Cauvec holky,
tak vcera jsem se zas rafla s tim mym. Neni schopen pochopit, ze kdyz odchazi od stolu, ze si ma odnest opravdu VSECHNO, co si tam nanosil, a ne jen neco a zbytek vcetne drobeni pro slepice tam nechat. Ja chci mit v kuchyni poradek a setrit si zbytecne vysavani, takze to za nim vzdy douklizim. Rikala jsem mu to uz tisickrat, sel a douklizel sam, ale kdyz uz je to po milionty, radsi zatnu zuby a uklidim to, ale ta zlost, ze mu delam vola, by se ve me dala krajet. To je tak tezky se rozhlidnout po sobe, kdyz odchazim od stolu, k..va?:mad: Kdyz se me to hodne nelibi a davam to najevo, tak se pekne pohadame, za chvilu o tom nevime, ale je to zbytecny. Stejne tak, ze si nema utirat ruce od jidla do uterky na nadobi,ale do papirovych uterek HNED VEDLE te uterky. Nepochopitelny pro nej a ne a ne se to naucit. Reknete me , taky mate doma tutana, male dite, nebo ja nevim jak to jeste nazvat ????:dudlik::usch: ????:dumbom:

Já jsem tyhle věci už vzdala.... ;) Sice si někdy připadám doma jak sběratelka věcí, ale zase mi muž na chatě naštípe dříví, poseká trávník, leccos opraví.

Elisino, darmo se čílíš.... A chválíš, když si odnese aspoň něco? dáváš mu najevo jakou z toho máš radost? Možná si právě teď říkáš, proč, když to by mělo být samozřejmé.... Odpověď zní: protože chválit je samozřejmé....
Máš děti?

On dělá kolem domu a já doma, máme to rozdělené a oba máme svého dost, příležitostně pomáhají i děti.

Zajímave, ze kdyz se podivam k sousedum, ke známé atd. nemuseli si ty svoje poklady ani cvicit, prijde jim to uplne samozrejme si po sobe uklidit!
Bydlime u mych rodicu, takze sem tam se nadre s mym otcem, ale jinak ma pohodu po praci, takze si myslim, ze nechci zas tak moc.
Deti nemame, a je me jasny, ze to bude dum vzhuru nohama, ale dite je dite a manzel je dospely svepravny clovek. No ne? :-)

ELISINA napsal(a):

Cauvec holky,
tak vcera jsem se zas rafla s tim mym. Neni schopen pochopit, ze kdyz odchazi od stolu, ze si ma odnest opravdu VSECHNO, co si tam nanosil, a ne jen neco a zbytek vcetne drobeni pro slepice tam nechat. Ja chci mit v kuchyni poradek a setrit si zbytecne vysavani, takze to za nim vzdy douklizim. Rikala jsem mu to uz tisickrat, sel a douklizel sam, ale kdyz uz je to po milionty, radsi zatnu zuby a uklidim to, ale ta zlost, ze mu delam vola, by se ve me dala krajet. To je tak tezky se rozhlidnout po sobe, kdyz odchazim od stolu, k..va?:mad: Kdyz se me to hodne nelibi a davam to najevo, tak se pekne pohadame, za chvilu o tom nevime, ale je to zbytecny. Stejne tak, ze si nema utirat ruce od jidla do uterky na nadobi,ale do papirovych uterek HNED VEDLE te uterky. Nepochopitelny pro nej a ne a ne se to naucit. Reknete me , taky mate doma tutana, male dite, nebo ja nevim jak to jeste nazvat ????:dudlik::usch: ????:dumbom:

Já jsem na tom podobně, když mu něco řeknu tak mi hned vynadá, že ho pořád jenom peskuju jak malé dítě, takže jsem to taky vzdala.

