Dnes ráno při spurtu do práce jsem si říkala: Je mi tak fajn, doma dobrý, v práci dobrý, svět je krásný, jsem tak v pohodě. Co  by se stalo, kdybych ji (bývalou milenku) potkala?

Tu máš čerte kropáč! Pozor na to, co si přejeme!

V poledne jsem na ni narazila ve svém oblíbeném seconhandu.
Co to se mnou udělalo! Já, co tu kážu pohodu, be happy, be cool, keep smiling.., jsem byla lidově řečeno ve vteřině na hadry.
Byla tam i se svým mužem, mají rozkošnou 2letou holčičku.

Rozbušilo se mi srdce, rozklepaly ruce, zralá na infarkt.

A abych dovršila naprosto ztrátu sebevědomí, tak jsem sadisticky zjistila, že má eště větší pr.el jak já.  Stejně se mi neulevilo.
Jsou to 4. března  (pořád si to datum pamatuju) 3 roky, co se manžel s ní rozešel, do měsíce bydlela u jiného a do dvou měsíců si upletli tu hezkou malou slečnu.

Já si tak přála, aby ji odvezl manžel třeba do Ameriky, třeba do Beverly Hills, ale pryč, pryč, pryč!!!
A jako za trest ji čas odčasu potkám a všechno zlé, ze kterého jsem se vyprostila, je najednou zpátky.
Jako když se bojíte pavouků a jedne hnusnej chlupatej vám leze po koberci...:usch: :usch: :butter::mad::co:

Reg..ten pocit nesmie byť silnejší,ako ty!! Kašli na ňu-a mysli na seba.Ona za to nestojí--nie je už NIKTO v tvojom živote.

Regi, to jsi na tom ještě dobře, klepeš se, když ji vidíš. Já jsem nedávno zavítala s BM do města (70 tis. obyvatel), kde ona žije. Pravděpodobnost ji potkat naprosto mizivá, ale věřím v zákon schválnosti. Byla jsem tam jen chvíli něco nakoupit, ale klepala jsem se celou dobu hrůzou, že někde vypluje zpoza regálu a to ani nevím, jestli bych ji poznala. Jsme na tom asi všechny stejně. Ony by ty milenky na našem místě na tom byly taky tak, asi je to normální. Připomínka utrpení a bolesti. Mám to štěstí, že žije tak daleko od nás a nemusím se klepat denně.

Mám to štěstí, že jsem naši milenku nikdy nespatřila, ..............někde tady po městě běhá............nevím jak vypadá, ale díky indiciím svého muže jsem zase blíže, sám mi je předkládá ani neví jak.........z kolegyně z bývalé práce se vyklubala paní učitelka francouzštiny, ........asi se na hodinách francouzštiny učili francouzský polibek

Taky jsem zažila a zažívám podobné "psycho". Viděla jsem se s ní, když byla v 8. měsíci - takže jsem viděla hlavně její břicho, ve kterém měla děcko mého manžela. A ten její ksicht, který se mi vysmíval...nezapomenu. A pak - live jsem ji už nepotkala, ale ten blbej pocit, že ji mohu KDYKOLIV potkat, ty nervy, když vidím maminu s kočárkem - jestli to náhodou není ona....hrůza.Jsem tedy vyklepaná hlavně ze sebe. Takže ty ruce, srdce - znám ten pocit moc dobře. Ale buď v klidu, kašli na to, máš to za sebou...dej si panáka a přestaň myslet. Tedy aspoň se o to pokus. Já razím heslo Na každou svini se vaří voda. Taky na ni jednou dojde, neboj. Pro ni už není ve tvém životě místo. Drž se toho.

Apolenko tohle Ti teda nezávidím, vidět milenku svého muže v 8. měsíci a děcko být mého manžela.............už s ním dávno nejsem, poslala bych ho k ní

Jo,  mně je spíš blbě ze mě samotné- jak jí přeju podvědomě něco špatného, přitom byl  příčinou mého psycha vlastně můj muž, a tomu jsem bebezbytku odpustila.
Ale už jsem se oklepala, je to fakt jen ten pocit odporu, když vidíte pavouka. I kdyby byla Barbie křížená se Sharon Stone.

...ja ji taky neznam,jen podle tech vlasu,co jsem nachazela, vim,jakou ma barvy vlasu,uces mi vlastne vypodobnil manzel :-(( a ja si zbytek tak nejak "vysnila" Nekdy v sobe mam takovou silu,ze bych chtela jet za nim do prace a potkat ji....videt jeji ksicht,kdyz by videla,ze niceho nedosahla....(Jsem snad pomsty- chtiva ????) Ale vim,ze by nakonec jen videla,jak se pomalu rozpoustim a tak to radsi neriskuju..je mi jasny,ze ona by to nejspis ustala lip nez ja. pry uz mela zanedlouho taky jineho....A tak se tesim,ze za  rok bude moje pravdepodobnost ji potkat uz opravdu mz:-))))

Áda1 - neboj, posílala jsem jí ho se špinavým i čistým prádlem, ale nechtěl ani omylem. A to ji žere asi nejvíc, a tímhle se i utěšuji.
Koukám, že kus spravedlivé zlosti je v každé z nás :-)

Když  mě štve, že se tím zaobírám, když už je doma klid a pohoda. Je to mrak na té pohodě, piha na tváři...Už končím se vzdycháním, stejně s tím nic neudělám. Mám se sebou ještě fůru práce.

Já jsem se tvářila normálně, ale vypadala jakoby mne chtěla rozsápat a mluvila povýšeně, přitom nemá být na co pyšná, svobodná matka a BM se na ni taky vykašlal.

Já milence svého muže nevyčítám, že si ho našla. Byl to prostě osud. Nechovám k ní nenávist. Je mi celkem sympatická a přeji jí všechno nejlepší. Mě jen mrzí, že můj BM je s ní a ne se mnou...

Když šel za milenkou, tak nebyl asi ideální, hledej dál, však on jí za čas uteče za milenkou číslo 2.

Irenka21 - jenže tyhle rádoby frajerky si vůbec neuvědomují, že udělaly něco špatnýho (samo že neomlouvám ani ty chlapy,ale teď se bavíme o milenkách). Nepřipouští si, že jediný, co ve svým ubohým životě dokázaly, je to, že rozbily fungující rodinu a postavily své štěstí na neštěstí druhé. Myslí si, jak jsou úžasné a jak si to skvěle zařídily - ale ve skutečnosti nemají být na co pyšné, mají třeba dítě, ale jsou SAMY. Navíc se nemají s čím chlubit - vždyť kdo by je poplácal po rameni s tím, jak jsou dobré za toto? Proto se tváří povýšeně, maskují tím vztek, že jim to nakonec nevyšlo tak, jak chtěly...

Regi to já ji potkala jako současnou milenku svého manžela a dokonce ještě s ním. Co se dělo ve mě nedokážu popsat - totální fyzický chaos a navenek jsem se snažila zachovat hrdost. Hezky jsem je pozdravila: ahoj mládeži, tak co bavíte se? S úsměvem na tváři, bez hysterčení, bez pláče, bez urážek, bez napadání. Nohy mi sice podklesávaly v kolenou, srdce se zastavovalo, ale zvládla jsem to. A byla jsem na sebe i pyšná. Ale je fakt, že jsem měla v zádech Dakotu s Vandou - své strážné anděly. Šok se projevil asi až druhý den - no jsem opožděná :lol:

Holky, ale já tak zlá normálně nejsem....

Regino,
chápu Tě. Ale co Tě nezabije, to Tě posílí. Mne čeká setkání s "onou" zítra. Jako každý rok se mi na zítra nahlásila kontrola z ŽÚ.Chodí vždy dvě a jedna z nich je ona, takže jsem si dneska připravila všechny podklady a čekám na zítřek. Kupodivu v naprostém klidu. Loni to pro mne bylo daleko horší. Ale teď jsem klidná. Pro mne to je jen chudák, který v té své ubohosti šel tak daleko, že mi i mého synovi vyhrožovala. Nestojí mi ani za ohlédnutí i když když ji potkám, tak mám taky srdce v krku a vedu své monology. Tak jsem zvědavá jestli zítra ráno budu taky tak klidná.

No já když se s ním mám setkat / bydlí jinde/, tak je to jenom na exekucích a soudech, mám vždy asi tlak na nejvyšších hodnotách, jednou jsem za ním něco jela probrat na chatu, pohádali jsme se a cestou zpět jsem se vybourala v autě, nevím proč, ale střrašně mne tyhle setkání rozhodí, asi proto, že jsem ho měla moc ráda, setkání s milenkami jsou mi fuk, vadí mi setkání s ním.

Sofi, ona madam z ŽU taky nebude asi na zítřek moc dobře spát. To je hrozné, to už je rok, co jsme to tu s tebou prožívali - myslím, tu kontrolu tehdy.
Já jsem milenku ještě nepotkala. BM ji stále úspěšně tají před většinou známých a před rodinou úplně. Pořád se s ní stýká , jakoby byl ženatý. Ale setkání s ní se bojím, nejsem dost silná, abych to ustála v klidu. Nedávno volala kolegovi ve firmě, potřebovala objednat zboží , no a já to nicnetuše vzala, protože tu nebyl. Paní, když zjistila , s kým mluví, tak mi bouchla telefonem - a to jsem se jenom představila. Byla jsem pak rozklepaná celý den. A neodpustila jsem si říct BM, když jsem ho potkala na chodbě, že chodí s chudinkou, která pokládá telefon. No bylo to dost nepříjemné a přitom vlastně o nic nešlo. Ale je to pořád ve mně. Rozhodla jsem se , že budu zase chodit 2x týdně v poledne plavat, ale napřed jsem se ptala BM, které dny chodí on , abychom se tam nepotkávali. Tak mi radostně sdělil, že plavat chodí zásadně sám a můžu se k němu přidat :dumbom:.  Je to fakt zvláštní pocit pracovat s BM. Nejdivnější na tom je, že mi začíná být úplně ukradený ........ :hjarta:

Aevi1, :supr: !

Aevi,
jak bude spát je mi úplně jedno.Letí to, co?  Ale jsem podstatně klidnější a vyrovnanější než loni. Vzhledem k tomu, že jsem za ten rok sama sobě "stoupla v ceně" ( není to namyšlenost, jen jsem začala mít sebe sama moc ráda), tak si říkám, že mne takové "nic" nemůže rozhodit. Jen aby mi to do zítřka vydrželo.

Ten Tvůj BM je opravdu zvláštní. A že Tě to rozhodilo? Luďo, to je naplosto nolmální. Když víš, že se setkání nevyhneš, tak se na to "teoreticky" můžeš připravit, ale pokud je to takhle na "šup" tak to rohodí každého.
Lepší je neznat, nevědět, která to je(byla) a hlavně nechtít vědět detaily. Pak se to lépé snáší.

To stretávanie-hlavne náhodné-je strašné.Ja som našu predchadzajucu stretla asi týždeň pred "veľkýmOdhalením"...a domov som- nič netušiac -došla s usmevom a rozoberala som s M,aká je to milá paní a škoda jej je zahrabať sa v nemocnici....pol roka na to mi to vyčítal sposobom::Veď aj ty si povedala, že je mila a pekna..tak čo?"-dokonca aj to si dokázal prehodiť tak,že vlastne ja som mu ju vnútila..a hlavne schválila..Ved predsa by mi hanbu nerobil.:lol::lol::lol:

Čím míň toho člověk ví, tím líp. Já jsem ji taky nikdy neviděla a ani jsem po tom nikdy netoužila. BM mi jednou vnucoval, ať se podívám na fotku na mobilu. Asi abych žárlila, či co. Zeptala jsem se ho, jestli je zdravej, že na ni nejsem zvědavá.

Ti chlapi jsou fakt asi padlí na hlavy.

Taky si to myslím.

Jo, jsme padlé, že se tím vůbec trápíme, že jo? Víno, muži, zpěv! Hurá do života!

Presne,Regi!!!Tak já pádím!!
pekný večer,hviezdičky!

Aeva1: No, vždyť jo...začíná ti bejt jedno...já to říkala.... Oni se totiž dokážou tak znemožnit, že když ženská doopravdy otevře oči, tak aby je hrůzou zas zavřela, páč vidí, s kým to žila......smutný, ale je to tak...

all: Holky, neblbněte. Vy, co máte manžely už bývalé, tak vám to může bejt stejně fuk. Tyhle milenky vám tak maximálně mohly otevřít oči. A vy, kterým se ty chlapi vrátili, vy buďte rády. Vybraly si vás, ne nějakou ...takovou.. ... Tak nad čím špekulujete? ... Najděte si něco, co vás postaví na nohy. Třeba formulku "mně si vybral, né tebe", kdyby dotyčná koukala jó drze. Nezapomeňte se narovnat, ramena dolů, prsa dopředu, bradu zdvihnout, aby si nemyslela, jak vás šíleně ranila.... No a kdyby to nepomáhalo, tak si třeba najděte milence, aby taky mohl manžel šílet ... to teda píšu ze srandy, návod to asi není...i když... ;)  (He, he... :D se mimochodem musím smát, když si vzpomenu, jak milenka mého bývalého čučela, když jsem jí jednou řekla, že jí ho klidně nechám, že už ho mám plný zuby.....a ještě se mi snažila říkat, že von je hodnej! Hodnej, to von je, ale to je tak všechno..... :D dodneška mám před sebou ty její naivní modrý oči....a on si ji pak vzal a já se od dcery dozvídám, jak mladá paní doma hezky kmitá, zatímco ten výtečník (myšleno BM) se povaluje, jako to dělával kdysi mně....)

Nejhorší je, že to v té situaci začalo se mnou klepat samo. Připadala jsem si jak nahá v trní. Jsem si vědoma, že ta ženská byla vlastně chudák, že dlouho vkládala naděje do chlápka, který si s její pomocí jen léčil uraženou ješitnost a nikdy ani na chvíli neplánoval život s ní a pořád běhal za mnou, ale prostě je to připomínka nejhoršího období života a tak na to tělo reaguje. Pavlovův reflex.

Tak hurá do života!!!!!

No, to, Fanny, docela chápu....já jsem od bývalého dva roky pryč, jeho nové manželce, tedy bývalé milence v jedné osobě, nekladu žádnou vinu za náš rozchod a rozvod....ale přesto je ve mně asi nějaká uražená ješitnost nebo co, která se mnou taky tak nějak cloumá, když ji vidím...jenže já su nějaká herečka! Takže se narovnám, bradu nahoru, prsa dopředu a jí jen sjedu pohledem nahoru dolů a tečka. Je nejspíš ale rozdíl, jestli chlap za něco stál, nebo ne. Ten můj vlastně ani ne, takže já jsem ráda, že jsem ho hodila vlastně na krk jí. Mít chlapa, který mě dvacet let nosí na rukou a pak zahne a chce se kvůli ní rozvést, to je nejspíš mnohem horší.

Milenka mého BM, pak manželka mého BM, dodnes bydlí s ním o patro výš ve stejném domě..mýmu synkovi byly 3 roky, dneska je mu 23... :vissla::vissla::vissla: a žiju :reta:
teda né že by to v začátcích nebylo hnusný, ale dneska..ona má starýho, vošklivýho chlapa a já svatej klid !!! ;):lol:

Teda Dakoto,tys to trefila.Přímo do černého.....Já mám taky "KLID",ale pořád zvažuju,co má milenka...Teď nevím,jestli trvající nebo minulá....Ale to je mi naprosto jedno....Je asi chuděrka,vkládala do něj celý svůj život,věřila,že já jsem ta FRIGIDNÍ MANŽELKA-kterou si vzal jen kvůli bytu...že jen jedině ONA je jeho celý život.Cha cha cha....Obětovala mu -dnes už skoro 16roků....A řeknu vám,lituju ji...Záviděla jsem jí,že ji má rád...Ale ten můj BM,tak ten má rád jen sebe.....A to mooooooc.Takže ona pořád věří,že si ji vezme...Když to neudělal před 16 lety,pochybuju,že to udělá teď.Ale má,co chtěla....Jo,karty se obrátily...Dnes jí ho přeji....dřív jsem jí ho záviděla...Ale dnes jsem prokoukla.....Ať si ho nechá...I s tím očkovákem....

Po provalení nevěry - zhruba před půl rokem - jsem se s bývalou milenkou mého muže nesetkala, asi naštěstí, můžu jen popsat, že mě je jí líto ale i trochu se jí bojím. Podotýkám, že manžel se s ní ihned po provalení rozešel - z vlastní vůle, on chtěl život ve třech, já řekla že to ne, ale ať si v klidu vybere - já nebo ona. Jejich vztah trval rok a půl a on si vybral mě. Mám ji tak trochu za konkurenci i když manžel mi to vyvrací, že prý ona je mojí karikaturou.

Ale chci vám napsat, jaké byly moje setkání s milenkou v době probíhající nevěry:
Byla jeho asistentkou, takže jsem ji znala hlavně z jeho vyprávění jako chudinku holku, co potřebuje pomoct. Takže i já samaritánka podotýkám tehdy těhotná ji pomáhala:

manžel měl podnikový večírek, byli jsme dohodnutí, že pro něj v jednu v noci přijedu (u nás obvyklé, jezdí i on pro mě), já přijela, on vyšel i s ní a já tehdy asi v pátém měsíci ji dělala taxikáře a vezla ji domů. Jak se asi tehdy cítila na koni.

Rozváděla se a já jí pomáhala s radami (zprostředkovaně přes mého manžela).

Odjela na hory a já jí hlídala andulky a morče, vylepšila jsem jim klec, sehnala lepší žrádlo.

Vždycky dělám hodně adventních věnců pro příbuzné a přátele, manžel mi požádal ,abych jeden udělala i pro ní ( jestlipak si ho při TOM spolu zapálili ...)

Zvala jsem ji na chalupu, půjčovala jsem ji své čerstvě narozené miminko.

atd atd.

Ale jednomu nerozumím: Když jsem byla osm dní po porodu, sama (dle slov manžela a neměl důvod mi lhát) se vnutila k nám na návštěvu. Bylo těsně před vánoci, já byla na tom zdravotně špatně, takže jsem jen ležela v posteli, ona přišla se svou dcerou, pomohla mi umýt jeden regál, pak společně s manželem a staršími dětmi a svojí dcerou ozdobili stromek a pak všichni hráli společenské hry. Jo a v mezidobí si chovala to miminko. Jen podotýkám, že sama už další děti mít nemůže. Jak si vysvětlujete to její chování?

Regi, za dva tři dni jsi z toho venku. teď už to jde rychle, ne? šup šup a je to pryč a zase svítí sluníčko...:)

já naší neviděla, jen s ní mluvila.....ale měla jsem před vánocema žaludek na vodě, protože mě manžel prosil, jestli bych s ním šla na vánoční firemní večeři.....no - jelikož to byla kolegyně z práce.....začlo mi to šrotovat ....byl by takovej cvok, aby mě tam bral, kdyby tam šla i ona.....je možný, že už má pocit, že to je tak za náma a nepodstatný, že by mu to přišlo nedůležitý.....přiklonila jsem se k názoru, že takovej cvok neni, ale dušička ve mě byla malá. ale jelikož jsem měla na to se s tim nějak přechroustat asi 3 tejdny, tak jsem to nějak zpracovala a pak už byla v pohodě. řekla jsem si - co, na to prostě mám. jdu tam s nim, jako jeho žena, na jeho přání. jdu tam dobrovolně. nevypadám jak hydra, hezky se obleču, debil úplnej taky nejsem, dokážu bez překousnutí jazyka pronést souvislou větu - tak co. jedinej, kdo by moh bejt za blbce, pokud tam budou lidi, když ne přímo ona, který o tom třeba věděli - jedinej, kdo může bejt za troubu bude on :) no holky, asi je to ujetej názor, ale mě to pomohlo. takže jsem se nastrojila, pevně ho chytla za ruku, zdvihla bradu a vyrazila do jámy lvové. myslim, že tam nebyla (myslim, že bych jí bez zaváhání jediným pohledem z očí do očí poznala...a byla jsem připravená se tomu postavit holt kdyby bylo nejhůře) a všechno bylo v pohodě. celej večer mi šeptal do ucha, jak mi to strašně sluší.....
nicméně, už je 14 dní v nový práci a mě se zas ještě trošku ulevilo a jsem na sebe malinko pyšná, že jsem zvládla půlrok jejich společného zaměstnání bez jedinýho slova nebo hysterickýho výlevu a přitom manželovi věřit.
fuj, holky, je to pryč, ale ráda jí nemám, vidět jí nechci, i když je to zoufalec , který zbyly oči pro pláč a partner před svatbou (to je taky něco....)- zdali se vdala nevím a je mi to šumák, v  létě jsem jí popřála všechno nej...a to je všechno.
Regi, dělám hrdinku, ale myslim, že bych byla na prášky a hrabala se z toho pěkně. nevim, proč si je tak v našich myslích hrozně zdůležiťujem, nebo nevim, jak to napsat, je to přitom nesmysl. my jsme ty morálně i jinak silnější, ne?

U mne to bylo o tom, že já o ní věděla (že je, jak se jmenuje, co dělá) a ona se zaláskovala do mého manžela, opustila přítele, pronajala si byt a žila v přesvědčení, že má nového chlapa. Sice bydlí daleko, ale dojíždí za ní a s rodinou nežije, jenže nevěděla, co se děje tady. Že je celý týden u nás, se mnou se miluje a za ní jezdí na víkendy ulevit si od problémů. No něco jí asi nakecal.
Hodněkrát mě napadla myšlenka, že jí zavolám, napíšu nebo si to s ní pojedu vyříkat, ale nakonec jsem si vždycky po největším návalu zoufalství řekla? že tím nic nedocílím. Budu za zoufalkyni, která dělá zoufalé činy (i tak jsem jich udělala dost) a zbytečně se ponížím a nakonec jsem nic neudělala. Vždycky jsem byla přesvědčená o tom a on i tak mluvil, že ona je nástroj k tomu, aby mě udržel ......... v napětí, abych žárlila, abych ho chtěla.

Byla jsem o tom celou dobu přesvědčená a bylo to tak. Jakmile jsem přestala usilovat, bojovat, začala jsem ho chladit, byl zpátky. Jestli je to výhra nevím, ale ona by ho stejně neměla. Kdybych ho nevzala zpátky s touhle by nebyl. Kdyby chlěl, tak s ní už dávno byl. Ona pro to udělala všechno a to je to inteligentní ženská, žádná husa. A proto se divím, že jí tak dlouho trvalo, než na to přišla, že je jen nástrojem k cíli. Já jsem se totiž rozhodla ukončit ten vztah první a to neunesl a myslím, že dodnes se s tím nevyrovnal. Po pár měsících jsem zjistila, že mi chybí, ale to už měl tuhle "náplast" a dělal drahoty, takže jsme se rozvedli. On mě přemlouval, ať to nedělám, ale nemohla jsem žít s chlapem, který na víkendy jezdí za jinou.
Takže jsem já kráva rok běhala na gyndu a léčila mykózy a ona neměla šajna. Jen jsem chtěla říct, že jsem měla párkrát sto chutí se s ní o to "štěstí" podělit. Ať z toho holka (taky už odkvetlá) taky něco má, když si začala se ženatým chlapem. Ale neudělala jsem to. Jsem impulsivní a jednám hned, naštěstí mě vždycky něco zbrzdilo. Tak mám, svou hrdost. Je mi sice k prdu, ale mám ji. Naposled mi udělalo tak dobře, když jsem přijela k nim do rodiny a vítali mě všichni jako vzácnou a dlouho očekávanou návštěvu.
Prostě to ukončím, na setkávání s bývalýma milenkama nemám a to ani písemně. Není to nedostatek sebevědomí, to mi nechybí, ale připadá mi to dost zbytečné. Ale třeba jednou ........... možná se má ještě na co těšit, až mě to chytne .......... uvidíme. ...... Holky si dělám pr....

Vanilka69 napsal(a):

Po provalení nevěry - zhruba před půl rokem - jsem se s bývalou milenkou mého muže nesetkala, asi naštěstí, můžu jen popsat, že mě je jí líto ale i trochu se jí bojím. Podotýkám, že manžel se s ní ihned po provalení rozešel - z vlastní vůle, on chtěl život ve třech, já řekla že to ne, ale ať si v klidu vybere - já nebo ona. Jejich vztah trval rok a půl a on si vybral mě. Mám ji tak trochu za konkurenci i když manžel mi to vyvrací, že prý ona je mojí karikaturou.

Ale chci vám napsat, jaké byly moje setkání s milenkou v době probíhající nevěry:
Byla jeho asistentkou, takže jsem ji znala hlavně z jeho vyprávění jako chudinku holku, co potřebuje pomoct. Takže i já samaritánka podotýkám tehdy těhotná ji pomáhala:

manžel měl podnikový večírek, byli jsme dohodnutí, že pro něj v jednu v noci přijedu (u nás obvyklé, jezdí i on pro mě), já přijela, on vyšel i s ní a já tehdy asi v pátém měsíci ji dělala taxikáře a vezla ji domů. Jak se asi tehdy cítila na koni.

Rozváděla se a já jí pomáhala s radami (zprostředkovaně přes mého manžela).

Odjela na hory a já jí hlídala andulky a morče, vylepšila jsem jim klec, sehnala lepší žrádlo.

Vždycky dělám hodně adventních věnců pro příbuzné a přátele, manžel mi požádal ,abych jeden udělala i pro ní ( jestlipak si ho při TOM spolu zapálili ...)

Zvala jsem ji na chalupu, půjčovala jsem ji své čerstvě narozené miminko.

atd atd.

Ale jednomu nerozumím: Když jsem byla osm dní po porodu, sama (dle slov manžela a neměl důvod mi lhát) se vnutila k nám na návštěvu. Bylo těsně před vánoci, já byla na tom zdravotně špatně, takže jsem jen ležela v posteli, ona přišla se svou dcerou, pomohla mi umýt jeden regál, pak společně s manželem a staršími dětmi a svojí dcerou ozdobili stromek a pak všichni hráli společenské hry. Jo a v mezidobí si chovala to miminko. Jen podotýkám, že sama už další děti mít nemůže. Jak si vysvětlujete to její chování?

Hele, jak víš, že další děti už mít nemůže? Nic není definitivní...
Chování milenky je naprosto přirozené - měřila si teritorium a to, až kam jí  tvůj muž vymezí hranice vstupu. Zřejmě překročila mez. Tvůj manžel ve vztahu už právě proto - nebo i z jiných důvodů - nechce pokračovat.

Já jsem asi hrdina-ale já jsem u milenky svého BM byla..dobrovolně.Ale bylo to v době,kdy jsem se o nevěře dozvěděla...A od mého BM jsem se nedozvěděla ani slovo.Nic...Když jsem se ptala jak dlouho to trvá-říkal-NEVÍM /a trvalo to 12 roků/,když jsem se ptala jak si to teda představuje dák /měla jsem 3 děti/-tak řekl nevím....
Takže vůbec nevím,kde se ve mě ta odvaha vzala-šupla jsem si prášky na uklidnění-a vyrazila do kráteru sopky...Naštěstí jsem byla taková otupělá-jinak bych ji asi vyhodila z okna..a to bydlí v paneláku,ve vyšším patře...
Nebudu vám nic nalhávat,ale v tu dobu asi měla navrch.Snažila jsem se,myslím že nejsem žádná chuděrka-ale ty její slova...ty mi zní v uších pořád...Až teď mi dochází,že to ona byla ze mě na mrtvici-pořád mi opakovala-já mám taky maturitu,já se taky naučím lyžovat.....známí říkají,že jsem stejný typ jako ty....ach jo,blila bych,kdybych byla stejná jako ona....
Možná mně řeknete,že jsem tam neměla lézt,ale já jsem chtěla vědět,jak na tom jsem...Když jsem k ní šla-tak jsem si představovala nějakou kočku-a otevřela mi podprůměrná prsatá holka....která se s ženatým chlapem-tátou od 3 dětí-tahala 12 let...A k čemu?Zajímalo by mě,co jí napovídal....jak mě očerňoval-jakou ze mě dělal chuděrku,která by si asi sáhla na život,kdyby ji opustil...Teď bych teda s chutí ráda sáhla na život jemu...A kdybych ho zabila tehdy-už by mě touto dobou pustili za dobré chování-da dali mi ozdravné lázně....
Takže tedy k věci.Milenka  je asi pořád-pořád věří lžím,že někdy...Ale kdyby BM chtěl,tak už je tam 16 let....Ale to radši vysedává u nás...Dodnes jsem nepochopila,proč k ní nešel...
Ale už je mi to srdečně jedno.
Zjištění?Ona budou pořád stejná,můj BM nedospělý-a já už snad konečně v klídku....
To to trvalo,ale už je to snad za mnou....
Jo,někdy milenka zavolá-co že se to děje,proč jí BM volá,a líčí mi jak by ji hrooozně chtěl,jak ji moc miluje....A co já na to?Já- přeju mu ji.Oni jsou totiž oba stejní...zaslouží si sebe navzájem...

Lavai, já jsem taky řešila, jestli by se něco změnilo osobním pohovorem, ale bylo mi z té představy tak špatně, že si dodnes živě pamatuju, jak bych jí šla po hrdle a sápala a sápala a sápala.... :usch:
Brr.A toho svýho jsem párkrát přiškrtila a on držel!!!! No comment.

No já tedy na setkání s ní šla dobrovolně a přidal se i manžel. Chtěla jsem vědět, jak si to představují. Jak už jsem tu napsala, z jejího ksichtu se dalo vyčíst jen to, že se mi směje - i když se ústy nesmála. Ovšem ona si to zkazila sama - nechala se slyšet, že očekává, že se můj manžel zachodá jako táta se vším všudy. Ten můj na ni koukal jak na zjevení, její původní slova byla o něčem jiným - že od něj nic nechce. Tak jsem jí řekla že je k***a a ona, že jo a smála se. Strašně moc jsem jí chtěla vrazit, ale byla mi tak po*ná, že bych si tu ruku pak musela uříznout. Takže jsem se zvedla a odešla - manža se mnou. Před ní dobrý, sešup byl až v autě.
Regi, ve snech jsem jí dala facku mockrát... ale doopravdy jsem tehdy zbila manžela, brečela jsem a dala mu facek za oba.

Jo, ty pocity musí ven, jinak se ten vztek vrazí jinam, však jsem přišla do dvou let o žlučník.

Holky, mně se jednou zdálo, jak klečím na asi o deset kilo lehčí milence mého muže, ona na zádech, pod sebou beton...a tou její blonďatou hlavinkou jsem jí třískala o ten beton, až krev stříkala a rozprskávala se jí do těch jejích vlásků barvy počůrané slámy .... :P ... myslíte, že to byl horor? Nikoli... Horor byl, když jsem se probrala ze snu a zjistila, že mám pocit dobře vykonané práce a cítím se velmi dobře! :) (Podotýkám jen, že to už jsem s bývalým asi dva měsíce nežila.)

Jo a moje máma zase po rozvodu s alkoholikem mívala prý po dva roky sen, kdy vraždila bývalou tchyni sekerou. Přímo do čela :dumbom: ... krev crčela proudem :dumbom: ... (máti ji totiž kdysi prosila o pomoc a babice jí řekla, že ženská má zástěru ,aby "to" přikryla...tak jí máma zabila. Aspoň ve snu. A několikrát :P

Nejspíš si o mně budete myslet, že jsem úplně blbá, ale já bych jí strašně chtěla vidět. Úplně hrozně moc. Nevím, co bych dělala, jak se znám, tak nejspíš vůbec nic, ona mne nikdy neviděla, je z druhého konce republiky, takže by nevěděla, kdo jsem............  no, chtěla bych.

