Roseanne — 12. 2. 2007 22:50

Už nějakou dobu mám kamaráda.Opravdu jen kamaráda a asi to nebude nikdy jinak.Jako muž mě nepřitahuje,ale náš vztah...ještě jsem takový neměla a to mám už nějaké zkušenosti..
Byl dlouho  a šťastně ženatý,ovdověl.Moc si přál dítě a tak se znovu oženil.Manželka si dítě nepřála,ale stalo se a to mu nikdy neodpustila.
Prostě ho odstavila.Od porodu s ním nespí ani v místnosti.Nadává mu,ponižuje ho a on,chce aby syn měl rodinu vcelku to snáší.Synovi je osm let.
Před rokem se Jan se mnou seznámil a upnul se na mě.Volá mi,píše,ptá se co chci,potřebuji,zařídí,koupí..
Ze začatku mi to připadalo jako bych ho využívala.Ale stále mě ujišťuje že chce pro mě cokoli udělat,koupit a tak jsem si zvykla.
K vánocům mi koupil drahé dárky,prsten s briliantem.Přitom ví,že zrovna s někým chodím,ale to mu nevadí,říká že chce aby ho někdo potřeboval a to jsem já.
Syna má moc rád,je hodný citlivý..Zvykla jsem si na jeho pomoc,ale zajímá mě co bude dál.Určitě s ním neplánuji budoucnost.
Už jste se s tím některá setkala?Co si o tom myslíte?

Nick3594 — 13. 2. 2007 9:35

Kamarád taky rád....... Něco ti povím, nikdy neříkej nikdy. Najednou to zajiskří a pak budeš plánovat klidně dětskou postýlku. Nevím co řešíš, užívej si každý den a jestli z toho něco vznikne tak vznikne a pokud ne, tak ne.  Lidi si plánují budoucnost a život jim pak s jejich plány leckdy hezky zamává. Užívej si každý den, který je ti dán a na plánování budoucnosti nemysli. Protože ten život ti pak utíká mezi prsty. :)

Wayway — 13. 2. 2007 9:52

Taky jsem měla kamaráda...  hodného, citlivého... bylo mi s ním  fajn, ale byl to jen kamarád a nedokázala jsem si ho představit jako partnera...... Ta myšlenka  byla směšná:)  A jednoho krásného dne... cestou autobusem jsem si uvědomila, že ho miluju....:)) Jsme spolu už přes tři roky....:)))

Roseanne — 13. 2. 2007 16:22

No jo,já zatím někdy mám spíš výčitky jako kdybych ho využívala,ale jeho to hrozně baví dělat mi radost i když ho to stojí dost peněz... :tesi:

Wayway — 13. 2. 2007 19:37

Roseanne: Hmm... pokud máš  výčitky tak mu to zaraž... Já osobně bych se v takové situaci cítila - zavázaná. A to je to, co absolutně nesnáším, měla bych pocit, že si mě kupuje. Taky by ti to někdy mohl vyčíst a je docela možné, že za svou  velkorysost něco očekává, byť podvědomě. To, že mu to dělá dobře, by aspoň pro mne nebyla omluva...

mashanka — 15. 2. 2007 17:56

No, já si zas myslím, že jestli něco očekává, je to jen jeho věc. Je dospělý, svéprávný, přece ví, co dělá.
Ale proč jen o těch penězích ?
Záleží Ti na něm ?

wentil — 15. 2. 2007 21:06

svym zpusobem je to docela blbej zpusob podplaceni. a mas pravdu.. vyuzivas ho. rady uzivej si toho jak jen muzes pochazi od klasicky fifleny ktera je na prachy az hanba. pokud ho mas opravdu jako kamarada tak mu rekni jasne o svych (ne)citech a nestuj ho majlant. vim ze je to prijemny - prstynek tam prstenek sem... takovyhle hodni moulove v zivote doplacej.

maya — 17. 2. 2007 22:24

Myslím si, že Tvůj kamarád je šťastný, když může žít aspoň tou nadějí, že Tvůj vztah k němu se možná přece jen jednou změní v hlubší vztah. Podle mojí zkušenosti hluboké, ale přesto jen kamarádství mezi mužem a ženou nefunguje - aspoň vždycky, když jsem měla opravdového kamaráda (tedy ne jen na nezávazný pokec, ale skutečného přítele), bylo to pokaždé tak, že buď on byl zamilovaný do mě a já ho nechtěla nebo naopak. Jinak je pravdivé rčení "nikdy neříkej nikdy" - když jsem se poprvé setkala se svým manželem, vídali jsme se denně ve škole  a skoro rok jsem ho nemohla vystát a on mě a pak se to najednou nějak "záhadně zvrtlo" :D

