Zanedlouho mi bude 45 let a tak se sama sebe ptam: co dal?

V mem zivote jsem mela pomerne stesti, ale v cem se me vubec nedarilo, to byly vztahy s muzi. Vzdycky jsem byla hezka holka, vesela a sobestacna a muzskych jsem mela mraky…. jen jsem nikdy nenarazila na toho “praveho”. Vetsinou si vsichni se mnou uzili a pak prestali mit zajem. Byla jsem sice dvakrat vdana, ale da se rici, ze vicemene z nouze. Proste jsem se chtela vdavat a tak jsem si vzala prvniho, ktery me chtel. :dumbom:
Ted uz jsem skoro deset let sama a vychovavam dve deti, ktere uz jsou v puberte.  Nedavno jsem se po dvouletem vztahu-nevztahu rozesla s pritelem. Bylo to tezke, ale to nejhorsi uz mam za sebou, chci zase milovat a tak se rozmyslim, co dal.
Je mi vlastne takhle dobre. Ja vzdycky vsechny vztahy strasne prozivam, vetsinou se trapim a tak. Ted mam klid, ale na druhou stranu nechci byt az do smrti sama. Nekdy si otevru seznamky na internetu s tim, ze si dam inzerat, ale neco me vzdycky odradi. Vlastne chci a nechci. Na seznameni v realnem svete mam dost malou sanci, nechodim do spolecnosti, nebot nemam s kym.
Myslite si, ze je to normalni, aby zenska v mem veku uz uplne rezignovala a zustala sama? Nekdy si pripadam jak mimozemstan….. kazdy nekoho ma, jen ja ne. Docela se stydim. Asi to bude tim, ze nas vsude upozornuji na zitrejsi svatek sv. Valentyna a me mrzi, ze nemam komu napsat a nikdo nenapise me. :grater:
Ale ja se tak strasne bojim dalsich zklamani!

Muzete mi napsat vas nazor nebo zkusenost?

Já bych si tu seznamku dala,  ale proboha Tě prosím, ber to jen jako nezávaznou  "milostnou" HRU, jen tak polehoučku ... Nesmíš to brát smrtelně vážně, nedávat se do toho celá a bezvýhradně... A těch seznamek bych si dala víc, počítej, že mezi adepty budou i ženáči a různí típci, ale mezi 10-20ti se může objevit i "poklad" . Píšeš, že vztahy strašně prožíváš, tak tohle vynech, jen si tak hezky hrej a uvidíš... nenech se odradit od nějakýho vola... Když nejde o život, jde o hov... a vůbec 45 let - co to je za věk ?? :D

Venuse,

rozebirani tveho prispevku necham holkam, ktere to umeji lip.
Jen shrnu otazky a citace:
- mas strach ze vztahů
- chces zase milovat
- je ti vlastne takhle dobre
- vztahy "strasne prozivas"
- nejsi si jista, jestli chces nebo nechces nejaky vztah - neco te vzdycky odradi
- ptas se, jestli je normalni, aby zena v 45 letech zustala sama - je ti lito sama sobe a hlavne pred okolim se stydis, ze kazdy nekoho ma jen ty ne.
- asi to bude hlavne tim, ze zitra je Valentyn.
Trapny svatek zamilovanych, kdy je nutne nepodlehnout teroru nasilne romantickych vyznani a obchodniku s kvetinami, spodnim pradlem, poukazkami do vyrivek, CD s Love songy apod.

A mrzi te, ze ti nikdo nenapise a nemas komu napsat - proto jsem zalozil forum: napisme si prani k Valentynovi :-)

Venuše, ja mám ten istý pocit ako ty. Tie isté rozpory v sebe ako ty. Sú tam síce nejaké odchylky, ako napríklad vek, mne je 37. A tiež nemám 2 deti, ale jedno skoro 8 ročné. Tak isto sa cítim ako mimozemšťan, každý niekoho má, len ja nie. A to trvá zatiaľ rok. No, ja mám ten pocit, že asi ostanem sama. Je mi z toho smutno, ale neviem to, hlavne nesnažím sa to nejako silou-mocou meniť.
Neviem, či som ťa potešila, ale ja som rada, že to niekto cíti, tak ako ja. Že nie som ten mimozemšťan jeden, jediný....

Venuše, předně si myslím, že opravdu nevíš co chceš (trefně to popsal Nicolas). Dokud to nezjistíš - partner/nepartner - nehneš se z místa. A to bys holka měla, už jsi na to dost velká.

Dále si pak myslím, že to, že je někdo sám, není výslednicí nějakých vnějších okolností ("nikam nechodím", "nemám se s kým seznámit", "kvalitní chlapi jsou zadaní"), ale výslednicí nás samých. Pokud je ženská lásky hodná, pak tu lásku dostane. Ta láska k ní přijde úplně přirozeně - podobné hledá podobné.

Mně kdysi řekl psycholog jednu úžasnou věc (když jsem si taky stěžovala že "nemůžu najít slušnýho chlapa"): řekl mi, jste jako prázdná nádoba, kterou není možné naplnit. Jakmile se objeví chlap, přisajete se na něj a začnete z něj vysávat - tak se pak nedivte, že vás nikdo nechce. Láskou se musíte naplnit sama, protože láska je všude kolem nás. Ne jen ve smyslu láska partnerská, ale prostě nejobecněji - Láska. Jakmile budete láskyplná sama o sobě, nějakej správnňáckej chlap vás najde. Přitáhnete ho k sobě úplně nevědomky.

Protože láskyplné ženské, jejichž štěstí nezávisí na vysávání druhých, jsou vždycky žádoucí a vždycky sexy. I když mají 80 kilo. Je to "to něco", co chlapy přirozeně táhne, protože taková ženská je správný parťák do života. Vyzařuje z ní optimismus, sebevědomí, něha, obětavost, nadhled - to dělá ženu Ženou.

Jak řekl, tak se stalo.

Venuše - abys nemyslela, že jsi jediná - je mi 47 a jsem taky sama. Taky je mi samotné dobře, nemusím se nikomu přizpůsobovat, můžu si žít, jak chci, ale na druhé straně si taky neumím představit, že už mě nikdy nikdo nebude mít rád.

Ivano a Venuše - holky, jakmile budete mít doopravdy rády samy sebe, tak se nebojte - on se někdo přidá :)

Potvrzuji :). Av, svatá pravda :).

avalonka - já se ráda mám, dokonce mi bylo mým BM vyčítáno, že až moc. Ale nejsem taková krasavice, aby se za mnou muži na ulici otáčeli a stejně jako Venuše nikam, kde jsou svobodní muži v mém věku, nechodím. Leda že by se objevil ten pověstný Princ na bílém koni ( a to ani nevím, zda bych ho chtěla - holt pohodlíčko).

Ivana napsal(a):

Venuše - abys nemyslela, že jsi jediná - je mi 47 a jsem taky sama. Taky je mi samotné dobře, nemusím se nikomu přizpůsobovat, můžu si žít, jak chci, ale na druhé straně si taky neumím představit, že už mě nikdy nikdo nebude mít rád.

Tak to je fajn.

A sex a mazleni ti nechybi? Me docela jo a to je asi to jediny, proc bych jeste nekoho chtela.

avalonka napsal(a):

Ivano a Venuše - holky, jakmile budete mít doopravdy rády samy sebe, tak se nebojte - on se někdo přidá :)

Avalonko, ja myslim, ze se rada mam....
Ten problem je spis v tom, ze nevim, kde by se nekdo pridal, kdyz chodim jen do prace a pak kmitam doma a nikam jinam nechodim. :gloria:
Takze co mi poradis?

Venuse,

ale ho :-)!!

"sex a mazleni ti chybi" (jako jediny duvod, proc bys nekoho vubec chtela...).

To si pridej k tomu seznamu, co jsem napsal a co napsala Avalonka

Zajimalo by me, kdyz by ti nejakej chlapek (berme, ze bude fyzicky prijatelny) napsal, ze spolu budete jen spat a mazlit se. Zadny velky city a zadny vztah do budoucna... Rekla bys mu to same, co rikas nam (resp. Ivane)?.. :-))

Nicolas napsal(a):

Venuse,

ale ho :-)!!

"sex a mazleni ti chybi" (jako jediny duvod, proc bys nekoho vubec chtela...).

To si pridej k tomu seznamu, co jsem napsal a co napsala Avalonka

Zajimalo by me, kdyz by ti nejakej chlapek (berme, ze bude fyzicky prijatelny) napsal, ze spolu budete jen spat a mazlit se. Zadny velky city a zadny vztah do budoucna... Rekla bys mu to same, co rikas nam (resp. Ivane)?.. :-))

Asi tak.... ja jsem vzdycky city davala a vztah chtela, ale bohuzel druha strana NE! Mam takovy dojem, ze chlapi o city vubec nestoji.
Takze podle tebe ja mam porad davat, kdyz jakteziva nedostanu nic zpatky? :par:

Joj, venuše, ty se po svém předchozím příspěvku modli, aby sem nevpadla moudrá Pandorra, ta by ti za takové řeči dala :dumbom:

Jistě ses do této doby nesetkala s teorií zrcadlení, která říká "jaká byla, takový přišel" - aneb podvědomě si vždy přitáhneme jen takové partnery, kteří se k nám hodí a dokonale pasují na naše neurózy, sobeckosti a podobnou havěť.

Vidím, že som priehľadná, ale neva. :lol:
Ja sa cítim ako mimozemšťan hlavne aj preto, lebo mne ani ten sex a mazlenie už nechýba. Nejako som si už zvykla za ten rok celibátu. :lol: :lol: A keď sa tak s priateľkami rozprávam, väčšinou sú zadané, tak sa sťažujú na vzťahy a chýba im ľudské porozumenie a teplo. Ale to chýba asi väčšine. Jeden môj bývalý milenec mi povedal, že nech mi nevadí, že som sama. Lebo on je síce vo vzťahu a cíti sa sám, že všetci sme vlastne sami.
A ja si myslím, že keď je človek vo vzťahu a je to ten pravý vzťah, tak sa v ňom sám necíti. Ale to som asi už mimo témy. :)
Ja som sama a budem sama, až dovtedy, kým niekto, kto bude stáť za to, sa neobjaví v mojom živote. Ale dovtedy sa snažím žiť naplno sama a aj s mojou dcérkou. ......a mimochodom, mazlenie mi nechýba, mám na to dcérku (zatiaľ) :lol: :hjarta:

Emmi neblaaaazni, aky mimozemstan? :lol:

Venuše: sex mi nechybí, mazlení velmi.

Venuše

já si myslím, že chlapi mají stejný problémy jako ty ... jenže ty ještě neumíš ten problém najít a pojmenovat ... kdyby šlo jen o mazlení a sex tak máš chlapů hodně i ze seznamky ... ale tohle vlastně nechceš a v podvědomí to cítíš a tak se ti do seznamování nechce. Kdyby jsi jasně napsala co od toho očekáváš, tak se i takový chlapi najdou ...

A sakra! Koukam, ze uz tu jsem za babineti strasidlo a pritom ja su taka hodna devcica :))))

Z venuse primo čiši sebevedomi na bode mrazu.....
A pritom chce obchodovat..... chjoooooooo..... to je jako v ty Mladkove pohadce: Snehurko, vem si to jablicko, neni vubec otraveny, je jen takovy zaleny, modry, fialovy, nedomrly..... no fakt neni vubec otraveny  :P

vašek napsal(a):

Venuše

já si myslím, že chlapi mají stejný problémy jako ty ... jenže ty ještě neumíš ten problém najít a pojmenovat ... kdyby šlo jen o mazlení a sex tak máš chlapů hodně i ze seznamky ... ale tohle vlastně nechceš a v podvědomí to cítíš a tak se ti do seznamování nechce. Kdyby jsi jasně napsala co od toho očekáváš, tak se i takový chlapi najdou ...

Vasku, je to tak jak pises. Vlastne nevim, co chci a proto jsem zalozila tohle forum... doufala jsem, ze mi nekdo poradi nebo rekne, jestli je moje chovani normalni.
Zatim jsem se dozvedela jen to, ze jsem tedy asi spatna, kdyz mam stesti na hajzly... zamyslela jsem se nad tim.... ale to ze me pritahujou nebo ja je, snad jeste neznamena, ze jsem mrcha?
Ale mozna se tak chovam a ani o tom nevim? Jak tedy z toho bludnyho kruhu ven? Predelat se ze dne na den nemuzu... asi by to trvalo leta... a to uz bude na nejaky normalni vztah asi pozde. :albert:

Pandorra: Z venuse primo čiši sebevedomi na bode mrazu.....

Sebevedomi mam na nule.... to vim. Nemusis se mi kvuli tomu posmivat... tedy alespon tak mi to pripada.
Nebudu se tu rozepisovat jak a proc se to stalo, proc to sebevedomi zmizelo.... nechci se stavet do pozice obeti. Zavinila jsem si to castecne sama spatnym vyberem partnera a o to tady prave jde.
Proto se sama sebe opakovane ptam... chtit vztah nebo ne po tech spatnych zkusenostech?

nikdo nepíše že jsi ta špatná, naopak ty sama musí zjistit co chceš a prní krok jsi udělala, ale nikdo než ty sama nemůže říct, že chceš to nebo tohle ... chápeš ?

Avalonka: Láskou se musíte naplnit sama, protože láska je všude kolem nás. Ne jen ve smyslu láska partnerská, ale prostě nejobecněji - Láska. Jakmile budete láskyplná sama o sobě, nějakej správnňáckej chlap vás najde. Přitáhnete ho k sobě úplně nevědomky.

Tohle nechapu.... tyhle recicky jsou pro me moc fiktivni. Muzes mi napsat konkretne, jak se "nejakou" laskou sama naplnit? :hjarta: Znamena to napr. kaslat na vsechny a na vsechno jako to delaji moje kamaradky, ktere maji ve vztazich stesti? :vissla:

venuše, taky jsem tu řešila svoje problémy a taky mi přišlo, že se mi pandorra posmívá...... až jsme se kvůli tomu chytly. asi je to její styl komunikace. ale už pár dní na babinet chodím, a musím uznat, že některé příspěvky mají hlavu a patu. ale nechci se bavit o pandořře. jen mi to připomněla tvoje reakce.

venuše, tak zkus nějakou internetovou seznamku, což? zabavíš se a třeba tam objevíš někoho tak zajímavého, takže už ani nebudeš řešit jestli vztah chceš nebo ne. podle mě ho jednoznačně chceš. jen to neumím tak hezky poeticky napsat jako ostatní tady :-)

yellow108 napsal(a):

venuše, tak zkus nějakou internetovou seznamku, což? zabavíš se a třeba tam objevíš někoho tak zajímavého, takže už ani nebudeš řešit jestli vztah chceš nebo ne. podle mě ho jednoznačně chceš. jen to neumím tak hezky poeticky napsat jako ostatní tady :-)

V minulosti jsem uz seznamky zkousela, ale nevydrzela jsem u toho. Je to takove neosobni, kdyz tomu druhemu nemuzes koukat do oci. Ke schuzce nikdy nedoslo prave proto, ze tam nebylo zadne jiskreni.
Vztah bych chtela, nejdriv takovy volnejsi a pak by se videlo... na seznamkach je to vzdycky bud flirt nebo vazne, tak nevim, kam bych se mela zaradit? ;)

na zařazení kašli, a místo psaní jdi na rande aby jsi poznala to jiskření přes dopisování nic nepoznáš, protože realita je jiná ...

no, pokud bys chtěla, aby z flirtu bylo časem vážné, tak určitě do rubriky vážné  :lol: , protože většina pánů v rubrice "flirt" asi bude chtít, aby flirt zůstal flirtem.  :dumbom:  Ale takových je určitě spousta i v té vážné rubrice.

Pokud jsi z Prahy a okolí, můžeš vyzkoušet i tu seznamku jak se v kavárně sejde 10 chlapů a 10 žen a ty s každým z chlapů sedíš 3 minuty u stolu. tam přímo vidíš, jestli jiskra přeskočí nebo ne :-) kdybych byla z okolí prahy, tak bych to asi chtěla vyzkoušet :-)

hm, to jiskření vidíš fakt až na schůzce, ale říkám si, proč se s někým, kdo vypadá na fotce hezky a rozumně píše, nesejít? budou z toho třeba dvě zabité hodiny, ale třeba taky ne.

vašku, ale kde máme sehnat toho chlapa na to rande???????????????????????  :gloria:

to myslíš jako rovnou s někým ze seznamky jít na rande? bez psaní?

A ty bys sel na rande s nekym, s kym by ses uz pri dopisovani nudil? :kapitulation:

venuše, já bych teda nešla. musela bych vidět fotku a napsat si tak dva maily. ale jak vlastně hned poznáš, že tě nudí? třeba jen neví, co psát.... :-)

Meho byvaleho pritele jsem poznala pres internet (nikoli pres seznamku), psali jsme si ctrnact dni, chatovali dlouho do noci a nuda nebyla.... od zacatku litaly jiskry. Takze i dopisovanim uz se to da poznat. Kdyz jsme se pak poprve videli, bylo to jakobychom se znali odjakziva.

venuše napsal(a):

Pandorra: Z venuse primo čiši sebevedomi na bode mrazu.....

Sebevedomi mam na nule.... to vim. Nemusis se mi kvuli tomu posmivat... tedy alespon tak mi to pripada.
Nebudu se tu rozepisovat jak a proc se to stalo, proc to sebevedomi zmizelo.... nechci se stavet do pozice obeti. Zavinila jsem si to castecne sama spatnym vyberem partnera a o to tady prave jde.
Proto se sama sebe opakovane ptam... chtit vztah nebo ne po tech spatnych zkusenostech?

Vsimas si venuse, jak komunikujes??? Jak premyslis????
Ocekavas par facek a pak se divis, kdyz je schytas :(
Je rozdil v tom byt pripraven na nejhorsi, ale ocekavat to nejlepsi a nebo ocekavat to nejhorsi a doufat, ze prijde to nejlepsi!
Zamysli se, co tedy ve skutecnosti delas ty - pichas jak ježura a pritom vzdychas po lasce a mazleni...neni to absurdni??? Si fakt myslis, ze si nekdo navlece odev urceny na vycvik policejnich psu a pujde se s tebou pomazlit??? To ses teda naivni :rolleyes:

Nechces se stavet do pozice obeti, ale de fakto to delas  :jojo:
Taky jsem si roky myslela, ze jsem si "to zavinila sama spatnym vyberem partnera"...jenze to je blbost. Chyba byla mnohem hloub a mnohem dal nez ve vyberu partnera...konec koncu ses ho zbavila a stejne jsi sama. Nic ti to nenapovida???

Mluvis o tom, ze za chvili bude na "normalni" vztah pozde... Co je to pro tebe NORMALNI????
A proc pozde?
Pozde bude, jestli neprestanes byt tak nastrazena a vsude a v kazdem hledat nekoho, kdo ti chce ublizit.
Radeji si uvedom,ze VSECHNO, co jsi udelala, delala jsi v dane chvili tak, jak jsi NEJLEPE umela a ze vzdycky se to muzes naucit jeste LEPE  ;)

Avalonka ti da jedinou moznou radu a ty se hned ptas, zda to znamena kaslat na vsechny.....mluvis o "nejake" lasce... boha jeho! Neni to nahodou o tom, ze ty predevsim kasles sama na sebe a vlastne ani nemas paru o tom, co je to laska ???
Hle, kontrolni testik, je to uplne jednoduche: vezmi si zrcadlo, hezky se na sebe usmej a jasne a nahlas rekni - venuse, jsi krasna a chytra holka, mam te rada :) Ju? Pokud to nezvladnes, najdi si terapeuta a hodne rychle se svym zivotem neco udelej.

Jedovateho hada bosou nohou totiz hladi/drazdi jen dobrodruzi a ti se k hezkemu vztahu pro zivot opravdu moc nehodi....
(osobni zkusenost)

chlapa najít třeba na seznamce

rovnou poslat fotku a jít na rande zbytek se uvidí až tam, psaní je ztráta času stejně nad tím přemýšlíte vy i on půl hodiny a v realitě pak každý reaguje jinak, pasní je ztráta času.

právě psaní je jiné než shcůzka ...

pandorro, neopisuješ to z nějakých knih?   ;)

vidíš to, vašku, tak to já bych se ještě zdržela o dva maily... :-)

to se ještě dá, ale pak je to zbytečný ...

yellow108 napsal(a):

pandorro, neopisuješ to z nějakých knih?   ;)

Jasne :)
Z knihy zivota :P

nejsi spisovatelka, nebo tak něco? učitelka? psycholožka?  moooc dobře si pamatuju, jak jsem se s tebou asi před 14 dny chytla, ale tohle mi celkem dává smysl.

No Pan ....hezký , hledat v každém někoho, kdo ti chce ublížit  :supr::D
Tak já du zas hledat kostlivce :rolleyes::dumbom:

yellow108 napsal(a):

nejsi spisovatelka, nebo tak něco? učitelka? psycholožka?  moooc dobře si pamatuju, jak jsem se s tebou asi před 14 dny chytla, ale tohle mi celkem dává smysl.

Podivej yellow, vubec se tim nezabyvej :) V podstate kazdy nez mne zacal brat vazne a skutecne se zamyslel nad tim, co pisu, se se mnou nejprve musel chytnout :) Ja totiz mirim primo na ego, vis? To je ten nas nejvetsi nepritel...nekdy "vyhraju" ja, jindy to ego.... Ale to je vec volby kazdeho z nas.... Halt si nekdo uvedomi, ze se nepere se mnou, ale se svym Egouskem a pak se da pomoci, jiny si to neuvedomi, pak se pomoci neda, nebo se neda pomoci hned ted a nebo muze pomoci nekdo jiny....
V kazdem pripade ten nejvetsi kus prace musi udelat kazdy sam :)

já se tím nezabývám. jen konstatuju.

venuše napsal(a):

avalonka napsal(a):

Ivano a Venuše - holky, jakmile budete mít doopravdy rády samy sebe, tak se nebojte - on se někdo přidá :)

Avalonko, ja myslim, ze se rada mam....
Ten problem je spis v tom, ze nevim, kde by se nekdo pridal, kdyz chodim jen do prace a pak kmitam doma a nikam jinam nechodim. :gloria:
Takze co mi poradis?

Venuše, jedním dechem říkáš, že máš sebevědomí na nule ale že se máš ráda. To mi nějak nejde dohromady. Nemůžeš mít sebevědomí na nule a  přitom se mít ráda. To zkrátka není možné.
Ty se ráda nemáš a proto Ti ani není jasné, co myslí Avalonka tou láskyplnou ženou.
To, jak budeš kráčet dál po svojí cestě životem záleží jen na Tobě, ale až budeš připravena, určitě se k Tobě někdo přidá. Mně si třeba zastavil na ulici když projížděl kolem v autě.......

Miso,

ty se vykasli na kostlivce a radeji se nejdriv vylec! Vis preci, ze na boj s "demony" musis byt fyzicky fit. A ty teda jeste vyhrano nemas, specielne pro tebe: bude jeste chvili hur :(  Vis, ze dokud nezvladnes sama sebe, nezvladnes ani nikoho jineho.... Tak se drz :pussa:

To Lueta: aha, to jsem nevěděla, že to berete takhle. mě taky někdo "zastavil" na bruslích, v autobuse, na kole atd. a já si vždycky myslela, že jsou to úchyláci....   :lol:

yellow108 napsal(a):

To Lueta: aha, to jsem nevěděla, že to berete takhle. mě taky někdo "zastavil" na bruslích, v autobuse, na kole atd. a já si vždycky myslela, že jsou to úchyláci....   :lol:

Tak v tom případě žiju dvacet let s báječným úchylákem :lol: :lol: :lol:

Pandorra: Muzem to trochu rozebrat?

Chyba byla mnohem hloub a mnohem dal nez ve vyberu partnera...konec koncu ses ho zbavila a stejne jsi sama. Nic ti to nenapovida???

Nenapovida.

Hle, kontrolni testik, je to uplne jednoduche: vezmi si zrcadlo, hezky se na sebe usmej a jasne a nahlas rekni - venuse, jsi krasna a chytra holka, mam te rada  Ju? Pokud to nezvladnes, najdi si terapeuta a hodne rychle se svym zivotem neco udelej.

To znam... nahodou uz mam neco nacteno. A na jakykoli problem ve vztazich davaji ruzni psychologove tuhle radu. Je to opravdu tak jednoduche? Ja se klidne do toho zrcadla podivam a reknu si to vsechno a i tomu verim....

Jedovateho hada bosou nohou totiz hladi/drazdi jen dobrodruzi a ti se k hezkemu vztahu pro zivot opravdu moc nehodi....

Tahle veta je odpoved na moji puvodni otazku. Chtit vztah nebo ne? Moje konkluze je: NE! Protoze ja jsem takove male jedovate hadatko a nez vztah s dobrodruhem tak to radsi nic. A nebo.... jak udelat z hadatka jehnatko?

no já ti to přece přeju.   :rolleyes:  mně to jen přišlo trochu divné. třeba teda dám příště někomu šanci....   :)

yellow108 napsal(a):

no já ti to přece přeju.   :rolleyes:  mně to jen přišlo trochu divné. třeba teda dám příště někomu šanci....   :)

Myslíš, že princové jezdí jen na koni? :lol::dumbom:

ne, jezdí v autech....... :lol: :lol: :lol: :lol:

yellow108 napsal(a):

ne, jezdí v autech....... :lol: :lol: :lol: :lol:

Nebo třeba zrovna na kolečkových bruslích !!

to byl fórek. :)

venuše napsal(a):

Pandorra: Muzem to trochu rozebrat?

Chyba byla mnohem hloub a mnohem dal nez ve vyberu partnera...konec koncu ses ho zbavila a stejne jsi sama. Nic ti to nenapovida???

Nenapovida.

Hle, kontrolni testik, je to uplne jednoduche: vezmi si zrcadlo, hezky se na sebe usmej a jasne a nahlas rekni - venuse, jsi krasna a chytra holka, mam te rada  Ju? Pokud to nezvladnes, najdi si terapeuta a hodne rychle se svym zivotem neco udelej.

To znam... nahodou uz mam neco nacteno. A na jakykoli problem ve vztazich davaji ruzni psychologove tuhle radu. Je to opravdu tak jednoduche? Ja se klidne do toho zrcadla podivam a reknu si to vsechno a i tomu verim....

Jedovateho hada bosou nohou totiz hladi/drazdi jen dobrodruzi a ti se k hezkemu vztahu pro zivot opravdu moc nehodi....

Tahle veta je odpoved na moji puvodni otazku. Chtit vztah nebo ne? Moje konkluze je: NE! Protoze ja jsem takove male jedovate hadatko a nez vztah s dobrodruhem tak to radsi nic. A nebo.... jak udelat z hadatka jehnatko?

No vidis, super :fuck:

1. Nenapovida??? ..nu ja myslim, ze "chybny" vyber partnera neni pricina, ale dusledek toho, co se stalo spatne uz mnohem drive, takze kdyz se zbavis partnera, nic se nezmeni, protoze mas porad stejneho "vira" v "pocitaci", ktery ridi vsechny tve dalsi vybery... proto se ti zda, ze porad jen davas a nic se ti nevraci. Pokud nepreinstalujes softwer, nic se nezmeni...

2. Nu tak to udelej, jen pak uvidis, jestli to dokazes :) A pokud ano, muzes zkusit verzi pro pokrocilejsi: mam te rada venuse i presto, ze jsi neschopna najit a udrzet si partnera....presto, ze moc utracis...presto, ze mas 5 kilo na vic...bla bla..kazdy vi, kde ho bota tlaci ;)

3. Mas recht, chtit vztah ve stavu sebevedomi na nule se rovna sebevrazde nebo pri nejmensim opet nabitemu nosu.
Lepsi je zapracovat na te metamorfoze hadatka ne v jehnatko, ale pritazlivou, sebevedomou a spokojenou zenu :)
A tady jsem zase u te Avalonciny rady. Ta je dobra, lepsi nemam. Pokud chces prakticky nacvik, prijed na skolu, vyraz na Modrou alfu ci nejaky jiny seminar nebo si najdi kvalitniho psychologa - pokud potrebujes psycholozku carodejku, mrkni sem: http://www.tantra.cz/institut/katka.html

Pandorro,

moc rada bych prijela... vim o tech akcich, protoze ctu tohle forum uz dlouho. Bohuzel ziju leta mimo republiku, takze je to trosku z ruky.
Vlastne jsem to mela napsat hned, ze ziju v cizine... ma to taky hodne co delat s tim mym sebevedomim. Jak bys to resila ty, kdybys zila v cizine a vetsina lidi te tam povazovala za jakysi povl z vychodniho bloku a davali by ti to najevo? Na to musis byt hodne silny jedinec! :styrka:

Ale jsem rada, ze jsme se shodli v bode3. V tomhle stavu nehledat.... pracovat na sobe, i kdyz nevim jak.... a pak se uvidi.

Diky moc.

vašek napsal(a):

to se ještě dá, ale pak je to zbytečný ...

Ja myslim, ze to zbytecny neni. Uz z toho dopisovani se da poznat jaky kdo je. Ale dva mejly k tomu urcite nestaci.

Jit na rande s nekym, koho vubec neznam nebo nemam ani nejmensi predstavu, o koho jde.... to neni muj styl.

venuse,

na to ti muzu rici jedine: kde neni PRIJIMAC, tam se VYSILAC muze treba uvysilat a signal se stejne neprenese.... Rozumis, co ti chci rici?
Dokud ty sama si konecne nudelas jasno v tom, kdo vlastne jsi, tak jsi porad tim PRIJIMACEM, ktery zachytava vsechny ty negace, ktere na tebe lide vrhaji.... Pritom oni sami maji plno problemu.... jen si treba predstav naseho nezamestnaneho flakace, ktery si chodi pro podporu a pritom se diva zvrchu na Vietnamce, ktery od rana do vecera maka ve svem kramku...

Je to vsechno o uhlu pohledu, o tom, jak si to ve sve hlave nastavis. Pokud s tou hlavou chodis sklonenou, budou te po ni halt brat potehem.
Az ji zvednes a budes se lidem divat primo do oci, nikdo si to nedovoli. A pokud i dovoli, tvrde narazi.

A pak je to komunikaci. Jen se podivej na nas - mluvime a tak jsme nasly alespon nekolik stycnych bodu a mozna jich bude stale vice :)

No a zanedbatelne ani nenit to, co vlastne muzes nabidnout, co umis.... je to sice neuveritelne, ale i s tim mam osobni zkusenost. Kdyz jsem prijela za dcerou do Francie na navstevu, taky na mne zirali podivne. Ale jen do te doby, nez zjistili, ze jejich francouzstine rozumim a ze jsem schopna s nimi komunikovat bez problemu anglicky. A to i dejinach jejich zeme a o vine (mam kamarada na jizni Morave :))

Proste se neboj, jak rika dakota: vyprsit, narovnat hlavu, usmat se a vyrazit :))

venuše napsal(a):

Avalonka: Láskou se musíte naplnit sama, protože láska je všude kolem nás. Ne jen ve smyslu láska partnerská, ale prostě nejobecněji - Láska. Jakmile budete láskyplná sama o sobě, nějakej správnňáckej chlap vás najde. Přitáhnete ho k sobě úplně nevědomky.

Tohle nechapu.... tyhle recicky jsou pro me moc fiktivni. Muzes mi napsat konkretne, jak se "nejakou" laskou sama naplnit? :hjarta: Znamena to napr. kaslat na vsechny a na vsechno jako to delaji moje kamaradky, ktere maji ve vztazich stesti? :vissla:

Ale kdeže!!!! :o

Tak jsem to venuše vůbec nemyslela. Ono se to špatně popisuje slovy - jak se naplnit Láskou. Ale já to cítím třeba takhle (snad ti to přiblíží ten pocit).

Ráno vstanu a u hlavy mám kocoura Pepina. Kouknu na něj, on na mě a já si pomyslím "to je ale štěstíčko - taková svobodná a nezávislá kočičí duše a spí tu u mě na zádech, má ve mně důvěru a má mě rád". Pak se jdu do obýváku kouknout na ty zelený potvory (kytky jako) a zaleju je a ono se jim krásně daří, protože vědí, že jsou pro mě hrozně důležitý. Skoro žádná kytka mi nikdy nechcípla, protože je přesazuju a pravidelně hnojím. Ibišky mi začínají nasazovat na květ skoro už teď, jak je furt sluníčko.

Pak vezmu psa ven - no a to je teprve emotivní masakr, protože bydlíme ač v Praze tak přímo u lesa. Vždycky vlezu do lesa, vezmu si do ruky kus hlíny s jehličím a normálně to fetuju snad 5 minut (mimochodem víte vůbec, jak voní půda v lese? Doporučuju zkusit!) Je to možná tím, že jsem těhotná, ale šíleně mi to voní. Pak házím psovi klacky a on je šíleně šťastnej, že může lítat jako blázen a já se mu směju. Pak pokecám s dalšími pejskaři - obvykle se tu už známe a povídáme si o těch našich milovanejch čoklech a kde je jaká dobrá veterina a tak. Pak přijde paní (nevím jak se jmenuje) co má v kapse vždycky piškoty a čokli to vědí a vždycky se k ní seběhnou  a louděj.

Pak jdu domů, začnu pracovat a s kolegy po telefonu řešíme pracovní problémy a já se vždycky snažím to nějak odlehčit a dělat si z toho srandu a cítím, jak na druhém konci drátu ten strohý hlas měkne a nakonec si povíme "co u vás doma a co mamča a tak". Pak jdu upéct koláč (děsně ráda peču) a pak si třeba sjedu na plavání a připadám si s tím velkým břichem jako vorvaň, ale vím, že je to pro mě teď zdravý a ulevím páteři od tíhy toho břicha.

A tak bych mohla pokračovat dál. Žiju ráda a žiju s úsměvem. Nikde v mém povídání nenajdeš partnera. To jen proto, abys viděla, že to jde i bez něj. Ve skutečnosti mám přítele, kterého fakt miluju, takže bych to všude mohla proložit "ráno se přitulíme" a "koláč peču pro něj, má ho rád" - ale na tom nesejde. Přítel přišel až když jsem se naplnila tou láskou ke všemu, co mě obklopuje. Ke všemu, co má smysl a co mi svět nabízí jako dar. To, co se nedá koupit a co je přitom to jediný, díky čemu můžeme být šťastný.

Rozumíš tomu?

Ráda bych se připojila k tomu, co napsala Av, je to naprosto přesné. Ještě před rokem a 1/4 jsem byla smutná duše, která neuměla být šťastná bez chlapa a čím víc jsem po něm toužila, tím jsem samozřejmě žádného nemohla najít. Byla jsem děsně nešťastná a připadala jsem si hrozitánsky osamělá, opuštěná. Nebudu líčit, co mě nakoplo, abych to změnila, to je fuk, ale pomalounku, ale jistě jsem to začala měnit. Až jsem dospěla do stádia, kdy jsem se ráno probudila a ráno si labužnicky užívala ranní klid nad hrnkem kafe a ovocným čajem, koukám z okna do parku a užívala si hřející sluníčko, nebo láskyplné kapky deště, které přírodu osvěží. Po cestě do práce s úsměvem pozoruju poskakující vrabce, kosáky, občas pohladím cizího pejska, který se ke mně radostně s vrtícím ocáskem vrhne. V práci si s lidma popovídám a zjistila jsem se, že i problémy lze řešit v klidu, v pohodě a bez negativních emocí. Na každého se usmívám a oni se usmívají na mě. Odpo pokecám s paní uklízečkou o životě, pak prohodím pár milých slov s vrátnými. Někdy si cestu domů zpříjemním pochůzkou do obchodu na kukandu, občas si něco koupím, jindy si zalezu do pelíšku s knížkou, zajdu si do kina, sednu si s knihou sama v restauraci a vychutnávám si nějaký dobrý dlabanec. A jsem při tom všem šťastná. A právě v tomhle okamžiku, kdy jsem se cítila happy sama se objevil nový mužský. Zčistajasna :). Je to víkendový vztah. Takže přes týden jsem šťastná sama a přes víkend s ním. :)
Snad to bylo malé doplnění k tomu, co psala naše mamina. :)

Přesně, lvice. Přesně! Taky miluju jen tak chodit a koukat na lidi a cítit, že je mám ráda a že jsme si blízcí i když se neznáme.
Moc ti přeju novou lásku - a pokud náhodou ta současná víkendová třeba není "to ono", pak nepochybuju, že se na tebe nějaká bezvadná chystá, protože jestli si ženská umí užívat života jako ty a umí ocenit krásu kolem sebe, pak jí láska nemůže dlouho míjet :)

Av, díky moc :pussa:. Zatím nevím, zda je to ta "pravá", jsme spolu krátce, ale prostě si užívám jeho přítomnosti. Je mi s ním dobře a víc neřeším :). Abych řekla pravdu, já tu lásku cítím i bez něj, tak nějak všeobecně..... však ty mi rozumíš.....:hjarta:

Holky, vy to umite tak krasne napsat! :godlike: Ja se tady vyjadruju jak desetilety dite, omlouvam se za to, ale cestinu pouzivam jen sporadicky a tak je pak nekdy tezky najit ty spravny slova. :(

A jeste neco... opravdu jste byli stastne i bez chlapa nebo jste stastne prave ted, protoze mate bezva vztah.... proste si myslite, ze jste stastne samy od sebe, ale je to prave tim vztahem (laskou)? Protoze ja kdyz jsem zamilovana, tak pak taky zarim jak slunicko, mam kazdeho rada a raduju se z blbosti.

Venuše - teď jsem šťastnější. S partnerem. Jenže to je jen "třešnička na dortu" - moje odměna.

Předtím jsem byla také šťastná, protože jakmile se naplníš láskou viz výše, nemůžeš být nikdy nešťastná.

Je to jako bys chtěla, aby ti vyrostla kytka (vztah) v květináči (ty) bez hlíny (lásky).

I květináč, kde je jen hlína, má svůj smysl - hlína krásně voní a můžeš mít doma kousek přírody. Je potřeba tu hlínu pěkně kypřit a zalévat a přihnojovat - a trpělivě čekat, zda se uchytí nějaké semínko. Ale při tom čekání tu svou hlínu mít ráda a pečovat o ni, občas si k ní přivonět a promnout jí mezi prsty.

Pokud ti tam časem přiletí zvenčí semínko a zakoření a nakonec vykvete -  to je tvoje odměna. Ne něco, na co máš nárok - ale něco, co sis s pokorou zasloužila.

Takže říkám: kvalitní život s milovaným partnerem je podle mého názoru ještě lepší než kvalitní život bez partnera, to ano.
Ale: Kvalitního partnera nezískáme, pokud si i na životě bez partnera nenajdeme nějaké ty kvality. Pokud svému životu nedáme smysl samy - pokud čekáme, že mu dá smysl ten chlap - tak to je špatně. Pokud záříš jako sluníčko jen když jsi zamilovaná (což je velmi časté), ale jinak se nedokážeš ze života radovat, pak od partnera očekáváš, že dá tvému životu smysl. Ale takové závaží žádný chlap (člověk, vztah) neunese. Smysl mu musíš dát sama.

Nemám k tomu co dodat :). Howk.

avalonka napsal(a):

Ivano a Venuše - holky, jakmile budete mít doopravdy rády samy sebe, tak se nebojte - on se někdo přidá :)

Av, ku mne sa "niekto" pridáva už 8 rokov, ale problém je, že ja už nechcem "niekoho", ale správneho parťáka do dažďa aj do slnka...

venuše napsal(a):

Holky, vy to umite tak krasne napsat! :godlike: Ja se tady vyjadruju jak desetilety dite, omlouvam se za to, ale cestinu pouzivam jen sporadicky a tak je pak nekdy tezky najit ty spravny slova. :(

A jeste neco... opravdu jste byli stastne i bez chlapa nebo jste stastne prave ted, protoze mate bezva vztah.... proste si myslite, ze jste stastne samy od sebe, ale je to prave tim vztahem (laskou)? Protoze ja kdyz jsem zamilovana, tak pak taky zarim jak slunicko, mam kazdeho rada a raduju se z blbosti.

Venuša, ja mám cca 5 týždňov od rozchodu s chlapom, ktorý bol (slovami mojej kamošky) kvalitatívne iný ako jeho predchodcovia a pôsobili sme vraj ako dvojica stvorená pre seba. Nebudem klamať, že mi niekedy nie je smutno alebo ťažko, že sa neutápam v sebaľútosti alebo - teraz už nie, ale predtým - v zdravej "nasratosti", ale prevažuje pozitívny životný pocit. Už týždeň sa ráno budím  s myšlienkou: Bože, to je ale krásny deň... Ďakujem ti, že som dostala šancu prebudiť sa doňho." Práve som sa vrátila od homeopata, ktorý ma rozobral na atómy a molekuly, ale cestou som si vychutnala slnko(jeden muž na mňa žmurkal, lebo nechápal, že sa neusmievam naňho, ale na život ako taký ;) ), kúpila som si štrúdľu(15 deka bolestného) a teším sa, ako si večer budem sťahovať čerstvé fotky a ako sa pôjdem prejsť so psom. Viem, že môj príbeh má ešte otvorený koniec a sama som zvedavá, aký bude. Zatiaľ si vychutnávam to, čo mám na dohľad - a občas sa osamote tíško teším na to, čo príde... Pestujem si kolegiálno-priateľské vťahy, tým pádom sa občas dostanem aj niekam mimo práce a tým pádom sa občas aj s niekým zoznámim, hoci momentálne na vzťah nemám, to poviem úprimne. Ale neberiem to takto, každý, aj kamarátsky, alebo dokonca nepriateľský vzťah mi môže niečo dať, niečo ma naučiť, posunúť ma ďalej... Takže som otvorená a nebránim sa ničomu. To je podľa mňa základ. Keď prestaneš mať prehnané očakávania od vzťahov, môžeš len tak mimochodom zabrúsiť na zoznamku a skúsiť odpovedať... Ja som minule náhodou videla v jednom čaospise inzerát, na ktorý sa chystám odpovedať. Vzťah z toho s najväčšou pravdepodobnosťou nebude, lebo proti nemu hovorí priveľa vecí, ale jeho znenie je také zaujímavé a ten človek mi tak hovorí z duše, že som čisto zvedavá naňho ako človeka... Takže odpíšem. A ďalej sa uvidí.

venuše napsal(a):

vašek napsal(a):

to se ještě dá, ale pak je to zbytečný ...

Ja myslim, ze to zbytecny neni. Uz z toho dopisovani se da poznat jaky kdo je. Ale dva mejly k tomu urcite nestaci.

Jit na rande s nekym, koho vubec neznam nebo nemam ani nejmensi predstavu, o koho jde.... to neni muj styl.

Z dopisování hmm to určitě, spíš bych to nazval vytvoření mylné představy ... ale proč ne jen jsem napsal svůj názor ...

Neviem, prečo, Vašku, ale mám taký dojem, že u teba by nemala šancu ani Andy McDowellová kombinovaná s Máriou Curie-Sklodowskou a Matkou Terezou... ani keby ti ju doniesli na striebornej tácni až do obývačky... takže nejaký mail určite nemá šance... Tvoj strach a nechuť nerozbije nič... Ale možno to má Venuša nastavené inak...?

vidíš Sel .... to je právě ta vytvořená mylná představa :-)

mail šanci má neboj, ale nikdy nenahradí jiskření a chemii víš, i kdyby ten mail napsal pan bůh :-))

a šance by neměly máš pravdu nejsou můj typ a kdyby mi je přinesly na tom tácu tak už vůbec ne, třeba až mě uvidíš live budeš mluvit jinak :-) to víš ty maily ... :-))))))))))))

No Vasku, teba  a nazivo????:P

vašek napsal(a):

vidíš Sel .... to je právě ta vytvořená mylná představa :-)

mail šanci má neboj, ale nikdy nenahradí jiskření a chemii víš, i kdyby ten mail napsal pan bůh :-))

a šance by neměly máš pravdu nejsou můj typ a kdyby mi je přinesly na tom tácu tak už vůbec ne, třeba až mě uvidíš live budeš mluvit jinak :-) to víš ty maily ... :-))))))))))))

Bla bla bla!
Proc se radeji nepriznas, ze Sel se tim svym : "Tvoj strach a nechuť nerozbije nič..."  celkem slusne trefila?????

faf napsal(a):

No Vasku, teba  a nazivo????:P

třeba :cool:

Pandorraa napsal(a):

vašek napsal(a):

vidíš Sel .... to je právě ta vytvořená mylná představa :-)

mail šanci má neboj, ale nikdy nenahradí jiskření a chemii víš, i kdyby ten mail napsal pan bůh :-))

a šance by neměly máš pravdu nejsou můj typ a kdyby mi je přinesly na tom tácu tak už vůbec ne, třeba až mě uvidíš live budeš mluvit jinak :-) to víš ty maily ... :-))))))))))))

Bla bla bla!
Proc se radeji nepriznas, ze Sel se tim svym : "Tvoj strach a nechuť nerozbije nič..."  celkem slusne trefila?????

nevím, mě to nepřijde .... možná jo, já se sám těžko můžu z venčí hodnotit ...

ale myslím, že nemám strach ani nepotřebuju nic rozbíjet, ale názory Sel chápu :supr: jen prostě nemá všechny informace, aby mohla dělat závěry ;)

To je fuckt, vytvorila som si domnienku na základe našich internetových výmen, toť vše... Ale možno tá strela od boku nakoniec trafila cieľ :supr: :jojo:

spíš potvrdila můj názor o mylnosti mailové komunikace ... :-)

a z čeho že mám ten strach ? a na co nemám chuť ?

vašek napsal(a):

nevím, mě to nepřijde .... možná jo, já se sám těžko můžu z venčí hodnotit ...

ale myslím, že nemám strach ani nepotřebuju nic rozbíjet, ale názory Sel chápu :supr: jen prostě nemá všechny informace, aby mohla dělat závěry ;)

Vis, ve kterych hrach vzdy prohravame??? V tech, ve kterych hrajeme sami se sebou....
Pamatujes na nas hovor o charisma muze a o haremu??? Takze napoveda cislo 1 - muz s charismatem a haremem zadne hry sam se sebou nehraje a kdyz uz mu to i nekdy ujede, tak si to prizna :) Nu a pro zenu s charismatem a haremem plati totez ;)

pamatuju

jinak to nechápu :-)

sama píšeš, že chlapům se nemá naznačovat, ale říkat vše naplno a mě tu dáváš samý hádanky :-( tak mi to písni do SZ a je to

Tak to bohuzel nepujde :) Ja od tebe nic nechci, takze ti nic nemusim rikat "natvrdo" :D
A "hadanky" nedostavas jako muz, ale jako "student" :cool:  Jako ucitelka totiz nemam ve zvyku svym studentum predkladat zarucene pravdy, za to je nebetycne stvu tim, ze je nutim MYSLET :dumbom: A je jen na tobe, zda u mne chces studovat  :vissla:
Muzes, ale taky vubec nemusis :jojo:

já mám ale zase ve zvyku si učitelky vybírat ... ;) a hlavně jdu si vlastní cestou, a zřejmě po jiné než ty ... což ale neznamená že jde někdo po špatné ... jen prostě po jné.

:lol: teď jsem to dočetl do konce, tak že odpověď asi znáš ??

A jako chlap s tebou souhlasím, že teď řešíme píč...ny a to chlapy nebaví ani mě ne :P

tak hodně spokojených studentek :supr::godlike:

Vsak rikam: muzes, ale taky vubec nemusis :)
Protoze ja si  studenty nevybiram, oni si vybiraji mne, protoze UZ NA TO MAJÍ  :))
Znas to: je-li zak pripraven, ucitel se vzdycky najde.
Takze si vyber dobre  :rock:

Pandorraa napsal(a):

Vsak rikam: muzes, ale taky vubec nemusis :)
Protoze ja si  studenty nevybiram, oni si vybiraji mne, protoze UZ NA TO MAJÍ  :))
Znas to: je-li zak pripraven, ucitel se vzdycky najde.
Takze si vyber dobre  :rock:

protoze UZ NA TO MAJÍ  :))       budeš asi drahá ? :lol::lol:

:lol::supr:
já si nechci předhazovat moudra a hlášky je to ztráta času ... pro mě určitě

Svata pravda, pro nas OBA ztrata casu. Naprosta  ;)

Vašku, já ti fandím, v diskusi s PAN. Její názory mi nejsou cizí, ale absolutně mě irituje způsob, kterým je dává najevo.

A u tebe mě fascinují ty tleskající ručky..... :):):):):) :P:lol:

Selimko, držím ti palečky, ať ti ten inzerátek vyjde :pussa: !!!!!! A myslím si, že jsi na dobré cestě...... :)

Hm, a já si myslím, že tahle virtuální komunikace je skutečně někdy hodně zavádějící :dumbom:.

Abych se jeste vratila k tematu.
Par dni jsem premyslela o tom, co jste mi tu vsichni napsali. Vzpominala jsem na sve detstvi, pubertu i dospelost.... v cem jsem delala chyby a co jsem delala dobre.
Byla jsem stastna do te doby, dokud jsem zila v Cechach.... a to i presto, ze jsem mela vzdycky smulu ve vztazich, nic jsem si z toho nedelala, protoze se vzdycky nasel nekdo jiny.
Od te doby, co ziju v cizine, nejsem to ja.... snazila jsem se prizpusobit mistnim pomerum a uplne jsem ztratila vlastni identitu.
Muj prvni prispevek si v mnohem odporoval... a i tak je to v mem zivote. Jeden velkej gulas a hlavne nespokojenost. Jak se mam ksakru zacit mit rada a jak se to pozna? A co kdyz se to nepodari? Znamena to, ze jsem odsouzena k samote nebo zase k nejakemu neuspokojivemu vztahu?
Kdyz se rozhodnu, ze budu sama a nebudu hledat.... proste se uzavru pred tim nebezpecim, ktere pro me kazdy vztah prinasi.... jsem normalni???