Jo,na pohovor jsem šla...protože ten můj exot mně nebyl schopen nic říct..nic.Jak si představuje další život,jestli je to jen románek nebo životní láska..nic...Hleděl..Tak jsem se vzchopila-jestli se tomu tak dá říct...a vyrazila.Bylo to zábavné-měla jsem mít sebou diktafon...Ale co nadělám...A chcete vědět jak to probíhalo?Tak jsem tam došla-hned ve dveřích mně milenka řekla -já jsem Jitka,budem si tykat....A já si to nechala...všechno..Ale měla jsem v sobě 3 prášky....Tak jsme kecaly-spíš jsem čuměla,ano to je ten správný výraz,a tak povídala-a povídala -byla jsem jak ve špatném filmu...To teda bylo něco..A pak říká-víš co,zavoláme ho sem...Tak jsem tvrdila,že to on nepříjde....tak mu tím svým žvatláním zavolala-a že by chtěla s ním mluvinkat...brrrrr-a já jsem jí vzala telefon-a řekla jsem,že já-já bych s ním chtěla mluvit taky..A světe div se-přijel..Hleděl...beze slov...Tak jak vždycky..
Pak odjel,že musí do práce....
A pak,když přišel domů-tedy ke mně-jsem se ho ptala co to mělo znamenat-tak prý- nemělas tam chodit....
No,co dodat.´
Teď jsem asi po těch vánočních sms dostala rozum.Jestli se teda tomu tak dá říct.....Ale už vím,že nechci tak dál žít.
Když  jsem něcopo BM  chtěla-tak nemohl,když jsem chtěla aby přišel domů-tak mně řekl-JÁ si budu dělat co chci,mně nikdo nebude říkat co mám dělat...A tak to tak bylo...celých dlouhých 17 let.Chodil se domů jen vyspat....Nic a nikdo ho nezajímalo...Chtělas děti-tak se starej...
Tak konec,zvonec...
Ale díky vám jsem v pohodě.Než takové manžela,tak to radši žádného....

lavai: Srab, co? ... ty ho konečně vidíš reálně - on má rád hlavně sebe.

Milá Evo36 moc hezký sen, :skurt:  asi byl o mě, protože já jsem to milence svého dnes již bývalého muže udělal. Přišla jsem z práce o něco dřív a ona byla nahá a nebyla za co chytit a tak jsem jí chytila za vlasy a tou blonďatou hlavinkou jsem jí třískala o zem a strhla jsem jí vlasy z poloviny hlavy. :gloria: Krev stříkala proudem. :supermario:

Teda tetomámo,ty jsi teda od rány.Ale obdibuju tě...Já si asi celý život beru servítky-co by řekli lidi,přece tak hluboko neklesnu...Ale taky na druhou stranu se v tom máchám.Kdybych tomu před 5 lety udělala rázný konec-a milence za ty její řeči-o tom,že jsem frigidní,že neumí vařit,nestarám se o děi-a kdo by se jako o ně staral,když tatínka měly v u ní v posteli-měla jsem jí jednu fláknout...Však co,sobě bych si to zdůvodnila-a na ostatní dnes už kašlu....
Ale mohlo to být hezké...taková malá satisfakce....
Škoda že nejsem odvážnější.
A dnes,dnes už by mě nestála za nic...má co chtěla-a abych řekla po pravdě,nemá být na co hrdá...

Tetamáma: Jéžiši! :( :D :D :grater:  :usch: (nevím, jestli se smát, brečet, nebo si zoufat...)

Tetomámo   :D:lol::P , já o tom taky snila...ale neudělala to
Jinak já jí budu potkávat stále, o víkendech, s jejíma dětma + jejím mužem / možná svým BM / , to ještě  není jisté. :jojo::jojo: Ale spíš než o sebe se bojím toho, jak to budou zvládat děti..... Jinak ta naše asi nic.... a začínám jí tu svoji vopici přát  :vissla::fuck:

lavai - mluvíš mi z duše :-) Kdybych taky byla odvážnější... kdyby... no ale co už dnes.
Tetomámo - drsný, ale zasloužený ;-)

Miso II,trefný..opici....To je fakt velmi výstižný...Kdybys viděla jak já jsem o toho svýho BM stála...Jak moc jsem ho chtěla...jak to bolelo...A dnes,když to všechno zhodnotím-není o co stát.....
Takže klidně může o dům dál.....Ale to bude asi trvat ještě dlouho,ale já se dočkám...
Jistě,člověk si dnes říká-co by udělal,co by řekl,jak by se zachoval...Jak se říká-po válce je každý generál...Ale já nelituju,že jsem jí za ty blbé řeči nedala do drž.....Jsem lepší jak ona?????Pevně věřím že jo..A tomu svýmu bývalýmu,tak tu mu přeji...Tam bude mít život nalajnovaný...ale že by to bylo to,čeho se bojí a nepádí za ní??????

Ja som všetky tie naše milenky videla--stale ten istý typ-malé,ŠTÍHLE,s obrovským kukuč-"zachrante ma!"...a čo to urobilo so mnou??- sebavedomie hlboko pod bodom mrazu..a neustál porovnávanie zo strany M--najlepšie bolo, ked mi vysvetloval, prečo sa mu páči pani č.8--ona može mat každeho, na koho ukáže,a ty?? a ono je to fakt o sebavedomí--pani organizovala manžela svojho, ktorý jej robil a dodnes robí, čo vidí na očiach,manžela mojho,ktorý už snad nerobi ..a zrejme aj par dalších..ved od života treba brat všetko, čo ponuka..
teraz sa neporovnávam,teraz si začínam mysliet, že to až tak strašne so mnou nie je-stačilo fakt začat /podla vašej rady/chodit životom so vztýčenou hlavou..dik

Tedy tetomámo, to je drsné, ale já bych se musela těch palic natrhat, holky, nevím jestli jsem tak naivní, ale můj současný muž to buď na mne tak dobře hraje nebo mne fakt hodně miluje a já , která se snažím nemít žádné přemrštěné emoce doma a v práci vůbec žádné, jsem už čtvrtým rokem romanticky zamilovaná jako malá holka, to si asi zase natluču čumák, ale zatím je to krásný, kdyby to tak vydrželo, to by byl ráj na Zemi.

Bylo to před 15 lety. :skurt:  15 let jsem to rozdejchávala, dělala jsem doma služku, dělníka a matraci. Děti vyrostly, já jsem se v prosinci rozvedla. :skurt:  Můj BM se v lednu oženil.  :skurt: Předevčírem jsem absolvovala setkání s novou paní. Nakoupila jsem kosmetiku, namalovala jsem se po 23 letech a přišla jsem středem a taky jsem středem odešla.  Já už nebudu na straně poražených. Ženská by měla vypadat jako milenka i když je sama. :hjarta:

:supr:

Tetomámo,kolik ti je roků?????A máš můj obdiv...Já bych to nedokázala...Ale je pravda,že konečně teď začínám uvažovat jinak.Teď jsem na prvním místě já./jistě děti/.Ale hlavně já.Buď se mi to líbí nebo nelíbí.Už si nenechám nic vnucovat,nebudu dělat jen to,co se ode mě čeká....Asi jsem dostala rozum...Pozdě ale přece...Takže JÁ...

tetomámo...si ˇužasná...

Sofi1 napsal(a):

Regino,
chápu Tě. Ale co Tě nezabije, to Tě posílí. Mne čeká setkání s "onou" zítra. Jako každý rok se mi na zítra nahlásila kontrola z ŽÚ.Chodí vždy dvě a jedna z nich je ona, takže jsem si dneska připravila všechny podklady a čekám na zítřek. Kupodivu v naprostém klidu. Loni to pro mne bylo daleko horší. Ale teď jsem klidná. Pro mne to je jen chudák, který v té své ubohosti šel tak daleko, že mi i mého synovi vyhrožovala. Nestojí mi ani za ohlédnutí i když když ji potkám, tak mám taky srdce v krku a vedu své monology. Tak jsem zvědavá jestli zítra ráno budu taky tak klidná.

Ahojky Sofi....
...pamatuju si tě jak´s před rokem psala, že tě čeká setkání s ní....takže opět držím palce, ono je to jistě hrozné i po  době klidu, protože prostě kdysi cosi bylo - je to tam a nevymažeš to .... no a když ještě ona kontroluje....
jsem s tebou
Míša

Tetamáma napsal(a):

Milá Evo36 moc hezký sen, :skurt:  asi byl o mě, protože já jsem to milence svého dnes již bývalého muže udělal. Přišla jsem z práce o něco dřív a ona byla nahá a nebyla za co chytit a tak jsem jí chytila za vlasy a tou blonďatou hlavinkou jsem jí třískala o zem a strhla jsem jí vlasy z poloviny hlavy. :gloria: Krev stříkala proudem. :supermario:

No tetomámo, sice nemám ráda fyzické násilí, ale v tomhle případě nějak slevuju se svých zásad :D
Já přijít domů a CHYTIT MILENKU VE SVOJÍ VLASTNÍ DOMÁCNOSTI v jednoznačné situaci, taky by to nedopadlo dobře. A především pro manžela, kterej mě do téhle situace přivedl. Taky by si odnesl nějakou tu facku jak hrom - už za to, že se nechá přistihnout, a důsledky neřeší.

Myslím, že je dobré zůstat pánem situace. Moc se mi líbilo vyprávění jednoho známého, který přistihl doma manželku s milencem v akci. Zůstal chvilku stát mezi dveřma a povídá - chlape, udělej jí to zezadu, tak to má nejradši. V jeho vlastním domě je pánem on a bude se tak přece chovat. Zhroutil se až poté  ( o samotě!), co dotyčný jeho "hrad" opustil . S kým si myslíte, že manželka zůstala?

Precetla jsem si vase prispevky a bohuzel musim konstatovat, ze silne vybocuji . Ja mam s nasi milenkou pomerne dobre pratelske vztahy , chodime obcas spolecne i s jejim partnerem posedet apod. Skoda, ze jsme se nepotkaly za jinych okolnosti , mohly jsme  byt  treba i kamaradky.

Tak vyzkoušejte grupáč a budete úplně v pohodě.

Irenka21 napsal(a):

Tak vyzkoušejte grupáč a budete úplně v pohodě.

To asi ne, urcite hranice tam jsou , a za ty nepujdu. Ale nas.... jsem na nej, ona za to nemuze.

Kdyby nepodržela ona, bylo by to znásilnění a to nenahlásila, takže ví, že Ti tím ubližuje a dělá to s ním stejně, fakt dobrá žena.

Lueto,teda po ránu mě to pobavilo...Ale já si myslím,že fůra vtipných řečí a vše,co bych "měla" udělat by mě napadla až poté....Můj BM si milenku k nám domů vodil-ale neměla jsem to "štěstí" ji tam načapat....I dkyž -když jsem s ní mluvila-tak mně krásně do podrobna popovídala,co,kde a jak dělali...jak jsem to přece "musela" poznat,že postel byla ještě teplá.,když jsem s vyplazeným jazykem dochvátala z práce a s 3 dětmi v závěsu.......jak byla schovaná na balkoně,když jsem přijela s dětma z dovolené....Ach jo..další a další řeči...Ráda mi to všechno řekla....
A dnes?Já jí toho BM přeju...a ze srdce....

lavai napsal(a):

Tetomámo,kolik ti je roků?????A máš můj obdiv...Já bych to nedokázala...Ale je pravda,že konečně teď začínám uvažovat jinak.Teď jsem na prvním místě já./jistě děti/.Ale hlavně já.Buď se mi to líbí nebo nelíbí.Už si nenechám nic vnucovat,nebudu dělat jen to,co se ode mě čeká....Asi jsem dostala rozum...Pozdě ale přece...Takže JÁ...

Je mi 53 a 23 let jsem byla vdané za onoho, mám s ním dvě děti 21 a 22 let. Ničeho nelituju, udělala bych to znova, teda jako že bych si ho vzala. Mám moc krásných vzpomínek miluju svoje děti a ony mají rády mě. Ty společné útrapy nás stmeliy. Já jsem ho tak milovala, že se mi zdálo, že nechodím, ale lítám. Mám ho pořád ráda i když už s ním dál nemůžu žít. On se znovu oženil necelý měsíc po našem rozvodu. Jeho nové je 40, má odebrané děti, jednu dceru v polepšovně. Na obličeji má vytetovaného hada jak jí leze z oka. :skurt: Můj BM je teď ke mě milý, volá mi, přál mi k narozeninám. Dřív si ani nevzpomněl. Dřív s ním spal v posteli pes, co s ním spí v posteli teď mi múže být jedno. Já pracuju a děti jsou finančně taky zajištěné. Roky jsem ho živila. Teď musí miláček sám. :hjarta:

Hada?! Leze z oka?!! V polepšovně?! .... :jojo: každý svého štěstí....

Tetomámo,jsi dobrá.Fakt smekám.Ale jsem ráda,že někdo byl stejný jako já...jak píšeš o tom,žes ho tak milovala.Já jsem byla naprosto stejná...Teď nechápu proč jsem ho tak šíleně milovala...Moje manžesltví nebylo nic moc...Hned od začátku špatné...Asi mě fakt neměl rád,ale mně to jaksi nedocházelo...Ale měla jsem s dětma fůru práce-mám 3 děti  do dvou let,takže honička,pak jsem šla do práce-ale jeho  rodina evidentně nezajímala.A já k němu jsem vzhlížela jako k bohovi.A to doslova...Já bych za něj i dýchala....Pořád jsem se o něj starala,aby mu nic nechybělo,aby se měl dobře...Ha ha ha .Teď když si na to vzpomenu....Asi jsem si namlouvala že mě má rád-a byla mu za to vděčná...a to doslova...Pak když prakla ta nevěra-tak jsem si myslela,že se té lásky k němu nikdy nezbavím...Že tomám nadosmrti...Ale máchala jsem se v tom několik let-a najednou se mi asi upravil zrak,najednou ho vidím takového,jaký byl celou dobu..Sobeček...který myslel jen na sebe...Ťeď se těm jeho řečím typu-tys chtěla děti..můžu jen smát...Ale taky toho nelituju.Mám děti,postavila jsem se na vlastní nohy...jen to,že je pořád u nás mi kazí výhled.Ale už jsem si na to zvykla,nestarám se o něj....
A teda,když čtu o tom tvým BM,tak teda žasnu...
Teď už je ti to jedno,žejo?Ať jí z oka leze co chce.....Taky jsem stejného názoru...Ale fakt-kdo chce kam,pomozme mu tam.....
Teď já mám klid,najednou jsem v pohodě.Nebojím se toho co bude,jsem spokojená...A to jsem se 5 roků trápila.Pořád jsem mu chtěla nějak pomoct,chtěla jsem vědět co bude,co chce,jak si to představuje dál..A najednou-najednou je mi to srdečně jedno.Ať si dělají co chtějí...ať si volají,píší,BM ji navštěvuje..cokoliv...Je to už jeho život....

Totomámo, dodatečně ke tvým narozkám ještě všechno nejlepší, jinak ale soda.... :usch: Jak říká Eva, každý svého štěstí strůjce....

lavai: A já si říkám, že ten můj mě třeba měl rád...jenže ještě víc měl rád sebe....a zase sebe.... a to jsem taky dlouho neviděla a omlouvala ho....dodnes nevím, proč byl hodně často z domu, známí po mém odchodu říkali, že to byly holky, já mu tehdy věřila, že je v práci a nepátrala jsem ... nejsi jediná, která byla až dobrohloupá. I když já se občas nějak vzepřela, tak nějak chabě, ale občas jo...třeba že jsem i přes jeho výslovný zákaz jela na služebku do zahraničí nebo že jsem si udělala řidičák, i když skákal metr vysoko vzteky...mimochodem jsem si taky kdysi našla milence...ale to je jiná story....jinak jsem kolem něj taky běhala jako kolem teplého hovínka...

Ano,teplé hovínko...jak výstižné...
Ale já jsem pro tu svou zamilovanost-a vydržela mi až do provalení nevěry-a to vlastně ještě dýl....
Zamilovaná,s růžovými-nebo spíš černými brýlemi.Starala jsem se o domácnost-s vyplazeným jazykem-a myslela jsem si,že je na mě pyšný....ha ha ha...
A on vůbec nechodil domů...to si představ...Ale zase je pravda,když jsem po něm něco chtěla,vůbec mě nebral na vědomí.....a já NIC...naprosto NIC...Když jsem chtěla pomoc-nemohl,když jsem chtěla pohlídat děti-no však jsem psala-se slovy-tys chtěla děti-odchvátal do světa potvor....
Takže jsem se neptala-ale stejně vždycky když šel k ní-tak jednou musel do práce,pak zase schovat auto-ježiši to jsem byla blbá....pořád jsme schovávali auto....no blbá.Nic jiného mě teď nenapadá.....
Ale on si žil svůj život-chodil kam chce,chodil kdy se mu zachtělo-prý -budu si dělat chci.....No,teď vidím rudě,jen si na to vzpomenu.....Nic...prostě nic´...žádná pomoc,žádné dovolené,žádné společné nákupy,....naprosto nic....
Ale asi jsem musela ten kopanec dostat,abych se probrala k životu.
My jsme vlastně nikdy nebyly rodina.Jen já,děti-a ubytovna a stravovna pro BM...když jsem jela s dětma někam na výlet,na dovolenou-pro něj to bylo vysvobození-mohl si ji dovést k nám a užívat si.....
Nemůžu ale říct,že bych  k němu cítila nenávist...jen lhostejnost...Ale i tak,děkuji za ni.

lavai: Jé, i já byla blbá :) Ten můj taky chodil pořád do práce - zákazníci přece nepočkají! ... a já mu to žrala ... můj bývalý je puberťák zahleděný do sebe, svých potřeb, nemá s dospělým mužem nic společného ... Škoda jen, že si kazí u dcery renomé, ale to je jeho problém. ... I když ... asi dospívá, protože nedávno sám od sebe koupil dceři na lyžák sněhule...to by ho dřív nenapadlo a kdybych mu o to řekla, tak by mi řekl, že to holka nepotřebuje ... tak třeba vážně dospívá ... už bylo na čase. A jsem si jistá, že kdybych se s ním nerozvedla, nedospěl by nikdy.

Můj BM asi nedospěje nikdy....Ten má v hlavě jen sebe...a k té prérijní růži nepůjde,protože by musel poslouchat...Tam by mu nastal jiný režim...U mě si dělal co chtěl..Pořád..Nebral na nic a na nikoho ohled...Já já já já jen já...Pořád....
Sice mě teď štve-nebo nevím,jak to napsat...
Celý život se teda nestaral o nás,o děti..nic ho nezajímalo...Jeho věta-tys chtěla děti...ta se nedá zapomenout...
No-a teď,nejstarší dcera bude maturovat-tak teď si s ní hrooooozně rozumí...Pořád si spolu povídají,vozí ji kam potřebuje,nebo jí půjčí auto...pořád spolu něco řeší....Pořád je u ní v pokoji a a něco probírají...
Nechci aby to vyznělo,že žárlím...to ne...
Ale dopr.....     najednou,teď se prsí,že má dospělou dceru-o kterou se nezajímal....Jen se chlubil jejími výsledky.....A kdeže je to...tys chtěla děcka....
Ale nechci být protivná-a na druhou stranu co zmůžu...no nic...
Holt si na to musím zvyknout....Ale srdíčko bolí....Já jsem ji vychovala-a on teď je pyšný tatínek....

Zkus s dcerou taky mluvit....jediná možnost, jak se k dětem přiblížit, je otevřít se a zkusit s nimi mluvit ... Na druhou stranu je to vlastně dobře, pokud se s ní její otec sblížil...(jestli to teda není přetvářka z jeho strany, na což děvče stejně přijde a buď ji to zlomí, nebo naštve a bude ho jen využívat - viz auto)... Víš, jak mně strašně naštvalo, když bývalý začal vynucovat střídavou péči? Po mém odchodu si za celé tři měsíce přišel dceru vyzvednout třikrát asi na hodinu, jednou ji měl na pět dní na dovolené u sebe...za celou dobu mi nedal korunu výživného, nezeptal se, zda něco nepotřebuje/nechce ... nezajímala ho...Do doby, než jsem se odvážila mu říct o výživné...pak dělal, jak moc chce střídavou péči a pomlouval mě po městě, že "dělám problémy" a dceru mu "nechci dávat"...kecy v kleci... (přitom mně do očí řekl, že nikoli on mně bude dávat na dceru výživné, ale já jemu, na něj....vycházel z toho, že fixluje daňový přiznání a vydělává nuly, zatímco můj zaměstnavatel poctivě odvádí za mě daně atd. a dává mi výplatnici...nakonec u soudu kvůli výživnému na holku milostivě přiznal, že vydělává "tolik co manželka"...přesně takhle to řekl....chlívák...)

Já si říkám,že jsem pro výchovu dětí udělala maximum.A snad to přinese ovoce...Dcera je už dospělá,tak jí přece nebudu povídat,co tatínek dělá..... /já si budu dělat co chci,přece když s někým SPÍM-tak to nemusí být vážné...jejda,ty jeho názory./
Ale já jsem byla zastáncem toho,nevtahovat děti do problémů,neřešit před nimi nic,co se týká nás dvou...Nevím ale jistě,jestli je to dobře...Protože jsem je od toho všeho chránila-ťrápila jsem se sama o samotě,probrečela jsem noci....A  on byl TATÍNEK....nechtěla jsem na něj házet špínu...Ale dodnes nevím,jestli je to dobře...Protože oni vlastně skoro neví,jaký je to sobeček...hajzlíček...myslící jen na své dobro...
A přece nebudu za dětma chodit a říkat jim-víš,tatínek to a to,taínek byl tam a tam,dělala to a to...To mi připadá pod mou úroveň....
Ale snad jsem to zvládla...a dělala jsem to tak,jak jsem cítila....Možná dobře,možná ne...
Dnes už mám děti dospělé,tak co teď...
On totiž moc dobře věděl,že já jsem dobrák a nebudu na něj házet špínu....Chyba nebo ne?

Spíš jsem myslela hovory na téma, jak je dceři a co si myslí o situaci... určitě ne pomlouvat otce (on si to po.ere sám, to mi věř...kdybys viděla, jak někdy moje dcera s despektem mluví o svém otci....ten přezíravý výraz a mávnutí rukou se slovy "Znáš tátu, mami....ten mi ten mobil asi nikdy nevyreklamuje..."....mohla bych se škodolibě radovat, ale je mi líto, že jsem jí nedokázala vybrat lepšího otce.... Na druhou stranu - on má i dobré stránky - třeba s ním je sranda a umí opravdu blbnout, to já jsem spíš vážná.)

Neházet špínu za chybu tedy nepovažuju ;) Aspoň si před sebou člověk nemusí uplivávat.

Taky jsem to tak myslela...
Ale je pravda,když dcera zjistila,že k milence pořád jezdí-nevěděla to-nechtěla jsem ji zatěžovat problémy-má se učit k maturitě...Ale když jsem jí o tom řekla-tak se divila,že prý si myslela,že už ho to přešlo...a komentovala to slovy-že on nikdy nedospěje...nikdy nedostane rozum....
Ale že by věděla o sms,o jeho názorech na život-jak puberťák...tak to ne...
Myslím, že je to taky dobře.
Chtěla jsem dětem zachovat hezké dětství bez hádek..Ale kdo ví,jestli to bylo správné...

Irenka21 napsal(a):

Kdyby nepodržela ona, bylo by to znásilnění a to nenahlásila, takže ví, že Ti tím ubližuje a dělá to s ním stejně, fakt dobrá žena.

V době , kdy se seznamili mne vubec neznala, takže ji to mohlo byt uplne jedno. On byl ženatý , takže on měl přemýšlet co dělá, ještě ke všemu, když vůbec neměl v plánu opouštět původní rodinu.
Samozřejmě, že ted už spolu nic nemají, tedy tak na 90 procent, člověk nikdy neví, ale jsou určité okolnosti, které tomu nasvědčují, že to tak opravdu je.

Ja som asi Marťanka, ale necítim nič mimoriadne k milenkám môjho bývalého. Tú, kvôli ktorej sa odsťahoval, našťastie nestretávam - na tú mám ťažké srdce pre to, že zničila život jeho synovi - pripravila ho o jedinú istotu jeho života, o otca... Matka nikdy poriadne nefungovala; a tým, že zničila aj náš vzťah, chlapec prišiel aj o "macochu", logicky... Ale myslím, že sa jej to vrátilo, a ak nie, aj tak to nie je moja vec. Ale napríklad jednu, s ktorou asi dvakrát spal počas mojej neprítomnosti, stretávam so psom(aj ja mám fenu) a vždy si pokecáme. Síce o mne vtedy vedela, lebo to bola baba z partie, ale nejako mi to žily netrhá... O nič nešlo. Viem, že to preňho veľa neznamenalo, to sa ukázalo aj po našom rozchode, a kvôli pár smiešnym pohybom preda nebudem robiť revolúciu. Mám celkom rada jej vlčiaka, ktorý má ťažkú dyspláziu a kríva, a minule som si povedala, že keby mu to malo pomôcť, normálka by mi bolo jedno, keby sa boli spolu vyspali aj dvadsať ráz... Z hľadiska nielen svetových, ale aj mojich dejín to bola bezvýznamná epizóda. Tá druhá "epizóda" mala, bohužiaľ, väčší význam, hlavne pre mladého :rolleyes: .

Já už nadosmrti budu vidět tu milenku  s hadem lezoucím  z oka :cool:  ;)  :supr: Jiné už nejsou!!!

Reginko,  :reta: já jí budu asi muset vídat ve skutečnosti, na barák v kterém oni bydlí mám já s BM hypotéku. Hrozně jsme se tam s dětmi nadřeli, vyměnili jsme okna za plastová, vytrkali staré stromy na zahradě, štukování, bourání,  rok jsem to platila já, BM pracoval asi 4 měsíce, předtím 4 roky ne. :usch:  Že by mi byl volný taky nemůžu říct, já se o něj tak starala, ani kade si neuvařil sám. Teď mám pořád pocit, že bych mu měla stále pomáhat, vím, že je to kravina, ale jak si poručit. Já jsem blbka. Poslední splátku hypotéky jsem zaplatila, už byl ženatý. Až teď jsem mu řekla, že už nemám peníze. ať to zaplatí sám.

Tetomámo,to je teda dobré...Ale taky ta milenka s tím hadem-o tom se mi snad bude i zdát.....
Ale jsem taky asi padlá na hlavu-taky BM dělám náhradní matku...Radím,pomáhám.....Snad už se toho ale zbavím...protože už se mě natrápil dost a dost.Takže chlapec může o dům dál...Může se s ním trápit někdo jiný.....A té dotyčné,může vylézat z oka co chce....I had.....

lavai, to už není milenka a ani dlouho nebyla, poznal jí někdy v říjnu při společném pobytu v psychyatrické léčebně ve Lnářich. :skurt:  My jsme se pak 19 prosince rozvedli a on si jí 26 ledna vzal. :usch:  Rozvedla jsem se já, protože teda jako hlavní důvod, se zřekl našich dětí, že už je nechce nikdy vidět a ony potřebovaly ještě pomoci na startu do života. Dcera je v psychyatrické léčebně v Písku už po 4té má paranoidní psychozu z něj a já to mám všechno na hrbu. Kupodivu ho má dcera stále ráda jako tátu. :skurt:

Teda,lituju tě.Taky jste si vytrpěli své.....A s tou dcerou je mi to líto.....Je to smutné...Držím palce,ať se to spraví.....A ty musíš být perfektní ženská...před takovýma,který tohle všechno zvládly,před takovýma smekám....BM musí litovat dne,kdy ses s ním rozvedla...Takové ženské se neopouští......Odkud jsi?
Četla jsem,že jedeš na srázek...hm...tam to musí být skvělé...Někdy o tom budu uvažovat........

Já jsem rodilá pražanda :rodna:  ale před 15tl lety nás BM přestěhoval do jižních čech do vsi Strašice v Pošumaví a já tu teď  se synem zkejsla. Ale pracuju v Praze jako teta v Klokánku, opatruju opuštěné děti. Tak jsem tam vždycky každý druhý týden. :vissla:

On mě neopustil, já jeho, protože už jsem nemohla fyzicky ani psychicky. Utratil všechny peníze, doteď  tu mám na dvoře a ve stodole 7 vraků aut. Používal nás jen jako dělníky, a sluhy. Místo mě spyl v postali pes. Neustále na nás řval. :D

Tak to teda zkusila hodně...A že pracuješ s dětma,to ti závidím...
Jednu chvilku jsem chtěla do pěstnounské péče další dítko...Ale pak to nějak utichlo...
Ale jsi dobrá,že ses vzchopila,postavila na vlastní nohy.To ti schvaluju.Jo jo jo...právě z takových si beru příklad.Protože doposud jsem byla připos....co sama,co si počnu,jak dokážu bez své jediné ..ale neopětované lásky...žít...
A nějak jsem taky prohlídla a ejhle....najednou vidím ještě líp než dřív....
Tak se drž,ty zachránkyně maličkých opuštěných dětiček...Jejda,to musí být krásná práce.....

lavai, dík za chválu, ty nohy na které jsem se postavila se mi zatím docela třesou, ale dělám všechno proto, abych to ustála. Nejsem žádná hvězda, :gloria:  to se mnou tak cloumá život.  :rodna:

Tetomámo, klobouk dolů.  Ženská někdy fakt vydrží víc, nežli člověk :(
A jak máš vyřešené bydlení? Mně teda hlava nebere, že v baráku, který jsi dotovala ty, nadřela ses jako příslovečnej kůň, by měla místo Tebe bydlet krasava s hadem, lezoucím z oka :rolleyes: Co to může bejt za psycho, když si nechá takhle zhyzdit obličej... proti kérkám nic nemám, ale co je moc, to je moc.
Tvůj manžel to taky vzal docela kách - poznali se v říjnu a v lednu už byla svatba. Nechci být chmurnej prorok, ale aby mu ta jeho hadomilka brzy neukázala jedové zuby :)

Já naštěstí bydlím ve svém, dostala jsem chalupu darem od otce v Jižních Čechách a taky jsme se tu nadřeli a ještě nadřeme. :styrka: No a druhej barák s hadomilkou je u Rokycan a na ten mám s BM hypotéku.  Minulou splátku jsem zaplatila bez přispění BM, už nemá peníze, když nemá mě. Tak jsem to teď zrušila, ať si to zaplatí jak chce. :usch:

Milé děvčata, ženy a dámy. Možná se vám můj názor nebude líbit, ale zkuste se nad ním aspoň upřímně zamyslet.

Jsme to my samy, každá z nás ať chceme či nikoliv, kdo si tvoří svůj vlastní osud. Vdáváme se, bereme si muže, díky kterému se máme něco naučit. Jsme to my samy, kdo si vybírá přesně takového, který tam, kde my máme plus, on má mínus. Je to tak, že nám nikdo neřekl, jak to v životě chodí, ani rodiče, ani nás to nenaučili ve škole. A tak se to máme naučit díky svému vlastnímu životu. Čím více se vzpíráme, čím více si myslíme že to všechno zvládneme, tím více děláme chyb...a pěkne si ty průšvihy vršíme a vršíme...bohužel do toho zapojujeme i své děti...a myslíme si, že je to přece on, oni, kdo se má změnit, ne my...že je to on, oni, kdo dělá chyby, ne my...Avšak někde v hlubokém podvědomí sídlí přesně ten spínač, něco co nás nutí jednat tak, jak jednáme. Přesně ta energie, která narazila na energii opačnou - přesně tu co má náš protějšek - a je jedno zda plusovou či mínusovou, prostě opačnou. Je to o pochopení smyslu života, o tom, proč jsme zde a co se máme naučit, co máme zvládnout.
Možná to bude znít jako klišé či fráze, ale jestliže se nám na lidech kolem nás něco nelíbí, jestli nám něco vadí, jestli nám okolí ubližuje, není to o tom, že se má změnit okolí, je to o tom, že se máme změnit my samotné.
Kvůli objektivitě ještě musím říci, že přesně to samé platí i o našich protějšcích. Oni jsou na tom stejně - blbě či dobře jako my, jen mají ke svému pochopení trochu jiné podmínky.