Ano, manžel je dospělý svéprávný člověk. Netřeba za ním běhat jako za malým děckem a uklízet. Myslím si já. Na druhou stranu, pokud tenhle svůj nedostatek kompenzuje jinak a pokud to je jeho nejhorší prohřešek, proč to netolerovat. (Myslím to tak, že když mám chlapa, který ve volném čase přestavuje dům, tak po něm i uklidím. Nebo kdyby vydělával tolik, aby mi to umožnilo mít paní na úklid, která by mi pomáhala po něm uklízet.) Já bych tedy na tvém místě přestala za ním poklízet a nechala klidně ten bordel třeba i měsíc nebo dýl (jsem palice), třeba by se mu to přestalo líbit. Nebo bych taky někde "kazila" jeho práci. ... když si to nedá rozumně vysvětlit, možná by pomohla praktická ukázka... (Už jsem to tu psala, ale: bývalý házel osm let zátky od piva spolu s otvírákem do šuplíku. Hodit to o metr vedle do koše, to byl hrozný problém. Co já se kvůli tomu nazlobila, ze srandy jsem mu jednou ty dvě hrsti zátek dala do postele a on si na ně pak lehl...a nic nepochopil. Osm let jsem vysvětlovala, jak mi vadí se hrabat v zátkách, když hledám vařečku...nepochopil, nezajímalo ho to...jednou jsem krájela maso a on si otvíral pivo a šup! zátku do šuplíku...mně ti tak vylítl ten nůž, až se zabodl do kuchyňský linky...tak tenkrát teprva pochopil, jak moc mě to vadí....ale už jsem s ním stejně rozvedená :)

Naštěstí můj muž je pořádku milovný jako já :-))) . Ale 10. letý syn se nenaučí pořádku snad nikdy. Když se opravdu naštvu, tak mu shodím všechny věci z psacího stolu, aby si to uklídil. On mi odpoví, že to má uklízené a že se to jemu tak líbí. Přitom má police nad stolem, kam si má dávat knihy a sešity. Na různé kartičky a všechny ty ,,krámy,, co v tomto věku sbírají kluci, má takové boxy z Ikey i s víkem a stejne to válí po stole a nebo v posteli.A dcera 18. let má naštěstí také ráda pořádek.

Helča2: Syn je zkrátka "jiný". .... snad ti pomůže, že já si nedávno uvědomila, že jakmile začnu přehnaně uklízet, je to tím, že mám pocit, že nic kolem sebe nestíhám a mám šílenej stres, tak se aspoň snažím o ty "komínky" atd. .... tutéž diagnozu mi potvrdila kamarádka "Jo, jak jsem v prd..li , tak uklízím"... Z toho usuzuju, že tvůj syn je naprosto v pohodě :)