Venuse, mnoho rad ma sve pravdive jadro. Jen v realnem zivote je tezke je aplikovat, jsou hodne teoreticke.

Myslim si, ze mohou byt lide napr., kteri se maji radi, ale maji nizke sebevedomi na nekterou oblast zivota protoze v ni dostali na hubu ( jako ty ve vztazich) a pak pod tihou negativni zkusenosti zrcadli tu negaci. A PROTOZE SE MAJI RADI tak si nechteji nabit na drzku v oblasti, kde jiz natluceno dostali.

Nejlepsi je nic nelamat pres koleno a proste za vztahem nejit ted. Nejsi sama, mas deti! A bez partnera to jde take, az bude cas, tak on se objevi a kdyz ne, tak se nic nedeje! Je tolik fajn kolem tebe nez partner.

Coz neco udelat se zivotem v cizine, aby ses v nem citila lepe? Navrat domu, zmena prace, bydleni...nove pratele...nevim.

přikláním se k názoru avolonky a lvice...hokly moc pěkně a pravdivě ,jste to napsaly...alespon  já to taky ,tak cítím...přesně tak....když je ženská v pohodě,spokojená..,vyrovnaná,má se ráda má nějaké zájmy a koníčky ,které ji baví....nic neřeší...tak to ti chlapi nějak vycítí nebo co...,že je ta ženská v poho...a je pro ně...střed zájmu....který by taky chtěl mít na krku  nespokojenou,uknuranou mrčku.....ne to není nic pro ně...asi tak..

aja000 napsal(a):

přikláním se k názoru avolonky a lvice...hokly moc pěkně a pravdivě ,jste to napsaly...alespon  já to taky ,tak cítím...přesně tak....když je ženská v pohodě,spokojená..,vyrovnaná,má se ráda má nějaké zájmy a koníčky ,které ji baví....nic neřeší...tak to ti chlapi nějak vycítí nebo co...,že je ta ženská v poho...a je pro ně...střed zájmu....který by taky chtěl mít na krku  nespokojenou,uknuranou mrčku.....ne to není nic pro ně...asi tak..

Vis, co je muj problem? Ze ja jsem vzdycky spokojena, vyrovnana a nic neresim do te doby, nez se zamiluju!
V mem poslednim vztahu to bylo taky tak. Byla jsem sama nekolik let, byla jsem spokojena a po chlapovi jsem netouzila.... a pak kde se vzal tu se vzal... ON. Zezacatku toho vztahu, dokud jsem tomu moc neverila a brala to jen jako rozptyleni, bylo vsechno v pohode. Pak jsem se ale zamilovala zacala se chovat pro me dost nenormalne.... tak to mam vzdycky. Vydrzelo nam to dva roky, ale vim, ze jsem udelala moc chyb, ale tak nejak nevedomky... proste jsem mela zatemneny mozek a videla pak jen jeho... vsechno ostatni me prestalo bavit....
Takze jak rikam, ze zacatku jsem normalni.... ale jak se zamiluju, tak se neznam a stane se ze me jiny clovek.

Je na to nejaky lek?

lepista napsal(a):

Coz neco udelat se zivotem v cizine, aby ses v nem citila lepe? Navrat domu, zmena prace, bydleni...nove pratele...nevim.

Diky za radu.... dost casto o tom premyslim, ale nemuzu se vratit kvuli detem a proto, ze nemam kam.
MUSIM zustat tady..... i s tim mym spolecenskym handicapem. V praci si nemuzu vybirat, kdyz se nekde uchazim, koukaji na me jak na exota.... a vzdycky daji prednost vlastnim lidem. A chlapi? O tom uplne pomlcim.... kdyz si neco zacnou s cizinkou, tak jen proto, ze chteji poznat neco jineho nebo ji chteji mit pod palcem.
Fakt bude asi nejlepsi zustat sama. :kapitulation:

Venuše, lék se nazývá - nezávislost. Nauč se být sama sebou i ve vztahu a zbav se citové závislosti na partnerovi. A jak na to?
Nauč se radovat se z toho, že jsi sama, raduj se z běžných denních drobností a měj ráda sama sebe. Jinak se zase dalšímu partnerovi pověsíš na krk jako koule......:). A s koulí na krku se těžko žije......

venuše napsal(a):

lepista napsal(a):

Coz neco udelat se zivotem v cizine, aby ses v nem citila lepe? Navrat domu, zmena prace, bydleni...nove pratele...nevim.

Diky za radu.... dost casto o tom premyslim, ale nemuzu se vratit kvuli detem a proto, ze nemam kam.
MUSIM zustat tady..... i s tim mym spolecenskym handicapem. V praci si nemuzu vybirat, kdyz se nekde uchazim, koukaji na me jak na exota.... a vzdycky daji prednost vlastnim lidem. A chlapi? O tom uplne pomlcim.... kdyz si neco zacnou s cizinkou, tak jen proto, ze chteji poznat neco jineho nebo ji chteji mit pod palcem.
Fakt bude asi nejlepsi zustat sama. :kapitulation:

Treba nejsou vsichni stejni...zila jsem v USA a take se mi to zdalo, ale nastesti se naslo jich take par, kteri mi to vyvratili. Jen jsi nenarazila na toho praveho.Zatim zustan sama, vsak to prijde. A kdyz ne, tak co!?

lvice napsal(a):

Venuše, lék se nazývá - nezávislost. Nauč se být sama sebou i ve vztahu a zbav se citové závislosti na partnerovi. A jak na to?
Nauč se radovat se z toho, že jsi sama, raduj se z běžných denních drobností a měj ráda sama sebe. Jinak se zase dalšímu partnerovi pověsíš na krk jako koule......:). A s koulí na krku se těžko žije......

Ale jak je to mozne, ze se ze me stava takova zavislacka? Neni to treba tim, ze jsem mezi vztahy tak dlouho sama a chci si uzivat te zmeny? Ze jsem proste tak strasne nadrzena? ;)
Vzdyt jinak jsem uplne v pohode.... samostatna, spokojena zenska.

Venuše,
strašně mi připomínáš mě - před nedávnou dobou, je to tak rok a čtvrt, co jsem to začala měnit a hurá :), po těžkých bojích sama se sebou jsem se to SNAD naučila. Ale byla to dřina  :styrka:.
Také jsem byla okolím považována za hezkou samostatnou nezávislou inteligentní "dračici", při tom milující děti a rodinu a tak nikdo nechápal, že mé vztahy dlouho nevydrží. A pauzy mezi vztahy byly sakra dlouhé.
Jo jenže tahle "fasáda" byla jen navenek, bez lásky toho druhého jsem byla vnitřně tak nějak prázdná. Sice spokojená, ale vnitřně nenaplněná. A jakmile se objevil na obzoru partner, po krátké době jsem se "děsně zamilovala", stal se mou náplní života. Vztahy různě krachovaly po různé době a zase nastalo dlouhé období samoty. Ta samota mi byla určena k tomu, abych konečně přestala dělat tu samou chybu, abych se naučila, že chlap NENÍ STŘEDOBODEM VESMÍRU, abych se naučila být CITOVĚ samostatnou a CITOVĚ nezávislou bytostí. Ale já tvrdohlavý tupec to ne a ne pochopit a období samoty mě vedlo pravidelně do spirály smutku, depresí, kdy jsem hrozně toužila po chlapovi, až jsem se přestala radovat ze života. A tak stále dokola. Před rokem a půl jsem narazila na chlapíka a zase jsem udělala tu samou chybu, pověsila se mu na krk a zaláskovala se  :vissla:. A tak se mi samozřejmě dostal do cesty naprosto nevyrovnaný jedinec, který nevěděl sám co chce, zda se mnou chce být či nikoliv a já stále čekala, až se to změní :). Blbka. Dostala jsem se do fáze, že jsem v zoufalství spolykala platíčko Hypnogenů a mějte se tu jak chcete.......
Probudila jsem se v nemocnici s vypláchnutými útrobami :) a asi mi propláchli i mozek :D, protože se to ve mně všechno nějak převrátilo a já začala zjišťovat, proč se mi děje to co se mi děje, že to sakra musí mít nějaký smysl. Začala jsem číst kvanta duchovních knížek, psychologii, běhala jsem po různých seminářích a spoustu užitečných lekcí jsem dostala i tady na netu. Pomalu a polehoučku jsem začala mít ráda sebe a svět kolem sebe, vykašlala jsem se na mužský, vykašlala jsem se na představu rodiny, po které jsem tak strašně toužila a začala si život užívat plnými doušky. Což ovšem neznamená vymetat hospody a střídat chlapy jako fusekle :). Právě naopak. Těšila jsem se z prostých každodenních věcí, ale přitom jsem nezapomněla, že bych stejně toho svého prince někdy chtěla :). Bylo mi jedno kdy. Věděla jsem, že až změním sama sebe, až se naučím nebýt citovým závislákem a koulí na noze, tak princ přijde. A kdy, to záviselo jen na mně samotné. :). V lednu se objevil a já jsem šťastná a spokojená. Ale cítím, že jsem jiná a vztah má úplně jiné dimenze, je krásný, volný a cítím se v něm svobodně. Do cesty se mi postavil partner, kterého vídám jen o víkendu - možná další zkouška, zda už jsem dostatečně nezávislá? Možná další test, jestli opravdu zvládnu být tou citově nezávislou ženou a přesto milující? Myslím si, že ano. Jediné co vím, že cítím, že je to super. Že už nejsem tou koulí, co jsem bývala dřív :). Doufám, že jsem tuhle lekci zvládla a nakolik úspěšně, to ukáže čas. A vůbec nepochybuji o tom, že testík mého "zvládnutého učiva" se dostaví, v okamžiku kdy to budu nejméně očekávat..... Snad nepropadnu :).

Lvice,

diky za tvuj rozsahly prispevek. :godlike: Presne to jsem potrebovala.... neco ze skutecneho zivota... ne jen teorie. I kdyz... znam spoustu zenskych - zavislacek a tem chlapum to vubec nevadi. Tak jak to vlasne je?
A jeste neco.... ty si myslis, ze je vsechno predurceny? A vis, co me stve? Ze mi porad nekdo predhazuje, proc nemam chlapa.... a kdyz jim reknu, ze nechci nebo ze ted ne, tak jen krouti hlavou. :dumbom:

Venuše, otázka je, víš skutečně, jaký ten vztah je těchto žen závislaček je nebo pouze víš, jak navenek vypadá? Ti chlapi ti to to řekli, že jim to nevadí? Víš, já věřím na reinkarnace a karmu, to je dost složité téma na dlouhou debatu. Pokud tě to zajímá, mrkni se na duchovní, i do archivu, tam toho najdeš mnoho na toto téma. Zjednodušené řečeno věřím, že duše žije mnoho pozemských životů a svými činy, myšlenkami vytváří karmu, protože každý z nás má možnost SVOBODNÉ VOLBY A ROZHODOVÁNÍ. Ale co uděláš, a jak uděláš, a s jakými důsledky, za to si odpovídáš sama a také si za to poneseš patřičné důsledky. Takže ne, nevěřím, že je vše předurčené.
Vykašli se na ně, já pravidelně tyhle "starálky" posílala do ....... Ty nejsi povinna nikomu zdůvodňovat nic. Jen sama sobě. Nauč se to ignorovat a je to :). Hm, mě je 35 a půl, lidi už si na to zvykli, a drby časem ustaly :lol:. Ber to tak, dokud tě drbou, tak je zajímáš, až nebudou, budeš mrtvá :lol: ;).

venuše napsal(a):

Abych se jeste vratila k tematu.
Par dni jsem premyslela o tom, co jste mi tu vsichni napsali. Vzpominala jsem na sve detstvi, pubertu i dospelost.... v cem jsem delala chyby a co jsem delala dobre.
Byla jsem stastna do te doby, dokud jsem zila v Cechach.... a to i presto, ze jsem mela vzdycky smulu ve vztazich, nic jsem si z toho nedelala, protoze se vzdycky nasel nekdo jiny.
Od te doby, co ziju v cizine, nejsem to ja.... snazila jsem se prizpusobit mistnim pomerum a uplne jsem ztratila vlastni identitu.
Muj prvni prispevek si v mnohem odporoval... a i tak je to v mem zivote. Jeden velkej gulas a hlavne nespokojenost. Jak se mam ksakru zacit mit rada a jak se to pozna? A co kdyz se to nepodari? Znamena to, ze jsem odsouzena k samote nebo zase k nejakemu neuspokojivemu vztahu?
Kdyz se rozhodnu, ze budu sama a nebudu hledat.... proste se uzavru pred tim nebezpecim, ktere pro me kazdy vztah prinasi.... jsem normalni???

Ahoj Venuše,

zopakuju opet tva slova (pridej si je k prvnimu sumari)
- mela jsem vzdy smulu ve vztazích
- vzdy se našel někdo jiný (asi jen do počtu, když ta smůla je tebou považována za pravidlo)
- příspěvky si navzájem odporují (máš v tom guláš a jsi z toho nespokojená, kdo by taky nebyl...)
- nevíš, jak se začít mít ráda a jak se to pozná
- máš pochybnosti, že se ti to nepodaří (mít se ráda)
- bojíš se, že pak budeš odsouzena k samotě nebo k dalšímu neuspokojivému vztahu
- bojíš se....bojíš se....bojíš se toho nebezpečí, které každý vztah přináší..(a pak se ještě ptáš, zda-li jsi normální).

Odpovím ti (možná sám sobě) z praxe, jak často požaduješ:
- nejsi připravena dělat velké skoky (hádáš se a potřebuješ nějaký návod a když ti ho někdo dá a ten návod se ti nelíbí, tak pořád křičíš: co když se to nepodaří, co mám dělat, mám strach z dalšího vztahu)
- tak dělej malé kroky, zvedni zadek, kup si knížky, čti, dej si na čas, nikam nespěchej, jdi na procházky a třeba si každý den všímej něčeho malého pěkného v tvém životě, každý den jedné jediné věci anebo aspon jednou za týden (není nikde psáno, že musíš mít hned zítra den plný nádhery a krásy a láskyplných prožitků jako Avalonka - nejsi totiž Avalonka, jsi Venuše...)
- když má člověk v životě guláš, je těžké to hned rozmotat. Nikdo nechce, abys hned měla ve všem uplně jasno. (PS: to nemá ostatně nikdo z nás :-) Prý ani Dalajláma, ani to neměl J.Pavel II. )
- začni se mít ráda tak, že si vzpomeneš, co děláš ráda a co ti vždy cinilo radost.
- strach je svině (já ho mívám taky a někdy mě úplně paralyzuje, přestože jsem navenek frajírek). Nevím, jak ho překonat. Lze ho postupně zmenšit, vyrovnat se s ním, zmírnit jeho intenzitu - asi existuje cesta přes "mít ráda sama sebe a být nezávislá"...
- PS: i když se bojíš, jistě jsi normální (bojí se většina lidí - takže jsi v normě :-) )

Pár religiozních výkriků Jezise, Buddhy a carodeje ze zeme Oz:
- bud statecná a neboj se!!
- nic nemuzes ztratit svym rozhodnutím - at je jakekoli. Vzdy ma svuj smysl.
- duveruj (si) a víra (tva) te prenese, kam budes chtit. Prelozim: ver v to, ze jsi fajn zenska, ze jsi hodna lasky (proto se musis nejdrive naucit milovat ci mit rada sama sebe a to ti vykouzli na tvari usmev) a vse bude OK.

PS: sakra, moc prikladu z praxe jsem neuvedl - tak priste... I skveli muzi maji sve dny :-(

Nicolas:

-začni se mít ráda tak, že si vzpomeneš, co děláš ráda a co ti vždy cinilo radost.

Vis, ze asi nic? Blby, co? Kde pak zacit....

Venuše, nic? To vypadá jako začátek deprese  :usch:. Tak s ním koukej něco udělat !

Venuse,

ale tomu snad neveris ani ty sama!!!! :-))) Jen chceš, abych ti potvrdil, že to je blbý. Možná to jej blbý. Ale přecti si celý příspěvek - koncí religiozními vykriky: prestan se tolik bat a neco udelej. Zvedni zadek!!!!!

- chceš říct, že po celý tvůj život jsi neměla z ničeho a nikdy radost? (tomu nevěřím: nemáš ráda žádný film, žádnou hudbu, žádný koníček, žádnou knihu, žádné jídlo, žádnou zemi, kam jet na výlet, žádnou část svého těla, žádnou svou vlastnost či dar, žádný druh pohybu ani sex...prostě nic, co tě v životě potkalo...?). Pokud jsi nikdy nezažila nic radostného a nic jsi nikdy nedělala ráda, tak je mi z toho smutno. Ale nezoufej, ještě nejsi mrtvá a upaluj za psychologem!!!

- začni v bodě 2. sedni si v klidu a přemýšlej. Den, dva, týden, měsíc... A pokud si nevzpomeneš na nic pěkného, co jsi měla ráda v dosavadním životě, tak nevadí. Jdi na procházku a jen vnímej. Věci kolem sebe, jak na tebe působí. Stromy, lidé, psi, kočky, ptáci, auta, děti, květiny, sníh, výlohy, oblečení, účesy...
- pak si zajdi do knihkupectví a kup si nějakou knížku, která o tomhle "mít se ráda" tématu pojednává. Třeba se ti nebude líbit. Tak si kup další. Třeba se ti nebude líbit. Tak se zeptáš holek tady na Babinetu a ony ti poradí, jaké knížky četly a které jim otevřely oči.

PS: mam dojem, že se ti ani nechce vlastně začít. To je OK. Ten stav znám, kdy se mi vlastně nechce podstupovat nic, co by mě mohlo potenciálně bolet. Ale tahle fáze, kdy hledáš příjemné věci, které ti činily radost, zas tak bolestná není. Přijdou jiste horsi fáze :-)

Venuše zeptám se: máš pocity, že tě vůbec nic nebaví, je ti smutno, těžko, nemáš sílu s tím něco dělat? A tak přežíváš den za dnem? Nebo tě tyhle pocity Nic mě nebaví přepadají tu a tam?

Mně se zdá, že si někdo dělá legraci. Pokud ne, tak omluva.

:co: Kto ako...??? :o

Venuše.

Achá... Podľa mňa je proste len bezradná, znechutená, bez nálady a energie, bez chuti niečo riešiť... Momentálne. Snáď to čoskoro pominie.

Nedelam si legraci.

A neni to tak, ze by me nic nebavilo. Delam normalni veci jako kazdy jiny, ale nemam z toho RADOST. Vsechno mi pripada samozrejme.... neumim se radovat z hezkeho pocasi nebo jinych prkotin. Co me hodne bavi, to je jezdit autem... obcas si udelame vylet s dcerou a jedeme nakupovat do jinyho mesta.... koupime si nejaky hadriky nebo sminky a pak si nekde sednem na zmrzku. To je fajn, ale stoji to penize. V lete pravidelne jezdime k mori, kam to mame asi 20 minut autem, nekdy vyrazime i na kole. :cool:
Kdyz pak prijdem domu, tak je mi zase smutno.... vzdycky na me dolehne ta samota.

Ahá, tak už si pomenovala časť svojho problému, svojej DEPKY. SAMOTA. Čo s tým ďalej?

Nikolas:

- chceš říct, že po celý tvůj život jsi neměla z ničeho a nikdy radost? (tomu nevěřím: nemáš ráda žádný film, žádnou hudbu, žádný koníček, žádnou knihu, žádné jídlo, žádnou zemi, kam jet na výlet, žádnou část svého těla, žádnou svou vlastnost či dar, žádný druh pohybu ani sex...prostě nic, co tě v životě potkalo...?).

Ale to vsechno jo... jen se z toho neumim radovat. Jak se mam radovat z hezke knihy nebo dobreho filmu? A ten sex bych brala.... jen neni s kym!

PS: mam dojem, že se ti ani nechce vlastně začít. To je OK. Ten stav znám, kdy se mi vlastně nechce podstupovat nic, co by mě mohlo potenciálně bolet.

Naprosto me chapes.... diky. :godlike: Jestli tyhle stavy znas, muzu se zeptat, jak ses z toho dostal ty?

Selima napsal(a):

Ahá, tak už si pomenovala časť svojho problému, svojej DEPKY. SAMOTA. Čo s tým ďalej?

Jsem proste v blbym veku. Prave dneska jsem "oslavila" svoje 45tiny. Ani se neptej jak! Kouskem dortu s myma detma. Ani nemam chut dat si panaka.....
Z toho clovek nema zrovna dvakrat radost, ze jo?

Pozri, ja mám 39, som slobodná, bezdetná, momentálne bez chlapa, bývam už 8 rokov u rodičov a keby som chcela, tak si tiež môžem sadnúť na riť a len plakať a plakať... Alebo si rovno podrezať žily. Nemám ani len tie deti. Keď si nezorganizujem oslavu narodiek, tak ju nebudem mať. Ale ja si ju vždy zorganizujem, príde kopec priateľov, potom zavolám rodinu niekam, kam môžu aj deti(máme ich teraz v rodine dosť, a to aj hodne malých) a teším sa z toho, koľko ľudí mám okolo seba... Stačí, keď pochopíš, že Čo si človek neurobí sám, to nemá... alebo inak, optimistickejšie: Aké si to urobíš, také to máš. Ja to mám celkom spokojné. Aké to máš ty?

Tá samota je viac o tvojom pocite ako o realite... Ak len nežiješ na lazoch 40 km od najbližšej dediny, alebo na Aljaške 800 km od najbližšieho obchodu. V oboch prípadoch sa ti ospravedlňujem. Inak trvám na prvej vete...

Venuše vše nejlepší k narozeninám ;)

:pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa::pussa:

venuše napsal(a):

Avalonka: Láskou se musíte naplnit sama, protože láska je všude kolem nás. Ne jen ve smyslu láska partnerská, ale prostě nejobecněji - Láska. Jakmile budete láskyplná sama o sobě, nějakej správnňáckej chlap vás najde. Přitáhnete ho k sobě úplně nevědomky.

Tohle nechapu.... tyhle recicky jsou pro me moc fiktivni. Muzes mi napsat konkretne, jak se "nejakou" laskou sama naplnit? :hjarta: Znamena to napr. kaslat na vsechny a na vsechno jako to delaji moje kamaradky, ktere maji ve vztazich stesti? :vissla:

Taz zkus Luisu Hey - Miluj svůj život. Vypadá to blbě, jmenuje se to blbě, ale je to jediná kniha z těch všech návodů a kvazinávodů, kde se člověk doví JAK, ne jenom co. Jednoduchý jak návod na polívce a funkční.

Mne sa ešte páčilo od Barbary de Angelis: Ako milovať celý život. Akurát neviem, pod akým názvom to bolo preložené do češtiny... Tiež jednoducho napísaný návod na použitie života. Je to síce o vzťahoch(hlavne partnerskom), ale celá kapitola je tam venovaná láske k sebe a životu bez vzťahu. Odporúčam...

Holky, dekuju za typy, neco nacteno mam...."Miluj svuj zivot" je s prominutim pekna blbost a nejsem sama, kdo si to mysli. Na internetovych forech uz toho bylo na toto tema napsano dost.
Ted jsem docetla "Moc podvedomi" od Murphyho.... tyhle knizky nejsou nic pro me. Pochybuju o tom, ze se nekdo uzdravi z rakoviny, kdyz si bude stale dokola opakovat, ze je zdravy. :rolleyes: Takze ani ja nebudu stastnejsi, kdyz si to budu porad omilat, jsem totiz realistka a dobre vidim, jak ziju. Tak proc bych si mela lhat? :vissla:

Jo, Nikolasi, uz zase kricim a rikam, ze to tak neni.... Chces rict, ze vsechny zensky, ktery maji prima vztah, se maji rady? Znam docela dost depresivnich zenskych a presto maji chlapa, kterej pro ne udela vsechno. Ale kdybych se tak chovala ja, tak me kazdej hned nakope do zadku. Protoze i kdyz tady skucim a narikam, ve skutecnosti se chovam docela suverenne a nikdo nema tuseni, jaka doopravdy jsem.

Selima napsal(a):

Tá samota je viac o tvojom pocite ako o realite... Ak len nežiješ na lazoch 40 km od najbližšej dediny, alebo na Aljaške 800 km od najbližšieho obchodu. V oboch prípadoch sa ti ospravedlňujem. Inak trvám na prvej vete...

Ale samota prece neni o tom, jestli zijes ve meste nebo na Aljasce? Samota je v tom, ze nemam nikoho blizkeho. Rodina je tisic kilometru daleko, kamaradi zadny. Ono to neni sranda, udelat si v cizine kamarady. Ale to je tezky vysvetlovat. I kdybych se snazila nevim jak, tak na moje narozky proste nemam koho pozvat. :(

[

Takze ani ja nebudu stastnejsi, kdyz si to budu porad omilat, jsem totiz realistka a dobre vidim, jak ziju. Tak proc bych si mela lhat?

Byla jedna v autoškole a ono jí to nešlo a nešlo. A bulela a dala si panáka. A instruktorka jí říkala: to musíte milá zlatá furt omílat, aby se vám to dostalo do krve!  A ona řekla- neumím řídit; jsem realistka, proč bych si měla lhát? :/ Dobrou!;)

lupina montana napsal(a):

[

Takze ani ja nebudu stastnejsi, kdyz si to budu porad omilat, jsem totiz realistka a dobre vidim, jak ziju. Tak proc bych si mela lhat?

Byla jedna v autoškole a ono jí to nešlo a nešlo. A bulela a dala si panáka. A instruktorka jí říkala: to musíte milá zlatá furt omílat, aby se vám to dostalo do krve!  A ona řekla- neumím řídit; jsem realistka, proč bych si měla lhát? :/ Dobrou!;)

Chces rict, ze mit se rada je tak snadny jako naucit se ridit auto? O tom dost pochybuju, hlavne kdyz nevim, co to je MIT SE RADA. Kdyz budu hodne jezdit autem, naucim se to, ale kdyz budu denne stat pred zrcadlem a odrikavat, jak jsem uzasna atd., tak se rada mit nezacnu. Pripadala bych si jak idiot.

Ale muj prvotni problem byl uplne jiny. Ptala jsem se, zda je normalni, kdyz chci byt v mem veku sama, protoze uz nechci zase padnout na hubu, ale nedostalo se mi zadne prime odpovedi. Neverim, ze mam stesti na hajzly jen proto, ze je chyba ve me. Oni jsou vsichni svati, ze jo? Nechci se mit rada, nepremyslim o takovych vecech a po precteni nekolika knizek uz mi presla chut neco takoveho jeste nekdy cist. Tak uz toho radsi nechame.

Jééé, ahoj Venuško !! Tak jsem si přečetla celý téma, všechny příspěvky a musim :D reagovat. Furt kontroluju, jestli jsem to nepsala já, třeba v náměsíčnym stavu, nebo ňák tak.... :P
Před pár dny jsem oslavila 45 narozeniny....tak neboj, zdaleka v tom nejsi sama !! Všimla sis, jak jsme náádherně dozrály ??? ;););)
Taky nemám chlapa, taky, kdykoliv se ňákej objeví, tak jsem jak 1000 W žárovka.....ale ty konce !!!  Dopracovala jsem to tak daleko, že jsem nedokázala být sama v bytě !! " Padaly "na mě zdi, furt jsem utíkala někam pryč, bylo mi děsně smutno, ty pocity, že lautr nikomu nechybím mě ničily...Nakonec najdi si můj příběh v archívu a kup pakl kapesníků !!! :D
Děsně nerada to řikám, ale ty potvory Avalonka, Pandorra, Lueta, Lvice a další maj svatou pravdu !!! Ten proces je nesmírně těžkej, já ještě zdaleka nezvládnu spoustu těch jejich "triků", ale jedno už vim naprosto přesně !!! Jedině když přestanu chtít chlapa a začnu tu lásku, kterou v sobě mám připravenou pro ostatní, směřovat i  sama k sobě, tak se věci pohnou kupředu !!!
Teď to bude rok, kdy jsem padla né na kolena, ale na hubu. Můj svět se rozbil na milion kousků . Malá smrt. Jen co jsem se trošku posbírala, přišla další pumelenice. Vím, že kdybych mezi těmito dvěma krizemi neposlouchala, na sobě nepracovala, tak nevim, nevim...
A dneska ?? :P:lol: Razím heslo VYPRSIT, USMÍVAT SE A ROZHLÍŽET !!! :lol: Holka, nevěřila bys, jak to pomáhá ! A nejenom mě !! Chlapa sice nemám, ale NEVADÍ mi to !!! Toť propastný rozdíl !!! Zdi na mě nepadaj a občas se i přistihnu při tom, že jsem sama doma i RÁDA ! Změnila jsem práci, šla jsem z jistoty do nejistoty, ale je to skvělý, i když se mi teď až tak nedaří.
Prostě je to o úhlu pohledu. Smutnit a litovat se můžem, ale pak, pokud to opravdu chcem, MUSÍ přijít proces změny. A fakt je po*ný, že ta změna se nutně musí odehrát v nás. Jéžiš, jak jsem se kroutila, brečela, proklínala všechny výše jmenované :lol: !!!!  (dneska je miluju)
Takže Venuško, vyprsit, usmívat a rozhlížet !!! :lol::lol::lol:  Páč nikdy nevíš, jestli zrovinka v tý chvíli , kdy to uděláš, nespadne nějakýmu chlapovi brada v němym úžasu, nad tím, jak bez tebe moh doteďka žít !!! :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta: :pussa:

No, tady jsou i jiné ženy než ty, co žijí v zahraničí .. Já chápu ty tvoje pocity, že jsi tam opuštěná. Je to určitě strašně velký podíl toho, jak se cítíš.
Vím, že být někde cizinec je opravdu náročné na psychiku. :jojo:

Za prvé, víš... nikdy nemůžeš vědět , co to je MÍT SE RADA, dokud to NEZAŽIJEŠ. Jak prosté, ne?
I když, možná že to víš. Vzpomeň jsi, když jsi byla dítě. Jak jsi vnímala svět v období těsně před pubertou? Tuším  tam se člověk učí být šťatsný a kdo se to nenaučí tam, má s tím výždycky problém v dospělosti.

A ptát se, jestli je něco normální? Proč myslíš, že se máš potřebu ptát? Asi proto, že ti to příjde nenormální, ne?
Ale mně osobně to příjde naprosto normální. Jestli chceš upřímnou odpověď.

Buď jí změníš a budeš pro to něco dělat a nebo budeš spokojená tak jak jsi. Koupíš si třeba kočku a budeš se hodně věnovat práci. Postavíš si třeba dům v Čechách a budeš sem jezdit na dovolenou. Najdeš si ještě nějaký cíl a smysl života. Nebo najdeš českou komunitu v cizině.  Třeba.
Jů, hezký příspěvek, Dakotko :hjarta:

Nechci se mit rada,

A chceš být sama..se sebou?
Naučit se mít se ráda je malinko složitější, než naučit se řídit auto, to máš pravdu, ale ne zas tak o moc. A říkat si do zrcadla, ó jak jsem úžasná, by nebyl dobrý začátek, to máš taky pravdu. Musí se začít hezky zvolňoučka a po pár rozbitých zrcadlech to je lepší..Ale je to fuška.Takže tak.

A mimochodem, já sice manžela mám, ale jako když ho nemám. nechce se mi to řešit, tak se tady spolu míjíme ( moje snaha) a divně si nepřipadám -ani v mém věku :-)).Takže ty mi připadáš dočista normální.

Zkoušela jsem číst Luisu Hey - Miluj svůj život a také mi to přišlo nadraka. Rada měj se ráda, buď šťastná a mysli pozitivně ja hezká, ale neříká jak toho dosáhnout když uvnitř to necítíš.

Venuše, možná že je tady ještě jeden aspekt a to je krize středního věku. Člověk pak postrádá motivaci v životě a hned něco ho tak nebaví, nevzruší...to z tebe také cítím. Říká se, kdo si hraje nezlobí. Asi by to chtělo nějakou aktivitu, co tě chytne a zaplní tě uspokojením..

Venuše, víš, skoro mi přišlo po těch upřímných snahách dopisovatelů, že si fakt někdo dělá legraci, protože to nebylo nepochopitelné.

Pakliže ne, tak mě napadá - vzpomínala jsem na své životní etapy....Jedna z nich byla -hnusná - ale měla své místo. Hnusná v tom, že jsem věděla, že něco není v mém životě v pořádku, ale nevěděla jsem co to je, a co s tím můžu dělat, a dokonce jsem ani nevěděla, že s tím JDE něco dělat. Dostala se mi do ruky kniha - Pomoz si sám, stejně ti nikdo jný nepomůže. Nechápala jsem ji, brečela,není mi pomoci, bééé a ještě navíc musím jít žehlit....béé. ..Přeskočím tři roky, a já jsem té knize porozuměla i desítkám jiných - už mi jen doplnóvaly mozaiku. Chci tím říct, že nejsi připravena sama sobě pomoci. On opravdu nikdo jiný to neudělá. Tato tvoje fáze je potřebná, víš že takto ne!! A dál bude to, co teď zaseješ. Žít teď, okamžitě, teď. Ne včera, ne zítra - dnes - teď. Teď se na někoho usmát, někomu poradit, nastavit tvář sluníčku, krásně si vyluxovat, pochválit si hodné autíčko, uklidit si stůl, provonět si pokoj.....venus .... cítíš to???????????????:)

lepista napsal(a):

....jak toho dosáhnout když uvnitř to necítíš.
Říká se, kdo si hraje nezlobí. Asi by to chtělo nějakou aktivitu, co tě chytne a zaplní tě uspokojením..

...treba robertek s dobrymi baterkami. Je to aktivita, ktera muze zaplnit a uspokojit :dumbom:
:offtopic: (k narozkam se to hodi). Sorry, proste jsem to musel napsat :-)

Nebo si naděl k narozeninám masáž, kosmetiku, kup si nějaký hadřík, zajdi si do cukrárny a udělej si úžasný den jen sama pro sebe :).

A propó, tady máš něco o Venuši, ten nick jsi si nevybrala náhodou, tak koukej být jako ona! :)

Venuše (planeta lásky a krásy)

Tato planeta je mezi všemi planetami nejženštější (kromě Měsíce). Z mytologických vztahů už víme, že centrální význam Venuše leží v sektoru lásky. Je jednotícím poutem mezi příslušníky celého lidstva. Probouzí lásku chlapce k děvčeti a urovnává všechny těžkosti, které se vyskytují v manželství. Jelikož je žena pod silnějším vlivem lásky než muž, stává se pro ženu symbolem krásy. Její nejdůležitější poloha je smyslný cit, vyrovnanost a harmonie a někdy i přirozená smyslnost.
V horoskopu znázorňuje krásu, lásku, záliby, umění, estetiku, módu, smyslnost.

lvice, ja ťa nepoznávam! :supr: Teším sa, že z teba sála láska, porozumenie a ešte dokážeš aj dávať.... :) :pussa:

Jé, tak to mě moc těší, skutečně :pussa:. To je ta nejkrásná odměna a zpětná vazba, kterou jsem mohla dostat :par:. Děkuju :hjarta:.

lepista napsal(a):

Zkoušela jsem číst Luisu Hey - Miluj svůj život a také mi to přišlo nadraka. Rada měj se ráda, buď šťastná a mysli pozitivně ja hezká, ale neříká jak toho dosáhnout když uvnitř to necítíš

Luisa Hey není ke čtení, stejně jako nejsou ke čtení jiné návody. Ono se k tomu JAK v té knize člověk dopracuje a ani to tak dlouho netrvá, ale když člověka nežene odvaha, nebo spíš zoufalství, tak to pro něj asi není. To možná buď zas ráda.

venuše napsal(a):

Neverim, ze mam stesti na hajzly jen proto, ze je chyba ve me. Oni jsou vsichni svati, ze jo? Nechci se mit rada, nepremyslim o takovych vecech a po precteni nekolika knizek uz mi presla chut neco takoveho jeste nekdy cist. Tak uz toho radsi nechame.

No to je teda goool!
Uz to tu chvili sleduj a nevidim zadny pokrok....Porad si meles to svoje a nikoho tu neposlouchas. Jen vymyslis, proc to nejde. Koukam, ze jemne a "po dobrem" to s tebou asi nepujde....

Jasne, ze chyba je nekde v tobe. Jenze to, ze je v tobe chyba, neznamena, ze jsi spatna a nezaslouzis si lasku!

Jasne, ze oni nejsou vsichni svati. Jenze bohuzel, dokud ti to nedojde, jini neprijdou. Svateho bys totiz jednak nemela cim zaujmout a pak taky utrapila, nezvladl by to vedle tebe. Takze musi prijit mizera a dat ti ranu s "otaznikem" - uz se ti rozsvitilo? Ne? Nu tak jeste jednu. Jeste porad nic? No tak halt musime pritvrdit!  -  takhle to devce zlate funguje prece bezne v zivote, nevidis to? Az kdyz se clovek pouci ze svych vlastnich chyb, prijde "odmena" a on se dostane dal.

Nechces se mit rada? OK. Tak to ale nechtej ani po druhych. Proc by te asi tak mel mit nekdo rad, kdyz ty sama to nezvladas? Kdyz ty sama sobe nedokazes uprimne rici pred zrcadlem mam se rada? Kdyz ty sama si pri tom pripadas jak idiot??? Ha? Proc by nekdo mel milovat idiota??? Znas jediny duvod proc by mel???

Nikdo nema tuseni, jaka doopravdy jsi? Co citis??? Nu dobre ti tak! Hrajes divadlo a pak se divis, ze ti to lide veri. Uvizla jsi ve sve vlastni pasti a jen ty ji muzes otevrit, sorry.

Ze nektery depresivni baby maji chlapa, co pro ne udela vsechno?? Fakt? Ty s nima denodenne zijes, ze vis, jake to manzelstvi ve skutecnosti je? Fakt si myslis, ze divadlo umis hrat jen ty???

Tak toho radsi nechame??? No my muzem, ale tobe to asi nepujde, protoze s tim musis zit. A nejen ty, ale vsichni tvoji blizci.... Tak nebud srab a jdi do toho! Kdyz zacnes, nekdo se casem urcite prida. Kdyz se zmenis ty, zacnou se menit i lide kolem tebe. Co vysles, to dostanes zpet. Opacne to nefunguje.

A prestan se vymlouvat na to, ze zijes v cizine. Bylo to prece tvoje svobodne rozhodnuti se tam prestehovat. Stejne tak jako je tve svobodne rozhodnuti tam zustat! Na cloveka neni nikdy nalozeno vic, nez unese. A kdyby prece jen ano, je jen na nem, zda se nektereho bremena zbavi, ci zda pod nim padne.

Tak nefnukej a koukej se sebrat. Vsechno je to o tom, jak sis to v hlave nastavila ty sama. A ty zatim nedokazes vydrzet sama se sebou. Tezko te tedy nekdo z venku spasi.... Leda by se nasel nejakej blazen, ktery by si dobrovolne prisel pro napresdrzku a snesl smycku na krku. Nediv se, ze ti chlap utece, kdyz se na nej cela povesis. Byl by blazen, kdyby nevzal nohy na ramena. Uvedom si, ze i ti muzi maji sve predstavy o vztahu. A pochybuji, ze touzi po zenske, ktera na ne vrhne celou svou samotu, vsechno sve zofalstvi a vsechen svuj smutek, vsechny sve city. Protoze nejspis presne tohle ty delas a pri tom tomu rikas laska.... Jenze laska je neco uplne jineho, se zavislosti tedy rozhodne nema nic spolecneho.

Udelej si jasno v hlave. Prestan se litovat a hrat hratky sama se sebou. A veci se zacnou dit, i kdyz je to podle tebe blbost a ty na to neveris.
A jestli se ti do toho nechce, tak se na to vykasli a zaloz si forum: Nechci radu, chci jen fnukat. Prisaham, ze tam nepachnu :lol:

Pan :pussa: :supr: to je i pro mě  tááááák přínosný... dík :D:D

Pan: jo, jojo, jojojo :jojo:

venuše napsal(a):

Nikolas:

- chceš říct, že po celý tvůj život jsi neměla z ničeho a nikdy radost? (tomu nevěřím: nemáš ráda žádný film, žádnou hudbu, žádný koníček, žádnou knihu, žádné jídlo, žádnou zemi, kam jet na výlet, žádnou část svého těla, žádnou svou vlastnost či dar, žádný druh pohybu ani sex...prostě nic, co tě v životě potkalo...?).

Ale to vsechno jo... jen se z toho neumim radovat. Jak se mam radovat z hezke knihy nebo dobreho filmu? A ten sex bych brala.... jen neni s kym!

PS: mam dojem, že se ti ani nechce vlastně začít. To je OK. Ten stav znám, kdy se mi vlastně nechce podstupovat nic, co by mě mohlo potenciálně bolet.

Naprosto me chapes.... diky. :godlike: Jestli tyhle stavy znas, muzu se zeptat, jak ses z toho dostal ty?

Venuse, moje draha, jsem z tebe uz unavenej.
Nevím, jak se mas radovat z hezke knihy nebo z dobreho filmu.
Neumim ti poradit, prestoze jsem inteligentni chlapek, tak nejsem psycholog. V tvem pripade mam uz jakesi okno - a prijde mi, ze ho zatemnujes ty sama. Jako by tam bylo same, ne, nejde to, nevim, nechci...

kdyz nechces...ja nevim, co bych napsal vic. A vic, nez napsaly ostatni holky. Jen doufam, ze prijde chlapek, nejlepsi na svete, pan Bozsky, kteryho tvuj pristup uhrane a zustane s tebou az do konce vasich dnu...Jenze se obavam, ze ty bys ho stejne nechtela. Kdyz "nechces nic udelat".

PS: Presto, presevsechno mi pripadas naprosto normalni. Uplne normalni, trochu ci vic v depresi. Vse ma svuj cas, cas smutku i cas poznavani a cas radosti. Hlavne se me neptej, kdy a jakym zpusobem prijde tvuj cas radosti :-)) To fakt nevim. Ale jsem presvedcen, ze i kdyby mel prijit v 67 letech, tak stoji za to zit!!!!

venuše napsal(a):

aja000 napsal(a):

přikláním se k názoru avolonky a lvice...hokly moc pěkně a pravdivě ,jste to napsaly...alespon  já to taky ,tak cítím...přesně tak....když je ženská v pohodě,spokojená..,vyrovnaná,má se ráda má nějaké zájmy a koníčky ,které ji baví....nic neřeší...tak to ti chlapi nějak vycítí nebo co...,že je ta ženská v poho...a je pro ně...střed zájmu....který by taky chtěl mít na krku  nespokojenou,uknuranou mrčku.....ne to není nic pro ně...asi tak..

Vis, co je muj problem? Ze ja jsem vzdycky spokojena, vyrovnana a nic neresim do te doby, nez se zamiluju!
V mem poslednim vztahu to bylo taky tak. Byla jsem sama nekolik let, byla jsem spokojena a po chlapovi jsem netouzila.... a pak kde se vzal tu se vzal... ON. Zezacatku toho vztahu, dokud jsem tomu moc neverila a brala to jen jako rozptyleni, bylo vsechno v pohode. Pak jsem se ale zamilovala zacala se chovat pro me dost nenormalne.... tak to mam vzdycky. Vydrzelo nam to dva roky, ale vim, ze jsem udelala moc chyb, ale tak nejak nevedomky... proste jsem mela zatemneny mozek a videla pak jen jeho... vsechno ostatni me prestalo bavit....
Takze jak rikam, ze zacatku jsem normalni.... ale jak se zamiluju, tak se neznam a stane se ze me jiny clovek.

Je na to nejaky lek?

A neni to prave tim blaznivym zamilovanim? Mozna nekdo muze rict, ze asi nejsem vubec "romanticka", ale ja na tohle neverim. Podle me je muz, do ktereho se "blaznive zamiluju", uz jasne pro vztah problematicky - volis na zaklade sexualni pritazlivosti (no jako zviratka, a ty to neresi, protoze vetsinou monogamni nejsou :P), za to ten, ktereho poznavam a prave tim se do nej zamilovavam ten pravy.

Jednou jsem četla radu psychologa: Setkáte-li se s mužem, ze kterého se vám po hodině schůzky rozklepou kolena, srdce máte až v krku, UTEČTE! ;). Mě se tohle nikdy nestalo, chm, tak nevím, co je na tom pravdy :).

Teda Aquaqmarín, takové manželství z rozumu, to asi není špatný. Ale Plzák říká, že o něco krásnější život mají ti, co mají to štěstí, že prožijí alespoň jednu vášnivou lásku. :hjarta:

lvice napsal(a):

Jednou jsem četla radu psychologa: Setkáte-li se s mužem, ze kterého se vám po hodině schůzky rozklepou kolena, srdce máte až v krku, UTEČTE! ;). Mě se tohle nikdy nestalo, chm, tak nevím, co je na tom pravdy :).

Tohle se mě stalo se ž :rolleyes: - teď jsem už nějakou dobu na útěku - zdá se, že naštěstí už daleko ! Jinak, to co napsala Pandora je opravdu :godlike: dobrý.

Člověk může mít toho druhého rád přesto že s ním není a nežije. Láska si neklade podmínky. Prostě je. Není třeba před ní utíkat. Je třeba ji do srdíčka přijmout. :). Fe, klobouk dolů, opravdu rosteš. Já....... mám z toho radost :).

lvice napsal(a):

Člověk může mít toho druhého rád přesto že s ním není a nežije. Láska si neklade podmínky. Prostě je. Není třeba před ní utíkat. Je třeba ji do srdíčka přijmout. :). Fe, klobouk dolů, opravdu rosteš. Já....... mám z toho radost :).

Jejda :co: to snad né ? 105 a 70 mi stačí :lol: ... ;)

lvice...to máš pravdu...můžeš mít někoho rádá když s ním nežiješ..to fakt jde  :lol:

ahoj Feurínko.... :pussa:

No, spíš to Adri ani někdy jinak nejde :D ;)

To co napsala Pandora mi dobré nepřijde. Nevidím tam nic, co by dalo praktickou radu co dál.
Výzvy typu: "koukej se sebrat, udelej si jasno v hlave. Prestan se litovat a hrat hratky sama se sebou" by mě neposunuly nikam.
Venuše založila fórum a výsledek - dostane přes papuli!

Slunečnice, už jsi zdravá a v plné polní :lol:?

Lepisto, jestliže někdo brečí a brečí a vyžívá se v tom, místo, aby s tím něco dělal, tak to chce radikální léčbu :P. A jdu taky sakra už něco dělat. :rolleyes:

No vidíš, a já myslím, že to je ta nejkonstruktivnější rada, kterou mohla dostat (Lepisto) ;)

(a je uni - pro všechny)

lvice....to je na mě, ta slunečnice:-)))

hele Fe to máš taky rech že to spíš ani jinak nejde...:lol: :lol:

lepisto: ale ano je to supr co Pan napsala...chce to číst maličko i mezi řádky...i když to je napsané dosti srozumitelně....hmmm??

Když má někdo hysterický záchvat - tak je nejlepší mu jednu vlepit, aby se vzpamatoval ...

ještě 4příspěvky a mám 5000 ....  :storstark:  :storstark:

No přesně :)
ta rada je podle mně taky skvělá a pravdivá a má právě i tu diskutovanou formu nastavenou tak, že začně účinkovat v okamžik, kdy má...
adri, pojď se škádlit na sebevědomí a reakci :)

Lepisto,
žádná rada nefunguje jako všemocné antibiotikum, které spolkneš, a ono pracuje za tebe. Mimochodem, ten úryvek, který jsi vybrala, je právě ta "praktická rada", kterou "nevidíš". :pussa:

host eska napsal(a):

Teda Aquaqmarín, takové manželství z rozumu, to asi není špatný. Ale Plzák říká, že o něco krásnější život mají ti, co mají to štěstí, že prožijí alespoň jednu vášnivou lásku. :hjarta:

Ale to je prece jenom dalsi extrem, rozum s tim nema nic spolecneho... Mnohokrat v zivote se mi potvrdila teorie, ze ten, z ktereho jste okamzite na vetvi jen ukazuje mista, kde mate v zivote deficit - proste  se nejvic podoba nekomu z detstvi, s kym jste meli nejvetsi problemy... a protoze je stejny, tak to holt dopadne stejně :dumbom:

Ale nerikam, ze to nemas zkusit - no holt si jen pak nestezovat ;)

venuše napsal(a):

A jeste neco... opravdu jste byli stastne i bez chlapa nebo jste stastne prave ted, protoze mate bezva vztah.... proste si myslite, ze jste stastne samy od sebe, ale je to prave tim vztahem (laskou)? Protoze ja kdyz jsem zamilovana, tak pak taky zarim jak slunicko, mam kazdeho rada a raduju se z blbosti.

