Už jsme se tady štengrovali mockrát, tak bez emocí, pokuste se napsat v co věříte a zdůvodnit to proč, jestli to má nějaký základ a jaký. Nemyslím někoho o něčem přesvědčovat, ale udělat si mezi námi všemi jasno, bez popichování, racionálně.

v bohy jako nadřazené bytosti nevěřím ale věřím, v mimozemské bytosti, které se za ně vydávaly díky vyspělím technologiím, vždyť je to i v bybli a i dokumentech ještě z dob stovek let před kristem , že bohové mezi sebou válčily na obrovských strojích světelnými paprsky, co to asi bylo...lasery a to si určitě v té době z prstu nevycucaly...stejně tak jako číslo 666 není žádné číslo dábla ale šifra jména jednoho neoblíbeného caesara, byl o tom dokument v TV byla to vlatně hra s čísli a slovy, v té době velice populární, byloby na dloho to tu rozepisovat, zatím vše....

Já věřím v rozum a vědu, ale považuji její objevy ještě stále za počáteční, nevěřím v duše, nevěřím v někoho, kdo rozhoduje za nás, nevěřím moc ve smůlu a štěstí, vše si musí člověk zasloužit přípravou a úsilím, říká se přece, že štěstí přeje připraveným, nevěřím v zázračné uzdravování, věřím, že v každém člověku je kus dobra a věřím, že v některých lidech je ho tak málo, že jsou fakt práskaní hajzlíci, kteří se bez skrupulí propůjčí ke všemu, věřím, že bída s sebou nese úpadek a zločin, že vzdělání lidí je cestou k lepšímu světu, ale to bude dlouhá cesta.
Základ to má v mém vzdělání, chtěla jsem studovat filosofii a potom psychologii a potom češtinu a výtvarné umění, nakonec jsem uždíbla ze všeho a něco i dodělala, nová doba mne domutila zase nastudovat financování firem a státní správy a to vše mne zbavilo představ o bozích, logicky životními podmínkami určitých lidí v určité době a na určitém místě, vzniká jako odpor proti starému cosi nové, co dává lidem naděje do budoucna, vznikají různá náboženství a kulty, nabízejí ještě další životní výhody, lze utéct od reálného života a stát se zástupcem víry nebo boha na zemi nebo svalovat vinu za svoje neúspěchy na boží řízení osudu nebo čekat na to, že bůh řídí naše kroky a nerozhodovat skoro o ničem a modlit se za to.
Každé náboženství mělo ve svém počátku pro masy lidí pozitivní prvky, ale čase, se obrací proti nim, vrhá je do pasivity a ovlatelnosti a zaměřuje na nějaký život po smrti a tak je odvádí od radikálního řešení problémů tady na zemi, čím dokonalejší teorie, tím více svírá lidský rozum v okovech bezmyšlenkové víry, nemysli, ale věř a dodržuj zásady, fakt je, že křesťanství dalo nám, ve střední Evropě základ vzdělanosti, ale nyní je pro mne dávno karikaturou bývalých časů. Slepá víra, jak ji známe u jiných náboženství pramení většinou z nevzdělanosti u spodních vrstev vyznavačů a touhy po nadvládě nad druhými u protagonistů, viz Islám apod.
Ještě to musím doplnit, druhý základ je v mých dosavadních životních zkušenostech, modlidby mi nikdy nepomohly, ale vlastní přičinlivost a chladná hlava většinou jo.

CeltikDragon napsal(a):

v bohy jako nadřazené bytosti nevěřím ale věřím, v mimozemské bytosti, které se za ně vydávaly díky vyspělím technologiím, vždyť je to i v bybli a i dokumentech ještě z dob stovek let před kristem , že bohové mezi sebou válčily na obrovských strojích světelnými paprsky, co to asi bylo...lasery a to si určitě v té době z prstu nevycucaly...stejně tak jako číslo 666 není žádné číslo dábla ale šifra jména jednoho neoblíbeného caesara, byl o tom dokument v TV byla to vlatně hra s čísli a slovy, v té době velice populární, byloby na dloho to tu rozepisovat, zatím vše....

tyjo, ale ta bYble se ti moc nepovedla, ty svetelnej paprsku :D

b Y ble - prostě mi to nedá. Chyby mi vadí, něco se dá a něco nedá překousnout.

