledne jablko,nebo banan a k veceri hlavkovy salat,bez niceho, k tomu za den vypiji pres 4 litry vody.Nakupovat s pritelem pokud mozno nechodim,dela se me v obchode dost spatne,kdyz vidim urcite potraviny,hned si to vybavim kolik to ma tuku atd.Moje nejlepsi kamaradka je vaha,ktera stoji v koupelne.Dnes je me dost mizerne,mam desny bolesti hlavy,takze pujdu spat,treba me to prejde.

Ježiši Kriste, Claudie, tohle přesně znám. Já pak i nadávala ostatním u stolu, kteří jedli, co jsem jim navařila ( já nejdla - stačilo mi si k jídlu čuchnout! ) že mlaskaj.
Ubezpečuju Tě, že Ti žádný psycholog neublíží, nikam Tě nezavřou, přísahám! Budeš si s ním povídat, zavedeš si deníček, kam budeš zapisovat, co jsi zbaštila a hlavně, naučíš se jíst. To hrozně potřebuješ!
Opravdu, holčičko, papáš strašně málo. Málo na svoje tělíčko.
Nemáš, opravdu NEMÁŠ se za co stydět! Píšeš, že máš přítele, pokud je to chlap na celý život, řekni mu, jaký máš problém, ať Tě někam vezme, přeci mu nejsi lhostejná.
Navíc, píšeš, že chceš děťátko, ale S ANOREXIÍ DÍTĚ NEDONOSÍŠ a pokud ano, bude to velmi složité. To ovšem pouze za předpokladu, že se vůbec dostaneš do jiného stavu, což, pokud nezačneš normálně jíst, nejspíš ne. Uvedom si, že Tvoje tělo se cítí ohrožené, ví, že dítě nezvládneš, že by Tě ohrozilo na životě, proto vyhlásilo poplach. Proto nemenstruuješ!!!!

Eri — 2. 3. 2007 22:44

Prosím Tě, Claudie, musíš s tím něco dělat. Takhle zabíjíš svoje sny ( svatba, děti ) už na počátku.
Já Tě nechci strašit, píšu Ti jak to je.
Moc, moc dobře, že jsi našla odvahu to řešit! :hjarta::hjarta::hjarta:
Strašně moc na Tebe myslím, holčičko. Prosím, nenič se, přeci chceš zažít ten úžasný pocit, kdy budeš poprvé držet v ruce svoje vlastní děťátko, ucítíš, jak krásně voní, uvidíš, jak je nádherné........
Ale tohle se Tě netýká, pokud budeš takhle pokračovat. A to by byla strašná škoda. Začni na tom pracovat kvůli sobě, ale pokud si sebe nevážíš ( já to tak měla, myslela jsem si, že jsem k ničemu ) udělej to kvůli příteli, který Tě miluje, chce si Tě vzít, mít s Tebou děťátko......... nezklam ho. :par:

Jsem na Tebe STRAŠNĚ HRDÁ, jak jsi se překonala a napsala sem!!! :supr:
Teď se skus, prosím, překonat ještě jednou a zajdi k lékaři. Prosím, prosím, prosím.

Snezenka — 2. 3. 2007 23:29

Ahoj Claudie! Tak tys me uplne prekvapila,to jsem nevedela,ze si tak nemocna :( .Ty ses ani jedne z nas nesverila,a ja ted nahodou na to zde narazila.Ted uz vim proc si psala v hadankach.Sice Te neznam,ale nechci abys ZEMRELA  .Opravdu nech si poradit,tak to dal nemuze jit! Dneska urcite nebudu moc spat,protoze nevim jak Ti je,tak hrozne rada bych Ti pomohla,ale ja s Anorexii nemam zkusenosti bohuzel :| .Ale Eri  s tim ma zkusenost,ta Ti urcite poradi kam mas jit atd.Drzim Ti pesti...:supr:

Claudia — 3. 3. 2007 19:49

Snezenka:Verim,ze jsem Te sokovala :( .Presto dik ze me chces podporit,je to od Tebe mile ;) .