Ahoj, Venuše. Já jsem opravdu šťastná "i bez chlapa". Před rokem jsem byla jen smutným uzlíčkem, v červenci jsem se pokusila o sebevraždu. Přečetla jsem po tom, co se můj manžel zamiloval do mladé kolegyně a odešel ode mne a od dětí, spoustu knih - Partneři a rozchody, Miluj svůj život, Moc podvědomí, Cesta klidného bojovníka, ... Přečetla jsem si tady na babi spousty příspěvků. Na začátku jsem třeba Pan, lvici, avalonce, Selimě, luetě a dalším vůbec nerozuměla. Byla jsem "slepá" a "hluchá". Brala jsem silná antidepresiva. Byla jsem dlouho v nemocnici. Chodím každé pondělí k psycholožce do skupiny lidí s různými problémy, které je přivedly tam, kam i mne. A pak, vlastně ani nevím jak, jsem se začala měnit. Nevím ani, co to způsobilo. Snad vše dohoromady, včetně toho, že jsem musela prodat můj vysněný domek, abych vyplatila manžela a přestěhovat se do bytu. Dnes žiju se svým synem, kterému je 18 let, dcerka je v Praze u přítele. Když přijede domů a blbnou spolu v obýváku a u nás se zase ozývá smích a jekot,  je mi tak krásně. I proto, že se to ozývá z mého obýváku, že mám u sebe to nejcennější z našeho manželství. Manžel o děti bohužel velký zájem nejeví.
Ale já už jsem pochopila, co znamená najít lásku a štěstí sám v sobě. A najednou se na lidi kolem nemračím, ale usmívám a oni se většinou usmějí na mne a opravdu cítím, že to, co já dávám, se mi i vrací. Když jsem se mračila já a byla jsem smutná, i lidé se na mne neusmáli. Teď se usmívám a najednou je svět tak krásný. Stejně jako tobě, i mně třeba sluníčko, déšť, to, že jsem se ráno probudila, že si dám dobrého nanuka, že si přečtu prima knížku nebo jen tak lenoším, připadalo jako prkotiny. Neuměla jsem se z toho radovat. Teď umím. Vlastně nevím, jak se to stalo. Ale vím, že to, když si před spaním každý večer opakuju, že cítím klid a harmonii, jsem vlídná, laskavá, statečná, že mám krásný byteček a je v něm prima teplíčko, které miluju (asi jsem v minulém životě umrzla :D ), že jsem spokojená, zdravá, odvážná, už není lež. Ze začátku jsem tuto afirmaci cítila jako lež, že lžu sama sobě, že to tak necítím, přesto, že to říkám. Pak se stalo, že jsem to začala i cítit a už to lež není, už je to pravda. Takovým "bonbónkem" pro mne bylo, když jsem si v knížce Cesta klidného bojovníka přečetla, že štěstí a láska jsou vlastně totožné a že člověk si říká, že bude šťastný, když bude mít krásný dům, bazén, luxusní auto, když, když, když... Ale žiju teď, ne včera ani zítra. Když ty věci nebudu mít, nebudu teda nikdy šťastná? Že celé tajemství je v tom, aby mé štěstí nebylo závislé na něčem, co se mi splní nebo třeba taky ne. Dostávat to, co si přeji. Ale abych to pojala přesně naopak. ABYCH SI PŘÁLA TO, CO DOSTÁVÁM. Teď, v tuto chvíli. A já mám v tuto chvíli střechu nad hlavou, mám co jíst, teče mi voda, mám kam jít na WC a kde se vykoupat, mám teplou postýlku, mám práci, mám kolem sebe prima lidi, jsem zdravá. Mám přece vše, co k životu potřebuju a tak jsem ŠŤASTNÁ. A když něco z toho mít nebudu? To nevadí. Budu mít to ostatní. Nebo něco jiného. A když mě přepadne strach, že jsem na světě opuštěná a že to sama nezvládnu? Vzpomenu si, že jsem na sezení ve skupině od jistého človíčka, když jsme se vzájemně obdarovávali, dostala odvahu. Ten človíček vstal, dal mi do ruky kamínek a řekl - dávám ti odvahu. Vždyť je to prosté. Dostala jsem odvahu, proto ji mám a proto nemám strach. A strach je pryč a já jsem odvážná a vše zvládnu. Jiný človíček mi daroval "klíč k lásce", ale s tím zatím moc nevím, co si počít. Ale časem na to určitě přijdu. Před rokem jsem chtěla zemřít. Dneska si říkám, že svět je tak krásný, že je mi uvnitř nádherně, jsem šťastná a svět je krásný. A on opravdu krásný je. Našla jsem lásku a štěstí sama v sobě. Už vím, jaké to je. Když k tomu dojdeš, bude ti krásně. Držím ti palce, aby ses na tu těžkou cestu pustila, protože tě čeká velikánská odměna. Že ti bude krásně samotné se sebou a v sobě. A pak ti bude krásně i s jinými. Ale nebudeš je k tomu naléhavě potřebovat, když tu nebudou. A budeš vědět, že tu zase za chvilku budou. Taky jsem řekla, že nechci mít ráda sama sebe. Teď už chápu, co znamená mít ráda sama sebe.  To není o sobectví. Zatím to ještě asi neumím, ale snažím se to najít, naučit a pak budu vědět, jaké to je. A možná ještě jednou potkám i prima chlapa, toho správného, se kterým k sobě patříme. A možná tím správným bude můj manžel. Kdoví. Ale neznamená to, že bez chlapa nemůžu hezky žít. Těším se na každé nové ráno. :-)
Není to tak, že jsem šťastná v každičké chvíli. Přichází splín, smutek, strach. Ale už vím, co s tím. Už se tomu nebráním, nechávám to sebou projít, ono to zase odplyne a zase je fajn. A čím dál, tím časteji je fajn a tím méně těch nevlídnějších chvil zažívám. Vím, že po dešti vyjde sluníčko a i déšť je důležitý.

To jsem se rozepsala. Snad to aspoň někomu k něčemu bude.

venuše napsal(a):

Selima napsal(a):

Tá samota je viac o tvojom pocite ako o realite... Ak len nežiješ na lazoch 40 km od najbližšej dediny, alebo na Aljaške 800 km od najbližšieho obchodu. V oboch prípadoch sa ti ospravedlňujem. Inak trvám na prvej vete...

Ale samota prece neni o tom, jestli zijes ve meste nebo na Aljasce? Samota je v tom, ze nemam nikoho blizkeho. Rodina je tisic kilometru daleko, kamaradi zadny. Ono to neni sranda, udelat si v cizine kamarady. Ale to je tezky vysvetlovat. I kdybych se snazila nevim jak, tak na moje narozky proste nemam koho pozvat. :(

Žila som pol roka 1000 km od svojho rodiska a bydliska... A ani na chvíľu som sa necítila osamelá... A to som nemala ani deti, ani príbuzných, ani dovtedajších kamarátov... Išla som tam, pričom som osobne nepoznala ani živú dušu. Ale dobre, chceš sa cítiť osamelá, tak sa tak cíť. Je to tvoja voľba. Aj v cudzine sú ľudia, ktorí by sa s tebou radi porozprávali a trávili by s tebou čas, ale to by si im nemala dávať najavo, že sú pre teba len čakárňou, kým príde Mr. Perfect a zmení tvoj život k lepšiemu... No ale zasa na druhej strane: Polož si otázku, prečo by s tebou mal ten Mr. Perfect ostávať, keď ty sama so sebou nevieš vydržať? Jemu je ľahšie odísť od teba, ako tebe samej... Kým nebudeš so sebou rada ostávať ty, nebude rád ostávať nikto iný...

lvice napsal(a):

Jednou jsem četla radu psychologa: Setkáte-li se s mužem, ze kterého se vám po hodině schůzky rozklepou kolena, srdce máte až v krku, UTEČTE! ;). Mě se tohle nikdy nestalo, chm, tak nevím, co je na tom pravdy :).

Niečo na tom je... Ja som nikdy neutiekla, ale moje memoáre vo mne ešte len dozrievajú a určite nebudú mládeži prístupné... Niečo ako Danteho Očistec... A dlhšie vzťahy vznikali pomaly, postupne, skôr v partii alebo medzi známymi - také opatrnejšie oťukávanie... Ale zasa možno majú oba postupy niečo do seba... :P :lol: :fuck:

Seli ano, navždy si budem pamatať tvoje slová - keď som sama so sebou, som v tej najlepšej spoločnosti. Keď som si ich prečítala prvý raz, povedala som si, čože? Ja že som dobrá spoločnosť? Škaredá, zlá, hlúpa, nemožná, nespoločenská, špatná matka? (Taká som, keby som taká nebola, moj muž by ma neopustil - no, proste "logika")
Veď ja sama so sebou nedokážem vydržať. Musím stále niekoho hľadať, aby som ani minútku nebola sama s tým nemožným človekom. Dnes už je to inak. Už to cítim tak, že keď som sama so sebou, som v tej najlepšej spoločnosti. Seli, ďakujem ti za tie slová. Aj ony ma prinútili rozmýšľať a pracovať na sebe. :hjarta:

lepista napsal(a):

To co napsala Pandora mi dobré nepřijde. Nevidím tam nic, co by dalo praktickou radu co dál.
Výzvy typu: "koukej se sebrat, udelej si jasno v hlave. Prestan se litovat a hrat hratky sama se sebou" by mě neposunuly nikam.
Venuše založila fórum a výsledek - dostane přes papuli!

Po tom, čo si sama dáva po papuli už niekoľko rokov, to už podľa mňa ani necíti...

Venuše, pozvi na své narozky nás, tady na babinetě, i když třeba jenom virtuálně. Sejdeme se tady, u PC, připijeme si s tebou. Už jsem tak s někým narozky slavila, i Silvestra tady na babi jsem letos takhle slavila a bylo to moc prima. :hjarta:

Majkafo :pussa: :hjarta: :supr: - gratulujem a teším sa... prípadne aj na nejaké stretnutie s tebou. Rada by som strávila pár chvíľ v TVOJEJ dobrej spoločnosti...

lvice napsal(a):

Jednou jsem četla radu psychologa: Setkáte-li se s mužem, ze kterého se vám po hodině schůzky rozklepou kolena, srdce máte až v krku, UTEČTE! ;). Mě se tohle nikdy nestalo, chm, tak nevím, co je na tom pravdy :).

Možná by s takovým chlápkem mohl být skvělý sex na jednu noc. Pravidla velkých holek to dovolují a při dodržení základních pravidel bezpečného sexu by z toho mohl být zážitek, na který bude dotyčná s příjemným mrazením v podbřišku vzpomínat celý život :-))

Yes, Nicolas, opísal si presnými a jasnými slovami to, čo som tu ja Panna zahmlievala :gloria:

Majkafo, zdravím tě a gratuluji. K takovému životnímu pocitu bych se taky chtěla jednou dopracovat. Zatím bohužel převládají ty propady, ale snad časem...

Selima,
aha :-) Ja jsem tusil, ze jsi si s pár takovými chlápky pěkně užila v posteli, ale bylo to podané jako zamlžené literární dílko - že jsem si toho ani moc nevšiml :-)

majkafa napsal(a):

Seli ano, navždy si budem pamatať tvoje slová - keď som sama so sebou, som v tej najlepšej spoločnosti.  :hjarta:

No, já taky....
děkuju Selimko :hjarta: ono je strašně příjemný si to uvědomit do důsledků... taky si vlastně asi díky tobě říkám, vždyť můj nejlepší přítel jsem já sama, vždyť kdo to myslí nejlíp se mnou, jsem já a kdo mě doopravdy zná? Zase já :) a to je nejdůležitější. V těch těžkých chvílích si člověk uvědomí, že jediné, na čem doopravdy záleží, je jeho podstata, jeho zdraví, jeho kladný vztah k sobě samému. Že sám sobě musí vždycky odpustit, neboť dělal to, co bylo v jeho silách. .. protože když by se nestaral sám o sebe, tak by všechno vzalo rychlej konec...

l

Aquamarín napsal(a):

e to je prece jenom dalsi extrem, rozum s tim nema nic spolecneho... Mnohokrat v zivote se mi potvrdila teorie, ze ten, z ktereho jste okamzite na vetvi jen ukazuje mista, kde mate v zivote deficit - proste  se nejvic podoba nekomu z detstvi, s kym jste meli nejvetsi problemy... a protoze je stejny, tak to holt dopadne stejně dumbom

no, možná je čas se něco o sobě naučit?

Nicolas napsal(a):

lvice napsal(a):

Jednou jsem četla radu psychologa: Setkáte-li se s mužem, ze kterého se vám po hodině schůzky rozklepou kolena, srdce máte až v krku, UTEČTE! ;). Mě se tohle nikdy nestalo, chm, tak nevím, co je na tom pravdy :).

Možná by s takovým chlápkem mohl být skvělý sex na jednu noc. Pravidla velkých holek to dovolují a při dodržení základních pravidel bezpečného sexu by z toho mohl být zážitek, na který bude dotyčná s příjemným mrazením v podbřišku vzpomínat celý život :-))

Mohu potvrdit. Hlavně neutíkat!!
Nikdy jsem neměla sex na jednu noc, vlastně vždy jen dlouhodobé vztahy. Ale třikrát jsem měla kolena z medu a srdce kdoví kde...A je to prostě super!!!
Takže neutíkat!!!!!

Ja som tiež nemala mnohokrát sex na jednu noc(dalo by sa to spočítať na troch prstoch + jeden úúúúžasný sex na jedno plávanie v mori :P - to bol fuckt priam transcendentálny zážitok a dal mi viac ako mnohé "duchovné" prednášky či knihy...), ale povedala by som, že je lepšie neutekať, lebo ony si vás potom tie skúsenosti doženú inde a inak a :dumbom: :grater: ...

Diky vam vsem za vase prispevky a snahu mi pomoci. :supr:

Holky (a kluci), ja jsem ale sama se sebou rada, v tom snad neni az tak velkej problem. Jsem rada sama (jen o svatcich ne), protoze si muzu delat co chci a nikdo me nebuzeruje. Vztah bych chtela... mozna (?), jeste si nejsem jista, ale rozhodne se nikomu nechci veset na krk. Uz od detstvi jsem zvykla se o sebe postarat SAMA! Mam se dobre, jsem financne zajistena, umim makat.... chlapa nepotrebuju ani pro penize ani na praci. Ja potrebuju hlavne pobaveni a spriznenou dusi. Rozhodne nemusim byt s nekym PORAD. Nikoho nezatezuju mymi problemy, tak co by ti chlapi jeste nechteli? :rolleyes:

Omlouvam se vsem, pokud jsem to JESTE nepochopila.

Podľa toho, čo si napísala, by ti možno lepšie padla nejaká dobrá priateľka... Ja osobne si s babami lepšie pokecám a strávim s nimi fajn čas... A oslavy či sviatky nevyjdú vždy podľa očkaávaní, to je fakt, ale zasa na nich možno netreba stavať... Všedných dní je cca 360 do roka... tak čo je dôležitejšie...

Selima napsal(a):

Podľa toho, čo si napísala, by ti možno lepšie padla nejaká dobrá priateľka... Ja osobne si s babami lepšie pokecám a strávim s nimi fajn čas... A oslavy či sviatky nevyjdú vždy podľa očkaávaní, to je fakt, ale zasa na nich možno netreba stavať... Všedných dní je cca 360 do roka... tak čo je dôležitejšie...

Ale je v tom jeden problemek, s kamoskama se nemuzu pomazlit. ;)

Ivana napsal(a):

Majkafo, zdravím tě a gratuluji. K takovému životnímu pocitu bych se taky chtěla jednou dopracovat. Zatím bohužel převládají ty propady, ale snad časem...

Ivanko, děkuju. Před rokem bych tomu nevěřila. Chtěla jsem jenom umřít. Dokonce jsem k tomu svému přání zneužila své podvědomí, prostě jsem udělala hroznou věc. A málem se to povedlo. Ale je to díkybohu za mnou. Neboj, časem... Moc ti to přeji a držím palce. Bohužel, neumím poradit, jak na to, ani sama nevím, jak se mi to stalo. Tolik měsíců jsem byla na dně a ne a ne se odrazit. Ale určitě svou cestičku najdeš i ty. Věřím ti. :pussa::hjarta:

venuše napsal(a):

Nikoho nezatezuju mymi problemy, tak co by ti chlapi jeste nechteli? :rolleyes:

.........co by ti chlapi ještě chtěli?
Ale - Nikoho nezatezuju mymi problemy není rovnocené s nemám problémy.
A někdy je to dokonce protipól....

venuše napsal(a):

Ja potrebuju hlavne pobaveni a spriznenou dusi.

To máš těžký..budu citovat, jo?
"co tedy vlastně hledáš?" zeptal se Velký Gnom
"hledám spřízněnou duši"pravil Pitrýsek
Velký Gnom se zamračil: "jsi malý a chceš všechno" řekl přísně
( dle Aškenazyho)
A proč to podle tebe teda musí být chlap?

lupina montana napsal(a):

venuše napsal(a):

Ja potrebuju hlavne pobaveni a spriznenou dusi.

To máš těžký..budu citovat, jo?
"co tedy vlastně hledáš?" zeptal se Velký Gnom
"hledám spřízněnou duši"pravil Pitrýsek
Velký Gnom se zamračil: "jsi malý a chceš všechno" řekl přísně
( dle Aškenazyho)
A proč to podle tebe teda musí být chlap?

Mam rada chlapy... je s nima legrace a vidi svet jinak.... libi se mi to. Chtela bych byt chlap!
Jinak se zenskyma jsem mela vzdycky problemy.... sama zavist a pomluvy.

venuše napsal(a):

Chtela bych byt chlap!

venuše napsal(a):

Mam rada chlapy... je s nima legrace a vidi svet jinak.... libi se mi to. Chtela bych byt chlap!
Jinak se zenskyma jsem mela vzdycky problemy.... sama zavist a pomluvy.

hmm :(
Jak kopeš do míče, tak takový je i tvůj fotbalový tým.

lupina montana napsal(a):

venuše napsal(a):

Chtela bych byt chlap!

Pardon, již nerozeznám tlačítka..bude to věkem, či zrakem?
Buď ráda, žes holka; chlapi se nelitujou; maj na to tabu

To ja zas som mala na priateľky vždy ohromné šťastie, s mužmi to bolo "striedavo oblačno"... Každý máme nejakú silnú a nejakú slabšiu stránku. A čo keby si to urobila tak, ako som to mala roky ja? Mala som okolo seba dve navzájom nekompatibilné a neprelínajúce sa množiny mužov: Kamarátov na pokecanie a prezradenie mužského pohľadu(aj na sradnu, mužský typ humoru je mi blízky, ale nachádzam ho aj u niektorých žien) a potom milencov... Nie je to dokonalý recept a u mňa fungoval len po isté obdobie, ale urobil svoje a neuľtujem z toho obdobia ani čiarku...

Dokud to ještě není k.o. tak je to o.k.. ? :rolleyes:

Venuše nejsi náhodou zamilovaná do nějakého muže?

Selima napsal(a):

To ja zas som mala na priateľky vždy ohromné šťastie, s mužmi to bolo "striedavo oblačno"... Každý máme nejakú silnú a nejakú slabšiu stránku. A čo keby si to urobila tak, ako som to mala roky ja? Mala som okolo seba dve navzájom nekompatibilné a neprelínajúce sa množiny mužov: Kamarátov na pokecanie a prezradenie mužského pohľadu(aj na sradnu, mužský typ humoru je mi blízky, ale nachádzam ho aj u niektorých žien) a potom milencov... Nie je to dokonalý recept a u mňa fungoval len po isté obdobie, ale urobil svoje a neuľtujem z toho obdobia ani čiarku...

Selimko, to bych brala! Jenom se neumim kamaradit s muzskyma, vzdycky se se mnou chteji vyspat, maji sladky recicky a ja to pak udelam. Tedy pokud se mi libi. Mela jsem tady jednoho znameho Cecha, starsiho pana... byla jsem rada, ze mam nekoho na pokec a dopadlo to tak, ze to na me zacal zkouset... a bylo po kamaradstvi. Ted uz se mu radsi vyhybam.
Ale ted bych byla rada za kohokoliv, v mym veku uz si nemuzu vybirat, natoz abych mela jeste dva druhy.... :grater: Tady v tom zapadakove proste na zadnyho chlapa nenarazim. To by bylo nejlepsi.... takove spontanni setkani a seznamovani. Dokud jsem zila v Cesku ve velkym meste, nebyly co se tyce seznamovani zadny problemy. Ted jsem odkazana na seznamky a tam si inzerat nedam.... jak uz jsem psala, vzdycky me neco.... asi moje podvedomi....rekne, at to nedelam.

Tý brďo, aký vek!!!!! :dumbom: Ja mám fakt 39 rokov - a hoci si od nikoho nepýtam občianku a ani ma to veľmi nezaujíma, môžem ťa uistiť, že aj medzi kamarátmi, aj medzi milencami prevažovali chlapi v mojom veku, resp. mladší... Postarší usadlí páni, ktorí funia pri prechode od gauča k TV a zaujímajú sa výlučne o najnovšie trendy v pečení "vepřo-knedlo-zelo" nie sú moja parketa... :/ A nechcem si fandiť, ale možno vďaka tomu, že som asi osobnosť, s ktorou je sranda, ale viem rozprávať aj o vážnejších veciach, ma fakt vyhľadávali chlapi aj len na pokec... S niektorými som preklenula obdobie bez vzťahov a navzájom sme si predstavovali svojich partnerov - takže som teraz niečo ako rodinná priateľka. Tým, že som štrajchnutá práve tou oblasťou sebazdokonaľovania, ba priam ezoteriky, tak sa mi grupovali a grupujú kamoši z tejto oblasti alebo takí, ktorí sa o to zaujímali... No a milenci boli buď z internetu, alebo prosto mi život priplavil do cesty niekoho zaujímavého...

Selima je Bozska :D Jen dal a houst.

Taky jsem zila mimo CR...a mohu potvrdit, ze pratele i pritele si mozno najit kdekoliv. Chce to jen (si) verit a neco pro to delat.

Škriatoček zlatý, :hjarta: :pussa: :storstark:

majko,
kdyz si vzpomenu na tvuj zlomeny hlas  pred necelym rokem a ctu tve radky ted..WAU! Zazraky se deji, ne ze ne! Jen jim clovek musi trochu pomoct  :jojo:
Jsi opravdu velmi odvazna a statecna zena :godlike:

Majkafo !!!! :hjarta: Když tě tady tak čtu...zlatíčko, mám z tebe takovou radost!!!! :supr::supr::supr: Tak kdy se půjdem sklouznout ...???? ;););) Myslím, že ta doba už je tady !!! :lol::lol::lol:

ircarodejnice napsal(a):

Selima je Bozska :D Jen dal a houst.

Taky jsem zila mimo CR...a mohu potvrdit, ze pratele i pritele si mozno najit kdekoliv. Chce to jen (si) verit a neco pro to delat.

Zrejme jsi zila v tolerantnejsi zemi.... tady uz staci, kdyz slysi, ze mam jiny prizvuk a uz se otaceji zady. :/

venuše napsal(a):

Zrejme jsi zila v tolerantnejsi zemi.... tady uz staci, kdyz slysi, ze mam jiny prizvuk a uz se otaceji zady. :/

Boha jeho, tohle snad neni mozny :dumbom:
Ty snad budes tvrdit, ze tam kde zijes, neni voda H2O.... potazmo jinde je H2Ojejší.... :(

Pan, daky, děkuju. Když to říkáte vy, znamená to pro mne, že jsem na správné cestě. Daky, sklouznout? Kdykoliv. :D;)

Venuše, taky to zkusím ;)
Z Tebe je na hony cítit "NE, to NEjde, to NEpůjde, to NEmůže jít, já NEmůžu, oni NEmůžou, to NEchápu... " A pořád dokolečka a kdybys tu samou energii dala do toho, co se Ti tu snaží ostatní vysvětlit, měla bys v sobě "slunce" na rozdávání...
Mě strašně oslovilo: "Chceš být šťastná? - Tak buď!" A Ty evidentně nechceš. Tak si to prostě DOVOL. Dovol si být spokojená, dovol si být šťastná, dovol si mít se ráda, dovol si mít ráda ostatní, dovol si... to, co chceš a potřebuješ.
A jak? Fakt stačí chtít, prostě se pro to rozhodnout. K tomu není potřeba návod. Ale není to "prásk" a najednou budu "osvícená" a budu se milovat a budu zářit a všichni budou milovat mě... :) Jde to pomaličku a člověk si kolikrát třeba ani nevšimne jak, ale prostě najednou si umí udělat z každé banální každodenní záležitosti malý a milý rituál, s láskou si ráno uvaří kafe a s láskou ho pije a přitom se dívá z okna na ulici a usmívá se do koruny stromu...
:pussa:

tak předně Seli, TOBE že je 39??!!??!?!? to je snad vtip nééé, já myslela že ti tak 30 - 32 ... ? To jsi mi teda fakt vyrazila dech...vubec na to nevypadáš...

majkafo....Tebe neznám ale to co jsi zde popsala, svoji cestičku, kousek svého života, své trápení,pokus o sebevraždu...jak jsi se ale dokázala odrazit ode dna...kousek po kousku, den po dni.....jsi obdivuhodná....pokaždé když se zde dočtu jak někdo někam došel...mám velmi krásný pocit...a sama si uvědomuji že jak se to těžké tak je to snadné...těžké je si přiznat že TO mužem dokázat jen a jen my sami, že TO za nás NIKDO neudělá...tu změnu v Tvém příspvěku je toho tolik rásného...děkuju Ti za nej...a přeji hodně štěstí........ :pussa:

Doubravka napsal(a):

Venuše, taky to zkusím ;)
Z Tebe je na hony cítit "NE, to NEjde, to NEpůjde, to NEmůže jít, já NEmůžu, oni NEmůžou, to NEchápu... " A pořád dokolečka a kdybys tu samou energii dala do toho, co se Ti tu snaží ostatní vysvětlit, měla bys v sobě "slunce" na rozdávání...
Mě strašně oslovilo: "Chceš být šťastná? - Tak buď!" A Ty evidentně nechceš. Tak si to prostě DOVOL. Dovol si být spokojená, dovol si být šťastná, dovol si mít se ráda, dovol si mít ráda ostatní, dovol si... to, co chceš a potřebuješ.
A jak? Fakt stačí chtít, prostě se pro to rozhodnout. K tomu není potřeba návod. Ale není to "prásk" a najednou budu "osvícená" a budu se milovat a budu zářit a všichni budou milovat mě... :) Jde to pomaličku a člověk si kolikrát třeba ani nevšimne jak, ale prostě najednou si umí udělat z každé banální každodenní záležitosti malý a milý rituál, s láskou si ráno uvaří kafe a s láskou ho pije a přitom se dívá z okna na ulici a usmívá se do koruny stromu...
:pussa:

Ja proste nevim, jak zacit.... jak mam byt alespon trosku stastna v me situaci? Nedari se mi nic! Proste se neumim radovat z nejakeho kafe....
Je mi to uz jedno. Budu zit jak doposud a holt na chlapy kaslu. :kapitulation: Bud me nekdo chce takovou, jaka jsem nebo teda nic. Neumim se PRETVAROVAT!

A porad nechapu, proc se skoro kazda debata na Babinetu stoci k tomu, ze se MUSIME mit radi. :vissla:

Venuše napsal(a):

Selimko, to bych brala! Jenom se neumim kamaradit s muzskyma, vzdycky se se mnou chteji vyspat, maji sladky recicky a ja to pak udelam. Tedy pokud se mi libi.

Jasně, že se s tebou chtějí vyspat, když se jim líbíš a přitahuješ, je, buď tomu ráda, že jsi v kurzu :rolleyes:. No a TY TO PAK UDĚLÁŠ - a kdo tě nutí, abys to udělala? Není to tak, že to chceš udělat? Protože na všechno musí být dva :rolleyes:.
A to já mám kámoše se kterým nespím, chtěl se mnou chodit, ale já řekla ne a zůstalo u prima tahů jednou za někdy. Pak mám dalšího, kterého znám 13 let, byl můj milenec, chtěl by být stále, ale je ženatý, a já chtěla víc, tak jsme si to vyjasnili, a je to. Přátelé jsme nadále, a nic na našem hezkém vztahu se nezměnilo. :reta: Je to moje zlatíčko a jedna z nejlepších duší které znám.
Takže Venuše, děláš z chlapů padouchy a pak se divíš..... Chm ;).

Pandorraa napsal(a):

venuše napsal(a):

Zrejme jsi zila v tolerantnejsi zemi.... tady uz staci, kdyz slysi, ze mam jiny prizvuk a uz se otaceji zady. :/

Boha jeho, tohle snad neni mozny :dumbom:
Ty snad budes tvrdit, ze tam kde zijes, neni voda H2O.... potazmo jinde je H2Ojejší.... :(

Bohuzel je to tak. Misti lidi si mysli, ze jsou nejlepsi na svete.... a jsou to takovy hovada, ze uz ani neztracim cas se s nima bavit. :lyssna:

venuše napsal(a):

A porad nechapu, proc se skoro kazda debata na Babinetu stoci k tomu, ze se MUSIME mit radi. :vissla:

Protože to je to nejdůležitější. Ale ne MUSIME. Mělo by to tak být. Když se budeš mít ráda, neporazí tě ve tvém  životě žádná katastrofa. Bohužel nás k tomu rodiče ani škola neučí, dokonce ani často netušíme, že něco takového, jako "mít se rád" existuje a co to znamená. :(  Ve mně vypěstovali pocit, že jen když dělám vše "dokonale", dobře se učím, jsem hodná, tak mne "mají rádi" a já se mám ráda.  Jinak ne. A dle mé divné logiky mi pak přišlo, že jsem "hodnotný" člověk jenom tehdy, když jsem dokonalá. (Co to vůbec je, být dokonalá? ) A pak odešel můj manžel a já měla pocit, že jsem tak strašně moc k ničemu, když jsem si "nezasloužila", aby se mnou zůstal, že jsem si řekla, že se strašně nenávidím, že ani nemám právo být na tomto světě, že mým dětem bude na světě líp bez tak otřesné matky, že jsem se rozhodla odejít. Nechápala jsem, jak bych se já, takový nemožný a ošklivý člověk, mohla mít ráda. A ono je to úplně jinak - mít se rád.

venuše napsal(a):

ircarodejnice napsal(a):

Selima je Bozska :D Jen dal a houst.

Taky jsem zila mimo CR...a mohu potvrdit, ze pratele i pritele si mozno najit kdekoliv. Chce to jen (si) verit a neco pro to delat.

Zrejme jsi zila v tolerantnejsi zemi.... tady uz staci, kdyz slysi, ze mam jiny prizvuk a uz se otaceji zady. :/

Prízvuk je najmenej... Ten sa dá vypilovať, teda ak je ochota... Horšie je, ak sa TY SAMA stále cítiš ako cudzinka - potom ťa tak berú aj ostatní. Ja som žila v krajine, kde sú uzákonené dva jazyky, a ani jedným som vlastne nehovorila... hoci som obom rozumela. Hovorila som jazykom susednej krajiny, ale zasa domáci mi rozumeli, tak sme sa nejako dohovorili, pričom všetkým ale bolo jansé, že SOM cudzinka. Ale nikomu to nevadilo, ani mne. Cítila som sa tam veľmi dobre, tú krajinu som si normálne adoptovala. A nepríjemných zážitkov som mala minimum. Prevažovali jednoznačne pozitívne. 
Predtým som bola nedobrovoľne pol roka v Nemecku, a uznávam, že východní Nemci boli na cudizncov po*ní. Ale tam sme sa zasa(s kolegami z vysokej) pohybovali medzi ostatnými študentmi nemčiny-cudzincami, prípadne sme komunikovali s Nemcami, čo sa chystali študovať na Slovensku, a dalo sa... Tešila som sa domov, ale pritom som našla na tom pobyte aj pozitíva. Objavovala som krásy Nemecka, miesta, kde pôsobil Luther, Goethe, Schiller, maliari ako Hansovia Holbeinovci, A. Duerer, a iní... Krásne katedrály, ešte z katolíckych čias... Galériu Zwinger, organové koncerty v kostoloch - to je úžasný zážitok... Baltické pobrežie, úplné iné ako teplé moria, ale pritom so svojským lenivým pôvabom... Všade sa dá nájsť aj niečo pekné, záleží len na očiach, ktoré sa dívajú...

Venuše, do diskuzí tady často nepřispívám, ale některé diskuze čtu zvlášť důkladně, protože mi také mají co říct - také jsem občas nahoře a obbčas dole - asi jako každá/ý z nás. Ale fakt je ten, že všechny rady, které tady "padly" jsou skvělé a skutečně platí a fungují. Je to jen o tom, že Ty nechceš. Zatím. Platí takové pořekadlo, že "všechno jde, když se chce. Jen malé dítě nejde" :) Držím palce.

(Ň)Adra: tak předně Seli, TOBE že je 39??!!??!?!? to je snad vtip nééé, já myslela že ti tak 30 - 32 ... ? To jsi mi teda fakt vyrazila dech...vubec na to nevypadáš...
39 a 1/2... presnejšie... Kujem za kompliment :gloria: :pussa: poteší. Hoci dnes som práve skonštatovala, že ten fešák, čo mi ukazoval môj budúci byt, je už pre mňa fuckt primladý... :grater: By som sa cítila ako paedofilka. To už nie... :/

Uz od detstvi jsem zvykla se o sebe postarat SAMA! Mam se dobre, jsem financne zajistena, umim makat....

Venuše,
když čtu tyhle věty, mám dojem, jako by ti někdo opakovaně tvrdil, že právě tohle nikdy nedokážeš. Jinak řečeno - vnucený pocit vlastní neschopnosti.Zdá se mi, že jsi skoro všechnu sílu a lásku k sobě samé, kterou v sobě máme všichni, spotřebovala na to, abys někomu dokázala, že to umíš. Neříká ti to něco?

adra napsal(a):

majkafo....Tebe neznám ale to co jsi zde popsala, svoji cestičku, kousek svého života, své trápení,pokus o sebevraždu...jak jsi se ale dokázala odrazit ode dna...kousek po kousku, den po dni.....jsi obdivuhodná....pokaždé když se zde dočtu jak někdo někam došel...mám velmi krásný pocit...a sama si uvědomuji že jak se to těžké tak je to snadné...těžké je si přiznat že TO mužem dokázat jen a jen my sami, že TO za nás NIKDO neudělá...tu změnu v Tvém příspvěku je toho tolik rásného...děkuju Ti za nej...a přeji hodně štěstí........ :pussa:

Adro, moc děkuju. :D Ráda čtu tvé příspěvky. :par:

Fakt, Venuše, ja som na tom podobne ako ty, a hoci finančne sa mi začalo dariť len nedávno, nikdy som nejako nefňukala a nikdy som sa nevešala na krk chlapom, ani som nečakala na bohatého a krásneho podnikateľa, čo mi vyrieši život. Ale OKREM TOHO VŠETKÉHO ma ešte ten môj život baví a som rada na svete... Nebojujem, ale pomaličky pracujem, makám pre peniaze i na sebe, na stálom zodkonaľovaní, a popritom si všímam svoje okolie... Ľudí, zvieratá ai veci...

Venuše napsal(a):

Je mi to uz jedno. Budu zit jak doposud a holt na chlapy kaslu.

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁCHJÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ  :mad: :dumbom:

Ty nejobyčejnější věci jsou v životě nejkrásnější. Člověku, který má rád sám sebe, který našel lásku a štěstí v sobě, dělají život nádherným. Přála bych všem lidem, aby se jim tohle podařilo. Kolikrát ve svém životě jsem si říkala, že se mi navenek všechno daří, mám skvělou rodinu, koupili jsme si vysněný domeček, dovolené u moře, dobrá práce, proč se teda tak často uvnitř cítím hnusně? Protože jsem si myslela, že lásku mi může dát jen jiný člověk, že štěstí je v tom, když se mi splní, co si přeji. Až teď, v mých téměř 44 letech vím, že lásku má člověk v sobě, jen ji musí najít, že štěstí je v tom, když si přeji právě to, co mi teď život přináší. :)
Je takový film o nějaké holčičce, která byla sirotek, přišla bydlet ke své tetě a každého učila, že vždy se najde něco, z čeho se člověk může radovat.
Přišlo mi úžasné a jakoby procitnutí ze slepoty, když byly mé děti malé, šli jsme na procházku a ony viděli, že po chodníku leze brouček, že je na zemi hezký kamínek, že je moc prima jít na procházku v pláštěnce, holinkách a brouzdat kalužemi (já jsem tam ze své dospělosti už nedohlédla :( ) a jak se dovedly radovat z takových obyčejných věcí. Potom děti vyrostly, už mě nikdo neupozorňoval na broučky, na to, že na hradě už princezna rozsvítila světlo (tím hradem byla meteorologická stanice na Milešovce, kterou jsme viděli z okna) , že se těší, jak jim budu před spaním číst pohádku. A já jsem zase oslepla.

venuše napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

venuše napsal(a):

Zrejme jsi zila v tolerantnejsi zemi.... tady uz staci, kdyz slysi, ze mam jiny prizvuk a uz se otaceji zady. :/

Boha jeho, tohle snad neni mozny :dumbom:
Ty snad budes tvrdit, ze tam kde zijes, neni voda H2O.... potazmo jinde je H2Ojejší.... :(

Bohuzel je to tak. Misti lidi si mysli, ze jsou nejlepsi na svete.... a jsou to takovy hovada, ze uz ani neztracim cas se s nima bavit. :lyssna:

Můžeš to změnit! Lidé se navzájem ovlivňují. Nějak se chováš a ani nevíš, že večer před spaním si na tebe vzpomenou 3 cizí lidé kterým tvůj postoj k věcem utkvěl v paměti. A možná si řeknou, jo ta je v pohodě, chci být lepší. Lidi a svět se mění na základě nových impulsů které tam vnášíme MY. Každý svým malým dílem ovlivnuje okolí a nepatrná změna jako lavina má dalekosáhlý dosah.

Majkafo, přidávám se k ostatním. Moc hezké.

Majkafo, Tvůj příběh jsem před rokem nesledovala, ale poté, co jsem si tady přečetla Tvůj příběh - ty spolykané prášky a ta další cesta..... jako bych viděla sebe. :) Moc Ti gratuluji, že jsi to tak skvěle zvládla :pussa: Jsi úžasné stvoření :hjarta:.

Venuško, můžeš nám prozradit, v které zemi jsi??? A PROČ???
Víš, já bych chápala, že jsi v jiné zemi kvůli práci...potažmo penězům...ale když tam nejsi spokojená, proč nezkusíš zem jinou, nebo se nevrátíš do svý domoviny ??? Já vím, že je to klišé a obehraná písnička, ale "všude je chleba o dvou kůrkách" a všude se prostě musí makat !!! A když teda makám v zemi, kde jsem outsajdr, tak buďto zatnu zuby, vydělám si a mažu domu, nebo jim dokážu svým přístupem a pílí, že se mýlí !! Zkrátka jim to natřu !!
:dumbom::dumbom::dumbom:

Děkuji za pochvalu. Jsem z toho celá nesvá. :D Nedokázala jsem to sama, podílela se na tom spousta lidiček, někteří z nich ani netuší, že i oni zapadli do mozaiky mé záchrany. Má cesta není u konce, bude to ještě hoodně práce, vlastně napořád,  ale jsem už schopna na sobě pracovat víc sama. Doteď mne víc než rok na mé cestě nesly ruce spousty skvělých lidiček, teď už dokážu jít dál sama a jen  sem tam potřebuju podepřít. Snad dokážu někoho na jeho cestě "poponést" jednou já, když nebude mít sílu jít sám. Přála bych si někdy v Sazka Aréně nebo na Strahově :D shromáždit všechny lidičky, kteří jste mi pomohli a poděkovat vám.  Je mi ctí, že jsem vás na své cestě potkala. :hjarta:

majkafo..s tou Sazka Arenou je to tak krááásnýýý....opravdu moc hezké:-)))))
píšeš že čteš ráda mé příspěvky...vidíš ... já se tak trochu stydím že "tě neznámů nebo neregistruju...na druhou stranu všechno se pro něco dejě...že jo... :) A TAKY TI DEKUJU

venuše, tvuj postoj který jsi shrnula do věty: že zustanes taková jaká jsi, kašleš na chlapy a ještě proč se mít ráda...já myslím že bys konečně měla s barvou ven a přznat se že jis nás celou dobu houpala...nemůžu uvěřit tomu že existuje někdo takvý jako ty...promin...já jsem toho na sobě zatím udělala pramálo a když jsem slyšela větu "pracovat na sobě" tak mi to znělo trapně...jako klišé...prostě CO TO JAK JE???? a dnes vím že to jde ALE MUSI se chtít....a zase jsme u toho MUSI...NEMUSI SE NIC....máš to ve svých rukou stejně jako já a každá z nás tady....tak holka....už se prosím prober....:-))))  :pussa:

Milá majkafo,
víš, nemyslím, že je to pochvala...víc souznění, pochopení a radost...ohromná radost... :hjarta: :)

venuše napsal(a):

Bohuzel je to tak. Misti lidi si mysli, ze jsou nejlepsi na svete.... a jsou to takovy hovada, ze uz ani neztracim cas se s nima bavit. :lyssna:

Ha ha! tak to bych skoro rekla, ze zijes v Americe :P
Jenze at tam nebo nekde jinde, nejsou "hovada" jen lilde okolo, vis??? Ty mas dost velke ego na to, abys mistnimi lidmi pohrdala - skoda, ze se neumis branit jinak -  ale zas je prilis male na to, abys jim to "natrela", jak by to jiste zvladla Daky.

Pro tebe je skoda kazde rady, protoze ty ji sice zvednes, obratis v ruce a pak zahodis s tim, ze to NEJEDE. A mas pravdu: NEJDE TO.

Nejsi schopna se zamyslet ani nad pribehem, ktery tu tak hezky napsala majkafa. A ona byla pred rokem na rozdil od tebe opravdu na dne, ona vi, jake to tam je... Stejne jako lvice, jako Irencarodejnice... ty holky maji svou zkusenost s tim, kam je dovedly takovy kecy, ktery tady vypoustis pres pismenka ze sebe ty :rolleyes: 
Tobe se celkem nic nedeje, jen nejsi zatim schopna pripustit, ze si nedokazes pritahnout a udrzet toho spravnyho chlapa. Chybu hledas na strane muzu, pritom NEFUNKCNI jsi ty  :jojo:
Zkus se alespon zamyslet nad tim, co napsala Largo... Protoze tam nejspis bude ten zakopany pes.

Pochybuju o tom, ze vubec chapes, co rikam.... zatim se nechytas vubec na nikoho. Nechapu, proc tu jsi, kdyz sis okamzite postavila zed, pres kterou ma sanci prelezt jen ten, co nese plnou nusi asi tak tohohle tovaru: ťuťu ňuňu chudinko, ty hnusny bestie chlapi te ale vubec nedokazou ocenit, sou hnusny a osklivy, takovou princeznu si vubec nezaslouzi, jsou ble a fuj, ze ti ublizujou...bla bla bla......

No a nebo ten, kdo ma tri orisky pro Venusi: v prnim Certifikat na ublizenost, ve druhem Chlapa a ve tretim Navod, jak s Chlapem zachazet

Je tu nekdo takovy???? Halooooooooooo :vissla:

adra napsal(a):

majkafo..s tou Sazka Arenou je to tak krááásnýýý....opravdu moc hezké:-)))))
píšeš že čteš ráda mé příspěvky...vidíš ... já se tak trochu stydím že "tě neznámů nebo neregistruju...na druhou stranu všechno se pro něco dejě...že jo... :) A TAKY TI DEKUJU

venuše, tvuj postoj který jsi shrnula do věty: že zustanes taková jaká jsi, kašleš na chlapy a ještě proč se mít ráda...já myslím že bys konečně měla s barvou ven a přznat se že jis nás celou dobu houpala...nemůžu uvěřit tomu že existuje někdo takvý jako ty...promin...já jsem toho na sobě zatím udělala pramálo a když jsem slyšela větu "pracovat na sobě" tak mi to znělo trapně...jako klišé...prostě CO TO JAK JE???? a dnes vím že to jde ALE MUSI se chtít....a zase jsme u toho MUSI...NEMUSI SE NIC....máš to ve svých rukou stejně jako já a každá z nás tady....tak holka....už se prosím prober....:-))))  :pussa:

Absolutne si nedelam legraci. Ja proste nevedela, ze musim pracovat na sobe (hlavne vnitrne), aby me mel nekdo DOOPRAVDY rad. Kdyz byl chlap hajzl, hledala jsem chybu u nej a ne u sebe. Protoze podle me si nemohl nikdo prat lepsi zenskou.... tak jak je to vlastne s tim mym sebevedomim, kdyz dokazu napsat TOHLE?

adra napsal(a):

majkafo .....já se tak trochu stydím že "tě neznámů nebo neregistruju...

Ale registruješ. :D

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pid=162897#p162897

Largo napsal(a):

Uz od detstvi jsem zvykla se o sebe postarat SAMA! Mam se dobre, jsem financne zajistena, umim makat....

Venuše,
když čtu tyhle věty, mám dojem, jako by ti někdo opakovaně tvrdil, že právě tohle nikdy nedokážeš. Jinak řečeno - vnucený pocit vlastní neschopnosti.Zdá se mi, že jsi skoro všechnu sílu a lásku k sobě samé, kterou v sobě máme všichni, spotřebovala na to, abys někomu dokázala, že to umíš. Neříká ti to něco?

Nedelala jsem vsechno jen proto, abych si neco dokazala.... spis proto, ze za me nikdy nikdo nic neudelal. Proste to jinak neslo, musela jsem prezit. Vsechna energie je ted pryc.

majkofa,
ty jsi fakt BOREC :))) Doufam, ze te uz konecne taky poznam osobne  :par: Ty jsi pro mne zivym dukazem toho, ze to jde, kdyz se chce.
I kdyz....
Sakra! Ted mne napada, ze nase prvni rozhovory se podobaly tomu, ktery tu ted vedeme s Venusi..... Taky tam byla zed, pres kterou se nedalo prelezt. Ale je fakt, ze casem jsi ji zacala pomahat bourat i z te tve - druhe strany :)
Protoze jsi zacala CHTIT!
Snad to Venuse zvladne taky a nebude muset spadnout tak hluboko jako ty......

A jeste jednou: jsi BOREC :))) Jsem presvedcena, ze ty ten dar, ktery jsi ziskala - pomahat skrze svuj prozitek i druhym lidem - rozhodne nepromrhas :)

venuše napsal(a):

tak jak je to vlastne s tim mym sebevedomim, kdyz dokazu napsat TOHLE?

Venuše, není ta "chyba programu" právě v tomhle? Sebevědomí bývá různé. Není tohle náhodou tvé EGO, které tě oslepuje?

dakota napsal(a):

Venuško, můžeš nám prozradit, v které zemi jsi??? A PROČ???
Víš, já bych chápala, že jsi v jiné zemi kvůli práci...potažmo penězům...ale když tam nejsi spokojená, proč nezkusíš zem jinou, nebo se nevrátíš do svý domoviny ??? Já vím, že je to klišé a obehraná písnička, ale "všude je chleba o dvou kůrkách" a všude se prostě musí makat !!! A když teda makám v zemi, kde jsem outsajdr, tak buďto zatnu zuby, vydělám si a mažu domu, nebo jim dokážu svým přístupem a pílí, že se mýlí !! Zkrátka jim to natřu !!
:dumbom::dumbom::dumbom:

Mila dakoto, diky za radu.
Uz jsem to tu nekde psala, ale jeste jednou... ziju tady skoro 20 let, mam tady "domov", deti se tu narodily a vyrostly, jeste nejsou samostatne a tak je tady nemuzu nechat a vratit se. Ony do Cech nechteji. Opravdu tu nejsem kvuli penezum.....nejsem zadna zlatokopka..... proste se tu mam dobre, protoze je tu fantasticke socialni zabezpeceni a tak se i lide, kteri maji mene, maji dobre. Bohuzel diskriminace je tu hodne citelna...
Takze vratit se do domoviny, to jo, ale zatim to nejde.

Pandorraa napsal(a):

Snad to Venuse zvladne taky a nebude muset spadnout tak hluboko jako ty......

Zavidim vsem, ktere jste to dokazaly.... ja jen nevim, kde zacit.... asi to jeste neni tak tragicky, abych si vzala zivot, i kdyz uz jsem o tom premyslela.... nedokazu to. Nekdy si preju, abych se dalsi den uz neprobudila.... a porad se probouzim a musim zase dal.:(

Tak jak teda mam zacit? Jen tak... ze dne na den? Nevim jak?

Realita je ted a tady...

Takze, i kdyz jsem, ci se aspon tak tvarim, chapavy muz a mam neuprímnou snahu tzv. "pomoci", s upřímnou účastí a pokusem o vcítění..,
tak jsem uplne unavenej a vysatej příspěvky Venuše. Mám rád dlouhé diskuse o depresích a černotách v nás. A není mi cizí se v tom někdy patlat. Ale tohle je na mě asi už moc.

Už nemám energii ne opakování pořád toho samého. Což mi přijde jako zajímavý moment. Na začátku jsem měl energii Venuši něco psát. Ale diskuse s tebou, Venuše, mě postupně odradila od dalšího. Ne že bych byl extra dobrý radílek, ale jen říkám můj pocit z té diskuse.

Co mi přijde jako další zajímavý bod, je to, že sem na tuto VEnušinu diskusi chodím už jen kvůli příspěvkům ostatních. Majky, Poletuchy, Pandorryy, Avalonky, Lvice, Lupiny a dalších. Ne proto, že by ty příspěvky byly veskrze optimistické a vždy veselé, často jsou o obdobích smutku - ale pokaždé tam je aspon spetka vůle. Vůle a chtění mít lepší život, víra v to, že nejsme hříčkou osudu a máme možnost něco udělat. Jít ven, přečíst si knihu, odejít ze země, kde se nám nelíbí...mít se rád.

A přijde mi, že zrovna tohle muži na ženách obdivují (kromě tisíců dalších věcí). Tu schopnost života. Radovat se z malých věcí a zvládat problémy, pod kterými by se většina mužů zhroutila nebo by potřebovala 4 páry rukou, aby to zvládla.

majkafo...tak teda jsi mi vzala vítr z plachet tím odkazem:-))) skutečně tě registruju...a ted jsem si jen "potvrdila" jakým předělem jsi skutečně prošla :godlike: :godlike: :godlike:

Nicolasi,

mozna te to unavuje, ale ja opravdu nevim, kde a jak a kdy zacit! Omlouvam se za svou neschopnost. :dumbom:
Mam se tedy zitra rano podivat z okna a rict si: ach, to je krasny den? A pak zjistit, ze ten den zase stal za ho :-)??? Budu na tom lip?

