Juraj — 22. 2. 2007 10:35

Dámy - a přítomní pánové - jelikož je to aktuální téma těchto dnů a týdnů, tak se jí taky trochu na Babinet věnujeme. Právě dnes můžete najít článek převzatý od agentury Ta Gita v rubrice Pod Lupou zde: http://www.babinet.cz/podlupou.php?id=3440

Podívat se můžete i na ukázku videa z nového filmu na téma "Střídavka" zde: http://www.babinet.cz/zobraz.php?3273

A pokud máte zájem vyjádřit svůj osobní postoj k této formě porozvodové péče o děti, aktuálně je zařazena anketa o "střídavce" přímo na hlavní stránce Babinet.cz. Samozřejme diskuse na toto téma či Vaše příspěvky jsou vítány i nadále, nejen v tomto či jiných fórech, ale nám je případně můžete zaslat i přímo do Redakce, na Renata@babinet.cz.

Pěkný den, nejen dnes, všem... Juraj

Ra — 22. 2. 2007 11:38

ahoj,
asi by mě zajímalo, jaký to je pro ty děti?
Jak jim to vyhovuje?
Zda je to "stěhování" nestresuje.
Jestli z toho nejsou unavený, naštvaný, že jiné děti mají doma klid, pohodu a oni "cestují" od jednoho ke druhému? Musí myslet na tolik věcí, aby u jednoho z rodičů nezapomněli, aby nezapomněli odkud ráno do té školy vlastně přišly.
Jestli to přispívá k jejich klidu, pohodě a pocitu bezpečí domova. Jak vnímají domov?
Vím, mají právo na oba rodiče, na jejich péči a lásku, ale taky na klid a na svůj domov, na svůj binec ve svém pokoji. Vím mají pokoje dva, u každého z rodičů.
Jak to samy vnímají?
Vyhovuje jim to?

:hjarta:

mag — 22. 2. 2007 11:42

Mám kamaráda, který byl svěřen s bratrem do střídavé péče. Rodiče to vyřešili šalamounsky, koupili byt, kde bydleli děti a oni se u nich střídali :supr:
Bohužel je to otázka peněz.

majkafa — 22. 2. 2007 11:43

Mám stejný pocit, jako Ra, že stěhování děti stresuje.
Já preferuju střídavou péči tím způsobem, že děti bydlí stále ve stejném bytě (domě) a střídají se u nich rodiče. Chápu, že to nelze takhle řešit vždy, ale smekám před rodiči, kteří to řeší takhle, aby děti měly újmu a stres skutečně co nejmenší.

Ra — 22. 2. 2007 11:54

:supr:

myslím, že v těchhle případech rodiče skutečně mysleli na děti!

:hjarta:

step — 22. 2. 2007 12:03

Myslím si , že střídavá péče je vhodnější tam, kde bývalí nemají nové partnery a děti. Nedovedu si představit že by se nový partner na týden stěhoval někam jinam.

majkafa — 22. 2. 2007 12:12

Myslím, že střídavá péče se stálým bydlením dětí je to nejmenší, co rodiče svým dětem můžou dát, když už nedokázali poskytnout svým dětem funkční rodinu s vlastním tatínkem a maminkou. A taky to není na celý život ale na dobu, než děti vyrostou. Opravdu před rodiči, kteří pro své děti udělali tohle, smekám a vážím si jich. Nevím, jestli bych to já sama dokázala.

Eva36 — 22. 2. 2007 12:45

Střídavou péči praktikujeme s bývalým mužem již skoro 18 měsíců. Máme dceru, které je teď 13 let a střídáme se v péči po týdnu nebo podle dohody (např. když jeden z nás má služební cestu). Zatím musím říct, že vidím zejména výhody.

Na otázky, které položila Ra, odpovídám takto:

1) Jaký to je pro ty děti? - Myslím, že mojí dceři to opravdu vyhovuje.

2) Zda je to "stěhování" nestresuje. - Nedomnívám se. Moje dcera se vlastně nestěhuje. Většinu oblečení máme rozdělenou do obou domácností (prádlo, trika apod.) Převáží se jen školní potřeby, ty vozí otec autem (po rozvodu zbylo jemu).