Elisino, musíš si ujasnit, zda hodláš plýtvat silami na hádky, kterým stejně nebude konec, nebo si vytrénuješ vlastní důslednost a trpělivost na řešení téhle důležité prkotiny. Až přijdou podstatnější  věci...jako když to najdeš. Když se totiž budeš hádat, budeš hloupá a protivná Ty. Před ním, před ostatními. Budeš to totiž ty, kdo bude začínat hádku. To, že je to kvůli jeho bordýlku, je pro okolní lidi málo podstatné. Musíš udělat jedinou věc: nedělat nic. Ať se mu hromadí všechno, co tam nechává. Ať to tam překáží, plesniví, Ty se toho nevšímej. Protože jestli tě to štve, musíš to řešit. Když se to nahromadí, ne abys to uklidila. Odsouvej to z té svojí půlky na tu jeho. Až jednou přijde den, kdy on se nebude mít kde najíst. A z čeho se najíst. A taky Ti to vyčte. klidně mu řekni...ano, vadilo mi to, hádala jsem se s Tebou. Teď mi to nevadí, ani se nehádám. tak CO PO MĚ VLASTNĚ JEŠTĚ CHCEŠ?
Oprávněně se mě zeptáš, co když k vám někdo přijde. Odpovím Ti...nic. Prostě nic Elisino. Tvůj bordel to není. Ty to čuně nejsi. Mlč, tvař se, jako by tam nic nebylo. Buď dáma.
Nedá mi nevzpomenout na svoji známou. Přišla k ní nečekaně návštěva. Její muž byl tak trochu nepořádný a měl zrovna svůj den. Povaloval oblečení, kde se dalo. Když známí už byli v bytě, měla tato paní dvě možnosti. Buď muže před nimi vypeskovat /oprávněně/, nebo mlčet. Nechtěla ovzduší s přáteli otrávit hádkou a tak se přes situaci přenesla s glancem pravé tolerantní manželky. Ostatně, ta pohoda doma nespočívá v načinčanosti, že ano. To víš, že se to v ní vařilo a že si říkala...jen počkej, bordeláři, jen počkej, až odejdou, já Ti to spočítám. Brala to jako ostudu, které nestihla zabránit. Muž byl celý den doma a ona přišla chvíli před návštěvou. Konečně se známí rozloučili. Vyčerpaně se opřela o dveře, aby nabrala dech na to, co mu poví a co on si za rámeček nedá. A tu slyší manžela té druhé, jak říká: "No tak to vidíš, mámo. Ty mi doma nadáváš za každou blbost a koukej na Novákovy. Ti mají takovej binec, o jakým se nám dvěma ani nezdá...a vůbec jim to nevadí...."
Jak to skončilo, umíš si představit. Pánu domu žena, jak byla v ráži, naházela ty jeho hadry na hlavu a slyšet ji bylo jistě po celém domě. Styděla se pak nějaký čas známé i potkávat.
P.S. pro Tebe: Než se zaběhneš a získáš rutinu, pozvi si pro první dny návštěvu objednanou. Která bude vědět, oč jde a podpoří Tě. Která bude jako Ty mlčet nad stolem s neuklizeným bincem a obě /s kamarádkou, sousedkou/ pozorujte ty reakce toho Tvého. A přitvrďte, bude-li třeba! Tvoje smluvená návštěva třeba může říct...Nekazí se tady něco? Nebo Můžu trochu otevřít okno? Nebo když jí dáš kafe k onomu stolu...Já bych si raději sedla vedle do pokoje...a přitom může zrengenovat muže pohledem...Jakto, že tenhle ještě není ve chlívku...?
Zkrátka...věčným hádáním a potom tím uklízením se degraduješ jako ženská i jako člověk. Muž si zvykne, že meleš, ale nakonec uděláš, k čemu Tě dotlačí. To není prostě dobře. Pro Tebe, pro soužití, prostě s tím něco dělej. Jednou by ses ulítala.

Holky jak to tu čtu jsou Ti naši chlapi všichni stejní,jinak děti to většinou zdědí po nich.No jo.Zvykli si na to že jsme je obskakovaly a čím jsou starší tím to je horší.Tak se mějte.Mám to doma podobné.

Mně moje mamka asi špatně vychovala........ :)

Nedovedu si představit, že bych chlapovi dělala služku, že bych po návratu z práce začala lítat kolem něj a kolem domácnosti a on by si ležel u telky.
Nepořádek (např. poházené oblečení, noviny a věci) mi nevadí, neřeším, kde se válí fusekle nebo kalhoty, sama to občas válím ledaskde :). Nevidím důvod, proč bych MU měla pravidelně "jen tak" vařit, prát, žehlit, nakupovat - on to pro mě taky nedělá, ani mě neživí. Když jsem třeba ex-vyprala prádlo a košile, žehlil si to už sám, aby věděl, kolik s tím je práce a že "já mu jeho košile přece nenosím". Nejsem ničí servisman. Jsem pro rozumnou dělbu práce a ne pro model obvyký ve většině redin - ona všechno - on (skoro) nic.

Asi zůstanu na ocet. :):):)

P.S. ale takhle napsané to vypadá o něco "radikálněji" než je to ve skutečnosti. Ale bůh ví, co nám budoucnost přinese, že....