PetrV — 19. 2. 2007 10:08

Ten kamarad podvedome doufa, ze by z toho casem mohlo neco byt. Mne to pripada, ze si te kupuje a ty mu to budes muset driv nebo pozdeji nejak splatit, jinak ho tezce zklames (nebo by ses alespon kvuli tomu pak mela citit provinile!). On to asi vubec nemysli spatne. Ale byt tebou, tak mu nedavej zadnou sanci. Vysvetli mu, jak se veci maji. At se sam rozhodne, jestli bude rozmazlovat kamaradku nebo ne.

DankaS — 19. 2. 2007 11:21

Ahoj, souhlasím s PetremV, sice on za to že ti něco kupuje nic nechce, ale snaží se předvést jako pořádnej chlap, kterej ženskou rozmazluje. A určitě je v tom snaha zalíbit se. Je to něco jako když se ženská předvádí jako hospodyňka, vaří obědy večeře, peče a chlap pak napochoduje s novou známostí a diví se, že je hospodyňka vytočená a že vyčítá. Opravdu si na to dej pozor, tím že přijímáš jeho dary můžeš jednou dospět k tomu, že jemu hodně snížíš sebevědomí jako mužovi (vždyť do tebe tolik vložil a je mu to na nic, přitom pro tebe dělá víc, něž většina ostatních chlapů) a sama budeš mít šptaný svědomí. Kamaraď se s nim, ale pokud to s nim nemyslíš vážně, nic od něj neber.

lilinka — 20. 2. 2007 9:51

Wayway napsal(a):

Taky jsem měla kamaráda...  hodného, citlivého... bylo mi s ním  fajn, ale byl to jen kamarád a nedokázala jsem si ho představit jako partnera...... Ta myšlenka  byla směšná:)  A jednoho krásného dne... cestou autobusem jsem si uvědomila, že ho miluju....:)) Jsme spolu už přes tři roky....:)))

Vím o čem mluvíš:), Já měla kamaráda 7 let, opravdu nejlepšího kamaráda, věděl o mě úplně všechno, vždy jsme se navzájem svěřovali se vším co nás trápilo a to i ve vztahu a teď? Jsme spolu už 2 roky jako pár a plánujeme budoucnost:hjarta:

Roseanne — 25. 2. 2007 22:08

On totiž přesně ví jak na tom je-že mám přítele a on je jen kamarád a že to nehodlám měnit.Nevím sice co přinese čas,ale takhle to je teď.
Ale jako kamaráda bych ho nerada ztratila...:rodna:
Jo a pro upřesnění-je ženatý a má ženu která s ním už několik let nespí,dost hnusně mu nadává(to jsem fakt v mobilu slyšela):dumbom:a on říká že mu ke štěstí stačí to,že je na něj někdo vlídný.
I proto bych se nechtěla chovat jako vypočítává mrcha,ale být na něj prostě milá,aby měl radost.

marketa23 — 4. 3. 2007 15:28

Ahoj, mám problém a nevím jak řešit, dostatala jste se některá do podobné situace?
jsem vdaná, jednou jsem byli na chatě na akci, kde bylo spousta našich přátel a slavilo se, pilo se atd., manžel se dost opil, veselil se až usnul, byla jsem také v náladě, nakonec to skončilo tak, že jsem nespala s mužem, al rozdávala jsem si to dost tvrdě s jeho známým.
zažila jsem mnohem lepší sex než s mužem, měla jsem několik silných vaginálních orgasmů. zážitek byl natolik silný, že jsme se začali scházet za manželovými zády pravidelně, někdy i třikrát týdně, vždy spolu máme bouřlivý sex a orgasmy, s mužem spím, ale sex je proti tomu slabota.
penis jeho známého je jednak o dost větší (do délky i šířky), intenzita přírazů se nedá srovnat a dokonce cítím výstřiky spermatu na dělohu, ta síla výstřiku mě vždycky tak vzruší, že se udělám. před mužem jsem měla pár kluků, ale nikdo neměl tolik spermatu a tak velký penis jako současný milenec. Nikdy jsem nevěřila po*nům s obrovským množstvím spermatu, co se valí z velkého penisu, ale teď mám jednoho takového pro sebe....
S manželem si ale velmi rozumíme, jinak jsme velmi spokojení, jen v sexu mě ukájí někdo jiný, nevím jestli se mám kvůli sexu nechat rozvést....

vašek — 4. 3. 2007 15:57

a co říct manželovi ať ti to taky udělá tvrdě, nebo podle tvých představ ??