3) Jestli z toho nejsou unavený, naštvaný, že jiné děti mají doma klid, pohodu a oni "cestují" od jednoho ke druhému? Musí myslet na tolik věcí, aby u jednoho z rodičů nezapomněli, aby nezapomněli odkud ráno do té školy vlastně přišly. - Unavená ani naštvaná mi dcera nikdy nepřišla. Nemusí vpodstatě kromě učení myslet na nic a učení má ve dvou taškách. S jednou chodí do školy, v druhé je zbytek. Tyhle dvě tašky se jednou v týdnu převezou (tedy její táta jí je převeze).

4) Jestli to přispívá k jejich klidu, pohodě a pocitu bezpečí domova. Jak vnímají domov? - Moje dcera je "doma" na obou místech, od obou má klíče, kdykoli může kamkoli přijít. Je u mně i u otce zkrátka přeci doma.

5) Vím, mají právo na oba rodiče, na jejich péči a lásku, ale taky na klid a na svůj domov, na svůj binec ve svém pokoji. Vím mají pokoje dva, u každého z rodičů. - Ujišťuji tě, že binec v pokoji má jak u mě, tak u táty :) ... Má svůj pokoj v obou domovech, u otce se dělí s vyženěnou mladší dcerou (4 roky). I když jsou mezi dětmi třenice, nemyslím, že to mou dceru nějak negativně poznamenává. Ona je totiž jedináček a myslím, že kontakt s druhým dítětem je pro ni spíš přínosem. Dospělí se mezi děti nemíchají, nesoudí je a nepřiklánějí se v jejich sporech ani na jednu stranu. To na otci i na jeho nové manželce musím ocenit.

6) Jak to samy vnímají? - Dcera sama je ráda, vyjádřila se, že je to lepší, než když její spolužáci z rozvedených rodin vidí otce jednou, dvakrát do měsíce.

7) Vyhovuje jim to? - viz 6)

Navíc se ještě stavím na dceru podívat, když má třeba kroužek, i když není "můj" týden, zavolám jí nebo se někdy setkáme i u mě doma (má školu pět minut od baráku a po škole chodí pravidelně ke mě, celý rok. K otci jede až kolem 4. nebo 5. odpoledne)..... společně s dcerou jezdíme na závody, tam se jezdí většinou dívat i otec.

Chtěla bych k tomu jen říct, že než jsme se s bývalým takto rozhodli, mluvili jsme o tom předem s dcerou a dali jí najevo, že její názor budeme respektovat. To se i stalo. Já byla zprvu proti, protože jsem se rozvedla hlavně kvůli mužově nezodpovědnosti a měla jsem obavy, aby péči o dceru vůbec zvládl. Navíc mě pekelně štvalo, že začal o střídavou péči žádat, až když jsem já požádala jeho o výživné na dítě (tedy po třech měsících od mého odchodu od něj). Viděla jsem zcela jasnou souvislost mezi mou žádostí o výživné a jeho žádostí o střídavou péči. Tuhle souvislost vidím pořád...bohužel... Po hlubokém přemýšlení jsem musela uznat, že dcera už je dost velká, aby si uměla poradit, že existuje telefon a taky, že od jejího otce bydlím asi jen 5 km, což v případě problémů není nepřekonatelná vzdálenost. Musela jsem přiznat, že ač já mého muže už nemůžu vystát, moje dcera ho miluje. I když je takový a makový. Musela jsem ustoupit ze své ješitnosti, že jen já, jen JÁ, jsem to nejlepší pro svou dceru (což jsem si po dvanácti letech, kdy se muž staral o dítě minimálně, měla asi i právo myslet) ... bolelo mě, když u něj byla první týden a já viděla, že je šťastná...beze mě byla šťastná...bez matky ... těch pět kilometrů jsem šla domů pěšky a brečela jsem celou cestu ... moje pocity byly rozporuplné. Moje dítě bylo šťastné, ale bylo šťastné i beze mě. Navíc u otce, který ji za ty tři měsíce viděl třikrát na hodinu a jednou jí měl na pět dní na chatě.... u otce, který začal chtít střídavou péči až poté, co já začala chtít výživné .... No...nevím, jestli to byl mateřský instinkt, ale něco mě donutilo akceptovat její názor, tedy její ANO střídavé péči. Chci přece, aby byla šťastná ... ona ve svém tátovi určitě nevidí vyčůránka, kterého vidím já...ale o mě tady v tom případě nejde...