Jo,fajn, ale kde je to "tady" ?? Švédsko ?? Švýcarsko?? Teda jestli to neni tajný !! ;)
Víš, mám kamarádku Ukrajinku, mám kamaráda Roma, Slovenku, kluka z Konga a je mi fuk, jaký jsou národnosti, jsou to prostě skvělí , pracovití lidé !!! Já jsem tady "doma", oni ne. A je úplně jedno, proč tu jsou. Ale oni se usmáli na mě, tak ten úsměv sakra musím vrátit !!! A tak to prostě funguje !! Když se budou šťourat v tom , že jima VŠICHNI opovrhujou, protože jsou odjinud, tak ničeho nedosáhnou !!! Takže pokud nehodíš všechny "domácí" do jednoho xenofobního pytle a ty první se usměješ, nebudeš sama .....jen se malilinko obávám, že budeš vždy sama i v kruhu 100 lidí... :/

dakota napsal(a):

Takže pokud nehodíš všechny "domácí" do jednoho xenofobního pytle a ty první se usměješ, nebudeš sama .....jen se malilinko obávám, že budeš vždy sama i v kruhu 100 lidí... :/

Mas pravdu. Jedine, kdy se dokazu odvazat a na kazdeho se smat je, kdyz jsem opila. Pak mam furu pratel. Jinak jsem uvnitr samy komplex.

a kde že to tedy přebýváš venuše??? :P

Venuse,

behem 5minut se realita opet zmenila :-))
Pobavilas me otazkou: tak jak mam teda zacit? :-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Jsi fakt vtipna a tvuj smysl pro humor se mi zacina libit. Ne ze bych ho musel mit kazdy den, ale ted me pobavil.

PS: zacni tim, ze si prectes diskusi jeste jednou znovu od zacatku.
PS2: zacni dychat... to snad zvladnes. nedelam si pr.... Opravdu si sedni a zacni dychat. Nadech, vydech... A predstav si, ze neni na svete nikdo, kdo by ti poradil. Nexistuji zadni hloupí ani chytří radílci, žadné holky z Babinetu, žádní psychologové. Ale představ si, že někde v tobe je určitě zakodované řešení - to řešení, které měla v sobě už Eva s Adamem at uz tomu verime ci ne.

Pekny vikend.

Napadlo me, ze když už je to jaro, tak bych rád viděl Avalonku, Pandorruu, Lvici a další!!! Bude nějaký sraz v Praze? Anebo něco jako minisraz - jsem sociofobik a větší množství lidí mi nedělá dobře :-)

Pandorraa napsal(a):

majkofa,
ty jsi fakt BOREC :))) Doufam, ze te uz konecne taky poznam osobne  :par: Ty jsi pro mne zivym dukazem toho, ze to jde, kdyz se chce.
I kdyz....
Sakra! Ted mne napada, ze nase prvni rozhovory se podobaly tomu, ktery tu ted vedeme s Venusi..... Taky tam byla zed, pres kterou se nedalo prelezt. Ale je fakt, ze casem jsi ji zacala pomahat bourat i z te tve - druhe strany :)
Protoze jsi zacala CHTIT!
Snad to Venuse zvladne taky a nebude muset spadnout tak hluboko jako ty......

A jeste jednou: jsi BOREC :))) Jsem presvedcena, ze ty ten dar, ktery jsi ziskala - pomahat skrze svuj prozitek i druhym lidem - rozhodne nepromrhas :)

Ano, Pan, bylo to tak. Stejné hovory jako s Venuší. Nechtěla jsem, zdálo se mi být pravdivým to, co mi napsal můj manžel, že jsem tak zlý člověk, že takového druhého těžko na světě najít. A proto jsem chtěla, ale jenom umřít. Mám tady veliký hřích, zneužila jsem vědomosti o podvědomí a mockrát denně jsem si v duchu říkala, umírám, umírám. A málem jsem doopravdy umřela. Za to se hrozně stydím a byla to ode mne velmi zlá věc, kterou jsem provedla. Ale asi jsem tenkrát nemohla jinak.
Tobě vděčím obzvláště za strašně velikou pomoc, protože tys byla dlouho jediná, kdo mě nelitoval ale nakopával a bez tebe bych se možná ještě dnes nechávala litovat, nebo spíš by to ty skvělé lidičky tady už dávno přestalo bavit. Tys mě první pro mne šokujícím způsobem donutila začít přemýšlet.
Pamatuješ? Tenkrát jsi mi napsala, že je ti líto toho člověka, kterému dostanu za "úkol" jednou pomoct já, když teď procházím tak těžkou skouškou, abych mu pak dokázala pomoct. Abych se to naučila. Že ten člověk bude na tom asi hoodně špatně, mnohem hůř, než jsem byla já. Doufám, že to zvládnu, jestli taková chvíle nastane.

Teda Venuše, suma sumárum jsme zatím přispěly na Tvé téma 222 příspěvky (jůůů to je krásné číslo :)). Tolika energie, postřehů a myšlenek jsme Ti věnovali a ty sis z toho nic neodnesla? No to je na pováženou, budu se muset nad svými příspěvky zamyslet :/ :gloria:.

..nerozumím tomu, jak je možné někde žít 20 let, založit rodinu...a nemít nikoho, žádné přátelé a známé...co jsi celou dobu dělala ? Snad jsi neměla dobrovolné domácí vězení...

Dastinka napsal(a):

..nerozumím tomu, jak je možné někde žít 20 let, založit rodinu...a nemít nikoho, žádné přátelé a známé...co jsi celou dobu dělala ? Snad jsi neměla dobrovolné domácí vězení...

Ne, Venuše v tom DOBROVOLNÉM domácím vězení sedí dál. Škoda. Tady venku svítí nádherně sluníčko, a hřeje... a příroda voní...

Doubravko, áááno, u nás je tak krásně. Modrá obloha, krokusy v parku, už se moc těším, až půjdu parkem domů. Cítit to teplé (na únor :o) sluníčko v zádech, víkend před sebou. Jupíííííí :jojo:

Venuško, svý téma jsi otevřela 13.2. Fakt sis nevšimla,že se tady na tebe , pravda, jen virtuálně usmívá spousta lidí ?? Že jim nejsi fuk ?? A je úplně jedno, jestli použili :dumbom: nebo :pussa: !!! Není to dost k tomu si teda ráno říct : no dobře, tady nic moc ALE tam někde mezi internetovejma drátama je pár lidiček, kterým stojím za ten čas, aby na mý volání odpovědělo !! Sakra to vůbec není málo !!! Jen tohle pomyšlení by ve mě zvedlo nesmírnou dávku energie k tomu, abych viděla svět hezčí !!

Teda, jde internet vůbec drátama ??? :rolleyes::rolleyes::rolleyes:

jo už vííím co jsem chtěla napsat!!!! jak jsem si přečetla Dakotku:-))) mimochodem zdravím Tě křehká blondýnko:-)))) :pussa:
že jak psala někde poletucha...že večer před usnutím si uvědomit že na nás myslí minimálně tři  cizí lidé....to jako jóóóó...jen mě co se toho promele hlavou než usnu a těch lidiček co tam ne proběhne ale chvíli se zdrží!!!!!

Venuše, nedělej nic "nasilu", nenuť se. To není o tom, že si zítra ráno sedneš a budeš MUSET říct - ach, to je krásný den. Jen se tak koukej. Třeba nemysli vůbec na nic. A možná z toho okna zahlédneš třeba to, jak se třpytí kapky deště na větvích stromu a napadne tě - to je ale hezký obrázek. Nebo si ještě jednou přečteš ty knížky, cos už četla - Miluj svůj život atd. a neřekneš o nich, že jsou k ničemu. Nebo je ani nepřečteš. Jen nad tím, co tam píšou, zkusíš přemýšlet, jestli by se tam nenašlo něco pro tebe. Podíváš se na ně jinýma očima. Ne odsouzením, ale řekneš si, co když na tom, co tady píšou, přece jenom něco je? Já jsem jedno odpoledne na podzim ležela na zahradě a nepřála jsem si nic, než být mrtvá. Kolem mne byla spousta šeříkových keřů. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi milovala vůni šeříků, jak jsem děkovala bohu, že mi dopřál takovou krásu v mém životě. A najednou mě napadlo, že chci přežít do jara, abych zase mohla vonět k šeříkům. Že bych ještě jednou ráda stála po kolena v moři a děkovala bohu, že mi dopřál poznat v mém životě moře - něco úžasného, majestátného, s tisíci proměn. Moře, na které se vydržím dívat hodiny a hodiny a stále je pro mne nové, jiné, a stále nádherné a neuvěřitelné. Taky jsem se tady ptala. Nejdříve jsem nevěděla, co mám dělat. Pak už jsem věděla co, ale volala jsem, Pan, Axi, všichni, vím co, ale řekněte mi - JAK? Já vlastně stále pořádně nevím jak. Neumím napsat žádný "recept". Jen jsem najednou přestala být taková "urputná", nechávala jsem se nést, koukala jsem, naslouchala, četla, psala a začalo to přicházet tak nějak samo. Stále chodím do té skupiny k psycholožce a asi ještě dlouho budu, ale teď už i trošku vím JAK. Už některé myšlenky v sobě umím ovládnout a zaměřit mysl jinam. Už mám na to v sobě sílu. Určitě ti to půjde, když jsem to dokázala já, která jsem vůbec nevěděla, o čem mi to tady píšou. Zvládneš to. Začneš časem i sama chtít. Jen na tom chtění netrvej tak urputně, nech to k sobě volně přijít. Ale ani to nezavrhuj a neodmítej.

Hééj, Slunečnice !!  :godlike::godlike::godlike:  to je za tu "křehkou" :gloria: :pussa::pussa::pussa:

Při čtení Venušiných příspěvků mě napadá přirovnání k debatě ve filmu Vesničko má středisková...doktor versus pacient a jeho konečné doporučení aby se pacient zajel podívat do Pelhřimova - také bylo všechno špatně, měl všechny možné nemoci na které nebyl lék...Tato debata mi připadá už jako házení hrachu na stěnu...

Dastinka napsal(a):

Při čtení Venušiných příspěvků mě napadá přirovnání k debatě ve filmu Vesničko má středisková...doktor versus pacient a jeho konečné doporučení aby se pacient zajel podívat do Pelhřimova - také bylo všechno špatně, měl všechny možné nemoci na které nebyl lék...Tato debata mi připadá už jako házení hrachu na stěnu...

Myslím, že ne :)

Dastinka napsal(a):

..nerozumím tomu, jak je možné někde žít 20 let, založit rodinu...a nemít nikoho, žádné přátelé a známé...co jsi celou dobu dělala ? Snad jsi neměla dobrovolné domácí vězení...

Dastinko, já tomu rozumím. Jsem taky "v cizině". Jsem Slovenka. Žila jsem celé ty roky jen pro svou rodinu, mé přítelkyně ze školních dob jsou mooc daleko a nové jsem si nenašla. A najednou, když odešel ten, na kom jsem byla totálně psychicky závislá, můj muž, jsem se cítila být na světě úplně sama. Rodiče i sestry 500 km daleko. Kamarádky taky. Byl pro mne pocitově hrozný 31. prosinec 1992. Ve 23.59 jsem ještě byla doma, ve své rodné vlasti Československu, a v 00.00 jsem byla "v cizině", s jiným státním občanstvím, jakoby mě ta pomyslná hranice, která nás v tu půlnoc rozdělila, odřezala od mých rodičů a sestřiček. Ve městě, kde bydlím, jsem neznala nikoho, protože před 5 lety jsme si tam koupili domek a přestěhovali se a stále jsme byli jen spolu s manželem. Z práce jsem spěchala domů za svou rodinou. A najednou jsem byla úplně sama. To už se mi nesmí nikdy stát. Věř, je to možné - nemít "nikoho". Já jsem neměla ani jazykovou barieru a stejně jsem se dobrovolně odsoutila k samotě, k závislosti na jediném člověku.

To by bylo jedině dobře a sama bych si přála aby tato debata Venuši aspoň malinko pomohla :)

Dastinka napsal(a):

..nerozumím tomu, jak je možné někde žít 20 let, založit rodinu...a nemít nikoho, žádné přátelé a známé...co jsi celou dobu dělala ? Snad jsi neměla dobrovolné domácí vězení...

Domaci vezeni jsem mela.... pak jsem se rozvedla a nekolikrat prestehovala. Taky jsem byla spoustu let bez prace a starala se o deti... nedostala jsem se mezi lidi. Spolecensky zivot je tu temer nulovy.
Vim, ze to zni zase neuveritelne a jako vymluvy, ale je to hola skutecnost. :(

Takovej hrách co tu hází Majkafa Dakota Lvice Avalonka Pandora............    :godlike:

a dozvíme se kde bydlíš...proč mě to tak znervozňuje...???  :co:

tak jako slunečnice každým dnes otáčím se za sluncem...tradááááá pápá lálá tuli tuli...ťululum....jsem :reta:

Dastinka napsal(a):

Při čtení Venušiných příspěvků mě napadá přirovnání k debatě ve filmu Vesničko má středisková...doktor versus pacient a jeho konečné doporučení aby se pacient zajel podívat do Pelhřimova - také bylo všechno špatně, měl všechny možné nemoci na které nebyl lék...Tato debata mi připadá už jako házení hrachu na stěnu...

Paneboze, ty asi nechapes, jak je to pro me tezky? Zila jsem jistym zpusobem 45 let a ted "musim" vsechno zmenit. Dokazala jsem toho tolik, ale tohle asi nedokazu. Chce to spoustu casu a leta utikaji.... chci byt stastna TED a ne az na stary kolena. Ja uz si pripadam strasne stara ted.

Tak mi prosim vas vsichni piste, at uz mi to konecne dojde. Moc si toho cenim.

Díky majkafo, zase se mi trochu rozšířil obzor a dle tvých předchozích příspěvků :godlike: A o to víc si myslím, že Venuši Tvé životní vzestupy a pády mohou mnohé dát a pomoci :godlike:

Víš Venuše, také jsem si kdysi ( a není to tak dávno) myslela, že když mám 34 let, jsem svobodná a bezdětná jsem méněcenná. Ale čím déle chodím na babinet a čtu různé přípspěvky zjišťuji, že jsem naprosto v pohodě, čtu o mnohem větších trablech či dokonce tragédiích. Mimo jiné, mám mentálně postiženého bratra, který dochází do denního stacionáře a jsou tam lidé, kteří jsou hodně, ale opravdu hodně postižení a měla bys vidět jakou mají ze života radost - hrají divadlo, dělají nádherné věci z keramiky, ze dřeva, dokáží utkat krásné dekorace... Nebo třeba lidé s tělesným handicapem...vždy si můžeš najít "něco" pro co bude stát za to žít a hlavně se těšit ze života ;)

řekla bych první pozitivní vlaštovka venuško :)
to je reakce na tvuj předchozí příspěvek....

Venuše, nikdo z nás se jen nevznáší, stejně jako ty máme období jednou nahoru a jednou dolů. To je přece přirozené. I já mám své tmavé dny :rolleyes:, ale vím, že přejdou, že je to normální.
JAK? Tak především začít, a chtít začít. Maličkostmi. Co takhle usmát se na pár úplně cizích lidí kolem sebe? Říci někomu něco hezkého? Zajít si do restaurace na oblíbené jídlo (a neříkej, že žádné nemáš) a pak si říct, jé to byl táák dobré a báječné, to jsem si to užila..... :). Vzít si nějakou humornou knížku, která tě rozesměje....... I kdyby to měl být komiks Asterix a Obelix to je fuk, zkus být na chviličku tím hravým dítětem, které má radost z maličkostí, jak Majkafa napsala z broučků na cestě....... Dívej se kolem sebe a hledej, choď více do přírody......

Stejně jako Majkafa jsem měla období cca rok, kdy mě nic, ale vůbec nic netěšilo, chodila jsem jako tělo bez duše, cítila jsem jen smutek, prázdnotu a hrozitánskou šeď v sobě....... A ta šeď se měnila na černé mraky, až úplně zčernala...... Vlastně ani nevím, kde jsem v sobě vzala tu sílu a razanci to změnit :). Možná jsem silnější, než jsem si myslela, nevím. Ale jde to, když chceš......... Jednou jsem tady řešila svůj problém a dostala jsem skvělou radu:

Lvice, přestan ted chvíli psát a pozorně si přečti všechny příspěvky ke své osobě, hlavně ty s jemnými náznaky. Sepiš si je v bodech na papír. Uvidíš tam nakonec jen pár bodů, návod a směr. Ale musíš číst pomalu a pozorně.

Udělala jsem to a moc mi to pomohlo. Poletuško, díky :). Zkus to také tak.......

Takže tuto dobrou radu předávám dál.

Prosím, nevzdávejme to. Vždyť u mne jste házely "perly svini" a "hrách na zeď" od listopadu 2005 do října 2006, než to začalo být lepší. Díky, že jste to nevzdaly. To bylo tak úžasný, když jste vy - dakoto, Míšo II, ffly i  Oxi v jednu deštivou říjnovou sobotu vyrazili do ÚL a vytáhli jednoho človíčka, který se cítil být tím nejsmutnějším na celém světě, do ZOO. Nikdy nezapomenu.
Daky, pamatuješ, jednou na ICQ jsi se mne zeptala, co bych dělala, kdybych šla po ulici a přede mnou by upadlo dítě a rozbilo si kolínko. Řekla jsi mi, že bych se na něj určitě usmála, řekla, že to nic není a dítě by se přes slzičky rozesmálo. Víš, já bych mu tenkrát řekla, ty chudinko malá, no to je ale rána, to tě musí bolet a pomalu bych brečela s ním. To není pro to dítě dobré. Dobré je to, co bys udělala ty. Nechápala jsem, proč by ses na něj usmála. Teď už tomu rozumím. Dík že jsi mne to naučila.
Venuše, omlouvám se, že se ve tvém tématu nějak moc "roztahuju". Nějak to na mne přišlo.

Majkafa: Venuše, nedělej nic "nasilu", nenuť se.

Nedelam nic uz deset let a porad cekam, ze se neco zmeni samo od sebe. Musim s tim neco udelat.... jinak nema muj zivot vubec cenu.

venuše napsal(a):

... chci byt stastna TED...

:supr:
:pussa:

venuše napsal(a):

Majkafa: Venuše, nedělej nic "nasilu", nenuť se.

Nedelam nic uz deset let a porad cekam, ze se neco zmeni samo od sebe. Musim s tim neco udelat.... jinak nema muj zivot vubec cenu.

Venuše, to "nedělej nic" je myšleno trošku jinak. Myslím tím, abys neříkala, chci být šťastná TEĎ :D a chci a chci a musím. ;) Jen si tak v sobě tíško říkej, chci se změnit. Pracuju na tom. Ne URPUTNĚ, tak nějak s lehkostí.
Jestli večer řekneš, že ten den byl stejně na ho :-), řekni si k tomu ještě, že to nevadí, že ten zítřejší bude určitě lepší, a když ne, tak ten příští. Jestli ti to trošku půjde, přečti si ještě jednou Miluj svůj život. Nebo Moc podvědomí. Dej si dohromady takovou svoji afirmaci. A třeba večer, když se stulíš do pelíšku, si ji před spaním opakuj. Tvé podvědomí ti splní vše, co si budeš doopravdy přát. Nemusíš mu říkat, jak to má udělat. Jen mu řekni, co chceš. Ono už bude vědět jak. Chce to být ve stavu, že si to nejen říkáš, že to i cítíš a pak to podvědomí vezme za své a začne na tom pracovat. I Pan mi to poradila. Já si říkám každý večer, dokud neusnu: Cítim v sobě klid a harmonii. Mám skvělý byteček a v něm krásně teplíčko. Jsem vlídná, laskavá a statečná žena. Mám skvělé děti. Jsem dobrá, mí přátelé mě mají rádi. (Protože jsem kdysi nevěřila, že by mě někdo mohl mít ještě rád a vím, že oni mě mají, jen jsem o tom musela sama sebe přesvědčit, abych uvěřila), ...

A strašně rychle teď usínám. A už delší dobu cítím, že to, co říkám, je pravda. Už jsem ti to včera psala, jak to dělám. Opravdu to funguje. Od září 2005 do listopadu 2006 jsem téměř nespala, a když, tak jen díky práškům na spaní. A teď už krásně spím, jako mimino. A když si přes den vzpomenu, taky si tu svou afirmaci odříkám. A ono se to najednou stává skutečností. :D

venuše napsal(a):

Nicolasi,

mozna te to unavuje, ale ja opravdu nevim, kde a jak a kdy zacit! Omlouvam se za svou neschopnost. :dumbom:
Mam se tedy zitra rano podivat z okna a rict si: ach, to je krasny den? A pak zjistit, ze ten den zase stal za ho :-)??? Budu na tom lip?

Těžká otázka..já se kdysi seznámila s lidmi, o jejichž přátelství jsem velice stála. Tak jsem s nimi začala jezdit, ale byli pořád takoví rezervovaní.Až jeden natáčel večerní hovory na magneťák a já se USLYŠELA..a zděsila jsem se.Mluvila jsem, jako bych měla na krajíčku - a pořád. Taky že jo, ale bylo jasno, že tímhle nikoho neoslním.Tak jsem dělala - víš co? Denně jsem stála před zrcadlem a učila se mluvit a tvářit normálně. Děti se pitvořily se mnou, manža nadával, tak jsem to snažila podnikat, když nebyl doma. DŮVOD, já měla dost silný důvod, Venuše a když je dostatečný důvod, člověk udělá i nemožné. Možná bych zkusila se natočit, nebo se nechat radši natočit, vidět je lepší, než poslouchat, co děláš blbě. A když pořád nic neuvidíš (aspoň kousek z toho, co tu vidíme my všichni), pomáhá večer si sednout a zamyslet se, co bylo ten den hezkého. Samozřejmě, že ti ta tvoje kverulantka začne okamžitě oponovat: "jó? a co by se asi tak MNĚ mohlo stát hezkýho?" atd., však víš. Takže TY jí řekni:" buď prosímtě chvilku zticha a nech mě přemýšlet: tak hezké bylo..."atd., však ty víš. Kverule začne vřeštět:"tak to se ti zdálo hezký, jó? A co tamto?.."atd. Kverulovaly ti takhle někdy děti? Takže tak nějak ten dialog vypadá.:grater::jojo:Tak hodně štěstí do té dálky, Venuše!

majkafo:-)))
no ale když já sama nevím co bych chtěla tak to je průser...vím že bych chtěla být šťastná....a to je to jediné.....:)

přeji vám krásný víkedn VSEM  :pussa:

Taky pádím domů. Připojuji se ke slunečnici, pa a užijte si víkend :pussa: !

Venuše,
majkafa nenapsala "nedělej nic"  ale   "nedělej nic násilím",  to je velký rozdíl. Víš co, čti jinak - pomalu, počkej tak dlouho, až v tobě každé slovo vyvolá nějaký pocit. Bude to chtít hodně času, možná několik večerů nebo týdnů, ale stojí ti to za to. Jestli se ti bude chtít brečet nebo cokoliv, cos sama sobě zakázala - udělej to. Tak jako najdeš slzy, najdeš i úlevu a cestu, kudy na to. A vem si k ruce něco, co máš ráda a co můžeš pohladit, projevit kousek něhy a lásky. Klidně třeba kytku nebo plyšáka, cokoliv, jestli nemáš doma nějakého zvířecího mazlíka. Nebo aspoň polštář do náruče, aby se bylo čeho chytit. A když ti bude blbě, je jedno jak moc, tak křič, jsme tady. :)

lupi, to znám. Co jsem se se svým "druhým já" nadohadovala. Jak mi stále šeptalo, že nejsem k ničemu, že si nezasloužím žít. Že vše je hnusné a zbytečné. Až to mé první já mluvilo skutečně nahlas, že to tak není, že jsem "hodná holčička", aby to druhé šeptací překřičelo. I když jsem šla po ulici, mluvila jsem nahlas. Už chápu, proč někteří lidé mluví nahlas, kdysi mi připadali divní. No, i já jsem jim připadala divná, ale musela jsem to druhé já nějak překřičet, aby mě nezničilo. A teď? Vlastně až v tuto chvíli jsem si uvědomila, že už několik měsíců to druhé já mlčí a nešeptne ani slovíčko. Že už jsem jenom první já - to pozitivní.

Venuše, neboj se. Základem je si pořád opakovat Selimy větu: být sám se sebou není špatná společnost. Za tu by Seli měla dostat Nobelovku. Ty sice říkáš, že se máš ráda, ale z tvých vět to nekouká. Chce to začít mít radost ze života a začíná se u drobných radostí: že svítí sluníčko atd. Dělat si malé radosti, chválit se, když se ti něco povede a taky se usmívat. Jde to pomalu, ale jde to. A najednou si uvědomíš, že ti lidé, ano, ti lidé, co tě buď nevnímali nebo si tě nevšímali, se taky usmívají. Fakt to funguje. A pozorně si přečti Majkafy příspěvky, ten návod tam máš jak na dlani. Držím ti moc palce, to půjde, uvidíš.

Venuše, já jsem se cítila špatně i v práci. Dělám hodně zodpovědnou práci, je závislá i na spolupráci s jinými a někdy jsou velké problémy. V noci jsem nespala, bála jsem se, jestli to děláme dobře, jestli nebude průšvih. A teď? Nebojím se. Usmívám se na lidi kolem sebe a oni mi vycházejí najednou vstříc a pomáhají. Když od nich něco potřebuju, jsou najednou vstřícní a příjemní. A mně je konečně po tolika letech života krásně.

majkafa napsal(a):

Je takový film o nějaké holčičce, která byla sirotek, přišla bydlet ke své tetě a každého učila, že vždy se najde něco, z čeho se člověk může radovat.

Jmenovala se Polyana, četla jsem i knížku ...dobrá inspirace :)

majkafa napsal(a):

lupi, to znám. Co jsem se se svým "druhým já" nadohadovala. Jak mi stále šeptalo, že nejsem k ničemu, že si nezasloužím žít. Že vše je hnusné a zbytečné. Až to mé první já mluvilo skutečně nahlas, že to tak není, že jsem "hodná holčička", aby to druhé šeptací překřičelo. I když jsem šla po ulici, mluvila jsem nahlas. Už chápu, proč někteří lidé mluví nahlas, kdysi mi připadali divní. No, i já jsem jim připadala divná, ale musela jsem to druhé já nějak překřičet, aby mě nezničilo. A teď? Vlastně až v tuto chvíli jsem si uvědomila, že už několik měsíců to druhé já mlčí a nešeptne ani slovíčko. Že už jsem jenom první já - to pozitivní.

Hmmmm....některé já umí být pěkná sviňa, co:dumbom:

Venku svítí sluníčko, jdu se projít po břehu Labe, pak nasednu na vláček a pojedu domů za mým synkem, který mi včera řekl - Mami, co já bych si bez tebe počal. Mám tě moc rád.  :-) A před půl rokem na mne křičel, že mě nenávidí za mou zbabělost, napsal mi sms, abych se přestala konečně válet v posteli, (ze které jsem některé dny skutečně nebyla ani schopna vstát kvůli těžké depresi)  vstala a začala být zase tou jeho mámou, která vždy věděla, co má dělat a jak si poradit, který říkal, že jsem ho svým chováním už navždy ztratila. A že kdyby mohl, tak by utekl někam hodně daleko, tak jako utekla má dcerka, na kolej, kde zůstala celé léto, nepřijela o víkendech, nepřišla za mnou do nemocnice, protože nevěděla, jak mi pomoct. Teď se mi dcerka vrací, téměř každý den mi píše, jak si žijí se svým přítelem, dneska jí pošlu mailem recepty na jídla, která chce vařit o víkendu. A když přijede, tak se spolu chlupáčkujem a chlupáčkujem a je nám spolu krásně. Teď vím, že za to, jak se teď cítím, mi ta práce na mně stojí. A když se cítím hezky, přináším tím radost i mým nejmilším, mým dětem.

majkafa napsal(a):

Venku svítí sluníčko, jdu se projít po břehu Labe, pak nasednu na vláček a pojedu domů za mým synkem, který mi včera řekl - Mami, co já bych si bez tebe počal. Mám tě moc rád.  :-) A před půl rokem na mne křičel, že mě nenávidí za mou zbabělost, napsal mi sms, abych se přestala konečně válet v posteli, (ze které jsem některé dny skutečně nebyla ani schopna vstát kvůli těžké depresi)  vstala a začala být zase tou jeho mámou, která vždy věděla, co má dělat a jak si poradit, který říkal, že jsem ho svým chováním už navždy ztratila.

Labe? Bydlíme na stejné řece?? Vlastně ty na ní asi pracuješ, co, když tě čeká cesta drahou..Tak hezký pasone.

Já bych se s Vámi chtěla podělit o vynikající knihu - pozor - beletrie ! Právě jsem ji dočetla. Nejde ani tak o děj, krásně se čte a je krásným návodem jak se mít ráda. Holky, přečete si ji!! Tam je využití toho, o čem tady stále píšeme a čteme v praxi !!! Nevím přesný název, ale je to poslední výtvor Susan Kubelky - Mimi Tulipanová se to jmenuje (bo nějak podobně). A stojí za to i starší knížka - Ofélie se učí plavat.:)

Nicolas napsal(a):

Venuse,
....
Napadlo me, ze když už je to jaro, tak bych rád viděl Avalonku, Pandorruu, Lvici a další!!! Bude nějaký sraz v Praze? Anebo něco jako minisraz - jsem sociofobik a větší množství lidí mi nedělá dobře :-)

Aj ja chcem zraz! :hjarta: :pussa: Vidieť babky, čo už poznám, spoznať tie, čo nepoznám(Majkafo... ;) ) a aj toho očarujúceho Marťana :rodna: Nicolasa...

majkafa napsal(a):

Venku svítí sluníčko, jdu se projít po břehu Labe, pak nasednu na vláček a pojedu domů za mým synkem, který mi včera řekl - Mami, co já bych si bez tebe počal. Mám tě moc rád.  :-) A před půl rokem na mne křičel, že mě nenávidí za mou zbabělost, napsal mi sms, abych se přestala konečně válet v posteli, (ze které jsem některé dny skutečně nebyla ani schopna vstát kvůli těžké depresi)  vstala a začala být zase tou jeho mámou, která vždy věděla, co má dělat a jak si poradit, který říkal, že jsem ho svým chováním už navždy ztratila. A že kdyby mohl, tak by utekl někam hodně daleko, tak jako utekla má dcerka, na kolej, kde zůstala celé léto, nepřijela o víkendech, nepřišla za mnou do nemocnice, protože nevěděla, jak mi pomoct. Teď se mi dcerka vrací, téměř každý den mi píše, jak si žijí se svým přítelem, dneska jí pošlu mailem recepty na jídla, která chce vařit o víkendu. A když přijede, tak se spolu chlupáčkujem a chlupáčkujem a je nám spolu krásně. Teď vím, že za to, jak se teď cítím, mi ta práce na mně stojí. A když se cítím hezky, přináším tím radost i mým nejmilším, mým dětem.

Tak to ti moc preju! Memu synovi je 18 a je to uzavreny typ, skoro se se mnou nebavi, jen hraji priblble hry na pocitaci. On vi, jak strasne smutno mi je a je mu to uplne jedno. Dceri je 12 a uz me taky nepotrebuje....
Nebudu se jim vnucovat.

A ešte niečo z obdobia antiky ľudstva - mojej puberty.... Mala som cca 15-16 rokov a silný dojem, že mi nerozumejú nielen vlastní rodičia(tento pocit sa mi občas nutkavo vracia), ale prakticky nikto. Zdalo sa mi, že ma tu zabudli pri odlete nejakí Marťania a že títo pozemšťania myslia, cítia a rozprávajú inak ako ja. Bola to pravda pravdúca, len som si neuvedomovala, že do tejto izolácie som sa pasovala JA SAMA. Čítala som zhruba dve-tri knihy denne(učeniu som moc nedala) a žila som vo svete svojich predstáv, kam som nikoho nepúšťala, takže mi potom samozrejme nikto nerozumel. Bola som mimoriadne labilná a ovplyvniteľná a po niekoľkomesačnej frustrácii, pocitoch márnosti a prečítaní knihy Utrpenie mladého Werthera som dvakrát celkom dobrovoľne strčila hlavu do trúby. Zachránil ma čiastočne zmysel pre zodpovednosť(bála som sa, že mladší brat sa vráti domov, zazvoní a na Mars odídeme tým pádom obidvaja naraz), čiastočne silné spojenie so životom, tá neviditeľná niť, ktorá mi pri druhom pokuse viedla ruku a vypla za mňa kohútik, otvorila okno a v knižnici siahla po knihe V. Leviho Autogénny tréning. Mne zmenila život ako prvá konkrétne táto kniha. Vďaka nej som urobila prvý, akokoľvek malý krôčik, po ktorom nasledovali ďalšie. A objavila som zázrak: Pozemšťania boli celkom milí, občas ma podržali pod pazuchou, keď som padala a mala pocit, že už nevládzem, inokedy sa smiali na mojich vtipoch a opätovali mi úsmev. Nie všetci, ale darilo sa mi obklopovať sa malým množstvom podobne vyladených ľudí, ktorí rozumeli aj mojej Marťanštine(Marťania mi dúfam odpustia :godlike: )... Preto som už nikdy tú hlavu do trúby nestrčila a aj po rozchode s bývalým som radšej hľadala ďalších ľudí, ktorí by mi rozumeli - už presvedčená, že sú aj takí, len treba hľadať. Čím sa človek viac vymyká priemeru, tým ťažšie si hľadá duševných súpútnikov. Ale tým viac sa asi poteší, keď ich nájde... Ty si už našla, len to netušíš. Vieme to všetci okrem teba :jojo: :co:

Venuše,
ale oni tě potřebují, hrozně moc....jinak jsou odsouzeni k tomu, čím procházíš teď ty, bude jim chybět láska. :hjarta:

venuše napsal(a):

Tak to ti moc preju! Memu synovi je 18 a je to uzavreny typ, skoro se se mnou nebavi, jen hraji priblble hry na pocitaci. On vi, jak strasne smutno mi je a je mu to uplne jedno. Dceri je 12 a uz me taky nepotrebuje....
Nebudu se jim vnucovat.

ÁÁÁÁÁÁÁÁ! Už někdo zjistil, kde to ta venuše bydlí??Jedu ji zamordovat bez ohledu na následky a výdaje!!!Co ti ty chudinky děti udělaly?? Poslouchej, můro- to je tvůj SYN, ne tvůj muž a rytíř na bílém koni!!!Anebo víš co?  Schválně...??Že nedokážeš říct, co baví a těší tvoje děti, čeho se bojí a co nesnesou..??Há??

Venuše: Memu synovi je 18 a je to uzavreny typ, skoro se se mnou nebavi, jen hraji priblble hry na pocitaci...
Myslíš ako na rozdiel od teba, veselej a otvorenej extrovertky? Sakra, ako sa ti mohol narodiť taký protiklad...?!!! :dumbom:

venuše napsal(a):

majkafa napsal(a):

Venku svítí sluníčko, jdu se projít po břehu Labe, pak nasednu na vláček a pojedu domů za mým synkem, který mi včera řekl - Mami, co já bych si bez tebe počal. Mám tě moc rád.  :-) A před půl rokem na mne křičel, že mě nenávidí za mou zbabělost, napsal mi sms, abych se přestala konečně válet v posteli, (ze které jsem některé dny skutečně nebyla ani schopna vstát kvůli těžké depresi)  vstala a začala být zase tou jeho mámou, která vždy věděla, co má dělat a jak si poradit, který říkal, že jsem ho svým chováním už navždy ztratila. A že kdyby mohl, tak by utekl někam hodně daleko, tak jako utekla má dcerka, na kolej, kde zůstala celé léto, nepřijela o víkendech, nepřišla za mnou do nemocnice, protože nevěděla, jak mi pomoct. Teď se mi dcerka vrací, téměř každý den mi píše, jak si žijí se svým přítelem, dneska jí pošlu mailem recepty na jídla, která chce vařit o víkendu. A když přijede, tak se spolu chlupáčkujem a chlupáčkujem a je nám spolu krásně. Teď vím, že za to, jak se teď cítím, mi ta práce na mně stojí. A když se cítím hezky, přináším tím radost i mým nejmilším, mým dětem.

Tak to ti moc preju! Memu synovi je 18 a je to uzavreny typ, skoro se se mnou nebavi, jen hraji priblble hry na pocitaci. On vi, jak strasne smutno mi je a je mu to uplne jedno. Dceri je 12 a uz me taky nepotrebuje....
Nebudu se jim vnucovat.

Tohle myslíš vážně????  :usch:

Jezismarja Venuse, tak jsem to tady jen proletla, ale ty tvoje hlasky me dostaly.. hlavne ta posledni o tech detech...no tak to je perla

Koukej se sebou neco zacit delat, zacni zit sama pro sebe, uc se mit se rada - dostala jsi tady spoustu vybornych rad a hodne podpory, tak si toho vaz.

A fakt by me taky zajimalo, kde zijes..vypada to na severni pol.
A nejses nahodou Kozoroh?

Bublinko, ahooooj! :)

Jsem taky kozoroh, tím to asi nebude.
Co vůbec šeci máte proti kozorohům?

Nič! :pussa: Ja mám niekoľko kamošiek Kozorohýň(Kozorožiek??? :o ) ... Akurát s chlapmi-Kozorohmi skoro nemám skúsenosti :/ - asi sa nepriťahujeme, ani ako kamaráti...

Ahojky Poletucho,
tak ty jsi taky Kozoroh..no to tedy koukam...to bych do tebe nerekla   :D
Me zivot prihral do cesty nekolik Kozorohu a snad oni jedini me dokazou vytocit tou svou tvrdohlavosti. :dumbom:

Zažila si už Pannu alebo Býka...? :D

S Bykama vychazim skvele, znam jich hodne, ale Panny skoro zadne.. to je v dnesni dobe nedostatkove zbozi :D
A Byci me tvrdohlavi nepripadaji..
Ale ti Kozorohove....ja bych je rezala  :D
Dala jsem si zavazek, ze s Kozorohem uz nikdy do vztahu ani do postele..a uz jsem to zase porusila..:rolleyes:
..to bude asi karma   :D :D

SOM DOŽIVOTNÁ PANNA...! :cool: Kto to o sebe môže povedať :lol: ...?

Inak, Bublinka, aj mne sa takto stále dokola motá pár znamení... Beriem to ako znamenie hviezd ;)

bublinka napsal(a):

S Bykama vychazim skvele, znam jich hodne, ale Panny skoro zadne.. to je v dnesni dobe nedostatkove zbozi :D
A Byci me tvrdohlavi nepripadaji..
Ale ti Kozorohove....ja bych je rezala  :D
Dala jsem si zavazek, ze s Kozorohem uz nikdy do vztahu ani do postele..a uz jsem to zase porusila..:rolleyes:
..to bude asi karma   :D :D

Bubli, bubli....
já bych se taky někdy řezala. :dumbom:
Ale chlapi kozorohové jsou něco ouplně jiného než kozorožkyně, víš?
Stejně jako nádherná ženská pasivita a oddanost a přiblblá mužská pasivita a oddanost ve vztazích nejni to samé.

A taky, jak ty určitě víš, záleží na mnoha jiných věcech než na postavení slunce.

Toliko boj za kozorohy. :cool:

bublinka napsal(a):

S Bykama vychazim skvele, znam jich hodne, ale Panny skoro zadne.. to je v dnesni dobe nedostatkove zbozi :D
A Byci me tvrdohlavi nepripadaji..
Ale ti Kozorohove....ja bych je rezala  :D
Dala jsem si zavazek, ze s Kozorohem uz nikdy do vztahu ani do postele..a uz jsem to zase porusila..:rolleyes:
..to bude asi karma   :D :D

tak to já ti půjčím svou Pannu třeba na celý prázdniny.:vissla: Kozorozi jsou umanutí, ale panny jsou..no panny. Nedotčené. Moc toho k nim nepronikne.A teď pozor -už jsi měla co do činění s Pannou, která má ascendent v Kozorohu a na tom ascendentu Mars? Tak tu ti chci půjčit..:vissla::vissla:

No dovoľ???!!! Ja som teraz DOTKNUTÁ Panna... Bacha na mňa :D ...!

lupina montana napsal(a):

A teď pozor -už jsi měla co do činění s Pannou, která má ascendent v Kozorohu a na tom ascendentu Mars? Tak tu ti chci půjčit..:vissla::vissla:

Šmarja, chudák holka, kde to chytla?

Na druhou stranu Mars v kozorohu je super!

Ja sa našťastie o svojom ascendente len DOMNIEVAM(mama buď nebola pri pôrode, alebo pri vedomí - nepamätá si, kedy som sa narodila :grater: ...).

poletucha napsal(a):

bublinka napsal(a):

S Bykama vychazim skvele, znam jich hodne, ale Panny skoro zadne.. to je v dnesni dobe nedostatkove zbozi :D
A Byci me tvrdohlavi nepripadaji..
Ale ti Kozorohove....ja bych je rezala  :D
Dala jsem si zavazek, ze s Kozorohem uz nikdy do vztahu ani do postele..a uz jsem to zase porusila..:rolleyes:
..to bude asi karma   :D :D

Bubli, bubli....
já bych se taky někdy řezala. :dumbom:
Ale chlapi kozorohové jsou něco ouplně jiného než kozorožkyně, víš?
Stejně jako nádherná ženská pasivita a oddanost a přiblblá mužská pasivita a oddanost ve vztazích nejni to samé.

A taky, jak ty určitě víš, záleží na mnoha jiných věcech než na postavení slunce.

Toliko boj za kozorohy. :cool:

A co pořád máte? Já mám jednu dceru v Kozorohu(tu druhou mmch ve Štíru:|) a další dvě kamarádky a ještě pár dětiček..Kozorozi jsou fajn! Jo, jsou umanutí, když to na ně přijde, ale jsou to skály v příboji života!( ještě aby skály byly nějaké naměkko!)

Já, lupinko, proti kozorohům fakt nic nemám :cool:

Ani ja...! :rock: :hjarta:

poletucha napsal(a):

bublinka napsal(a):

Bubli, bubli....
já bych se taky někdy řezala. :dumbom:
Ale chlapi kozorohové jsou něco ouplně jiného než kozorožkyně, víš?
Stejně jako nádherná ženská pasivita a oddanost a přiblblá mužská pasivita a oddanost ve vztazích nejni to samé.

A taky, jak ty určitě víš, záleží na mnoha jiných věcech než na postavení slunce.

Toliko boj za kozorohy. :cool:

Kdyz ja potkala Kozorohy i Kozorozkyne a oni byli nemlich to samy :D :D
Jo,jo,  ja vim, ze to je slozitejsi, ascendety, descenty a jiny legracky..
Lupina, diky za nabidku, Pannu si nepujcim, staci mi stadecko Kozorohu :D

Dost plkani, jdu varit,pa,pa :)

poletucha napsal(a):

lupina montana napsal(a):

A teď pozor -už jsi měla co do činění s Pannou, která má ascendent v Kozorohu a na tom ascendentu Mars? Tak tu ti chci půjčit..:vissla::vissla:

Šmarja, chudák holka, kde to chytla?

Na druhou stranu Mars v kozorohu je super!

No kde jsem ho chytla..byl krásnej jak sám Merkur a já věděla prd... No co, nikdo jinej by mě k určitým věcem nedonutil:)A  Mars v Kozorohu je jak snajpr na střeše..Ale jak říkám, nestěžuju si.I když bych popravdě byla radši, kdyby ten snajpr nemířil dovnitř, ale ven...:/ To však už není věc Marta a Kozoroha, to je fakt...

Venuše a dáváš ty dětem najevo, že je máš ráda? Pohladíš je, obejmeš je?  Jdeš za synem a třeba si s ním zahraješ na počítači? Co děláš společně s dcerou? Hrajete nějaké hry, chodíte na procházky, povídáte si? Mám děti 15 a 10 let a vím že mě oba potřebujou, dcera se chodí mazlit až moc a syn když ho někdy obejmu nebo pohladím po vlasech rozhodně neuhýbá.
Ptáš se jich na jejich problémy, co je trápí, z čeho mají radost?
A ty, máš nebo měla jsi nějaké zájmy, záliby, co tě baví, co máš ráda?
Ty jsi máma, ty bys měla děti milovat a dát jim to najevo. Tady bys asi měla začít.
A přestat pohrdat lidmi, mezi kterými žiješ, ale snažit se je pochopit,jestli jsou spokojení a proč. Zatím jsi nenapsala zemi ani kontinent, kde žiješ, nedovedu si představit zemi, kde by to mohlo být tak hrozné. Nezapomínej, že tvé okolí je tvým zrcadlem, tak jak se k němu chováš ty, tak se chová ono k tobě.

bublinka napsal(a):

Lupina, diky za nabidku, Pannu si nepujcim, staci mi stadecko Kozorohu :D

Dost plkani, jdu varit,pa,pa :)

To snad není pravda. Já jsem teda rychlejší, než chytřejší! Odešlu zprávu dřív, než ji napíšu..
Tam mělo být že dobře děláš. :-)))

xkisek napsal(a):

Venuše a dáváš ty dětem najevo, že je máš ráda? Pohladíš je, obejmeš je?  Jdeš za synem a třeba si s ním zahraješ na počítači? Co děláš společně s dcerou? Hrajete nějaké hry, chodíte na procházky, povídáte si? Mám děti 15 a 10 let a vím že mě oba potřebujou, dcera se chodí mazlit až moc a syn když ho někdy obejmu nebo pohladím po vlasech rozhodně neuhýbá.
Ptáš se jich na jejich problémy, co je trápí, z čeho mají radost?
A ty, máš nebo měla jsi nějaké zájmy, záliby, co tě baví, co máš ráda?
Ty jsi máma, ty bys měla děti milovat a dát jim to najevo. Tady bys asi měla začít.
A přestat pohrdat lidmi, mezi kterými žiješ, ale snažit se je pochopit,jestli jsou spokojení a proč. Zatím jsi nenapsala zemi ani kontinent, kde žiješ, nedovedu si představit zemi, kde by to mohlo být tak hrozné. Nezapomínej, že tvé okolí je tvým zrcadlem, tak jak se k němu chováš ty, tak se chová ono k tobě.

Samozrejme ze jim to davam najevo. Snazim se s nima neco delat, ale ony nemaji zajem. Driv jsme se synem hravali hry na pocitaci.... ted uz nechce, s dcerou jezdim na vylety, ona chce jezdit na koni, tak ji tam vozim, i kdyz mi konirna smrdi.... hlavne ze ona je stastna. A taky se hodne mazlime, jen ja ted v posledni dobe moc nechci.
Opravdu nevim, jestli me zase az tak moc potrebuji a jestli by jim nebylo lip beze me.

Nechci psat, kde ziju, ale je to v zapadni Evrope. Nekomu by treba mohlo dojit, kdo jsem. Rikas nepohrdat lidma, kde ziju.... ale jak by ses chovala ty, kdyby oni pohrdali tebou? Mela bys je za to rada? Vzdyt i moje deti jsou za svuj polovicni cesky puvod nalezite diskriminovany.... a tak bych mohla pokracovat.....

Uááááááá !!!! A chci a chci a chci bejt negativní, a nikdo mě nemá rád, já taky nemám nikoho ráda, a jsem chudák, páč jsem JENOM  Češka, eště k tomu poloviční.... :dumbom::dumbom::dumbom:
Venuško, čti to po sobě, proboha !!! Jsme stejně starý, stejně nemáme chlapa, stejně máme děti....NIKDY ,nikdy bych z huby nevypustila, že mě můj syn nepotřebuje !!!! Bude tě tvý dítě VŽDYCKY potřebovat !! I když mi do očí bude řvát, že mě nepotřebuje, tak je to jen ze zoufalství , protože mě  právě tolik potřebuje !!!
Taky jsem byla něčí dítě....a maminka mi strašně chybí...strašně moc bych jí potřebovala...už není. :(

A ještě něco...tvý děti nemůžou bejt diskriminovaný ...protože pak by byly nešťastný..a chtěly by jinam!! Nevím, kde se narodily, jestli v zemi "neznáma", nebo tady...ale pokud tam...jak můžou vědět, že tady je to horší ??? Z vyprávění ???

dakoto,

do Cech jezdime pravidelne za moji mamou. Deti to tam znaji moc dobre a kdyz jsme tam par dni, tak uz chteji domu. A moc dobre vedi, ze kdybychom se prestehovali do Cech, cekal by nas jen podnajem v nejake garsonce, ve skole by nerozumely ani slovo a hodne moc by musely slevit ze svych naroku.
Dobre, souhlasim s tebou, ze me potrebuji.... abych jim dala najit, dala penize, starala se o jejich pohodli. Ale kdyz potrebuju ja je, tak nemaj cas. Zrovna tak jako moje matka, za kterou jedu pres pul Evropy a pak se ani nezepta, jak se mam, takze zase jedu nasrana zpatky.... :grater:

Tak kde jinde se mam vypovidat nez tady na Babinetu?

Venuše, myslím, že obavy z toho, že Tě někdo pozná mít nemusíš. Nezaregistrovala jsem žádné osobní informace a kromě toho, v zahraničí žije spousta Čechů. A i kdyby náhodou - je spousta holek, které o sobě napsaly mnohem víc a strach nemají. Ale nutit Tě určitě nikdo nebude ;)

Co kdyby sis pro začátek pořídila nějakého domácího mazlíčka - psa, kočku...kterým bys mohla "vylít" srdíčko a "pokecat" s nima ;) ? Možná by se přidaly i děti :)

Tvoje děti tě potřebují především proto, abys je milovala!!!!!!!!!   Kdyby tě ztratily, najíst by jim dali třeba v děcáku, ale mateřskou lásku jim přece můžeš dát jenom ty!

Kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce - hledá důvody... :dumbom:
--------

Děti Tě potřebují, potřebovala jsem mámu ve dvanácti, v osmnácti, potřebuju jí i teď, ale bohužel... Ale chápu, že to nevidíš, ale potřebují ji jako záchytný bod pro sebe, ne aby si ona dělala záchytný bod z nich!

Doubravka napsal(a):

Kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce - hledá důvody... :dumbom:
--------

Děti Tě potřebují, potřebovala jsem mámu ve dvanácti, v osmnácti, potřebuju jí i teď, ale bohužel... Ale chápu, že to nevidíš, ale potřebují ji jako záchytný bod pro sebe, ne aby si ona dělala záchytný bod z nich!

Přesně tak, Doubravko!
Hernajs, proč to taky nedovedu tak hezky napsat? :)

Jasně, chápu a Babáček je tu od toho !! ;)
Prostě mě mrzí, že tak šmahem odsoudíš všechny okolo sebe !! Ono i to, že ani nechceš napsat, kde žiješ o něčem svědčí. To, že by tě někdo mohl identifikovat...vždyť jestli je to tak hrozný, ten někdo by se třeba mohl zamyslet sám nad sebou !! Nebo třeba být chápajícím přítelem !!
Tak, jak se cítíš, nemilovaná a zbytečná, to máme každej...jéžiš, když si čtu svůj příběh..ale zároveň jsem během chvíle přišla na to, že ti lidé, kteří mě zvedaj na nohy to dělaj nezištně !! Jen tak, prostě z empatie, z lásky k bližnímu !!! Klidně místo toho, aby se bavili na netu serfováním, tak poslouchaj moje nářky a foukaj bolístky !! Tenkrát jsem si, i jim, slíbila, že až budu narovnaná a s hlavou vztyčenou, že to budu vracet. Tak vracim... ;)
K tématu děti..ony zdaleka nepotřebují peníze nebo pohodlí, ony potřebují především lásku !!! Pochopení, trpělivost, úsměv .  (Maně si vzpomínám, jak na mě můj syn řval, že mě nenávidí a přitom mu tekly slzy z očí a já věděla, že je to proto, že mě miluje, jen neví, jak s tím naložit) Takže když máš pocit, že na tebe nemaj čas, když je potřebuješ,tak počkej, ..ony na to přijdou !! Nebo ty na ně taky nemáš čas, když tě potřebují? Dej s nima řeč a řekni jim to !! Když budeš šťastná doma, vnější šťestí příjde taky....
A maminka?? Není její postoj jen její zoufalství, že nemá dceru "po ruce" , že na ní dcera nemá čas, když jí potřebuje ?? Ono udržovat láskyplný vztah přes hory doly dá taky docela fušku !

Sakra, ja moji mamu taky potrebuju.... ale ona na me kasle. Kdyz ji telefonuju, mluvime alespon hodinu a z toho tak maximalne 5 minut o mne. No, mozna me i to jednou bude chybet.

Jsem vam VSEM vdecna za vase rady.... nemam opravdu nikoho jineho!!! :godlike:

dakota:

Prostě mě mrzí, že tak šmahem odsoudíš všechny okolo sebe !! Ono i to, že ani nechceš napsat, kde žiješ o něčem svědčí. To, že by tě někdo mohl identifikovat...vždyť jestli je to tak hrozný, ten někdo by se třeba mohl zamyslet sám nad sebou !! Nebo třeba být chápajícím přítelem !!

Ja se proste stydim za muj zpackanej zivot.... a nejvic ze vseho lituju dne, kdy jsem poznala toho magora, se kterym jsem odesla do ciziny. A vim, ze mi to spousta lidi preje. Proto nechci, aby me nekdo identifikoval.

Pozri, ja som tiež žila a pracovala v zahraničí a keď som prišla na víkend domov, čakala som, že sa všetci zo mňa pos..ú... A oni mi pritom začali rozprávať, ako sa mi museli starať o psa, vybaviť za mňa veci(asi tak 3 za pol roka) a dávali mi to celkovo vyžrať. Alebo mi rozprávali zdĺhavo  a podrobne klebety o všektých ľuďoch, ktorých poznám :rolleyes: . Ale ja už som to tak nebrala, tiež som sa nejako dlho nezdržala, šla som si po svojom... A keď som odchádzala, mama ma nabalila, ako keby v západnej Európe neexistovalo jedlo a otec mi vliekol tašku až na letisko - tlačil sa so mnou, aj keď som si brala taxíka. Dávali mi náklonnosť najavo skrátka svojsky. Napríklad ma mrzelo, že mi za celého pol roka zavolali raz, aj to len vtedy, keď niečo potrebovali. Skrátka si povedali, že oni sú dôchodcovia(čo fakt sú), tak nech vyviniem iniciatívu ja... Ale neberiem to v zlom, vždy to tak bolo, oni sú skrátka šetrní a pasívni a čojaviemčo a ja som tá, ktorá má byť iniciatívnejšia... Holt je to tak nastavené. A vo vzťahu k deťom mi to pripadá logické, že formu  a intenzitu vzťahu nastaví rodič a nie dieťa... Tak to proste je.

Selimko, me moje mama vzdycky udela domaci nudle do polivky, ktery mam strasne rada a dela je i presto, ze ma strasny bolesti. Ale ja bych radsi nez ty nudle, aby se mnou resila moje zivotni problemy. Jenomze to ona pak dela, jako ze neslysi a hned staci hovor na jeji problemy s penezi a se zdravim. A pritom ma vsechno, co ja nemam - domov a hodnyho chlapa.

venuše napsal(a):

Sakra, ja moji mamu taky potrebuju.... ale ona na me kasle. Kdyz ji telefonuju, mluvime alespon hodinu a z toho tak maximalne 5 minut o mne. No, mozna me i to jednou bude chybet.

Jsem vam VSEM vdecna za vase rady.... nemam opravdu nikoho jineho!!! :godlike:

Tak Venuš, budu zlá: nedivím se, že se o tom s tebou mamka nechce bavit, nedivím se, že děti nejsou s to být Ti oporou , že ani bývalí partneři atd. Zřejmě mluvíš stejně jako tady - lituješ se, nic nejde, všechno je špatně, ale nic se s tím nedá dělat - člověk ti "nabídne řešení" a ty si stejně meleš svou zase znovu to samé a ještě houšť... To se prostě nedá poslouchat! Tady se vypovídej, je to tu od toho, ale dovedu si představit, jak v reálu ty lidi už na to nemají sílu. Užíráš se svou bezvýchodností, která žádnou bezvýchodností nejni, ale to nevidíš jenom ty! Je to jako by se ti průběžně celý život zhoršoval zrak a dneska už téměř nevidíš, ale nikdy není pozdě "dojít si na oční"... Neměj to mamce a ostatním za zlé, ale myslím, že jak jsi vycucla některé lidi tady, stejně vycucáváš i ty svoje nejbližší... jenže ačkoliv je vycucneš, stále jsi prázdná... jsi už z toho taky unavená, že?

venuše napsal(a):

Sakra, ja moji mamu taky potrebuju.... ale ona na me kasle. Kdyz ji telefonuju, mluvime alespon hodinu a z toho tak maximalne 5 minut o mne. No, mozna me i to jednou bude chybet.

Jsem vam VSEM vdecna za vase rady.... nemam opravdu nikoho jineho!!! :godlike:

Jojo, :rolleyes:  minulej tejden mě vzal hexnšůs..a nutně jsem potřebovala doručit klíče od auta do servisu...a mě vola nenapadlo nic jinýho, než požádat svého otce...nemohla jsem se fakt skoro pohnout..otec přišel, zvonil jak na lesy(i když má klíč) a donutil mě dojít ke dveřím, řval na mě, kam to má donýst, i když věděl přesné info, prostě milující tatínek...taky se ani nezeptal, jak mi je...prostě někdy rodiče prostě mají pocit, že je prostě musíme milovat a oni nám to nemusí dokazovat..možná to je jen nedostatek komunikace. Nevím. Moc jsem to obrečela, moc.A když jsem to s pláčem líčila vlastní sestře, tak mi doporučila studenou sprchu. Ještě že mám holky z Babinetu !! Ale ony ví, že já jim to vrátím, že budu zase veselá a dodám jim dobrou náladu...tak to zkus taky, zkus vykřesat jiskřičku a my ti tady pomůžen foukat, až v tobě zase bude hořet plamen !!! :pussa:

Jéžiš !!! Máma ti dělá tvý zamilovaný nudle i když má strašný bolesti !!! Jakej jinej příklad mateřský lásky bys chtěla !!! Že tě praštim !!! :dumbom:
Já když zavolám svýmu otci, tak je to pokaždý stejnej scénář !! Tati, ahoj ! Ahoj, co chceš ? Nic, jen ti volám, jak se máš ? No nestojí to ani za hovor.... :rolleyes: a to je celý !!! Nic ho nebolí, ale taky nic necítí !!
Proč nemám maminku???? která by pro mě válela s láskou nudle ?? :grater::grater::grater:

Doubravka napsal(a):

venuše napsal(a):

Sakra, ja moji mamu taky potrebuju.... ale ona na me kasle. Kdyz ji telefonuju, mluvime alespon hodinu a z toho tak maximalne 5 minut o mne. No, mozna me i to jednou bude chybet.

Jsem vam VSEM vdecna za vase rady.... nemam opravdu nikoho jineho!!! :godlike:

Tak Venuš, budu zlá: nedivím se, že se o tom s tebou mamka nechce bavit, nedivím se, že děti nejsou s to být Ti oporou , že ani bývalí partneři atd. Zřejmě mluvíš stejně jako tady - lituješ se, nic nejde, všechno je špatně, ale nic se s tím nedá dělat - člověk ti "nabídne řešení" a ty si stejně meleš svou zase znovu to samé a ještě houšť... To se prostě nedá poslouchat! Tady se vypovídej, je to tu od toho, ale dovedu si představit, jak v reálu ty lidi už na to nemají sílu. Užíráš se svou bezvýchodností, která žádnou bezvýchodností nejni, ale to nevidíš jenom ty! Je to jako by se ti průběžně celý život zhoršoval zrak a dneska už téměř nevidíš, ale nikdy není pozdě "dojít si na oční"... Neměj to mamce a ostatním za zlé, ale myslím, že jak jsi vycucla některé lidi tady, stejně vycucáváš i ty svoje nejbližší... jenže ačkoliv je vycucneš, stále jsi prázdná... jsi už z toho taky unavená, že?

Mas pravdu.... je to porad dokola. Vsechny jsem vas tady vycucla, ale alespon mam nejaky material ke cteni na vikend. V realu bohuzel nemam koho "vycucavat", proto pisu sem. A moji matku by taky nezabilo, kdyby se se mnou jednou bavila o me nebo o vnoucatech. Ma se az prilis RADA.
Shodou okolnosti jsme se dneska v praci bavili o tom, kdo byl kdy v zivote stastny.... a vis, co ze me bez rozmysleni vypadlo? Ja nebyla stastna NIKDY! Uz to chapes, jak mi je? Ze jsem v 45 letech jeste nikdy nebyla doopravdy stastna?

Venuše, raději bys, aby s tebou řešila tvoje problémy - jenže takovou moc nikdo jiný než TY nemá, ju? Zkus pro sebe něco udělat, zkus začít třeba tím, že si dáš večer voňavou koupel, uděláš si něco k jídlu, co máš moc ráda a zapálíš svíčku ... a jak ta svíčka bude odhořívat, bude pomalu "odhořívat" ta stará Venuše, co se nemá ráda, protože si myslí, že si to nezaslouží... a každý večer zapálíš další a další svíčku... a jednou třeba za půl roku, už nebude svíček potřeba... A až budeš večer uléhat do pelíšku, nech se zahřát pocitem, že jsou tu lidé, co ti drží pěsti, ačkoliv Tě dosud neznali... a kdyby přišel hlásek "ale houby jim na Tobě záleží" tak ho bac :dumbom: A ráno až se probudíš, usměj se a řekni si, že dnes bude lépe než včera a to si říkej každé ráno... A už žádné kecy, že to nejde!
:pussa: :pussa: :pussa:

Říkáš, že jsi sama, že tě nemá nikdo rád, že jsi nebyla nikdy šťastná.
Máš dvě děti, předpokládám, že zdravé. Máš maminku, která tě má určitě ráda, i když ti to dává najevo třeba jinak, než se ti líbí... no, myslím, že máš víc, než spousta jiných! Jen si to musíš uvědomit.

Holky, vy jste vsechny tak bezva. Potrebovala bych vas tady.... urcite by mi pak nebylo ani trosku smutno. :par:
S tema svickama je to dobrej napad a urcite nez pujdu spat, tak podekuju za to, ze jsem tu potkala tolik hodnejch lidicek. :sova::hjarta:

venuše napsal(a):

A moji matku by taky nezabilo, kdyby se se mnou jednou bavila o me nebo o vnoucatech. Ma se az prilis RADA.

A třeba ne, třeba když vidí, jak se trápíš, nechce to sobě ani Tobě pořádně přiznat, protože by si pak  třeba brala vinu za to, že to tak máš... a třeba je to úplně jinak...

---
No, vidíš. A dá se to brát i tak, že Tys na to přišla v pětačtyřiceti a teď už víš, že s tím chceš a BUDEŠ něco dělat a někdo na to nepřijde nikdy. Lze to brát i takhle a čerpat z toho sílu. :hjarta:

venuše napsal(a):

Doubravka napsal(a):

venuše napsal(a):

Sakra, ja moji mamu taky potrebuju.... ale ona na me kasle. Kdyz ji telefonuju, mluvime alespon hodinu a z toho tak maximalne 5 minut o mne. No, mozna me i to jednou bude chybet.

Jsem vam VSEM vdecna za vase rady.... nemam opravdu nikoho jineho!!! :godlike:

Tak Venuš, budu zlá: nedivím se, že se o tom s tebou mamka nechce bavit, nedivím se, že děti nejsou s to být Ti oporou , že ani bývalí partneři atd. Zřejmě mluvíš stejně jako tady - lituješ se, nic nejde, všechno je špatně, ale nic se s tím nedá dělat - člověk ti "nabídne řešení" a ty si stejně meleš svou zase znovu to samé a ještě houšť... To se prostě nedá poslouchat! Tady se vypovídej, je to tu od toho, ale dovedu si představit, jak v reálu ty lidi už na to nemají sílu. Užíráš se svou bezvýchodností, která žádnou bezvýchodností nejni, ale to nevidíš jenom ty! Je to jako by se ti průběžně celý život zhoršoval zrak a dneska už téměř nevidíš, ale nikdy není pozdě "dojít si na oční"... Neměj to mamce a ostatním za zlé, ale myslím, že jak jsi vycucla některé lidi tady, stejně vycucáváš i ty svoje nejbližší... jenže ačkoliv je vycucneš, stále jsi prázdná... jsi už z toho taky unavená, že?

Mas pravdu.... je to porad dokola. Vsechny jsem vas tady vycucla, ale alespon mam nejaky material ke cteni na vikend. V realu bohuzel nemam koho "vycucavat", proto pisu sem. A moji matku by taky nezabilo, kdyby se se mnou jednou bavila o me nebo o vnoucatech. Ma se az prilis RADA.
Shodou okolnosti jsme se dneska v praci bavili o tom, kdo byl kdy v zivote stastny.... a vis, co ze me bez rozmysleni vypadlo? Ja nebyla stastna NIKDY! Uz to chapes, jak mi je? Ze jsem v 45 letech jeste nikdy nebyla doopravdy stastna?

Venuše! Vždyť Ty jsi nemlich stejná jako Tvoje matka!!! Jen si to děvče přiznej! To, že nejsi šťastná je jen Tvůj "problém" a pokud se budeš stavět k životu tak, jako doposud, tak i nešťastná umřeš!
NIKDO nás v životě šťastné neudělá. Venuše, holka, proboha vzpamatuj se!!!! Je to Tvůj život, sakra.....proč je to tady pořád dokola?

lueta:

NIKDO nás v životě šťastné neudělá. Venuše, holka, proboha vzpamatuj se!!!! Je to Tvůj život, sakra.....proč je to tady pořád dokola?

Asi proto, ze se strasne bojim neco zmenit... bojim se, co me zase ceka a hlavne neverim, ze to dokazu. :styrka:

Tak jsem zase tady. Venuše, řádně si to tady vše o víkendu pročti. Jakobych četla sebe ještě nedávno, když tě čtu. Taky jsem měla kecy, že mě děti už nepotřebují, že nechci žádná vnoučátka, že se na ně netěším. Taky si myslím, že jsem na tom s maminkou stejně jako ty. Zkus někdy nepříjít třeba domů z práce v obvyklou dobu a neříct dětem, že přijdeš později. Možná budeš překvapená, jak jim na tobě záleží, jaký mají o tebe strach, jak se o tebe bojí a chybíš jim. Celý život tě budou potřebovat. Moudrá paní ředitelka na dcerky střední škole nás před třídními schůzkami v prváku svolala do auly a řekla nám, že přesto, že jsou teď naše děti v pubertě a tváří se jako mistři světa, jsou právě teď strašně citlivé. Máme o ně stále jevit zájem a nevzdávat to, i když se nám bude zdát, že se jim vnucujeme. Ony to moc dobře vnímají a jsou rády, že se zajímáme, že jsme jim nablízku přesto, že nás teď "jako" odmítají. Ale uvnitř jsou šťastné, že to nevzdáváme, že jsme tu stále pro ně. Venuše, mám o tebe strach. Dle tvého psaní se bojím, že se řítíš tam, kam jsem spadla já. Prosím, zabrzdi, dokud je čas. A neva, že vycucáváš. Já jsem taky vycucávala, cítila jsem to. A dlouho jsem zůstávala prázdná. I holky v práci jsem trápila. Viděla jsem, jak jsou ze mne nešťastné, že už nevědí, jak mi pomoct. Ani do nemocnice za mnou nepřišly a já jsem to chápala, už byly ze mne strašně unavené. Ale telefonovaly mi. Když jsem viděla, že má "oběť" už nemůže, našla jsem si další zdroj energie, další a další. Bez nich bych byla skutečně umřela. Jsem jim strašně vděčná za to, že dávali, že to vydrželi. I mé sestry, holky tady na babinetu, holky v práci, neznámí lidé na chatech a ICQ. Bez nich bych tady už dnes nebyla. A pak jsem se najednou začala "plnit" a dnes už nemám potřebu od někoho brát energii, teď už můžu někomu dávat já a vracet tak to, co mi dali jiní. Venuše, čti si nás, nevzdávej to, zabrzdi včas, prosím. A neboj. Jsme stále tady. Třeba se vystřídáme, ale vždy tady určitě někoho najdeš až dokud z toho nebudeš venku. Jsem o tom přesvědčena.

Venuše, dej mi třeba tvou adresu a já ti pošlu odvahu, jako jsem ji já dostala, mám jí teď v sobě hoooodně a přestala jsem se bát, můžu jí kus zase poslat dál.
Jedna skvělá dušička z babinetu mi jednou napsala, že si v jistý pátek půjde koupit kytičku růží, prodávají je tady u nás v Plusu, v Lidlu, taková nádherná poupátka a že večer si je dá ke své posteli a bude na mne myslet a bude se mnou na dálku slavit, že jsme se v životě setkaly, i když zatím jen virtuálně. Taky jsem si šla koupit stejnou kytičku, dokonce jsme si obě koupily stejnou barvu, jak jsme pak zjistily, měly jsme je v noci u postelí a na dálku jsme na sebe myslely a mně to přišlo tak krásný, že neznámý človíček pro mne něco takového udělal.

Jo, co se znamení týká, jak jste se tady holky, rozepsaly, jsem beran, hlava dubová, můj manžel je kozoroh, dcerka kozoroh, syn štír.

Jo, Venuše, má dcerka taky miluje koně a jezdí na koni.
A s těmi lidmi, zkus to - kdo do mne kamenem, já do něj chlebem. Zkus se na ně usmát, přesto že jsou na tebe třeba nepříjemní.
Víš, já si tak někdy sedím ve vlaku nebo jdu po ulici, potkávám lidi, někteří se mi třeba zdají nepříjemní, někteří v práci jsou na mne třeba "zlí", jak se mi zdá. A říkám si, že v tomhle človíčku je taky stejná dušička jako ve mně, a v tomhle taky, a žádná dušička není zlá. Jsou někdy třeba zlí stejně jako já jen proto, že si v tu chvíli nevědí rady, nevědí, jak dál, rozzlobilo je něco a oni potkali mně a vylili si svou zlost na mně a třeba ani nechtěli. A tam jim odpouštím a já sama sebe víc hlídám, abych se na lidi usmívala a nebyla na ně zlá. A spousta z nich se pak začne taky usmívat. Ale to až teď, dříve jsem to nedělala. Někdy, když se musím sejít s mým mužem a něco řešit, říkám si, že jeho dušička se určitě taky trápí, neví, co dělat, často neví jak dál, nechtěl mi ublížit ale stalo se. A já mu odpouštím. Někde tady je takový krásný příběh o malé dušičce a pak ještě o dvou andělech, jak spali jednu noc v jednom domě, kde je přijali hezky a druhou noc v domě, kde je hezky nepřijali. Jsou to moc hezké a poučné příběhy. Jo, myslím, že jsem tu dušičku kopírovala do vlákna o smrti Saddáma Husajna. Zkus si to tam přečíst, třeba ti i celá ta diskuse tam, nebo diskuse o radaru v ČR hodně dají, i když se to z názvu diskusí vůbec nezdá.

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=14936&p=3
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=15657

venuše napsal(a):

dakota:

Prostě mě mrzí, že tak šmahem odsoudíš všechny okolo sebe !! Ono i to, že ani nechceš napsat, kde žiješ o něčem svědčí. To, že by tě někdo mohl identifikovat...vždyť jestli je to tak hrozný, ten někdo by se třeba mohl zamyslet sám nad sebou !! Nebo třeba být chápajícím přítelem !!

Ja se proste stydim za muj zpackanej zivot.... a nejvic ze vseho lituju dne, kdy jsem poznala toho magora, se kterym jsem odesla do ciziny. A vim, ze mi to spousta lidi preje. Proto nechci, aby me nekdo identifikoval.

Venuše, v podobné pozici jsem zůstala před nějakou dobou i já. Nejhorší na tom všem je, že se ženská "začne stydět". Stydí se za to, že byla využita, zneužita, opuštěna, lituje promarněných let a se závistí sleduje páry v sousedství "kterým to vyšlo" a co jsou "spořádaná rodina". Navíc mě manžel odstěhoval na maloměsto, kde jsem se nenarodila, nevyrostla jsem tady, "kamarádi" kteří mě od začátku obklopovali byli od počátku na jeho straně a s těmi jsem přerušila v důsledku dalšího vývinu událostí veškeré styky. Takže jsem na tom podobně jako ty - vídám zde lidi, se kterými se pozdravím, ale vřelejší vztahy tady prostě nejsou.
Venu, každá tragédie v sobě nese i něco pozitivního. U mě se ukázalo, že dokážu z baráku vyhodit parazita, který na mně jen participuje - rádoby "rodinná přítelkyně". Za několik let letěl i manžel, který mi při vyletění přísahal smrtelnou pomstu. Ani ne za rok se ukázalo, že důsledky jeho skvělé pomsty se víceméně obrátily proti jejímu hlavnímu strůjci :)
To, že Tě děti nepotřebují je další z Tvých omylů. Tvoje děti - pokud jsi je porodila a vychovala s láskou - dokážou ocenit, to co jsi do nich vložila. Jistě, v určitém pubertálním období jsou neskutečně příšerné a mají snahu se od prudící matky odvracet, nestojí o řešení Tvých vlastních problémů a jestliže se budeš kyselit,  pravděpodobně tě jeko matku zavrhnou s tím, že s vysmátým taťkou je větší legrace. To, že vysmátej rodič není vždy kvalitní rodič - na to si holt dětičky přijdou postupem času až samy.

majkafa napsal(a):

Pamatuješ? Tenkrát jsi mi napsala, že je ti líto toho člověka, kterému dostanu za "úkol" jednou pomoct já, když teď procházím tak těžkou skouškou, abych mu pak dokázala pomoct. Abych se to naučila. Že ten člověk bude na tom asi hoodně špatně, mnohem hůř, než jsem byla já. Doufám, že to zvládnu, jestli taková chvíle nastane.

Tak to si pis, ze to zvladnes :) A ten nestastnik bude mit stesti v nestesti, zes ho do "pece" dostala prave ty :vissla:

Majkafa:
Zkus někdy nepříjít třeba domů z práce v obvyklou dobu a neříct dětem, že přijdeš později. Možná budeš překvapená, jak jim na tobě záleží, jaký mají o tebe strach, jak se o tebe bojí a chybíš jim. Celý život tě budou potřebovat.

Uz jsem to zkousela. V mem poslednim vztahu jsem byla nestastna a trapila se.... kolikrat jsem se vecer sebrala a jen tak v teplakach sla ven, coz jinak nikdy nedelam.... nekdy i prselo a bylo mi to jedno. Sla jsem ven a uz jsem se nechtela nikdy vratit.... doufala jsem, ze me nekdo zabije... pak jsem si lehla v parku na lavicku a tam problecela celou noc. Bylo mi jedno, co deti. Kdyz se zeptaly: mami, kam jdes... rekla jsem ze nevim a na otazku kdy se vratim, jsem jim odpovedela, ze nevim, jestli se vubec vratim. A ony chudinky na me celou noc cekaly... Ale mozna nemely strach o me, ale jen o sebe.... co bude s nima, kdyz nemaji kam jit.

A jeste k tomu vycucavani. Vis me vlastne vycucnul muj posledni pritel. Nez jsem poznala jeho, byla jsem celkem normalni zenska.... on nejisty a zakomplexovany, nenavidel zenske. Ja ho milovala a pomahala mu se z toho dostat a nakonec se to obratilo, stahnul me sebou dolu, zatimco on sebevedomi ziskaval, ja ho ztracela. Dopadlo to tak, ze uz me pak nepotreboval a zacal se porad na neco vymlouvat, az jsem ten vztah ukoncila sama. Je to pul roku a ja na nej nemuzu zapomenout, neni dne, abych na neho nemyslela a porad se ptam, co je na me spatneho, ze se tak zachoval. Ale to urcite znas....

Majkafa:
Jo, Venuše, má dcerka taky miluje koně a jezdí na koni.
A s těmi lidmi, zkus to - kdo do mne kamenem, já do něj chlebem. Zkus se na ně usmát, přesto že jsou na tebe třeba nepříjemní.

Moje dcera chce, abych to taky zkusila.... jezdi tam i starsi zacatecnici.... mozna bych mela, ale je to tak strasne drahe.
Vis lidi tu nejsou zas tak zli, tvari se mile a tak, ale ja jim neverim.... je to narod, kde je pretvarka na dennim poradku. Jak to mam pak poznat? Kdyz jsem tady byla kratce, tak jsem z toho byla na vetvi, jak jsou tady vsichni mili a jak me prijali, nez jsem poznala, jaci jsou doopravdy. Proto asi spousta holek, co ziji kratsi dobu v cizine, mysli, ze to neni tak hrozny. A protoze je tady tolik pristehovalcu, ve vetsich mestech snad vice nez misnich obyvatel, maji nas uz plny zuby, rikaji ze jsme k nicemu a jen je financne vysavame, ale kdyz chceme poradnou praci, tak nam ji nedaji. To se pak nemuzou divit, ze spousta pristehovalcu zije z podpory.

majkafa napsal(a):

Jo, co se znamení týká, jak jste se tady holky, rozepsaly, jsem beran, hlava dubová, můj manžel je kozoroh, dcerka kozoroh, syn štír.

hihihi! Tak to znám taky; brácha beran - švagrová a neteř- býci a synovec lev tam působí jako beránek. Ale vy to teda máte vrodině vyzbrojený! A děti máme stejně; taky kozoroh & štír:o

Vsem vam moc dekuju, rozbrecela jsem se nad vasimi uprimnymi prispevky, nejak mi tahle debata nedela dobre....

Chci byt stastna, ale vy mi porad pisete, ze musim byt nejdrive stastna sama se sebou, ale ja to potrebuju s nekym sdilet.... nekdo mi musi rict, ze mi to slusi nebo ze jsem neco dobre udelala... to neslysim nikdy.... tak k cemu to vsechno je. Pro me je ideal mit nekoho, s kym se mohu projit ruku v ruce po plazi a pak si nekde sednout na horkou cokoladu. Proste to neumim sama, radsi uz nikam nechodim, abych nemusela koukat na stastny lidi kolem sebe...

Tak jsem si přečetla zpětně všechny příspěvky, páč jsem tu dlouho nebyla. Venuše teda Ty jsi dílo!!!!  Prosím Tě, přečti si od začátku celou diskuzi ( pětkrát si přečti každý příspěvek od Pandory, Dakoty a Majkafy i Avalonky) a pokud nejsi úplně pitomá ( promiň ale dle Tvého omílání stejného pořád dokola mě to už tak připadá) tak tam prostě MUSÍŠ najít aspoň dotek návodu jak dál !!!!!!  :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Pokud ne, tak Ti Venuše přeju krásný zbytek života v sebelítosti, hýčkání svého ega a prznění života svých dětí.  :pussa:
a JDU NA PANÁKA, TOHLE MUSÍM ZAPÍT :rolleyes:

venuše napsal(a):

Memu synovi je 18 a je to uzavreny typ, skoro se se mnou nebavi, jen hraji priblble hry na pocitaci. On vi, jak strasne smutno mi je a je mu to uplne jedno. Dceri je 12 a uz me taky nepotrebuje....
Nebudu se jim vnucovat.

Venuse, ruku na srdce: proc by mu to nemelo byt jedno??? Proc by ho to vlastne melo zajimat??? Jestli na neho reagujes stejne, tedy negativne, jako reagujes na krasne texty vsech tech zen, ktere se ti snazi pomoci, proc by se mel vubec snazit??? Neni prece zapotrebi, aby si nechal od tebe implantovat pocit viny za to, jak se citis..... a nejspis mu je u toho pocitace lepe, nez ve tve spolecnosti. On skutecne neni zodpovedny za to, abys se citila dobre, za to jsi zodpovedna jen ty sama, protoze jen ty sama to muzes zmenit. Ty vlastne uz JIS STASTNA TED! Jen o tom nevis, odmitas to vedet....
A dvanactileta dcera te samozrejme potrebuje, to spis ty ji stavis do role, ze to tak neni. Procpak to delas???
Nu, ctu texty prubezne, snad to na dalsi strance zjistim a dam ti vedet :)

Pandorro, diky ze to se mnou nevzdavas a at mi napises cokoli, budu ti za to vdecna. Jako vsem ostatnim. :godlike:

lupina montana napsal(a):

ÁÁÁÁÁÁÁ! Už někdo zjistil, kde to ta venuše bydlí??Jedu ji zamordovat bez ohledu na následky a výdaje!!!Co ti ty chudinky děti udělaly?? Poslouchej, můro- to je tvůj SYN, ne tvůj muž a rytíř na bílém koni!!!Anebo víš co?  Schválně...??Že nedokážeš říct, co baví a těší tvoje děti, čeho se bojí a co nesnesou..??Há??

Moje rec! Jedu s tebou :) Bude nas vic, nebudem se bat vlka nic a o naklady se podelime :jojo:
Kdo se prida???

Proč to dělá? No protože je trestá místo sebe! Trestá je za to, že si zpackala svůj život, jak sama říká. Říká sice, že je na dně, ale není! Zatím ještě ne. Zatím na dno nejprve posílá své děti a to mě děsně vytočilo. Málokdy se rozčílím, ale dnes jsem se teda "dostala". Fujtajbl.

venuše napsala : Shodou okolnosti jsme se dneska v praci bavili o tom, kdo byl kdy v zivote stastny.... a vis, co ze me bez rozmysleni vypadlo? Ja nebyla stastna NIKDY! Uz to chapes, jak mi je? Ze jsem v 45 letech jeste nikdy nebyla doopravdy stastna?

Lžeš!!!!!! I sama sobě, kdysi jsem měla stejný pocit, už je to pár let....... ale každý prožil okamžik štěstí, já budu hodná, protože tě chápu. Takže, najdi si jeden okamžik, kdy jsi byla spokojená a štastná..... třeba když jsi porodila zdravé děti, když ti babička pekla koláč, když tě učitelka poprvé pochválila před třídou........... a s ním usínej, a snaž se si vybavit ty pocity... a přijdou další, kdy si uvědomíš, že jich bylo hrozně moc, jen tobě se zdá že ne. :hjarta: protože je nechceš vidět !!!!!!!!!!

Pandorraa napsal(a):

Ty vlastne uz JIS STASTNA TED!

Hřebík na hlavičku! Můj mužíček je taková Venuše v mužském vydání.Nic mu není dost, kyselo je moc kyselý a brambory moc bramborový... a tak pryč. A já husa jsem se jej snažila celá léta učinit šťastným, nebo aspoň méně nešťastným! Až mi pár lidí nezávisle na sobě řeklo, že on je vlastně naprosto šťastný člověk s jednoduchým životem, s nímž je docela spokojený. A protože dvě z těch osob byly kartářka a numeroložka, které ho v životě neviděly, tak mi to začalo vrtat hlavou.Teď už možná není tak šťasten, neb jsem jeho starosti hodila za hlavu a vyrobila jsem si v hlavě knoflík, kterým ho v případě potřeby vypnu. A teď dobře poslouchej, Venuše - všichni tady už máme pocit, že čím pro tebe hůř, tím líp. Což znamená, že ty lidi okolo sebe pěkně mučinkuješ! Jasně, teď se určitě v tobě vzemula hotová tsunami ukřivděnosti: já jsem tadypřece ten chudák, nikdo mě nemá rád, nikdo si se mnou nechce hrát...! A oni mi řeknou, že ještě někoho mučinkuju! No mučinkuješ a klidně to i zopakuju.

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

venuse,
podle tveho emilu neni tezke uhodnout, kde zijes. Byla jsem tam nekolikrat, krasna zemicka, takova "uklizena"..., ale na mne by z ni padla brzy deprese :( Zadne hory, zadne lesy..... Lide jako vsude jinde, vlastne smesice vsech ras a narodnosti..ostatne jako vsude v zapadni Evrope.
Tu depku, kterou ted mas, jsi ale nechytila tam, tu sis privezla v sobe a cely svuj zivot ji prikrmujes a primo prekrmujes svym postojem k zivotu, ktery je veskrze negativni.... Ty jsi obet a volas: zachrante si mne! Jenze neni mozne nekoho zachranit pred nim samotnym.

NIKDO te nezachrani! Neni na svete proste NIKDO, kdo by to zvladl bez tve pomoci! A ze svou nespokojenost a negativitu prenasis na sve deti, za to bys fakt zaslouzila na zadek! Pamatuj si, ze dostat muzes jen to, co sama das. V zivote to funguje jako s tou kouzelnou slankou z pohadky Byl jednou jeden kral - bylo v ni tolik soli, kolik bylo lasky v srdci cloveka, ktery ji vlastnil. Pokud v tvem srdci zadna laska nebydli, zadnou nedostanes!

Ale ona tam urcite bydli, jen ji musis pustit ven!
A az ji budes hledat v te puste krajine tveho srdce, zapomen na vsecvhny, kteri ti "ublizili" - na matku, na partnery, na ty "hovada". mezi kterymi zijes, na sve deti, kterym je "jedno", jak se maminka citi..... Proste na vsechno domnele i skutecne prikori. Jen chod a hledej! A modli se, abys nasla.... Fakt se modli, protoze tohle, co ty tu pises, to neni zadna prca. Tady veskera legrace konci.

venuše napsal(a):

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

Nakope ji uz konecne nekdo, nebo to mam zase udelat ja????? :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom:

venuše napsal(a):

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

Toho syna jsi vychovala Ty, stejně jako svoji dceru. Jsou takoví jaká jsi Ty. Jsou Tvým zrcadlem!

Venuše, nezlob se na mě, ale ty jsi v životě nebyla šťastná právě proto, že sis sama sobě nedokázala nic nabídnout. Svůj život sis ohraničila partnerem a dětmi, to jsou vymezené hranice, ve kterých se dokážeš pohybovat, pletichařit, neúspěšně vydírat a následně prohrát.
To, co si teď prožíváš, prožívala jsem si také tak. Jako bych se dívala sama na sebe :(
A jestli budeš ještě víc takhle zakyslá, tak si od sebe odplašíš člověka, na kterém Ti bude moc a moc záležet a nakonec ti zbydou opravdu oči pro pláč. Tak, jak jsem to před rokem ve svojí hlouposti udělala já a dodneška jsem to oplakala :grater::hjarta::grater:

Venuše! Minulý týden přišla moje jedenáctiletá dcera ze školy s tím, že psali slohovku na téma: kdo nám nejvíc ubližuje a kdo nám nejvíc pomáhá. Na mou otázku co napsala odpověděla : myslím, že nejvíc ublížit i pomoct si můžeme sami. Když na to přijde jedenáctileté děcko, můžeš mi říct, proč to stále nedochází člověku v pětačtyřiceti?

venuše napsal(a):

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

Každého, kdo se ocitne v dosahu tvých jedovatých myšlenek.

Pandorra:
Jo nakopej! Jsem na to zvykla a asi to potrebuju. To je ten spatnej vzorec, kterej si celej zivot sebou nosim. Moje matka dvakrat rozvedena, otec potreti zenatej.... neznam normalni vztahy. Kdybych mohla, hned prijedu na tvoji skolu a klidne me tam nakopejte. Nic jinyho si nezaslouzim.... protoze i kdyz jsem ve svym zivote potkala par normalnich typu, tak jsem je odmitla a sla za hajzlama.

A az ji budes hledat v te puste krajine tveho srdce, zapomen na vsecvhny, kteri ti "ublizili" - na matku, na partnery, na ty "hovada". mezi kterymi zijes, na sve deti, kterym je "jedno", jak se maminka citi..... Proste na vsechno domnele i skutecne prikori. Jen chod a hledej! A modli se, abys nasla.... Fakt se modli, protoze tohle, co ty tu pises, to neni zadna prca. Tady veskera legrace konci.

Modlim se uz roky... a furt nic! Neni mi jedno, co bude s detma.... nechci byt jako moje matka.

Dekuju. :par::par::par:

lueta napsal(a):

venuše napsal(a):

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

Toho syna jsi vychovala Ty, stejně jako svoji dceru. Jsou takoví jaká jsi Ty. Jsou Tvým zrcadlem!

Priznavam, moc jsem je nevychovala.... mela jsem moc problemu se sebou. Porad jsem hledala a hledam sama sebe... nejaky cas jsem zavrhovala vsechno ceske, abych se smirila se zivotem tady... pak jsem zase chtela zpatky.... jak muzu vychovavat deti, kdyz sama nevim, co chci?

Moje tchýně vštěpovala mému mužíčkovi do palice heslo: nikomu nevěř, synáčku! Lidi jsou zlí! Ošiděj tě a opustěj, jen máma ti zůstane..A víš co? On to do puntíku plní. Dělá všechno pro to, aby to tak skutečně bylo. A když někdo nechápal, proč by ho měl opouštět, řádně mu to osladil. Aby pak moh říct....já to říkal, každej nakonec člověka zradí! A ty to sladíš všem okolo taky, ať už jsou tvé pravé důvody jakékoli. A my tě tady neopouštíme, tak uděláš všechno proto, abychom znechuceny vypadly, aby sis mohla říct...já to říkala, stejně zas zůstanu sama, jako vždycky! A víš co, Venuše? Já tohle fórum i tebe opouštím,s lehkým srdcem. Papa, kompas a mapa. Neboj, jednou se ti to povede a budeš opuštěná, všech opuštěnejch kapitánka. Zvítězíš!

venuše napsal(a):

lueta napsal(a):

venuše napsal(a):

Lupino, prosim te.... KOHO? Myho syna, kterej hraje celej den hry na pocitaci? Nebo moji dceru, ktera miluje svyho tatinka, kterej mi znicil zivot? Kdyz me ma tak rada, proc se nechce ucit cesky? Protoze se za to stydi. Tohle je realita, zadny vymysly. Jeste si myslis, ze jsem stastna? :P

Toho syna jsi vychovala Ty, stejně jako svoji dceru. Jsou takoví jaká jsi Ty. Jsou Tvým zrcadlem!

Priznavam, moc jsem je nevychovala.... mela jsem moc problemu se sebou. Porad jsem hledala a hledam sama sebe... nejaky cas jsem zavrhovala vsechno ceske, abych se smirila se zivotem tady... pak jsem zase chtela zpatky.... jak muzu vychovavat deti, kdyz sama nevim, co chci?

Ta poslední věta je přesně to, od čeho by ses měla odrazit!!!!!!

lupina montana napsal(a):

Moje tchýně vštěpovala mému mužíčkovi do palice heslo: nikomu nevěř, synáčku! Lidi jsou zlí! Ošiděj tě a opustěj, jen máma ti zůstane..A víš co? On to do puntíku plní. Dělá všechno pro to, aby to tak skutečně bylo. A když někdo nechápal, proč by ho měl opouštět, řádně mu to osladil. Aby pak moh říct....já to říkal, každej nakonec člověka zradí! A ty to sladíš všem okolo taky, ať už jsou tvé pravé důvody jakékoli. A my tě tady neopouštíme, tak uděláš všechno proto, abychom znechuceny vypadly, aby sis mohla říct...já to říkala, stejně zas zůstanu sama, jako vždycky! A víš co, Venuše? Já tohle fórum i tebe opouštím,s lehkým srdcem. Papa, kompas a mapa. Neboj, jednou se ti to povede a budeš opuštěná, všech opuštěnejch kapitánka. Zvítězíš!

Mysli si co chces, ale je si tuhle diskuzi vytisknu a budu si ji cist tak dlouho, dokud to nepochopim a nezacnu se podle toho chovat.... urcite to neni k nicemu.... me to proste nestaci rict jednou, chci slyset co nejvice nazoru a ted se to tady dost vyvinulo. A kdyz se mi ta zmena nepovede, tak mi konecne dojde, ze je to jen moje chyba a ze uz to opravdu nema cenu dal bojovat.... vzdyt je to jedno, o jednoho blbce na svete min nebo vic, ze jo?

Ty Venuše!!!! Že Ti dám pár facek!!!  Pokud Ti opravdu dojde, že chyby jsou na Tvé straně, tak Ti snad taky dojde, že na Tvé straně jdou i opravit !!!
A neříkej, že nemá cenu bojovat. Ty jsi zatím ani bojovat nezačala. Jediné co Ti  zatím jde, je sebelítost.

Zlaticka, dobrou noc.... uz mi z toho hrabe. Rano moudrejsi vecera.
Vetsina z vas byla na dne a dokazaly jste se z toho dna vyhrabat. Mate muj obdiv. Ted je rada na mne. :styrka:
Preju vsem moc krasny vikend. :hjarta::hjarta::hjarta:

venuše napsal(a):

nechci byt jako moje matka.

Dekuju. :par::par::par:

Venuse,
jsi jako tvoje matka...a vzdycky budes!
Ja si taky vzdy rikala, ze nebudu jako moje mama....ale pak jsem se pristihla, ze jecim na sve dite stejne pitomsti, ktere mne samotnou vzdy tak stvaly, ublizovaly mi...Honem rychle jsem se probrala, svou dceru jsem objala a ujistila ji, ze ji moc miluju.... pozadala o prominuti, ze se chovam jako krava.... Tohle mama nikdy neudelala a ja tak stale pochybovala o tom, zda mne ma vubec rada... Ta nejistota a samota je hrozna! A je stejne hrozna v detstvi, jako v dospelosti. Clovek nevi, zda ma vubec nejakou cenu, kdyz ani nejblizsi lide - mama a tata - ho nedovedou obejmout a rici "mam te rad/a".... Znam to.
Ale taky vim, ze mne oba moji rodice moc milovali. Jen mi to nedovedli rict, protoze ani jim to jejich rodice nerekli. Ty nikdy nevis, cim si tva matka jako dite prosla. Nemas vubec zadne pravo ji soudit... Ty mas pravo pouze ji milovat. Stejne tak ani tve deti nemaji pravo soudit tebe..a ony to asi delaji, protoze to TYs je to naucila.... soudis sve rodice a nedovedes dat lasku vlastnim detem.

Jenze popkud budes jen soudit, ztracis cas, ktery bys mela vyuzit k tomu, abys nasla svou lasku k/v sobe! A je skoda, ze ho ztracis, protoze tvuj cas neni neomezeny a jednou se budes zodpovidat z toho, ze jsi ho proflakala utapenim se v sebelitosti a negativite.

Rikas, ze chces byt stastna TED! Tak sakra BUD! Neohlizej se na to, co BYLO, to uz nezmenis, neupinej se k tomu, co BUDE nebo spis k tomu, co by MOHLO BYT? KDYBY... To nikdy nebude, pokud neprozijes naplno, co prave TED JE!
Chapes to???

Chudak moje dcera.... vzdycky kdyz jde do skoly, tak mi da pusu a rekne: MAM TE RADA. Jako v tech americkych filmech.... a ja si vzdycky myslim, ze keca, ze je to jen fraze. :rolleyes:
Dekuju ti, ze jsem si PRAVE TED uvedomila, ze me ma rada.

Tyjo holky, já budu asi trochu :offtopic:, ale musím to sem napsat...

U toho posledního Venušina příspěvku mi úplně ukápla slza a pak mi to došlo... Ze strany svých rodičů mi chybělo takové to slovní ujištění, to mám tě rád/a. A došlo mi, že to taky nedávám já najevo druhým...

Díky moc za to, že jsem na to kvůli vám tady přišla :godlike:.

Mááááám vás tu ráááááda :):hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Ještě nad tím musím trochu popřemýšlet :)

Ahoj Andromedko,  :lol: ahoj ostatní, já jsem vyrostla v tom takzvaném studeném odchovu a měla jsem s matkou velmi špatný vztah, čím dále tím více se to stupňovalo.  :grater:  Nakonec jsem z toho vyšla s pocitem vyděděné dcery a to do slova a do písmene. Nejen s pocitem. :co: Když jsem byla na kineziologii, tak se to tam otevřelo, ale já jsem opakovala ty věty po kinezioložce ale cítila jsem, že to z mé duše vůbec nejde, budu na tom nuset asi ještě hóóóódně makat.  Byla jsem tak alergická  na matčiny způsoby, že jsem přestávala mluvit, když jsem slyšela její tón ve svém hlasu a říct větu, kterou používala matka jsem nedokázala ani v jiném kontextu.
Mám vás ráda a jsem ráda, že vás mám. :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Dobré ráno, zlatíčka a dušičky laskavý !!! :hjarta::hjarta::hjarta:
Přeju kráásnej den, plnej sluníčka !! A kdyby nááhodou nebylo na obloze, tak si vyhrábněte to z dušičky !!! :pussa::pussa::pussa:  Jedu na výlet za kamarádkou, ona má splín a já děsně se těším, až se pomazlím s její pětiletou dceruškou !!! Sakra, to těch 300 km za to stojí, ne ???
Tak Venuško !! Četla jsem tvý příspěvky. Že se mi to nezdá, že tvoje přehrada začíná mít prasklinky, že ne ?? :pussa::pussa::pussa: Tak svý dcerušce dej jednu pusu i za mě !!! :hjarta::hjarta::hjarta:
A kolik že je klukovi ? :gloria::P  :lol::lol: Tak tomu taky !!!! :supr::supr::supr:

Pandorraa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

ÁÁÁÁÁÁÁ! Už někdo zjistil, kde to ta venuše bydlí??Jedu ji zamordovat bez ohledu na následky a výdaje!!!Co ti ty chudinky děti udělaly?? Poslouchej, můro- to je tvůj SYN, ne tvůj muž a rytíř na bílém koni!!!Anebo víš co?  Schválně...??Že nedokážeš říct, co baví a těší tvoje děti, čeho se bojí a co nesnesou..??Há??

Moje rec! Jedu s tebou :) Bude nas vic, nebudem se bat vlka nic a o naklady se podelime :jojo:
Kdo se prida???

Porad sice nevim, kde ta venuse je, ale jestli je nahodou v Anglii, tak muzu sednout do auta a vytahnout ji na pivo :)

Venuše, dnes jsem přemýšlela o tvé větě, žes ještě nikdy nebyla šťastná. Nevěřím ti. Byla, jen jsi na to na chvilku zapomněla. Ale ty si vzpomeneš, uvidíš. Když tě tak čtu, nezkusila jsi psychologa, nebo neuvažuješ o tom?
Už jsem ti psala, že jsem si taky říkala, že jsem k ničemu, nejhorší, snůška snad všech chyb, které můžou existovat. To když jsem padala na dno, sama sebe jsem tam hodila a ještě jsem si šlápla na ruce, když se držely okraje jámy a nechtěly se pustit.
Teď si říkám, že jsem víc než 43 let dělala chyby, vymlouvala se, že to ne já, že to ti kolem způsobili, že jsem taková, že mě nikdo nemá rád, protože ani nemůže, když jsem tak nemožná, atd. atd., vždyť to znáš. A teď, když jsem se vrátila ze břehu řeky mrtvých zpět,  mám novou šanci, abych ty chyby napravila. Tak. A tak to bude. :D
Víš, to bylo tak hrozný, když jsem se po svém pokusu o sebevraždu probrala na nemocniční posteli ve chvíli, když za mnou přijely děti. Seděly u mne na posteli a já se tak strašně styděla, co jsem to udělala. A byla jsem ráda, že se mi to nepovedlo, že mě někdo vrátil zpět a dal mi šanci.
Včera, když jsem šla spát, vzala jsem si do ložnice svíčku, zapálila ji, zalezla jsem si do pelíšku, koukala na tu svíčku a myslela jsem na tebe tam v daleké cizině, přála ti, abys přestala být slepá a prohlédla. Ty se z toho dostaneš, už jen to, že jsi sem přišla, píšeš a chceš poradit, svědčí o tom, že s tím CHCEŠ něco udělat, i když vzápětí tvrdíš to své NE a NE a NE.