Claudia — 3. 3. 2007 20:02

Eri:Vcera jsem sla spat s tou bolesti hlavy.Rano jsem vstala,sla do koupelky se vazit mam 44kg,pak jsem si vzala muj bili jogurt,ze ho budu jist,me se ti tak trepou ruce,ze uz ani tu lzicku jsem nemohla udrzet :( .Uz ted do klavesnice tukam 2 prstama,nejak nemam silu. :| .Mam dve ja,jedno me rika,jses tlusta musis zhodit atd.Druhe me rika,nech si poradit a pomoc.Ja mam jen strach udelat prvni krok a na nejakou tu linku zavolat,abych ke konci neskoncila v blazinci :( .Dnesni den jsem se chytla s pritelem,on chtel abych sla na ty narozky od jeho brachy,ale ja se vymlouvala,ze me neni dobre atd.Najedne strane je to pravda,na druhe,ty kecy lidi nemusim mit ohledne moji postavy :| a nejhorsi je ten zapach jidla,to se me zveda zaludek uz ted.Bylo to u Tebe taky takove?

Eri — 3. 3. 2007 23:38

Kočičko, máš zprávu :)

Claudinko,
jen jsem Ti chtěla napsat jednu věc.
Četla jsem v Tvém příspěvku, že si přijdeš méněcená a tlustá.
Tak za prvé, TLUSTÁ NEJSI. Při tom, kolik měříš a vážíš nemůžeš být tlustá. Já vím, že Ty si myslíš, že jsi, ale herdek, věř alespoň mě, nejsi!!!! A jestli Ti to někdy někdo řekl, je debil!

A za druhé, méněcená?
Nejsi a nikdy nebudeš. Jsi obrovsky silný člověk!!!! Dokázala jsi přemoci tak silný tlak na psychiku a napsat, nesmírně si Tě za to vážím!!!!
Jsi strašně, strašně moc důležitá. Máš milujícího patnera, Ty si o něm opravdu myslíš, že je to takový chudák, aby chodil s někým méněceným? To určitě ne.
A myslíš, že já bych nějaké nanynce psala, že na ní myslím? To těžko, Anežko! :cool:
Jsi důležitá, pro přátele, rodinu, přítele....... i pro mně. A to je co říct, ne?
Mám novou kamarádku a rozhodně jí nechci ztratit! Mrkla jsem odkud jsi, napíšu Ti maila o tom, co jsme si psali soukromě! :pussa:

Moc Ti děkuju, že ses ozvala, celý den jsem vyhlížela, kdy se objevíš. Jak jsem uložila prcky, šla jsem počítat daně a Tys mi mezitím proklouzla. Ale já si Tě jednou chytím a bude :par: :D:D:D

Eri — 3. 3. 2007 23:40

Claudia napsal(a):

Eri:Vcera jsem sla spat s tou bolesti hlavy.Rano jsem vstala,sla do koupelky se vazit mam 44kg,pak jsem si vzala muj bili jogurt,ze ho budu jist,me se ti tak trepou ruce,ze uz ani tu lzicku jsem nemohla udrzet :( .Uz ted do klavesnice tukam 2 prstama,nejak nemam silu. :| .Mam dve ja,jedno me rika,jses tlusta musis zhodit atd.Druhe me rika,nech si poradit a pomoc.Ja mam jen strach udelat prvni krok a na nejakou tu linku zavolat,abych ke konci neskoncila v blazinci :( .Dnesni den jsem se chytla s pritelem,on chtel abych sla na ty narozky od jeho brachy,ale ja se vymlouvala,ze me neni dobre atd.Najedne strane je to pravda,na druhe,ty kecy lidi nemusim mit ohledne moji postavy :| a nejhorsi je ten zapach jidla,to se me zveda zaludek uz ted.Bylo to u Tebe taky takove?

Měla jsem to stejné kočičko, nakonec jsem měla tak žaludek v háji ( promiň za detaily ) že jsem zvracela v nezměněném stavu jídlo, co jsem snědla před třemi dny........
Prosím, nenech to zajít tak daleko! :grater: :hjarta:

Claudia — 4. 3. 2007 1:35

Ahoj Eri ! Moc diky za zpravy a ze si tak ochotna,me cizimu clovekovi pomoc! :) Poslala jsem Ti taky jednu zpravu.Ale nyni jdu spat :sova: ,zitra se tu urcite jeste ukazu,ale nevim kdy :| .