Hodně lidí neumí pochopit moje rozhodnutí, argumentují, že by se rvali o dítě u soudu, že by tohle "nedopustili"... je to hloupost. Pokud není jeden rodič vyloženě asociál, dítě má mít právo se rozhodnout, kde chce být, jak dlouho a ani jeden z rodičů ho za to nesmí nijak trestat (nemyslím ani tak bití, ale spíš psychické vydírání ... třeba vyčítavé pohledy, ty řeči "já tu budu sama a ty jdeš zatím k tátovi"...to totiž znám z druhé strany od dcery mého přítele....). Naopak oba rodiče by měli projevit, že přání dítěte respektují a že jej milují, i pokud se rozhodlo žít třeba i natrvalo u rodiče druhého...

No a jako "bonus" jsem taky mimochodem získala dva týdny v měsíci volno, které mohu využívat tak, jak chci jen já.

Záleží vždy na dohodě obou rodičů. Nemyslete si, i já a můj bývalý máme svoje třecí plochy, svoje spory...většinou je ale vyřešíme, je potřeba nechat hlavu zchladnout, uvědomit si, k čemu chci dojít (šťastné, ale nerozmazlené dítě) a pak třeba zavolat znovu ... chce to mít vůli se dohodnout a vůli nenechat se ovládnout vzpomínkami, že bývalý se takhle vždycky choval a že je to prostě třeba hajzl (i to mě někdy přelítne přes nos, ale čím déle jsme po rozvodu, tím je to méně časté).

PS: Nezaměňujte střídavou péči s péčí společnou. Střídavá - dítě se střídá v bytech rodičů, společná - dítě zůstává v jednom bytě, střídají se rodiče.

jsem.sva — 22. 2. 2007 12:59

My taky máme střídavou péči. Synovi je 11 let, střídavku máme od jeho 7 let. Ze začástku šlo o domluvu, ale teď vše funguje suprově. Syn ví, že každý pátek jde ke mě (nebo k tátovi) a vyhovuje mu to (on sám to říká). Začínající puberta způsobila to, že když je u mě, koncem týdne už mě má plné zuby a jde k tatínkovi a další týden se zase rád ke mě vrátí. Ve škole má dobré známky a náš vztah je (s ohledem na pubertu) dobrý. Co se týká stěhování, nejde o nějaké velké stěhování. Má tašku s učením a tašku s oblečením (jen školní oblečení, tepláky a další drobné oblečení má dvoje-u mě a u táty). Tašky dovezu já autem.

Lenková — 25. 2. 2007 6:53

Mně na střídavé péči přijde pozitivní i to, že děti neztratí kontakt s prarodiči a dalšími příbuznými z obou stran a nadále jim tak zůstává celá širší rodina jako dřív.

anka — 25. 2. 2007 13:39

Já osobně bych jí ukládala rodičům jako povinnost ze zákona.Zabránilo by se tím hlavně tomu že jsou děti brány jako rukojmí ve sporech dvou jim nejbližších lidí.
Když už jsou schopni ubližovat samy sobě,nenusejí to samé dělat svým dětem.

Jay — 25. 2. 2007 19:16

anka napsal(a):

Já osobně bych jí ukládala rodičům jako povinnost ze zákona.Zabránilo by se tím hlavně tomu že jsou děti brány jako rukojmí ve sporech dvou jim nejbližších lidí.
Když už jsou schopni ubližovat samy sobě,nenusejí to samé dělat svým dětem.