No já na to kašlu,chyby nechyby, ono tady o to nešlo.

Je třeba rozlišovat víru a náboženství. Věří i lidé, kteří nevyznávají žádné náboženství. Víra o náboženství není.

Však jo, myslela jsem víru jako v různé teorie no a potom jsem se do toho zamotalalalalala.

Já jsem byla vždycky zapřisáhlý materialista a ateista. Byla jsem přesvědčna, že boha si lidé vymysleli, protože měli strach ze smrti a nedovedli si vysvětlit různé dobré a zlé skutečnosti v životě, přírodní katastrofy, nemoci apod. Asi před rokem a půl, když mě opustil můj milovaný manžel, jsem najednou měla pocit, že na to nejsem sama - jako by exitoval někdo (něco), kdo nade mnou držel ochrannou ruku, abych se z toho úplně nezbláznila. Přečetla jsem pár knížek (Miluj svůj život, Moc podvědomí, Nevyšlapanou cestou, Čtyři dohody) a můj dojem, že nejsem sama, začal nabývat konkrétnějších rysů. Nazývám to bůh, ale může to být cokoli, vesmír, příroda nevím. V současnosti jsem už přesvědčena o tom, že existuje síla, která nás lidi - jednotlivce vede a chrání, že všechno, co se nám v životě přihodí, má svůj smysl, který třeba nechápeme, ale v rámci celého vesmíru ten smysl existuje. Začínám věřit tomu, že máme nesmrtelnou duši, která se po smrti znovu a znovu vrací do různých těl a že to, co si člověk nese z předchozích životů, má vliv i na ten život stávající. O tomhle zatím nejsem přesvědčna stoprocentně, ale pomalu k tomu docházím - ono to totiž má svou logiku.
Nejsem křesťanka, nevěřím v božství Ježíše Krista, ale věřím, že někdo takový existoval, byl moudrý a měl hodně učedníků. Jeho učení se časem trochu zdeformovalo ústním podáním a různými objektivními okolnostmi, takže to, co je v Novém Zákoně jsou už jen střípky pravdy.
Líbí se mi budhismus, ale spoustě jeho učení nejsem zatím schopna se naučit ( např. neulpívání - to je pro mě nepřekonatelné). Líbí se mi ale ta vyrovnanost, ten vnitřní mír, který z budhistů vyzařuje.
Tak to je moje víra, v současné době. Pracuji však každým dnem na svém sebezdokonalení a časem to může být všechno úplně jinak. K ryzímu materialismu se však už nikdy nevrátím.

Svou víru bych opsala stejně jako Ivana.

Nic není náhoda, nic v mém životě se nedělo a neděje náhodně. To je moje víra. Když se podívám zpět, vidím určitou linku, která mě životem vede a vše, co mě potkalo, dává svůj smysl.

Věřím, že všechno kolem je tvořeno ENERGIÍ, ze které my vnímáme jen určitou část s tak pomalou vibrací, že je viditelná jako HMOTA.
Vědecky:
Vše kolem nás je tvořeno energií, všechno se“ vlní“ a vibruje. Toto dokazuje teorie strun.
Každý atom , ze kterého je všechno kolem nás složeno, obsahuje kromě elektronů, protonů a neutronů asi dalších 300 mini částic (Nestro). Vše pobíhající ve vakuu, které vyplnuje atomy. Ty  prvky na úplně nejmenší úrovni nejsou částicemi ale vlnami. Energetickými vlnami, vědci jim říkají struny a díky nim se vyvinula nová teorie vesmíru. Všichni jsme složeni z vakua a energetických vln.
My vnímáme jen část ze spektra vibrace vlnových délek, zhruba od 100 nanometrů do 1000 nanometrů. V tomto úzkém výseku se pohybuje náš viditelný svět.
Ale pak je obrovský svět záření – elektromag vln: záření Gama, rentgenové paprsky, ultrafialové paprsky, infračervené paprsky mikrovlny a radiové vlny( s vlnovou délkou až 1000 km!) Nevidíme je = neexistují ?