Venuše, bojíš se udělat jakoukoliv změnu, protože takto je to pohodlnější. Bojíš se říct "jsem spokojená", protože bys musela něco udělat. A to teda rozhodně ne.

To, co jsi udělala dětem - ...ležela na lavičce v parku, čekala až ji někdo zabije ........ je trestuhodné. Je to vyděračské sobecké gesto. Utápíš se v sebelítosti, a vyhovuje ti to. A pokud říkáš, že ne, nevěřím ti. A pokud chceš politovat, vyhovím ti.

Trest nepotřebuješ, přijde sám. Možná už přišel

Majkafa:

Když tě tak čtu, nezkusila jsi psychologa, nebo neuvažuješ o tom?

U psychologa jsem parkrat byla, brala jsem i antidepresiva.... nic nepomohlo. Takze jsem s tim prestala. Jedine, co by mi pomohlo (podle me) je LASKA, laska nekoho druheho ke me.... jedine tak dokazu byt stastna. Ja vim, ted se do me zase date! :dumbom:

Už jsem ti psala, že jsem si taky říkala, že jsem k ničemu, nejhorší, snůška snad všech chyb, které můžou existovat.

No vidis, ja si tohle nikdy nerikala... vzdycky jsem byla dobra... ve skole, v zamestnani, v domacnosti. Byvala jsem vzdycky stredem pozornosti a lidi me meli radi. Jen tady ne.... manzel me ponizoval jak se dalo, byla jsem jen Ceska, ktera musi drzet hubu a krok a byt rada, ze je na zapade. A jeho rodina to same. Nemela jsem tady co rict. Utekla jsem od nej a zacala uplne znovu. A zvladla jsem to. Ja proste nechapu, kdyz vlastne nejsem uplne k nicemu, proc mam takovou smulu ve vztazich. Ted si rikam, ze kdyz o me uz tak dlouho nezavadil zadnej chlap (uz i ti hajzlici se mi vyhybaji), ze musim byt asi priserne oskliva, stara, nepritazliva. Ty narozeniny tenhle tyden me zase uplne vykolejily. Vzdyt uz mi tahne na 50!

Včera, když jsem šla spát, vzala jsem si do ložnice svíčku, zapálila ji, zalezla jsem si do pelíšku, koukala na tu svíčku a myslela jsem na tebe tam v daleké cizině, přála ti, abys přestala být slepá a prohlédla.

Nemuzu tomu uverit... ze na me mysli uplne cizi clovek. Vis, ze jsem se rozbrecela, kdyz jsem to cetla? Jak to delas, ze mas v sobe tolik dobroty a lasky? :hjarta: Ja se citim tak prazdna... a spatna. A ted si uvedomuju, ze ve me cely zivot vlastne nebylo kousek dobroty a stydim se za to.
Dekuju ti, ze me pomahas, jsi skvela zenska. Kazdej te musi milovat!

Lidi, z toho počítače úplně sálá vřelé lidské teplo! Venuše, dívej, ten svět je pěkné místo když na něm žije tolik vřelých lidí.

Nikol napsal(a):

To, co jsi udělala dětem - ...ležela na lavičce v parku, čekala až ji někdo zabije ........ je trestuhodné. Je to vyděračské sobecké gesto. Utápíš se v sebelítosti, a vyhovuje ti to.

Chtela jsem umrit... jenze se bojim udelat to sama. Jeden cas jsem si prala, abych dostala nejakou nevylecitelnou nemoc, abych uz mela pokoj. To neni vydirani. Bylo mi v tu chvili vsechno jedno a myslela jsem si, ze to pro deti bude tak lepsi. Urcite by chtely uplnou rodinu a tu ja jim nemuzu dat. Chci aby byly stastne a to mohou byt, jen pokud budu stastna ja. Priznam se, neumim zit jen pro deti, to neni napln meho zivota... ja chci taky jeste zit. Tohle neni zivot... to je jen prezivani.

Venuše, láska druhého člověka nám určitě může výrazně pomoci - když tě někdo zná skrz naskrz a nepřipadáš mu zavrženíhodná, je to skvělý pocit. Když zná tvé odvrácené strany, tvé nálady, a je s tebou, bez nějakých velkých slov nebo gest, prostě s tebou zůstává - je to krásné. Není ale možné vkládat na druhé celé to břemeno. Kus cesty musíš ujít sama, přijmout se taková, jaká jsi. Odpustit si, ze ses vrhla do vztahu s mužem, který tě ponižoval, třeba si pořešit i jiné věci.

Sice mi netáhne na padesát, ale trochu vím, o čem mluvím - první vážný (a první oboustranný) vztah jsem našla ve čtyřiadvaceti - ani ne dva týdny poté, co jsem si vyříkala jisté věci se svou mámou.

Věř, že to má nějaký důvod, že jsi v tuto chvíli sama. Věnuj se především sama sobě, nauč se mít se ráda. On se potom ten pravý odněkud vynoří, ani nebudeš vědět jak.

Judita:

Věř, že to má nějaký důvod, že jsi v tuto chvíli sama. Věnuj se především sama sobě, nauč se mít se ráda. On se potom ten pravý odněkud vynoří, ani nebudeš vědět jak.

Jsem sama uz deset let... ten vztah, ktery skoncil pred pul rokem, nebylo nic vazneho. Takze casu na sebe a premysleni uz jsem mela dost. I kdyz musim rict, ze hodne dlouho mi to tak vyhovovalo.... az na ty posledni dva-tri roky. Uvedomuji si, ze jsem zmeskala spoustu casu a nemuzu si dovolit cekat dalsich deset let. Je tu snad nekdo, kdo byl nekdy tak dlouho sam? Opravdu sam.... bez pratel, bez rodiny, doslova izolovany..... jen s detma?

venuše napsal(a):

Judita:

Věř, že to má nějaký důvod, že jsi v tuto chvíli sama. Věnuj se především sama sobě, nauč se mít se ráda. On se potom ten pravý odněkud vynoří, ani nebudeš vědět jak.

Jsem sama uz deset let... ten vztah, ktery skoncil pred pul rokem, nebylo nic vazneho. Takze casu na sebe a premysleni uz jsem mela dost. I kdyz musim rict, ze hodne dlouho mi to tak vyhovovalo.... az na ty posledni dva-tri roky. Uvedomuji si, ze jsem zmeskala spoustu casu a nemuzu si dovolit cekat dalsich deset let. Je tu snad nekdo, kdo byl nekdy tak dlouho sam? Opravdu sam.... bez pratel, bez rodiny, doslova izolovany..... jen s detma?

Možná se opakuji, ale jaké máš vlastně koníčky? Jaký je tvůj vztah ke zvířatům. Psala jsi, že vozíš dceru ke koním, zkus to s nimi. Jsou to úžasná zvířata, nemusíš jezdit, stačí je pozorovat venku v ohradě, přinést pamlsek, pohladit nozdry,později vyčistit, vykydat hnůj je to obrovská zásobárna energie, dělám hiporehabilitaci a vím co ty zvířata dokážou udělat i s psychicky nemocným člověkem.  Nebo si kup malýho veselýho pejska, to je zase obrovská zásobárna lásky. Najdi si jiný smysl života než vztah. Co jsi dělala před dětmi, než jsi se odstěhovala, co tě bavilo?
Děti nemusí žít v celé rodině, taky jsem rozvedená s bývalým manželem udržujeme přátelské vztahy a děti jsou s ním kdy chtějí ony i on a myslím, že jsou docela spokojené.
Princové už vymřeli, nepočítej s tím , že tě nějaký zachrání z tvé věže. Musíš si uplést provaz a slézt sama.

Venuše, já jsem také chtěla umřít, vzpomínám si. Bylo mi jedno, jestli onemocním. také jsem chtěla. Já jsem své rozhodnutí ještě řádně dokrmila alkoholem abych byla jóó´dramatická a také - A TO HLAVNĚ- nebyla za to až tak moc odpovědná já ..... prostě sračka každým coulem.

Teď to malinko odlehčím.... ono zabít se vůbec není jednoduché.Fakt. Skákat z okna je blbý - budeš plašit děti a uznej jak ba člověk pak vypadal v rakvi. Utopit se je také fuška a vůbec jsem se si v té vaně nelíbila(i když jsem štíhlá holka - tenkrát tak 48kg). No a řezat si žíly je také odborná práce. Zastřelit se dobře je u umění. A taky jsem neměla čím. K práškům jsem neměla přístup a tak jsem to vzdala i když jsem si párkrát šla koupit žiletky. Podotýkám, že jsem měla dítě !!!!! Muž ho odvezl pryč, já zůstala sama, a tak co bych se nezabila...ne???

Vážně: dostalo se mi odborného posudku a řekli mi: jste líná sobecká princezna(vykali mi - hm....), každý kdo uklouzne se zase normálně zvedne opráší a utíká dál, vy né. Vy budete dramaticky ležet a umírat - sama odpovězte je to adekvátní???? A padly i krutější otázky a mé odsouzení. Pomalu jsem začla spolupracovat. To se ví, že jsem s tím hnusným chlAPEM (panem profesorem), co o mě tak ošklivě mluvit - s tím nádivou, pár týdnů nemluvila, aby viděl.... Shrnul to jen : až dotrucujete přijďte, nebudu s vámi ztrácet čas. tečka. konec.

Nepotřebovala bys něco podobného? Možná si sama neumíš pomoci. Někdy to člověk sám prostě nemůže zvládnout. Nestydím se za to.

Venuše, já jsem také chtěla umřít, vzpomínám si. Bylo mi jedno, jestli onemocním. také jsem chtěla. Já jsem své rozhodnutí ještě řádně dokrmila alkoholem abych byla jóó´dramatická a také - A TO HLAVNĚ- nebyla za to až tak moc odpovědná já ..... prostě sračka každým coulem.

Teď to malinko odlehčím.... ono zabít se vůbec není jednoduché.Fakt. Skákat z okna je blbý - budeš plašit děti a uznej jak by člověk pak vypadal v rakvi. Utopit se je také fuška a vůbec jsem si se  v té vaně nelíbila(i když jsem štíhlá holka - tenkrát tak 48kg). No a řezat si žíly je také odborná práce. Zastřelit se dobře je  umění. A taky jsem neměla čím. K práškům jsem neměla zase  přístup a tak jsem to vzdala i když jsem si párkrát šla koupit žiletky a nějaké trapné pokusy uskutečnila.  Podotýkám, že jsem měla dítě !!!!! Muž ho odvezl pryč, já zůstala sama, a tak co bych se nezabila...ne???

Vážně: dostalo se mi odborného posudku a řekli mi: jste líná sobecká princezna(vykali mi - hm....), každý kdo uklouzne se zase normálně zvedne, opráší a utíká dál, vy né. Vy budete dramaticky ležet a umírat - sama odpovězte, je to adekvátní???? A padly i krutější otázky a mé odsouzení. Pomalu jsem začla spolupracovat.... To se ví, že jsem s tím hnusným chlAPEM (panem profesorem), co o mě tak ošklivě mluvil - s tím nádivou, pár týdnů nemluvila, aby viděl.... Shrnul to jen : až dotrucujete, přijďte, nebudu s vámi ztrácet čas. tečka. konec.

Nepotřebovala bys něco podobného? Možná si sama neumíš pomoci. Někdy to člověk sám prostě nemůže zvládnout. Nestydím se za to.

Tak jsem to hezky opravila a poslala dokonce 2x. Alespoň ti to neunikne. papá

venuše napsal(a):

Judita:

Věř, že to má nějaký důvod, že jsi v tuto chvíli sama. Věnuj se především sama sobě, nauč se mít se ráda. On se potom ten pravý odněkud vynoří, ani nebudeš vědět jak.

Jsem sama uz deset let... ten vztah, ktery skoncil pred pul rokem, nebylo nic vazneho. Takze casu na sebe a premysleni uz jsem mela dost. I kdyz musim rict, ze hodne dlouho mi to tak vyhovovalo.... az na ty posledni dva-tri roky. Uvedomuji si, ze jsem zmeskala spoustu casu a nemuzu si dovolit cekat dalsich deset let. Je tu snad nekdo, kdo byl nekdy tak dlouho sam? Opravdu sam.... bez pratel, bez rodiny, doslova izolovany..... jen s detma?

Venuše, žiješ tak SAMA Z VLASTNÏHO ROZHODNUTÍ !!! Jen o tom ještě nevíš.

venuše napsal(a):

Judita:

Věř, že to má nějaký důvod, že jsi v tuto chvíli sama. Věnuj se především sama sobě, nauč se mít se ráda. On se potom ten pravý odněkud vynoří, ani nebudeš vědět jak.

Jsem sama uz deset let... ten vztah, ktery skoncil pred pul rokem, nebylo nic vazneho. Takze casu na sebe a premysleni uz jsem mela dost. I kdyz musim rict, ze hodne dlouho mi to tak vyhovovalo.... az na ty posledni dva-tri roky. Uvedomuji si, ze jsem zmeskala spoustu casu a nemuzu si dovolit cekat dalsich deset let. Je tu snad nekdo, kdo byl nekdy tak dlouho sam? Opravdu sam.... bez pratel, bez rodiny, doslova izolovany..... jen s detma?

Venuse,
pises,ze jsi zmeskala spoustu casu.Ale v cem?Vim,ze je bez muzskeho elementu nekdy smutno,ale nikdy bych to nenazvala zmeskanim casu.Vzdyt si vychovavala dve deti a to je velice narocne.I na cas.A na co nemuzes cekat dalsich deset let?Zase na toho chlapa,ze?No to na neho ani necekej,protoze on se sam nedokrca k tobe do te izolace.To te nekdo drzi nekde nasilim,nebo co?
Jen s detma.:dumbom:.

Zensky, vy to nepochopite. Jsem sama izolovana, protoze tady kurnik neni kam jit. Tak jak se mam dostat mezi lidi?

Konicky zadne nemam, nemela jsem je nikdy. Kdyz jsem byla mlada a zila v Cesku, chodila jsem do kina, do divadla, do spolecnosti.... nebylo dne, abych sedela vecer doma. Navic jsem delala nejaky cas na hospode. Byla jsem porad mezi lidma. :storstark:

Co delate vy..... treba o vikendu? Ja nemam zadnou kamosku, ktera je taky sama a ke ktere bych mohla jit, mam jen jednu znamou, ktera ma rodinu a prijde jen, kdyz me potrebuje. Napr. nekam odvezt autem... pripadam si nekdy jak taxikar. No a kdyz pak neco potrebuju ja, tak nema cas. :dumbom:

xkisek

Možná se opakuji, ale jaké máš vlastně koníčky? Jaký je tvůj vztah ke zvířatům. Psala jsi, že vozíš dceru ke koním, zkus to s nimi. Jsou to úžasná zvířata, nemusíš jezdit, stačí je pozorovat venku v ohradě, přinést pamlsek, pohladit nozdry,později vyčistit, vykydat hnůj je to obrovská zásobárna energie, dělám hiporehabilitaci a vím co ty zvířata dokážou udělat i s psychicky nemocným člověkem.

Vztah ke zviratum nemam zadny. Bojim se jich. Hlavne psu a koni taky. Radsi se k nim moc nepriblizuju.

lueta:

Venuše, žiješ tak SAMA Z VLASTNÏHO ROZHODNUTÍ !!! Jen o tom ještě nevíš

Nechapu... Muzes mi to upresnit?

venuše napsal(a):

lueta:

Venuše, žiješ tak SAMA Z VLASTNÏHO ROZHODNUTÍ !!! Jen o tom ještě nevíš

Nechapu... Muzes mi to upresnit?

Každý jsme strůjcem svého štěstí. Jsme zodpovědní za to, jakým způsobem svůj život žijeme. Na koho se chceš Venuše vymlouvat, že jsi nešťastná a sama? Na okolí, na okolnosti, na bývalého manžela, na matku, na otce, na cizí zemí...........blablabla. Pořád jsou to jenom výmluvy.

Pokud Venuše s plnou odpovědností nepřiznáš, že za svůj život a za to, kam ses dopracovala, si můžeš jen Ty sama,  nepohneš se z místa. Budeš jen neustále vzdychat a vzdychat jak jsi nešťastná, v cizí zemi a sama. Pořád Ti to tady někdo říká dokolečka dokola, ale Ty to vůbec nevnímáš.

Já vím, ono to totiž pořádně bolí, viď. Je přece mnohem pohodlnější naplákat a litovat se, než si přiznat svoji vlastní zodpovědnost. Musíš už konečně dospět Venuše.

Pořád se ptáš jak. Jdi k psychologovi, najdi si nějaký seminář, podobný Modré Alfě.  Určitě něco podobného najdeš i v zemi, ve které žiješ. Zatím začni třeba tím, že ráno i Ty obejmeš své děti a řekneš jim - mám Vás ráda. Avalonka Ti to už někde napsala. Naplň svoje srdce láskou. Začni se radovat z maličkostí. Prostě se to musíš naučit. Ta knížka/ Miluj svůj život /není blbost Venuše. Jen ji neumíš a nechceš přijmout. Protože tím bys musela přijmout přesně tu zodpovědnost sama za sebe, jak jsem výše napsala. Já už nevím, jak víc polopatisticky bych to napsala.

To je vsechno hezky, ale porad mi nikdo nedal odpoved, jak se dostat mezi lidi. Mam se snad sebrat a jit si sednout vecer sama do baru? Do baru, kde jsou jen lidi okolo 20ti let? Neznam jiny mista, kde by se lidi seznamovali. Vsude jinde chodi jen ti, kteri uz nekoho maji....

Venuše, myslím si, upřímně, že to sama nezvládneš. Bylo -li by tomu tak, už by ses chytla - rad a návodů bylo dost, různou formou, jednu bys jistě vybrala. Nelituj peněz (platí -li se ), jde o tebe, o tvůj základní stavební kámen - psychiku. Oslov psychologa. Možná skupiny. Je na tobě dost práce. Na psané slovo nejsi zralá.

venuše napsal(a):

To je vsechno hezky, ale porad mi nikdo nedal odpoved, jak se dostat mezi lidi. Mam se snad sebrat a jit si sednout vecer sama do baru? Do baru, kde jsou jen lidi okolo 20ti let? Neznam jiny mista, kde by se lidi seznamovali. Vsude jinde chodi jen ti, kteri uz nekoho maji....

Ach jo, Venuše. Jsi jako malé dítě, kterému někdo nabídne balón po kterém toužilo, ale ono řekne, no jo, ale já chci modrý a tenhle je červený.

Dokud budeš tak urputně upnutá na to, že chceš mermomocí chlapa, tak ho prostě mít nebudeš. A s tím, jaký bordel v sobě máš, můžeš potkat jedině a opět někoho, kdo Ti dá řádně zabrat.

Začni sama u sebe!!!! Zapomeň na chlapa, věnuj se svému duševnímu růstu,  vymysli program pro sebe a své děti, jeďte na výlet, do přírody, běžte do kina, běžte si společně zaplavat, zajímej se o jejich volný čas ( mám pocit, že jim hóódně dlužíš), věnuj se svým koníčkům.

Až na to budeš připravená, tak ten chlap opravdu přijde. Třeba ho potkáš v supermarketu ( náhoda?), nebo v plaveckém bazénu.........

Nedávno mi jedna zákaznice vyprávěla, že ji oslovil muž stojící za ní v řadě na lístky do kina, kde byla se svojí 11letou dcerou. A to jí viděl jen zezadu a rozhodně to není štíhlá krasavice. Podstrčil jí krabičku zápalek, na které bylo telefonní číslo. Chtěla jí vyhodit do nejbližšího koše, ale dcerka jí řekla ať mu zavolá, že vypadal docela sympaticky. Pořád jí to vrtalo hlavou, až nakonec zavolala. Začali spolu chodit, posléze žít. Když jí po nějaké době vyprávěl co cítil když za ní stál v řadě, tak jí řekl, že ucítil takový nápor energie, že se mu z toho postavil :)

Dobry. :)

Vim, ze si vsecny myslite, ze jsem blazen.... a ze chci mermomoci chlapa. V prvnim prispevku jsem prece jasne napsala, ze nevim, jestli vubec jeste nejaky vztah chci. Chtela bych ale.... :rolleyes:
Muzu se mit 100x rada, ale kdyz nepujdu ven, tak za mnou ten "princ" asi neprijde. A o to mi jde. Co delat, aby clovek poznal nejaky lidi. S tim psycholog nepomuze... navic uz jsem to zkusila a nebylo to k nicemu.
Radite mi, at podniknu neco s detma. Paneboze, co mam asi podniknout s 18ti letym klukem? Ten se mnou opravdu nepujde bruslit nebo plavat! Stydel by se.
A dcera? Kazdy druhy vikend je u otce a kdyz je doma, tak jen lita s kamoskama.
Ja proste nemuzu deti nutit, aby se mnou nekam sly, kdyz je to nebavi.

Až na to budeš připravená, tak ten chlap opravdu přijde.

Neverim... proc se MY musime zmenit, aby nas mel nekdo rad? Nemuze me mit nekdo rad takovou jaka jsem? Nikdo prece neni perfektni a ja opravdu nehledam pana "bozskeho". Myslim, ze jsem uplne normalni...

Poslední příspěvek a končím. Raději půjdu se svojí 18 letou dcerou ven. Už mě přemlouvá pěknou chvíli.

Nemusíš se měnit!!! Nemusíš vůbec nic!!!!!   Ale pak si nestěžuj a kušuj!

To se mas, ze muzes jit s dcerou ven.... co bych za to dala. Mas vyhodu v tom, ze se tvoje dcera nestydi, ze ma ceskou maminku! Vubec nic nechapes, protoze myslis jen na to, jak ty jsi skvela a druhy jsou neschopny. :mad:

Cau

Ty venuse, kolik ze ti je let? Pet???
Nemely bychom sem naskenovat obrazkove leporelo, abys to uz konecne pochopila???
Ve tvem psani neni temer jedina konstruktivni veta!
Az prijdes do Ceska, vezmi to pro jistotu pres Pelhrimov.

Jo a jak rika Luet: nemusis se menit, to ani nahodou :)
Jen klidne dal sed na zadku, dal si lamentuj na osud  a pockej si na toho ubozaka, kteramu takovahle zakysla princezma bude stacit. Jen si ale pak nestezuj, az se to individuum casem nastve a ten zadek ti zmaluje.

Ja se zmenit chci, ale nejde to! Neumim se radovat z niceho.... furt nevim, jak na to. :grater:

Venus, fakt, máš pravdu. Vys.. se na to. :supr:

Brácha vždycky říkal. Proč bych si měl zavazovat boty, když si je pak budu muset rozvázat. To má po*n logiku, stejně jako tvůj příspěvek

Venuse napsal(a):

Neverim... proc se MY musime zmenit, aby nas mel nekdo rad? Nemuze me mit nekdo rad takovou jaka jsem? Nikdo prece neni perfektni a ja opravdu nehledam pana "bozskeho". Myslim, ze jsem uplne normalni

Venuše, já když jsem dostala na svou adresu od svého přítele konstruktivní kritiku, tak jsem se taky na všechno vybodla s tím, že to nejde a nemůžu (a taky se mi nechtělo, moc práce). No a teď jsem bez přítele, víš? A řeknu ti, jak odešel tak to najednou šlo, protože to muselo jít. To předtím byly jenom výmluvy, výmluvy a výmluvy. Taky mě bavilo se litovat, že nic nejde a že nemám koníčky a že nemám skoro žádné přátele a že je nemám ani kde sehnat. Fakt jsem si na tom ulítávala. A víš co ti řeknu..? Že jsem teď ráda, že jsem to MUSELA změnit, protože můj život předtím nebyl život, ale přežívání... a to ten čas letí a letí... Lepší na to přijít hned a udělat s tím něco taky hned, protože takhle na tom budeš pořád stejně (a čím dál starší)... A nakonec i těch pár duší co ti tady pořád radí otrávíš natolik, že už ani sem nikdo nic psát nebude... TAKHLE TO VÁŽNĚ CHCEŠ???

Andromeda napsal(a):

Venuše, já když jsem dostala na svou adresu od svého přítele konstruktivní kritiku, tak jsem se taky na všechno vybodla s tím, že to nejde a nemůžu (a taky se mi nechtělo, moc práce). No a teď jsem bez přítele, víš? A řeknu ti, jak odešel tak to najednou šlo, protože to muselo jít. To předtím byly jenom výmluvy, výmluvy a výmluvy. Taky mě bavilo se litovat, že nic nejde a že nemám koníčky a že nemám skoro žádné přátele a že je nemám ani kde sehnat. Fakt jsem si na tom ulítávala. A víš co ti řeknu..? Že jsem teď ráda, že jsem to MUSELA změnit, protože můj život předtím nebyl život, ale přežívání... a to ten čas letí a letí... Lepší na to přijít hned a udělat s tím něco taky hned, protože takhle na tom budeš pořád stejně (a čím dál starší)... A nakonec i těch pár duší co ti tady pořád radí otrávíš natolik, že už ani sem nikdo nic psát nebude... TAKHLE TO VÁŽNĚ CHCEŠ???

A ted? Nasla sis konicky a pratele? Najednou?

Nikol:

Venus, fakt, máš pravdu. Vys.. se na to. 

Vzdyt jo. Je mi ted hur nez kdykoliv predtim. Nebudu uz o nicem premyslet.
Tys mi treba taky nedala zadnou KONKRETNI radu.... jak ses z toho srabu dostala treba ty? Psycholog to asi za tebe neudelal. Cos teda pro to udelala?

venuše napsal(a):

Ja se zmenit chci, ale nejde to! Neumim se radovat z niceho.... furt nevim, jak na to. :grater:

Tech KONKRETNICH  NAVODU jak na to, jsi dostala uz X!
Mozna na tom porad jeste nejsi tak spatne, kdyz je nevidis....

venuše

ale těch návodů jsi už tady opravdu dostala dost, bohužel je pořád nevidíš, nebo vidět nechceš a pořád je křičíš .... tak až se vykřičíš, přečti si to tu ještě jednou a začni dělat krok za krokem ....

Mate pravdu.
Kaslem na to. Tohle neni cesta pro me. Nejak uz to doklepu.

Diky vam vsem.

jsi se jako nafoukla ?

vašek napsal(a):

jsi se jako nafoukla ?

Ne.
Jsem realistka a ty rady, co tady dostavam, jsou pro pokrocile a znalce psychologie. Tak hlavne budte stastni sami se sebou, ja jsem radsi stastna ve dvou.

Tak jo, zcela konkrétní rada : jdi k zrcadlu a tý holce, kterou tam potkáš,řekni : Chováš se jako pitomec !!!!! Jednáš jako pitomec !!!! Jenom se lituješ a svádíš svoji "samotu" na ostatní !! Nepřijímáš rady, nepřijímáš úsměvy, jsi sobecká mrcha, která chce jen brát !!!!
A pak, protože určitě budeš brečet, pak, až se uklidníš a utřeš nudli se zkus zamyslet, jestli bys takovou kamarádku chtěla....

Já ne....a že mám kamarádky se spoustou chyb, ale nechybí jim to důležitý ...srdíčko otevřený !!!

A jeste neco.... kdyby to bylo tak jednoduche, jak tady pisete, tak by byli na svete jen stastni lidi. Zatim je opak pravdou... jen se podivejte, co vsechno se tady na Babinetu na psychologicke resi.
Vlastne muzu byt rada, ze doma zadnyho chlapa nemam, protoze to co na Babinetu ctu, to me optimismu zrovna neprida. Je mi z toho :usch:.

dakota napsal(a):

Já ne....a že mám kamarádky se spoustou chyb, ale nechybí jim to důležitý ...srdíčko otevřený !!!

Tak s timhle bys me nastvala. :( Ja ho mela otevreny az moc.... chces tim rict, ze se mam nechat zneuzivat? To je kamaradstvi?

venuše, ale ty lidi co ti tu píšou si něčím podobným prošli ale trvá to než se tím prokoušeš a neboj všichni tu řvali jako ty a někdo mnohem dýl ...

ale spíš přemýšlej co by jsi chtěla změnit jako první malej krůček, nějakem malej cíl a jak to udělat a pomalu začni ...

vašek napsal(a):

venuše, ale ty lidi co ti tu píšou si něčím podobným prošli ale trvá to než se tím prokoušeš a neboj všichni tu řvali jako ty a někdo mnohem dýl ...

ale spíš přemýšlej co by jsi chtěla změnit jako první malej krůček, nějakem malej cíl a jak to udělat a pomalu začni ...

:par:

V čem vidíš pokročilost... nebyla jsem nikdy u psychologa, neprodělala jsem žádné duchovní sezení, nebyla jsem na Modré Alfě(ani netuším, co to je) nečetla jsem žádnou "moudrou knihu"
s návodem, jak sama sebe milovat...
..jen prostě umím naslouchat a umím mít ráda !! A mít ráda sebe, to je větší fuška než mít ráda ty druhý !! Takže jsem začala tím, že jsem měla ráda ty druhý a oni mi to vrátili !!!
Nepřehlížela jsem, nebyla jsem přehlížena...
Dala jsem úsměv, byl mi vrácen..
Objala jsem, byla jsem obejmuta...
CHÁPEŠ ????????????????????????????????

Když už to Daky začala,  ( jsem z té procházky kolem přehrady nějaká rozparáděná :P )
Co můžeš Ty nabídnout svému potencionálnímu partnerovi?
Co můžeš Ty nabídnout kamarádce?
Co nabízíš Ty svým dětem? ......................

A já budu pokračovat..
Chceš ty vůbec něco nabídnout? Mám z tebe pocit, že jsi zvyklá jen brát a ne dávat. Zhýčkaná pyšná princezna? Své okolí už jsi asi vysála a tak se ti raději všichni vyhýbají...

lueta napsal(a):

Když už to Daky začala,  ( jsem z té procházky kolem přehrady nějaká rozparáděná :P )
Co můžeš Ty nabídnout svému potencionálnímu partnerovi?
Co můžeš Ty nabídnout kamarádce?
Co nabízíš Ty svým dětem? ......................

partnerovi: lasku, cit, vernost, porozumeni, smysl pro humor... a pak taky dobre jidlo a sex :)
kamaradce: pokec, pomoc (zadne taxiky nebo financni vypomoci!), spolecne akce
detem: lasku, bezpeci, materialni zabezpeceni, radu, servis

xkisek napsal(a):

A já budu pokračovat..
Chceš ty vůbec něco nabídnout? Mám z tebe pocit, že jsi zvyklá jen brát a ne dávat. Zhýčkaná pyšná princezna? Své okolí už jsi asi vysála a tak se ti raději všichni vyhýbají...

Jasne, ja jen beru. V zivote mi nikdo nic nedal!!!! Ani Ň. Zatim jenom kazdej vysaval me.

venuše

tak už jsi vymyslela ten první krůček co uděláš a jak a kdy ho uděláš ?

vašek napsal(a):

venuše

tak už jsi vymyslela ten první krůček co uděláš a jak a kdy ho uděláš ?

Ne. A mozna ho neudelam vubec.... nemam se na koho smat ani koho obejmout, vis? Pripada mi to dost divny smat se a obejimat cizi lidi. ;)

venuše napsal(a):

vašek napsal(a):

venuše

tak už jsi vymyslela ten první krůček co uděláš a jak a kdy ho uděláš ?

Ne. A mozna ho neudelam vubec.... nemam se na koho smat ani koho obejmout, vis? Pripada mi to dost divny smat se a obejimat cizi lidi. ;)

ZAČNI U VLASTNÍCH DĚTÍ !!!!   :pussa: :par: :jojo:

božínku, co kdyby jsi se začala smát třeba na sebe, nebo se taky zasmát sama sobě, co začít chodit mezi lidi atd. co třeba nějaké cvičení, plavání, přijdeš na jiný myšlenky tím začali skoro všichni ale musíš chtít bez toho to nejde!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vašku a spol. , já se už musím smát. Spíš mě to připadá, že tady trénujeme sami na sobě :lol:
Nu což, to je taky dobré.  :hjarta: :hjarta:

Posílám chlupáče všem. Ty z dakotina depa už budou vědět. :pussa:

lueto

cvik dělá mistra :-) a taky líp se radí než dělá a pssss aby se na to pak venuše nevymlouvala :-)

venuše napsal(a):

A ted? Nasla sis konicky a pratele? Najednou?

No pokud jsem nechtěla sedět každý večer sama s kočkou mezi 4 stěnama, tak jsem musela a našla. Fakt to jde :P

venuše napsal(a):

partnerovi: lasku, cit, vernost, porozumeni, smysl pro humor... a pak taky dobre jidlo a sex :)
kamaradce: pokec, pomoc (zadne taxiky nebo financni vypomoci!), spolecne akce
detem: lasku, bezpeci, materialni zabezpeceni, radu, servis

No to je snad blbej ftip :co:
Nabizis neco, co sama nemas!
Po lasce tu porad volas, cit nemas ani pro sve vlastni deti, kterym nerozumis. Pomahat neumis ani sama sobe, poradit si taky neumis, v bezpeci se rozhodne necitis, jak varis a sexujes, to nemohu posoudit, jak je to s tim tvym smyslem pro humor radeji nechci domyslet..kazdopadne radsi se pro jistotu jeste jdu mrknout na Jarunku :vissla:

venuše napsal(a):

proc se MY musime zmenit, aby nas mel nekdo rad?

MY se musíme změnit, ABYCHOM MĚLY RÁDY SAMY SEBE. A pak se nám bude hezky žít, a třeba i jenom samotným se sebou, když nebude nablízku jiný človíček. :pussa:

venuše napsal(a):

ty rady, co tady dostavam, jsou pro pokrocile a znalce psychologie. Tak hlavne budte stastni sami se sebou, ja jsem radsi stastna ve dvou.

:dumbom: Mýlíš se. Ty rady jsou pro každého, kdo se CHCE dostat ze svého srabu ven. :pussa: A taky jsem ráda šťastná "ve dvou". Ale když ten druhý zrovna není, tak proto neprobrečím celý svůj život, který je ještě přede mnou. Teď jsem šťastná "ve dvou" s mým synem, se kterým bydlím. A dneska mi chyběl človíček, tak jsem zašla za svou kámoškou, se kterou jsem se seznámila před 6 měsíci, když jsem začala hledat blízké lidičky a bylo to moc prima. A těším se na zítřek, když budu šťastná s mými kolegyněmi  v práci a odpoledne s prima lidičkami ve skupině u paní psycholožky. Byli to cizí lidé a dnes už jsou blízcí. A když mi je hodně smutno a synek třeba doma není,jdu do krámu a promluvím pár slov třeba s paní u kasy. :)
A že nejsem "ve dvou" s mužem? No, co nadělám. Asi ještě nejsem připravena, abych ho potkala. V sobě cítím, že jsem se ještě nevyrovnala úplně s odchodem mého manžela. Tak si jen tak žiju a jednou to třeba přijde. A když ne, tak co nadělám? Vždy budou na světě nějací človíčci, třeba "jenom" ti za zdí mého panelákového bytu. Ale budou tu.

venuše napsal(a):

Ne. A mozna ho neudelam vubec.... nemam se na koho smat ani koho obejmout, vis? Pripada mi to dost divny smat se a obejimat cizi lidi. ;)

Holčičko, koukni se kolem sebe, celkem blízko. Tam jsou dva človíčci, kteří rádi uvidí tvůj smích, které můžeš obejmout. :pussa:
Zkus si někdy přečíst knížky, které mají název Slepičí polévka pro duši. Je tam spousta krásných příběhů z "obyčejného" života. I jeden o objímání cizích lidí. Někdy ti ho sem napíšu, dneska si ho najdu v knížce. Neni to divný jít si jen tak po ulici, koukat se lidem do očí a třeba se usmát a ne mračit. A krásně to funguje. V pátek jsem šla z práce po nábřeží Labe, bylo tam hodně lidí na procházce s pejsky nebo jen tak, mně bylo hezky, usmívala jsem se a kupa lidí mi úsměv opětovala, jen tak, jako radost z hezkého odpoledne. A jestli si někteří mysleli, že jsem blázen? To je jejich problém. :)

venuše napsal(a):

A jeste neco.... kdyby to bylo tak jednoduche, jak tady pisete, tak by byli na svete jen stastni lidi. Zatim je opak pravdou...

Venuše, četla jsi v některém příspěvku, že je to jednoduché? Není to vůbec jednoduché. Je to snad nejtěžší věc v člověčím životě, změnit sám sebe. A myslím, že se to nikdy nepodaří úplně a napořád, že je na tom třeba stále pracovat. Ale ta odměna! Že je ti dobře samé se sebou a pak i s ostatnými! To je to nejlepší, když mi se sebe samotné není špatně, když jsem sama sobě tou nejlepší společností, jak píše moudrá Selima.  :pussa:

LUETO díky a taky posílám chlupáčka! :D

venuse,
boze ty jsi trdlo! Zadni lide nejsou CIZI! Copak ty ted muzes rici, kdo z nich ti zitra bude blizky??? Nebo jinek: vsichni blizci jsou nejprve cizi.
Ty proste chces drskovat, tak drskujes :(
A tvojep odvedomi si zapisuje: nikdo ji nema rad, nikdo ji nikdy nebude mit rad, nikdy nenajde lasku, nikdy nebude stastna..... A pak si rekne: nu, kdyz si to preje, tak jdu na to!..... A zaridi ti to! Je ti to jasny??? Sama si programujes zivot.
Tak si ho uzij.

Uz je mi vsechno jedno. Podle vas jsem zruda, ktera nema rada vlastni deti... nenecham se tady urazet.

Majkafo, dekuju ti moc, z tvych prispevku jsem vzdycky trosku pookrala, umis to vsechno tak krasne napsat... z tebe mluvi zivot....preju ti vsechno nejlepsi! :hjarta:

Mejte se.

venuše napsal(a):

Uz je mi vsechno jedno. Podle vas jsem zruda, ktera nema rada vlastni deti... nenecham se tady urazet.

Venuše, nikdo to tady neřekl. Jen ty sama sis to tak vyložila, protože jsi chtěla. :grater: Zkus o těch slovech přemýšlet, třeba i několik dní. Nezrcadlí ti něco? Třeba to, že si to o sobě sama myslíš a proto ti některé příspěvky takhle rezonují? Troufám si říct i za ostatní, že si nemysllíme, že jsi zrůda, která nemá ráda vlastní děti. Jsem přesvědčena, že je ráda máš, ale asi o tom ani nevíš. :pussa: Jsi nešťastná žena, která neví, jak z toho ven. Tak ráda bych tě popostrčila, nakopla, vytáhla za ruku, ale to nejde. Musíš na to bohužel přijít sama. Stejně, jako jsem musela já. Furt jsem voala, aby mě zachránili, aby mi někdo pomohl. Zdálo se mi, že mi nikdo pomoct nechce, když všichni říkali, že nejdřív musím já sama. Teď vím, že měli pravdu. První krůček musí udělat každý sám. A pak, najednou, se kolem objeví spousta andělů. Ale ten první krůček je tak zatraceně těžký. Abys ho udělala, musíš to vše v sobě otočit z NEchci, NEmůžu, NEjde to na Chci, Můžu, Půjde to. A to bohužel sama.

Možná to umím krásně napsat. Ale ty potřebuješ obojí. Ale nejdříve asi nakopat, aby ses naštvala a řekla si, že nejsi žádná chudinka a že ty to dokážeš. Mne aspoň přinutilo začít myslet to, když mi Pan dávala rány pěstí mezi oči. Pak jsem si říkala, jo, teď už jsem dobrá, a prásk, Pan mě uzemnila další ránou. A ve mně ty rány rezonovaly a nutily mě přemýšlet dál a víc. I jiní mě tady "kopali do zadku". Ale všichni v sobě nějak znali hranici, co ještě snesu a co by mě už pohřbilo. A taky mě tady spousta lidí hladila. Vše dohromady jsem potřebovala, abych se z toho vyhrabala a vše dohromady potřebuju dál, abych "neusnula na vavřínech" a nezřítila se zase do jámy. Ale už se neválím v blátě, neklečím na kolenou, nestojím, já už JDU. Jdu si tak životem, koukám kolem sebe a usmívám se, a někdy pláču, a pak se zase usmívám.

Kurňa, Venuš, nechtěj zažít to, že ležíš na nemocniční posteli po předávkování prášky nebo jiné blbosti a u tvé postele stojí tvé děti a tobě dochází, jak strašně jsi jim ublížila. A nejvíc SAMA SOBĚ. Opravdu jsi tak slepá? Proč k sobě nepustíš naše slova a nezačneš o nich PŘEMÝŠLET?

Venuše, věř, že kdyby si někdo myslel, že jsi zrůda, nikdo by se neobtěžoval Ti psát. ROZUMÍŠ ?  :dumbom:

Venuse, psala jsi, ze si tuhle diskuzi vytisknes a budes si ji cist. Udelala jsi to? Jestli ne, tak to prosim udelej a jestli jo, tak si to cti znovu a znovu dokola, spousta lidi ti tu napsalo hodne moudrych prispevku i konkretnich rad, jenze je asi v tuhle chvili nevidis.
Ono to ani dobre nejde vnimat lasku, moudrost, krasu, kdyz je clovek ponoreny do negativity a svych problemu.
Ale ver, ze zazraky se deji a jednou to k tobe vsechno pronikne a pak ti spousta veci dojde. A pokud budes mit silu a odvahu se zmenit, tak se postupne zacne menit i tvuj zivot a vse kolem tebe.  :hjarta:

A jestli se ti chce, tak napis mailika, jestli nahodou nejsi v Anglii, tipovala bych to. A muzem zajit na kafe
Jsem tu pet mesicu a nezda se mi, ze by se tu nedalo nic delat.  Vsude se da dojet autem, vlakem, busem...
Nemam sice ani moc penez, ani moc volneho casu, ale i tak si to tu uzivam...zalezi jen na pristupu. ;)

Znala jsem jednu "Venuši" osobně. Rok jsem jí naslouchala a snažila se jí nějak pomoci. Na všechno měla výmluvu, proč to nejde. A nakonec po tom roce naprosto vyčerpávajících "sezení" (fakt jsem si připadala jako psycholog) mi sdělila, že za všechno můžu vlastně já. Kamarádka, pravá psycholožka, mi řekla, že jí nemohu pomoci, protože je to hysterka. To není urážka, to je diagnoza.

Venuše, teď jsem se tady tím tvým bahýnkem prokousala .....
ohledně tvé mamky ... jestli pro ni nemáš jiné téma, než svoje problémy, to se ani nedivím, že se o nich nechce pořád dokola bavit. Ona určitě ví,  že ti nepomůže a jen by jí bylo po tvojí návštěvě  zle  .... z bezmoci ti pomoct. Tak se prostě baví o čemkoli jiném abys přišla taky na jiné myšlenky a vyrobí ti nudle, abys je měla sebou až budeš zpátky a měla tak sebou i kousíček domova. Tak buď vděčná a šťastná, že máš sebou nudle a že na tebe mamka myslí.

A s dětma ....  proč by s tebou nešel synek na kolo ? Copak máš na čele napsáno : jsem druhořadá ženská, páč jsem češka ...????? Hovadina, tuhle pitomost máš jen ty ve své hlavě. Píšeš, že v té zemi sama žiješ už 10 let....   proč ???? .... stokrát jsi se mohla odstěhovat kamkoli jinam ....  vystrč už hlavu z toho tvého bahýnka!!! Ono není všude, je ho jen malá hromádka a tu teď bez lásky okupuješ ty...... Tak vylez, otřep se, horší už to nebude.  Ale musíš chtít ty sama , nikdo jiný ti nepomůže .... jen ty ... sama sobě .... až si to uvědomíš, tak se ti uleví , třeba to bude až po tisícém příspěvku, co sem holky napíšou ....... ale snad to nastane. Kdybys jim za to nestála, tak ti nenapíšou ani písmenko.

Tak buď šťasná, že máš dvě děti ( co by za to některá dala) ... že máš mamku, která pro tebe vyrábí nudle a snaží se tě přvést na jiné myšlenky.... že máš počítač a internet a můžeš si tu s holkama psát, že jsi zdravá a můžeš chodit po světě a radovat se.......

Teď jsem si vzpomněla na pohádku od Jana Wericha  Tři veteráni tam byli ti tři trpaslíčci a ti dali dary  těm třem tupcům, kteří je ve výsledku zneužili ......  a mně se líbila věta, jak ten trpaslíček říká , že mají s náma lidma trpělivost, a že na to, co je správné přijdeme třeba po sto padesáté první a nebo po stopadesáté druhé .... a tak je to i s tebou .... sama na to musíš přijít a holky tady ti to budou trpělivě tisíckrát opakovat, než na to konečně sama přijdeš ......

Tak hoooooodně trpělivosti a jak říká Dakotka VYPRSIT a USMÍVAT  !!!!!   :par:  :pussa:  :par:  :pussa:

Venuše, připomínáš mi mojí mamku...
nikdy nezapomenu, jak jsem se celý dětství o ní bála, aby si něco neudělala... jak jsem se snažila bejt bezchybná a jak jsem si vyčítala, když se mi to nedařilo... jak jsem si myslela, že mě nikdo nemůže mít rád takovou jaká jsem, protože mě nemá moje máma ráda dost na to, aby kvůli mě žila.... a přenesla jsem si to i do dalšího života... musela jsem mít přesnej přehled, kde je partner a kdy se vrátí... jinak jsem se hroutila, že se něco stalo...

Až polovina našeho štěstí je závislá na genech

Podle vědců stojí až z poloviny za našimi pocity štěstí geny. Změnit je nebo ovládat je přitom naprosto nemožné. A tak jsou někteří jedinci zrozeni k tomu, aby prožívali stále štěstí, zatímco jiní ho mají jako šafránu.

25.2. 2007 10:57
WEST PALM BEACH - "Mezi psychology existuje všeobecně rozšířená domněnka, že štěstí je primárně určeno geny a je to vrozená osobností charakteristika. To by mohlo znamenat, že ti, kteří jsou šťastní teď budou šťastní i v budoucnosti," tvrdí docent psychologie Richard Lucas z Michigan State University.

Jeho tým se zabýval výzkumem dědičnosti některých osobnostních rysů. A právě pocity štěstí jsou jedněmi z těch, které podle něj genetické pozadí řídí z třetiny až poloviny. Vysvětluje to také fakt, proč je někdo nešťastný, i když se mu daří, zatímco jiný je pořád veselý a šťastný, ačkoli se těší třeba nepřízni osudu.

Krátkodobé pocity štěstí ovlivňují různé události života, ale dlouhodobý pocit naplnění a štěstí je skutečně řízen geneticky.

bron:www.novinky.cz


????????????????????????????????????????????

dobrá výmluva...

venuše napsal(a):

[
Jeho tým se zabýval výzkumem dědičnosti některých osobnostních rysů. A právě pocity štěstí jsou jedněmi z těch, které podle něj genetické pozadí řídí z třetiny až poloviny. Vysvětluje to také fakt, proč je někdo nešťastný, i když se mu daří, zatímco jiný je pořád veselý a šťastný, ačkoli se těší třeba nepřízni osudu.

Venuše, co ta druhá polovina až dvě třetiny? :dumbom:
Přečti si dobře, co ti napsala Jája. Když jsem udělala tu k.avinu, taky jsem si pak říkala, bože, vždyť si mé děti musí myslet, že nejsou pro mne dost dobré, když kvůli nim nechci žít. Co za hrůzu jim to dávám do života? :dumbom:

Venuše, ta jsi se tedy rozhodla, že budeš nešťastná a nikdo ti to nerozmluví  ...... tvoje volba ....   nečetla jsi Polyanu od E.H.Porterové ?????

dakota napsal(a):

Jéžiš !!! Máma ti dělá tvý zamilovaný nudle i když má strašný bolesti !!! Jakej jinej příklad mateřský lásky bys chtěla !!! Že tě praštim !!! :dumbom:
Já když zavolám svýmu otci, tak je to pokaždý stejnej scénář !! Tati, ahoj ! Ahoj, co chceš ? Nic, jen ti volám, jak se máš ? No nestojí to ani za hovor.... :rolleyes: a to je celý !!! Nic ho nebolí, ale taky nic necítí !!
Proč nemám maminku???? která by pro mě válela s láskou nudle ?? :grater::grater::grater:

Daky, požičiam ti tú moju, keď mi už bude liezť na nervy... A nepadne jej to zaťažko, na tej fotke, kde elegantne oberáš mäso z rebierok(v Rúžičkove) dospela k záveru, že som to ja... :co: :jojo: Takže možno ani nepríde na "zámenu dcér"... Bude ti variť bryndzové halušky, piecť slané rožky a sladké koláče.... Uži si! :supr: Ja budem zatiaľ držať nejakú diétu :usch: :P ...