Eri — 4. 3. 2007 13:08

Písla jsem Ti.
Jsi ohromná šikulka! :hjarta::hjarta::hjarta:

Káča — 4. 3. 2007 13:29

Claudia: tohle jsem řešila skoro celý svůj dosavadní život. Při 162cm, jsem měla 40-42kg váhy. Jeden čas dokonce i pouhých 36kg. Léčila jsem se i u Doc.Dolečka a nic. až teprve teď (po třech dětech), poslední asi dva roky jsem přibrala (konečně!) na 49kg. Moje mamka mi říkala, když jsem kolikrát už byla zoufalá a slabá, že po čtyřicítce ty kila přijdou samy. Já si říkala, že mně určitě ne-a je mi 42 let a přesně po 40roku šla váha pomalu nahoru.

Snezenka — 4. 3. 2007 20:52

CLAUDI JSEM RADA;ZE SI SE ROZHODLA NECO S TVOJI NEMOCI UDELAT !!!!! :supr: :supr: :supr: .

Claudia — 4. 3. 2007 22:55

Kaca:Moc diky,ze si svoji zkusenost napsala :) .Ja se rozhodla ,ze se necham lecit a tak doufam,ze to dotahnu dokonce i kdyz mam s toho strach :|

Nharte — 5. 3. 2007 10:49

http://www.idealni.cz/
Claudie ty si jednička! Už jen to, že sis připustila, že máš problém a jdeš s tím něco dělat! Ale dej pozor na dobré odborníky, málokdo tu umí s PPP pracovat- ta nemoc je v hlavě a to je vždy složité. V Praze na Karláku, nebo Liberec pan dr Chvála a dr Trpišovská (dělají v týmu lékař- psycholog). Alespoň se zeptat na těchto místech, kam se obrátit.  Drž se!!!
Já měla kamarádku a ta si ani nepřipustila, že je něco v nepořádku...měnila se mi před očima celá její osobnost...

Káča — 5. 3. 2007 14:39

Claudie: Určitě se léč, ale nenech do sebe dávat hormony (anabolika a tak). Rozhodilo by Ti to celý organizmus a víc uškodilo, než pomohlo.

Hanicka76 — 5. 3. 2007 19:23

Claudi: Drzim Ti palecky !!!!! :supr: :supr: :supr:

Pešta — 5. 3. 2007 20:07

Milá Claudie mám stejnou výšku jako ty a když jsem se začala rozvádět tak jsem nedobrovolně zhubla až na 45 kilo, všichni mi říkali že vypadám příšerně at s tím něco dělám, takže koukej přibrat protože nikomu se nelíbí ženská kost a kůže, já už mám ted 50 kg a to je k naší výšce optimální. klidně bych nějaké kilčo ještě zvládla jenže to nahoru neleze. Držím ti moooc palečky at máš velkou chut baštit.

spunt — 5. 3. 2007 22:09

Claudie, kdyby to šlo takto na dálku , tak ti klidně pár kilo pošlu. Já osobně mám sice opačný problém, ale když už jsem měla nějaké potíže, např s otěhotněním Dr mi hned říkala že je lepší mít pár kilo navíc než mít podváhu. To s těhotenstvím opravdu nejde moc dohromady.
Snaž se začít pomalu něco papkat, rozhodíš si trávení ..... vím co to je, snažila jsem se párkrát zhubnout a nejedla jsem jako ty ( ale já měla z čeho brát ) a pak mi stačilo jíst i dietně a bylo mi zle, zvracela jsem.... není dobré si s tím zahrávat.

Je moc skvělé že se tu objevila Eri, ví nejlépe čím procházíš, buď tak moc hodná a snaž se jí poslouchat.

Tlustá rozhodně nejsi a chlapům se moc nelíbí když ženám lezou z plavek pánevní kosti :) .

Zkus se i svěřit přítelovi, věčné výmluvy nepomůžou, naopak mu bude divné že se straníš, nepochopitelné a zbytečně se nepohodnete. Když mu to vysvětlíš určitě to pochopí.
Měj se moc krásně a snaž se něco přibrat, je to opravdu životu nebezpečné.