„Představte si kabelovou televizi s 200 televizních stanic. Všechny tyto nezávislé světy jsou najednou ve stejném prostoru a ve stejném okamžiku v naší obyčejné anténě. Jaktože se nepomíchají a  neslijí v jeden? Co když jsme jenom „ nastaveni“ na chytání jednoho jediného programu – toho, který potom samozřejmě považujeme za jediný existující?“

Pokud je všechno tvořeno energií, pak se s tou energií dá pracovat. Můžeš tím co děláš a co si myslíš ovlivňovat průtok energie kolem. Stejná energie přitahuje stejnou. Násobí se, jiné, rozdílné energie, se ruší.
Vše můžeme ovlivňovat protože jsme toho součástí. A někdy to  neumíme, protože si myslíme že hmota je to co světem hýbe.

A věřím, že existuje něco tvůrčího nad námi, co to vše sjednocuje, co vytvořilo tento svět a jeho principy.
A věřím na reinkarnaci, převtělování a duše, postupně to ke mně přišlo a najednou věci začaly do sebe zapadat.

Ale nakonec
Jsi jen to čemu věříš
Jsem to čemu věřím.

V lidském osudu věřím, na zákon akce a reakce:
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Přej a bude ti přáno - dej a bude ti dáno.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Na každého jednou dojde.
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Dobro i zlo se vrací k původci.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.
Každý svého štěstí strůjcem.
Kdo se blátem obírá, zamaže se.
S čím kdo zachází, tím také schází.
Kdo seje vítr, sklízí bouři.
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Čert sere vždycky na větší hromadu. :)

Že v životě bez práce nejsou koláče a že odvážnému štěstí přeje
Kdo hledá, najde.
Kdo nehraje, nevyhraje.
Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Když se kácí les, létají třísky.
Strach má velké oči.
Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Učený z nebe nespadl.
Chybami se člověk učí.
I mistr tesař se utne.


Věřím v podstatné věci: lásku , moudrost a laskavost
Láska hory přenáší.
V nouzi poznáš přítele.
Světská sláva polní tráva.
Dobré slovo i železná vrata otevírá.
Čistému vše čisté.

Ale také:
Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Dav je vždycky slepý.
Příklady táhnou.
Dobrá rada nad zlato.
Komu není rady, tomu není pomoci.
Koně můžeš donutit jít do vody, nemůžeš ho ale přinutit z ní pít.
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Dvakrát měř, jednou řež!
Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Když dva dělají totéž, není to totéž.
Moudřejší ustoupí.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

A nakonec:
Čas nejlépe poradí.
Všeho s mírou.
Zlatá střední cesta
V jednoduchosti je krása.
Nic není jisté na tomto světě.
Nic není trvalé na tomto světě.
Nikdy neříkej nikdy.

Věřím, že všechno jedno je.

:)

Tak mi přijde Irenko, že ti tohle téma nedá pokoj, co? ;)  ….
Víš, víra je něco, o čem se špatně mluví, protože pak to jsou JENOM SLOVA, která tomu druhému, který nevěří nebo věří v něco jiného, nic neříkají. Takže kdybych se tu pokusila popsat, jak to v sobě mám nastaveno já, musela bych to podložit důkazy. Jinak se to zvrhne zase v to, že se budeme dohadovat o slovíčkách. A to  nemá smysl.  Jenže na ty důkazy tu není prostor a taky by to zabralo spoustu času. Moje víra není jen něco, co jsem si někde vyčetla nebo mi bylo někým natlučeno do hlavy. Vyplývá z mých  prožitků. A těch mám nekonečně mnoho. To, jak jsem se postupně měnila od ateisty a člověka popírajícího cokoli iracionálního (jako třeba karma, reinkarnace a další) v člověka který nejen věří, ale dá se říct že ví, je postupný proces, který stále pokračuje. Takže moje dnešní „VĚŘÍM/VÍM“  nemusí být konečné. Protože já opravdu nevím, kam mě život posune dál a co mi z toho vyplyne….;)
Ale abys neřekla, že utíkám od tématu, tak řeknu to základní. Věřím v to, že když člověk umře, tak sice jeho tělo „se v prach obrátí“, ale jeho duše  -  tu vnímám jako jakousi energetickou substanci, která je v každém z nás, tak ta se po smrti přemístí (až na výjimky, ale ty tu nebudu raději rozebírat :) ) do „prostoru/dimenze“ , kterému já říkám bardo, aby se znovu inkarnovala. Inkarnaci beru tak, že když člověk umírá, jeho duše odchází s jistým zůstatkem MÁ DÁTI – DAL. A ten je pak základem toho, co ho čeká v životě dalším. A od tohohle se pak odvíjí všechno ostatní..... Ale na to tu fakt není prostor :)