U nás v rodině vždy muži uklízeli po sobě a já také nikdy nechci být služkou. Považuji za samozřejmost, že automaticky nedělám servis muži. Něco jiného je, když se dohodneme co kdo bude dělat a rozdělíme si práci.

Naprosto nechápu, když slyším kolem sebe, jak to muži mají jednoduché, že přijdou domů a nic nedělají. Nedělají, když to udělají ženy za ně. Jak si to kdo zavede, tak to má.

U nás taky většinu prací dělám já. Někdy mi to nevadí a někdy jsem napružená. Minulý týden jsem taky zrovna neměla náladu a zjistila jsem, že stačí jen slušně říct. Řekla jsem, že mi o víkendu musí pomoct, protože to všechno nemůžu stíhat a - divte se - ono to šlo. S jedním synem jsem se učila jazyky a s druhým se on učil nějaké strojnictví a technologie, potom jsem vařila a on si vyžehlil hromadu modráků. (To jsem fakt ocenila, žehlení nenávidím.) Fakt je to hodně o domluvě. Nechci ho přehnaně chválit, někdy to prostě jde a někdy ne.

Ani omylem :)

Ne. Viděla jsem to u nás doma a tahle cesta vede do pryč  :fuck:

Zrovna v neděli se mi stalo něco podobného. Snídali jsme a přítel dojedl dřív a odešel. Samozřejmě nechal hrníček na stole. Původně jsem chtěla ten hrníček vzít a umýt ho, ale pak jsem si to rozmyslela, hrníček nechala tam kde byl a umyla ostatní nádobí. Byl oběd, já mu postavila talíř s jídlem vedle toho hrníčku a čekala co udělá. Přišel, najedl se a já už chtěla řvát, že si ani nevšimne, že tam ten hrníček nechal. A on najednou vstal a umyl nejen hrníček, ale i ostatní nádobí. Nic jsem mu neříkala, jen podala svůj talíř a odešla. Je možné, že už se to nestane a je to naposledy, co jsem ho viděla mýt nádobí a nebo naopak se pokroky začnou stupňovat. Uvidíme :godlike:

Milá Blanche, toto udělal (opět) včera můj otec. Již 35 let odchází od stolu, kde VŽDY nechá svůj talíř.
Má smysl mu to 35 let říkat? Snad ani ne. Oni za to nemůžou. Jen se tomu zasměju a odnesu to.

Vlaďka napsal(a):

U nás taky většinu prací dělám já. Někdy mi to nevadí a někdy jsem napružená. Minulý týden jsem taky zrovna neměla náladu a zjistila jsem, že stačí jen slušně říct. Řekla jsem, že mi o víkendu musí pomoct, protože to všechno nemůžu stíhat a - divte se - ono to šlo. S jedním synem jsem se učila jazyky a s druhým se on učil nějaké strojnictví a technologie, potom jsem vařila a on si vyžehlil hromadu modráků. (To jsem fakt ocenila, žehlení nenávidím.) Fakt je to hodně o domluvě. Nechci ho přehnaně chválit, někdy to prostě jde a někdy ne.

No ono jak s kym, děvče... :lol:

Někdy stačí slušně požádat, někdy vysvětlit, někdy zařvat - a někdy zbývá jen rozhodnout se, jestli to uděláš sama nebo ho rovnou umlátíš žehličkou.

No ono jak s kym, děvče...

No jo, no. Někdy to fakt nejde. Teď zrovna jsem potřebovala seštelovat kolo a po   2 měsících upomínání jsem konečně došla do opravny, zeptala se co a jak a doma jsem to nadhodila, že mi to za 500,- opraví. (Seštelovat brzdu) Teprve potom jsem se dočkala.