Pelikan — 4. 3. 2007 16:56

marketa23 napsal(a):

.......S manželem si ale velmi rozumíme, jinak jsme velmi spokojení, jen v sexu mě ukájí někdo jiný, nevím jestli se mám kvůli sexu nechat rozvést....

Jaképak by to asi bylo, kdyby sem psal tvůj manžel: "....na rozdíl od manželky mě sousedka dobře vykouří, ale jinak si nejlíp rozumím s manželkou, tak nevím, jestli se mám nechat rozvést.... :cool:

vašek — 4. 3. 2007 17:15

:supr: no Pelikáne ty budeš taky dobrej řízek, já už jsem z těch holek nějak vyměk, a v kůži toho manžela bych bejt nechtěl ...

KALIK — 4. 3. 2007 21:00

Proč mám pocit, že z podobných příspěvků "stříká" hromada testosteronu? :D

hrosanek — 4. 3. 2007 21:50

Kluci jste někdy k sežrání, jak vás podobný příspěvek nas... :)

hrosanek — 4. 3. 2007 21:52

Pro marketu: Kvůli sexu se nerozváděj. Sex je sex. Život je o něčem jiném. A velký penis není bohužel zárukou normálního partnerského života.

vašek — 4. 3. 2007 22:02

ale jak vidíš sex je až na prvním místě :-)

hrosanek — 4. 3. 2007 22:11

Třeba nám jen něco uniklo a ten pán kromě toho slušně vydělává, má rád děti a taky miluje operu jako Markéta :)

vašek — 4. 3. 2007 22:21

jj a proto je jinak manžel dobrej :-))

hrosanek — 4. 3. 2007 22:23

Ale jinak souhlasím s Kalikem, tohle nemohla napsat snad ani ženská.

vašek — 4. 3. 2007 22:31

má to ten nádech, ale už jsem tu opravdu zažil ledacos, takže bych se ani nedivil ...

která jednou zkusí, nechce jinak :-)))

hrosanek — 4. 3. 2007 22:41

Ale Vašku, ani jedna neodcházíme jen kvůli sexu. Měníme právě proto, že máme představu, že s tím báječným sexem bude spojen i báječný život. :pussa:

vašek — 4. 3. 2007 22:56

ale je to skutečně tak ??

to vlastně ani chlapi  ještě chtěj uvařit, uklidit a klid :-) to je přeci fraška dobře si zašukat a čekat že i vše ostatní bude skvělý ...

nmery — 5. 3. 2007 9:40

Znám několik žen co zkusily sex jinde a zalíbilo se jim to a proto to radši nikdy nebudu zkoušet.Mám miláčka a jestli chci lepší sex musím se oto přičinit doma,a né s někým jiným.Ale to je můj názor kdo to zkusil tak to má jinak a já tomu věřím.

Rytíř_z_cínu — 5. 3. 2007 13:14

Zdravím :).

  Já se omlouvám, že nubudu mluvit k tématu, ale mám problém, s kterým mi snad někdo pomůže.
  Přihlásil jsem se jsem na Babinet, dostal heslo, změnil nějáké údaje a dodal avatára a nemůžu se přihlásit jinam než sem...
  Vždy když se chci dostat na nějakou jinou diskuzi, tak mi to napíše, že nejsem přihlášen. Tak se přihlásím znovu a hodí mě to zase sem.
  Nevíte někdo čím by to mohlo být? Zkoušel jsem vše co mě napdalo. Odhlásil jsem se a znovu přihlásil, na chatu mě to pod nickem zná, ale pod uživateli nejsem k nalezení a vždy skončím zase tady :/
  Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za narušení diskuze.