NO a pak souhlasím s tím, co napsala POletucha. Ušetřila mi hodně psaní :D

Věřím, že člověk potřebuje něčemu věřit, a že si každý nakonec najde to, co potřebuje. Nebo si to najde jeho.

Fakt, že i materialisté věří ve své předpoklady, ne tady se nechceme dohadovat, jenom si trochu rozšířit obzor a vzájemně se poznat, kdo v co věří, přece jsme všichni příjemní lidé a když si povídáme o něčem, aspoň budeme vědět z čeho naše názory vyplývají, je dobré znát i podstatu jiných názorů a pohledů na svět, to mne láká.

Irenka21 napsal(a):

Fakt, že i materialisté věří ve své předpoklady, ne tady se nechceme dohadovat, jenom si trochu rozšířit obzor a vzájemně se poznat, kdo v co věří, přece jsme všichni příjemní lidé a když si povídáme o něčem, aspoň budeme vědět z čeho naše názory vyplývají, je dobré znát i podstatu jiných názorů a pohledů na svět, to mne láká.

:D

Irenko, máš úplnou pravdu – i materialismus je víra. :) A já ti řeknu, proč jsem tuhle víru opustila.
Asi před patnácti lety jsem se střetla s jedněmi věřícími, kteří mi položili otázku – evoluce nebo stvoření? A já řekla evoluce a bylo mi šuma fuk, jak to opravdu je. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela a ani přemýšlet nechtěla. Věřící lidi pro mě byli poněkud  „nepochopitelní“ a myslela jsem si o nich, že to nemají moc v hlavě v pořádku, když potřebují k životu nějakého boha a ještě kvůli tomu chodí do kostela!!! Jenže oni chtěli, abych jim tu svou evoluci vysvětlila – podložila důkazy :)  A já najednou neuměla odpovědět. To co mi kdysi řekli ve škole, bylo už dávno v propadlišti dějin. A  tak abych jim dokázala, že pravdu mám já a ne oni, ponořila jsem se do knih ze všech možných vědních oborů a snažila se tam vyčíst jak to s tím vznikem čehokoli živého vlastně  je. Věnovala jsem tomu několik měsíců bádání, abych nakonec dospěla ke „smutnému“ poznání, že ta jednoduchost a složitost vzniknout jen tak náhodou nemohla. Takže jsem si vlastně vědecky „vyfutrovala“, že evoluce je nesmysl. Jenže když ne evoluce, tak potom co? Asi stvoření. A když stvoření, tak stvořitel? Jenže tohle bylo pro moje rácio trochu velké sousto, a tak jsem to odložila s tím, že mě to vlastně až tak moc nezajímá, protože se mi stejně nelíbí, aby nade mnou někdo/něco byl/o, kdo by na mě dohlížel a „nedejbože“ ode mě něco chtěl. :-)
No a běžel čas, a dneska jsem zase někde jinde...Jak už jsem řekla, co vím dnes, zítra už může být jinak :)))))))))

Blanka1 napsal(a):

b Y ble - prostě mi to nedá. Chyby mi vadí, něco se dá a něco nedá překousnout.