Venuša, nič v zlom, ale správaš sa ako päťročné, malé zasraté decko.... a to ti hovorím ja, ktorá by som mohla byť tvojou dcérou.
na jednej strane píšeš, čo to znamená "mať sa rád", potom napíšeš, že tvoja mama sa má až príliš rada...
ani nevieš či chceš alebo nechceš chlapa, ale chceš, aby ťa niekto miloval, chválil... a koho miluješ a chváliš ty? dcéra ti povie "mám ťa rada" a ty jej na to čo odpovedáš?

niekde si písala, že sa nechceš mať rada. tak potom prečo to vyžaduješ od iných? prečo chceš, aby teba niekto stavial na svoj piedestál, keď sama pre seba nie si tým najdôležitejším človekom?

všetky tu prítomné dámy (a aj páni) ti dali kopec nápadov. ale ty sa stále pýtaš "ako, čo, kedy..." veď už si z toho konečne niečo zober. skúsila si sa fakt postaviť pred to zrkadlo a povedať "už sa dievča spamätaj..."?

myslíš si, že tvoje deti necítia z teba, aká si smutná a zamindrákovaná? a dcéra ti aj napriek tomu povie, že ťa má rada, aby ťa rozveselila a ubezpečila o svojej láske. ubezpeč ju aj ty!!!!

normálne som sa tu rozčúlila, tak prepáčte....

venuše napsal(a):

To je vsechno hezky, ale porad mi nikdo nedal odpoved, jak se dostat mezi lidi. Mam se snad sebrat a jit si sednout vecer sama do baru? Do baru, kde jsou jen lidi okolo 20ti let? Neznam jiny mista, kde by se lidi seznamovali. Vsude jinde chodi jen ti, kteri uz nekoho maji....

Moja odpoveď sa ti určite nebude páčiť, ale ja ti ju aj tak napíšem, Venuše...
Po rozchode s bývalým - po 9 rokoch - som tiež nebola zvyknutá chodiť niekam sama. Keď mi to už občas aj počas vzťahu napadlo, môj dobrák-neverník, ktorý žiarlil ako Othello, mi to vždy vedel spoľahlivo vyhovoriť, takže okrem kávičky cca 2x za mesiac s kamoškami som nikam nechodila. Ostala som sama ako prst v plote, naša spoločná bývalá partia bola síce na mojej strane, ale ja som nemala vôbec chuť počúvať ich reči o našom vzťahu, otázky na bývalého, apod. Tak som raz šla sama na koncert country, čo bývala NAŠA SPOLOČNÁ obľúbená hudba... Plakala som skoro po celý čas a pripadala som si idiotsky, lebo všetci tu boli vo dvojiciach alebo väčších skupinkách... Nabudúce som šla s jedným kamošom, dali sme sa do reči s jednou skupinkou, no a už som mala partiu na country... Potom som objavila - za pomoci jednej squellej kamošky a istej záujmovej skupiny - svet ezoteriky a world a etno hudby - ale tu som skutočne nepoznala nikoho, kto by bol ochotný pretrpieť so mnou takýto koncert... Tak som šla sama. Spočiatku som trpela ako zviera, hanbila sa, cítila trápne... potom som videla, že takých exotov je nás viac - a nakoniec mi to bolo jedno. Nikto si ma veľmi nevšímal. To je tvoja ilúzia, Venuša, že ti ľudia závidia, neznášajú ťa alebo sa na teba čudne dívajú. Povedzme si pravdu: si im ľahostajná, lebo majú všetci doma vlastnú kopu sr..iek. Až po dlhšom kontakte by sa možno našlo zopár takých, ktorých zaujímaš, ale to by si ich TY musela k sebe pustiť... Skrátim túto ságu: Dnes chodím na koncerty, workshopy a semináre buď sama, alebo s niekým. Byť s niekým má tú výhodu, že zdieľaš pekné zážitky, ale aj nevýhodu: MUSÍŠ sa prispôsosobovať, trebárs čisto z organizačných dôvodov... Ja som išla sama aj na poznávaciu dvojtýždňovú dovolenku, a uisťujem ťa, že to bola jedna z najelpších-ak nie najlepšia- v mojom živote. Mala som tam jednu dovolenkovú známosť, našla som si kamošku, s ktorou sme sa flákali po pamiatkach spolu, na izbe sa som sa 100% zrekreovala, lebo ma nikto nerušil, nebudil... Keď som chcela byť sama, bola som, keď som necchela-vždy sa našiel niekto, kto mi RÁD robil spoločnosť... Je to fakt jednoduché, aj keď sa ti to nepáči: Kým ty sama túžiš utiecť pred sebou a nevieš so sebou vydržať, nevydrží s teobu ani nikto iný... PREČO BY AJ MAL? Keď ty sama si schopná aj zabiť sa, len aby si pred sebou ušla - prečo by od teba nemali utiecť ostatní? Akým právom od nich žiadaš niečo, čo nevieš splniť ani TY SAMA? Až bude tebe samej dobre so sebou, prenesie sa to aj na ostatných - a zrazu sa nestačíš čudovať, aké máš milujúce deti, mamu, partnera... Funguje to takto jednoducho. Viem, viem: Nepotěšil jste mě - ani já vás nepotěším...

ZÁZRAKY ŽIVOTA

Zázrak je, když se dovedeme rozdělit o nashromážděné...
Zázrak je, když vidíme celek i detail....
Zázrak je, když místo části dáme celek....
Zázrak je, když se radujeme z maličkostí...
Zázrak je, když ostny chrání, ale nepíchají...
Zázrak je, když oceníme samotu a necítíme se osamělí...
Zázrak je, když si dobrého užíváme s mírou...
Zázrak je, když žijeme se zásadami, které necítíme jako okovy...
Zázrak je, když silní dovedou chránit slabé...
Zázrak je, když se máme s kým pomazlit...
Zázrak je, když se nenecháme pohltit komplikovaností života...
Zázrak je, když krásu vidíme i v tom, co se zdánlivě krásné nejeví....
Zázrak je, když to, co umíme taky dovedeme předat...
Zázrak je, že dovedeme zakotvit...
Zázrak je, když vidíme, že nic není jen bílé nebo jen černé...
Zázrak je, když dovedeme vnímat kouzlo okamžiku...
Zázrak je, když víme, že krása je v jednoduchosti...
Zázrak je, když víme, že s laskavostí často nejdál dojdeš...
Zázrak je, když vám hřeje srdce i když je kolem mráz...
Zázrak je, když hoříme láskou...
Zázrak je, když umíme být v srdci dětmi....
Zázrak je, když se nenecháme unést vztekem...
Zázrak je, když se nebojíme být sami sebou...
Zázrak je, když jsme tu pro své blízké...
Zázrak je víra v Boha...
Zázrak je, když držíme štěstí tak, že ho nepomačkáme...

ŽIVOT JE ZÁZRAK, PROTOŽE JE NEOPAKOVATELNÝ..
KONEC NEOVLIVNÍME, ALE MŮŽEME OVLIVNIT JEHO PRŮBĚH........A TO NENÍ MÁLO !!!!

Venuša, je veľmi veľa vecí, ktoré sa dajú robiť kľudne aj osamote. ...

osobne niekedy uvítam chvíľky, kedy si len tak zbehnem po práci sama na kávu, kúpim si noviny, sadnem si (hlavne v lete) niekam do kaviarne, kde majú terasu, čítam noviny, pozerám na ľudí okolo seba a vôbec nie je problém usmiať sa. prečo nie, keď sa na teba usmeje fešný chalan? alebo aj malé dieťa, ktoré si ťa obzerá... len v prvom rade nemôžeš hneď myslieť na to "čo je na mne zlé, som škaredá, špinavá?" Musíš si trošku veriť. keď ostatní ľudia vidia, ako z teba vyžaruje pozitívna energia, keď sa len tak usmievaš ako slniečko na hnoji, úsmev sa ti vráti. a prečo by si sa usmievať nemohla? ty si ty, tak sa vykašli na to, čo si o tvojom úsmeve pomyslia iní. a možno ti len závidia.

no a mám ďalšiu činnosť, ktorú mám rada aj sama - nákupy oblečenia. idem si do obchodu, do ktorého sa mi chce, strávim tam toľko času, koľko ja chcem a nie som na nikoho naviazaná. som si sama pánom svojho času.

ešte asi tak pred rokom som sa sťažovala, že môj priateľ je stále v robote a ja si neviem zariadiť teda čas, aby som mohla byť aj s ním, lebo on nikdy nevedel kedy príde. a všetku svoju zlosť som adresovala na neho, jeho som obviňovala z toho, že mi nepovie, kedy budeme spolu.... potom som sa tak nasrala, lebo som zistila, že si vlastne za to môžem sama - svoj voľný čas namiesto toho, aby som robila niečo konštruktívne - som venovala premýšlaniu nad tým, prečo mi nezavolá, prečo je stále unavený, či ma neklame...
odkedy nie som naviazaná na neho vidím, že aj on sám túži po tom, aby sme trávili spolu viac času a aj sa to snaží si tak zariadiť aj v práci... čiže treba začať U SEBA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Selimo, ze jsem sem nechtela vubec psat... jen jeste k tomu chozeni mezi lidi.... tady nejsou skoro zadny Cesi, a kdyz jsou tak jsou daleko. Ty mas ty vyhodu ze jsi mezi nekolika miliony stejne naladenych lidi, mezi lidmi se stejnou kulturou a zivotnimi hodnotami.... nevim, jak bych to napsala. Muzes si vybirat! A ja musim jen cekat, jestli se nekdo uraci uznat, ze jsem taky normalni clovek, i kdyz jsem "jen" z vychodu. A muzu te ujistit, ze skoro 20 let po revoluci nam tady porad tak rikaji a jsme pro ne min nez ty cernosi z jejich byvalych provincii.

Jinak na dovolenou jsem drive taky jezdivavala sama, to mi bylo 20 a moje kamaradky si nebyly schopne na tu dovcu usetrit a tak mi nezbylo nic jineho, nez jet sama, kdyz jsem chtela neco videt. Bylo to fajn, presne jak pises, mohla jsem si udelat vlastni program, na nikoho jsem se nemusela ohlizet. Ted v 45 bych sama na dovolenou nejela ani nahodou.

Takze jeste na zaver... dosla jsem k zaveru, ze zustanu radsi sama, mozna potkam jednou nekoho, kdo je taky UPLNE sam a nebude mu vadit, kdyz se mu podle vas "povesim na krk". Je mi uz jedno, co si lidi o me mysli, kdyz nemam partnera.... proste jim budu tvrdit, ze ho nechci.... a mozna to tak opravdu je. :kapitulation:

sunny2:

Venuša, je veľmi veľa vecí, ktoré sa dajú robiť kľudne aj osamote. ...

Mas urcite pravdu, taky jdu rada sama nakupovat nebo jdu v lete sama k vode, jedu se projet na kole atd. Ale kdyz delas vsechno PORAD SAMA, tak uz si to pak nejak neuzivas. Nemam se s kym delit o zazitky.
A smat se v posledni dobe nejak neumim.... proste nemam proc. Potrebuju, aby me nekdo rozesmal! A pak uz by to slo samo.

vašek napsal(a):

božínku, co kdyby jsi se začala smát třeba na sebe, nebo se taky zasmát sama sobě, co začít chodit mezi lidi atd. co třeba nějaké cvičení, plavání, přijdeš na jiný myšlenky tím začali skoro všichni ale musíš chtít bez toho to nejde!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vašku, mmch - druhým sa dobre radí... Čo z toho(ale buď úprimný aspoň sám k sebe) robiš ty???

venuše napsal(a):

Až polovina našeho štěstí je závislá na genech

Podle vědců stojí až z poloviny za našimi pocity štěstí geny. Změnit je nebo ovládat je přitom naprosto nemožné. A tak jsou někteří jedinci zrozeni k tomu, aby prožívali stále štěstí, zatímco jiní ho mají jako šafránu.

25.2. 2007 10:57
WEST PALM BEACH - "Mezi psychology existuje všeobecně rozšířená domněnka, že štěstí je primárně určeno geny a je to vrozená osobností charakteristika. To by mohlo znamenat, že ti, kteří jsou šťastní teď budou šťastní i v budoucnosti," tvrdí docent psychologie Richard Lucas z Michigan State University.

Jeho tým se zabýval výzkumem dědičnosti některých osobnostních rysů. A právě pocity štěstí jsou jedněmi z těch, které podle něj genetické pozadí řídí z třetiny až poloviny. Vysvětluje to také fakt, proč je někdo nešťastný, i když se mu daří, zatímco jiný je pořád veselý a šťastný, ačkoli se těší třeba nepřízni osudu.

Krátkodobé pocity štěstí ovlivňují různé události života, ale dlouhodobý pocit naplnění a štěstí je skutečně řízen geneticky.

bron:www.novinky.cz


????????????????????????????????????????????

Trocha kouzla statistiky:
1. Mezi psychology existuje všeobecně rozšířená domněnka, že štěstí je primárně určeno geny
- psychologie není exaktní věda jako taková - vše jsou jen kecy, i když často fungují. Mysl není exaktní věc ke zkoumání.
- není pravda, že existuje "všeobečně rozřířená domněnka" - to by muselo třeba 80% všech psychologů na světě ze všech psychologických škol opravdu říct, že s tím souhlasí
- největší šajba a gol je ale "....domněnka". Takže tvůj důkaz není nic jiného, než se někdo domnívá. Jinými slovy "si to myslí, domýšlí se, předpokládá, tak trošku hádá, co by kdyby.." :-)))))))
2. Pocit štěstí a výzkum
- pocit štěstí závisí na genech z 1/3 - 1/5. To znamená, že až celé 2/3 lidí mají svůj pocit štěstí třeba pod kontrolou či jej dokáží nějak ovlivnovat
- je třeba také dodat, co výzkum ani článek neříká:
- téměř 0% lidí se cítí štastně 24hod denně, 364 dní v týdnu, po celý svůj život
- lidé, kteří kouří pravidelně marihuanu mají o 48% větší pocit naplnění a štěstí, i když je realita nic moc.

3. Sklenice je z 1/2 prázdná a z druhé 1/2 plná...Záleží, jak se na to podíváš.

4. Přes 50% manželství se rozpadá. A je to důvod, proč se neoženit? :-)))) Můžeš mít štěstí a vyjde to a můžeš si taky říct, že napopáté to konečně vyjde :-)

5. Přes 50% mych příspěvků jsou bláboly :-)

PS: rád bych te, Venuse podporil, protože po rozvodu jsem taky fičel ve všech hruzostrasnych statistikach, abych si dokazal, ze vse je nahovno a ze zadny dalsi vztah nema cenu. protoze stejne skonci a mne zbyde jen bolest. Ale jak to poznám, když to nezkusím....,ha? Cca rok jsem jen bloumal a nic neslysel a popijel drinky a byl v depresi. Pak jsem měl několik skvělých sexuálních vztahů, pak se to posunulo a ted mám přítelkyni a vlastně se učím úplně znovu. Casto si rikam, ze to nemám zapotrebí, ale když nebudu žít svuj život, tak ho nikdo za mě neodžije. A hlavně věřím, že mám právo být se skvělou ženskou a že mám právo být štastný! Upřímně řečeno, nevím, jaký je na to podrobný návod, ale prostě chci.

Časem se vše promění. Není nutný být štastný hned a ted jak Béda Trávnicek a jeho kolo stesti, ale pokud ti neprijde nejake stesti a skvely chlapek a nezaklepe se slovy, tak jsem tady, Kote...vyresim vsechny tve problemy za tebe... tak jsme na vsechno sami.
To je pravda hroziva predstava. Ale zase je dobry, ze to muzes nejak ovlivnit.
I kdyz jsi ted slepa a nevidis, co ti pisou lidi. Jsi chroma, protoze nedokazes zvednout zadek. A máš strach a bojis se, protoze si myslis, ze stastni muzou byt jen secteli a psychologicky zdatni, což ty dle sebe sama evidentně nejsi.

Cau za týden (pocitam jeste tak 52 tydnu a budes na tom lip). Což vzhledem k tvému věku a sociálnímu postavení a pravidelnému příjmu považuji za úspěch. Jiní jsou v depresích od narození do konce života.

PS: kdyby mezitim probehla tvá sebevrazda, tak ji sice neschvaluji, nicmene mám i pro takové řešení pochopení. Mezitim pij hodne alkoholu, nadávej svým dětem, nemluv s nimi, rozčiluj se že ONI s tebou nechtějí mluvit a že kvůli nim máš pokažený život, žáli na svého ex, že má s dětmi lepší vztah, nevycházej na slunce, nečti žádné knihy a objednej si časopis "Jak si udělat svůj život ještě horší - návod v 10ti krocích".

PS poslední: i když jsi slepá a nemůžeš číst a vnímat, co ostatní lidské bytosti chtějí sdělit, tak doporučuju jednou za 14 dní přečíst si celou tvoji diskusi znovu. Od začátku. Ne jen tvé oblíbené od Majkafy (některé věci, které ti jsou blízké příběhem, stylem psaní a porozuměním, jsou velmi důležité), ale i ty ostatní - protože určite mají svoji cenu. Jo a ještě jsem si vzpomněl na svoji sexuální přítelkyni - byly jsme super dvojka. Ja v depresi a ona taky (mimochodem tvuj rocnik). Taky tvrdila, ze ma co nabidnout v sexu. Technicky to ze zacatku bylo fajn, ale slo to brzy do kytek - protoze byla v depresich. Ostatne ja taky a nemeli jsme si co vycitat :-))

A smat se v posledni dobe nejak neumim.... proste nemam proc. Potrebuju, aby me nekdo rozesmal! A pak uz by to slo samo.
Zasa klameš sama sebe.... Niekoľko ľudí ti tu napísalo také vtipné veci, že som sa na nich schuti zasmiala. Pripúšťam, že čo je smiešne mne, nemusí byť tebe, ale ty si podľa mňa á priori vyladená proti tomu zasmiať sa... Je to tvoje sväté právo, ale potom nežiadaj od druhých, aby ťa rozosmievali - je to tzv. Márna všetka lásky snaha(pre angličtinárova shakespearologóv: Love´s Labour´s Lost....)
A zostať sama naozaj nie je tragédia - ako to predostieraš ty. Ja som tu už raz napísala - snáď smiem vykradnúť samu seba - že človek sa nemusí brániť byť sám, ale radšej si to vychnutnať, aspoň si môže byť istý, že je v dobrej spoločnosti. Ale u teba som si už nie istá ani týmto... :/ K tvojmu presvedčeniu, že žiješ v izolácii vinou strašnej krajiny a jej obyvateľov: Ja žijem v polmiliónovm meste, kde som sa narodila, a som v relatívnej výhode. Ale aj na Slovensku poznám ľudí, čo sa zaoberajú ezoterikou a alternatívnou medicínou a celkovo "iným" spôsobom života a ak žijú niekde na lazoch alebo v malom, skostnatelom meste, ich okolie sa na nich díva ako na exotov a oni si môžu pripadať osamele. No práve pre takýchto ľudí je vyslobodením internetová komunikácia, ktorá odstraňuje hranice, priestorové a možno aj časové bariéry...

Jak jsem si slibovala, že sem už nevlezu! Ale nelze mi - Nikolasi, tvoje PS mě dostalo :godlike: :godlike:
Paradoxní léčba, co?Na tu se zapomnělo.. :lol:

Venuša, ak si ešte tu, skús jedno cvičenie. Ja som ho mala robiť cez Vianoce, keď som bola taká nejaká rozcitlivená, inak by som sa asi nebola donútila: Mala som prísť k otcovi, objať ho a povedať: Mám ťa rada... a potom to isté s mamou. Nevedela som sa donútiť urobiť to... u každého z iného dôvodu. Ale nakoniec som sa nejako prekonala a zvládla to vyslovene ako "domácu úlohu". A bola som pyšná a dokonca mám dojem, že to trošku posunulo naše vzťahy - minimálne ja mám dobrý pocit, že som sa prekonala a urobila prvý krok. Skúr urobiť to isté svojim deťom. Obidvom. Nie naraz, každému zvlášť. Ako domácu úlohu z Babinetu. Potom napíš, ako zareagovali a čo si pritom cítila ty....

Venuša, stále vravíš, že ťa má niekto rozosmiať a potom by to už šlo... do čerta, to si taká egoistická, že nemôžeš ty sama urobiť niečo prvá? prečo neskúsiš povedať svojim deťom vtip, prísť domov super naladená a trošku sa sama posnažiť, zahodiť tie svoje predstavy, že najskôr niekto druhý, potom ja....

prečo neprídeš do práce a nepodelíš sa s ostanými o to, čo si nové zažila a ako sa ti páčilo tam alebo onam? prečo si nejdeš sadnúť na kávu s kolegyňami? nehovor mi, že tam nie je nikto s kým by si vedela prehodiť zopár slov. ak sa mýlim, tak sa ti potom naozaj divím, že si tam už 20 rokov....

áno, je pravda, že keď niektoré veci robíš stále sama, už to nemá to čaro.
ale tvrdila si, že nemáš kam ísť a aha - už je z toho voda, kino, nákupy....

nie že nemáš, ty ani nechceš a budeš sa iba ľutovať. je tu kopec ľudí, ktorí sa ti snažili poradiť a pomôcť, ale ty všetko len odneguješ... vysvetli mi PREČO?

kto ti čo také urobil v živote, čo nemôžeš odpustiť? a prečo neodustíť sama sebe....

sunny2:

áno, je pravda, že keď niektoré veci robíš stále sama, už to nemá to čaro.
ale tvrdila si, že nemáš kam ísť a aha - už je z toho voda, kino, nákupy....

Nemam kam jit do spolecnosti.... to je hodne velky rozdil. Pres den se jakztakz zabavim.... nejhorsi jsou vecery a vikendy. Kdo to nezazil, ten to asi nepochopi.

Tak mi teda povedz, aká by bola tvoja predstava dokonale stráveného večera a víkendu...

Pokud si někdo vyžádá radu přes babinet, dostane odpověď přes babinet. Venus ji ch dostala 1000. Ani jedna není o.k. Nezdá se vám to také divné?? Mám pocit, že se někdo dobře baví - už delší dobu. Pakliže ne, už se neomlouvám, ale pisatelka může být natvrdlá nebo tu radu ve skutečnosti nechce.

Když jsem si to pročetla - ty fantastické návody, rady, úvahy, Luety, Nikolase, a všech dalších - já si bohužel nepamatuju jména, ale taková koncentrace upřímné snahy někomu pomoci mě dojala. :grater::hjarta:

Tak to vidíte, nic se neděje zbytečně.....Všechno v životě má svůj význam.....

A venuše, nejsi-li dobře se bavící 20ti letý mladík, tak se prober!

sunny2:

Tak mi teda povedz, aká by bola tvoja predstava dokonale stráveného večera a víkendu...

To mas jedno... to je v tehle zemi stejne jen utopie.

BAVIT SE, BAVIT SE, BAVIT SE!

Wiki, možno som natvrdlá ja, ale mne sa to znechutenie a pubertálny odpor voči akejľkovej rade a pomoci zdajú absolútne autentické... Takú negáciu si podľa mňa nikto nevymyslí...(Ale možno som len naivná, hovoria mi to... :rolleyes: ).

No....halt někdo hledá způsoby a někdo hledá důvody.

Přeloženo pro Venuši : :cool: :lyssna:  až sundáš brýle z očí a špunty z uší, tak se vrať. Do té doby to fakt nemá význam.

A to ja si zasa mylsím, že to MÁ význam, keď už nie pre ňu, tak pre nás... teda hovorím za seba. A možno aj ona si z toho o chvíľu niečo vezme, keď trošku povolí ten vzdor a nechuť... Alebo trebárs niekto iný s podobným problémom. :storstark: :vissla:

A co Kdybysme  si Selimko udělaly výlet a Venuši trošku přiškrtily? Já zezadu a Ty zepředu ( airbagy máme obě slušné, ne?), třeba by to šlo trochu rychleji.  :lol: :lol:

Selima,

naivky ja rád, moc rád :-))) PS: proboha, kdo ti rika? Vzdyt to tak vubec neni.

Jeden môj ex-milenec(asi aj frajer, to prekročilo hranice mileneckého vzťahu) tvrdil, že som naivná ako osemnástka... a dobráčka. Povedal, že sa do dnešnej doby ani nehodím, nech aspoň nedávam svoju naivitu najavo :/ A ešte aj zopár báb mi to povedalo... Ale ja to neriešim - je to jedna z vecí, ktoré patria ku mne rovnako ako silné kosti a zelené oči... :vissla: Konštanta...

lueta napsal(a):

A co Kdybysme  si Selimko udělaly výlet a Venuši trošku přiškrtily? Já zezadu a Ty zepředu ( airbagy máme obě slušné, ne?), třeba by to šlo trochu rychleji.  :lol: :lol:

Anoano!!! :supr: :styrka: :dumbom:

Lueta, Selima,

co to je za výlet s názvem "já zezadu a ty zepředu"? :-)) A jeste s troškou skrcení...To jako jedete do BDSM salonu "U Venuse"? :-)
Zavolám Vaškovi a pojedeme s vámi!!!!!

Sádlo-máslo... :storstark: :lol: No, neviem, či vás priberieme, skúste sa prihlásiť do konkurzu... :supr: :godlike:

Selima napsal(a):

lueta napsal(a):

A co Kdybysme  si Selimko udělaly výlet a Venuši trošku přiškrtily? Já zezadu a Ty zepředu ( airbagy máme obě slušné, ne?), třeba by to šlo trochu rychleji.  :lol: :lol:

Anoano!!! :supr: :styrka: :dumbom:

Airbagy bohužel nemám téměř žádné :D:dumbom: ale taky bych ráda jela. Už mě Věnuše "trošku" zlobí, asi to bude chtít osobní návštěvu, abychom jí rozsvítili. Chcete mne? :lol:

Viete co vsetci uzasnaci pokusajuci sa Venusku vyvliect z tej jej depky, ja si myslim, ze to cele vyznam ma. Teda cele to pisanie... Minimalne som si tu dnes kus diskusie precitala - doobeda, ked mi bolo dost mizerne - a bol to pre mna taky "preplesk"....

vdaka...

Teraz sedim pred compom s poharom cerveneho a zivot sa mi zda zasa fajn.:P

majkafa napsal(a):

Selima napsal(a):

lueta napsal(a):

A co Kdybysme  si Selimko udělaly výlet a Venuši trošku přiškrtily? Já zezadu a Ty zepředu ( airbagy máme obě slušné, ne?), třeba by to šlo trochu rychleji.  :lol: :lol:

Anoano!!! :supr: :styrka: :dumbom:

Airbagy bohužel nemám téměř žádné :D:dumbom: ale taky bych ráda jela. Už mě Věnuše "trošku" zlobí, asi to bude chtít osobní návštěvu, abychom jí rozsvítili. Chcete mne? :lol:

Jéééé, já mám ajrbagy i pro Majkafůůů !! Jedu taky !! Nejdřív jí bacim a pak jí obejmu a dám pusu !! To by nám už sákryš mohlo vyjít !!! :styrka::styrka::styrka:

Venuško, jsi ochotná připustit, že každý kdo ti sem píše to s tebou myslí desetkrát lépe než ty sama??
Že tě tu ti lidé mydlí kladívkem po hlavě protože věří, že nejsi tak špatná (jak si myslíš sama) a protože věří ve tvou schopnost sebepřijetí, ve schopnost přijmout zodpovědnost za svůj život a štěstí? Že těm lidem za to stojíš...
Připustila si, že se bojíš...
Bojíš se, že to nezvládneš, že to zase nezvládneš a lepší už to prostě nebude...? hm, a co to risknout
Dobrou :par:

faf napsal(a):

Viete co vsetci uzasnaci pokusajuci sa Venusku vyvliect z tej jej depky, ja si myslim, ze to cele vyznam ma. Teda cele to pisanie... Minimalne som si tu dnes kus diskusie precitala - doobeda, ked mi bolo dost mizerne - a bol to pre mna taky "preplesk"....

vdaka...

Teraz sedim pred compom s poharom cerveneho a zivot sa mi zda zasa fajn.:P

Bodejť  by nebyl fajn, když jsi sama fajn ( a navíc krásná, vysoká a štíhlá :grater: - to jako že závidím ) :)

Nicolas napsal(a):

Lueta, Selima,

co to je za výlet s názvem "já zezadu a ty zepředu"? :-)) A jeste s troškou skrcení...To jako jedete do BDSM salonu "U Venuse"? :-)
Zavolám Vaškovi a pojedeme s vámi!!!!!

Jen abys nedostal strach, hrdino ! :P :lol:

Tak jsem chtěla vložit nějaký peprný obrázek a nejde mi to. No nic. Příště. :reta:

Doubravka napsal(a):

Venuško, jsi ochotná připustit, že každý kdo ti sem píše to s tebou myslí desetkrát lépe než ty sama??
Že tě tu ti lidé mydlí kladívkem po hlavě protože věří, že nejsi tak špatná (jak si myslíš sama) a protože věří ve tvou schopnost sebepřijetí, ve schopnost přijmout zodpovědnost za svůj život a štěstí? Že těm lidem za to stojíš...
Připustila si, že se bojíš...
Bojíš se, že to nezvládneš, že to zase nezvládneš a lepší už to prostě nebude...? hm, a co to risknout
Dobrou :par:

Mam vas vsechny moc rada :hjarta:, i kdyz jste me nekdy pekne nastvali...
To neni o tom bat se.... ja vim, ze to nezvladnu! Zvladnu vsechno na svete, jenom ne se zmenit. :styrka::styrka::styrka:. Radsi bych vlastnima rukama zrenovovala barak.

Nikolasi, tak tady to máš !

venuše napsal(a):

Doubravka napsal(a):

Venuško, jsi ochotná připustit, že každý kdo ti sem píše to s tebou myslí desetkrát lépe než ty sama??
Že tě tu ti lidé mydlí kladívkem po hlavě protože věří, že nejsi tak špatná (jak si myslíš sama) a protože věří ve tvou schopnost sebepřijetí, ve schopnost přijmout zodpovědnost za svůj život a štěstí? Že těm lidem za to stojíš...
Připustila si, že se bojíš...
Bojíš se, že to nezvládneš, že to zase nezvládneš a lepší už to prostě nebude...? hm, a co to risknout
Dobrou :par:

Mam vas vsechny moc rada :hjarta:, i kdyz jste me nekdy pekne nastvali...
To neni o tom bat se.... ja vim, ze to nezvladnu! Zvladnu vsechno na svete, jenom ne se zmenit. :styrka::styrka::styrka:. Radsi bych vlastnima rukama zrenovovala barak.

No když TO VÍŠ, tak to tak asi bude. Až budeš VĚDĚT, že to půjde, tak to půjde.
To já jsem lenoch, já bych radši makala na sobě, než na renovaci baráku  :reta:

Luetko,

kazdej jsme holt sikovnej na neco jinyho.... ;)

No když TO VÍŠ, tak to tak asi bude.

Vis proc? Protoze jsem to zkousela snad uz 100x a pokazdy spadnu zpatky do toho bahna. Proste nemam pevnou vuli.... furt se neco sere, co me zas hodi zpatky. To neni, ze bych nechtela. Chapes?

Venuše,že by konečně úsměv? :)

Venuše, tak moment, zkoušela jsi to snad už 100x....co, co jsi zkoušela ??? Obejmout , usmívat se, potěšit sama sebe.... co to bylo ?? Nebo najít chlapa ??? Rozepiš to !!
Mimochodem, já nemám taky ani zbla pevný vůle, když vidim kus žvance, neodolám :( ....ale být laskavá jen tak, bez očekávání ,to mi jde... :)

Dakotko vzalas mi to "z huby".

Pokud se Venuš tvá "změna" specializovala na chlapy, tak to se nediv, že to tak dopadlo.

My tady celou dobu máme na mysli změnu POSTOJE K ŽIVOTU !!!!!!!!!!!

dakota napsal(a):

Venuše, tak moment, zkoušela jsi to snad už 100x....co, co jsi zkoušela ??? Obejmout , usmívat se, potěšit sama sebe.... co to bylo ?? Nebo najít chlapa ??? Rozepiš to !!
Mimochodem, já nemám taky ani zbla pevný vůle, když vidim kus žvance, neodolám :( ....ale být laskavá jen tak, bez očekávání ,to mi jde... :)

Zkousela jsem to uz mnohokrat... byt stastna... JEN TAK.
Najit chlapa? Dakotko, zadnyho chlapa jsem nehledala 10 let.... jednoho jsem potkala nahodou a zase omyl....
Moje dilema uz od zacatku je: hledat nebo zustat sama do smrti. Bud ted nebo nikdy.
Poradily jste mi, abych nejdriv zacala makat na sobe.... no a to mi nejde. Snazim se myslet trosku pozitivne, ale porad se vracim do te negativity. Je to jako magnet. Na vsem co je dobre hledam neco spatneho. Nekdy bych si nejradsi dala pres drzku. Uplne si v tom libuju. :dumbom:

Venuše, co od sama sebe vůbec chceš? Nic dobrého od sama sebe nečekáš, žádná pozitivní změna ti v budoucnu nekyne, všichni se na tebe vykašlali, nikomu na tobě nezáleží.
Musíš chtít TY SAMA. Musíš se mít ráda takovou, jaká jsi. Netvrdím, že sis neprožila svoje, to jsme prožila každá. Zdá se mi, že za slupkou pichlavého ježečka bije citlivé srdce, mnohokrát zklamané.
Venu, jak se začneš hrabat ve smůle, tak na tobě ta smůla zákonitě ulpí a povlečeš ji s sebou až do smrti.

Venuše napsala : Zkousela jsem to uz mnohokrat... byt stastna... JEN TAK.
Najit chlapa? Dakotko, zadnyho chlapa jsem nehledala 10 let.... jednoho jsem potkala nahodou a zase omyl....
Moje dilema uz od zacatku je: hledat nebo zustat sama do smrti. Bud ted nebo nikdy.
Poradily jste mi, abych nejdriv zacala makat na sobe.... no a to mi nejde. Snazim se myslet trosku pozitivne, ale porad se vracim do te negativity. Je to jako magnet. Na vsem co je dobre hledam neco spatneho. Nekdy bych si nejradsi dala pres drzku. Uplne si v tom libuju.

A je to paráda co,ted nebo nikdy , od jedné zdi k druhé, černá nebo bílá , před 5 lety a před rokem ..... bože, jak já si užívala, vidíte to, já chudák, obětovala jsem to a to, dělala jsem to a to, přizbůsobila se v tom a v tom, mám ráda svou rodinu a děti a oni mi dělají to a to, nikdo mě nechápe, nikdo mě nemá rád.... tak do toho bahna spadnu ještě hlouběji, pak si mě někdo všimne, přijde a vše bude OK, tak jak jsem si to představovala a jak sem o tom snila, BM najednou prozře a bude mě milovat a prosit za odpuštění, děti budou poslušné atd.... a já budu mít tu dokonalou rodinu a pocit štěstí, protože tak to má být. Vlastně nic nemá smysl, ať se snažíš sebevíc, tak jak píšeš , je to magnet, vždycky se objeví něco, co ti tu radost zkazí co, někdo řekne větu, která zrovna nezapadá do tvých pocitů štastného odpoledne, vycházky , čehokoli, tak proč se snažit, proč jít cvičit,když tě to nebaví, a nutit se do toho? Proč, to nemá smysl, chceš aby to přišlo samo. Tak já ti něco povím, můžeš chodit po ulici ? Jdeš sama nakoupit ? Funguješ ? Před 5 lety bych s tebou měnila hned, nemohla jsem být ani sama doma a koukala skrz slzy na lidi, co chodili po chodníku. Možná tam šla paní, která na tom byla hůř než ty, ale já jí přesto záviděla. Že může vyjít ven, že jí není špatně, strávila jsem u okna hodiny a pozorovala je a nechápala, jak to, že se usmívají když prší, chtěla jsem jen kousek jejich svobody a štěstí, jak to nazýváš ty.
A pak jsem si řekla dost..... a začla, když se mi chtělo v krámě omdlít po 150 , řekla jsem, fajn, omdlím, už jsem to přežila 149x a ted už to nevzdám. Můžu, ale nechci, protože pak by těch 149 pokusů bylo na nic. Mohla jsem u toho okna sedět dodnes , a věř mi , že mám hodně zlé dny..... ale žiju, rozvedla jsem se, nesložila, a budu bojovat dál. Ne proti ostatním ale sama se sebou....... kurna už pochop, co ti tu všichni říkají. Tak se do té negativity vrat, sedni si a řekni, ted se budu celé odpoledne litovat, a přemýšlet nad tím , co nechci. Tím vyčerpáš půl dne. A toho druhého půl dne věnuj zpočátku tomu, že půjdeš kamkoli a budeš si všímat maličkostí, třeba rozkvetlýho stromu...... možná si jeden ten květ utrhneš a doma na něj budeš koukat a řekneš si, ten když jsem trhala, jel kolem autobus, ohodil mě blátem, já pak musela prát ..... ale nebudeš se litovat. A to je život. Nikdy nebude dokonalý a nikdy nebude podle tvých představ a ani podle tvých plánů, takže začneš ho žít nebo ne??? To je na tobě, vyber si ........ přesně jak píšeš, ted nebo nikdy ;) ...... důležitý je, že to nikdy vždycky můžeš změnit.

Do klubu nepochopených se nehlásím. Taky jsem si myslela, že pro mě všechno končí, ale nekončí. :cool: staží se rozhlídnout. Děti mě mají rády, v práci mě mají rádi a teď je kolem mě spousta skvělých lidí o kterých jsem dřív nevěděla, že vůbec existují. :supermario: A že by mě mohli mít rádi. :hjarta: Divila jsem se, ale je to tak. A chlapa za každou cenu taky nechci. :P  Víte, že se říká, ten kdy počká, ten se dočká. Než něco uspěchat, to radši počkám dýl. Mému BM bych se vyrovnala jenom kdybych prolezla hlavní nádraží, sehnala bych nového chlapa hned. :supr:

Venuše napsala : Mam vas vsechny moc rada , i kdyz jste me nekdy pekne nastvali...
To neni o tom bat se.... ja vim, ze to nezvladnu! Zvladnu vsechno na svete, jenom ne se zmenit. . Radsi bych vlastnima rukama zrenovovala barak

Venuše fajn :supr: ....takže začni mít ráda sama sebe a neměn se :jojo:

Tetomámo :hjarta: přesně , stačí ten svět jenom trochu otevřít a jít dál sama se sebou a to hezké prostě tak nějak přichází samo. Třeba Babinet :hjarta: Sem se rozčílila, trochu ...... na tom ještě musím pracovat  :cool:

Misa II ... :pussa: další příspěvek ve kterém je hluboká pravda a který si schovám.... :) :) Děkuju ...

tedy ten ze 23,56 hodin....  ;)

Venuše, taky jsem na tom byla jako ty, viděla jsem vždycky jen tu černou stránku věci. Ale teď se programově snažím najít na všem něco pozitivního a ono to tam je, věř mi! Taky se mi to nedaří furt, někdy upadnu do bolesti a sebelítosti, ale snažím se zase sebrat, vstát a jít dál. Věřím, že se mi jednou podaří být šťastná a spokojená, ať s chlapem nebo bez chlapa. Protože - to si uvědom, člověk je stejně sám, i když je s někým. Vždycky jsi sama se sebou a pro sebe.

Venuša, možno ťa z toho všetkého nejako najviac irituje veta "zmeň sa..."

ale my tým nemyslíme to, aby si zmenila seba ako človeka, aby sa zrazu z cholerika stal flegmatik (to je len príklad, netvrdím, že ty si cholerik)... myslíme tým zmenu postoja k životu - zmenu nazerania na svet, svojich čiernych myšlienok... to, aby si si na každom dni našla niečo dobré - aspoň to, že dnes svieti slnko...

no, ja som sa ráno nasrala na priateľa, dosť ma to vykoľajilo a tiež by som si mohla povedať "se*em na všetko, nič nemá zmysel, iba sa hádame..."... no a to som si hovorila asi tak 5 minút. potom som pozrela von a potešila sa, že svieti slniečko a povedala som si, že keď nemôžem urobiť už nič s tou hádkou, urobím aspoň kľud sama v sebe... a to je tá zmena postoja. niekedy je to veľmi ťažké, ale ako všetko, aj toto treba trénovať...

MisaII:

Tak já ti něco povím, můžeš chodit po ulici ? Jdeš sama nakoupit ? Funguješ ? Před 5 lety bych s tebou měnila hned, nemohla jsem být ani sama doma a koukala skrz slzy na lidi, co chodili po chodníku. Možná tam šla paní, která na tom byla hůř než ty, ale já jí přesto záviděla. Že může vyjít ven, že jí není špatně, strávila jsem u okna hodiny a pozorovala je a nechápala, jak to, že se usmívají když prší, chtěla jsem jen kousek jejich svobody a štěstí, jak to nazýváš ty.

Miso, ja to mam to samy. I kdyz chodim ven. Kcybych nemusela, tak nejdu. Ale musim do prace, musim nakoupit, nikdo to za me neudela.... nemam tady rodice nebo sourozence, kteri by mi pomohli. Kdyz se vykaslu na deti, tak mi je seberou, tady je to hned. A v mych predstavach je kazdy, koho potkam, stastny. Myslim si, ze nikdo neni vetsi ubozak nez ja! Nedokazu uz se na lidi divat, protoze me to dela jeste vic nestastnou... :grater:

Psycholog, antidepresiva, terapie... čas.

Feuria napsal(a):

Psycholog, antidepresiva, terapie... čas.

Antidepresiva jsem brala asi rok a nemelo to vubec zadny ucinek. Psycholog taky ne. Spis verim tomu, ze me pomuzou lidicky z Babinetu. :godlike:

Venuše, Venuše, Venuše. My ti nemůžeme pomoci, když si nechceš pomoci sama :rolleyes:.

Venuše,
věřím tomu, že se cítíš tak, jak se cítíš. Jenže tvůj problém a naše pomoc je jako chůze...když neuděláš první krůček nějakým směrem, nemáme svou oporu kam postavit. Představ si to...obyčejná chůze po bytě, pravá noha zdravá, levá zlomená, v sádře a bolí. Abys došla tam kam pořebuješ, je třeba tu francouzskou hůl (oporu) postavit na správné místo. Když ten první krok neuděláš a zůstaneš sedět v křesle, je hůl nanic, nepotřebná.

venuše napsal(a):

Feuria napsal(a):

Psycholog, antidepresiva, terapie... čas.

Antidepresiva jsem brala asi rok a nemelo to vubec zadny ucinek. Psycholog taky ne. Spis verim tomu, ze me pomuzou lidicky z Babinetu. :godlike:

Možná, že na tom nakonec něco je..zrovna včera jsem to tu celé pročítala znova a došlo mi, že jsem kdysi byla celá Venuše :usch: Až na to, že mi v té době bylo 20-25, takže mě asi posuzovali shovívavěji v rámci hesla, že z toho vyrostu. Ale jinak - némlich to samý. :grater: A v těch pradávných, velmi dávných dobách nebyl žádný  Babinet, takže to všechno odnesla moje přítelkyně. Možná dva, nebo tři roky trpělivě poslouchala moje nářky a moje - nejde to a tohle taky nejde...(no, je to Býčice :) ),až ten příšerný hovnopád začal pomalu slábnout. Dodnes nevím, jak je možné, že to přežila ve zdraví a ještě zůstala mojí přítelkyní dodnes :o :o :o Venuše očividně taky nemá nikoho, kdo by její nářky poslouchal....takže sláva Babinetu. Avšak je pravda, že zatímco hovnopád ustal, sebelítost ne a ne zmizet. Takže jsem vyzkoušela to všechno, co mělo pomoct, ale nepomohlo, až jsem se dostala do stádia, že jsem se tím fňukáním znechutila sama sobě. A pomohla jedna - jenom jediná věc: pokaždé, když jsem se přistihla při myšlence, jak .........bééé-jsou ostatní šťastní. spokojení, a támhleté, to se jí to směje, když ji má kdo obejmout...bééé..a támhleti...to se maj, flákaj se na pláži pod palmama...tak pokaždé jsem se v duchu vší silou plácla přes ruce a řekla jsem si -kušuj, můro. Přestaň fňukat a ...... (doplň cokoli) A taky jsem si vpomněla na tátu: on hrál v orchestru  a říkával:Když já pracuju, tak se všichni ostatní baví. :rolleyes: (Což nebyla stížnost, bavilo ho to.)Takže ti Venuše přeju, aby ses co nejdřív znechutila sama sobě natolik, aby ti ta sebelítost začla překážet :storstark:

Lupi, jsem ti strašně moc vděčná. Za co? Až do chvíle, než jsem si přečetla tvůj příspěvek v 11:02 jsem přemýšlela, jak to, že jsem celý život brečela, fňukala, sice v malém ale po odchodu mého manžela to bylo mnohem horší, než tady u Venuše a co se stalo někdy v říjnu 2006, že jsem to najednou začala měnit a najednou to šlo a chtěla jsem. Teď mi došlo, že je to proto, cos popsala - že jsem se znechutila sama sobě. A pak to teprve šlo. Najednou mi napadlo - kruciš, vždyť všichni ti lidičkové kolem se tak snaží, pomáhají mi, já už jim musím tak strašně lézt na nervy, a ta nemocnice, kolik peněz to muselo stát, a mé kolegyně v práci, jak už jim musím být otravná, že furt omílám to samý, já jsem taková nevděčnice, oni se můžou roztrhat a já si melu jen to svý. Vždyť už je to trapný a nedivila bych se, kdyby mě už všichni poslali někam. A ne, místo toho skvělí babinetí lidičkové dokonce přijedou do ÚL a stojím jim za to, aby mě vzali vyvenčit do ZOO, všichni mi píšou, mohu jim telefonovat, oni telefonují, sestry volají téměř každý den, kamarádky volají, rodiče i tchánovci mají starost, to jsem fakt tak hnusná a nevděčná, že je celá jejich snaha u mne k ničemu? No, to bych se musela hanbou propadnout. DOST, MUSÍM ZMĚNIT SVÉ NAHLÍŽENÍ na svůj život. A najednou to šlo. Teď mi došlo, že to bylo proto, že už jsem se znechutila sama sobě svým chováním. Jsem ráda, že už jsem tam, kde jsem.

venuše napsal(a):

MisaII:

Tak já ti něco povím, můžeš chodit po ulici ? Jdeš sama nakoupit ? Funguješ ? Před 5 lety bych s tebou měnila hned, nemohla jsem být ani sama doma a koukala skrz slzy na lidi, co chodili po chodníku. Možná tam šla paní, která na tom byla hůř než ty, ale já jí přesto záviděla. Že může vyjít ven, že jí není špatně, strávila jsem u okna hodiny a pozorovala je a nechápala, jak to, že se usmívají když prší, chtěla jsem jen kousek jejich svobody a štěstí, jak to nazýváš ty.

Miso, ja to mam to samy. I kdyz chodim ven. Kcybych nemusela, tak nejdu. Ale musim do prace, musim nakoupit, nikdo to za me neudela.... nemam tady rodice nebo sourozence, kteri by mi pomohli. Kdyz se vykaslu na deti, tak mi je seberou, tady je to hned. A v mych predstavach je kazdy, koho potkam, stastny. Myslim si, ze nikdo neni vetsi ubozak nez ja! Nedokazu uz se na lidi divat, protoze me to dela jeste vic nestastnou... :grater:

Jen pro upřesnění, já trpěla aforafobií a panickou uzkostí, ale měla jsem ve skupině lidi i s depresí. Jednou o tom mluvil myslím Vašut v televizi a říkal, víte, to je , jako když někomu se zlomenou nohou řeknete to bude dobrý, to rozchodíš.
Ale je to na tobě, prostě děláš všechno s nechutí, protože musíš. Tak si řekni chci, opravdu to funguje, ale pokud TY chtít nebudeš, tak ti nepomůže nikdo , a můžeš chodit k psychologům a jíst antidepresiva...... bude to nanic, TY budeš chtít a bude to. A čti pozorně Majkafu, je to sluníčko :hjarta::hjarta: a udělala obrovský kus práce, ale sama na sobě.
Takže bul dál nebo to zkus. A povinně si každý den udělej malou radost, třeba si kup zmrzlinu, co si neměla dlouho.

Taky jsem ráda, že jsem tam kde jsem a nevrátila bych se ani o milimetr. Ono je to pak čím dál jednodušší, žejo? Docela tak, jako když po dlouhé, hodně dlouhé nemoci vylezeš z postele :sjuk: Myslím, že lidi hodně často na sebe moc spěchají. Kdyby měli zlomenou nohu, ani by jim to nepřišlo, ale zlomené :hjarta: - s tím soucitu nemají.. :dumbom: A já děkuju na oplátku tobě...ani ti nějak nevím, za co konkrétně: jen na mě působíš tak.. :) :) :)
Jestli to není tím Labem? :co:
A bylas v Zologošce v Praze v posledních 5ti letech?

Lupi v Zologošce v Praze jsem byla jedinkrát myslím v roce 1979. :-)

majkafa napsal(a):

Lupi v Zologošce v Praze jsem byla jedinkrát myslím v roce 1979. :-)

Tak to ji nepoznáš...:o:o Až budu mít naočkovanou Amálu, aby mohla mezi psy, tak se tam chystám. Můžeš-li a chceš-li, pojď taky :)

Majko, ale tady nejni klouzandáááá !!! :grater::gloria::lol:

Není? Bééé. :lol: Tak půjdeme do Prahy i s Lupinem a pak zase do ÚL i s Lupinem na klouzandu, koleno a palačinky. :lol:

Myslím, že se přidá celá sqadra !!! Ale maj tu dotykovou zónu s kozama !!! Jupííí !! :supr::supr::supr:

Holky, tak jsem dneska musela v praci volat par zakaznikum, mam s tim vzdycky problemy, ale sef me pochvalil. Co myslite? Zase jsem nebyla sama se sebou spokojena a rikam si, ze bych to mohla udelat LIP. Porad hledam nejaky chyby.
Uz jsem fakt sama sebou znechucena. :usch: :dumbom:

Funguješ v zabehaných mechanizmoch. Skús ich občas, len na chvíľku, opustiť a povedať sama sebe-na začiatok: To si zvládla výborne, Venuška, málokto by to urobil tak dobre... :supr: :jojo:

dakota napsal(a):

Myslím, že se přidá celá sqadra !!! Ale maj tu dotykovou zónu s kozama !!! Jupííí !! :supr::supr::supr:

Jo.Tu mám já taky........