Možná by bylo lepší zamyslet se spíše nad tím, proč milenky, byť bývalé??? Proč jsem si zrovna já vybrala muže, který měl potřebu mít milenku? Než přemýšlet nad tím, jak ji ustát????

Tak to jsem tak úplně nepochopila, vzhledm k tomu, že v 90% manželství se vyskytne nevěra, je tedy možné, že člověk jako živočišný druh je polygamní a pak ty milenky a objektivně i milenci jsou naprosto v pořádku. Je to jen produkt reprodukčního instinktu. :rolleyes:

Od zvířat se odlišujeme tím, že na rozdíl od nich nemáme jen instinkty, ale máme rozum, který je schopen vyhodnocovat něco, čemu já říkám duše.
Ovšem neříkám tak tomu jen já...zkuste se mrknout na reakce absolventek Pandořiny školy...myslím že mnohé z nich už přišly na to, o čem je řeč...

Asi je ale fakt, že většina lidí vnímá jen ten materiální svět, a pak akceptuje těch 90%, a tím se zařazuje se mezi většinu. Naštěstí pořád zbývá ještě 10%, kde nevěra není. Proč??? Jsou ti lidé jiní??? Nemají reprodukční instinkty? Nejsou polygamní? Proč? Jsou to mimozemšťané??? Nebo prostě jen jinak žijí a vnímají sebe i partnera, uznávají sami sebe a své duše???

Já jsem to právě myslela jako ironii.  ;)  Já osobně o své duši vím a snažím se na sobě řadu věcí zlepšit, chodím na odblokování ke kinezioložce a vím, že moje problémy se týkají poměrů v mé rodině původní i současné. A nejsou malé. Ale zamyslet se nad sebou a říci si tohle a tohle dělám špatně a proto se mi stalo tohle a tohle, to se mi nezdá, že by to bylo tak jednoduché. A že mi to někdo poradí a já se rázem stanu jiným, ideálním člověkem. To mi teda poraďte, jak na to. :D

Tetamáma napsal(a):

Já jsem to právě myslela jako ironii.  ;)  Já osobně o své duši vím a snažím se na sobě řadu věcí zlepšit, chodím na odblokování ke kinezioložce a vím, že moje problémy se týkají poměrů v mé rodině původní i současné. A nejsou malé. Ale zamyslet se nad sebou a říci si tohle a tohle dělám špatně a proto se mi stalo tohle a tohle, to se mi nezdá, že by to bylo tak jednoduché. A že mi to někdo poradí a já se rázem stanu jiným, ideálním člověkem. To mi teda poraďte, jak na to. :D

Člověk první polovinu života dělá chyby. Hloupý člověk tu druhou polovinu nad nimi probrečí, moudrý se je snaží pochopit a napravit. Jste na dobré cestě, jen ještě musíte pochopit, že ta cesta nemá cíl, že už sama cesta je cílem...
přeji Vám hodně sil a moudrosti. A též, ať na ní potkáváte samé moudré přátele...

Možná bych Vám ještě poradila Systémické konstalace a nebo regresivní psychoterapii. To jsou metody, které jdou ještě do hlubších vrstev lidského podvědomí. Co neobjeví kineziologie, mohou rozkrýt a pomoci zpracovat právě tyto metody.

Mám to v úmyslu, ale je to na mě zatím moc. Jen tak tak jsem ustála poslední odblokování. Trvá mi dlouho, než se to usadí. :rolleyes:  Regresivní psychoterapie se dost bojím, mívám pocit, že  mi něco občas vyplouvá na povrch samo a bojím se, abych se v pořádku vrátila.

klementanova napsal(a):

Od zvířat se odlišujeme tím, že na rozdíl od nich nemáme jen instinkty, ale máme rozum, který je schopen vyhodnocovat něco, čemu já říkám duše.
Ovšem neříkám tak tomu jen já...zkuste se mrknout na reakce absolventek Pandořiny školy...myslím že mnohé z nich už přišly na to, o čem je řeč...

Asi je ale fakt, že většina lidí vnímá jen ten materiální svět, a pak akceptuje těch 90%, a tím se zařazuje se mezi většinu. Naštěstí pořád zbývá ještě 10%, kde nevěra není. Proč??? Jsou ti lidé jiní??? Nemají reprodukční instinkty? Nejsou polygamní? Proč? Jsou to mimozemšťané??? Nebo prostě jen jinak žijí a vnímají sebe i partnera, uznávají sami sebe a své duše???

Už jenom použití slova nevěra, tedy berličky, která zužuje celou složitost vztahů a dává jí nálepku, vás řadí spíše do té 90% skupiny. Do skupiny, která se řídí více nízkými zvířecími instinkty než rozumem.

lavai napsal(a):

Lueto,teda po ránu mě to pobavilo...Ale já si myslím,že fůra vtipných řečí a vše,co bych "měla" udělat by mě napadla až poté....Můj BM si milenku k nám domů vodil-ale neměla jsem to "štěstí" ji tam načapat....I dkyž -když jsem s ní mluvila-tak mně krásně do podrobna popovídala,co,kde a jak dělali...jak jsem to přece "musela" poznat,že postel byla ještě teplá.,když jsem s vyplazeným jazykem dochvátala z práce a s 3 dětmi v závěsu.......jak byla schovaná na balkoně,když jsem přijela s dětma z dovolené....Ach jo..další a další řeči...Ráda mi to všechno řekla....
A dnes?Já jí toho BM přeju...a ze srdce....

:supr: gratuluju!  Já si myslím, že vyvádět a tlouct milenkám/milencům hlavou o zem, je zbytečné vydávání energie a ještě špatným směrem. Mluvím sice jen ( naštěstí) teoreticky, nikdy jsem to nemusela řešit, ale myslím, že je důležité si uvědomit co chci. Zpátky chlapa?(otázka je, jestli vůbec někam "odešel") Tak se musím chovat jako ženská a být pánem situace ( stejně jako ten mužský z mého příběhu). Nechci ho? Tak nač se vztekat? Radši napnout úsilí jiným směrem. Největší problém asi je ( a ty příběhy tady to dokazují) že ty ženské vlastně ani neví co chtějí.

klementanova: Tobě bych poradila, aby ses sem vůbec nevměšovala. O takových věcech víš celkem prdlajs a vůbec nejsi povolána k tomu, abys někomu doporučovala právě takové metody, zejména někomu, kdo si vlivem osudu prožil svoje.

Nemá cenu se hrabat v minulosti. Co se stalo, už nejde vrátit nazpět. Je třeba se oprostit od minulosti, udělat tlusstou čáru a začít hledět dopředu.

"Možná bych Vám ještě poradila Systémické konstalace a nebo regresivní psychoterapii. To jsou metody, které jdou ještě do hlubších vrstev lidského podvědomí. Co neobjeví kineziologie, mohou rozkrýt a pomoci zpracovat právě tyto metody."

Dobrej postřeh, jen jsi, clementanova, neuvedla že nepřipravenému člověku začne po takové terapii teprve hrabat :(
Tobě osobně bych doporučila celkovou lobotomii. Co se až dosud  u tebe neobjevilo na inteligenci a empatii, definitivně by to vyřešil navrhovaný zákrok.

Kiaro: co slovo, to perla. Brrrrrrr!!!!

Kiaro,
naopak si myslím, že v minulosti je třeba hledat poučení pro přítomnost i budoucnost .
Taky si myslím, že o takových věcech víš - promiň -málo ty, možná míň agrese a víc vážit slova...

Kiara napsal(a):

klementanova: Tobě bych poradila, aby ses sem vůbec nevměšovala. O takových věcech víš celkem prdlajs a vůbec nejsi povolána k tomu, abys někomu doporučovala právě takové metody, zejména někomu, kdo si vlivem osudu prožil svoje.

Nemá cenu se hrabat v minulosti. Co se stalo, už nejde vrátit nazpět. Je třeba se oprostit od minulosti, udělat tlusstou čáru a začít hledět dopředu.

"Možná bych Vám ještě poradila Systémické konstalace a nebo regresivní psychoterapii. To jsou metody, které jdou ještě do hlubších vrstev lidského podvědomí. Co neobjeví kineziologie, mohou rozkrýt a pomoci zpracovat právě tyto metody."

Dobrej postřeh, jen jsi, clementanova, neuvedla že nepřipravenému člověku začne po takové terapii teprve hrabat :(
Tobě osobně bych doporučila celkovou lobotomii. Co se až dosud  u tebe neobjevilo na inteligenci a empatii, definitivně by to vyřešil navrhovaný zákrok.

Vážená Kairo,
jednou jsem vrátila domů a našla jsem svého muže v náručí milenky. Co mi potom ti dva spolu prováděli by vydalo na román, přišla jsem díky nim o domov i o ditě, /naštěstí jen dočasně/ nicméně právě proto že jsem celou situaci zvládla a nechci se hrabat v minulosti, jen jsem si dovolila napsat pár řádků....

K druhé větě - myslím, že člověk, který má jen trochu inteligence, tak mu nikdy "hrabat" nezačne ale naopak. Takový člověk začne hledat pomoc, tedy pokud ji potřebuje. Chytrý člověk jde k psychiatrovi a užívá léky, které jen léčí důsledek a ne příčinu a ještě ke všemu mu ničí organismus....Moudrý člověk začne hledat aleternativní způsob léčby, pátrá po příčinách aby jednou provždy odstranil důsledky. Samozřejmě je možné obě metody kombinovat, ale já sama jsem zvolila způsob druhý.

K poslední větě netřeba komentáře. :P

Tetamáma napsal(a):

Mám to v úmyslu, ale je to na mě zatím moc. Jen tak tak jsem ustála poslední odblokování. Trvá mi dlouho, než se to usadí. :rolleyes:  Regresivní psychoterapie se dost bojím, mívám pocit, že  mi něco občas vyplouvá na povrch samo a bojím se, abych se v pořádku vrátila.

Tomu rozumím, vše má svůj čas a duše si sama řekne, kdy je připravena pokročit dál.
Regrese není potřeba se bát, spíše je třeba být opatrný ve výběru terapeuta...
Na závěr bych vám chtěla říci, že vše, co se nám děje, děje se správně. Jen my to někdy neumíme uchopit a pochopit svými pěti smysly. Čím je člověk vyzrálejší, moudřejší, čím více na sobě pracuje a otevírá další a další dvířka do duše či svého podvědomí, mohou se mu dít věci, které přesahuji chápání...nebojte se toho, otevřete své srdce a vnímejte dalšímy smysly, které se hlásí o slovo. Když se to naučíte, váš svět se stane bohatší, barevnější, veselejší, stejně jako celý váš život...:)

klemen. píšeš pěkně, snad to tak nějak bude :) . Doufám :hjarta:

aeva1 napsal(a):

klemen. píšeš pěkně, snad to tak nějak bude :) . Doufám :hjarta:

Aevo, život je takový, jaký si ho uděláme...
Můžeme být plní negace, zloby, smutku, závisti, vzteku....a nebo plni pochopení, soucítění, štěstí, lásky...
To první je snadné - ubližovat, lhát, podvádět je snadné a lehké, jde to tak nějak samo od sebe.
To druhé je o práci - na sobě sama, o každodenní touze po štěstí a lásce a víře že jednou to tak bude.

Každý má svobodnou volbu a může se rozhodnout, za čím chce jít, jakou cestou chce jit. Jen znovu podotýkám, ta druhá cesta je mnohem, mnohem těžší. Tak jak v pohádkách, kde snadná cesta vede vždy do pekla, těžší přes překážky a zabité draky je odměněna láskou a královstvím :)  :hjarta:

Klementanová,kolikpak je to roků?

lavai napsal(a):

Klementanová,kolikpak je to roků?

Proč se ptáš, je to pro něco důležité??? Pokud ti tato informace v něčem pomůže, pak ti ji ráda zodpovím...

lavai napsal(a):

Klementanová,kolikpak je to roků?

Předpokládám, že se jedná o tiskovou chybu a tys se ptala na můj věk???
A nebo se mýlím???

Ne, lavai potřebuje vědět, kolik let trvalo, než ses přes ten "objev" překlenula...Lavai, mluvím za tebe, viď? Ale mě to taky zajímá.
Klem, teď jsou to 3 roky,a jen málo věcí mě už dokáže vrátit do minulosti:Proto jsme tu psala svůj úvodní příspěvek, že vidět mužovu bývalou milenku ve mně vzbudí spoustu negativních a bolestných emocí, přestože  na sobě opravdu  pracuju. Ale rozhodně to není o tom, jak milenku ustát, ale jak umět zvládnout ty pocity. Milenku jsem ustála ;).

Klementanov-jistě,ptala jsem se tě na věk...Jen by mě to zajímalo,když máš takové nároky...

Regina napsal(a):

Ne, lavai potřebuje vědět, kolik let trvalo, než ses přes ten "objev" překlenula...Lavai, mluvím za tebe, viď? Ale mě to taky zajímá.
Klem, teď jsou to 3 roky,a jen málo věcí mě už dokáže vrátit do minulosti:Proto jsme tu psala svůj úvodní příspěvek, že vidět mužovu bývalou milenku ve mně vzbudí sposutu negativních a bolestných emocí, přestože  na sobě opradu  pracuju. Ale rozhodně to není o tom, jak milenku ustát, ale jak umět zvládnout ty pocity. Milenku jsem ustála ;).

Pokud tomu tak je, tak tedy:
1. milenku jsem ustála ihned. Čestně jsem si dokázala přiznat, že muže jsem si kdysi nebrala z lásky, ale spíše kvůli materiálnímu zabezpečení a dítěti. Takže jsem mu upřímně přála někoho, kdo ho bude ze srdce milovat

2. následný boj plný emocí a negace trval skoro 8 let, naštěstí je už téměř u konce

lavai napsal(a):

Klementanov-jistě,ptala jsem se tě na věk...Jen by mě to zajímalo,když máš takové nároky...

Opět nerozumím....co máš na mysli slovy "takové nároky"???

REgino...Mám stejný názor jako ty...
Myslím,že můžeš absolvovat terapie u koho chceš,ale stejně,když milenku někde potkáš,máš slabost v kolenou....
Kamarádka je rozvedená 18 roků-a dodnes,když milenku svého BM potká,je jí mdlo.....
A to je ženská s velkým Ž.....
A takové ty řeči...no,nevím....Metody,které jdou hlouběji do vědomí...Ach jo....
A nemyslím si,že je otázkou intelegence,zda to člověk zvládne nebo ne....

Omlouvám se...myslela jsem názory...nějak se mi popletla písmenka...

lavai napsal(a):

Omlouvám se...myslela jsem názory...nějak se mi popletla písmenka...

Je mi padesát let.

lavai napsal(a):

REgino...Mám stejný názor jako ty...
Myslím,že můžeš absolvovat terapie u koho chceš,ale stejně,když milenku někde potkáš,máš slabost v kolenou....
Kamarádka je rozvedená 18 roků-a dodnes,když milenku svého BM potká,je jí mdlo.....
A to je ženská s velkým Ž.....
A takové ty řeči...no,nevím....Metody,které jdou hlouběji do vědomí...Ach jo....
A nemyslím si,že je otázkou intelegence,zda to člověk zvládne nebo ne....

Myslím, že nejlepší terapie je ta, když si člověk je schopen přiznat vlastní chyby. Protože nikdy není na vině jen protějšek, vždy je chyba na obou stranách...vždy!!!

Potom je samozřejmě důležité toto vědomí ustát. A k tomu mohou pomoci právě mnou výše zmiňované terapie. Díky nim člověk třeba může přijít na to, proč se setkal s člověkem, který mu ubližuje. Že například v minulém životě to bylo obráceně.
Nebo díky konstelacím může přijití na své pokřivené vzorce chování, které pramení z jeho vlastního dětství, od rodičů či okolí...a že si vlastně přitáhl takovéhoto člověka, aby to pochopil.

Klem,já mám pokřivené kde co...Ale v minulosti se nechci babrat...Samozřejmě je vina na obou stranách,to nepopírám....Ale nechci hledat důvod,proč jsem se s BM setkala...Jo-to už mi bylo řečeno-že mě BM podvedl proto,že jsem ho ASI já v minulém životě taky podvedla....
Takže spíš než minulost,řeším dnešní součastnost.....
A chyby,tak ty si taky přiznám...
Každý se s problémy pere jak uzná...Někdo jde na terapii,někomu stačí babinet...

Ja som za babinet.
Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Jana22 napsal(a):

Ja som za babinet.
Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Co máš z toho, číst před lety své nynější příspěvky, nerozuměla bych jim ani já!!! :)
To není o inteligenci, to je o určitém stupni poznání.
Mohla jsem se dodnes utápět v žalu, nalhávat si že můj exmanžel mne zradil, že je to lump, že jeho milenka je, bla bla bla...mohla jsem zahořknout, stát se nenávistnou, zlou, třást se že je potkám...nu, ale já jsem v čím dál větší pohodě :)
Každý má právo jít svou vlastní cestou, každý má právo i nejít cestou žádnou, zůstat stát, nic neřešit, ničím se nezabývat, nehledat žádné poznání... Je to jen o tom co člověk chce.

lavai napsal(a):

Klem,já mám pokřivené kde co...Ale v minulosti se nechci babrat...Samozřejmě je vina na obou stranách,to nepopírám....Ale nechci hledat důvod,proč jsem se s BM setkala...Jo-to už mi bylo řečeno-že mě BM podvedl proto,že jsem ho ASI já v minulém životě taky podvedla....
Takže spíš než minulost,řeším dnešní součastnost.....
A chyby,tak ty si taky přiznám...
Každý se s problémy pere jak uzná...Někdo jde na terapii,někomu stačí babinet...

Souhlasím s tebou, každý má svobodnou volbu. Však já také nikomu nic nevnucuji, jen vyjadřuji své názory, svůj úhel pohledu na problém žena versus milenka. Někdo ho příjme bez výhrad, protože to cítí stejně, někdo má názor jiný a někdo mi doporučí lobotomii. :) Tak to prostě je...

Jana22 napsal(a):

Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Já bych ty příspěvky před rokem taky nechápala a dnes je chápu, rozumím jim a dávám za pravdu. Za poslední rok jsem ušla dlouhou a těžkou cestu a ještě spoustu toho musím ujít a pracovat na sobě.

majkafa napsal(a):

Jana22 napsal(a):

Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Já bych ty příspěvky před rokem taky nechápala a dnes je chápu, rozumím jim a dávám za pravdu. Za poslední rok jsem ušla dlouhou a těžkou cestu a ještě spoustu toho musím ujít a pracovat na sobě.

Hodně štěstí a sil na tvé cestě. :)

Holky, mně někdy už začíná vadit, jak se tu pořád omílají ty konstelace apod. a občas se mi zdá, že někdo to tu snad skoro velebí jako samospásnou metodu poznání svojí duše, života atd. ... Můžu za sebe říct, že dobře vedená psychoterapie dokáže totéž. U všeho ale platí, že koně lze přivést k vodě, ale napít se musí SÁM. Všem vám přeju, abyste dokázaly pít plnými doušky, ať už na psychoterapiích nebo na konstelacích či kinezi ;)

klementanova napsal(a):

Milé děvčata, ženy a dámy. Možná se vám můj názor nebude líbit, ale zkuste se nad ním aspoň upřímně zamyslet.

Jsme to my samy, každá z nás ať chceme či nikoliv, kdo si tvoří svůj vlastní osud. Vdáváme se, bereme si muže, díky kterému se máme něco naučit. Jsme to my samy, kdo si vybírá přesně takového, který tam, kde my máme plus, on má mínus. Je to tak, že nám nikdo neřekl, jak to v životě chodí, ani rodiče, ani nás to nenaučili ve škole. A tak se to máme naučit díky svému vlastnímu životu. Čím více se vzpíráme, čím více si myslíme že to všechno zvládneme, tím více děláme chyb...a pěkne si ty průšvihy vršíme a vršíme...bohužel do toho zapojujeme i své děti...a myslíme si, že je to přece on, oni, kdo se má změnit, ne my...že je to on, oni, kdo dělá chyby, ne my...Avšak někde v hlubokém podvědomí sídlí přesně ten spínač, něco co nás nutí jednat tak, jak jednáme. Přesně ta energie, která narazila na energii opačnou - přesně tu co má náš protějšek - a je jedno zda plusovou či mínusovou, prostě opačnou. Je to o pochopení smyslu života, o tom, proč jsme zde a co se máme naučit, co máme zvládnout.
Možná to bude znít jako klišé či fráze, ale jestliže se nám na lidech kolem nás něco nelíbí, jestli nám něco vadí, jestli nám okolí ubližuje, není to o tom, že se má změnit okolí, je to o tom, že se máme změnit my samotné.
Kvůli objektivitě ještě musím říci, že přesně to samé platí i o našich protějšcích. Oni jsou na tom stejně - blbě či dobře jako my, jen mají ke svému pochopení trochu jiné podmínky.

Možná by bylo lepší zamyslet se spíše nad tím, proč milenky, byť bývalé??? Proč jsem si zrovna já vybrala muže, který měl potřebu mít milenku? Než přemýšlet nad tím, jak ji ustát????

opravdu jsem natvrdlá.Čtu si tvůj příspěvek dokola a nechápu. Jo máš pravdu, že nikdo tě nenaučí jak žít , že si to sami vytváříme a bereme si něco z děctví. Já byla z rozvrácené rodiny a do svého manželství jsem šla s tím, že mé děti musí mít lepší děctví než já a snažila jsem se také o to . Ne přehnaně ,ale s tolerancí pro všechny .Je to tedy chyba, že jsem změnila něco špatného co jsem zažila já...Přišla jsem do zaměstnání, kde bylo 5 ženských , které se vzájemě pomlouvaly a faleš tam tekla proudem....Já jsem vzala nohy na ramena a utekla... Byla to tedy chyba ve mě , že jsem se nepřispůsobila okolí....Manžel mi po 20 letech zahnul... ja jemu ne protože se asi neumím přispůsobit..když jsem se ho zeptala co mám na sobě tedy změnit,co mu na mě vadí , tak řekl že nic at jsam taková jaká jsem byla dosud...tak jak se v tom vyznat.. Proč jsem si zrovna já vybrala muže záletníka... Před 20 rokama to na čele neměl napsáno, to bych si ho určitě nevzala a myslím ,že ani žádná jiná..Když jsem tolerantní, upřimná , pravdomluvná a čestná a přitom neštastná, protože tě ten nejbližší zradí tak mám být najednou lhářka,podvodnice jen abych se přiblížila protějšku a pak byla spokojená... Díky tomuto tvému příspěvku mám tak malé sebevědomí, že budu muset opravdu přemýšlet jak ze sebe udělat mršku..asi je to blbost , ale já chci být já.. nepřispůsobovat se okolí´ když jsem se přispůsobovala tak toho každý jen využil. Já chci si sebe vážit

Kamarádka zostaň taká, aká si. A žiadne mindráky. Ja si myslím, že všetko sa dá zvládnuť aj so zdravým „sedliackym“ rozumom a tým vyššie popísaným konšteláciám nech sa venuje ten, kto to takto nedokáže. Je zopár starých prísloví: "Čas je najlepší lekár“ a „Zíde z očí, zíde z mysle“. U mňa to takto presne prebehlo.

kamarádko, nepochopila jsi, co napsala klementanova. Ty nemáš být lhářka a podvodnice, nemáš se přispůsobit těm ženám a začít také pomlouvat, nemáš být nevěrná proto, že je nevěrný tvůj muž. Je to o něčem jiném. Ne o tom, že se máš přizpůsobit okolí. Taky si můj m. po 20 letech našel milenku, taky mu na mně nic nevadilo. Taky jsem mu nikdy nebyla nevěrná. Je to o tom - jsem "nešťastná", jak píšeš. To štěstí, tu lásku musíš najít v sobě, nikdo jiný ti je nedá. Nedovedu to vyjádřit slovy. Pak přestaneš být nešťastná, že tě muž podvedl, přestaneš se trápit, že se ženské ve tvém pracovním kolektivu pomlouvají. Ty z toho kolektivu pak neutečeš ale ty se začneš chovat k nim JINAK, takže se na základě tvé změny změní i ony. Skutečně jsi ještě nepřišla na to, proč to tvůj manžel udělal? Já jsem na to přišla, že já jsem měla být v některých věcech jiná, to neznamená, že jsem ho měla podvádět já. Vím, co jsem dělala špatně a na tom všem jsem začala pracovat. Jde to těžko, ale jde to. Jednou na to přijdeš. Uvidíš.
Myslím, že jsi na dobré cestě, když píšeš, že si chceš  sebe vážit. Ale kdybys podváděla muže, byla lhářkou, podvodnicí, to by sis sama sebe určitě nevážila. Cítíš, v čem je rozdíl? Ne být taková, jako jsou jiní, aby ses přizpůsobila, ale být sama sebou. A najít vše, co potřebuješ k hezkému životu, sama v sobě. A pak ti to začnou dávat i jiní. Dřív ne. Když se začnu na lidi usmívat já, začne se jich hodně na mne taky usmívat. Jednoduše řečeno. Když si budu sama sebe vážit, bude si mne vážit i můj m. a nepodvede mne. Nebo podvede a tehdy za to nestál.

Ahoj holky,
tak už brzy budu mezi vámi. Chodívám se nepravidelně tak 2 roky. Mnohé prošly stejnou cestou jako já a závěr jediný - rozvod.
Majkafo,Mišo,Aevo........všechny jsme došly na ten konec. Mě to čeká v nejbližší době. Na poště mám pozvání k soudu. Dnes si ho vyzvedávat nebudu, raději až v pondělí. Měla bych pokažený víkend po zjištění, který-že to den ta tečka po našem manžeství bude.

Sofi to zvládla, Romi se už nějak neozývá.......Jája to vzdala taky a šla do toho....... holky, holky, už aby svítilo sluníčko, to pochmurno na mě nějak leze.........
Zdravím všechny.

Ahoj, Petro. Já zatím nejsem rozvedená, ale na konec jsem došla. Minulý rok jsem musela prodat dům, abych mohla muže vyplatit a doplatit hypotéku, koupit byt, vystěhovat dům, muž nehnul ani prstem, aby mi pomohl s krámama, jenom si odvezl to, co chtěl pro sebe. A pak jsem se taky rok plácala v těžké depresi po doktorech a v nemocnici. Momentálně máme dohodou zúžené SJM, manžela už jsem dloouho neviděla ani po tom netoužím, nejsem ještě tak silná, abych tato setkání ustála v pohodě. M. chtěl dávat žádost o rozvod okamžitě, jak bude synovi 18. Synovi bylo 18 před skoro 4 měsíci a M. najednou nespěchá. Prostě je to tak, jako celé naše manželství, co jsem nezařídila já, to nebylo. Takže to budu muset taky zařídit sama. Nebo že by ho už slečna přestala tlačit do rozvodu? Nebo že by nebyla, jak mi jisté "dobré duše" donesly? V každém případě už jsem na konci mé cesty s mým m., otázka formalit je už jen otázkou času. Budu ti držet palce, abys vše zvládla.

Majko, líp bych to nenapsala! :supr:  :hjarta:

Jinak Klem říká to, co my ostatní, akorát to líp formuluje.
Za těmi slovičky se skrývají léta sebepoznávání, dřiny, skepse, pochyb, ale i poznání, pochopení a SMÍŘENÍ a pokud se to takhle hodí na papír v pár odstavcích, těžko někdo, kdo je teprve na začátku cesty nebo dokonce neprobuzený a nechápající, tak mu to fakt nic nedá.

Nelituju, co se mi stalo, nelituju, že jsem se změnila a že mě to stojí spoustu sil a práce a bolesti, protože jsem šťastnější, vyrovnanější a věřím sama sobě. To je výsledek.

Ještě se musím naučit pokoře a trpělivosti, ale to je  dost v nedohlednu ;) .

Petro :hjarta: držím palce, je to hodně nepříjemné ale zvládneš to. Jako všechny..... a nenech si zkazit náladu, zas bude veselo, na všechny to občas padá, jak na houpačce , no ..... prý je to normální :D:rolleyes:  Tak dej vědět, kdy to máš, at ti můžem držet palečky a myslet na tebe aspon na dálku :supr::jojo::jojo:

Jana22 napsal(a):

Ja som za babinet.
Prepáč Klementanova, ale tvoje príspevky dosť dobre nechápem. A nemyslím si , že je to vinou mojej inteligencie. :-)

Doporučuju Ti přečíst si na psychologické téma : Když vás chlap nechce. Třeba pochopíš víc. ( příspěvky od Avalonky)

Misa II napsal(a):

Petro :hjarta: držím palce, je to hodně nepříjemné ale zvládneš to. Jako všechny..... a nenech si zkazit náladu, zas bude veselo, na všechny to občas padá, jak na houpačce , no ..... prý je to normální :D:rolleyes:  Tak dej vědět, kdy to máš, at ti můžem držet palečky a myslet na tebe aspon na dálku :supr::jojo::jojo:

Také se přidávám...

A ještě chci říci, že opravdu je třeba ustát ty různorodé chvíle...tu houpačku. Ona se totiž rozhoupala tím, že člověk udělal krok jiným směrem, rozhodl se změnit to, co mu přestalo vyhovovat. Bohužel však ještě nějaký čas funguje zákon setrvačnosti a protichůdné energie, které tento krok probudil mají tendenci vše zvrátit a navrátit do původních, zaběhaných kolejí...Pokud však člověk vydrží, nenechá se zvyklat, jde si za svým, pak ta houpačka začne ztrácet na energii a časem se sama od sebe zastaví...
Doufám, že má slova jsou srozumitelná, pokud ne, zkusím se je vyjádřit jinak...:)

je to vůbec zajímavý, kdyby mi to někdo dřív řek, tak bych mu nevěřila - co jedna blbá nevěra v člověku spustí za zajímavej proces.....já normálně ještě pořád žasnu. sama nad sebou. mám pocit, jakobych po x letech spánku - nebo v podstatě po prospaným životě otevřela oči - a začla koukat na svět a na všechno kolem a na sebe úplně jinejma očima. nezměnil se jen můj vztah k manželovi, ale nějak celkově jsem prošla a ještě procházim takovou jakoby totální změnou....jsem zvědavá, kde to skončí. zatim je to dobrý, bych řekla. :)

hm...často Vás čitam,ale až teraz som sa registrovala...preživam to čo Vy,a aspon vidim,že niesom sama...ale boli to stále...nejak sa s tym neviem vyrovnat a často ma chytá depka...

kengura napsal(a):

hm...často Vás čitam,ale až teraz som sa registrovala...preživam to čo Vy,a aspon vidim,že niesom sama...ale boli to stále...nejak sa s tym neviem vyrovnat a často ma chytá depka...

..nenech tu mrchu depku cloumat tvým majestátem !!! Postav se jí !! Mrkni do zrcadla a uvidíš určitě holku, která na to má !!!! A kdyby něco...my to když nic jinýho, pofoukáme !!! :pussa:

Kenguro, věř mi, že to jde zvládnout. i bolet to přestane. ale je to jen o tobě a v tobě. teda ne jenom, ale hlavně.