PS: Již se snad vše vyřešilo :)

balkama — 6. 3. 2007 21:04

vašek napsal(a):

ale je to skutečně tak ??

to vlastně ani chlapi  ještě chtěj uvařit, uklidit a klid :-) to je přeci fraška dobře si zašukat a čekat že i vše ostatní bude skvělý ...

Je těžké skloubit uklízení, vaření, děti, dobrý sex..... s maximálním očekáváním, že všechno bude furt skvělý a úžasný.
Nevěra? Jeden kamarád mi jednou řekl, proč ne....  :cool:...., ale pozor  :reta:  je to jako hopsání po minovém poli....nikdy nevíš, kdy ti to ustřelí nožičky....:supr:

vašek — 6. 3. 2007 21:06

skloubit? když se dá udělat čas na milenku/ce tak to jde taky ne? Je to jen o těch dvou lidech, aneb jaký si to uděláš takový to máš...

LeeLoo — 15. 3. 2007 3:47

Roseanne napsal(a):

On totiž přesně ví jak na tom je-že mám přítele a on je jen kamarád a že to nehodlám měnit.Nevím sice co přinese čas,ale takhle to je teď.
Ale jako kamaráda bych ho nerada ztratila...:rodna:
Jo a pro upřesnění-je ženatý a má ženu která s ním už několik let nespí,dost hnusně mu nadává(to jsem fakt v mobilu slyšela):dumbom:a on říká že mu ke štěstí stačí to,že je na něj někdo vlídný.
I proto bych se nechtěla chovat jako vypočítává mrcha,ale být na něj prostě milá,aby měl radost.

Roseanne, s timhle mam taky zkusenost a trpkou, je jen jedna rada - PRYC OD TOHO. Neni to normalni. Kazdy chlap, ktery tohle dela se podvedome na tebe upina, i kdyz to nemysli zle - a treba ani nedoufa, ze by z toho mohl neco mit - dela si z tebe modlu, kupuje si te a zavazuje si te. Promin ale neni normalni, ze vi, ze mas pritele a kupuje ti briliantovy prsten. A taky nechapu jak to muzes prijmout. Ja byt na miste pritele, tak bych s tim udelala razny konec. Jak se asi musi citit?

Ja jsem mimochodem zazila neco podobneho (bez prstenu bohuzel :) a taky jsem si rikala, "vzdyt vi, ze o nej nestojim, ze mam jineho, ze je to jen kamaradstvi, vzdyt mu to staci". Trvalo to takhle delsi dobu az nakonec tento clovek zacal byt hodne vlezly, porad mi volal a tak dal (co zacalo hodne vadit memu priteli). Ja jsem ho nechtela ranit, ale uz mi to pomalu lezlo na nervy. Ale soucasne jsem ho mela hodne rada a citila jsem se s nim dobre. A pak jednoho dne - absolutne ticho, prestal me kontaktovat, prestal se se mnou bavit, cele pratelstvi tipnul, co jsem tenkrat brala jako velkou ranu pod pas a citila jsem se jako ze mu slo cely cas jenom o to, aby me "dostal" a ze mu jako kamaratka za to nestojim. Jenze ted uz vim, ze on me proste jenom cely cas miloval, vyuzival vsechny moznosti jako byt se mnou a cekal na zazrak (take proto, ze jsem ho udrzovala asi v nejake nadeji i kdyz taky spis podvedome). Kdyz zazrak dlouho nechodil, psychicky to neunesl a proste si me "zakazal". A po nasem velkem pratelstvi mi zbyly oci pro plac...

Kdybych Ti mela poradit - stanovte si ve vasem pratelstvi nejake pravidla, treba ze ti nebude davat drahe darky, protoze to povazujes za nevhodne, citis ze te to trochu svazuje (vzdyt pratelstvi se da dokazat i malymi pozornostmi typu hrnicek a pod. nemusi to byt sperk a jeste navic prsten, ktery nese i symbolickou hodnotu...), nebo se zkuste nekdy sejit i ve trech s pritelem :) at pochopi, ze pritel neni jenom "pani Colombova", ale ze je realnou soucasti tveho zivota. Treba se skamaradi i s nim a s jinymi lidmi a ty se nebudes citit, ze jses jedina, ktera ho muze vlidnym slovem "spasit". Jiste, ze se muze stat, ze jednou k sobe najdete cestu i jako partneri, ale na to potrebujes slobodu a prostor.