Claudia — 6. 3. 2007 0:30

Ahoj holky ! Moc moc Vam dekuji,ze me podporujete! Ono je to opravdu balzam na dusi :) .Pro Ty ktere jsou na tom jako ja,diky,ze jste o sobe napsali,je videt,ze nejsem jedinna na babinetu. :)

aeva1 — 6. 3. 2007 1:34

Claudie, je dobře, že to chceš řešit, držím ti palce,  zvládneš to :hjarta: . Přeji ti, až ti papání chutná jako mně. Ne vážně. Jíme a¨bychom žili, ale taky je to potěšeníčko. Přeji ti hodně štěstií :hjarta:

Pelikan — 6. 3. 2007 7:35

spunt napsal(a):

Claudie, kdyby ...

Je moc skvělé že se tu objevila Eri, ví nejlépe čím procházíš, buď tak moc hodná a snaž se jí poslouchat.

Tlustá rozhodně nejsi a chlapům se moc nelíbí když ženám lezou z plavek pánevní kosti :) .

Zkus se i svěřit přítelovi, věčné výmluvy nepomůžou, naopak mu bude divné že se straníš, nepochopitelné a zbytečně se nepohodnete. Když mu to vysvětlíš určitě to pochopí.
Měj se moc krásně a snaž se něco přibrat, je to opravdu životu nebezpečné.

Lagerfeld a jiní návrháři jsou často homosexuálové a svého času preferovali vychrtlé modelky, což nebylo dobrým příkladem. Při jedné anketě se zjistilo, že heteromuži mají radši přece jenom tvary, které jsou plnější a měkkoučké, tak ti Claudie držím palce, abyses dostala do té formy, která by vzala dech těm 96 % mužů :/

Décima — 6. 3. 2007 9:32

Souhlasím s Pelikan, že módní návrháři jsou z 90 % homosexuálové, kteří si poctivý hezký zadek a ňadra prostě eklují, proto si vybírají vyzáblé modelky s chlapeckou postavou, které ani ve skutečnosti nejsou moc atraktivní, mají možná jen hezčí nohy a umějí vznosně chodit , nalíčí je. Kdysi jsem viděla na smímkách na pláži Kate Mossovou, která na molu vypadá nádherně. na té pláži děs - vyzáblá kudlanka, místo dekoltu zátiší s kostmi, mezi stehnama by ji proletěl míč...
Aneroxie je opravdu duševní porucha, dívky koncentráčnických  postav se v zrcadle vidí prostě tlustě, mění se jim psychika ... zdevastují si metabolismus, vnitřní orgány, možnost mít děti apod.... A to, že jsou ve společnosti modelky vyzábliny "obletované" je podle mě snobismus .
Je moc dobře, že si to Claudie začíná uvědomovat. Ptala jsem se chlapů v práci, všichni jednoznačně preferují ženu tak kolem 165 cm / 55-60 kg s vnadami.
Kdyby se Ti trošinku silnější tělo zdálo faldíkové, není nic jednoduššího, než si ho zpevnit cvičením ... :jojo: ale to se musí jíst aby člověk měl na cvičení  páru.

adra — 6. 3. 2007 12:51

Claudie:-))) tvuj příspvěk mě zaujal...jsem ráda za Tebe že tu je tolik hodných lidiček...a myslím Eri...kdo to tak popisuje a drží ti moc pěstičky:-) jí to jde přímo od srdíčka!!! ostatním taky samozřejmě:-))
nikdy jsem se s touto nemocí nesetkala osobně a ani nevím o nikom ze svého okolí....ale moc ti držím pěstičky.-)))
kruček po kručku a s podporu babinetaček to zvládneš...
akorát mi vrtá hlavou jediná věc, jak jsi to dokázala tajit před přítelem....
:pussa:

Eri — 6. 3. 2007 14:03

Adro, když jsem jí měla já, naši nic netušili...................... nebo nechtěli tušit. Nevím.
Jedno je ale jisté, kdyby mě tehdy teta okamžitě neodvezla na dovolenou a nemakala na mě, dnes tu nejsem..... :(
Ono zamaskovat anorexii vůbec není těžké. Už proto, že Ty se cítíš výborně, jsi šťastná z každého kila dole, máš z něj upřímnou radost. Proto si ostatní myslí, že skutečně v pohodě jsi. Na nemoc se přijde většinou až tehdy, když je pozdě. To je její zákeřnost.