Už jsem na druhé straně, přeplavala jsem tu řeku hnusu , bolesti a vzteku- a vylezla jsem na břeh jako Venuše- nová, udivená a očištěná, i když občas ještě šlápnu do bláta. LUcim jak topopisuješ, já tomu říkám efekt Šípkový Růženky.... Byla jsem nemilosrdně probuzena, nechtěně, nežádaně, kopala jsem, chtěla jsem se vrátit zpátky...nešlo to! A jsem ráda. Svět je pro mě teď mnohem zajímavější, bohatší, barevnější, líbí se mi sex,  a prostě je mi téměř pořád fajn, a kdo mě znáte, tak  to na mně uvidíte. Před třemi lety jsem byla chcíplá nevýrazná myš.
A teď jsme kus ženský a nebojím se vlka nic!

ja viem dievčata,snažim sa všetky vaše rady počuvnuť,ale pride smska,a ja som tam kde som bola...na nešťastie...

Z toho si nic nedělej, to je bohužel normální ....ale mysli na něco jiného / se to dobře radí a hůř dělá co /, depka - to je pěkná potvora, tu tu známe dobře ..... ale přejde , uvidíš, tak se drž a jak říká Dakota vyprsit a úsměv Blaženo !!!!! :hjarta:

Regi, my to máme nějaký podobný, viď, já to úplně cejtim, někdy bych se úplně rozběhla třeba z kopce a křičela hurá. jo, furt bejt úplně hej nemůže, ale přeplavala jsem a ten druhej břeh je rozhodně bohatší, pestřejší, hezčí, i když náročnější a bolestnější. ale stojí to za to. a jsem to JÁ !!!! a je to všechno moje a nikdo mi to nevezme. ani ten můj lojza.

asi preto som v depke,lebo som plná nemávisti,ja to viemlen neviem ako sa toho zbavit...a ako sa zbaviť jej...

ty to máš nějaký čerstvý, viď ?

čerstve?Hahaha...ťahá sa to od novembra 2005...dosť,že?Už som bola chvilu aj v pohode,ale zase som tam kde som nechcela byť....

Kenguro..chce to přestat myslet na manžela a začít myslet na sebe....Uvidíš,půjde to....A nemysli,u mě se to táhlo 5 roků...A jak píšou holky,hnus,špína,nenávist,zlost...všechny pocity která znáš se střídají...Ale určitě se to dá zvládnout,zatnout zuby,zvednout hlavu.Nenechat ze sebe dělat chuděrku...
Ale pak to probuzení,to fakt stojí za to...
Taky jsem byla hozena někam,kam jsem nechtěla...Ale jsem za to dnes i vděčná.Najednou jsem dospěla,snad dostala rozum,postavila se na vlastní nohy.Dřív,tak dřív jsem byla jen nemilovaná manželka...služka,matka,vychovatelka...A dnes?Dnes jsem hlavně JÁ...
Neřeším,co chtějí druzí,nedělám co se má-dělám jen to,co chci..
A věř,najednou se líp dýchá,líp žije...
Je to jako houpačka.Jednou jsi dole,jednou nahoře.Ale uvidíš časem,budeš jen nahoře-a někdy,ale jen občas zkoukneš dolů..Ale  budeš ráda..
Držím palečky,zvládneš to...

lavai napsal(a):

Kenguro..chce to přestat myslet na manžela a začít myslet na sebe....Uvidíš,půjde to....A nemysli,u mě se to táhlo 5 roků...A jak píšou holky,hnus,špína,nenávist,zlost...všechny pocity která znáš se střídají...Ale určitě se to dá zvládnout,zatnout zuby,zvednout hlavu.Nenechat ze sebe dělat chuděrku...
Ale pak to probuzení,to fakt stojí za to...
Taky jsem byla hozena někam,kam jsem nechtěla...Ale jsem za to dnes i vděčná.Najednou jsem dospěla,snad dostala rozum,postavila se na vlastní nohy.Dřív,tak dřív jsem byla jen nemilovaná manželka...služka,matka,vychovatelka...A dnes?Dnes jsem hlavně JÁ...
Neřeším,co chtějí druzí,nedělám co se má-dělám jen to,co chci..
A věř,najednou se líp dýchá,líp žije...
Je to jako houpačka.Jednou jsi dole,jednou nahoře.Ale uvidíš časem,budeš jen nahoře-a někdy,ale jen občas zkoukneš dolů..Ale  budeš ráda..
Držím palečky,zvládneš to...

Dobře, budu dělat to, co chci já, ale riskuju tím to, že můžu ztratit chlapa, o kterého jsem 2 roky "bojovala", což se mi zase až tak nechce. Nechce se mi nikoho hledat, po třetí jít do vztahu - co děti, jedno už rozvod zažilo a tomu druhému bych to nerada přivodila také. Nemůžu říct, že by byl táta  jen papírový, stará se, nechodí do hospod, už, bývá doma, vydělává, plánuje.... Jen ta ženská mu to kazí, ale bylo mu smutno, nehleděla jsem si ho tak, jak by si to představoval, tak si našel obdivovatelku, se kterou mu bylo dobře. Pak se - po mém zjištění, jaksi nedokázal dost rychle od ní odpoutat, takže zapíral, lhal, vymýšlel si přesčasy. No tak a teď je ve mě nedůvěra, že je konec, že to v  hlavě má už poskládané. Tak nevím, jak dosáhnout toho, abych to věděla na 99,9 %. Podle chování ? - Je dost dobrý herec a já nemám ve zvyku si prověřovat osobně jeho aktivity, že bych se např. zašla podívat na stadion, jestli opravdu hraje fotbal a pak sedí na 1,2 pivu, jestli když jde do práce, zajet si tam, jestli opravdu sedí v kanceláři, apod. Jediné co můžu, tak je, že mu sem tam navštívím mobil. Je zvláštní, že když řekne, že jí volal, protož epotřeboval něco zjistit, tak když se kouknu, tak to její volané číslo tam nemá, vymaže ho. Proč ? Nechápu. To si můžu myslet např. i o sms,dalších voláních i od ní, že to maže. Chci mít klid, nemyslet na to, ale nějak to nejde. Můžu říct, že není den, abych si na to nevzpomněla a to je to už 2 roky zpátky. Myslela jsem si o sobě, že jsem silná, že mě jen tak něco nezaskočí, ale je vidět, že se pletu sama v sobě. Na to, abych se z toho dostala, musela bych opravdu myslet jen na sebe a na děti a jeho poznámky, že zase jdu na večeři s kamarádkou, či na sport, či do kina, nereagovat, ale jak ho znám, on by o mě nebojoval - to mi i sám řekl, že kdybych někde ulítla já, tak by o mě nebojoval. Asi mu za to nestojím, lépe řečeno, jeho ješitnost by to neunesla. no a co pak s takovým chlapem? Zase si říkám, že jsou na tom ženské daleko hůř, nemám si na co stěžovat. Ale mám pocit, že za to, že je teď doma, můžu jen já sama, že on se vůbec nesnažil něco napravovat.  Tak jsem z toho unavená, pořád dáváš a nic zpět. Doma jsi akorát pradlena, nákupní taška a tvořitelka dobré nálady a při ruce pro všechny. Ale jak potřebuji já, tak to nikdo nemá čas, nemůže nechce. Tak mi zraje pomyšlení na to, že se na všechny "vyprdnu " já, až budou potřebovat. Důsledky si ponesu sama.

Jo,je to těžké...Taky nevím,co radit.Jsem ráda,že jsem se z toho vzpamatovala já...O mě by taky nebojoval...Už když byly děti malé-tak jsem po něm měco chtěla- a on mi odpověděl-NĚKOHO SI NAJDI....To už měl tu svou prérijní růži...a mně to netrklo...
A taky jsem několik let žila v tom-kde jde,kdy přijde,jestli jí volal,jestli jí psal,jestli mu volala ona....A můžu ti říct-a to si myslím,že jsem silná ženská-tak tohle mě dostalo na kolena....
A já tak žít nechci....Ten  tvůj se možná o vás stará,stará se o děti,pomáhá ti...ale u nás to nebylo...Teď už to vím-byla jsem já s dětma-a pak někde on...Bezstarostný,v pohodičce..nikdo po něm nic nechtěl..a když chtěl,tak to neuděla...a nějak se to vyvrbilo...
A jak píšu,tak jsem si život nepředstavovala.Jestli když příjdu z práce bude doma,jestli někam neodejde...Nevím.
Najednou vím,že jsem prožila život ne s ním,ale vedle něho.
A to už nechci.Radši sama,než se někoho pořád doprošovat...
Já asi kdybych odjela na týden,tak by mu to nevadilo...On prostě měl tu svou milenku-a co já,to mu bylo srdečně jedno...
Takže myslím na sebe,na děti...a SNAD už z toho klečení nebo spíš ležení v blátě vstávám....

lavai napsal(a):

Jo,je to těžké...Taky nevím,co radit.Jsem ráda,že jsem se z toho vzpamatovala já...O mě by taky nebojoval...Už když byly děti malé-tak jsem po něm měco chtěla- a on mi odpověděl-NĚKOHO SI NAJDI....To už měl tu svou prérijní růži...a mně to netrklo...
A taky jsem několik let žila v tom-kde jde,kdy přijde,jestli jí volal,jestli jí psal,jestli mu volala ona....A můžu ti říct-a to si myslím,že jsem silná ženská-tak tohle mě dostalo na kolena....
A já tak žít nechci....Ten  tvůj se možná o vás stará,stará se o děti,pomáhá ti...ale u nás to nebylo...Teď už to vím-byla jsem já s dětma-a pak někde on...Bezstarostný,v pohodičce..nikdo po něm nic nechtěl..a když chtěl,tak to neuděla...a nějak se to vyvrbilo...
A jak píšu,tak jsem si život nepředstavovala.Jestli když příjdu z práce bude doma,jestli někam neodejde...Nevím.
Najednou vím,že jsem prožila život ne s ním,ale vedle něho.
A to už nechci.Radši sama,než se někoho pořád doprošovat...
Já asi kdybych odjela na týden,tak by mu to nevadilo...On prostě měl tu svou milenku-a co já,to mu bylo srdečně jedno...
Takže myslím na sebe,na děti...a SNAD už z toho klečení nebo spíš ležení v blátě vstávám....

Ono je to za takovéhl e situace jednodušší - odejít, či odpoutat své srdce od něj, ale když se chová naoko-nevím, téměř vzorně, ale když čekáš, že se nějak prokáže jeho cit k tobě, tak je to na bodě 0. Tak si řekneš, stojím mu vůbec za něco? Pak zase je to úplně v pořádku, smějete se spolu, chodíte na procházky, na lyže, na kola, sex -báječný, uvaří ti čajíček, ale to je zlomek života. Asi jsem už nemocná , když si to maluju a ono to není tak, jak chci já, vidím konec světa, odchody, nevěry atd. paranoik až na půdu. Toho se chci zbavit. Nechci, aby mě jeho nezájem nějak bolel. Spíš bych potřebovala, jak to udělat, aby sse začal trochu trápit on. Jenže on to nepřizná, leda tak, když přijdu pozdě, tak mi ztropí žárlivou scénu s jeho bujnou fantazií. No jo, ale to mi problém neřeší, spíš mě tím odpudí, jak se může chlap tak hnusně chovat k ženské. Jeho výrazy a bodání do srdce.

Heko, máš pravdu, odejít je jednoduché, taky jsem zvolila  "zůstat" s tím, že ponesu všechny důsledky s sebou, tj. domácí servis. ap... Ale pokuď se začneš chovat s úctou k sobě, nic nemůžeš zkazit, už tě nedostane na kolena, pokuď tě netýrá nebo si milenku netahá do tvé ložnice.
Čím víc si budeš vážit sama sebe (tím nemyslím nekritickou sebelásku), tím budeš zrcadlem pro něj- ty se měníš a on se mění.
Snaž se být jen svéprávná, nezávislá, milující , a hlavně  SVÁ!
Ne jakou tě chce okolí a společnost, ale jaká se cítíš . To je pravá svoboda, a tu ti nikdo nevezme. Spíš tě to donese někam mezi hodnotnější a zajímavější přátele. Nemáš pocit, že mizí stará "přátelství "postavená na receptech a  plenkách, ale objevují se noví lidé, kteří ti neustále mají co říct, kteří ti rádi dávají, a pomáhají? Takových se drž.
Manžel to momentálně není.

A trápí tě, protože ty ho necháváš trápit tě. Až získáš víc sebelásky, nenecháš si to líbit.

Regina napsal(a):

Heko, máš pravdu, odejít je jednoduché, taky jsem zvolila  "zůstat" s tím, že ponesu všechny důsledky s sebou, tj. domácí servis. ap... Ale pokuď se začneš chovat s úctou k sobě, nic nemůžeš zkazit, už tě nedostane na kolena, pokuď tě netýrá nebo si milenku netahá do tvé ložnice.
Čím víc si budeš vážit sama sebe (tím nemyslím nekritickou sebelásku), tím budeš zrcadlem pro něj- ty se měníš a on se mění.
Snaž se být jen svéprávná, nezávislá, milující , a hlavně  SVÁ!
Ne jakou tě chce okolí a společnost, ale jaká se cítíš . To je pravá svoboda, a tu ti nikdo nevezme. Spíš tě to donese někam mezi hodnotnější a zajímavější přátele. Nemáš pocit, že mizí stará "přátelství "postavená na receptech a  plenkách, ale objevují se noví lidé, kteří ti neustále mají co říct, kteří ti rádi dávají, a pomáhají? Takových se drž.
Manžel to momentálně není.

Já si teď připadám, že ať řeknu cokoliv, co se mi nelíbí, co je můj názor, všechno blbě, všechno se ho velmi necitlivě dotkne, podle toho je taky hned cítit reakci. Neříkám, že mi sporostě nadává, ale ten výraz a pokárání, že to tedy není vhodné a že to je jako kdyby promluvil úplně hloupý člověk, atd. spíš psychoteror. Takže se nehodím ani na hnůj. Můžu se snažit dělat zázraky, je to oceněno jako hmmmm, to teda je dobrota, tady to je hezky uklizené, ale vzápětí jde a je mu jedno, jestli mu drobí rohlík na koberec, či stříká pastou na vyleštěné zdrcadlo a voda rozcákaná všude. Nic, na to mám přece lidi, aby to za mě uklidili. Takže si připadáš jako hadr na holi. Když někde je prach, tak provokativně vezme hadru, že to teda utře, v takovém nepořádku přece nemůžeme bydlet, ale celé týdny leží po práci na kanapi u televize. Vše se odvíjí od jeho nálady, přijde mi, že je čím dál tím vzteklejší, hubatější na lidi, co s jeho náladou nemají vůbec nic společného a to mi ubližuje. Asi mu budu muset dát jednu pěstí, aby se probral. Všichni kolem něj musí chodit po špičkách, on ne, já jsem PÁN tvorstva. blebleble

Ne, ty ho začni ignorovat. On ti nedělá nic jiného- chová se k tobě jako k nějakému béčku, a to ty nejsi a nesmíš si to ani myslet!
To uklízení není ani alfa ani omega, ty jsi alfa, a jestli to nechápe, tak ať to pochopí někdo jiný, kdo ocení tvé půvaby. Ne kuchyň, ne IQ, ale tebe celou se vším, co nabídneš.

Regina napsal(a):

Ne, ty ho začni ignorovat. On ti nedělá nic jiného- chová se k tobě jako k nějakému béčku, a to ty nejsi a nesmíš si to ani myslet!
To uklízení není ani alfa ani omega, ty jsi alfa, a jestli to nechápe, tak ať to pochopí někdo jiný, kdo ocení tvé půvaby. Ne kuchyň, ne IQ, ale tebe celou se vším, co nabídneš.

Já vím, co je jeho slabina, ale nevím, jak to využít k dobré věci tj. aby se chytl za nos.
Příčinou jeho citové nevyrovnanosti je jeho máti, která ho nikdy nepochválila, - to říká on. Vím, že to bylo asi těžké s ní vyjít - generálka. Ale on je natolik inteligentní, že by to mohl použít k jejímu zvládnutí. Ale ne, on je beran, tudíž jde po hlavě, což je špatně.
No a máti se snažil a nejen jí, dokázat, že je borec i za cenu, že si sposutu věcí vymyslí a vybájí. Dělal se lepším než je. A to mu zůstalo, pořád si na něco hraje, pořád mlží, aby nevyšla jeho pravá povaha na povrch. Přede mnou nemusí, ale to by nebyl chlap ješitný, že? U nich doma máti zvládla všechno, od praní, vaření, žehlení, zahrádky atd. ale jenom na děti jaksi nezbývalo moc času a citu, a to je v něm. Takže on dobře ví, že úklid není všechno, že citu není nikdy dost, ale přijdou chvíle, kdy mu to zatemní mozek a neodkáže to v sobě zarazit. Pak ublíží slovy, která ti pěkně pobodají srdíčko, vzít to zpět už nelze....

Toho co nabídnout můžu, je si můj muž secsakramentsky vědomý, ale to je tak asi všechno, nedělá nic, abych to nabízet nemusela...

V momentě, kdy se budeš cítit jistá, nezávislá a budeš znát svoji  cenu, to sice zabolí, ale neublíží.

Regina napsal(a):

V momentě, kdy se budeš cítit jistá, nezávislá a budeš znát svoji  cenu, to sice zabolí, ale neublíží.

Jenže ve mě už bude ten pocit, že už mi zase tak až moc na něm nezáleží, tak ať si vykládá co chce.
Jinak k tématu - setkávání s milenkami. Nevím, co má ona za náturu, ale i po provalení se jejich vztahu, spolu ještě s pár lidmi, mě pozvala na panáka do baru, nepovídaly jsme si,  jaksi jsem neměla o čem, ale ona pak byla opilá, ostatní už se pakovali domů, tak jsem šla taky. Manžel o tom věděl, nelíbilo se mu to, ale co. Pak jsme se potkaly na oslavě jednoho známého, tak za mnou přišla, jestli si dáme víno, začala povídat o naší známé, že si někoho našla - no jo po těch letech odcizení s manželem, byla hladová po lásce,.... pak jsme byly přerušeny ostatními. Nedopověděla zpověď ? Vysvětlení? Jinak mě nekontaktuje. Manželovi pak psala - to ještě dříve, než jsme se potkaly, asi nějak půl roku po provalení, že ho nemůže dostat z mysli,.-. že stále vzpomíná ... tak je to nějak ve mě, že by jí asi nedělalo problém, kdyby on kývnul, se opět začít scházet. To ale už bych řešila radikálněji než předtím. Druhou šanci nedávám.

heko10 napsal(a):

Regina napsal(a):

V momentě, kdy se budeš cítit jistá, nezávislá a budeš znát svoji  cenu, to sice zabolí, ale neublíží.

Jenže ve mě už bude ten pocit, že už mi zase tak až moc na něm nezáleží, tak ať si vykládá co chce.

Až docílíš tohoto stavu tak budeš mít vyhráno, věř mi, to by měl být Tvůj cíl. A myslím že každá, která tohoto stavu dosáhne nestačí valit oči, jaký nádherný život najednou žije :jojo::jojo::jojo:

Heko máme to dosť podobne,ale to asi so všetkymi podvadzanymi.Ten moj sa tiež doma stará,je mily,ale tiež mu už neverím.Naposledy som mu našla smsku,ktoru nestihol vymazat,a tiež ich všetky maže.O to horšie,že s tou ženskou robí a ja som z toho na nervy.Kedykolvek počas dna si nato spomeniem,je mi zle.Odisť nechce...a ten tvoj aspon žiarli,ten moj ani to nie.A dotknut sa temy tej ženskej,tak je u nas ohen na streche.Ona je nedotkliva....

No tak to byla milenka mého M taky.Nedotknutelná a bez chyby a když jsem proti ní něco řekla, tak jí šíleně omlouval."Ona je taková jiná, ty jí neznáš, to není v tom jak vypadá ale v povaze,..." Myslela jsem vždycky, že ho praštím. Povahu měla takovou, že školka stála 700,- měsíčně a ona svému bývalému manželovi říkala 2000,-. A když jsem mému M řekla, že je to pěkný hnus, tak mi na to odvětil "když je ten chlap blbec a neumí si to zjistit". Takhle krásně ho měla omotaného kolem prstu. Ano měla. Žije s ní už půl roku a už asi od vánoc jim to neklape....celkem fofr. A to když se k ní odstěhoval tak všem vykládal jak je konečně šťastný. Teď mi začal každý den psát a to nepodstatné věci. Že si jede pro auto, že jde na pivo... Jo, když teď není v práci tak sedí v hospodě. A to dřív chodil jenom občas. Každý víkend tráví někde po barech a to bez ní....co jsem se doslechla. A když jsem si naposledy do něj šťouchla, že je nějak často v práci, tak mi napsal "když sex smrdí a práce voní, tak co mi zbývá". Je mi ho na jednu stranu líto, ale na druhou si říkám, vždyť má co chtěl. Chtěl jí a bylo mu jedno, komu tím ublíží.

Regina napsal(a):

V momentě, kdy se budeš cítit jistá, nezávislá a budeš znát svoji  cenu, to sice zabolí, ale neublíží.

Regi, zase máš pravdu!!!

Kuřátko,
taky jsem již pochopila, že milenky se prostě pomlouvat nesmí....to je hrubá chyba.....naopak, když malinko vyzdvihneš, tak  partner naopak zbystří a zapřemýšlí...jinak je  srandovní, jak si ti chlapi myslí, že bývalí partneři, či současní  partneři jejich milenek jsou prostě naprostí blbci....

Kuřátko :lol::lol: ...já už se těším, až spolu začnou žít, naprosto bez komentáře páč je to evidentně všude stejné.... chdák malá, nebohá, partner jí většinou ubližuje, je tak hrozně sama a slabá, někdo jí přece pomoct musí, co se povídá pravda není, protože ONA je prostě ....ale tomu nemůžeme rozumět, že ;):lol:

Michaela.43 napsal(a):

Kuřátko,
taky jsem již pochopila, že milenky se prostě pomlouvat nesmí....to je hrubá chyba.....naopak, když malinko vyzdvihneš, tak  partner naopak zbystří a zapřemýšlí...jinak je  srandovní, jak si ti chlapi myslí, že bývalí partneři, či současní  partneři jejich milenek jsou prostě naprostí blbci....

Míšo, milenky našich manželů si o nás taky nemyslí, že jsmě skvělé pohodové ženské...

Vando,
ale když mě "ta naše" viděla  usmívající a v klidu, očividně ji to vyvádělo z míry....
...a nejlepší bylo, když ONA na mě práskla , že jsem byla na nějaké akci s "někým"...to nemělo chybu, protože  já jsem tenkrát na tu akci  svého muže zvala - on musel do práce - ok, no a ona milenka tam byla se svým manželem...tak jsem  tomu svému, když se o tom zmínil pouze řekla: mohls jít, zvala jsem tě, no nakonec ty jediný jsi ostrouhal, my si to tam užili včetně Ivana ( jejího manžela).....a taky se pak malinko "kartičky" obrátily, manžel "začal přemýšlet" s kým jsem kdy kde mohla být ano a jí se to začalo nelíbit - ovšem pozdě bycha honit...

No, u mňa s bývlaým to bolo podobné, akurát mi prišlo ľúto, že kým "sa jemu rozsvietilo", ja už som bola tak ďaleko - alebo lepšie povedané inde - že som ho nechcela naspäť. A jeho syn definitívne prišiel o zázemie ako-tak pôvodnej rodiny. Ale to nie je môj problém, už niekoľko ľudí mi povedalo, aby som si riešila vlastné problémy a neprikladala si k nim cudzie... :usch: Nie som pánboh a o niektorých veciach fakt nerozhodujem.

No a jak to zvládáte vy,které máte své muže dále na pracovišti s bývalou milenkou?Řešíte to nějak?Já se přiznám,že mi to ještě pořád vadí,i když ta zamilovanost mezi nima už skončila.Připadám si někdy pošetile a těžko hledám ztracenou důvěru.......

ivo,je jsem byla milenkou muze na pracovisti.Rozpad naseho vztahu vyresila jeho manzelka tim,ze nastoupila take na toto pracoviste.Mi se,ale stale milujeme,ale pritel je velmi nerozhodny takze nase laska je jen platonicka,coz me velmi mrzi,nechce ublizit ani jedne.

eremuruss napsal(a):

ivo,je jsem byla milenkou muze na pracovisti.Rozpad naseho vztahu vyresila jeho manzelka tim,ze nastoupila take na toto pracoviste.Mi se,ale stale milujeme,ale pritel je velmi nerozhodny takze nase laska je jen platonicka,coz me velmi mrzi,nechce ublizit ani jedne.

Ne nadarmo se říká - co je v domě, není pro mně !!

Ne nadarmo se říká - co je v domě, není pro mně !!++

Já to už slyšela i v této verzi: Co je v domě, to se nepočítá!!

No a pak si vyber z těch přísloví....

A kde jinde ma zena hledat partnera,kdyz do spolecnosti nechodi,6 let jsem pracovala jen mezi zenami a byla stale sama s dvema detma pak me financni situace donutila zmenit pracoviste a ja se behem mesice zamilovala do muze,bohuzel zenateho.Vim,ze je to neomluvitelne,ale kdyz se clovek zamiluje tak nepremysli.Miluju ho porad a velmi me to vsechno trapi,protoze spolu pracujeme.....nevim co dal,protoze on na me neskutecne zarli,ale pritom pro nas vztah nic neudela

eremuruss napsal(a):

ivo,je jsem byla milenkou muze na pracovisti.Rozpad naseho vztahu vyresila jeho manzelka tim,ze nastoupila take na toto pracoviste.Mi se,ale stale milujeme,ale pritel je velmi nerozhodny takze nase laska je jen platonicka,coz me velmi mrzi,nechce ublizit ani jedne.

Jak víš tak jistě, že se stále milujete? Když on sám pro váš vztah nic nedělá?

Vim,ze me miluje,cely den v praci,ze me nespusti oci a kdykoliv jde okolo me musi se me dotknout.Myslim si,ze se sve manzelky ma strach a taky ma strach,ze by mu treba nevysel vztah se mnou a on by nemel ani jednu.Navic ja mam deti a on zadne a vztahu s detma se boji je to zacarovany kruh.V praci kazdy vi,ze ma pro me slabost,ze jsme byli milenci mozna kazdy tusi,ale nikomu jsme to nerekli snazili jsme se nas vztah utajit.Myslim si ze on je sllaboh.Predstava pro nej je hrozna,kdybych si nekoho nasla.Nevim jak tohle dopadne.Navic je hrozne zarlivi

Trošku divné,
bojí se maželky, bojí se Tvých dětí, bojí se že by jsi si někoho našla.

Ja vim,je to slaboch ,ale je to skutecne tak.Jeho zena mela deti z prvniho manzelstvi a s nima si uzil pekny peklo,tak proto se toho boji.

Eremuruss - tak využij jeho žárlivosti, najdi si někoho - aby on věděl a on se "bude muset" rozhodnout....
nebo jestli ti stačí jen tajné ošmatávání -třeba pro něj je to adrenalinový sport, zvláště když manželka je za dveřmi a baví se náklonností 2 samiček ( nemyšleno nijak zle)

eremuruss: Proč s ním ztrácíš čas? Je plno báječných mužů a ty se utápíš v představách, jak zrovna tenhle slaboch tě miluje ...

Ja vim,ze mate obe pravdu,ale jak mam porucit svemu srdci.A kde mam toho bajecneho muze hledat.nedokazu se do nikoho zamilovat,kdyz miluju jeho.Asi jsem fakt prastena....

eremuruss: Rozlišuj mezi láskou a závislostí.

To je prave ten  problem,moc ho miluju a ta zavislost je tam taky a nedokazu se od nej odpoutat.Tesim se vzdycky do prace,az ho uvidim.Jeho zena se kvuli me s nim hada a on uz je na pokraji sil.Sam nevi co delat,tak aby to bylo dobre.Protoze ani jeho zena se ho nechce vzdat je to pro ni nepredstavitelny vyhrozovala mu,ze si neco udela pokud od ni odejde.Trapime se vlastne obe a on taky,Ale rozhodnuti je nez na nem

omyl,
od něj žádné rozhodnutí nečekej. Je jen velmi málo mužů, kteří se dokážou sami rozhodnout. A on nevypadá na to, že by patřil mezi ně. ( nic ve zlém). To zásadní je na Tobě a na jeho ženě.

eremuruss: Co tě na něm tak přitahuje?

Takže zase pohled z té druhé strany.Já jsem ta manželka,se kterou zůstal,cítím,že mne má rád a já jeho taky.Proto jsem se s ním taky nerozešla.A ta žena na pracovišti-určitě jsou si dál přinejmenším aspoň,,sympatičtí,,....Jo na pracovišti prý vzniká nejvíce nevěr,tam je to úplně nejjednodušší.Ale co pak,když se to provalí ...

Na pracovisku ich vzniká toľko, že tam skrátka chodí prevažná väčšina populácie. A väčšina pracovísk je zmiešaná... nevidela by som v tom žiandu extra mágiu. Človek tam trávi viac času ako kdekoľvek inde, vrátane domova, tak sa niet čo čudovať. Ja som raz porušila "Co je v domě, není pro mně"... a bola to dobrá skúsenosť, aj keď mi zhorkla. A to sme, prosím, boli obaja slobodní a on nebol môj šéf. Aj tak sme narážali na problémy a predsudky, hoci najviac sme ich mali my sami. Vzbúrené emócie sú sviňa, je to ako keď niekto iný stlačí vypínač kolotoča a ty sa už len vezieš. Je ti zle, možno aj bliješ, ale bojíš sa zoskočiť. Pevná pôda pod nohami je pevná pôda pod nohami... Konce bývajú smutné. Tých zvratkov pod kolotočom!

ahoj Ivo, jo mám tohle období za sebou. nebudu tu plácat, co všechny víte, už se k tomu ani nechci vracet, takže jen ve zkratce - to období, kdy to s ní skončil a dál spolu pracovali trvalo půl roku - no nic moc to nebylo. zvládla jsem to, beze slova, navenek v pohodě, uvnitř už trošku horší, ale jo, zvládla. tak po měsíci už se mi ani v pondělí ráno neklepali ruce na volantu celou cestu do mý práce při představě, že se po víkendu viděj a jak to asi tak probíhá...., po dvou jsem přestala propadat zoufalství, když mi chvíli nezved telefon, a tak se to postupně lepšilo, víš, ale myslim, že tohle období bylo pro mě důležitý, jelikož jsem dokázala najít k němu zas důvěru i přes to, že spolu pracovali, v sobě jsem jí našla, a myslim, že jsem mu důvěřovala skoro od začátku, jen ty pocity byli prostě těžký, ta představa, jak tam kolem sebe choděj, jaký to asi je, jestli to s nim něco dělá nebo ne, jestli ona to na něj zkouší, ale teď s odstupem jsem za to vděčná, protože to pro mě byla těžká zkouška a já jsem obstála a věřila mu a on mě nezklamal, naopak mi každou chviličkou se snažil tu situaci svým chováním a vším ulehčit, protože myslím moc dobře věděl, jak je to pro mě těžký. ale zvládli jsme to, jsem šťastná, že to máme za sebou, on už má měsíc novou práci, odešel sám, do ničeho jsem ho nenutila a netlačila, dostal prostě nabídku a šel a vim, že to udělal i hodně pro nás a pro mě. ulevilo se mi, to je pravda, zmizela mi ze srdce a ze žaludku taková jakoby divná tíha, nebylo to prostě příjemný. někdy jsem myslela, že se zbláznim. to je pravda. ale jak řikám, snažim se z každý situace něco vzít a vytěžit a taky pak pochopit, proč to tak bylo a jakej to pro mě mělo mít význam a myslim, že tohle období rozhodně nebylo marný. bylo těžký, ale nebylo zbytečný. ale vrátit bych to nechtěla. držím palečky.

iva napsal(a):

No a jak to zvládáte vy,které máte své muže dále na pracovišti s bývalou milenkou?Řešíte to nějak?Já se přiznám,že mi to ještě pořád vadí,i když ta zamilovanost mezi nima už skončila.Připadám si někdy pošetile a těžko hledám ztracenou důvěru.......

ahoj Seli, :)

Sofi,taky si myslim,ze se tezko rozhodne.jaky zasadni rozhodnuti mi dve muzem udelat,jedine to,ze se ho jedna z nas vzda.Vis zkousela jsem i kartarky a ty se shodli na tom,ze se s nim rozvede ona i kdyz tomu moc neverim,kdyz o nej tak bojovala.No uvidim,to ukaze cas jak vsechno dopadne,taky mi rovnou jedna kartarka rekla,ze nas vztah stastny nebude a ze ja to podvedome vim.Coz je bohuzel pravda.On je neskutecne zarlivy,ale problem je u me,ze ho strasne miluju.Mozna je to tim,ze jsem byla dlouho sama a pak se objevil on,ktery mi doslova zblbnul a ja se po dlouhe dobe zamilovala a poznala s nim ,jak krasne muze byt milovani.