No, na jednu stranu souhlasím, na druhou stranu už se mi povedlo taky několik pro mně zcela nepochopitelných hrubek... něco podobného jako byble. Když jsem na nějakou takovou svou chybu narazila, vůbec jsem nechápala, jak mně mohlo napadnout použít y místo i... myslím, že to postě hodně souvisí s pozorností, respektive nepozorností v textu a uvědomila jsem si, že u mně to vyvěrá hlavně z toho, že myslím víc dopředu než píšu a ve chvíli, kdy píšu slovo, kde by mělo být i, už mám v hlavě další slovo, kde se vyskytuje to y a proto to tám prásknu. Nepozornost... taky fakt, že po sobě věci nečtu, pokud to není pracovní.
No a překlepy... to už ani nemluvím. Ale souhlasím s tím, že fakt, že člověk píše jen na babinet a ne dopis zákazníkovi by mu neměl bránit v kulturním projevu. Nicméně, lidově řečeno, patřím mezi ty, co mají "máslo na hlavě" ;)

Jdu ve svém materialismu pokračovat chvíli do kuchyně, vzala jsem si dnes volno, děti mají prázdniny a tak byl zubař, holič, lékař a nyní jdu péct prezidentský gulášek, je to moc pěkné, když se nenapadáme, jenom si tak klidně vysvětlujeme své postoje, o tom by měla tahle debata být, po obědě se tu zase stavím, kluci už začínají dotírat, co bude k obědu.

Já myslím, že základní problém, před kterým člověk stojí při studiu náboženství a různch náboženských systémů a filosofií je, že pokud se nepohrouží dostatečně hluboko, čte si jen takový ten "výběr", tak to zní docela nesmyslně.
Obvykle se dostane k tomu, že je tady nějaký Stvořitel, fakt, kterému je třeba slepě věřit, že j třeba chovat se slušně, plnit jisté náležitosti od duchovně-morálních až po čistě praktické (košer nebo halal strava atp.) a pak přijde Ráj, pokud to bude jinak, bude Peklo, pokud se Stvořitel milostivě neslituje a hříšníkovi neodpustí. Prostě čistě prospěchářský vztah - já se chovám podle pravidel, přijde odměna.

Pak je tady problém obrovského množství náboženství, to je taky tropchu zavádějící - co si vlastně vybrat a proč by jeden měl mít pravdu a druhý ne, že ;) (jinak pod náboženství trochu nevhodně, ale z praktického hlediska započítávám vešekeré víry a to i buddhismus, víru v rfeinkarnaci atd. atd.)

Aůe myslím si, že pokd si člověk dá tu práci a ponoří se hlouběji, pod dogmata a bláboly, umožní mu to dostat se k tomu, že je tady přinejmenším alternativa k čistě vědeckému pohledu na svět.
Obvykle tak lidé činí, když se dostanou do nějaké životní situace, kterou nedokáží vyřešit čistě "materialistickým" pohledem na věc.

Mně v mém hledání, ve kterém jsem na začátku, pomohlo to, že jsem si začala uvědomovat své leckdy nesmyslné chování, jak sama sobě jistými věcmi zcela zbytečně ubližuju. Kdyby nikde jinde, tak v tomhle směru se mi dostalo otázek, které mi umožňují žít z mého pohledu klidnější a vyrovnanější život. To je i první krok k omu, abych začala skutečně veřit a pak už ne-věřit, ale vědět... protože vidím, že to opravdu funguje.