Tady bych si dovolila polemizovat...ono povinnost ze zakona je dost "silne" slovo. Ja si osobne nedovedu predstavit s mym byvalym pritelem stridavou peci. Asi se musi opravdu prihlizet k charakteru lidi a podminkach pro vychovu. Muj byvaly odesel do garsonky-jedno z mala moznych reseni, jinak by musel brat ubytovnu. Tu garsonku jsem navic koupila, ale to je vedlejsi...a jeho "samotu" resil alkoholem a nocnim obtezovanim, kdy jsem musela nescetnekrat volat polici atd.. atd....
Takze musi se to vsechno brat z vice hledisek. Je velmi dulezita dohoda mezi byvalymi manzeli, nesmi se zapominat na nove partnery. Ja si treba vubec neumim predstavit, kdyby mel muj nynejsi manzel deti ve stridave peci. Ne jenom to, ze je cely tyden pryc, ale i kdyby byl doma. Nova partnerka muze mit take vlastni deti a svoje zasady na vychovu a pak prijdou partnerovy deti a je velmi tezke vse napasovat tak, aby byli spokojeni vsichni zucastneni.
Tak nejak se na to divam ze sve pozice a muzeme to dal prodiskutovat.:gloria::kapitulation:

Bí — 25. 2. 2007 19:37

Já osobně proti střídavce nic nemám,ale jen pokud bydlí bývalý partneři poblíž a samozřejmě se dokáží domluvit.A noví partneři?Když to zvládne přítel maminky,tak si hold tatínek musí najít někoho,kdo na to má.Pak se teprve pozná,co je kdo zač....

anka — 25. 2. 2007 20:43

Jay - samozřejmě by se muselo přïhlédnout k okolnostem,ale tam kde to jde,tam by to bylo jen ku prospěchu dětem.A rodiče by se tomu měli v maximální míře přizpůsobit.

lueta — 25. 2. 2007 21:53

mag napsal(a):

Mám kamaráda, který byl svěřen s bratrem do střídavé péče. Rodiče to vyřešili šalamounsky, koupili byt, kde bydleli děti a oni se u nich střídali :supr:
Bohužel je to otázka peněz.

Klobouk dolů!!  Tak by to podle mně mělo vypadat!

Jay — 25. 2. 2007 21:55

anka napsal(a):

Jay - samozřejmě by se muselo přïhlédnout k okolnostem,ale tam kde to jde,tam by to bylo jen ku prospěchu dětem.A rodiče by se tomu měli v maximální míře přizpůsobit.

byla to poznamka pouze k tomu, ze by to melo byt uzakoneno...jinak souhlasim, i kdyz vyhrady jsem napsala...mam asi smulu, ze jsem na normalniho partnera jeste nenarazila :jojo:

amba — 26. 2. 2007 18:53

Já vlastní zkušenosti nemám. Syn mojí kolegyně měl ve střídavé péči dceru jeho ženy od 7 let. Dceři je dnes 25 (26?) let, a nemůže si to vynachválit. Vlasně si ani neuvědomovala, že jsou rodiče rozvedení. Její rodiče měli konto, kam oba posílali peníze (nevím kolik). Z těchto peněz platili všechny výdaje pro dceru, např. školy v přírodě, oblečení, později kredit atd. Také z nich kupovali dárky pro dceru a ona věděla, ať dostane cokoliv u táty nebo u mámy, je to od nich obou. Později měla omezený přístup ke kontu i ona, tak se naučila bezvadně s penězi hospodařit. Stěhování také nebylo velké, když bylo potřeba, převezl to jeden z rodičů autem. Když studovala, tak byla u toho, u koho momentálně chtěla, jen se rodiče domlouvali, aby měli kontrolu, kde je. Co se týče puberty, nebyly s ní problémy. Když už jedné rodiny měla plné zuby, včas odešla k druhému rodiči.
Rozhodně to má výhodu, že dítě neztratí kontakt s prarodiči a  má na obou místech kamarády. Také odpadá vydírání jednoho rodiče druhým, závody, kdo dá víc  a není možná štvavá kampaň  namířená proti  jednomu z rodičů.

Bí — 26. 2. 2007 20:08

Tak tohle zní suprově......ta holčina měla štěstí na rodiče.

amba — 27. 2. 2007 23:42

no, ono to bylo tak, že se otec krátce po rozvodu oženil a matka brzy na to znovu vdala. Otci se narodilo dítě, matce za nějakou také, takže pořád byly tak zhruba vyrovnané síly a navíc, dceru ty   změny hodně bavily.  Navíc spolu rodiče museli často komunikovat, ale předchozí hroty byly už obroušené novými rodinami. Jo, dopadlo to nejlíp, jak to mohlo dopadnout.