Majkafo - tobě se prostě :godlike: , tvé příspěvky jsou :fuck:

venuše napsal(a):

Holky, tak jsem dneska musela v praci volat par zakaznikum, mam s tim vzdycky problemy, ale sef me pochvalil. Co myslite? Zase jsem nebyla sama se sebou spokojena a rikam si, ze bych to mohla udelat LIP. Porad hledam nejaky chyby.
Uz jsem fakt sama sebou znechucena. :usch: :dumbom:

Venuško !!! Tak to v tom případě nejsi ztracenej případ !!! :lol::lol::lol:  Jéžiš, jak moc ti držim palce , abys v sobě našla tu prima holku, která se tam někde krčí v rohu !!! :hjarta::hjarta::hjarta::pussa:

venuše napsal(a):

Holky, tak jsem dneska musela v praci volat par zakaznikum, mam s tim vzdycky problemy, ale sef me pochvalil. Co myslite? Zase jsem nebyla sama se sebou spokojena a rikam si, ze bych to mohla udelat LIP. Porad hledam nejaky chyby.
Uz jsem fakt sama sebou znechucena. :usch: :dumbom:

Venuše, holčičko, to je ono. Jsi na dobré cestě. Ty to dokážeš. :pussa:

Venuš vidíš, sú aj iní ľudia, ktorí ťa dokážu pochváliť a oceniť... ale už konečne tomu začni veriť aj ty. nie všetci tam v tej krajine (neviemkde) musia byť len zákerní, zlí, podrazácki.... skús trošku toho negatívneho zo seba striasť... a po kúskoch si dodávaj pozitíva.

a drž sa...

Ahoj děvčata  :reta:   
tak jsem náhodou zavítala sem na psychologické a ejhle objevila jsem tu téma, které mi hodně říká. Respektive říkalo. :) Doufám, že se mohu zapojit, myslím, že k tomu mám co říct :D
Venuše, myslím si, že jsi „žabař“ v tom jaká jsi  chudinka neštastná proti tomu jaká jsem byla chudinka  já před několika lety. A můžu tě ujistit, že jsem pro to měla důvod! PO 25ti letech krásného manželství mě opustil manžel , chlap, kterého mi všechny ženské v širokém okolí záviděly , a já se tehdy dmula pýchou, jaké mám štěstí, když někoho takového mám jen sama pro sebe. Jenže! Ukázalo se, že jsem se hluboce zmýlila, protože ho měla pro sebe ještě nějaká jiná a ta mi ho nakonec i odvedla. Až tehdy jsem si uvědomila, jak jsem na něm byla děsně závislá, on byl totiž moje všechnooooo :jojo: … Odešel ode mě manžel, odešla i moje jediná dcera a já zůstala úplně sama. Tehdy jsem neměla mámu,  neměla jsem jediného blízkého člověka, žádnou kamarádku, kamaráda, ani příbuzné nebo známé, kterým bych se mohla vybrečet na rameni, nebyl nikdo kdo by mě vyslechl, podpořil, pohladil, nebyl ani  nikdo kdo by mi poradil (jako tobě tady děvčata :)), nebyl nikdo, kdo by byl na mé straně. Prostě jsem na to byla úplně sama. A bylo to děsné.  Bylo mi natolik  strašně, že jsem se z toho všeho chtěla zabít. Nakonec jsem se (jistou shodou okolností :)) nezabila, ale děsně jsem trpěla a utápěla se v sebelítosti, v pocitech jaká jsem chudinka a další další, a nedokázala jsem představit, že by někdy mohlo být líp, nedejbože že bych se snad mohla i radovat ze života?!!!  ….A jak to skončilo? Dneska je všechno jinak a  i já jsem „jiná“.. A jsem za to moc ráda. Ale je to jen proto, že jsem na sobě „mákla“…. Chápu tě v tom, že se ti zdá snazší postavit barák než „hrábnout“ do sebe a do těch …teď nevím, jak to nazvat slušně. Ale snad mi to děvčata prominete, když napíšu sraček…Nechci být vulgární, ale nemůžu přijít na spisovnější/slušnější ekvivalent. :)….., které v sobě máme. Máme to v sobě všichni a je to tam tak dlouho, dokud nesebereme odvahu a nepostavíme se tomu tváří v tvář. Tak dlouho se budeme utápět v sebelítosti, depresích, ublíženosti  a dalším, dokud se nerozhodneme s tím něco udělat. Můžeš si tu vyslechnout řadu rad, mimochodem, napsaly jste tu spoustu krásného, jsou to nádherné příběhy ze života, jsou to příběhy těch, které na tom byly stejně nebo podobně, ale podařilo se jim s tím něco udělat. Takže nebudu přidávat další rady, bylo by to to samé v bleděmodrém, ale zkusím to jinak. Já bych se tě místo toho zkusila na něco zeptat - přemýšlela jsi někdy nad tím, proč se pořád lituješ? Proč si v té chudince, která to má tak moc těžké, tolik libuješ ? Zkus se nad tím v klidu zamyslet, třeba tě něco napadne. Předpokládám, že se mnou budeš souhlasit, když řeknu, že musí existovat důvod, proč si člověk sám sobě takhle ubližuje, proč si libuje v negativním rozpoložení, třeba ty konkrétně v té sebelítosti. Pusť si večer příjemnou klidnou hudbu, zavři oči a zeptej se sama sebe – Proč se pořád lituji? Proč se pořád utápím v negativních emocích? Kdo nebo co mi brání v tom, abych s tím něco udělala? ….Zkus takhle sedět třeba 10 až 15 min (jak jsem vyrozuměla času máš dost, ne? :)). Pro začátek nic víc, jenom tohle. A uvidíš, jestli tě něco napadne. A pokud ano, a bude se ti chtít, tak se s námi o to poděl. Jsi pro? :)))))))
Přeji ti, abys objevila alespoň něco  :hjarta::hjarta::hjarta:…Protože pokud uděláš tenhle první krůček, tak jsi na začátku něčeho nového, krásného…. Je to tak, děvčata?  :D :D :D

Ahoj, keito!! Vitaj v klube! :pussa: :storstark: :supr: :rodna:

Selima napsal(a):

Ahoj, keito!! Vitaj v klube! :pussa: :storstark: :supr: :rodna:

Ahoj Seli :reta: :par: , koukám, že tu máme dost rušno...skoro ještě víc než na duchovním, tam je to :dumbom:

Ja už poznám Venušinu odpoveď: Lebo som tak samááááá! V cudzine, medzi samými hnusnými ľuďmi, čo mnou pohŕdajú a neznášajú ma... :grater: A nemám už nikoho ani v Čechách, "mí Pražané mi nerozumí", vlastná matka mi nerozumí, bývalý mi nerozumí, nemám chlopa - nemám nič(slovami milky Zimkovej z filmu Pásla kone na betóne)... :grater:  Nemám ani žiadne kamarátky, nemám nikoho, kto by ma poľutoval, aj vlastným deťom už leziem na nervy tak, že radšej zalezú, len aby nemuseli byť so mnou... Dcéra mi síce občas povie, že ma má rada, ale keď chcem, aby mi to dokázala, tiež radšej ide za kamarátkami, než aby utešovala svoju úbohú, nešťastnú matku... Kolegovia sú hnusní, hádžu mi polená pod nohy a šéfovi neverím ani dátum, aj keď ma pochváli, stále čakám, aká studená sprcha zasa príde. Určite len niečo hrá... :/ Dlho som bola sama a nevadilo mi to, ale odkedy som prišla o toho posledného chlapa, leziem na nervy sama sebe. Chcem ho nazad, alebo skôr chcem lepšieho, než bol on, chcem lepší vzťah, než sme mali ku koncu, ale vlastne sa toho bojím. Bojím sa, že by som sa musela prispôsobovať, že by som musela tolerovať nejaké veci, že by som sa mu vydala ako ovečka vlkovi - a že by ma nakoniec aj tak opustil s tým, že som len blbá Východoeurópanka. Tak si radšej lebedím so svojimi strachmi, nedôverou a sebanenávisťou... Už som si zvykla. Nejako to doklepem. Akurát neviem, čo urobím, až mi deti vyletia z hniezda - a ony určite poletia, až si krídla polámu, len aby boli preč odo mňa :dumbom: :grater: ...

Selima napsal(a):

Ja už poznám Venušinu odpoveď: Lebo som tak samááááá! V cudzine, medzi samými hnusnými ľuďmi, čo mnou pohŕdajú a neznášajú ma... :grater: A nemám už nikoho ani v Čechách, "mí Pražané mi nerozumí", vlastná matka mi nerozumí, bývalý mi nerozumí, nemám chlopa - nemám nič(.........

Ale kuš :D:D:D…Co ty víš? Třeba to děvenka opravdu zkusí a něco objeví. Já bych jí to fakt přála. Protože není nic horšího než v nějakých – teď nevím, kolik jí je, ale určitě je o moooc mladší než já  :)–  prostě v těch nejlepších letech se v tomhle stavu zaseknout a doklepat to takhle až do konce života. :grater:

majkafa napsal(a):

Není? Bééé. :lol: Tak půjdeme do Prahy i s Lupinem a pak zase do ÚL i s Lupinem na klouzandu, koleno a palačinky. :lol:

A může s náma na koleno i Málka? Pozor, bude žebrat..takhle :o ... :o :o

majkafa napsal(a):

Není? Bééé. :lol: Tak půjdeme do Prahy i s Lupinem a pak zase do ÚL i s Lupinem na klouzandu, koleno a palačinky. :lol:

Si piš  Majkafo, že Dakota něco vymyslí , dyk jí znáš nééé ....... třeba koupel v rybníčku s pelikánama :jojo::jojo::lol:. A na koleno, palačinku a toho čísníka co dětem rozdává ty dlouhý brčka kdykoli :supr::godlike:

Selima napsal(a):

Ja už poznám Venušinu odpoveď: Lebo som tak samááááá! V cudzine, medzi samými hnusnými ľuďmi, čo mnou pohŕdajú a neznášajú ma... :grater: A nemám už nikoho ani v Čechách, "mí Pražané mi nerozumí", vlastná matka mi nerozumí, bývalý mi nerozumí, nemám chlopa - nemám nič(slovami milky Zimkovej z filmu Pásla kone na betóne)... :grater:  Nemám ani žiadne kamarátky, nemám nikoho, kto by ma poľutoval, aj vlastným deťom už leziem na nervy tak, že radšej zalezú, len aby nemuseli byť so mnou... Dcéra mi síce občas povie, že ma má rada, ale keď chcem, aby mi to dokázala, tiež radšej ide za kamarátkami, než aby utešovala svoju úbohú, nešťastnú matku... Kolegovia sú hnusní, hádžu mi polená pod nohy a šéfovi neverím ani dátum, aj keď ma pochváli, stále čakám, aká studená sprcha zasa príde. Určite len niečo hrá... :/ Dlho som bola sama a nevadilo mi to, ale odkedy som prišla o toho posledného chlapa, leziem na nervy sama sebe. Chcem ho nazad, alebo skôr chcem lepšieho, než bol on, chcem lepší vzťah, než sme mali ku koncu, ale vlastne sa toho bojím. Bojím sa, že by som sa musela prispôsobovať, že by som musela tolerovať nejaké veci, že by som sa mu vydala ko ovečka vlkovi - a že by ma nakoniec aj tak opustil s tým, že som len blbá Východoeurópanka. Tak si radšej lebedím so svojimi strachmi, nedôverou a sebanenávisťou... Už som si zvykla. Nejako to doklepem. Akurát neviem, čo urobím, až mi deti vyletia z hniezda - a ony určite poletia, až si krídla polámu, len aby boli preč odo mňa :dumbom: :grater: ...

:lol: :lol: :lol:  no vidíš - a ve skutečnosti to znamená jen tohle: " bez chlapa mám cenu kozího chcanku" Jo bééé...promiň. Možná by potřebovala terapii mojí tetičky, která mi za sebemenší blbost říkávala - ty jsi POKLAD!

Selima   :D   :supr:  :D  :godlike:
Teda ono je to spis k placi, ale poradne jsem se zasmala.
A treba to na Venusi zabere...

Pokúsila som sa dohnať to ad absurdum a nastaviť jej zrkadlo - dúfam, že to vezme a pochopí... :supr: :godlike:

Misa II napsal(a):

majkafa napsal(a):

Není? Bééé. :lol: Tak půjdeme do Prahy i s Lupinem a pak zase do ÚL i s Lupinem na klouzandu, koleno a palačinky. :lol:

Si piš  Majkafo, že Dakota něco vymyslí , dyk jí znáš nééé ....... třeba koupel v rybníčku s pelikánama :jojo::jojo::lol:. A na koleno, palačinku a toho čísníka co dětem rozdává ty dlouhý brčka kdykoli :supr::godlike:

To nejni féér !!! Já nejsem taková..taková...střelená, ale ta klouzačka se fakt nedala přehlídnout...a kolínko se zélím???  mňam...dyk to bylo dietní !!! ;) :dumbom:...a ten talíř ?? No tak to nevim jak se stalo, že ho mám doma...je památečnííí !! :lol::lol::lol:

lupina montana napsal(a):

majkafa napsal(a):

Není? Bééé. :lol: Tak půjdeme do Prahy i s Lupinem a pak zase do ÚL i s Lupinem na klouzandu, koleno a palačinky. :lol:

A může s náma na koleno i Málka? Pozor, bude žebrat..takhle :o ... :o :o

No když budeš Málku mít na vodítku....já mám Týnu..fenu staforda... :usch::usch::usch:

Bude na vodítku, páč je malá a blbá. Nežere Týna štěňátka, že ne? :kapitulation:

Nežere...Týna je hodná, ale občas si štěnátka splete s kočičkou a tak je půlí :rolleyes: ale pak je plive, takže neboj :P:D
Dakoto, nikdy bych si o tobě nedovolila prohlásit že si střelená :godlike: ....ale jak tě znám už scháníš růžový plavky k těm pelikánům, abys zapadla :vissla::lol:

Selima napsal(a):

Ja už poznám Venušinu odpoveď: Lebo som tak samááááá! V cudzine, medzi samými hnusnými ľuďmi, čo mnou pohŕdajú a neznášajú ma... :grater: A nemám už nikoho ani v Čechách, "mí Pražané mi nerozumí", vlastná matka mi nerozumí, bývalý mi nerozumí, nemám chlopa - nemám nič(slovami milky Zimkovej z filmu Pásla kone na betóne)... :grater:  Nemám ani žiadne kamarátky, nemám nikoho, kto by ma poľutoval, aj vlastným deťom už leziem na nervy tak, že radšej zalezú, len aby nemuseli byť so mnou... Dcéra mi síce občas povie, že ma má rada, ale keď chcem, aby mi to dokázala, tiež radšej ide za kamarátkami, než aby utešovala svoju úbohú, nešťastnú matku... Kolegovia sú hnusní, hádžu mi polená pod nohy a šéfovi neverím ani dátum, aj keď ma pochváli, stále čakám, aká studená sprcha zasa príde. Určite len niečo hrá... :/ Dlho som bola sama a nevadilo mi to, ale odkedy som prišla o toho posledného chlapa, leziem na nervy sama sebe. Chcem ho nazad, alebo skôr chcem lepšieho, než bol on, chcem lepší vzťah, než sme mali ku koncu, ale vlastne sa toho bojím. Bojím sa, že by som sa musela prispôsobovať, že by som musela tolerovať nejaké veci, že by som sa mu vydala ako ovečka vlkovi - a že by ma nakoniec aj tak opustil s tým, že som len blbá Východoeurópanka. Tak si radšej lebedím so svojimi strachmi, nedôverou a sebanenávisťou... Už som si zvykla. Nejako to doklepem. Akurát neviem, čo urobím, až mi deti vyletia z hniezda - a ony určite poletia, až si krídla polámu, len aby boli preč odo mňa :dumbom: :grater: ...

:lol::lol::lol:
Selimko, timhle jsi me dostala. :godlike: Po tomhle tvem prispevku me opravdu nezbyva nic jineho, nez se sebou neco udelat. Ono to tak opravdu je! :jojo:
Paneboze, je to mozny, ze jsem tak trapna? A to vsechno jenom proto, ze me nejakej krypl vzal sebevedomi? :dumbom:

Venuše no díkybohu -  druhá věta -první krok!!
Poslední věta - :dumbom:
Neopovaž se svádět své nízké sebevědomí na kohokoliv. Nemohli Ti ukrást něco, co jsi neměla, to za prvé a za druhé - dá se vzít peněženka z nehlídané kabelky, ale ne sebevědomí. To můžeš "pustit" jen dobrovolně, víš! Aby ses pak měla na co vymlouvat !

Tak už se přestaň vymlouvat a šup šup ! Vzhůru do života ! :supr:

keito:

Já bych se tě místo toho zkusila na něco zeptat - přemýšlela jsi někdy nad tím, proč se pořád lituješ? Proč si v té chudince, která to má tak moc těžké, tolik libuješ ? Zkus se nad tím v klidu zamyslet, třeba tě něco napadne. Předpokládám, že se mnou budeš souhlasit, když řeknu, že musí existovat důvod, proč si člověk sám sobě takhle ubližuje, proč si libuje v negativním rozpoložení, třeba ty konkrétně v té sebelítosti.

Ja fakt nevim, keito. Kdybych to vedela, tak bych s tim urcite udelala neco uz driv a nebrecela bych tady na Babinetu.

Ale vsechny holky tady mi otevrely oci, spousta z nich si prozila svoje, kazda jinak... a vsechny nas to na cas srazilo na kolena. Me zadna zenska chlapa neodvedla, musi to byt strasny, to co jsi ty a ostatni holky tady prozily.... ja byla spis vzdycky na ty strane, co opoustela, i kdyz v tom nikdy nevera nebyla. Mozna proto se ted tak lituju, protoze jsem si to zavinila sama, porad jsem chtela neco lepsiho.... a nakonec jsem sama. Asi to bude v tom. A ti, co jsem opustila, jsou ted na tom dobre a lip nez ja.... ale mozna taky ne, tak to vidim ja, protoze si myslim, ze kazdy je stastnejsi nez ja.

Asi bych nemela tak moc koukat, co delaji druzi a co si o mne mysli. Proste zit svuj zivot tak, jak to vyhovuje me.... a treba i bez chlapa. :rock:

Bóóže, ona snad ta Venuš dostane rozum !  :supr:

lueta napsal(a):

Venuše no díkybohu -  druhá věta -první krok!!
Poslední věta - :dumbom:
Neopovaž se svádět své nízké sebevědomí na kohokoliv. Nemohli Ti ukrást něco, co jsi neměla, to za prvé a za druhé - dá se vzít peněženka z nehlídané kabelky, ale ne sebevědomí. To můžeš "pustit" jen dobrovolně, víš! Aby ses pak měla na co vymlouvat !

Tak už se přestaň vymlouvat a šup šup ! Vzhůru do života ! :supr:

Lueto, proc myslis, ze jsem ho nemela?

venuše napsal(a):

...... Mozna proto se ted tak lituju, protoze jsem si to zavinila sama, porad jsem chtela neco lepsiho.... a nakonec jsem sama. Asi to bude v tom. A ti, co jsem opustila, jsou ted na tom dobre a lip nez ja.... ale mozna taky ne, tak to vidim ja, protoze si myslim, ze kazdy je stastnejsi nez ja.

Asi bych nemela tak moc koukat, co delaji druzi a co si o mne mysli. Proste zit svuj zivot tak, jak to vyhovuje me.... a treba i bez chlapa. :rock:

NO, i když jsi to zavinila ty, tak už se stalo, teď už s tím nic neuděláš.  :) ...Když si vzpomenu, jak často jsem říkala - tehdy :) - kdybych tak mohla vrátit čas, udělala bych to jinak, nedovedeš si představit, jak jsem si vyčítala, že jsem nebyla taková a maková, protože jinak by se přece nenechal odloudit,ne? ...Nadávala jsem si, vyčítala, litovala, pořád jsem byla obrácená do minulosti a furt a furt jsem se v ní utápěla a nebyla jsem schopná se z toho dostat. TAkže přesně vím, jak ti je. Ale taky vím, že tohle fakt nikam nevede. Pokud se nenakopneš ty sama k tomu, že to chceš změnit, tak takhle promarníš zbytek života. A to je přece škoda,ne?
A co se týká té další věty - že bys měla začít dělat to co chceš ty a neohlížet se na druhé -  tak to je teda hotová perla. Nedělám si legraci, myslím to vážně :supr:...prosím tě, tohle si říkej večer před usnutím a ráno hned jak se probudíš. :):):)

A nejen si to říkej!
Prostě to UDĚLEJ :))

keito,
doufám, že přijedeš do Černošic - viz Život po nevěře.

:supr::supr::supr: Venuško, ty děláš pokroky !!! Jupajdááááá !!!!! :hjarta::jojo::jojo::jojo: :hjarta:

Snad se vám můžu vmísit do debaty se svou troškou do mlýna. Milá Venuše, i já jsem byla šampion v sebelítosti. Nevím, jak to vlastně napsat, ale vzala jsem to jednou jako plus - litovala jsem se protože...a protože...a pak jsem si řekla, že jsem v tom fakt dobrá, nejlepší, nikdo mě tak nepolituje jako já sama, prostě litovat se umím moc pěkně - bez ironie - a za odměnu si teď uvařím něco dobrého ( dosaď si, čím by ses odměnila ty). Prostě ocenila jsem se za  to, jak jsem v něčem dobrá, nějakou radostí, protože si jí za to zasloužím. Později, když to na mně přišlo, smutnila jsem před zrcadlem...a když jsem viděla ty grimasy a stažený obličej...Teď už tu sebelítost většinou vynechávám a přecházím rovnou k těm radostným drobnostem. A je mi samotné se sebou docela dobře. Já vidím, když to po sobě čtu, že to vypadá bláznivě, ale mně to pomohlo, tak co kdyby i tobě...

Pandorraa napsal(a):

keito,
doufám, že přijedeš do Černošic - viz Život po nevěře.

Pan, začnu o tom přemýšlet  :).... Moc ráda bych jela, jenže já jsem děsně ostejchavá a nevím, co mě tam čeká. Psalo se tam něco o odhazování lecčeho a to nevím, jestli bych udejchala :D :D :D…Ale je to hooodně  lákavé  :):) Já bych se teda předběžně přihlásila…. i  když  zase takhle dlouho dopředu? :rolleyes: Bejvávala jsem takový ten plánovací typ, který musel mít vše naplánováno  na rok, nebo ještě lépe na celý život  dopředu :D ... Ale, od té doby, co jsem povolila otěže ze svých rukou, snažím se vše nechat plynout  s tím, že to nějak dopadne. …. Píšu – snažím se, ne že by se mi to stopro dařilo ;) ... Takže ono nějak dopadne i tohle, že jo? ….. No, tak si mě prosím tě někam napiš s otazníkem, ano? :rock::rock::rock:

keito napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

keito,
doufám, že přijedeš do Černošic - viz Život po nevěře.

Pan, začnu o tom přemýšlet  :).... Moc ráda bych jela, jenže já jsem děsně ostejchavá a nevím, co mě tam čeká. Psalo se tam něco o odhazování lecčeho a to nevím, jestli bych udejchala :D :D :D…Ale je to hooodně  lákavé  :):) Já bych se teda předběžně přihlásila…. i  když  zase takhle dlouho dopředu? :rolleyes: Bejvávala jsem takový ten plánovací typ, který musel mít vše naplánováno  na rok, nebo ještě lépe na celý život  dopředu :D ... Ale, od té doby, co jsem povolila otěže ze svých rukou, snažím se vše nechat plynout  s tím, že to nějak dopadne. …. Píšu – snažím se, ne že by se mi to stopro dařilo ;) ... Takže ono nějak dopadne i tohle, že jo? ….. No, tak si mě prosím tě někam napiš s otazníkem, ano? :rock::rock::rock:

No.....minule jsme ani tak neodhazovaly jako spíš nahazovaly ( kila z toho žrádla :lol:)
A bylo to moc fajn!

venuše napsal(a):

lueta napsal(a):

Venuše no díkybohu -  druhá věta -první krok!!
Poslední věta - :dumbom:
Neopovaž se svádět své nízké sebevědomí na kohokoliv. Nemohli Ti ukrást něco, co jsi neměla, to za prvé a za druhé - dá se vzít peněženka z nehlídané kabelky, ale ne sebevědomí. To můžeš "pustit" jen dobrovolně, víš! Aby ses pak měla na co vymlouvat !

Tak už se přestaň vymlouvat a šup šup ! Vzhůru do života ! :supr:

Lueto, proc myslis, ze jsem ho nemela?

Protože kdybys ho opravdu měla, moje milá, tak nebudeš mít s muži takové vztahy jaké máš.

keito,
neboj, nic neni popvinne a nikdo neni nucen k necemu, co se mu prici. Bude to jak rika luet: moc fajn :)

A pokud jde o to planovani, tak to se ma tak - prostory jsou tak žádané, ze se musi zamlouvat hodne dlouho dopredu. Nu a taky nejsou zadarmo, takze musim mit jakys takys prehled...
A lide, ktere vam tam chci privest, protoze jsem presvedcena, ze nam maji co rici, jsou tak zaneprazdneni, ze jejich diare jsou zaplneny veeeelmi dlouho dopredu :(
Takze se priznam, ze uz mam zablokovany vanocni termin - 8.12. a taktez "zablokovaneho" zajimaveho hosta, ktery mi vcera napsal, ze na to leto jsem si vzpomnela bohuzel uz moc pozde :( Jo jo..tak se veci maj! Za chvili budu mit hlavu jak "patraci balon"  :grater:
A nebo skolu vzdam..... Jenze ja tohle slovo neznam :)

Pandorraa napsal(a):

keito,
neboj, nic neni popvinne a nikdo neni nucen k necemu, co se mu prici. Bude to jak rika luet: moc fajn :)

A pokud jde o to planovani, tak to se ma tak - prostory jsou tak žádané, ze se musi zamlouvat hodne dlouho dopredu. Nu a taky nejsou zadarmo, takze musim mit jakys takys prehled...
A lide, ktere vam tam chci privest, protoze jsem presvedcena, ze nam maji co rici, jsou tak zaneprazdneni, ze jejich diare jsou zaplneny veeeelmi dlouho dopredu :(
Takze se priznam, ze uz mam zablokovany vanocni termin - 8.12. a taktez "zablokovaneho" zajimaveho hosta, ktery mi vcera napsal, ze na to leto jsem si vzpomnela bohuzel uz moc pozde :( Jo jo..tak se veci maj! Za chvili budu mit hlavu jak "patraci balon"  :grater:
A nebo skolu vzdam..... Jenze ja tohle slovo neznam :)

Pan,  já vím, že mě nikdo do ničeho nutit nebude, že je všechno jen a jen na mě  :godlike:  Já to řekla  s určitou  nadsázkou ;). .... ale že jsem ostejchavá, to je pravda, takže mám na čem – krom milionu dalších věcí  :D – zapracovat.... Já se, ačkoli je teprve únor/březen, už začínám těšit :D:D:D….TAky je mi jasné, že ty co by organizátor potřebuješ vědět v předstihu kolik lidí přijede, abys vše mohla zařídit. A na nás je, abychom se nějak rozhodly a pak s tím i počítaly. .. No a pokud do toho něco vletí, tak se holt nedá nic dělat, žejo :(  .... Jsem přesvědčená, že jsi zdatný organizátor, takže určitě všechno zvládneš,  i když si nakládáš čím dál víc :styrka:  .....

keito,
neboj, blíží se doba, kdy začnu "delegovat pravomoce" :par:
Sakra, škoda, že je venuse za kopeckama, hned bych ji dala nějakou práci, aby neměla čas na sebelítost ;)

keito napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

keito,
doufám, že přijedeš do Černošic - viz Život po nevěře.

Pan, začnu o tom přemýšlet  :).... Moc ráda bych jela, jenže já jsem děsně ostejchavá a nevím, co mě tam čeká. Psalo se tam něco o odhazování lecčeho a to nevím, jestli bych udejchala :D :D :D…Ale je to hooodně  lákavé  :):) Já bych se teda předběžně přihlásila…. i  když  zase takhle dlouho dopředu? :rolleyes: Bejvávala jsem takový ten plánovací typ, který musel mít vše naplánováno  na rok, nebo ještě lépe na celý život  dopředu :D ... Ale, od té doby, co jsem povolila otěže ze svých rukou, snažím se vše nechat plynout  s tím, že to nějak dopadne. …. Píšu – snažím se, ne že by se mi to stopro dařilo ;) ... Takže ono nějak dopadne i tohle, že jo? ….. No, tak si mě prosím tě někam napiš s otazníkem, ano? :rock::rock::rock:

Pjosím, pjosím, príď ... :jojo: :rock: Všetky sa prihlasujeme zatiaľ predbežne; ja zvyknem plánovať veci nanajvýš na mesiac dopredu, ale na Černošice sa kľudne budem tešiť už odteraz ;) :supr:

Pandorraa napsal(a):

keito,
neboj, blíží se doba, kdy začnu "delegovat pravomoce" :par:
Sakra, škoda, že je venuse za kopeckama, hned bych ji dala nějakou práci, aby neměla čas na sebelítost ;)

Nebojím, jsem si jista, že to máš pevně v rukách.... :D:D:D
Co se týká Venuše, tak jak tak koukám, tak  dneska se tu nevyskytuje... Třeba si vzala moje včerejší slova k srdci a snaží se objevit  proč se pořád lituje :D.... Doufám, že jestli na to přijde, tak se s námi o to podělí. Myslím si, že všechny babinetky, které se tak snažily jí pomoct, si to zaslouží  ;)

Selima napsal(a):

Pjosím, pjosím, príď ... :jojo: :rock: Všetky sa prihlasujeme zatiaľ predbežne; ja zvyknem plánovať veci nanajvýš na mesiac dopredu, ale na Černošice sa kľudne budem tešiť už odteraz ;) :supr:

Seli, tobě se prostě nedá odolat...takže hej, prídem :D:D:D (ja  som tiež mala  pol pribuzenstva na slovensku :)))))))

A na mě Seli kašle, ani nereaguje, a já se jí tolik snažila povzbudit :o :grater: :grater:. A to jsem jí chtěla přivézt na školičku kafe s rumem :vissla:. Nikdo mě nemá rád, nikdo si se mnou nechce hrát :grater: :grater:.

lvice bud ráda že si s tebou nikdo nehraje:-))))) :lol:

mám tě ráda a posílám chlupáče :pussa:

Jů, Adři pussa :pussa:, jupí juch a má mě někdo rád :). No jo, já mám teď tak relativně klidné období, až se toho sama děsím :co:. To je nějaké podezřelé, že by klid před bouří?  :rolleyes:

lvice napsal(a):

A na mě Seli kašle, ani nereaguje, a já se jí tolik snažila povzbudit :o :grater: :grater:. A to jsem jí chtěla přivézt na školičku kafe s rumem :vissla:. Nikdo mě nemá rád, nikdo si se mnou nechce hrát :grater: :grater:.

Ja ťa mám rada a xcem sa s tebou hrať :storstark: , ale už som toľkokrát čakala, že prídeš, tešila sa a ty si potom neprišla, že sa bojím... :grater:  Ani neviem, či fyzicky existuješ... Nebola si ani v Černošicích, ani na Školičke 1... :kapitulation: :sjuk: A Keito som videla na vlastné oči :co: - existuje :jojo: :supr:

Seli, no jó, do Černošic jsem nejela páč moje ego pár věcí nezvládlo a já se dávala přes víkend dohromady. :dumbom: To víš, my lvi to ego máme sááááákra veliké :D. Na školičce 1 jsem hlásila, že nepřijedu :D, naši měli 40. výročí svatby, byla veliká oslava :co:. Ale na školičku2 za tři týdny jedu !!!!!!! Záloha zaplacena, přítel upozorněn :D.
Jéjé, tak to se moc těšíííííím, jsem reálná za 3 týdny se uvidíme :storstark:

Ja idem na 2. termín.. a ty?

Já takýýýýýýý !!!! :supr:

to se zase bude čarovat :-))

:rock: :storstark: :skurt: :D :cool: :reta: Neni tu čarovací smajlík... :godlike:

Vašíku, si piš

A nejenom to, Vašíku !

Tak Venuško !! Jak je ??? :hjarta::hjarta::hjarta:

lueta

jednu takovou živou pro mě prosím :gloria::godlike:

Nevedel by si, čo si s ňou počať :reta:

mě naučíš tancovat ne? a zbytek zvládnu sám :-)))

Ahá, takto ty na to ideš... Tak to by šlo, ale čo keď mi raz nejaká príde rozbiť... ciferník? Akože reklamácia? Keď ju uženieš na ten tanec... :/

No už vidim, jak Vašek vrtí pupikem a chrastí penízkama na šátku !!! :lol::lol::lol:

Selima napsal(a):

Ahá, takto ty na to ideš... Tak to by šlo, ale čo keď mi raz nejaká príde rozbiť... ciferník? Akože reklamácia? Keď ju uženieš na ten tanec... :/

jo to je riziko podnikání :lol::lol:

dakota napsal(a):

No už vidim, jak Vašek vrtí pupikem a chrastí penízkama na šátku !!! :lol::lol::lol:

jen počkej až zavrtím zadkem, zatajíte dech :lol::lol::lol::lol::godlike::reta:

.....

lueta ono to nejde :-( doufám, že to je to tančící mimino s láhví ? :-))))))))))))

Vašík v akci ?

:lol::lol::lol::lol::lol::lol::godlike::godlike::godlike::godlike::godlike::supr::supr::co::co::co::storstark::storstark:

Tak napodruhé jo. ( a to jsem se plácala jak už ty obrázky hezky umím, sakra)

to se budu tý kočce z obrázku určitě líbit :-)) ještě že mi Selimka pomůže heč :-)

Venuše, kdepak jsi? :)  Naštvali jsme tě nebo jsi "šla do sebe"? :D

aj ja ju čakam...ake je pokračovanie snahy a efekt "otvorenia oči",,,

VENUŠKÓÓÓ, kdepak jsi ???? Jak to jde ???

Holcicky moje zlaty, dekuju za optani.... trosku se mi ted z toho vaseho zajmu orosily oci. Nejsem zvykla, aby se o me nekdo zajimal.
Docela mne ta diskuze s vami dala zabrat.... proto ta odmlka. No, doufam, ze vas nezklamu, ale zatim jsem se dokazala dva dny (!) nelitovat... snazim se moc nepremyslet a brat vsechno, jak to je. Musim na sobe strasne moc pracovat a prvni krok myslim je, ze budu muset akceptovat, kde ziju, protoze zmenit se to momentalne neda. Musim uz prestat fnukat, ze chci zpatky domu :grater:, protoze od toho se odviji vsechny moje depky.... a kdyz me to popadne, honem neco jit delat a neutapet se v sebelitosti. No, uvidime, jak to zvladnu o vikendu.... to je pro me to nejhorsi.

Mate-li nejake rady, tak sem s nimi, zatim se mejte krasne a ja se zase ozvu. :hjarta::hjarta::hjarta:

no vidíš :-)

pak si zatancujeme koukni nahoru jak mi to jde :-)))))))) tak se připrav :-))

Venuško !! Jakýpak rady !! Máš skvěle našlápnuto !! :supr::supr::supr:
Jó, víkendy , to znám !! Ale jsme tady, tak nejsi sama !! :pussa: Kdyby něco, tak to sem vylej jak nočník !! :lol::lol::lol:
Moc na tebe myslím a držím palce  !!!!! :hjarta::hjarta::hjarta:

Venuše, děvče, ty jsi na sobě teda zapracovala!  :rolleyes::rolleyes:  To je supér :supr: ….Vnímám to jako obrovský posun.  To, co jsi teď udělala, je ten první nejdůležitější krok. Rozhodla ses totiž pro změnu.  Teď jenom vydrž!!!!  Věř si, že to dokážeš, protože ty  to určitě dokážeš :supr:. …. Hele, a teď jenom taková malá dotěrná otázečka – jaké že chceš rady? Zdá se ti, že jich tu padlo málo? ;)…. Ne, teď vážně, s čím konkrétně bys potřebovala poradit? :)

Venuše :pussa::hjarta: super, jsi skvělá :supr: , nelitovat se a něco dělat. A o víkendu tu budem, tak kdyby něco tak napiš a bude hned líp. A rady ??? Nevím, ale co jít třeba s dětma do kina ? Nebo na večeři...cokoli..... a naslouchat jim, co prožívají a jak , třeba by se to vám všem líbilo. A kdyby to na tebe opravdu hooodně padlo, tak mi něco nakresli. Já vím, zní to směšně, ale já si to zarámuju a pověsím a ty do toho obrázku dáš kus sebe a své momentální bolesti.
A jinak se ti :godlike::godlike::godlike: , je to začátek a moc ti držím palce :hjarta:

Venuško:-)) čtu Tě pořád...a moc Ti držím pěstičky:-))))
je moc zajímavé sledovat v "reálu" jak se človíček mění:-)) je to jen píď po pídi ale právě to je ten začátek:-))))
:pusssa: :pussa:
jsi šikulka a jen tak dál...:-))))))

Venuše, :)
výýýýborně...posílám ti na stůl kousek virtuálního jara jako znamení nového začátku...:par:

Venuše, skvělý. Jen tak dál. O víkendu jsem tady taky, kdyby něco. :pussa:

Ještě taková malá blbůstka, vyměn si slovíčko "nejde" za "nechci". Když večer sedím sama doma a smutním a začínám se litovat, že nemůžu přeci nikde pořád trajdat, když tu mám dvě děti ( mimochodem každé zalezlé ve svém pokojíku ani o nich nevím ) a pak si vždycky řeknu, můžu, ale nechci, chci být v tom svém domečku s dětičkama protože je mám ráda a hned je mi líp.

Venuše, to nejdůležitější a nejtěžší máš za sebou. ROZHODNUTÍ. Gratuluju a držím fčécky pěsti! :godlike:
A úplně super jsi napsala jednu věc. Totiž , že když nemůžeš změnit to, že žiješ v cizí zemi, tak se na to musíš začít dívat jinak. A tak je to se vším. Proč se trápit, když to JDE ZMĚNIT , ne?

KONEČNĚ! Venuše - :supr:

Tolik pochval jsi jistě nedostala ani za první úspěch na nočníku!! Viď?:)

Wiki napsal(a):

Tolik pochval jsi jistě nedostala ani za první úspěch na nočníku!! Viď?:)

Nejak si to nepamatuju... i kdyz si nekdy pripadam jak maly dite :dudlik:.

Paapaa a hezky vikend vsem! :par:

Papá. Vieš, čo som robila niekedy cez víkendy v cudzine ja? Vybrala som sa na nejaké pekné miesto(bolo ich tam dosť malebných...) a vzala som si fajn knižku. Sedela som, okolo mňa chodili ľudia(v nedeľu sa všetci vyhrnuli do kostola ako masa), nebola som úplne sama  - a pritom ma nikto nerušil. Cestou som si kúpila kebab(v tom katolíckom štáte mali v nedeľu otvorené len jedny cudzinecké potraviny, dve non-stop pumpy a Arabi :) ) a pochvaľovala som si, aký krásny víkend som mala.... Alebo som si požičala bicykel(v tej zemičke to úplne stačilo na spoznanie celej krajiny) a zničila som sa pohybom...

Tak Venuš, jak pokračuješ? :styrka:

Tak Venuško !! Je čas podat hlášení !!! Tak nás nenapínej !!! :hjarta::hjarta::hjarta:

Ahoj holky,

poslusne hlasim, ze pokracuju v jakemsi pozitivnim mysleni, ale jeste to neni ono.... je to spise neutralni mysleni.... coz uz je u me docela uspech..... myslim. :rock:
Vikend byl jako kazdy jiny, dohanela jsem to, co jsem nestihla pres tyden... nejak se mi nikam nechtelo v tom hnusnym pocasi. Trosku mi delaji potize ty dlouhe vecery, to se pak citim trochu osamela, i kdyz sama nejsem.... ja jsem takovy typ, ktery potrebuje nejaky "vzruso"..... obycejny zivot, jaky asi prozivame vsechny, me jaksi nestaci. Ale ja si nestezuju, lepsi klidek nez nejake velke problemy....
Zacinam se smirovat s tim, ze uz to asi jine nebude a ze to patri k memu veku.... :sova:

paapaa :hjarta::hjarta::hjarta:

WOW !!!! Tak teď už se o tebe nebojím !! :pussa: Máš skvěle našlápnuto !!!! :hjarta::hjarta:
A bacha !! Jak myslíš to "patří to k věku "?????:mad::mad::mad: To je přece jen na tobě, jestli budeš doma u televize  štrikovat ponožky, nebo skákat bungee jumping, né ?? Na to bacha !! :lol::lol::lol: Jsme stejně starý!!!! ;)

Ahoj Venuše,
jak žiješ? Daří se ti? Ozvi se nám. :)

Ahoj vsichni,

delsi dobu jsem nenapsala... snazila jsem se prijit na jine myslenky a zit muj (zpackany) zivot. A vsechno je pri starem. Ja proste nedokazu ani trosku pozitivne myslet. At delam cokoliv, v praci nebo doma.... porad myslim na to, jak jsem nestastna a nevim, jak z toho ven. Dokonce jsem napsala memu byvalemu priteli.... on me proste strasne chybi. Hezky jsme si popovidali a to bylo vsechno. Ocekavala jsem mnohem vic a ted jsem z toho zase spatna. Ziju uz tak dlouho sama s detma, ktere mam rada, ale nejsou pro mne vsechno.... zivot je porad stejny a ja se ptam, jestli uz budu takhle prezivat az do smrti. :grater:
Tak se na mne nezlobte, ale chtela jsem vam jen dat vedet, ze to nedokazu. Vsechny vas obdivuju, ale nekdy se ptam, jestli je to vsechno pravda, co tu pisete. To prece neni mozne, ze se u vas vsechno obratilo k lepsimu?

A hoj Venuše

Když jsem zjistila, že se cítím tak, jak chci, jak se rozhodnu,ŽE TO JDE,  tak je to úplně jiný svět.

Já jsem také "promrhala" kus života. I když - "nepromrhala"(musím si dát bacha, abych to slovo správně napsala..., aby to nepozměnilo celý význam mého velkolepého příspěvku :lol: ) - kdyby mi nebylo samé se sebou tak bídně, tak bych se nepokusila to změnit !!!! že jo:) ...a že jsem to pěkně babrala, než jsem se sama se sebou naučila zacházet!!!. Jasně, že to nepřijde naráz jako velký třesk. Postupně, pozvolna..., ale furt na TOM průběžně pracuješ....pak to začne do sebe zapadat samo.

A máte tam taky tak krásně??? Nemáš z toho sluníčka taky takový úsměv - až přitroublý- jako já??? A že mám teď spoustu nepříjemností a problémů k řešení!!!:)

Já jsem také "promrhala" kus života. I když - "nepromrhala"(musím si dát bacha, abych to slovo správně napsala..., aby to nepozměnilo celý význam mého velkolepého příspěvku  )

:D

Jo, je tu hezky.... ale co je to platny, kdyz citim takovou prazdnotu? Problemy mam taky, ale ty se daji nejak vyresit... ta prazdnota NE!

Venuše, mám takový pocit, že sis vzala jen to, že se máš nějak "donutit" se cítit šťastně a čekáš, až to přijde a ono to pořád nejde... Je fajn, že sis alespoň uvědomila, že je něco špatně a chceš pro to něco udělat... Ale pořád cítíš prázdnotu... ale to, čím ji vyplníš, je jen na tobě, ale tu musíš už sama aktivně vyplnit "něčím" (aktivity, koníčky, noví lidé, jarní kytičky energie všude kolem, atd.) a ne jen čekat až se "začneš cítit šťastně"... Ono to nepřijde jen tak samo, pro to musíš něco udělat a ne jen čekat až se to stane, takhle se to totiž nestane nikdy, i když budeš mít to nejlepší možné předsevzetí "být šťastná".

No tak víš co, Venuše? Tak na Babibet KAŽDÝ DEN napiš TŘI věci, co se ti ten den povedly, nebo se ti líbily. (Teď jsem chtěla navrhnout zbytku osazenstva, že se v případě neplnění tohoto úkolu nebudem s Venuší bavit, ale vzápětí mi došlo, že by si řekla " no vida, už ani na tom Babinetu si nemůžu popovídat, já to věděla, že to tak dopadne, já to věděla, že mě níííííííííkdo nemá rááááááád! " :lol: :dumbom: :dumbom: ) Ale stejně nevěřím, že to dokážeš......... to by ses nemohla tak moc litovat.......... :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater: :grater:

Teda Lupino, ty teda dokážeš LUPNOUT jednu za uši :)  A je to dobře :)
Venuše:  buďto život propláčeš, nebo ho pročekáš, nebo ho prožiješ tak, jak sama uznáš za vhodné. Až do teďka jsi plakala, nebo jsi na něco čekala. Venuše, je na řadě přestat plakat, přestat věřit na zázraky a začít hledět jiným směrem.
Dobrou noc, ať Vás blešky štípou celou noc :)

Dobrou, Kiaro! :sova:

Pro útěchu Venuši: jsem na tom s tou negativitou jako ty. Snažila jsem se mockrát cíleně být pozitivní a to i dlouhodobě, každý den za dnem. Dělala jsem pro to vše možné.

Pokud to tak člověk uvnitř necítí tak i sebevětší snahou to neovlivní. To je moje zkušenost.
Nedávno jsem někde četla, že lidé, co se cítí štastně, mají často tuto vlastnost podmíněnu v genech.

lepista napsal(a):

Pro útěchu Venuši: jsem na tom s tou negativitou jako ty. Snažila jsem se mockrát cíleně být pozitivní a to i dlouhodobě, každý den za dnem. Dělala jsem pro to vše možné.

Pokud to tak člověk uvnitř necítí tak i sebevětší snahou to neovlivní. To je moje zkušenost.
Nedávno jsem někde četla, že lidé, co se cítí štastně, mají často tuto vlastnost podmíněnu v genech.

Asi to v těch genech bude, ale něco je asi taky v hormonech. Já jsem bývala dřív větší "tragéd" a rozpitvávač, dokázal mě rozhodit i plný koš nevyžehlenýho prádla . Teď po přechodu jsem nějaká veselejší, prkotiny házím za hlavu a vůbec jsem nějaká větší pohodářka jako náš Ferda(jezevčík). Někde jsem četla, že za blbou náladou může být i rozhozená štítná žláza.

Oni psali něco v tom smyslu, že lidé, co jsou dobře naložení skoro pořád, mají k tomu jasnou genovou dispozici. A vzhledem k tomu, že hormony jsou řízeny geneticky, tak to souhlasí.

U nás v rodině je každý tragéd po matčině linii, táhne se tam i predispozice k sebevraždám, jedna byla i realizovaná.

Já dokonce školila pozitivní myšlení a vyjadřování, takže jsem toho sestudovala dost. Ale i když jsem to praktikovala, tak mi to vnitřní radost a dobré naladění nepřineslo ať jsem se snažila sebevíce.

A pak jindy, bez mého přičinění se věci můžou změnit, uvnitř něco sepne a jsem spokojená.  Akoráte to sama neumím zařídit aby to tak bylo.

Nepodceňuji genovou výbavu, to samozřejmě, ale znám několik lidí, kteří své myšlení jaksi přetransformovali během života. Protože nechtěli žít tak, jak žili, CHTĚLI to změnit!

Je pravda a souhlasím, že jsou lidé, kteří to mají vrozené, nikdy o nějakém pozitivním přístupu nečetli- nečetli vlastně vůbec nic - a jsou šťastni.

Jsou lidé, kteří jsou hnusní, protivní, pesimističti atd, ale je jim fajn. Je jim v tom jejich světě dobře. Nemají potřebu nic měnit. To je v pořádku.

Ale jestliže tito lidé (negativisté) nejsou takto spokojeni, pak s tím mohou(a zřejmě budou) něco udělat. Nejedná-li se o nemoc či poruchu. Není důvod, proč ne. Jak píše Lepista, jedině ona to umí změnit...a je jedno jak. Stačí si vzpomenou, kdy mi bylo fajn a příjemně, co to způsobilo. Ten okamžik ukládat do paměti jako drahokam. Pak to lze vyvolávat - dělat si dobře..- v zákoných mezích ...tedy.... A není to určitě jen půl kilový čokoládový dort......:)

Holky, já si nedovedu představit, že bych měla být nešťastná, mně je tak nepříjemně( v tom neštěstí), že to co nejdřív nějak měním. Asi je to pud sebezáchovy.....Někdy ta dobrá nálada přijde sama, ale většinou jí pomůžu...., pak se chytne sama....:)

Myslím, že ja mám tiež nejakú predispozíciu k pocitu spokojnosti - a napriek tomu som sa v puberte chcela samovraždiť. Neviem, aký podiel na tom mali hormóny, aký nakopené problémy a moja neschopnosť ich riešiť a aký celkové nepochopenie okolia, ale fakt je, že POSTUPNE som sa z toho znovu vyhrabala na výslnie. Trvalo to roky, ale vedela som, že tam musím, tak som sa tam šplhala. Cielene som čítala knihy (za socíku ich bola hŕstka), ordinovala som si pozitívne zážitky a komunikáciu s ľuďmi, aj neznámymi(vtedy bohužiaľ neexistovala psychoterapia a všetko sa riešilo viac-menej tabletkami, čo som necchela), hľadala nové priateľstvá a koníčky... a podarilo sa mi to. Ale je to celoživotný beh, nebudem ti tu maľovať situáciu na ružovo.