Ale hlásím všem, že Claudia je chytrá a šikovná holka, která se moc snaží. Strašně moc jí chválím, je jednička!
Dělá mi obrovskou radost!!! :supr::supr::supr:
Je to moje štěstíčko! :D

adra — 6. 3. 2007 14:27

Měla jsi tehdy štěstí Eri, vid? a jak se má teta, "musíš" jí být hodně vděčná...všechno se opakuje...ty ted pomáháš VYBORNE Claudii....:-))))
a co vaši tehdá na to...když to prsklo...podrželi tě???

Eri — 6. 3. 2007 15:31

Musím říct, že naši se tím nijak nezatěžovali. Neřešili většinu mých problémů. Moje matka, která dodnes nedokáže zvednout telefon a objednat opraváře, mě od mládí nutila všechno si řešit sama. Takže se ani tímhle nezatěžovala. :D

Na tyhle věci jsem měla a mám odjakživa svou báječnou tetičku, eventuálně svou skorovlastní sestru ve věku mé matky. Teta se stále má dobře, stále si skvěle rozumíme. Je prostě dokonalá, mám jí moc ráda a nikdy jí to nezapomenu. A ona to ví. :D

A děkuju.

Claudia — 6. 3. 2007 19:57

Ahoj Kaco ! Ja Ti poslala SZ,koukni se na ni prosim! :) A dej me vedet taky pres SZ.Diky...

Claudia — 6. 3. 2007 20:11

Nharte:Diky za tipy. :) Myslim ,ze si vyberu neco v blizkosti,aby me moje druhe ja nepremohlo :| .

Snezenka — 12. 3. 2007 22:05

Ahoj Claudi! Co se deje proc tu nejses????  Ja si fakt delam starosti,doufam,ze se Ti neco nestalo ???

Claudia — 12. 3. 2007 22:51

Ahoj Snezenko ! Jsem nemocna,mam desnej kasel,s toho nemuzu ani poradne spat,jsem s toho uz nervni.Az me bude po teto strance lip,dam vedet..pa

Claudia — 18. 3. 2007 10:26

Ahoj Vsem ! :) Tak jsem hnusnej kasel prelstila,jeste mam trozku rymu,ale jinak to jde v pondeli jdu na kontrolu.

Hanicka76 — 23. 3. 2007 7:49

Mila Claudi ! :) Co s Tebou je ?Proc se neozivas?Ja Ti poslala uz vice SZ a Ty nic! :( Stalo se neco? Delam si starost!!!!! Prosim Ozvi se !!!!!

Snezenka — 25. 3. 2007 23:52

Hani to nejsi jedina,ja ji taky aspon 4 SZ poslala a zadna odpoved,mela si na ni email,nebo tel.cislo???? ;) Mozna vy neco Eri?......Eri ozvala se Ti Claudi ;) ???

Eri — 26. 3. 2007 13:11

Napsala mi, že už je to lepší. šla na kontrolu k lékaři. A slíbila, že vyhledá odbornou pomoc.
Od té doby se neozvala.
Ale co vím, čekal jí jeden velmi důležitý krok v životě, tak předpokládám, že má spoustu starostí s přípravami.
Napsala jsem jí několik SZ, ona ví, že i kdyby jí vše nevycházelo, jak by si ona přála, nemusí se před námi stydět.

Snezenka — 26. 3. 2007 22:23

Ahoj Eri ! Diky za informaci ;) ,doufam,ze si Claudi vybere tu spravnou cestu ke svemu cili ;)

Eri — 27. 3. 2007 13:20

Ahoj, mám vyřídit moc pozdravů od Claudie.
Maká na sobě!!! :supr:

Snezenka — 27. 3. 2007 22:58

Ahoj Eri ! Tak to je novinka,to me tesi,ze aspon s Tebou je v kontaktu.