Tedy má vlastní zkušenost a prožitky mne vedou k tomu, že věda nemá patent na rozum. Zatím jsem někde na rozhraní, plně nejsem ani na jedné straně.

melu napsal(a):

CeltikDragon napsal(a):

v bohy jako nadřazené bytosti nevěřím ale věřím, v mimozemské bytosti, které se za ně vydávaly díky vyspělím technologiím, vždyť je to i v bybli a i dokumentech ještě z dob stovek let před kristem , že bohové mezi sebou válčily na obrovských strojích světelnými paprsky, co to asi bylo...lasery a to si určitě v té době z prstu nevycucaly...stejně tak jako číslo 666 není žádné číslo dábla ale šifra jména jednoho neoblíbeného caesara, byl o tom dokument v TV byla to vlatně hra s čísli a slovy, v té době velice populární, byloby na dloho to tu rozepisovat, zatím vše....

tyjo, ale ta bYble se ti moc nepovedla, ty svetelnej paprsku :D

:vissla: tak sorry vole pleas já když píšu, tak se občas překlepnu no....:vissla: myslím, že nejsme v češtinářském kroužku, ne ? já kdeybych měl každého upozorňovat na gramatiku tak bych se tu upsal k smrti :reta::reta:

doufám še my to děfšata odpustýte :D mně to prostě někty ujede  :reta: :D ;)

Nejsem ani materialista, ani "věřící" v tom obecném slova smyslu. Myslím, že tam, kam jsem se dostala, mi pomohl vlastní rozum, cit a intuice, ale taky něco, co by někdo nazval náhodou, jiný štěstím a další třeba vyšší silou. Neumím to definovat, ani jsem se o to nikdy nepokoušela, ale cítím v sobě určitou pokoru a vděčnost. Třeba už jen za to, že jsem to zrovna já, kdo vznikl z toho množství možných vajíček a spermií :).

Irenka21 napsal(a):

Jdu ve svém materialismu pokračovat chvíli do kuchyně, vzala jsem si dnes volno, děti mají prázdniny a tak byl zubař, holič, lékař a nyní jdu péct prezidentský gulášek, je to moc pěkné, když se nenapadáme, jenom si tak klidně vysvětlujeme své postoje, o tom by měla tahle debata být, po obědě se tu zase stavím, kluci už začínají dotírat, co bude k obědu.

TAk co Irenko, už jsi dovařila? A jak se ti líbilo moje povídání číslo jedna?...Já teď ještě přidám pokračování, abych to trochu posunula dál :) ....
To ovšem nastalo až o několik let později poté, co mě zasáhla životní darda….Byla jsem tak zdrcená tím, co mě potkalo, že jsem začala hledat odpověď na to, proč se stalo co se stalo a co mám udělat, aby bylo lépe. Protože mně bylo děsně! „Náhoda“ tomu chtěla, že jsem se dostala na první esoterický seminář ve svém životě – Modrá alfa, který se mnou pořádně zatřásl. Já tehdy nevěřila ani na nějaké vyzařování, energie, kontrolu myšlenek, a nevím co dalšího, natož na nějaké esoterické „bláboly“ o reinkarnacích a všem ostatním. …Nevím, co víš o „alfa hladině“, ale to je vědecký termín pro  jednu z mozkových frekvencí, kterou běžně užíváme. Ale ne vědomě. A tady jsme se naučili jak se do ní vědomě dostávat a co v ní „podnikat“. A tehdy jsem dostala svůj první důkaz o tom, že na nějaké věci si sáhnout nemůžu a přesto fungují…. Jen chci říct, že člověk který ho vedl, Petr Velechovský, je původně technik, konstruktér, a všechno to vykládal naprosto racionálně, takže  proto ty info v jeho podání byly pro mě jakž takž přijatelné…..No a po čase mě něco „dokopalo“ k tomu, abych se přihlásila na další seminář – tentokrát o hledání kořenových bloků, které máme ve svém podvědomí.
Jela jsem na něj stále s tím svým, že o ezoterice – reinkarnace, duše, karma a tak… nevím nic, ničemu nevěřím a odmítám se cokoli dozvědět, natož uvěřit. :)…..A teď si představ co se mi stalo – na začátku jsme se v alfa hladině učili,  jak se vrátit po časové ose zpět do okamžiku, kdy vznikl blok v našem podvědomí, který nám teď komplikuje život. Každý jsme si jeli po své vlastní ose a nikdo nám do toho nekecal. ... No pokud jsem procházela reálnými životními situacemi, odehrávajícími se před několika lety, to jsem byla schopná svým ráciem skousnout.  Jenže pak se pode mnou roztočil obrovský, hrůzu nahánějící černý vír a já absolutně nechápala oč jde. Tohle bylo opravdu silné kafe. ….Tak jsem letěla za Petrem s tím, že se situace nevyvíjí jak by měla, protože se mi objevil  jakýsi vír a já nevím co s ním. Petr mi vysvětlil, že tím vírem se vstupuje do další inkarnace a ode mě se tedy chce, abych do něj skočila. ….No, dokážeš si představit, jak to se mnou zamávalo? …Ale nemohla jsem dělat nic jiného, než pokračovat. Takže jsem do toho šla. A ono to mělo pokračování. Prožila jsem si, jak jsem tím vírem letěla dolů a jak jsem se pžitom cítila, jak jsem se pak dostala do těla své mámy a prožívala si celé její těhotenství z pozice nenarozeného dítěte. A během tohohle období jsem prožila mnohá traumata, z těch jsem si tehdy vytvořila ve svém podvědomí bloky, podle kterých celý život žiju. Respektive žila, protože mnohých už jsem se zbavila :)........Když jsem přijela domů, hlava se mi protáčela od údivu a já vůbec nevěděla jak s těmi informacemi  a hlavně prožitky naložit. Bylo to nad moje chápání. Teďa to racionální :)…
Takže tohle bylo moje seznámení s tím, jak duše vstupuje do dalšího života….A takovýchhle prožitků mám kvanta. A některé ještě „údernější“ Nic jsem dopředu neměla nastudováno, abych to odněkud nebo někoho „opisovala“, prostě se mi děly jisté věci, A díky tomu jsem postupně měnila svůj materialistický přístup k životu…Ale! Jsou to moje prožitky, které může leckdo „shodit“ jako výplod mého mozku. Jenže já vím,  jak to je a to mi nikdo nevezme!!!! :)