Evi pritahuje mi na nem neznost,jak dokaze byt nezny.Jsem zamilovana a nekdy si pripadam jak mala holka a ne matka dvou pobertalnich deti.

Ahoj Lucie,moc dobře znám tvůj příběh.Čtu si povídání na babinetu už dlouho,asi dva roky.Někdy mně příběhy těch,které tady píšou povzbudí,jindy zase smutním zároveň s nima.I když naše starosti na těchto stránkách jsou si podobné,přece jen život a osud každého je jedinečný a existuje mnoho úhlů pohledu na stejnou věc.Ty si nevěru svého muže zvládla se vztyčenou hlavou a dokázala si mu odpustit a je to určitě proto,že jste se meli pořád rádi.Ale připouštíš,že i přesto,že jsi mu začale znovu důvěřovat jsi ráda,že,,ta druhá,, už se v práci nevyskytuje.Můj manžel práci nezmění,jednoduše proto,že v dnešní době a v jeho věku-skoro 50-se těžko hledá nové místo,takže nic takového po něm nechci.Mně teď hlavně nejvíc štve to,že se nedokážu zbavit vtíravých myšlenek,které přicházejí hlavně ve tři hod.ráno a pak nejsem v pohodě.Ale teď už dost bědování a s úsměvem do nového dne.

eremuruss: ...tak něžnost... a přemýšlela jsi někdy, proč na tuhle udičku zabíráš? ... Kdo v tobě vyvolal to, že stačí, aby druhý byl něžný, a ty byla bez sebe a neviděla věci kolem (nebo spíš si je nepřipouštěla)?

Salen :supr:
já jsem to taky zvládla bez slz až jse se divila sama sobě. Teď už jsou to dva roky a jsem někde jinde.
Jenom mě v nejbližší době čeká soud o majetek, možná nebude, protože mě můj právník minulý týden informoval, že mluvil s mým BM a že chce přistoupit KONEČNĚ na dohodu. Tak čekám na tu jeho dohodu.
Tak ať už je nám je nom líp :reta:

Evo nevim jak to myslis,ale mozna je to tim,ze jsem byla dlouho sama,potrebovala jsem citit,ze me ma nekdo rad,ze nekomu na me zalezi.

Lucie33 napsal(a):

ahoj Seli, :)

:pussa: :jojo: ;)

eremuruss: A proč bereš na zadaného, který ti přece může dát jen tu iluzi, že tě miluje. U nezadaného by to mohla být skutečnost.... Víš, nejdůležitější je mít ráda sebe sama, pak nepotřebuješ berličky v podobě zadaných partnerů, do kterých se opravdu zamiluješ... Když máš ráda sebe sama, tak víš, že zamilováním se do ženatého si leda tak ublížíš a nevlítla bys do toho ... (Ptám se takhle proto, že i já měla svůj mechanismus, kterým jsem bývalého omlouvala a říkala jsem si, jak moc ho miluju, že bez něj nemůžu být...trápila jsem se... Tobě stačí něžnost a mně stačilo "mám tě rád"... můj otec mě totiž nikdy rád neměl, můj bývalý zvládal mistrně tyhle slovíčka a já byla v koncích ... než jsem začala mít ráda sebe sama a začala jsem si sebe víc vážit. Pak mi došlo, jak nerovný náš vztah byl...)

Nevim,proc jsem si vybrala zadaneho,sama to nechapu,proste se to stalo.Cely ty leta jsem nemela moznost se s nekym seznamit a moc mi chybela laska.Pak se objevil on a ja do toho spadla.Vim,ze ho mam jenom pulku.Pises o svem otci taky me muj otec nemel rad a s matkou jsem dobry vztah nemela,pred rokem mi zemrela a s otcem se nestykam.Nerikam,ze mi staci jen neznost i ty krasny slovicka co me rika,jsou pro me vsim.Ale jak se mam od nej odpoutat,kdyz jsme spolu na jednom pracovisti.Odejit nemohu,protoze je to jediny podnik kde se da vydelat vic jak minimalni mzda a mam 2 deti ktere musim sama uzivit.

eremuruss .... něžná slovíčka, že mu na tobě záleží, že tě má rád. Je ti ale jasné, že to samé může říkat i své ženě? To ti to nevadí? To, že to jsou třeba jenom lži, aby si tě pořád držel u sebe.
To, že po něm ani jedna z vás nic nechce mu náramně vyhovuje. Že váhá bych pochopila, kdyby alespoň měli děti. No ale takhle.

problem je v tom,ze on se boji znovu  vstoupit do vztahu kde jsou deti navic mam obe v puberte.Ze by to byli lzi to si nemyslim,preci by si kvuli me nedelal problemi doma.Navic cely den ze me v praci nespusti oci.

eremuruss: Po svých zkušenostech bych řekla, že život ti zkrátka přistrčil do dráhy někoho, s kým si můžeš "vyrovnat účty" s rodiči a možná je i pochopit, někoho, díky komu si můžeš uvědomit, že svoji cenu máš. Dokud jsem si nesrovnala vztah s otcem (u psychologa, ne přímo s ním tváří v tvář), pořád jsem odpouštěla a moc "milovala" svého bývalého. Dneska vím, že to byla jen závislost na tom jeho "mám tě rád". Dával mi tím pocit, že jsem láskyhodná...a já si to "odpracovávala" tím, že jsem mu promíjela různý ústrky. Podobně jako když ty toleruješ jeho manželský stav. Sice tě to ničí, ale nemůžeš si pomoct a odpoutat se od něj... Jednoho dne jsem si uvědomila, jakou cenu mám a že nepotřebuju nikoho, kdo mi ji bude potvrzovat a přitom mě ale trápit... Mimochodem tím odchodem z práce by sis podle mě stejně nepomohlo, za chvíli by jeho místo zaujal jiný ženáč nebo někdo takový podobný....trvá to do té doby, než si člověk uvědomí, že opravdu je člověk, že má své chyby a že i s těmi chybami se má mít rád, protože má svoji hodnotu a lásku si zaslouží, aniž by musel tolerovat to, co ho vlastně ničí a co mu ubližuje :pussa:

Ere, ty pořád řešíš jeho problémy! Ty přeci potřebuješ být jednička, ty dáváš lásku , tak ji máš ve stejné míře dostat, ale nikdo kromě jeho a tebe to nerozhodne. Tím, jak sama nemáš něhu a lásku, tak se kněmu  přisáváš jak upír a zapomínáš, že to ubližuje hlavně tobě. Není to opětovaná láska, kdyby o tebe stál, nebyla by tam žádná kdyby. Ty kecy o dětech jsou  stále jen výmluvy. A ty to víš a jen se nedokážeš zbavit té drogy, závislosti na něžnostech, přestože víš, že za ně platíš krvavou daň.

To, že z tebe nespustí oči, nemusí znamenat velkou lásku. Může jít jen o "obyčejné" majetnictví a žárlivost. Viz můj bývalý - už dávno po mém odchodu žil s jinou, ale neustále se mi vnucoval se svou pomocí, ptal se, jak se mám, kde jsem byla, jestli nechci odvézt....psycholožka mi vysvětlila, že to on bere tak, že si rozšířil harém, což je v pořádku, ale běda kdybych si já někoho našla... a taky že jo. Když jsem byť na dvě hodiny byla s dcerou a novým přítelem na jedné akci, dcera to bývalému řekla a on mi to při nejbližší příležitosti dal "sežrat" (ten styl Jó, tak ty si jezdíš s panem K. na výlety, jó...) ... a přitom mu to mohlo bejt šumák... byl a je hodně majetnický.

eremurrus:posledny príspevok Evi36 je trefny a presny...iba porozmýšlaj nad svojim vyjadreniami ohladom jeho manželky--ako sa s nim hada, hlídá ho a snad sa rozvedie...ono to cele nie je o nej--je iba tym slabym člankom v tomto "retazci", na ktorý sa dá lahko zhodit všetko, čo potrebuješ ty aj on...a pokial si sama nepomožeš a neodputaš sa citovo od neho--tak budeš stale sa ci¨tit iba ublížená..a zalubená..a neštastna..a jeho žiarlivost neber ako prejav neskonalej lasky k tebe--je to iba klasicky vlastnícky pud samca...a ak si presvedčená, že  s manželkou žije, ale nič viac...chod na squash/ tenis,pingpong../a vybi to zo seba nejakou fyz.aktivitou..

Taky s Evi36 a Reginou. Kdyby tě skutečně miloval, tak by nepotřeboval výmluvy, proč s tebou být nemůže. Snažil by se o to, aby s tebou být mohl. A to že na tebe pořád v práci kouká....vždyť to :zakázané ovoce nejvíce láká" je přece tak známé.

Ahoj,

já jsem se málem setkala ne s bývalou milenkou, ale se současnou přítelkyní mého bývalého manžela, kvůli které jsme se rozvedli (samozřejmě i kvůli jiným problémům).
Byla jsem ráno v tělocvičně základní školy, kam chodí naše 2 dcery (den předem mi tak někdo ukradl hodinky při hodině aerobiku, přišla jsem na to večer a druhý den jsem se zašla zeptat školníka, zda je někdo nenašel - ale zázraky se nedějí). Navíc to byly hodinky - dárek od mé tety, ten den ráno mi volali z nemocnice, že po půlnoci umřela - ležela tam už 2 týdny, takže to pro mne nebylo překvapení, ale stejně mě to sebralo).

Zdálky jsem viděla vystupovat z auta dcery, ale bylo mi divné, že je to sice modré auto, ale menší, než manželovo a že dcery na rozloučenou nedávají tátovi pusu. (jeden den v týdnu spí dcery u nich).

Přicházela jsem blíž a došlo mi, že to není manžel, ale "zubatá nádhera".
Neměla jsem odvahu a ani sílu (kvůli tetě) se s ní setkat. Nečekala jsem, že dcery do školy nevozí manžel. Nebyla jsem na to setkání připravená. Tak jsem jen stála asi 30m od nich a zírala.

Viděla jsem ji kdysi dávno na firemním večírku, kde jsem byla já s manželem a ona tehdy ještě se svým (je to manželova podřízená). Je to už 5 let. Mezitím jsou obě manželství rozvedeny. Po pravdě, nechci se s ní setkat. Ale náhoda je blbec. Uvidíme, kdy to bude příště.

Dáda

Dádo, jen bych ti možná řekla, že jsem taky nijak nemilovala "zubatou nádheru" a docela jsem měla zlost, když jsem zjistila, že se stará o naši dceru namísto tatínka (ten asi v klidu někde vychrupoval nebo nebyl doma...prostě nejspíš dělal to, co dělal celé naše manželství) ... Ale dcera vypadá šťastná a dokonce "nádheře" kupuje dárky...zprvu jsem na ni měla zlost, ano...ale velmi brzy mi došlo, že bych měla být ráda, že ty dvě mají dobré vztahy. A tak se moje zlost přeměnila na vděčnost k téhle ženské. A co na tom, že to je bývalá milenka mého starého (a současná manželka č.2)? ... To je přeci jiná story. Story mezi mnou, mým bývalým a jí. Do toho se dítě nemá míchat. Tak zkus být ráda, že ona je ochotná se věnovat vašim dcerám. Třeba to nakonec není špatná ženská, aspoň to si myslím já o té "naší nádheře". Uznej, že manželství nemůže dovést do konce žádná ženská, to si ti dva manželé pos...pokakají sami...

No, zatím na to mám trochu jiný názor. Uznám, že dovést do konce to nemůže nějaká ženská, ale může tomu významně napomoci. Zvlášť pokud je to bezdětná ženská, která chce "jiný způsob" života a pak jde za svým cílem.

Taky spolu příliš hezký vztah nemají, ale to neřeším. Vděčný za odvoz dcer by jí měl být můj manžel, ne já.

Dáda

Evi, ono je to trochu zložitejšie. Tretí samozrejme nemôže sám osebe rozviesť dobrý vzťah, ale čo si budeme nahovárať - každý vzťah má lepšie a horšie dni, krízy a medové týždne, a my sme napr. ustáli niekoľko kríz a potom sa počas jednej objavila nie asi zubatá :skurt: (s kosou?) nádhera, ale fakt "nádhera" a ja som len zírala. Dnes som jej vďačná, to je už o inom, ale fakt je, že minimálne jednému človeku zničila život(synovi bývalého) a bývalý tvrdí, že aj jemu... Ale zasa - on pri tom bol akosi tiež, že...? Ľutovať ho fakt nemienim... Takže asi naozaj má na svedomí len toho syna, ale toho teda fest... Toho jej raz pekne spočítajú; aj keď zasa, pri jej sprostosti a vyčuranosti a pri typu uvažovania á la "najviac 3 dni dopredu" veru neviem. Tá je snáď potrestaná už len tou svojou blbosťou. Bohužiaľ ňou škodí aj druhým... :(

Holky dekuji moc,za prispevky,docela jste mi pomohli ho videt jinyma ocima.Mate pravdu,kdyby opravdu chtel tak je se mnou,vzdyd se svou zenou nema ani deti takze se nemuze vymlouvat na deti.Bohuzel spolu ziji jako manzele se vsim vsudy.Takze to hraje na dve strany.Ted jeste bude horsi se od nej odpoutat.Mozna je to opravdu proto,ze jsem nemela hezke detstvi,manzel se se mnou rozvedl kvuli jine zene,teda ja ho za ni poslala,kdyz jsem zjistila,ze je mi neverny a ta laska me proste chybela,chtela jsem byt znova milovana.Pripadala jsem si menecenna,kdyz se do me kazdy navazel,ze nikoho nemam a tenhle vztah me trochu posilil sebevedomi,ze o me nekdo stoji.Nemyslim si,ze kdybych zmenila zamestnani,ze bych si znova nasla zenateho,po techto zkusenostech urcite ne,protoze to je jenom trapeni nic vic a znova bych tohle zazivat nechtela.Ale kde najit jineho.V praci me lidi berou jako tu co rozbiji manzelstvi,takze potvora.Takze tam by si se mnou,uz asi nikdo nic nezacal.V minule praci me brali jako zakomplexovanou zenu ktera si neni schopna najit chlapa,to jsem delala jen v zenskem kolektivu.

ivo obdivuju te,ze si zustala se svym manzelem /nic ve zlim/.Ja kdyz zjistila,ze muj bejvali ma jinou zenu tak jsem nedokazala bojovat,pro me to byla proste prohra a vedela jsem,ze bych mu nedokazala nikdy,uz uverit a zazival by si se mnou jen peklo jak bych ho jenom podezrivala.Tak jsem to radci hned ukoncila.Milovala jsem ho a trvalo me spoustu let,nez jsem se s tim dokazala vyrovnat.Tenkrat jsem mela deti ve veku 3 a4 roky a on ztratil zajem i o ty deti ani na ne asi 3 roky neplatil.Ted,kdyz jsou deti v puberte,tak je po 8 letech prijel navstivit

Ono  si to člověk musí dlouho srovnávat v hlavě a já jsem člověk,který nemá rád nezvratné změny.Řekla jsem si,že počkám a teď vidím,že to opravdu chce čas,přebolí to,ale lze to dokázat,když má toho druhého rád.Myslím si ovšem,že asi jinak bych jednala pár let po svatbě.U nás už to bylo po 20ti letém manželství a ten vztah je určitě ,,vyzrálejší,,no holt už jsme toho spolu prožili hodně.Ale šrámy taková nevěra udělá.Můj muž se zamiloval do kolegyně před dvěma lety,ta manželka to pozná,jak si můžeš přečíst v mnoha příbězích psaných zde.Já jsem čekala rok,kdy ke mně se choval po celou dobu pěkně.Ale byl zkrátka pod ,,vlivem drog,,A věř,že to období bolí moc a zůstane 13tou komnatou našeho soužití už napořád.Teď jsem ji zase po čase otevřela a už zase nespím a přemítám.Důvod je ten,že můj manžel teď bude pracovat i v sobotu a neděli,takže spolu budou v práci někdy i o víkendu.A tak to zase překousávám.....Tak takhle se mučí manželky.Tobě Eremurus přeji najít si v životě člověka,který ti bude oporou a dá ti lásku.Ale ženatého raději nehledej...

Ivo -
a když bude tvůj manžel o víkendu v práci - a takových je hodně - není třeba za tím hned cosi hledat - tak co ty? Budeš sedět doma a uklízet rodinné hnízdečko?Doufám, že ne!To bys jen myslela na blbosti, takže alou do víru života!
To je moje doporučení, protože vím, že to pomáhá

eremuruss: Tak vidíš, nakonec tě tahle bolestná story s ženáčem vlastně posiluje...píšeš, že ženatého už ne ... protože by ses trápila a to ty nemáš zapotřebí. Ale to sebevědomí není ještě pořád úplně v cajku, viď? ... vždyť co ti je do lidí, který souděj´ váš vztah? Vykašli se na ně. Mě už moje babička učila, že nikdy nemám soudit druhý, protože v jejich kůži jsem nebyla a tudíž taky nikdo nemá právo soudit mě. A tak to je ... A s tím svým sebevědomím bys měla něco dělat (knihy, terapie...cokoli, co by ti pomohlo si ho srovnat). Skoro z každé věty na mě dýchne, že ho moc nemáš ... a tak se motáš v tom, co říkají lidi kolem tebe, že zabíráš na ženáče, i když rozumem víš, že to nikam nevede atd....

Míšo, :supr: ,  nejenže to pomáhá, ale  stane se to užitečným zvykem a osvobodí to od zbytečných úvah, coby kdyby...

Regi,
přesně tak: já  v tu "choulostivou" dobu začala chodit na výlety, jezdit  na dovolené ( sama, se synem, se známými),
prostě šlo o to vypadnout a vrátit se domů s klidem a novými zážitky, myšlenkami atd..

Evo36 mas pravdu to sebevedomi nemam uplne v poradku,mozna je to tim,ze se uz od detstvi do me navazela moje mama,ze jsem silnejsi /coz ona byla taky/.BM si nasel taky stihlejsi a muj zenaty pritel me bere jaka jsem,protoze jeho zena ma stejnou postavu co ja.Rika,ze se mu libi,kdyz je zena plnejsich tvaru.Navim jakou terapii bych mela zvolit,bydlim v malem mestecku a tady nic takoveho neni.Muzu rict,ze ze sveho zivota jsem zoufala......

eremuruss napsal(a):

manzel se se mnou rozvedl kvuli jine zene,teda ja ho za ni poslala,kdyz jsem zjistila,ze je mi neverny a ta laska me proste chybela,chtela jsem byt znova milovana.Pripadala jsem si menecenna,kdyz se do me kazdy navazel,ze nikoho nemam a tenhle vztah me trochu posilil sebevedomi,ze o me nekdo stoji.

Eremurus, ty jsi potřebovala pohladit a on se zrovinka namanul. Chápu to a moc dobře.

a zazival by si se mnou jen peklo jak bych ho jenom podezrivala. A nyní by si svého milého, ženáče nepodezírala? Nevadilo by ti ,kdyby se se svou ženou sem tam občas sešel? Kdyby jí třeba jenom napsal? Ty bys mu věřila?? Dokázala bys dák jít s pocitem, že i on někoho miloval a možná ještě miluje, proto neodchází??

Ty vztahy, ty nám panečku dávají :dumbom:

Muzu rict,ze ze sveho zivota jsem zoufala......

Ale nejseš, jenom si to namlouváš!!! Už i já na to přicházím a řeknu ti, byla to pěkná fuška.

Uzliku to je otazka,kdyby se mnou opravdu byl a sesel se se svou zenou mas pravdu,podezirala bych ho.O tom jsem do tedka nepremyslela.Mozna opravdu miluje svou zenu proto neodchazi,ale kladu si otazku jestli je opravdu mozne milovat dve zeny.......

Když se nad tím zamyslíme, můžeme ze svého života být zoufalá každá........... Člověk by měl být asi nějak tak naprogramovaný, aby nebyl s tím co má tak zcela spokojený. Jedna si může stěžovat, že se jí v životě nic neděje, druhá toho má zase až moc. Zlatá střední cesta asi neexistuje, jde jen o to, přestát to se zdravou kůží. :rodna:

Uzlíčku, zdravím!!! :hjarta:
Nikde není psané, že za sbepoznání dostaneš pochvalu a cenu, fakt to často bolí, ale je to jako vyklízet starý zabordelený dům, vyházet všechnu veteš, nepoužitelné věci, a nechat jen zdravý základ, vybílit, vysmýčit, změnit a anebo i rozbourat....mluvím o sobě, svých názorech, zvycích, emocích, chybácha i přednostech... To podobenství stavu naší duče s domem je velmi dobře představitelné, každá z nás  má v sobě místečko, kam se ráda shová, a představit si dům, ve kterém je nám dobře, zalidnit ho svými milovanými, obklopit se květinami a krásnými věcmi....

eremuruss, možná, že to u chlapů skutečně jde!!!!!!!! :godlike: Můj BM to vždycky tvrdil. Já se ho radši ani neptám, jestli mě vůbec někdy měl rád :vissla:

Tetamáma napsal(a):

eremuruss, možná, že to u chlapů skutečně jde!!!!!!!! :godlike: Můj BM to vždycky tvrdil. Já se ho radši ani neptám, jestli mě vůbec někdy měl rád :vissla:

Musel te mit rad,jinak by preci s tebou nebyl:par:

Eremuruss, já si myslím, že to nejde. Ale určitě jde to, že někoho miluji a někoho mám opravdově rád. Možná mi někdo nedá za pravdu, ale pro mě je silnější "mít rád". Já to nedokážu vůbec popsat, ale mít rád, mi příjde takové stálejší, usedlejší, upřímnější. Déle to trvá, já fakt nevím jak to vyjádřit. Někoho milovat mi přijde, jenom rozechvění hormónů, když někdo miluje nepoužívá rozum, ale když má někdo rád, tak je i rozum zapojen!!

Uzlíku,
takže je to čím dál lepší. To jsem moc ráda. :jojo :

Ahoj Regi,
pořád vyhledávám tvé příspěvky a už můžu říct, že dobře chápu o čem píšeš, o čem to je.
Pomaloučku se zase vracím sama k sobě, ale k tomu lepšímu já. A musím říct, že je to pro mě hodně osvobozující. Jsou to sice pidikrůčky, ale pořád kráčím dál, nezastavuji se a raději se ani neotáčím.

Ahoj Sofi,
pořád jsem tu mezi vámi, pořád vyhledávám své oblíbenkyně. Reginu tebe, Lucinku ... je vás víc.
Je to lepší, určitě je i když jde to hodně pomalu.
Jsem ráda, že jste tu :par:

uzlík napsal(a):

Eremuruss, já si myslím, že to nejde. Ale určitě jde to, že někoho miluji a někoho mám opravdově rád. Možná mi někdo nedá za pravdu, ale pro mě je silnější "mít rád". Já to nedokážu vůbec popsat, ale mít rád, mi příjde takové stálejší, usedlejší, upřímnější. Déle to trvá, já fakt nevím jak to vyjádřit. Někoho milovat mi přijde, jenom rozechvění hormónů, když někdo miluje nepoužívá rozum, ale když má někdo rád, tak je i rozum zapojen!!

Ja neviem, nie som hclap, ale stalo sa mi, že som mala rada naraz dvoch mužov... Každého inak, ale oboch som mala rada. A žiadnemu som nechcela ublížiť, hovorila som si, že si radšej odtnem ruku, než by som im ublížila... No, nakoniec som najviac ublížila sama sebe, ale tak to býva... To mi ide, ubližovať si. Učím sa nerobiť to, ale sila zvyku - poznáte to. A možno, že som ubližovala aj im, ale fakt to nešlo inak. Je rpravda, že som mala len niečo cez 20 a nevyznala som sa ani v sebe, nieto ešte vo svete; ale pravda je aj to, že som fakt milovala naraz dvoch. Potom to život nejako vyriešil za mňa, vďakabohu.

Je to měsíc, co jsem  napsala toto téma a zas jsem ji potkala- a nic! Asi mám šťastný den. Má štěstí, že má tak krásnou holčičku,která není podobná mým dětem  potažmo manželovi.
Sofi, tys ani nenapsala, jak dopadla kontrola a jestli ona přišla nebo ne???

Regi--to nie je o štastnom dni,to je o tebe.¨
Si už natolko silna a uvedomuješ si svoju hodnotu, že ta nerozhadže niečo, čo ovplynit nemožeš a hlavne, čo už neovplyvní ani teba.
...slniečko v duši...

dadka06 napsal(a):

Regi--to nie je o štastnom dni,to je o tebe.¨
Si už natolko silna a uvedomuješ si svoju hodnotu, že ta nerozhadže niečo, čo ovplynit nemožeš a hlavne, čo už neovplyvní ani teba.
...slniečko v duši...

ÚÚÚuuuujá už chci taky mít ten báječný pocit !!!! Sakra ale furt to jaksi nejde !!! Budu bečeééét !!

neboj heko, ani mne to nejde...ale som rada, ked vidím, že ostatným sa to už darí a zbieraju sa...uvidíš-aj my k tomu dojdeme..

dadka06 napsal(a):

neboj heko, ani mne to nejde...ale som rada, ked vidím, že ostatným sa to už darí a zbieraju sa...uvidíš-aj my k tomu dojdeme..

já k tomu dojdu na konci března - jedeme na lyže a ona tam bude taky,...uííí, ale co, nějak bylo , nějak bude. a přece pro jedno kvítí - manžel, slunce nesvítí, no néé? Ale pouze v případě , že o mě nestojí, což si můžu nechat dokazovat průběžně, že?! :rock:

prečo idete na lyže aj s nou??nerozumiem tomu??ty s M a ONA???
ako si k tomu,preboha, prišla?
a čo to vyrieši?

dadka06 napsal(a):

prečo idete na lyže aj s nou??nerozumiem tomu??ty s M a ONA???
ako si k tomu,preboha, prišla?
a čo to vyrieši?

To máš tak, když ona jede na hory, kam jede celá partie a my tam jedeme se svou partou, ona vyřizuje všechny žádosti na poukazy atd. Budeme v jednom hotelu .- masakr, co? Ale už jsme takhle byli 2x po sobě, jednou hned za čerstva, tak to ti povím, to byl útok na můj žaludek a nervy, ale ...jak vidíš přežila jsem to, loni to bylo lepší, ale.... pořád tam je ten závan nevěry, ovšem ten je kdykoliv, jakmile uslyším, uvidím, nějaké indicie spojené s ní a mým m. , toho bych se chtěla zbavit. No a říká se, že když se chceš zbavit nějakého strachu, tak si musíš sama za ním přijít a ošahat si ho... jsem asi masochista, že? Uvidíme. Do zubů tenkrát nedostala, takže nepředpokládám, že bych se k něčemu takovému snížila teď - po 2 letech. Ale chuť mám, to mi věř a jakou. Spráskala bych je oba na jednu hromadu.

Já jsem tady před časem psala, jak jsem málem milence mého dnes již BM utrhla hlavu. Došla jsem k závěru, že to byla velice chytrá ženská, dneska bych se jí ráda omluvila. Měla pravdu, když říkala, že kdo to udělá jednou, udělá to znovu a vůbec, na její slova došlo. :skurt: Možná k tomu někteří muži mají větší sklony než jiní. :butter:

a...najlepšie je,ked to všetko zvalí na manželku-lebo ty si neschopna, škareda ,pekna, tlsta, štihla, nezamestnana, zarabaš viac, maš priatelov a ja nie....--všetko som si to už počas našho užasneho manželstva vypočula,s konečnym vykrikom-tlačiš ma do toho, je to tvoja vina a ja si budem trtkat, koho chcem a kedy chcem...naposledy včera v noci...a fakt neviem, či nestracam silu a chut žit.....

dadko06, zkusila jsi oplatit stejnou mincí? :( Já vím, lehko se poradí, ale těžko se to provede. Na mého BM platilo a platí, když viděl, že mi to nevadí (i když to nebyla pravda). Jakmile se já usmívám a mám hlavu vzhůru a "prsím se" i když nemám čím, tak jeho koutky, kouty a celá hlava začaly směřovat dolu. :usch:

Tetamáma napsal(a):

dadko06, zkusila jsi oplatit stejnou mincí? :( Já vím, lehko se poradí, ale těžko se to provede. Na mého BM platilo a platí, když viděl, že mi to nevadí (i když to nebyla pravda). Jakmile se já usmívám a mám hlavu vzhůru a "prsím se" i když nemám čím, tak jeho koutky, kouty a celá hlava začaly směřovat dolu. :usch:

No, to je rada nade vše. Já se taky usmívám, ale sebevědomí si musím teprve vyšťourat zespodu, kam spadlo. Ona ta " naše milenka " je taky chytrá, udržovaná, vtipná, má přehled, no to - co u mě nebylo odhaleno, ale já vím, že to mám !!!

dadka06 napsal(a):

a...najlepšie je,ked to všetko zvalí na manželku-lebo ty si neschopna, škareda ,pekna, tlsta, štihla, nezamestnana, zarabaš viac, maš priatelov a ja nie....--všetko som si to už počas našho užasneho manželstva vypočula,s konečnym vykrikom-tlačiš ma do toho, je to tvoja vina a ja si budem trtkat, koho chcem a kedy chcem...naposledy včera v noci...a fakt neviem, či nestracam silu a chut žit.....

Dadka, ale na takýto vzťah treba dvoch - jedného, ktorý tie kydy zo seba púšťa, a druhého, ktorý ich počúva a nebodaj ešte pritakáva(aspoň v duchu)... Prečo sa naňho nevykašleš aspoň v mysli? Prečo nezačneš tie kydy púšťať jedným uchom dnu a druhým von??!! Kým im dopriavaš sluchu, bude mať nad tebou moc, aj keby si sa odsťahovala do Tramtárie... Máš ho hlboko pod kožou. Skús si ten čip spod kože vybrať...

Já ten čip taky ještě šťourám, ale dneska jsem od sousedky slyšela, že jsem teď, nějaká jiná, že mi to nějak sluší, no lepší by to bylo alespoň od souseda, ale i tak to potěší. :supr:

Chýba tu grautlačný smajlík... :rock:

Holky, začínám mít nějaký takový zvláštní pocit, doposud nepoznaný, že - teď než pojedeme na ty hory, nějak se o tom pořád bavíme ( v duchu, jak se řeknou hory, vyskočí mi ONA ) tak nějak mě to začíná nechávat chladnou. Myslím, že by mi ani nenaskočila husí kůže, kdybychom se teď potkaly. Asi opravdu je nejlepší ten svůj strach z ní, vyléčit přímým útokem.