Hanicka76 — 28. 3. 2007 9:30

Ja jsem taky rada,ze se aspon Tobe Eri ozvala...spadl me kamen ze :hjarta:

Claudia — 2. 4. 2007 18:38

Ahoj vsem !  :)  Nemejte o me strach zatim se drzim,i kdyz ne kazdy den je u me bohuzel stejny ;) .

Hanicka76 — 4. 4. 2007 14:29

Ahoj Claudi ! Jsem rada,ze si dala o sobe vedet,to me moc potesilo. :supr: Jinak verim,ze neni kazdy den stejny,to je i pro lidi,kteri nemaji tuhle nemoc ;) ale presto Ti drzim palecky i na nohou :) Dej zas o sobe brzo vedet !

Claudia — 12. 4. 2007 23:26

Ahoj vsem ! Davam o sobe vedet.U me je vse o.k a dokonce delam pomalu ze dne na den pokroky v mojim jidelnicku.Moc diky za Vasi podporu!!!!

Eri — 13. 4. 2007 11:20

A já se přidám. Musím Claudinku veřejně " pochválit " - teda jestli stojí o pochvalu :lol:
Maká na sobě a má úžasné výsledky! :supr:
Je moc šikovná holka! :godlike:

Hanicka76 — 16. 4. 2007 7:40

Claudi jsem rada,ze delas pokroky,jen tak dal :supr: :supr: :supr:

Snezenka — 16. 4. 2007 12:07

Claudi drzim ti pesti :supr: Jen tak dal !!!!!!! ;)

Eri — 16. 4. 2007 22:32

Já se jenom malinko vcucnu, zase chválím..........:supr:

Božínku, jak já si teď přijdu důležitá, mám příspěvěk....... :gloria: :co: :lol::lol::lol:

Cladie je bezva, šikovná, úžasná, za tak kratičkou dobu udělala takové pokroky, že si my ostatní o tom můžeme jenom nechat zdát. Claudie, jsi jednička! :supr:

Snezenka — 18. 4. 2007 8:56

Eri napsal(a):

Já se jenom malinko vcucnu, zase chválím..........:supr:

Božínku, jak já si teď přijdu důležitá, mám příspěvěk....... :gloria: :co: :lol::lol::lol:

Cladie je bezva, šikovná, úžasná, za tak kratičkou dobu udělala takové pokroky, že si my ostatní o tom můžeme jenom nechat zdát. Claudie, jsi jednička! :supr:

Ahoj Eri ! Tak to nejsi sama :lol: :lol: :lol::gloria: :gloria: :gloria:

Eri — 18. 4. 2007 9:40

Čau Snížku!!!!!!!! :pussa:

Ela.. — 25. 4. 2007 11:06

Děvčata, co máte anorexii, mám sestru, která anorexií prošla a bylo to peklo pro všechny zúčastněné. Začalo to někdy v jejích 12-i letech a ani dnes, ve 32, to stále ještě není na 100%  dobré. Ale aspoň jí, ikdyž minimum, určitý blok v mozku stále zůstal. Nejvíc to odnesl její syn, který se jí narodil v 18-i letech, protože ač v době těhu se jíst opravdu snažila, zřejmě podvědomí jí velmi intenzivně pracovalo a na synovi to nechalo stopy v té podobě, že ten naopak cítí potřebu jíst stále, vlastně on jí a ani to nevnímá, takže za půl hodiny u PC na posezení sní 15 rohlíků atp., teď je na několikaměsíční odtučňovací kůře, ale problém je v jeho mozku, muselo to vzniknout ještě v prenatálním období.
Jinak teď jsem zrovna četla moc pěknou a zajímavou knížku Vím, jak chutná vzduch (skutečný příběh modelky o boji s mentální anorexií) od Maria Hirse (nakladatelství Fragment, www.fragment.cz). Vřele doporučuju, je tam hodně zajímavých postřehů.
Asi nejvíc se mi líbila předposlední kapitola (v té době vážila 36 kg), kde mj. píše:

"Máma a já jsme si právě lehly do postele. Zvykla jsem si spát u ní.  Často jsem ji držela za ruku, než usnula. Když jsem si přetáhla peřinu, bylo mi divně. Zdálo se mi, že v pokoji je ještě někdo kromě mě a mámy. Cítila jsem přítomnost nějakého člověka, kterého nebylo vidět. Ale kdo by to mohl být ? Neznala jsem nikoho, kdo umřel, takže pokud by to byl duchu, tak kdo vlastně ? Máma mi dovolila zapálit si v ložnici cigaretu, abych se uklidnila. Cítila jsem neklid po celém těle a když jsem po půlhodině zhasla světlo, bylo to ještě horší. Pomodlila jsem se večerní modlitbičku a zavřela oči.
Najednou mi bylo jasné, že umírám. Spatřila jsem ten všeobecně známý tunel orámovaný nádhernou oranžovou zří.
Mami, mami ! Umírám ! Mámu, která už spala, probudilo moje zoufalé volání.
Co to proboha říkáš, Marie ?
Mami, myslím, že umírám, když zavřu oči, tak vidím stále muže na konci tunelu.
Máma vstala a rozsvítila. Co mám dělat ? , zeptala se. Muselo na mně být vidět, že to myslím vážně, protože máma vypadala vystrašeně.
Vím jenom to, že musím zůstat vzhůru, protože jestli usnu, tak umřu.
To budeš vzhůru celou noc ? zeptala se.
Jinak to nejde ! Nechci umřít ! Dala jsem se do pláče a máma, která jinak v ložnici nikdy nekouřila, si zapálila cigaretu.
No, tak to se musíme udržet vzhůru.

Nikdy jí nezapomenu, že mě tehdy v noci brala vážně. Jsem si naprosto jistá, že kdybych tu noc prošla tunelem, byla bych už mrtvá. Několikrát během noci máma málem usnula, ale já jsem na ni neustále mluvila. Dokonce jsem vypila sklenici podmáslí s tabletkami sladidla a snědla půlku housky.
Když ráno vycházelo slunce, rozhodla jsem se, že se vzdám svého hladovění a budu se snažit uzdravit."

PS: překlepy omluvte, píšu ve spěchu :gloria:

Claudia — 25. 6. 2007 17:52

Ahoj vsem ! Davam o sobe taky po dlouhe dobe vedet ;) A mam pro Vas novinku,nejen,ze jsem se zacala lecit,mojeho pritele jsem do toho zasvetila,takze o tom vy(byl dost v soku  :( ) ale byl to on ktery se mnou sel k lekari,a ja mu za to jsem velice vdecna :jojo: samozdrejme me i jine osubky tady promluvili do duse,moc moc diky Vam vsem  :jojo: .Vcera jsem se vazila po dlouhe dobe,co muj pritel vahu zamknul do sklepa :lol: pri moji vysce 163 cm vazim nyni 50 kg  takze jsem pribrala :supr:  .....

spunt — 25. 6. 2007 20:03

Claudi, to je super. Havně že máš oporu a vše se lepší. Jen tak dál.

Snezenka — 26. 6. 2007 17:04

Claudia napsal(a):

Ahoj vsem ! Davam o sobe taky po dlouhe dobe vedet ;) A mam pro Vas novinku,nejen,ze jsem se zacala lecit,mojeho pritele jsem do toho zasvetila,takze o tom vy(byl dost v soku  :( ) ale byl to on ktery se mnou sel k lekari,a ja mu za to jsem velice vdecna :jojo: samozdrejme me i jine osubky tady promluvili do duse,moc moc diky Vam vsem  :jojo: .Vcera jsem se vazila po dlouhe dobe,co muj pritel vahu zamknul do sklepa :lol: pri moji vysce 163 cm vazim nyni 50 kg  takze jsem pribrala :supr:  .....

Ahoj Claudi ! ;) Jsem rada,ze nam davas vedet jak Ti je a hlavne jake delas pokroky to je fajn,ze Te ten Tvuj pritel  podporuje jen tak dal a uvidis,ze bude zase vse o.k !!!!! Drzim moc moc palce i u nohou :supr: :supr: :supr:

Hanicka76 — 4. 7. 2007 16:25

Claudia napsal(a):

Ahoj vsem ! Davam o sobe taky po dlouhe dobe vedet ;) A mam pro Vas novinku,nejen,ze jsem se zacala lecit,mojeho pritele jsem do toho zasvetila,takze o tom vy(byl dost v soku  :( ) ale byl to on ktery se mnou sel k lekari,a ja mu za to jsem velice vdecna :jojo: samozdrejme me i jine osubky tady promluvili do duse,moc moc diky Vam vsem  :jojo: .Vcera jsem se vazila po dlouhe dobe,co muj pritel vahu zamknul do sklepa :lol: pri moji vysce 163 cm vazim nyni 50 kg  takze jsem pribrala :supr:  .....