Strýček Fido — 28. 2. 2007 14:55

Nejsem sice žena, ale o střídavou péči se velmi zajímám. Moc mě zde potěšily příspěvky, které jsou zde. Zatím jsem se setkával více s negativním postojem ke střídavé péči. Je zde také jasně vidět, že ti, kteří nemají osobní zkušenost střídavku spíš haní. Velmi si vážím žen, které mají děti ve střídavé péči. V mých očích tím dávají najevo, že jim záleží v první řadě na dětech. Moje osobní zkušenost je taková, že jako muž bych chtěl mít děti ve střídavé péči, leč již třetí rok se o ni marně snažím. Naše soudy o střídavku moc zájem nemají a když s ní moje exmanželka nesouhlasí a dělá naschvály, aby nebyla dohoda, soud jí za odměnu svěřuje děti do péče. Osobně si myslím, že pokud je aspoň z jedné strany vůle o dohodu a střídavou péči, měl by se soud velmi snažit o celkovou dohodu na střídavé péči. Pokud však jeden rodič možnost dohody ignoruje a svým chováním se snaží o jednostrannou péči, měl by sou přihlédnout na to, kdo má o dohodu zájem a tomu děti svěřit do péče. Myslím, že taková praktika soudů by velmi přispěla k poklidnému řešení sporů a pro děti k nejlepšímu výsledku.
V mém případě soud svěřil děti do péče ženy, která nepracuje, nejstarší holka má už ve škole (ve čtvrté třídě) problémy s chováním a co bude za pár měsíců, kdo ví?
Proto zde velmi chválím všechny rodiče, kteří myslí hlavně na děti a umožní jim mít oba rodiče stejně.

Bí — 28. 2. 2007 15:57

Osobní zkušenost se střídavkou sice nemám a ani si nejsem jistá,jestli by o ni můj BM stál,ale i přesto si myslím,že pro děti je to opravdu výhra,pokud tedy jsou oba rodiče ok.-).Nepatřím mezi BM,co nechtějí dítko pustit k otci,spíš naopak,uvítala bych,kdyby on sám ji chtěl více.Bere si ji pravidelně,půl letních prázdnin bude také tam,ale spíš já se angažuji,ať si ji vezme.-).Jde přeci o ni,ne o nás.
Přeji Ti,aby se ti to konečně podařilo,pro děti by to bylo určitě lepší,než je to zřejmě teď.

Jarča — 28. 2. 2007 16:18

Chápu, že může střídavá péče fungovat , pokud oby rodiče bydlí v jednom městě, pokud možno jěště někde blízko sebe, ale jak byste to praktikovali, bydlet od sebe třeba 50 -100km?
Jak se školou a kroužkama? Každý týden v jiné škole?
Na to bych asi nepřistoupila

Bí — 28. 2. 2007 17:51

Tak to já také ne,je to opravdu jen o blízkosti bývalých partnerů a za předpokladu,že dítko navštěvuje stále tu samou školu.

Jarča — 28. 2. 2007 18:01

No to jo, kdyby mohli chodit do stejné školy, tak to by byla ideální péče - ani jeden z rodičů by nebyl ošizen.
A taky by měl čas chvilku sám na sebe - když jsem zůstala sama s dcerou - po prvním manželství - neměla jsem pro sebe ani minutku, nikdo nebyl na hlídání a tatínek se taky nepřetrh aby si jí bral...Ale byla jsem ráda, že jí mám :) Ted, když je v  silné pubertě, kolikrát si říkám, holka holka, že jsem tě tenkrát neutopila :) :)

Bí — 28. 2. 2007 18:48

:dumbom:

Petra33 — 28. 2. 2007 20:27

Máme také střídavou péči. Už sedm let si dceru (13) po týdnu střídáme. Nemám pocit, že by nějak strádala. Jedinou podmínkou soudu bylo, že musíme oba  (rodiče) bydlet v jednom městě, dítě musí navštěvovat stejnou školu a nesmí ztratit kontakt se svýma kamarádama.
Takže střídavou peči mahu doporučit.   :jojo:

A ještě velmi důležité, aby spolu rodiče komunikovali!!!  :kapitulation:

Martík27 — 20. 5. 2008 13:56

Také nemám zkušenost se střídavkou, ale vím, že můj manžel se o ní snažil s bývalkou dohodnout a mluvit o ní, ale jeho bývalka je zásadně proti. Nevíme ani z jakého důvodu a proč je proti. Můj manžel má o své dcery 8 a 12 let zájem bere si je na víkendy na prázdniny. Školu ani kamarády by neměnily jelikož bydlíme docela blízko od sebe. Ale bohužel když nechce matka a nesouhlasí, tak soud u nás to bere v potaz a svěřil děti matce. No s jejich matkou se nedokážeme dohodnout ani na tom nejzákladnějším jelikož nemá zájem něco s mým mužem řešit. Jen když něco potřebuje to je miloučká. Myslím si, že by to pro obě dcery bylo přínosem. Ta mladší nám říká, že až jí bude 12 let, tak bude prý bydlet s námi. Zřejmě jí matka řekla, že se bude moci sama rozhodnout, kde bude chtít bydlet. Pokud její zájem potrvá a bude chtít s námi nadále bydlet samozřejmě se manžel pokusí o svěření mladší dcery do jeho péče, ale soud u nás spíše nadržuje matkám.

Inel — 28. 7. 2008 22:17

Moje dcera žije ve Francii. S manželem jsou rozvedeni, stále bydlí v jednom městě a mají střídavou péči o svého syna. Má u každého z nich svůj pokoj a je doma u své maminky i svého tatínka. Oba je miluje a oni jeho. Týden je u maminky včetně víkendu, v pondělí ráno ho maminka odveze do školky a odpoledne ho vyzvedne tatínek a je zase s ním. Stejně tak pokud potřebuje některý z rodičů, z jakéhokoliv důvodu, aby se o něj postaral ten druhý, domluví se, a opravdu s tím nemají problém. Zájmem obou rodičů je, aby byl spokojený, šťastný a měl je oba. Oba už mají své nové partnery, ale stále zůstali "jedněmi" rodiči, kteří spolu chodí na slavnosti do školky, společně slaví synovi narozeniny. O prázdninách je jak s tatínkem a francouzskými prarodiči, tak s maminkou a českými prarodiči. Jedny vánoce mu přináší na štědrý den Ježíšek a opožděně Papa Noel, druhý rok je to obráceně.
Prostě to funguje a já jsem dceři i bývalému zeťovi moc vděčná, že i když  se jejich životy rozešly, že nezpůsobily svému synovi trauma, které způsobuje většina rozvádějících se rodičů v Česku.
Takže střídavá péče? U "opravdových" a zodpovědných rodičů, kteří neberou svého potomka jako rukojmí proti tomu druhého, jednoznačně ano!

Sakura — 29. 7. 2008 4:10

Ja se stridavou nemam vlastni zkusenost ani z meho okoli, ale verim, ze v mnoha pripadech je to nejlepsi reseni, pokud se o peci chteji podilet oba rodice. Ale rozhodne bych to nabizela jako reseni jen v pripadech, kdy rodice bydli v jednom meste a dite by nemenilo skoly. Rozhodne ne povinne a nasilim. Jinak neverim, ze dite si na to navykne vzdy a vzdy to jde tak hladce. Povede se to asi malokdy, ale pak to je asi pro dite a rozvedene rodice to nejlepsi reseni. Proto drzim palce vsem, kteri stridavou peci vedou a dari se jim to.

glorča — 18. 3. 2009 17:41

ahoj lidičky nevím zda je dobrá či špatná střídavá péče ja mám dva roštáky a jsem rada že střídavou péči nemáme,nedokážu si přestavit že by jsme si deti předavaly každý má jiný postoj k výchově atak. na druhou stranu pokud to někomu vyhovuje.......

skokada — 3. 2. 2010 23:42

Objevila jsem při bloudění na internetu v rámci psaní diplomové práce tuto diskusi. Moje diplomka se týká výchovy dětí v době manželské krize a její "výzkumná" část je zaměřena na střídavou péči, případně společnou péči obou rodičů. Potřebuji získat reakce cca 30 lidí, kteří mají se střídavou, popř. společnou péčí vlastní zkušenosti. Moc vás prosím o pomoc, protože v okruhu mých známých a známých mých známých se mi zatím podařilo najít jen 8 lidí:( Nemusíte se bát žádného zneužití informací, anonymita je samozřejmostí. Pokud jste ochotni věnovat mi kousek svého volného času, prosím ozvěte se ;)

sahleb — 19. 4. 2010 17:56

Inel napsal(a):