Ahoj holky, já mám úplně stejný problém. Mě to tak rozčiluje, mám pocit, že vybuchnu. Patřím ještě mezi ty typy, co hned neumí na vše zapomenout. Nemůžu si pomoc, ale když bych za 5 minut dělala, že se nic neděje, tak k čemu by to bylo. To si pak řekně, že se vlastně nic nestalo a příště to udělá zase. Je pravda, že jsem v tom úplně zamotaná a nevím, jak z toho ven. Někdy mám pocit, že kdybych si sbalila věci a šla pryč, bylo by to lepší. Pořád se ho člověk musí doprošovat aby něco udělal. Když mu to řeknu jednou a pak o tom nemluvím, aby si neříkal, že jsem stíhačka, tak se nic neděje. Když za ním pořád chodím (myslím tím, třeba 14 dní), tak to udělá, ale říká, že se pořád naotravuji.  Onehdy chtěl, abych mu vyžehlila kalhoty, prý si je chce vzít. Fajn udělala jsem to, proč ne, ale poprosila jsem ho, aby tedy aspoň udělal nádobí. Udělal, veškeré suché nádobí tam nechal, a na něj dal dva mokré talířky, které byly ve dřezu. Když jsem mu řekla, že opravdu děkuji za pomoc, že příště taky vyžehlím jen jednu kapsu u těch kalhot, tak se díval, že mu strašně křivdím a nevím co všechno bych ještě po něm chtěla. O víkendu jsem nebyla doma. Přijela jsem a za celý víkend byl doma takový nepořádek. Zeptala jsem se ho proč nesklidil aspoň nadobí - odpověděl, že on jej nezašpinil. To mu teda nemám prát, aby mu to došlo? Se slovy, že já jeho věci taky nešpiním? Už jsem z toho zoufalá. Chválít ho za každou věc, kterou náhodou udělá odmítám. Mě taky za nic nechválí. Vše bere jako samozřejmost, a já bych měla za ním běhat a chválít ho? Když jednou za měsíc uklidí aspoň to blbý nádobí?! Máte to doma taky takový, nebo jsem divná a vyrůstala jsem v divné rodině.

Divná Sofi26  nejsi...Prostě si to chlapec neuvědomuje, asi o něj bylo dokonale pečováno matinkou...Zkus to omezit aspoň ty. Stejně je pořád spousta chlapů, kteří mají pocit, že ženská je na světě pro to, aby posluhovala ...Další vývojový stupeň je, že si to sice nemyslí, ale byli tak vychováni, a tak to stejně AUTOMATICKY očekávají (to mám např. doma já) :dumbom:

Sofi, začni taky pracovat jenom na požádání. O co si neřekne, to nedělej a hlavně buď důsledná. Je třeba, aby miláček zjistil, kolik práce se vlastně vykonává. Takže ne třeba oper a najednou je čisté prádlo ve skříni. Pěkně postupně. Roztřiď si špinavé prádlo, já operu-zapnu pračku, pověs prádlo, sundej suché, vyžehli, poskládej, ukliď do skříně.

ahojky..Ze zkušenosti už vím,že záleží na tom,jak je chlap vychovanej!Už jsem se o tom vícex přesvědčila!!!Pokud z něho jeho maminka udělala "mamánka" tak je to znát ve všem!
A taky druhá věc-pokud ta ženská od první chvíle dělá tu služku a neprotestuje,tak je to hned tak,že ted chlap se to "naučí"a nic s ním už pak nehne!Takže pokud holky chcete fajn zacházení,musíte to "chtít hned" a nevěřte nikdy tomu,že ten váááš se,z lásky k vám,změní!To je blud jak Brno..
BOHUŽEL ZNÁM HODNĚ FAJN ŽENSKÝCH,KTERÝ SICE VĚDÍ,ŽE MAJÍ DOMA LENOCHA,SOBCE..NÁSILNÍKA..ALE JEN O TOM MLUVÍ..ALE KDYŽ PÁN PÍSKNE,HNED LETÍ A KDYŽ JE VIDÍM,JAK KDYŽ JSOU SNÍM,TAK JAKÉ JSOU TICHÉ,HLOUPUČKÉ-PROMINTE MI TEN VÝRAZ,ALE JINÝ  SE K TOMU NEHODÍ..TAK JE JE JEN RADNO LITOVAT..ALE KAŽDÁ JE STRŮJCEM SVÉHO ŠTĚSTÍ!!!a ten chlap to rychle vycítí,že s vámak může jednat..viz můj exmanžel/bohužel tcháně ho "pěkně rozmazlilaů a sr..se do všeho../..ale naštěstí u mě mu "pšenka nekvetla"..:o))držím vám pěsti!!!