Já když jsem se rozvedla,tak jsem přestala chodit - jen tak do města....se podívat po obchodech.Najednou jsem měla strach, že milenku potkám,jak se zachovám...Z toho jsem měla strašný strach...
Ale asi po dvou letech-jsem byla nakupovat v supermarketu-a poblíž stála nějaká ženská-taková neforemná-tak říkám mamce-tak přesně tak ze zadu vypadá ONA...
A najednou se ONA otočila - chvíli na mě čuměla -a pak mě pozdravila se slovy- no,zdála ses mi nějak povědomá...
Jelikož nešly pokladny-měla jsem čas si ji prohlédnout...A najednou jsem ji viděla jako obyčejnou, tuctovou ženskou, neupravenou......Najednou jsem v ní už neviděla sokyni...Spíš mně jí bylo líto....Říkala jsem si,že holka neví,do čeho s mým BM jde....Ono - mezi náma-dnes už vím,že není o co stát....
Sice mně to trvalo dlouho,než jsem na to přišla-ale dnes už to vím...
A nestalo se nic...Já jsem  v pokldu dostála tu svou frontu,zaplatila- a zjistila jsem,že jsem se takovou dobu strachovala naprosto zbytečně....

Lavai, já taky.A čím víc si vážím sama sebe, tím víc  se divím, že mě napadlo srovnávat se s milenkou fyzicky. Jsem obyčejná, ale ona taky.

Regina napsal(a):

Lavai, já taky.A čím víc si vážím sama sebe, tím víc  se divím, že mě napadlo srovnávat se s milenkou fyzicky. Jsem obyčejná, ale ona taky.

No svatá pravda Regi...
Já jsem si taky pořád říkala - že je nějaká -lepší,hezčí..
A to teda není...
Teď si říkám -tak hochu,tu ti teda přeju..
Naprosto obyčejná - taková horena-nechci urážet, obyčejná, tuctová, prsatá.....
Sice jí dal přede mnou přednost,ale má co chtěl...A řekla bych,že není o co stát.
Ale to už jde mimo mě...
Viděla jsem v ní konkurenci, osobnost...
A ono nic...Normální ženská...A tehdy v tom obchodě, jsem vypadala -ač mám o 9 roků víc- líp jak ona...A to mi zvedlo sebevědomí.....
On je taková - nevím,hledám slova....jednodušší..
Když jsem s ní mluvila -kdysi - tak mi říkala - taky mám střední školu, jaiko ty...
Tak mi došlo, že se mi chce v něčím vyrovnat....
ale to už fakt neřeším...Jsou mi ukradení oba..
Měla jsem dojem,že je jediný na světě, jediný, s kým budu šťastná..
A zjistila jsem,že dokážu být spokojená i sama.....Najednou jsem prohlídla.. :kapitulation::kapitulation::kapitulation:

Lavai a Regino tak to máte štěstí, že ti vaši měli obyčejné milenky, já mám opačný problém bývalá přítelova milenka je naopak moc krásná, není to jen můj názor, ale i těch co ji znají, má i šikovného manžela, hodného, 2 děti mají spolu...ale krása snad není vše...zatím jsem ji nepotkala, ale může to přijít a pak tedy nevím, ale přežiju to... :reta:

I kdybych ji někdy potkala tak ji nepoznám.................vůbec ji totiž neznám, nevím jak vypadá

Myslím, že to naozaj nie je v prvom rade o kráse... keďže neverníci sú neverní aj naozajstným krásaviciam... Skôr je to o tom, že človek chce mať všetko, a to podľa možností všetko naraz... nerád sa zmieruje s tým, že to skrátka nie je možné. Milenka je väčšinou skrátka iná ako manželka(ale zažila som výnimku, balil ma ženáč, a jeho známi mi prezradili, že som mladšia a orkúhlejšia kópia jeho ženy, ktorá po deťoch paradoxne nepribrala, ale schudla - a jemu chýbali oblinky... :rodna: ). Kuriózne, ale pomohlo mi to nespandúť do prúseru. Nechcela som byť len niečou kópiou... :dumbom:

Milenky většinou nebývají ani hezčí ani chytřejší než my. Jsou jenom nové, neokoukané, neprozkoumané :gloria:, umí naslouchat. Všechno je s nimi prostě nové. Já to úplně chápu. Já když se teď tak dívám kolem sebe, tak se mi taky líbí různí pánové a většina z nich není v ničem zajímavější nebo lepší než BM. Nakonec mám i já pocit, že manželství je občas pěkná nuda.

Aevi,
a zapoměla jsi, že jsou hlavně tak vše chápající. A zpravidla taky nutně potřebují oporu.

Ahoj,

tak současná přítelkyně mého BM je mi typově podobná (myslím vzhledově). Nemyslím ale, že je to o vzhledu. Podle vyjádření známých jsem já kultivovanější, inteligentnější, ale .... vo tom to není. Já byla "brzda", "zubatá příšera" (chuděra má předkus, ten já nemám a proto jí tak říkám) nemá "problém" - v ničem.  Jinak je to v podstatě "hodná holka" - si myslím já. Chtěla jen "jiný způsob života" - a tak ho má.

Sofi1 napsal(a):

Aevi,
a zapoměla jsi, že jsou hlavně tak vše chápající. A zpravidla taky nutně potřebují oporu.

Přesně. Viděla jsem jeden mail, kde milenka psala: nikdy nechci být jako ona /jako já/, abych tě stíhala , dám ti všechnu volnost na světě..... bláááá hromada srač....k. Teď ho stíhá ona, protože se chlapec nějak nemá ke společnému žití.
Ale BM udělal posun, přivedl ji k našim přátelům /bylo tam asi 10 lidí/. Tak z toho mám divný pocit, holky mi hned volaly - prý se tam opila jak čuně a byla velmi přátelská k jejich manželům . To musely mít holky radost. :lol:. No jo, ale trochu mě to sebralo. Ale zvykám si.

Sofi1 napsal(a):

Aevi,
a zapoměla jsi, že jsou hlavně tak vše chápající. A zpravidla taky nutně potřebují oporu.

"Naša" vôbec oporu nepotrebovala, naopak, bola až nechutne podnikavá. To BP imponovalo... Fakt mám pocit, že každý hľadá opak toho, čo má doma :dumbom: - akurát ten môj potom "splakal nad výdělkem", keď ho podnikavo obrala, o čo sa dalo. ;)

No, co chtěl to má. Když ptáčka lapají, krásně mu zpívají a ona cvrlikala asi hodně. Jen mu to přej. Možná se z ní vyklube nový typ Grippenu a pak teprve pozná co je to stíhačka. U nás mi M zase sám hned ze startu řekl, že ona je chudák, ale že myslí na naše děti. No závěr - telefonické vyhrožování, že pošle na našeho syna policii za to, že ji poslal uražlivou sms a že co jsem za člověk, když neumím vychovávat své děti. Paradoxně její vlastní syn v patnácti od ní odešel  k otci a pro ní nemá hezké oslovení. Ale to jsou asi ty typy co rády zametají před cizím prahem.
To by mne zajímalo, jak se tvářil na "vystupování" milenky Tvůj BM. Dalo se čekat, že ho přitlačí a bude chtít "ven".

Sofi, největší sranda je, že ona dona zná teď jak milenky /z výletů na jachtu apod./, tak po tomto večírku i manželky. Pánové zřejmě hrají překvapené, jakou že to má BM novou paní. A všichni se pěkně znovu seznámí. No kromě BM jsou tam ještě dva takoví "dárečci" - a jejich ženy nic netuší. Je to pěkně zamotané. Jak já mám teď hloupě jednoduchý život. Nikdy jsem nemusela lhát a nemusím ani teď. Myslím, že milenka BM to taky nemá lehké, zamotaná do lží , hrát divadlo, no nevím, já bych to asi nezvládla. Ale já jí věřím: je to silná holky, jen, když si vzpomenu na to spodní prádýlko , co mi nechávala v autě - abych měla jasno. ...
Selimko, jak se máš ?

Ahoj, Aevi, povedala by som, že primerane okolnostiam. A ročnému obdobiu. Ujde. Dúfam, že ty sa máš od posledného stretnutia už len lepšie a lepšie... :storstark: Malo by to tak byť... Abu si si otvorila cestu k tomu lepšiemu, čo ťa ešte čaká. Pootoč hlavičku a pozeraj dopredu, nie dozadu... ;)

Teď nevím,jestli není škoda pro mě,že milenka-pořád vyřvávala,že to,co udělal mně,by jí NIKDY neudělal....Byla si jím tak strašně jistá..
A u tebe měl volnost,to u mě, to bude poslouchat jak hodinky.....Bude mít život nalajnovaný....
A tvrdila to i před BM..
Jo - a chlapeček se zalekl...
Ale je to škoda....Je hloupá.
Pokud ho tak strašně moc chtěla,měla držet hubu a krok...
A ultimáta mu dát až později....ale na něj by stejně neplatily..
Ale to ne...byla si sebou fakt 100% jistá.Jenže fakt škoda pro mě,protože i když jsme rozvedení,pořád tady BM mám...
Jo, strach...to je to správné slovo...Asi se jí vzdát nechce,ale poslouchat taky ne...
Tvrdil,že si 40 let dělal co chce /letos mu bude 44/ a nehodlá na tom nic měnit..
Takže prérijní růže doplánovala...:grater::grater::grater::grater:

Už jsem psala, milenka mého muže, nebo lépe podle současného stavu bývalá milenka mého muže byla ve všech směrech horší než já, jak se nedávno vyjádřil můj muž, byla mojí karikaturou. No a co z toho mám?

Babinetky moje - pročítám si tu jak jste zvládali nebo nezvládali setkání s milenkama. Já bych od vás opět potřebovala poradit. Dneska můj odjel na akci a vzal sebou svou kamarádku - s něčím mu totiž pomáhá - na tu akci jsem měla jet i já, bylo to dohodnuto už dlouho. Ale včera mi můj oznámil, že s ním nemůžu jet, protože si to ona nepřeje. Když jsem se zeptala proč si to nepřeje, tak  mi odpověděl, že se jí jejich známý smějou že vypadáme jak švédská trojka a další kecy, kecy, a ještě mu řekla, že když teda pojedu já, tak ona ne. Ale já dobře vím, že on od ní pomoc potřeboval, takhle narychlo nemohl sehnat nikoho jiného. Vím, že kdybych si prosadila svou a jela mermomocí tak by to byl pro mého průšvih, a protože v sobě živým poslední dobou jen hodného vlka - obšírnějí píši jinde - tak jsem se rozhodla zůstat doma. Jde mi ale o to, že začínám mít pocit, že se ona vehementně tlačí na moje místo. Už asi nechce být ta druhá. Co mám dělat. Jít za ní v pondělí a :dumbom: nebo čekat co se z toho vyvine. Nebo se jí zeptat na důvody, proč tohle dělá, co vlastně mezi nimi je - můj sice tvrdí, že jsou jenom kamarádi, ale kamarád taky rád, že. Nevím a bojím se udělat zase nějakou blbost, o kterých jsem psala minule. Mám si s ní promluvit v klidu a možná se tak konečně dopátrat pravdy jestli jde o kamarádství, nebo o sex, nebo o lásku mezi nimi? Jsem zase v troubě.

Ahoj Kimi, hodím Ti sem pár otázek, třeba Ti pomohou:

Máš rozmyšleno, co uděláš,  pokud se dozvíš "pravdu" o tom co je mezi nimi?
Jak získáš jistotu, že Ti ona říká pravdu až za ní dojdeš?
A co kdyby Ti i řekla podle pravdy, že jsou kamarádi ale den nato by to třeba už bylo jinak?
Proč řešíš co je mezi nima a neřešíš co je mezi Tebou a Tvým mužem?
Neznamená živit hodného vlka v Tvém podání tak trochu neznat svojí cenu?

Mě se tedy nelíbí, co si Tvůj muž dovolí k Tobě ať už milenku má či nemá. Nevzít Tě na dlouho předem domluvenou akci jen kvůli rozmaru kohosi (z Tvého příspěvku to vypadá, jako by Tě manžel před tou kamarádkou vůbec nehájil, jakoby tedy souhlasil beze zbytku s jejím názorem že na akci jet nemáš. I kdyby byla jen jeho kámoška, dovoluje si dost a manžel Tě nebrání.

Pokud Tvůj muž s ní má poměr, rozhodně mu však ještě na Tobě (nebo na zázemí co má s Tebou) záleží, když ten poměr před Tebou skrývá.

Mě opravdu psycholog radil neřešit vztah mého muže a jeho milenky, ale řešit vztah mezi mým mužem a mnou. Máš právo, aby s Tebou jednal hezky a ne jako s kusem hadru i když by náhodou tu milenku měl.

Kimi, nechoď za ní, já mám taky různá nutkání a potom si několikrát za sebou řeknu, že jestli je doma problém, tak (v tvém případě kamarádka) to je pro mě cizí osoba a s tou si nemám co říct. Poslední dobou jsem vnitřně dost rozhárenej, mám pochyby. Já se ale s ničím nikomu nesvěřuji, je to takový Mein Kampf (můj boj). Můj kamarád mi před několika měsíci, v úplně jiné záležitosti než partnerských vztazích řekl, věnuj se taky trochu tomu člověku, co tě má nejraději, takže poslední dobou se sobě věnuji víc. Nehledě na to, že v případě nějakého krachu, si budeš muset zase pomoci sáma. ;)

Přesně jak píše Pelikán.

Manžel si Tě nemůže vážit, pokud si nevážíš sama sebe, pokud neznáš svojí cenu. Takže budeš muset začít u sebe

Nejde o to např. jet na akci za každou cenu, ale jasně a klidně vyjádřit názor, že Ti vadí, jak na Tebe manžel nebere ohledy.

Tak ten můj má taky neskutečnou drzost,ale tohle by si myslím nikdy nedovolil..i když kdo ví...V každém případě je ta jeho kamarádka pěkná megera a divím se,že se tě Kimi nezastane,ale skáče,jak ona píská.Ale dej na holky,dokážou člověka uklidnit,člověk to pak vidí jinýma očima...

milá Kimi, ten můj tohle dělal taky, taky dával přednost přátelům před mnou a klidně mi řekl, podobně jako tobě, že nemám jezdit, že radeji on nepojede nikam a podobné bludy, nebylo to samozřejmě kvuli přátelům ale kvuli milence, která rozhodoval o tom co budu já dělat ona chtěla na dovolenou tak prostě jeli, já jsem zatím dělala ve firme která byla moje a živila nás oba/ takže jsem milence platila hotely, dovolené, oblečky a parfémy/. Chod firmy obnáší dost těžkou fyzickou práci, dřela jsem se, aby oni mohli dvakrát ročně na dovolenou. Když jsem řekla jedu taky/ z falešné ohleduplnosti mi totiž říkal, že jede s kamarádama, nebylo to z úcty ke mně, ale proto že potřebovali abych mu dala dost penez na jejich dovču a kdybych veděla jak to je, tak bych se přeci neoklepala dostatečně/. Máš právo vědět jak to je, ale můj ex byl takový hrdina, že to zatloukal dokud jsem si nenašla důkazy sama. Byl naštestí tak hloupy, že nechal svuj rozbitý telefon doma, byli v něm uložené sms i její nahaté fotky/mimochodem nechtěla bych mít takové tělo ani ve svých 36 letech/. Nedošlo mu inteligentovi, že tyhle telefony už neukládají na simku, ale i do přístroje. Jakkoli se někomu nelíbí lezení do telefonu po dvou letech co jsem tušila tak to je jsem měla nárok se přesvedčit a vykopat ho, dneska žijí za svoje. On má sice nárok na svoje nedotknutelné soukromí / ačkoli 13 let ženatý/ jenže jeho právo na svbodu končí tam kde moje začíná a já nejsem povinnována nikomu dělat oslíčka otřes se. Kdyby byl takový hrdina jak dělal, když to prasklo, mohl mi to říct a postavit se na vlastní nohy. Odešel/byl odejit/ a nechal tu po sobě spoušt a dluhy, ale já jsem mu dneska neskonale vděčná, protože kdyby neodešel nezažila bych už nikdy to co teď  zažívám, jsem zase zamilovaná a štastná a  hlavně nikdo!!! mě nevyužívá. Fakt mám právo neživit milenku, které jdou pracky dozadu /nemá víc než základní vzdělán a ve svých 23 letech ještě nepracovala/a tak se povesila na o 20 let staršího taťuldu ,který pocit ujíždějícího vlaku vyřešil tak že se zblbnul do dvacítky:)))) ta se musela divit, když zjistila, že ten barák a auta a firma nejsou jeho. Doufám si to užívaj;) mě by teda chlap o dvacet let starší moc nebral. Moc milence děkuju nebejt jí tak mě ten steretyp asi zabil. Taky jsem se litovala když jsem ho vyhodila a dokonce  se na to dítě /milenku / zlobila, trvalo mi skoro rok než mi došlo že ten hajzl není ona, ale on. Tak jsem mu zbalila ponožky a pere mu je ona, uff, kdo by řekl že se tomu jednou tak upřímně zasměju. No není to pech? Místo užívání si mládí s mladýma lidma má doma tátu s alimentama, jak se jí asi bude líbit za deset let, ježiši a nebo za dvacet? Holky všechno zlý je pro  něco dobrý, nezoufejte, pokud vám chlap, co ho veme poslední míza uteče, je to pro vaše dobro, kvalitní člověk tohle nedělá a zbavit se nekvalitního se vyplatí. Chvilku to teda trvalo než mi to došlo, ale je to jako nadechnutí se čerstvého vzduchu, když vám nejednou dojde, že to není žáááádná tragedie/ to že jste ho poslala k jiné/, ale že to je začátek, kde vás možná čeká zamilování a štestí, taky sem si nemyslela že se budu umět zamilovat jako puberťák a ono joooo:) a ten čas kdy jsem byla 3/4 roku sama byl nakonec opravdu odpočinek a naučila jsem se mít ráda víc sebe a užívat si volno.

xxxx: :supr: :godlike: :supr:

Chlapi jsou děsní hajzli....a my jim slepě důvěřujeme a pak se trápíme,když procitneme a zjistíme,co jsou vlastně zač.

Ppavlo, chlapi NEJSOU hajzli, jen jsi kápla na toho nepravého.
Je spousta fajn mužů.
Tebe bolí prožitá zkušenost , a protože s tím nejsi ještě smířená, tak hodíš všechny do jednoho  pytle. Mluví z tebe velká hořkost.

PPavlaa napsal(a):

Chlapi jsou děsní hajzli....a my jim slepě důvěřujeme a pak se trápíme,když procitneme a zjistíme,co jsou vlastně zač.

Pavlo - mám s tím mým stejnou zkušenost jako ty a přesto si nemyslím, že jsou všichni hajzli. Mluví s tebe jenom zloba a bolest. Moc jsem o všem přemýšlela a souhlasím s Pelikánem. Muž si tě nemůže vážit, když si ty nevážíš sebe sama. Vím že se to lehce řekne než udělá, ale tu sílu mi ženský v sobě máme jenom jsme dopustili, aby jí ty chlapi tak nějak zadupali kamsi hodně dospod. Já to svoje sebevědomí už zřejmě držím za ruku a začínám ho pomalu vracet na místo kam patří. A věřím, že až se mi to povede, tak budu zase šťastná. To samé přeju i tobě.

Ppavloo a Kimi, funguje to- myslím návrat sebevědomí, nebo spíš vědomí vlastní hodnoty. Nejsme tu proto, abychom sloužily a obětovaly se. To nikdo neocení, pokud nejsme placené služebné.  Děláme svým mužům maminky, obsakujeme, masírujeme, foukáme bebí, poskytujeme vrbu...a pak se naše identita, naše osobnost ROZPLYNE. Přestaneme být zajímavé, protože jsme čitelné a předvídatelné = NUDNÉ.  Víte samy, jaká je to nuda, když víte, jak na co váš partner  zareagje, že jste předem otrávené, když víte, co to dá za práci požádat partnera o utáhnutí kohoutku nebo vymalování kuchyně,víte, co bude následovat po večerním koukání na TV, víte,  co dělá v pondělí, v úterý, ve středu.....ROZBIJTE to! Zničte stereotypy! Vyjděte ze své zatuchlé ulity a koukejte to roztočit! Stačí pomalu, nebo se z přívalu endorfínů zalknete .
Stačí změnit účes, přestavět skříně a vyházet z nich všechno, co už je staré nebo malé nebo nepotřebné, zkuste oprášit řidičák, zajezděte si na koni, zajděte na solárko nebo do fitka, opusťte debatní kroužek, kde stejně nic nového nedovíte, zapište se do kursu karate nebo tai-či....Hlavně neseďte doma aneroňte nad sebou slzy, protože i vy jste připspěly svojí pasivitou nebo pohodlností nebo čímještě k současné situaci.
Nemusíte si dávat vinu, chyba je vždycky na obou stranách, stejně jako že ve vztahu jsou na problémy dva a na jejich řešení zase dva a jeden to za oba NEMUŽE utáhnout.

Zkuste kouknout na svět dětskýma očima a dělejte to, co vás zaujme- ono se dá pár týdnů vydržet na rohlíkách, nebo naopak- vemte své děti, pokud jsou malé, třeba do pizzerie, zajděte do galerie nebo zavolejte dávné spolužačce, se kterou jste si měly pořád o čem povídat. A hlavně VEN, VEN VEN! Ven z bytu a z dusivé atmosféry, ven ze vztahu, který vám ubližuje- a koukejte na to svrchu, jakobyste koukaly na inscenaci v televizi. Pak vám leccos dojde. Nadhled nad svým životem získáte tím, že nebude skuhrat, lkát a obviňovat.

Regi, :supr: nádherné

Mě dneska naše hlavní šéfová řekla, že jsem úplně jiná, že by mě ani nepoznala, říkala to vesele, tak snad se mi taky něco povedlo se sebou udělat. Jsem zvědavá, kdy se přidají nějací chlapi. :reta: A až si koupím novej strop do ložnice, to teprve bude....... :lyssna:

Regi dík za ta slova.............

Regi krásně a pravdivě si to napsala...já jsem byla taky ten poskok...přinesla, udělala...teď když mně požádá tak občas řeknu, mně se nechce, však taky máš nožičky tak si to dones...a jeho reakce? víc se snaží... dokonce teď asi po 2 letech umyl nádobí, což mně dostal...a hlavně myslet na sebe... zajít si zaplavat, do kina, s kámoškou na kafe a hned budete pro svou polovičku zajímavější...

Pro mě byla největší satisfakce, že řekl: Promiň, zvoral jsem to . Že po x letech dokáže přiznat, že je neomylný. Když jsem to slyšela poprvé,  málem jsem spadla ze židle. A že občas dobrovolně jde se mnou do divadla nebo na ples.

Regi,
taky jsem nedávno padala ze židle. Na věty typu : máámo, víš jak Tě mám rád" si už začínám zvykat. Dřív jsem je neslýchala, ale pád ze židle z šoku nastal minulý týden, kdy mi vážně oznámil, že máme tolik společného a tak stejné myšlení, že to co řeknu, že chtěl často zrovna říct. Jestli jsem si toho prý taky všimla. Zůstala jsem stát jak opařená. Bylo to pro mne víc než kdyby mi vyznával lásku a šeptal, že jsem jediná. Jo, jak se to mění. Ještě před rokem a půl jsem byla "cizí, nic společného, nemáme si co říct, potřebuje dýchat a ke mně už dávno nic necítí".:)

Regi,
napsal mi temer to samy: vim,ze jsem to posr.l,...zachoval jsem se jako hajzl a mas pravo me za to kopnout kamsi..ale udelam vse abych to napravil pokud mi das sanci...A je fakt,ze to udelal :-) Na tema milenky jen pronesl,ze jsem zase mela pravdu,ze se nejspis chtela dobre usadit...Nevim,jestli to tak bylo  a nejsem jeste tak silna,abych ustala i jen vysloveni jeji funkce ci jmena,ale bude lip,vim...Ted mam spoustu jinych problemu a jsem rada,ze mi je v tom oporou i kdyz se trochu bojim aby ho nase rodicovske problemy zase nezavanuly do nejake bezstarostne naruce ...:-(

Žabko, funkce? Živočicháře?

joooo, tydle funkcionářky........ to je sorta

Regi, Sofi, Žabko, taky jsem měla přesně stejný pocit, když mi sám od sebe minulý týden řekl, že lituje, že mi tak ublížil, že se mi omlouvá za všechno špatné, co mi kdy udělal.

Holky, mám problém, se kterým si nevím rady. Každý den, opravdu každý den a většinou ne jednou si na ten fakt nevěry vzpomenu a hned taky si vzpomenu na tu jeho bývalou milenku. Nemyslím na ni zle, jen furt rozebírám proč a nač a jak. Snažím se tyhle myšlenky odehnat, ale fakt se nedaří. Štve mě to, protože se tím už nechci zabývat, už na ní nechci myslet. Věřím tomu, že myšlenka má svou sílu, energii a kdo s čím zachází tím také schází.Jak to mám safra v sobě uzavřít? Manžel už to dávno neřeší a předpokládám že ani ona už ne. Jen já. Psycholog mi řekl, že když to na mě přijde, mám si vědomě říct: tak na tohle teď myslet nebudu. Dobrá. Ale proč si pořád na to vzpomínám?

Vanilko, mám to taky. mám dny, kdy se mi daří na to nemyslet moc - ne vůbec - tak daleko jsem ještě nedošla. a pak mám dny, kdy to nejsem schopná zvládnout a poručit si a mám jí v hlavě a přemejšlim o blbostech - pořád dokola a nedokážu ten kruh překročit. ale jde to tak nějak paralelně - bokem - ostatního dění. vztah funguje na 120%, cítím se šťastná, všechno si umim vysvětlit, probrat, mám to uzavřený. ta bolest už není nijak intenzivní, nebulim, ale z hlavy jí a jejich vztah (po 3/4 roce :(:(:( ) ještě z hlavy vygumovat nedokážu. asi to chce děvče čas, leze mi to na nervy, ale není asi nebe bez mráčku. jinak by všechno bylo asi až moc ideální a možná bysme na to neměli zapomenout.....ale ráda bych. ale máš pravdu - štve mě to a vim, že to je zas jen a jen na mě to zvládnout, takže holt čekám, až mi to půjde a snažim se. ale neni to nijak dramatický - někdy horší někdy lepší....asi čas čas čas.

PS. jo a já žádný promiň nebo tak něco nikdy neslyšela. ani že ho to mrzí, nic. on jedná. ale neřekne. škoda, ráda bych. ale nelpim na tom, jelikož ho znám.

Já jsem byla tou omluvou překvapená, taky jsem to nečekala.

A k těm vzpomínkám - já to mám taky bokem ostatního dění, nikdo to na mě nepozná, já taky bolest při tom necítím, netrápím se při tom, jinak jsem šťastná, zase - přesně jak Ty. Jsem ráda, že v tom nejsem sama a snad opravdu to chce jen čas.

Regina napsal(a):

Ppavlo, chlapi NEJSOU hajzli, jen jsi kápla na toho nepravého.
Je spousta fajn mužů.
Tebe bolí prožitá zkušenost , a protože s tím nejsi ještě smířená, tak hodíš všechny do jednoho  pytle. Mluví z tebe velká hořkost.

Bohužel už druhá zkušenost,ten první mi udělal to samé a ne jednou..pak je nemám házet do jednoho pytle...a víš co vidím každý den v práci? Možná ze mě mluví hořkost,ale jací jsou chlapi vidím bohužel dnes a denně...když přijíždí na rehabky...morálka zapadá se sluncem a těch opravdu slušných,co tam nejedou s tím,jak si užijí,je opravdu,opravdu málo..

PPavlo a s kým si teda užívají když jsou holky svaté? Že by kluci s klukama ??

Neříkám,že jsou svaté...ale fakt je,že co vidím,tak na ty jejich balící řečičky zaberou většinou mladý holčiny co jsou ještě na učňáku a jsou tam na brigošce...to pak člověk na noční jen nechápavě kouká,jak tam ta chlapy berou hákem a střídají jako ponožky.Že jim potom přijede na víkend manželka,nebo i děti a z nich se stanou vzorní manželé a otcové rodin nemusím podotýkat..to zas pak koukají chudinky brigádnice naivní,protože ti jim před ženou skoro neřeknou ani dobrý den...ale jen je žena fuč,už zkouší,kde by se tak mohli chytit..a na ty jejich řeči,jak si tam v noci po pár pivech stoupnou a vykládají mi,jak je manželka nechápe,jak jim nerozumí,že jsou spolu vlastně jen kvůli dětem,jak jsou v manželství nešťastní a vlastně už nežijí spolu,ale jen vedle sebe,tak na to už jsem úplně alergická..protože s menšíma obměnama tohle říkají všichni..člověk by řekl,že jsme my ženský všechny děsný satorie...až si vylijí srdíčko,samozřejmě přijde návrh na vínko u něj na pokoji,nebo pozvání na chatu,kterou si tam někde půjčil od kamaráda...

Holky,až některá potkáte fakt fajn chlapa,dejte mi vědět,chtěla bych si na něj aspoň sáhnout..:)

Zrovna dneskajsem jednoho viděla. Měl krásný oblek, milý úsměv prostě :supr:.
A byl vycpanej ve vitríně. :lol::lol::lol:
Ted vážně, snad všichni nejsou tak hrozní, všichni do jednoho pytle snad ne. :jojo:

PPavlo

až nějakej takovej bude, tak ti o něm žádná neřekne ... :-)

Proč neřekne,chci si jen sáhnout na OPRAVDOVÝHO CHLAPA...;)

Míšo,já bych brala i toho vycpanýho,když na mě bude hodnej :lol:.Ale spíš uvažuju,že si už vážně pořídím toho psa...

PPavlaa napsal(a):

Míšo,já bych brala i toho vycpanýho,když na mě bude hodnej :lol:.Ale spíš uvažuju,že si už vážně pořídím toho psa...

..žiš, ty ho eště nemáš ??? :o:o:o

Nemám,taková já jsem :) a čím dál víc mě to štve..

Vanilka69 napsal(a):

Regi, Sofi, Žabko, taky jsem měla přesně stejný pocit, když mi sám od sebe minulý týden řekl, že lituje, že mi tak ublížil, že se mi omlouvá za všechno špatné, co mi kdy udělal.

Holky, mám problém, se kterým si nevím rady. Každý den, opravdu každý den a většinou ne jednou si na ten fakt nevěry vzpomenu a hned taky si vzpomenu na tu jeho bývalou milenku. Nemyslím na ni zle, jen furt rozebírám proč a nač a jak. Snažím se tyhle myšlenky odehnat, ale fakt se nedaří. Štve mě to, protože se tím už nechci zabývat, už na ní nechci myslet. Věřím tomu, že myšlenka má svou sílu, energii a kdo s čím zachází tím také schází.Jak to mám safra v sobě uzavřít? Manžel už to dávno neřeší a předpokládám že ani ona už ne. Jen já. Psycholog mi řekl, že když to na mě přijde, mám si vědomě říct: tak na tohle teď myslet nebudu. Dobrá. Ale proč si pořád na to vzpomínám?