Moje dcera žije ve Francii. S manželem jsou rozvedeni, stále bydlí v jednom městě a mají střídavou péči o svého syna. Má u každého z nich svůj pokoj a je doma u své maminky i svého tatínka. Oba je miluje a oni jeho. Týden je u maminky včetně víkendu, v pondělí ráno ho maminka odveze do školky a odpoledne ho vyzvedne tatínek a je zase s ním. Stejně tak pokud potřebuje některý z rodičů, z jakéhokoliv důvodu, aby se o něj postaral ten druhý, domluví se, a opravdu s tím nemají problém. Zájmem obou rodičů je, aby byl spokojený, šťastný a měl je oba. Oba už mají své nové partnery, ale stále zůstali "jedněmi" rodiči, kteří spolu chodí na slavnosti do školky, společně slaví synovi narozeniny. O prázdninách je jak s tatínkem a francouzskými prarodiči, tak s maminkou a českými prarodiči. Jedny vánoce mu přináší na štědrý den Ježíšek a opožděně Papa Noel, druhý rok je to obráceně.
Prostě to funguje a já jsem dceři i bývalému zeťovi moc vděčná, že i když  se jejich životy rozešly, že nezpůsobily svému synovi trauma, které způsobuje většina rozvádějících se rodičů v Česku.
Takže střídavá péče? U "opravdových" a zodpovědných rodičů, kteří neberou svého potomka jako rukojmí proti tomu druhého, jednoznačně ano!

Tady preci nejde o rukojmi. Takovych je malo. Minimum. Spis se otcove nechteji starat a nechteji platit, nerikam prosim vsichni. A mam rovnez nazor (proti kteremu bojuji predevsim muzi), ze muz je na vychovu deti stejne dobry jako matka. Ale rekneme si na rovinu, kolik muzu si bere rodicovskou dovolenou ( v podstate stridava pece, ne?), asi jedno procento.

Kolik muzu je doma s nemocnymi detmi pravidelne? Kolika muzu se ptaji pri prijimacim hovoru, zda ma dite nebo ho bide mit? Zadnych, protpze to nedelaji.  Ja vim z ciziny, ze muzi s chodi zcela bezne treba s detmi na piskoviste, maji deti na klokanka, vozi kocarek. Vidim je stale i s dvema detmi a nakupy v dopravnich prostredcich. Treba i ve dvojici a trojici - s JINYMI MUZI. taky sedi v kavarnach a davaji detem dortiky a u toho se bavi.

Ale v Cechach? No dvojici chlapu s detmi na pisku jsem jeste nevidela. A na tu rodicovskou se taky nehrnou. Takze muj nazor je ten, ze v Cechach by se meli muzi radne pripravit na vychovu a detem se opravdu venovat PRED ROZVODEM. Ne agitovat az kdyz se rodina rozpadne. Vypada to divne. Ne moc opravdove.

Exituji tu dost velke skupiny, ktere broji proti trestani za neplaceni alimentu. A ti umi pekne manipulovat.

sahleb — 23. 4. 2010 8:25

skokada napsal(a):

Objevila jsem při bloudění na internetu v rámci psaní diplomové práce tuto diskusi. Moje diplomka se týká výchovy dětí v době manželské krize a její "výzkumná" část je zaměřena na střídavou péči, případně společnou péči obou rodičů. Potřebuji získat reakce cca 30 lidí, kteří mají se střídavou, popř. společnou péčí vlastní zkušenosti. Moc vás prosím o pomoc, protože v okruhu mých známých a známých mých známých se mi zatím podařilo najít jen 8 lidí:( Nemusíte se bát žádného zneužití informací, anonymita je samozřejmostí. Pokud jste ochotni věnovat mi kousek svého volného času, prosím ozvěte se ;)

Tak jsem tam napsala, ze se pripojuji, a odpoved uz prisla.  ok.

Jedendomov — 28. 9. 2011 19:41

Názory na střídavou péči nařízenou soudně bez dohody rodičů najdete zde: www.jedendomov.cz