Já jsem si ho vycepovala. Když vařím já, on umyje nádobí a naopak. On uklízí podlahy, já zbytek. Žehlím sice já, ale  pokaždé vyžaduji pochvalu, nebo si přístě žehlí sám. Ani se nedivím, že mě radši pořád chválí :D

Ladie....no...hlavně že máš z toho dobrý pocit.....mně to přijde mělké ....hlavně to vyžadování pochvaly..

Ahoj holky, no jo, v téhle diskuzi jsem doma :D. Zbytečně bych opakovala, co tu ostatní napsaly o svých drahých polovičkách. Mám jen pár věcí:
Jendak naprosto nesouhlasím s tvrzením, že jak si to kdo udělá, tak to má. Opravdu ne. Protože si to můžeš doma přát a plánovat a řídit jak chceš, tak chlapa, který prostě nemá v krvi smysl pro úklid, nepředěláš. Nebo jen s velkými obtížemi, ale pochybuji.
Pokud si tu některá chlapa vycepovala, rozhodně by nám "soudružkám ve zbrani" měla poskytnout cenné rady :D, určitě by nás ostatní zajímaly.
A s tou drobnou pomstou, kterou tu kdosi navrhoval, že totiž ať dotyčná po chlapovi neuklidí a nechá to měsíc být...tak účinkem této lekce si taky nejsem jistá, protože povaha bordeláře a ignoranta nepořádku jde ruku v ruce. Beru to tak, že pokud by chlapovi vadily měsíc pohozené ponožky, tak by je přece primárně sám na tom místě nenechal. Ale možná se pletu a jsem jen příliš velký skeptik :D.
Já sázím na vrozenou povahu muže, na správnou maminčinu výchovu a následně na správný výběr partnera.... Jiné východisko nevidím (bohužel) :).

Teda holky vy si tu stěžuje na chlapy že nejsou pořádný.Tak to ten můj miláček uklízí pořád a vše.Není mu líno,když přijede třeba ve tři ráno z cest poutírat nádobí,přeskládat ledničku,špajsku,aby tam byl pořádek.Já tam mám svůj binec,ale vím kam sáhnout.po jeho zásahu jsem v háji.Když jsem před jehopříjezdem vždy uklízela jak blázen,s myšlenkou,že on nebude mít důvod k úklidu,tak stejně druhý den vzal lux,pronto a jel.Takže to dne s neřeším a nechácám ho makat.Já ležím u filmu a on lítá.Ze začátku jsem si připadala jako neschopná.Ale když chce tak ať maká.Jen kdyby mi neuklízel i mou skříň šuplíky atd.Je fakt blázen.Tak nevím který chlap je lepší putničkář nebo bordelář?

bordelář, toto by mě asi švihlo!!!

Ďolík napsal(a):

Teda holky vy si tu stěžuje na chlapy že nejsou pořádný.Tak to ten můj miláček uklízí pořád a vše.Není mu líno,když přijede třeba ve tři ráno z cest poutírat nádobí,přeskládat ledničku,špajsku,aby tam byl pořádek.Já tam mám svůj binec,ale vím kam sáhnout.po jeho zásahu jsem v háji.Když jsem před jehopříjezdem vždy uklízela jak blázen,s myšlenkou,že on nebude mít důvod k úklidu,tak stejně druhý den vzal lux,pronto a jel.Takže to dne s neřeším a nechácám ho makat.Já ležím u filmu a on lítá.Ze začátku jsem si připadala jako neschopná.Ale když chce tak ať maká.Jen kdyby mi neuklízel i mou skříň šuplíky atd.Je fakt blázen.Tak nevím který chlap je lepší putničkář nebo bordelář?