Vani, z jednoduchýho důvodu. Protože Ti to strašně ublížilo :pussa:
To, co bylo pro manžela a milenku láskyplným žertem, Tebe sťalo do kolen.
Mojí známé pomáhala Scarlett O´Hara ze Severu proti jihu: Teď na to nebudu myslet, budu na to myslet až zítra. Tímhle heslem řešila všechny problémy v rodině - a že jich nebylo málo.
Vůbec se neotáčej do minulosti - to, co se stalo, už nelze změnit. Můžeš ovšem změnit sama sebe tak, aby Ti Tvůj problém přestal ubližovat. Najdi si COKOLIV. COKOLIV, co Tě odvede neustále přemýšlet nad manželem a nad tím, co v minulosti bylo. Ruční práce, cvičení, výlety, sport, kamarádky ... Podle mě by to měla být činnost, která nesouvisí s manželem, manželstvím, péčí o domácnost a rodinu a kterou sis až dosud nedovolila vyhledat :pussa:

PPavlaa napsal(a):

Nemám,taková já jsem :) a čím dál víc mě to štve..

Ze své vlastní zkušenosti jsem usoudila, že němá tvář je daleko vděčnější, nežli chlap.
1. Za kus žvance je neskutečně vděčná
2. Když se courá po nocích, je mi úplně jedno, kde a s kým - hlavně že beze šrámů z nočních rvaček dorazí.
3. Neopíjí se, nekrká, neprdí a nesmrdí.
4. Nepohazuje smradlavé ponožky po bytě. Zvířata  ponožky nepotřebují.
5. Nevyžaduje žehlení košil. Jak známo, zvířata nepotřebují ani košile.
6. K naprosté spokojenosti němé tváři stačí denní dávka granulí a konzerva. Sežerou, to co je jim předloženo a nemají nemístné požadavky na nadstandard. No... koukají, kde co mimo rámec stravy udloubnout, ale přesto...

Nežli jeden špatnej chlap, tak to deset zvířat navíc:)

Kiara napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Nemám,taková já jsem :) a čím dál víc mě to štve..

Ze své vlastní zkušenosti jsem usoudila, že němá tvář je daleko vděčnější, nežli chlap.
1. Za kus žvance je neskutečně vděčná
2. Když se courá po nocích, je mi úplně jedno, kde a s kým - hlavně že beze šrámů z nočních rvaček dorazí.
3. Neopíjí se, nekrká, neprdí a nesmrdí.
4. Nepohazuje smradlavé ponožky po bytě. Zvířata  ponožky nepotřebují.
5. Nevyžaduje žehlení košil. Jak známo, zvířata nepotřebují ani košile.
6. K naprosté spokojenosti němé tváři stačí denní dávka granulí a konzerva. Sežerou, to co je jim předloženo a nemají nemístné požadavky na nadstandard. No... koukají, kde co mimo rámec stravy udloubnout, ale přesto...

Nežli jeden špatnej chlap, tak to deset zvířat navíc:)

Skvělý,přesně takhle to vidím taky...a když se vrátím domů,bude nadšenej,že mě vidí,přijde se pomazlit a když budu mít depku,tak si mu můžu vylít srdíčko,vyslechne mě,nebude mi do toho kecat ani mě přerušovat...a ten pohled do těch oddanejch očí...

Sem na to přišla.Pořídím si pejsánka i miminko :)

Nechci ti kazit iluze, ale prdí :lol:

ffly napsal(a):

Nechci ti kazit iluze, ale prdí :lol:

Díky za upozornění:lol:

Můj pes taky prdí a smrdí, občas i tahá ponožky po domě, utíká za fenama a pak ho musím vyzvedávat z útulku a když už je doma, tak pořád něco chce : nejdřív štěká za dveřma, že chce ven, za chvilku zase že chce dovnitř, pak chce drbat, že by mě porazil. Občas ho okřikuju, že je horší než manžel :) Ale vydržel dýl, už ho mám 14 let, tak si říkám že má nárok na vrtochy   ;)

:D Prdí...a jak prdí! :usch: ... :D ale za to, jak mě celou poskáče a oblíže při návratu, kdykoli se vzdálím na víc než pět minut, za to to tý naší čubě i odpustím :) (To by se snad dalo v takovým případě odpustit i chlapovi, né? :)

Určitě, kdyby mě vždy obskákal a olízal když se vrátí, tak ho nosím na rukou :D

No i já mám psa, má sice 35kilo a bydlí venku v kotci, ale v poslední době je to taková moje vrba. A dokonce i se zájmem poslouchá co mu vykládám. Když na mě přišla depka tak jsem si už párkrát k němu vlezla a holky musím upřímně říct, že pozná, že je panička smutná a kouká se na mě těma svýma hnědýma kukadlama a olizuje obličej. No a je mi hned líp. Jinak prdí a smrdí řádně, bobek udělá taky pěkněj, ale tyhle bobky uklízím opravdu s láskou.:supr:

Regina napsal(a):

Pro mě byla největší satisfakce, že řekl: Promiň, zvoral jsem to . Že po x letech dokáže přiznat, že je neomylný. Když jsem to Islyšela poprvé,  málem jsem spadla ze židle. A že občas dobrovolně jde se mnou do divadla nebo na ples.

I já bých ještě dnes ráda slyšela od svýho takováhle slova. Zatím jsem mu pouze řekla aby o tom co se dnes mezi náma děje přemýšlel. Aby si on sám uvědomil co je pro něj v životě důležitější a aby si rozmyslel jak chce svůj život dál žít. A pokud se rozhodne pro ní, tak je to jeho volba . Pokud se rozhodne zůstat tak budu tady ráda. Nechávám vše plynout a netrápím se. Děvčata ale co když se stane, že i mě řekne po čase promiň zvoral jsem to a já už o to nebudu stát? Bude mi to úplně jedno. Fakt asi zase začínám blbnout. Co vy na to?

Kimi, to je klidně možné, že Ti to řekne až když Ti to bude jedno. Ale tady ani tak nejde o Tebe, ale o něj,  že to vůbec pochopí, co dělal špatně.

Když mi teď manžel vyznává lásku, omluvil se za minulé hříchy atd, tak to taky přišlo až poté, "když už mi to bylo jedno", tj. když se já stala na něm citově nezávislá, kdy mi to jeho chování samozřejmě udělalo radost a překvapilo mě, ale kdy jsem to já vůbec nevyžadovala a neočekávala, dostala jsem to jako bonus k rozhodnutí, že chci s ním nadále žít i když je to člověk chybující a ne princ na bílém koni, za kterého jsem ho leta považovala.

PPavlo, já mám ve svém okolí několik OPRAVDOVÝCH CHLAPŮ, jak to uděláme když si na ně chceš šáhnout? :D

PPavlaa napsal(a):

Regina napsal(a):

Ppavlo, chlapi NEJSOU hajzli, jen jsi kápla na toho nepravého.
Je spousta fajn mužů.
Tebe bolí prožitá zkušenost , a protože s tím nejsi ještě smířená, tak hodíš všechny do jednoho  pytle. Mluví z tebe velká hořkost.

Bohužel už druhá zkušenost,ten první mi udělal to samé a ne jednou..pak je nemám házet do jednoho pytle...a víš co vidím každý den v práci? Možná ze mě mluví hořkost,ale jací jsou chlapi vidím bohužel dnes a denně...když přijíždí na rehabky...morálka zapadá se sluncem a těch opravdu slušných,co tam nejedou s tím,jak si užijí,je opravdu,opravdu málo..

Ppavlii, ja si to priznám: Ja si tých hajzlov vyberám... Keď ma zavrieš do miesntosti, kde bude 100 mužov, neomylne si vyberiem najväčšieho hajzla a zamierim si to rovno k nemu... Pracujem už na tom, aby sa to zmenilo, ale je to tvrdá fuška a život je krátky... :/

ffly napsal(a):

Nechci ti kazit iluze, ale prdí :lol:

A moja aj smrdí :jojo: .. A chrápe ako máloktorý chlap :vissla: Ale je taká super, že jej to všetko rada odpustím... S chlapom som vydržala najdlhšie 9 rokov, so psom 12(kým mi neumrela)... a bez chlapa poldruha roka, ale bez psa len 2 mesiace :grater:  Som jasná :rock:

Vanilka69: PPavlo, já mám ve svém okolí několik OPRAVDOVÝCH CHLAPŮ, jak to uděláme když si na ně chceš šáhnout?
Aj ja xcééém, aj ja xcééém! :rock: Aspoň kuknúť, ovoňať, možno prstíkom sa dotknúť... Zistiť, aký je to živočíšny druh... :rodna:

Selima napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Regina napsal(a):

Ppavlo, chlapi NEJSOU hajzli, jen jsi kápla na toho nepravého.
Je spousta fajn mužů.
Tebe bolí prožitá zkušenost , a protože s tím nejsi ještě smířená, tak hodíš všechny do jednoho  pytle. Mluví z tebe velká hořkost.

Bohužel už druhá zkušenost,ten první mi udělal to samé a ne jednou..pak je nemám házet do jednoho pytle...a víš co vidím každý den v práci? Možná ze mě mluví hořkost,ale jací jsou chlapi vidím bohužel dnes a denně...když přijíždí na rehabky...morálka zapadá se sluncem a těch opravdu slušných,co tam nejedou s tím,jak si užijí,je opravdu,opravdu málo..

Ppavlii, ja si to priznám: Ja si tých hajzlov vyberám... Keď ma zavrieš do miesntosti, kde bude 100 mužov, neomylne si vyberiem najväčšieho hajzla a zamierim si to rovno k nemu... Pracujem už na tom, aby sa to zmenilo, ale je to tvrdá fuška a život je krátky... :/

Tak to jsme asi stejnej případ.A já k němu budu ještě navíc vzhlížet a věřit,že mám toho nej :dumbom:

Selima napsal(a):

Vanilka69: PPavlo, já mám ve svém okolí několik OPRAVDOVÝCH CHLAPŮ, jak to uděláme když si na ně chceš šáhnout?
Aj ja xcééém, aj ja xcééém! :rock: Aspoň kuknúť, ovoňať, možno prstíkom sa dotknúť... Zistiť, aký je to živočíšny druh... :rodna:

Tak to už jsme dvě :) se domluvíme a vydáme se na podrobný průzkum opradových chlapů,ráda bych si nějáký pořádný exemplář pořádně prohlédla,nastudovala,popřípadě odnesla i domů..:)

Vanilko,pozveš nás,ať  i my poznáme pořádné chlapy? A jak se vlastně takovej pozná?

Práveže ťažko, preverí sa to až skúsenosťami a spolužitím... :grater:

PPavlaa napsal(a):

Selima napsal(a):

Vanilka69: PPavlo, já mám ve svém okolí několik OPRAVDOVÝCH CHLAPŮ, jak to uděláme když si na ně chceš šáhnout?
Aj ja xcééém, aj ja xcééém! :rock: Aspoň kuknúť, ovoňať, možno prstíkom sa dotknúť... Zistiť, aký je to živočíšny druh... :rodna:

Tak to už jsme dvě :) se domluvíme a vydáme se na podrobný průzkum opradových chlapů,ráda bych si nějáký pořádný exemplář pořádně prohlédla,nastudovala,popřípadě odnesla i domů..:)

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

Vanilka69 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Selima napsal(a):

Vanilka69: PPavlo, já mám ve svém okolí několik OPRAVDOVÝCH CHLAPŮ, jak to uděláme když si na ně chceš šáhnout?
Aj ja xcééém, aj ja xcééém! :rock: Aspoň kuknúť, ovoňať, možno prstíkom sa dotknúť... Zistiť, aký je to živočíšny druh... :rodna:

Tak to už jsme dvě :) se domluvíme a vydáme se na podrobný průzkum opradových chlapů,ráda bych si nějáký pořádný exemplář pořádně prohlédla,nastudovala,popřípadě odnesla i domů..:)

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

A nějáký volný,nezadaný,s těmahle úžasnejma vlastnostma by nebyl :grater:

Jj......Vanilko....taky takový znám....jsou všechno, co píšeš a taky jsou chytřejší než já, a proto si pro jistotu vzali nějakou jinou babu  :lol:

Sakriš holky,nedeptejte mě,neberte mi iluze,že všichni OPRAVDOVÍ CHLAPI jsou už zadaní a že na mě už žádnej nezbyl :grater:

Pandorraa napsal(a):

Jj......Vanilko....taky takový znám....jsou všechno, co píšeš a taky jsou chytřejší než já, a proto si pro jistotu vzali nějakou jinou babu  :lol:

:supr::supr::supr::godlike::godlike::godlike::D:D:D

PPavlaa napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

A nějáký volný,nezadaný,s těmahle úžasnejma vlastnostma by nebyl :grater:

No já jednoho dokonalýho opravdovýho muže znám a je zrovna volnej...
ale stojí se na něj fronta
a on?
...hledá tu jedinou, dokonalou ženu.

Tak aby se dočkal:) nebo na ni bude čekat věčně :)

poletucha napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

A nějáký volný,nezadaný,s těmahle úžasnejma vlastnostma by nebyl :grater:

No já jednoho dokonalýho opravdovýho muže znám a je zrovna volnej...
ale stojí se na něj fronta
a on?
...hledá tu jedinou, dokonalou ženu.

...Nezoznámiš nás? ;)

Pandorraa napsal(a):

Jj......Vanilko....taky takový znám....jsou všechno, co píšeš a taky jsou chytřejší než já, a proto si pro jistotu vzali nějakou jinou babu  :lol:

:lol::lol::lol::supr:

poletucha napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

A nějáký volný,nezadaný,s těmahle úžasnejma vlastnostma by nebyl :grater:

No já jednoho dokonalýho opravdovýho muže znám a je zrovna volnej...
ale stojí se na něj fronta
a on?
...hledá tu jedinou, dokonalou ženu.

no jo mám to těžký :lol::lol::kapitulation::kapitulation:

PPavlaa napsal(a):

Tak aby se dočkal:) nebo na ni bude čekat věčně :)

:vissla: stejně tak jako ty pokud, budeš čekat na opravdového muže ...

Selima napsal(a):

...Nezoznámiš nás? ;)

:)
myšičko, maximálně tě můžu zapsat do pořadníku a držet ti palce. Si počkáš. :(

vašek napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Tak aby se dočkal:) nebo na ni bude čekat věčně :)

:vissla: stejně tak jako ty pokud, budeš čekat na opravdového muže ...

Jinýho už Vašíku ani nechci :) další šlápnutí vedle a je to v háji ;)

poletucha napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

A nějáký volný,nezadaný,s těmahle úžasnejma vlastnostma by nebyl :grater:

No já jednoho dokonalýho opravdovýho muže znám a je zrovna volnej...
ale stojí se na něj fronta
a on?
...hledá tu jedinou, dokonalou ženu.

takže nejdřív musí vyzkoušet všechny ostatní, než přijde na tu pravou chachááá

heko,souhlasím s tebou,taky na mě ten "dokonalý muž" dělá takový dojem :jojo:

No, musela jsem si přečíst hodně dozadu, abych pochopila, že píšete o chlapech a ne o ufonech. Ráda bych Vanilko taky do pořadníku, :supermario: a až si na něco takovýho vystojím tu frontu, zavřu to pak pod skleněnej poklop, :P dám na barák nápis muzeum a budu u pokladny vybírat. Myslím, že by sousedky, chodily denně.

Já jsem teda "šlápla vedle" jenom jednou, a asi ty pozitiva pořád převažují ty negativa, on byl BM vedle mě vlastně chudák, protože vyrovnat se superženě, to pro něj musel být každodenní nápor. Mám dvě dospělý děti, který se ke mě chovají dobře, barák mi snad taky zatím na hlavu nespadne, mám práci, kterou dělám ráda a vůbec..... :reta: mám vás a spoustu skvělých lidí kolem sebe a co víc by mohl člověk chtít. :pussa: :hjarta:

Tetamáma napsal(a):

No, musela jsem si přečíst hodně dozadu, abych pochopila, že píšete o chlapech a ne o ufonech. Ráda bych Vanilko taky do pořadníku, :supermario: a až si na něco takovýho vystojím tu frontu, zavřu to pak pod skleněnej poklop, :P dám na barák nápis muzeum a budu u pokladny vybírat. Myslím, že by sousedky, chodily denně.

Já jsem teda "šlápla vedle" jenom jednou, a asi ty pozitiva pořád převažují ty negativa, on byl BM vedle mě vlastně chudák, protože vyrovnat se superženě, to pro něj musel být každodenní nápor. Mám dvě dospělý děti, který se ke mě chovají dobře, barák mi snad taky zatím na hlavu nespadne, mám práci, kterou dělám ráda a vůbec..... :reta: mám vás a spoustu skvělých lidí kolem sebe a co víc by mohl člověk chtít. :pussa: :hjarta:

Sbírám odvahu udělat radikální řez i po druhém šlápnutí vedle.Odstřihnout,utéct,prostě pryč od něj!!!!!!!!!!!!!!!

PPavlo, já vím, ale já jsem si to všechno zkazila sama, dneska to vím, BM potřeboval někoho ochraňovat, proto je jeho nynější manželka a bývalá milenka stejněho ražení, jsou to děvčice nanicovatá, ale na pohled velice provokativní, vyzývavá, v podstatě vypadají jako šlapky. Nic neumí, nic nedělají. Já kráva jsem se  23 let dřela. Musím říct, že chování BM ke mě se taky naprosto změnilo, nosí mi tašku a otevírá dveře, jezdí ke mě na barák pracovat. Chraň Pámbu, nedovolím si předjímat, že to tak bude napořád. :reta:  Já zkusím začít u sebe, pokusím se být normální ženská, nebudu ze sebe dělat ukrajinského dělníka. :co: Že chlapa najdu, o to já se nebojím, ale já to musím ustát........

heko10 napsal(a):

poletucha napsal(a):

No já jednoho dokonalýho opravdovýho muže znám a je zrovna volnej...
ale stojí se na něj fronta
a on?
...hledá tu jedinou, dokonalou ženu.

takže nejdřív musí vyzkoušet všechny ostatní, než přijde na tu pravou chachááá

ba ne, on je zdrženlivý, je schopen říct NE na to co se nabízí a tím taky přivádí ženy k šílenství.
přitom má ženy rád, umí lovit, oceňuje inteligenci a humor,
ale kdybyste viděli ten smutek v jeho očích, když se ženy kolem něj chovají jak slepice...

oceňuji jeho noblesu, přirozenost, laskavost i charakter, i když mám opravdu supr muže vedle sebe.

Jenže ono je asi jiný,jestli chlap zblbne,klopýtne s jednou babou a pak si to uvědomí,nebo prostě jde za ní.Já mám dnes pocit,že zřejmě ta o které vím,nebyla první,prostě to bral asi jako sport.Co oči nevidí,srdce nebolí a tak se mu to dařilo tajit,s touhle to bylo na dýl,asi byl i zamilovanej,nevím.Vím jen,že pokud to dělal dřív,bude to dělat dál a já to fakt nemám zapotřebí.Pozdní lítost na mě nikdy neplatila,mám ho ráda,ale než být s ním a vědět,že je to pořád stejný,pořád dál..prostě to nejde.Aspoň už nebude muset žádnou ujišťovat,jako v té sms co ji psal a já ji našla,že nevím,že se schází,ale jsem úplně hysterická.Taky ji ujišťoval,že o něj vůbec nejde,že jsem bečela,aby mě neopouštěl,což byla sprostá lež:Hysterická jsem možná byla,ale v tom smyslu,že jsem po něm házela jeho věci,ať se sebere a vypadne:dělal ze mě před ní úplnou krávu,je to lhář a svým lžím snad sám i věří,honí jen peníze a ženský.

Takovýho muže bych chtěla za přítele.Ne milence, ale za rádce, arbitra elegance a psychologa a sexuologa v jednom.A nakrucovala bych se vedle něj, vytahovala se (malinko) . Jenže by i dělalo strašné potíže se nezamilovat. Takže je dobře, že ho neznám.
Vadím se, že je to někaký pilot, určitě zkušební lety, nebo nějaké takové adreanlinové nezvyklé zaměstnání, tihle lidi mají vždycky charisma.

Já když jsem někoho takového potkala, tak to byly růžové brýle...............:cool:

Není to žádný pilot,je to řidič kamionu.Fakt,je že babám se líbí,vysokej,širokánský ramena,vypracovaný svaly,vlasů má tolik,že i ženská může závidět.V obličeji taky hezkej,na svý roky nevypadá.Ale on nemá charisma,je to jen hroznej lhář.Kdybych komukoliv ze svého okolí,ať jeho známým,nebo i mým řekla,že měl milenku,nikdo by mi nevěřil.To už by spíš věřili tomu,že já někoho mám.Ale on? Vždyť mi ho každý záviděl,jakýho mám chlapa,vždycky se před každým prezentoval,jak všechno dělá jen pro rodinu,miláčku sem,miláčku tam,fórečky,vtípečky,co víc bych si snad mohla přát!!!!!Vždyť on mluvil celý svůj život před každým jako kniha,jako bible,on byl morálka sama!!! On snad lže už od narození,jinak není možný,že by v tom byl tak dobrej.Když řekne dobrý den,člověk se musí kouknout,jestli je světlo.Fakt už nevím,kdy lže a kdy říká pravdu,což mě úplně děsí.On samozřejmě do teď nepřiznal,že by milenku měl.Je ironie,jak svoji bývalou ženu celý roky pomlouvá,kde může,prostě ona je k.... číslo jedna.On ten chudák podváděnej,čistej jako lilie-vždyť on byl příkladný manžel a otec,pro rodinu dělal vše a ona mu takhle oplácela.Jeho rodiče?Do teď ji nemůžou přijít na jméno a i když k nim přijdou jejich vnoučata,musí se držet,aby před nima neříkali,že je jejich matka :)...A jejich syn? Vždyť mi přece dělá to samé,co ona dělala jemu,akorát,že on se z toho umí perfektně vylhat.Nevěřím Regi,že takovýhle chlap by ti mohl imponovat,myslím,že až by ti docvaklo,co je zač,zvedl by se ti kufr,jako se zvedá mě.Že je svým způsobem sobec,jsem věděla už dávno.Nesnášela jsem,když jsme někam šli na návštěvu spolu,nebo někdo přišel k nám.Nikdy se nikoho nezeptal,jak se má,jak se mu daří,vydržel celý hodiny mluvit jen o sobě...každýho to časem otrávilo,proto moc přátel nemá..vlastně skoro žádné...Když se namazal,bylo to ještě horší,nejen,že byl hroznej king a všichni okolo blbci,ale ještě byl protivnej,urejpanej,udělal si akorát ostudu,předvedl se,jak mu vidle koukaj z auta zatímco si hraje na světáka,ale on si to nikdy nepřiznal,vždyť on je ten nejlepší!!! Chtěla bych mít desetinu jeho sebevědomí...

Pavli, já reagovala na příspěvek Poletuchy, jak psala,že zná pana Dokonalého, že je hezkej, vtipnej, ale hledá dokonalou ženu. Chlap, který by o své ženě muvil ošklivě, by se nikdy nestal mým přítelem, i kdyby to měl být Harrison Ford nebo George Clooney kříženej Gándhím s Ježíšem a Peyracem.

Teda Pavlo, když Tě tak čtu tak vůbec nechápu, proč sis s ním vůbec něco začla anebo lépe, proč jsi s ním šla do vztahu a takovou dobu žila?

Nebo to vidím jen já špatně, že to něco ukazuje i o Tobě? (Neuraž se, já jen pro zamyšlení ...)

Vanilka69 napsal(a):

Teda Pavlo, když Tě tak čtu tak vůbec nechápu, proč sis s ním vůbec něco začla anebo lépe, proč jsi s ním šla do vztahu a takovou dobu žila?

Nebo to vidím jen já špatně, že to něco ukazuje i o Tobě? (Neuraž se, já jen pro zamyšlení ...)

To si piš, Vanilko, že PPavla mluví vlastně o sobě. A možná o tom ani neví. Bohužel.

Vanilka69 napsal(a):

Teda Pavlo, když Tě tak čtu tak vůbec nechápu, proč sis s ním vůbec něco začla anebo lépe, proč jsi s ním šla do vztahu a takovou dobu žila?

Nebo to vidím jen já špatně, že to něco ukazuje i o Tobě? (Neuraž se, já jen pro zamyšlení ...)

Vanilko,tobě by jako mladé holce neimponoval chlap,kterej je milej,pozornej,ujišťuje tě,že ty jsi ta jediná,ta nej...který nosí každý,ale opravdu každý týden kytky,mluví o tom,jak moc by chtěl rodinu,jak touží po partnerství ve které je důvěra atd..prostě vše,co v prvním manželství postrádal?Jeho první ženu jsme znali všichni,takže vím,že v tom,jaká byla nekecal.Jenže on byl už když se s ní rozváděl považován za slušného a hodného chlapa,všichni ho litovali,i má matka,když se její eskapády dostaly na povrch a to ještě netušila,že ji ho jednou přivedu domů.Dnes si říkám,že o ní se vědělo,protože byla nám všem na očích,on ne.Nějakou dobu jsme spolu žili a já pořád věřila,že jsem si konečně vybrala dobře.Dnes už vím,že obviňovat jen ji z rozpadu jejich manželství je hloupost.Nežila jsem s nima,jak to bylo vědí jen oni dva.Každý z nás má své mouchy,nikdo není dokonalej,takže i když ti chlap ve spoustě věcí leze na nervy,prostě to přejdeš,protože má snad i spoustu jiných vlastností,pro který ho máš ráda a žiješ s ním.To,že mě podvádí jsem dřív nemohla tušit,stejně jako to,kde jsou naše peníze,protože pokud nejsi paranoik,nebudeš vlastního manžela podezřívat z takových věcí.A spoustu věcí si dáš do souvislostí a spojíš až když máš důvod.A to je většinou pozdě.

Regina napsal(a):

Pavli, já reagovala na příspěvek Poletuchy, jak psala,že zná pana Dokonalého, že je hezkej, vtipnej, ale hledá dokonalou ženu. Chlap, který by o své ženě muvil ošklivě, by se nikdy nestal mým přítelem, i kdyby to měl být Harrison Ford nebo George Clooney kříženej Gándhím s Ježíšem a Peyracem.

Promiń,já to popletla..

PPavlo,
máme tu tři rozdílné věci:
- jakej je
- jakej vypadá že je
- a jak o něm mluvíš

každá vypovídá o něčem trochu jiném

poletucha napsal(a):

PPavlo,
máme tu tři rozdílné věci:
- jakej je
- jakej vypadá že je
- a jak o něm mluvíš

každá vypovídá o něčem trochu jiném

Nějak ti nerozumím,ale asi je to jedno.Zřejmě vůbec nerozumíme jedna druhý.

Pol, uhodilas hřebíček na hlavičku! To be se mělo vytesat do kamene!!!!

Pavli, nečerti se! Každá jsme si prošly tímhle stadiem, kdy se zlobíme na druhé, kteří ukazují na náš omyl.A pak si to terpve přiznáš.A další fáze je pokora. Teď jsi na samotném začátku. Hněváš se na něj.

Regina napsal(a):

Pavli, nečerti se! Každá jsme si prošly tímhle stadiem, kdy se zlobíme na druhé, kteří ukazují na náš omyl.A pak si to terpve přiznáš.A další fáze je pokora. Teď jsi na samotném začátku. Hněváš se na něj.

Reg,to je možný,ale co si mám přiznat? Že jsem byla blbá,věřila mu,že jsem byla husa,která se postarala perfektně o domácnost,prala,vařila,pekla,snažila se být dobrou milenkou,manželkou,matkou?Nikdy jsem bez něj nikam večer nevytáhla paty,aby neměl důvod říct,že jsem jako jeho bývalá,kterou kolikrát doma nezastihl ani v noci.A jak se nemám zlobit,jak na něj nemám být naštvaná?????Kdyby udržel kalhoty na hoře,nemusela jsem dostávat desítky hnusnejch sms denně od jeho milenky,ve kterých mi líčila,jak je můj manžel v posteli úžasnej,jak nikdy nemá dost.Jak ona s ním čekala dítě,ale já mu žádný dát nedokázala..moje tel číslo nemuselo skončit v nějákém posraném inzerátu nebo bůh ví kde to bylo na erotické služby a já nemusela vypínat mobil,protože mi ma něj chodily samý prasárny..jo máš pravdu,je to vše moje vinna,prostě už žádnýho chlapa!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Možná se spíš zaměř na sebe, co jsi Ty v tom vztahu dělala špatně, to totiž můžeš změnit ....

Vanilka69 napsal(a):

Možná se spíš zaměř na sebe, co jsi Ty v tom vztahu dělala špatně, to totiž můžeš změnit ....

Co chceš měnit,když už je všechno v háji?!

Pavli, brzdi.
Každá, kdo jsme tu, jsme tím prošly, každou to zasáhlo na sebevědomí, omezilo materiálně, nemluvím o duchovní újmě, leckterá to zjistila až když chytla pohlavní nemoc....
Odpovím ti: jo, byla jsi hloupá, žej si mu dělala služku, protože jsi to dělala dobrovolně a bez nároků na jeho služby. Že jsi žila léta v nerovnocenném vztahu, je taky tvoje práce, protože jsi věděla, že něco není dobře, ale nic jsi s tím neudělala. Že si seděla doma? Tvůj problém!Nikdo tě nedržel!
Na mobilech jde změnit telefonní číslo, ne-li odplatit druhé straně její zbraní....Té náně se to stokrát vrátí, protože ti přebrala legálního kripla. Poděkuj jí! Ona tě osvobodila od ohromné koule na noze! Ona ti dala svobodu mít normální rovnocenný vztah a  mít rodinu s klukem ,kterému věříš.
Jak je dobře, že nemáte děti. To by byl problém, nic jiného.
A klidně mi vynadej, tak za 3 měsíce se mi možná omluvíš.

No když ne pro tento vztah (nevím co přesně znamená že je něco v háji - je to v háji nevratně?), tak to budeš potřebovat pro další vztahy, jinak dopadneš zase stejně ....

PPavlo, zákon akce a reakce pominu-li zrovna zákon přitažlivosti stejnorodého

Představ si sebe, že potkáš svého po všech stránkách pana dokonalého. Budeš pořád říkat jaký jsou chlapi padouši a hajzlíci? Ne, asi budeš šťastná, milá, budeš vtipkovat a hladit ho po zádech.

A představ si mě, že bych žila s tvým mužem. (I pro mě těžká představa, ale ted potřebuji příklad) Kdybych nebyla silná, za dva roky by ze mě třeba byla uhádaná, strhaná ženská, která by mluvila o mužích jak o kanálech, přitom bych nadávala co já jsem všechno pro ně udělala a to mám za to.

Každá reagujeme (pokud nejsme dost silné) ve vztahu reakcí na svůj protějšek, chca nechca.

A ted si to představ obráceně. Chlapi to maj taky tak. K jedné ženě se chovají jako k onuci a druhou na rukou nosí. A je to jen REAKCE na chování té a té ženy.


Tedy tvůj muž se chová tak jak se chová, protože TY se chováš tak jak se chováš.
Jaká byla, takový přišel.

A netvrdím, že je on svatý, tady jde HLAVNĚ O TEBE!!!!Ty z toho musíš ve svém vlastním zájmu vyvodit ponaučení, ty projdeš uličkou, kdy tě budou mučit pochybnosti, rozporuplné pocity, vztek, nenávist, závist, rezignace, zoufalství....Projdeš tím a očistíš se. Na konci uličky tě čeká (možná) smíření a nový začátek.  Ale také můžeš zůstat vprostřed uličky a zahnízdit se v sebelítosti, hněvu a ponížení. Pak ale konecu ličky nečekej.