Ahoj Claudi ! To je supr drzim ti palecky :supr: :supr: :supr:

airgosh — 30. 11. 2007 23:35

Claudia napsal(a):

Ahoj vsem ! Davam o sobe taky po dlouhe dobe vedet ;) A mam pro Vas novinku,nejen,ze jsem se zacala lecit,mojeho pritele jsem do toho zasvetila,takze o tom vy(byl dost v soku  :( ) ale byl to on ktery se mnou sel k lekari,a ja mu za to jsem velice vdecna :jojo: samozdrejme me i jine osubky tady promluvili do duse,moc moc diky Vam vsem  :jojo: .Vcera jsem se vazila po dlouhe dobe,co muj pritel vahu zamknul do sklepa :lol: pri moji vysce 163 cm vazim nyni 50 kg  takze jsem pribrala :supr:  .....

Ahoj,

Ted jsem narazila na toto forum a ackoliv jsem se s touto nemoci nikdy nesetkala myslim, ze ji trochu znam. Ja jsem si zase prosla sebeublizovanim... A dodnes mam nekdy trosku problem si uvedomit, ze jsem to prave ja to dokonale a krasne v mem svete... Nezapominej na to, ze v tom tvem jsi to ty!!! A to, ze se to nekdy to zrcadlo ukazuje jinak.... asi je taky smutne. Zkus si k nemu sednout a povidat mu jak se mas rada... zkus to, ale je to tezke....:hjarta::hjarta::hjarta:

Drzim palce

Klíček — 2. 2. 2008 19:03

S anorexií jsem nikdy problém neměla, ale prošla jsem si bulimií. Když jsem chodila na základní školu. Bylo mi 13 let. Skončila jsem na kapačkách v nemocnici.
A přiznám se, že i dneska, ve třiceti letech, když se nacpu k prasknutí, tak jdu a vyzvracím to :dumbom:
Zřejmě jsem se poučila málo.

maryenn — 10. 1. 2017 13:31

Claudia napsal(a):

Ahojky ! Jsem uplne normalni holka,jen mam problemi s jidlem a to uz od 13 let,je to zacarovany kolotoc!Hledam tu spriznene dusicky,ktere jsou na tom stejne jako ja!!! :) Momentalne vazim 47 kg u vysky 163 cm.Jak jste na tom Vy????

Ahoj, já sama jsem problém s jídlem neměla, ale má dobrá přítelkyně trpěla mentální anorexií. Během nemoci jsem jí byla velkou oporou a společně s ní hledala nejrůznější formy pomoci. Po nějaké době jsem objevila Centrum Anabell, kde má po Čr 3 poradny. Do té jedné jsem s kamarádkou zašla a byla jsem nadšená. Kamarádku i mě tam vyslechli, společně s kamarádkou sociální pracovnice sdílela její situaci a hledala tu nejlepší možnou formu léčby. Kamarádka nyní dochází k nutriční terapeutce do Centra Anabell, se kterou řeší tvůj jídelníček (díky mentální anorexii měla úplně zkreslenou představu o tom, jak vypadá normální porce). Společně přidávají do jídelníčku kamarádčiny „zakázané“ potraviny (sladkosti, čokoládu..). Dále kamarádka chodí na pravidelnou psychoterapii do Centra Anabell, kde řeší strach z přibírání.. Nově také v centru Anabell navštívila Peer konzultantku. To s je osoba, která si sama poruchou příjmu potravy prošla a je už vyléčená a společně s a kamarádkou probírá to, co třeba jí pomohlo, když začínala s léčbou atd. Věřím, že i tobě by v centru Anabell pomohli a právě v Peer konzultantce, můžeš najít tu spřízněnou duši a začít právě u ní. Držím moc palce!! 