A on ti nevyčítá, že on "maká" a ty ležíš?? :rodna:

Taky mám občas pocit,že to nevydržím.Ještěže je často na cestách a mám klid.To si pak užívám toho jak on říká bordelu.Ale nemyslete si že jsem zavalená nepořádkem.Jem mi prostě nevadí pár časopisů na stole,v koupelně otevřený sprcháč.Takovýma blbostma se nezaobývám.To je balzám na mou dušičku.

Ženami vybraný  nejlepší E-mail roku!!!

FAKT MĚ PŘEKVAPIL SVOU PRAVDIVOSTÍ
To nemá chybu !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Otec se vrací z práce a vidí jak jeho děti sedí v pyžamech před domem a
hrají si v blátě s prázdnými krabičkami od pizzy a číny, které jsou
rozházené po celé zahradě. Vrátka na ulici jsou otevřená dokořán, zrovna tak
dveře od auta, uvnitř leží pes čerstvě vyválený v blátě a nikde ani stopa po
druhém psu. Muž vešel do domu a uviděl ještě větší nepořádek:
Lampa převrácená a běhoun skrčený u zdi. Uprostřed pokoje hlasitě hrála
televize a jídelna byla zaházena hračkami a různými díly šatníku.
V kuchyni to nevypadalo lépe. Ve dřezu stála hromada nádobí, rádio hrálo na
plné kolo, zbytky snídaně rozházené po stole, navrchu na prostírkách leží
kočka. Lednice otevřená, psí žrádlo na podlaze, rozbitá sklenička pod stolem
a u zadních dveří uplácaná hromádka písku.
Muž rychle vyběhl schody, stoupajíc na další hračky a šlapajíc po oblečení.
Ale nehleděl na to, jen hledal svou manželku. Bál se, že je nemocná, nebo se
jí něco vážného stalo. Viděl jak dveřmi koupelny prosakuje voda. Nakoukl tam
a uviděl mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo v hromadě špinavého prádla
a mezi vším další rozházené hračky. Kilometry toaletního papíru se vinuly
mezi tím vším a zrcadlo a stěny byly pomalované zubní pastou. Rychle se
otočil a spěchal do ložnice, kde našel svou manželku, ležící v posteli a
čtoucí knihu. Podívala se na něj, usmála se a zeptala se ho jak se měl celý
den.
Podíval se na ni nedůvěřivě a zeptal se: "Co se tu dnes stalo?"
Usmála se znovu a odpověděla: "Pamatuješ se, drahý, že každý den, když se
vracíš z práce, ptáš se mně: 'Co jsi, do pr..., dělala celý den?'"
"Ano," odpověděl muž nejistě.
"Tak dnes ........... jsem nedělala nic !"


Jak toto nepošleš pěti dobrým přátelům, přijde svět o pět usmívajících se lidí
TO BYCH NEMOHLA DOPUSTIT TAK SE S VÁMI PODĚLÍM :D

Tak to abych měla v takové situaci v pohotovosti mobil s tel. na záchranku.To by ten můj puntičkář nemusel přežít.A kdo by pak uklízel?

Ďolík napsal(a):

Tak to abych měla v takové situaci v pohotovosti mobil s tel. na záchranku.To by ten můj puntičkář nemusel přežít.A kdo by pak uklízel?

Zname to ;-) Jsem bordelarka nejvetsi, nepamatuju si, co jsem kam dala. Zatimco on on po sobe vsecko peclive uklizi, chysta pro me snidani, kdyz ja jeste lezim. Vari taky, mne to absolutne nebavi, ja bych furt jen cetla knizky ;-) Prekvapuje me, ze je to ciste technicky typ (bude mit doktorat na matfyzu UK) a zaroven je tak dusledny, co se domacich praci tyce ;-)

tak to ten můj sice pořád uklízí,ale uvařit si umí jen kafco a čínskou npolívku.