...smíření a nový začátek...hezká prostá slova...teprve za čas pochopíme a oceníme, jak jsou pravdivá

Reg,já nemám v úmyslu ti nadávat,protože vím,že ty důvody co mi tady píšeš-je to pravda.Do posledního písmenka,zavinila jsem si to sama,tenkrát mě to přišlo být v pořádku,vždyť on beze mě taky nikam nechodil,když přijel,nikam se mu nechtělo,i když jsem ho kolikrát tahala,protože jsem chtěla vypadnout a odreagovat se.Číslo na mobilu jsem změnit nemohla,protože je prostě služební a tam to není jen tak.Jak bych to vysvětlovala,byly by s tímn problémy atd...Oplácet stejně bych ji nemohla,i když ji strašně nenávidím,taková mrcha já nejsem..na to ji poděkovat zatím nemám-vím,že s ním už žít nemůžu,ale to neznamená,že ho pořád ještě nemám ráda,že je mi lhostejnej..neumím to vysvětlit,promiň.

Neomlouvej se, všechno je ještě příliš živé a bolavé.
Chceme ti jenom pomoci překlenout tohle období, protože právě teď se dělají největší a nevratné chyby.
Nikdo, ani drogy, ani kartářky, ani dobří přátelé nebo němá tvář, z tebe tu bolest nesejmout, musíš tím projít, abys se zas mohla nadechnotu a říct: Uf, ale přežila jsem to a již nikdy více.

ppavli - všechno přijde, neboj. I ten klid. Za sebe ti můžu radit - neplánuj žádné odvetné akce (myslím tím ten telefon). Přijde to samo a uvidíš, jak ta osoba jednou bude u dna. Věřím tomu dosti pevně a v mnoha případech se mi to potvrdilo. Plánovat pomstu je hrozně nízké a obyčejně přijde sama když to nejmíň čekáš a už s tím ani nepočítáš.
Nenech se tím ničit.

To co napsala Poletucha je asi pravda.Taky je mi jasný,že těma svýma kecama všem lezu na nervy.Sama pozoruju,že se začínám chovat jako magor..

ale neboj, tím jsem si taky prošla...všechno musí bejt, i tohle

PPavlaa napsal(a):

To co napsala Poletucha je asi pravda.Taky je mi jasný,že těma svýma kecama všem lezu na nervy.Sama pozoruju,že se začínám chovat jako magor..

:)
No bezva!

A holky tě tu navíc zahrnují laskavostí, utěšováním a povzbuzováním... jsme tu tým, vidíš? :par:
...každý děláme něco a právě se chystáme opravit Ferrari, které ještě neví, že je Ferrari. Že, děvčata?

Jéé...já su bugatka, miluju starý auta, takový s těma velkejma čumákama, reflektorama jako žabí oči , s emblémem majitele na dveřích,kožené sedačky, dřevěná palubní deska, a samozřejmě KABRIOLET!Jet krajinou, vychutnávat vítr ve tváři.

...... a vlající šálu kolem krku, pěkně dlouhou... hedvábnou :D ......... teď se mi to úúúplně vybalilo, takhle odešla ze světa velmi známá a populární tanečnice Isadora Duncanová, páč se jí ta nádhera kolem krku omotala okolo kola toho úúúúžasného kabrioletu a uškrtila jí . Tak bacha na to všichni romantici, to není literární výmysl, ale historický fakt.. :)

Tak myslíte,že se nakonec úplně nezblázním,pokud se to už nestalo?? Že zase BUDE LÍP ?? A já budu zase chodit životem takhle - :lol: ? Sakriš jak dlouho to trvá,než to přestane bolet,než ten pocit zrady vymizí...nechci být do té doby stará šedivá baba...Já už se nechci trápit,ale proti mé vůli se mi to pořád honí v hlavě...kdybych se vám měla přiznat,co všechno jsem si představovala,pošlete na mě Chocholouška...taky jste si někdy potom představily je 2 při tom..? nebo jsem tady jen já cvok??

Regina napsal(a):

Jéé...já su bugatka, miluju starý auta, takový s těma velkejma čumákama, reflektorama jako žabí oči , s emblémem majitele na dveřích,kožené sedačky, dřevěná palubní deska, a samozřejmě KABRIOLET!Jet krajinou, vychutnávat vítr ve tváři.

Žádný auto, ty jsi letadlo! Miluju letadla! :hjarta:

PPavlaa napsal(a):

Tak myslíte,že se nakonec úplně nezblázním,pokud se to už nestalo?? Že zase BUDE LÍP ?? A já budu zase chodit životem takhle - :lol: ? Sakriš jak dlouho to trvá,než to přestane bolet,než ten pocit zrady vymizí...nechci být do té doby stará šedivá baba...Já už se nechci trápit,ale proti mé vůli se mi to pořád honí v hlavě...kdybych se vám měla přiznat,co všechno jsem si představovala,pošlete na mě Chocholouška...taky jste si někdy potom představily je 2 při tom..? nebo jsem tady jen já cvok??

jéje,mě toho napadalo...

Jo , neboj, BUDE LÍp. A jak dlouho se budeš trápit? To záleží jen na Tobě!
Pro mě byl pokrok, když jsem si uvědomila, že manžel i jeho dnes už bývalá milenka (znám ji osobně) to nedělali, aby mi ublížili, ale protože se chtěli mít hezky. pak taky byl pokrok, když mi začalo být té jeho bývalé milenky líto, další pokrok byl, když jsem se začala chovat, jako by k nevěře nedošlo, ale to tedy ještě nemám úplně vyřešené ...


Jo a představy o jejich vzájemném chování bolí nejvíc, zakaž si na to myslet!

Jo a zapomněla jsem, taky pokrok byl, když jsem si uvědomila, že jsem ve vztahu dělala chyby i já, uvědomila jsem si co na mě manželovi nevyhovovalo, že šel do paralelního vztahu s ní, v čem ona pro něj byla tehdy lepší než já ...

Ppavlo ono už je líp, jen o tom ještě nevíš, ale až to zjistíš......:lol:

Vanilka69 napsal(a):

Jo a zapomněla jsem, taky pokrok byl, když jsem si uvědomila, že jsem ve vztahu dělala chyby i já, uvědomila jsem si co na mě manželovi nevyhovovalo, že šel do paralelního vztahu s ní, v čem ona pro něj byla tehdy lepší než já ...

A jak jsi zjistila,co mu na tobě nevyhovovalo? Promluvili jste si,řekl ti to on sám,nebo sis to něják vydedukovala sama?

ffly napsal(a):

Ppavlo ono už je líp, jen o tom ještě nevíš, ale až to zjistíš......:lol:

Už abych to zjistila.Těším se,až se jednou vzbudím a na nic z toho si nevzpomenu...

Osobně si myslím, že přelom nastane v momentě, když ti dojde, že se bez něj dá žít. To ti spadne šutr ze srdce.
Pár děvčatům tady to trvalo několik LET, některým několik měsíců.
Čím víc jsi na něm závislá, což je překážka číslo jedna, tím víc ti to brání  v odpoutání=smíření s rozchodem.Že jsou jiní muži. Že půjdeš městem a pocítíš zájem kolemjdoucích, letmé kontakty očí- a to zjistíš jen tehdy, když půjdeš narovnanými zády , upravená a sebejistá.
A pozor! Rozchod nebo rozvod NENÍ TVOJE PROHRA! Je to NOVÝ ZAČÁTEK!

Pavlo, nic takového se nestane. Ale až si budeš vážit sebe sama, tak nedopustíš, abyses trápila kvůli nějakému troubovi, co ti ublížil. Ty jsi přeci jednička, a jestli to on neocenil, ocení to jiní....

Regi,co si myslíš o tom,že 14 dní po tom,co se to s ní všechno provalilo si on už domlouval erotický zážitky s její kamarádkou?Ona mu psala,že je v manželství šťastná,rodina je u ní na prvním místě a nikdy by ji nenarušila.Ale že po stránce sexu už je to stereotyp.A on na to,že její verze je daleko svůdnější,než kdyby psala,jak ji manžel bije.Že to by se pak ten milenec bál,že by mu zůstala na krku.A že je otázka,jestli se nevěra a to riziko s ní spojené vyplatí.Ona na to,jestli nemá nějákýho kámoše,který by měl zájem a on,že jeho kamarádi jsou všichni ženatí,že by se zastavil i sám,ale že nic neslibuje,že neví,jestli bude mít dost odvahy.

poletucha napsal(a):

Regina napsal(a):

Jéé...já su bugatka, miluju starý auta, takový s těma velkejma čumákama, reflektorama jako žabí oči , s emblémem majitele na dveřích,kožené sedačky, dřevěná palubní deska, a samozřejmě KABRIOLET!Jet krajinou, vychutnávat vítr ve tváři.

Žádný auto, ty jsi letadlo! Miluju letadla! :hjarta:

Pol, já su teda krásný dvojplošník ,na kterém létal můj oblíbený hrdina z francouzského seriálu Etienne Leroux.
Nejsem milovník rychlosti,(tebe tipuju tak na Concord nebo na Grippen), miluju poezii chvíle, vychutnávání okamžiku , vůni větru, lom světla na kapkách rosy na trávě, barevnost podzimního lesa...Ne, já nejsem letadlo, jsem  dobrovolně domestikovaný orel, co je rád mezi lidmi, ale čas od času potřebuje zaletět nad mraky a nechat se unášet termickými sloupci výš a výš! Občas se tam  zapomenu a namelu si kokos. :rodna:

PPavlaa napsal(a):

Tak myslíte,že se nakonec úplně nezblázním,pokud se to už nestalo?? Že zase BUDE LÍP ?? A já budu zase chodit životem takhle - :lol: ? Sakriš jak dlouho to trvá,než to přestane bolet,než ten pocit zrady vymizí...nechci být do té doby stará šedivá baba...Já už se nechci trápit,ale proti mé vůli se mi to pořád honí v hlavě...kdybych se vám měla přiznat,co všechno jsem si představovala,pošlete na mě Chocholouška...taky jste si někdy potom představily je 2 při tom..? nebo jsem tady jen já cvok??

PPavlo - neboj nezblázníš se. Bude líp věř mi. I já jsem měla stejné stavy, kterými ty teď procházíš - a není to zase tak dlouho. Ale četla jsem si na babinetu všechny příběhy od a do zet , nakonec jsem napsala babinetkám, ony mě politovali a hlavně poradily. Ty musíš začít mít ráda sebe sema. Nemysli na něj. Nemysli na to kde , s kým a co dělá. To prostě vypust z hlavy. Je důležitý najít si svojí cestu Pavli. Začni myslet jen na sebe. Přestaň dělat doma služku a čekat že to někdo ocení.  Přestaň se trápit, protože ten tvůj, podle toho co čtu, za to vůbec nestojí. A chlapů kolem běhá jejej. Já si dneska taky začínám všímat jiných mužských. Ne proto, abych oplatila manželovi oko za oko zub za zub. Ale spíš zkoumám, jestli na mě koukaj, jestli se i pousmějou, jak na ně působím. A když se stane, že se mi nějakej chlap podívá do očí a usměje se zvedne se mi sebevědomí až do nebe. A hned vím, že nejsem k zahození, že jsem k světu a to mi pomáhá. Dřív jsem na chapi taky koukala jak na otravnej hmyz. Nesnášela jsem je všechny a do jednoho, protože ten můj mi ublížil, a ponížil. No vidíš našla jsem v sobě klid, zhodnotila jsem si minulost a nalinkovala si budoucnost. Začala jsem se věnovat sama sobě. A je mi líp. Vykašli se na odvetné akce, které ti možná na chvilku přinesou zadostiučinění, ale později se dostaví stavy lítosti a vzteku a bolesti ještě silnější. Věř mi. Jsi skvělá holka tak netrap už sama sebe ale začni na sobě pracovat. A na něj se vykašli. Boží mlýny melou pomalu ale melou j i s t ě. Neboj bude líp. To sí říkej každý ráno, v poledne a večer.

Kimi,děkuju,moc jsi mě potěšila.Odvetné akce opravdu neplánuji,nejsem potvora a nedělám jiným,co nechci,aby dělali oni mě.Utěšuju se tím,že na každou svini se najde řezník...

Vanilka69 napsal(a):

Holky, já neřekla že jsou volní,
ale drží slovo, jsou zábavní, nejsou zženštilí a přitom nejsou chladní, mají rádi své děti a říkají jim co je v životě správné a co ne, milují  své ženy, jsou jim oporu, rádí budují a zvelebují své sídlo, voní a jsou chytřejší než já :):):)

Ja som vedela, že tá vec má nejaký háčik... Prečo by boli takí skutoční, squellí chlapi voľní, že? Ako mohli vedieť, že v najlepšom veku majú šancu stretnúť MŇA :cool: ? No, odpúšťam im, čo už...

Seli,ty jsi ale číslo :lol::lol::lol::lol:

poletucha napsal(a):

PPavlo, zákon akce a reakce pominu-li zrovna zákon přitažlivosti stejnorodého

Představ si sebe, že potkáš svého po všech stránkách pana dokonalého. Budeš pořád říkat jaký jsou chlapi padouši a hajzlíci? Ne, asi budeš šťastná, milá, budeš vtipkovat a hladit ho po zádech.

A představ si mě, že bych žila s tvým mužem. (I pro mě těžká představa, ale ted potřebuji příklad) Kdybych nebyla silná, za dva roky by ze mě třeba byla uhádaná, strhaná ženská, která by mluvila o mužích jak o kanálech, přitom bych nadávala co já jsem všechno pro ně udělala a to mám za to.

Každá reagujeme (pokud nejsme dost silné) ve vztahu reakcí na svůj protějšek, chca nechca.

A ted si to představ obráceně. Chlapi to maj taky tak. K jedné ženě se chovají jako k onuci a druhou na rukou nosí. A je to jen REAKCE na chování té a té ženy.


Tedy tvůj muž se chová tak jak se chová, protože TY se chováš tak jak se chováš.
Jaká byla, takový přišel.

Pol, podľa tohto som ja :) najhrubšieho zrna. Alebo aspoň teda absolútna nevernica. Okrem posledného ex mi hádam všetci bývalí (teda myslím dlhšie vzťahy, v tých kratších som to ani neskúmala) boli neverní.  :/ :sjuk:

PPavlaa napsal(a):

Seli,ty jsi ale číslo :lol::lol::lol::lol:

No, dnes to je skôr taký smiech cez slzy... Ale hlavne, že je, nech je aj cez slzy...

Copak tě trápí,proč slzy? Já měla vždy dojem,jaká jsi pohodová,nic tě nerozhodí...

Som nahovado unavená, už niekoľko dní zle spím, v utorok som pochovala deduška a nejako si to ešte teraz vyberá daň... Ale viem, že je to len únava a viem, že keď sa vyspím a zmením prostredie(idem na školičku), hrozne mi to pomôže. Nakopilo sa mi skrátka veľa vecí naraz - asi za to, že som si cca pred rokom sťažovala, že sa už nudím a život je jednotvárny, tak sa mi dosť zrýchlilo tempo a dostávam zabrať. Ale sú v tom aj radostné veci - kupujem byt(akurát, že momentálne jazdím dva razy týždenne na druhý koniec Bratislavy ako na klavír do stav. firmy a občas ešte do banky :grater: ) - vždy, keď idem MHD okolo bytíku, čo mi stavajú, už si v duchu maľujem, ako ho zariadim v orientálnom štýle... :P To mi dodáva sily.

Hm,jak se říká,na posranýho i hajzl spadne :(.Jak se to začne kupit,stojí to za houbelec :( držím palečky,ať je líp :par:

Seli,
ŠVP a koukání z okna při cestě na hodinu klavíru...SUPER 2x !!!! :supr: Všechno bude zase dobré. :):)

Holky, co by jste si myslely o tom, když ....
můj m. mi řekne, když mu Ona volá, ale když se mu kouknu do mobilu večer, tak to její číslo si vymaže. Proč ? Když je to její volání zoficiálněné, už mi to nějak nevadí, což mu dávám najevo. Že to akceptuji,.. nechápu.

No já si myslím, že je blbost, abys mu projížděla mobil ;)

Asi se taky přikláním k názoru,jeho mobil ingnorovat....Vůbec si ho nevšímej...

Kdybyste někdo věděl, poraďta mi, jak mám teda ustát setkání sama se sebou, notabene, když jsem milenkou současnou (svého ženatého BM). Nebo se to nepočítá? To víte, zvyk je železná košile, moc by mě zajímalo, zda to nedělají taky ostatní BM. :supermario:

Tetamáma napsal(a):

Kdybyste někdo věděl, poraďta mi, jak mám teda ustát setkání sama se sebou, notabene, když jsem milenkou současnou (svého ženatého BM). Nebo se to nepočítá? To víte, zvyk je železná košile, moc by mě zajímalo, zda to nedělají taky ostatní BM. :supermario:

Vítej v klubu.....Dělají...
Ach jo...:reta::reta:

Ten můj BM bohužel ještě ne :butter: asi ho NM lépe hlídá :rolleyes:

lavai  děkuji. alespoň vím, že v tom nelítám sama. Vůbec teď nevím, na které straně je to horší, už jsem byla podvedená manželka, teď jsem milenka ženatého muže, i když svého. :dumbom: Když mě BM kdysi podvedl, jeho milenka řekla, že kdo to udělá jednou, udělá to zase. :rolleyes: Osvícená žena.

xkisku ahoj!!!!! :supermario: tvého hříbátka je mi líto, pracovala jsem kdysi v kravíně a těch telat mi bylo taky mic líto.  Tvůj BM je buďto charakter, nebo naopak. Já se v tom teď nějak nevyznám. :jojo:

Tetomámo,no je to takové zamotané.
Ale neřeším to.A beru si to nejlepší pro sebe.
Je mně naprosto jedno,co na to druzí a ONA.
Když jsem s milenkou kdysi dávno mluvila-tak mně řekla že to-měla na mysli to zahýbání-že mně udělal proto,že jsem takový dobrák...Že jí, jí by to teda nikdy neudělal..
ha ha ha ha
Jo,holka udělal.
A je pravda ta,že pokud to udělal jednou,udělá to znovu.
Když jsem se BM ptala,jak se mi potom mohl dívat do očí-tak s klidem řekl,že z počátku to bylo divný-ale PAK SI ZVYKL..
Tak já jsem si zase teď zvykla myslet na sebe....
Takže já nic neřeším a využívám výhod společného bydlení...
Není nad to,když mě financuje milenec,který byl můj manžel...a mám se z něho líp jak jsem se měla za manželství...Nechci to zakřiknout,ale je to tak.Manželství stálo za houby,ale teď se ze mě stává potvora-a beru co je mi nabízeno....
:storstark::storstark:

Môj bývalý to mal ako šport už predo mnou a zostalo mu to... Ja som s ním bola raz - v deň, keď sa odsťahoval k tej druhej, ale potom sa vo mne niečo zlomilo a už som na jeho ponuky reagovala domietavo. Uvedomovala som si, že to uňho nebolo osobné, jeho to skrátka tak nejako viac bavilo s bývalými ako so súčasnými(aj keď išlo o jednu a tú istú osobu...) - ale to som neyzjadrila dobre, jeho to bavilo AJ so súčasnými, ale povedzme, že takú banalitu ako rozchod nepovažoval za dosť závažný dôvod, aby prerušil sex s danou osobu :/ ... Osobité, ale proti gustu ťiadne dišputát.
A byť milenkou svojho bývalého je podľa mňa osviežujúca zmena rolí... Človek by mal poznať v živote čo najviac, nie?

Tetomámo ahóój...co se týče hříbátka tak snad už mám pro letošek smůlu vybranou, ještě by jich mělo být 6.
...co se týče BM, zatím stačí, že dává penízky, občas pokecáme a dětičkám se věnuje čím dál víc.
...na sex mám spolubydlícího, zatím se tu ještě skoro každou noc vyskytuje a občas z něj i něco vyloudím :pussa:

A jinak jsem tak nějak sama a mám nějaké líné období, pořád se cítím unavená nejraději bych jenom spala, dělám jen to co fakt musím a do všeho se musím nutit a neustále vysedávám u počítače až už z toho mám mžitky před očima. Už se těším až mě to přejde a proberu se ze zimního spánku :sova:

Tak jsem se i docela zasmála. Že by to byl u mě přerod z "blbky" na tu potvoru, co je ti muži mají rádi? Už bych to tedy asi potřebovala. Já jsem pořád celý život jenom dávala, tak je to asi správné, taky si někdy vzít. U mého BM je to taky asi tím, že on si tak naběhl a oženil se asi spíš proto, aby mi ukázal a ona teď ukazuje jemu. :grater: A všichni naši známí mi říkají, že takovou lekci potřeboval. :fuck: Jen jestli to zrovna jemu něco dá. :reta: Jdu oškrábat brambory a udělám řízky, ať se alespoň nají. :kapitulation:

Ahoj xkisku, já mám také nějaké líné období a navíc se mnou lomcují emoce. Myslela jsem si, že se toho zbavím na Pandořině čkole v přírodě, ale nějak to nevyšlo, minulý týden jsem se málem poprala na Matějské u autodromu. Venku je krásně, snad mě to přejde. :grater:

To já jsem teď asi zase úplně bez emocí, je mi všechno jedno...

Jdu na ty brambory!!!!!!!!!!!!!!!!!!§ :vissla:

Hlavně nebuď moc hodná! Nejdřív sex a pak večeře :D

Jenom aby to přežil, dvě ženské už je zápřah, dva baráky, slíbil spravit střechu, ještě tu má ty auta!!!!!!!! :kapitulation:

Holky,já čubrním :lol:. Že spolu takto spávají rozvedení manželé jsem netušila :lol: S tím mým zatím manželem nám to v sexu vždy klapalo,mohli jsme i 3x denně...že bych to prubla,až budem od sebe :rolleyes:

Na něco jsem si Pavlo vzpomněla.......

Nedávno mi můj BM říkal (hlasitě), že já bych mu měla děkovat, co pro mě všechno udělal a co všechno do mě investoval.............(jsme rozvedeni už léta, tak jsem byla jen překvapena co všechno v sobě dusí celou dobu.........) a já jsem chviličku přemýšlela a řekla jsem mu, že jsem mu doopravdy zä moc věcí vděčná. Jen tak v klidu s úsměvem, bez dodatku. Ztuhnul, vůbec nechápal. I zmlknul. A ona je to taková pravda, jako nic na světě.

Právě to mi připomnělo tvůj příběh. On ti Pavlo udělal obrovskou službu. Ty už přesně víš, jak nebude vypadat muž, který dostane tvoji důvěru jít kus cesty života s tebou. Píšeš, že jste spolu neměli děti. Což mi přijde jako mistrné řízení osudu. Přišel ti do cesty proto, abys procitla¨, prokoukla, prozřela a osamostatnila se.

Můj BM by nikdy nepochopil, že mi prokázal službu jako  vynikající učitel (tvůj muž je odvar mého BM), kdybych mu vše řekla. Nikdy by to nepochopil. Pochopil jen,že jsem mu dala za pravdu. Je to vlastně smutný. Ale já mu za to moc děkuju. Kdyby se ke mně nechovat tak, jak se choval, tak bych nikdy neucítila potřebu udělat "převrat". Proto a díky tomu jsem samostatná, soběstačná a mám dnes vedle sebe člověka, který si být vedle mě zaslouží a naopak.:)

Wiki,jenže já nemůžu říct,že by naše manželství nebylo dřív šťastné. Vytáčel mě některýma věcma,ale kdo z nás je bez chyby. V podstatě to bylo moc hezký,měla jsem pocit,že se skvěle doplňujeme. Myslím,že dřív mě nepodváděl. Mám pocit,že loni s tou blížící se 40 na něj přišla druhá míza,že začal mít pocit ujíždějícího vlaku. Co si neužije teď,potom už nedohoní. A tak začal blbnout. A teď se jen těší,že už se nebude muset schovávat a milenky tajit. Vždyť bude rozvedenej,kdo by mu mohl co vyčítat..prostě už se mu nehodíme do krámu..je to smutné,to hezký ve mě pořád zůstává..

Pavli, to je v pořádku, tak to má být...

xkisek napsal(a):

Hlavně nebuď moc hodná! Nejdřív sex a pak večeře :D

Nejdřív jsem mu stejně dala večeři, vím, že na jídlo ho vždycky utáhnu. Posypala jsem mu přírodní řízky pálivou paprikou a chilli, že jsem se bála, že to nebude moct jíst, ale on si na to to chilli ještě nechal přidat, talíř vylízal a zbytek nebudu popisovat, to by patřilo do jiné rubriky. :par: Přijel v úterý večer a odjel včera. Taky chtěl asi vidět naše děti.  :co:

PPavlo, rozhodně to zkus, u nás je to teď lepší, než to bylo už mnoho let v manželství, je to jako nové  líbánky. Taky je to tím, že si vybral takovou partnerku, jakou si vybral, tak mu mnohem dřív došlo o co přišel. Já jí nepomlouvám, řekla jsem mu akorát, že já bych nevydržela takhle na něj čekat. Oni nemají na uhlí, v baráku zima, ona tam sama. Volala ve čtvrtek z budky, že už nemá čím topit, ale on stejně nejel. :P Dala jsem mu dřevo ssebou aby mu tak rychle neutekla a on se tak rychle nevrátil. :butter: Mohlo by se mi vrátit, to co bylo před rozvodem a to bych rozhodně nechtěla. :dumbom:

Tetomámo - jsi dobrá!!!!! :pussa:  Cítím, že ví co ztratil :jojo:

Určitě, z toho co říká a jak to říká, poznám, že by se rád vrátil, ale já ho tahat nebudu, ani mu v tom nepomůžu. :D To by se zase mohlo obrátit proti mě a já nebudu už nikdy poslouchat řeči o tom, jak něco udělal kvůli mě. :rodna: Ani jsem nevěděla, že jsem tak silná. :supr: Mám ho stále ráda a propouštět ho k nové manželce není žádná sranda. :usch: Chlapi chtějí být  očarováváni a já jsem to konečně pochopila. :godlike: BM si stěžoval, že ženské už dneska nejsou ženské, že se snaží vyrovnat chlapům, tak se pokusím s pomocí Pandořiny školy ze sebe tu ženskou zase udělat, už se mi to hodně povedlo. :reta:

Tetamáma napsal(a):

xkisek napsal(a):

Hlavně nebuď moc hodná! Nejdřív sex a pak večeře :D

Nejdřív jsem mu stejně dala večeři, vím, že na jídlo ho vždycky utáhnu. Posypala jsem mu přírodní řízky pálivou paprikou a chilli, že jsem se bála, že to nebude moct jíst, ale on si na to to chilli ještě nechal přidat, talíř vylízal a zbytek nebudu popisovat, to by patřilo do jiné rubriky. :par: Přijel v úterý večer a odjel včera. Taky chtěl asi vidět naše děti.  :co:

PPavlo, rozhodně to zkus, u nás je to teď lepší, než to bylo už mnoho let v manželství, je to jako nové  líbánky. Taky je to tím, že si vybral takovou partnerku, jakou si vybral, tak mu mnohem dřív došlo o co přišel. Já jí nepomlouvám, řekla jsem mu akorát, že já bych nevydržela takhle na něj čekat. Oni nemají na uhlí, v baráku zima, ona tam sama. Volala ve čtvrtek z budky, že už nemá čím topit, ale on stejně nejel. :P Dala jsem mu dřevo ssebou aby mu tak rychle neutekla a on se tak rychle nevrátil. :butter: Mohlo by se mi vrátit, to co bylo před rozvodem a to bych rozhodně nechtěla. :dumbom:

Zkoušela jsem vše možné i nemožné,prostě se vrátit nechce,nechce už s náma být a já s tím nic neudělám.

Tetamáma napsal(a):

Určitě, z toho co říká a jak to říká, poznám, že by se rád vrátil, ale já ho tahat nebudu, ani mu v tom nepomůžu. :D To by se zase mohlo obrátit proti mě a já nebudu už nikdy poslouchat řeči o tom, jak něco udělal kvůli mě. :rodna: Ani jsem nevěděla, že jsem tak silná. :supr: Mám ho stále ráda a propouštět ho k nové manželce není žádná sranda. :usch: Chlapi chtějí být  očarováváni a já jsem to konečně pochopila. :godlike: BM si stěžoval, že ženské už dneska nejsou ženské, že se snaží vyrovnat chlapům, tak se pokusím s pomocí Pandořiny školy ze sebe tu ženskou zase udělat, už se mi to hodně povedlo. :reta:

:supr::supr::supr::supr::supr::supr::supr::supr::supr::supr::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:
:storstark::storstark::storstark::storstark::storstark::storstark:

Ahojky Andromedko, jak se má mamka? A jak se máš ty? :reta: Dík za smajlíky. :hjarta: Nechci to zakřiknout, ale po letech hubených snad přišla léta "tlustá", to je nějaká kravina, ne, jak se to vůbec řiká "hojnosti"? :usch:  A jak jsi poznala, že jsem byla včera :storstark: u nás v hospodě? :storstark:

Regina napsal(a):

Dnes ráno při spurtu do práce jsem si říkala: Je mi tak fajn, doma dobrý, v práci dobrý, svět je krásný, jsem tak v pohodě. Co  by se stalo, kdybych ji (bývalou milenku) potkala?

Tu máš čerte kropáč! Pozor na to, co si přejeme!

V poledne jsem na ni narazila ve svém oblíbeném seconhandu.
Co to se mnou udělalo! Já, co tu kážu pohodu, be happy, be cool, keep smiling.., jsem byla lidově řečeno ve vteřině na hadry.
Byla tam i se svým mužem, mají rozkošnou 2letou holčičku.

Rozbušilo se mi srdce, rozklepaly ruce, zralá na infarkt.

A abych dovršila naprosto ztrátu sebevědomí, tak jsem sadisticky zjistila, že má eště větší pr.el jak já.  Stejně se mi neulevilo.
Jsou to 4. března  (pořád si to datum pamatuju) 3 roky, co se manžel s ní rozešel, do měsíce bydlela u jiného a do dvou měsíců si upletli tu hezkou malou slečnu.

Já si tak přála, aby ji odvezl manžel třeba do Ameriky, třeba do Beverly Hills, ale pryč, pryč, pryč!!!
A jako za trest ji čas odčasu potkám a všechno zlé, ze kterého jsem se vyprostila, je najednou zpátky.
Jako když se bojíte pavouků a jedne hnusnej chlupatej vám leze po koberci...:usch: :usch: :butter::mad::co:

No vidíš Regi, a já byla s bývalým a s ní na kafe, u nich doma. Kvůli našemu dítku, dělal seky ve škole. Dokonce jsem byla s BM na rockovým koncertě, bez ní. Ona se mnou už nedělá vůbec nic, on taky ne. Pusť ji z hlavy, trápíš jen sama sebe, a zbytečně.

Modroočko,
ty jsi teď v klidu, ale zase možná ONA v klidu až tak nebude....třeba,ale to tebe zajímat nemusí...,
ale k tomuto poznání byla   dlouhá cesta, že??

Jo, ta cesta byla dlouhá a bolestivá. Ale asi jsem si tu cestu potřebovala projít.

Modroočko,
zcelatě chápu a fandím, že ti to vyšlo....
já si taky svoji cestu prošla - a proto jsem i tady   a občas i malinko reaguju...pro mě to byla taky taková cestička,po které jsem kráčela,a přitom vím, že tu milenku jsemv.nebetyčně sra..,protože jsem BYLA  ...
Ona  to vzdala - dalo-li by se to takto identifikovat....anebo zvítězila,protože uměla včas odejít?!?!
Těžko říct,nebádám,nepátrám, žiju!!!