Tak jsem se taky zkusila zamyslet nad tim, cemu vlastne nejvic verim a vyslo mi, ze nejvic verim tomu, ze vse okolo mne, vse co se deje ma nejaky smysl, nejaky ucel a ze nic se nedeje nahodou.
Verim, ze nase zivoty nekam smeruji, ze je tu duvod, proc jsme se narodili a proc zijeme.
Tim padem i verim, ze je tu nejaky vyssi princip, buh nebo cosi jineho. 
A i kdyz muze nekdo vnimat tuhle viru jako nejakou berlicku, tak ja mam naopak pocit, ze mi tato vira pomohla byt vice dospelejsi a zodpovednejsi za muj zivot.
Tohle vedomi smyslu mi dodava silu, jistotu a lasku.

Ale jak pise keito, vetsinu dukazu, ktere pro svou viru mam, tvori jen me vlastni prozitky, takze je to jen ma osobni neprenosna vira.  :) :hjarta:

bublinka napsal(a):

Tak jsem se taky zkusila zamyslet nad tim, cemu vlastne nejvic verim a vyslo mi, ze nejvic verim tomu, ze vse okolo mne, vse co se deje ma nejaky smysl, nejaky ucel a ze nic se nedeje nahodou.
Verim, ze nase zivoty nekam smeruji, ze je tu duvod, proc jsme se narodili a proc zijeme.
Tim padem i verim, ze je tu nejaky vyssi princip, buh nebo cosi jineho. 
A i kdyz muze nekdo vnimat tuhle viru jako nejakou berlicku, tak ja mam naopak pocit, ze mi tato vira pomohla byt vice dospelejsi a zodpovednejsi za muj zivot.
Tohle vedomi smyslu mi dodava silu, jistotu a lasku.

Ale jak pise keito, vetsinu dukazu, ktere pro svou viru mam, tvori jen me vlastni prozitky, takze je to jen ma osobni neprenosna vira.  :) :hjarta:

Bubli, :supr: a ten terminus technicus - osobní nepřenosná víra - ten se ti povedl :supr: :supr: :supr:

..Bůh je stvoření i stvořitel, vytvořil vesmír, ve kterém je podobný vztah jaký je mezi tanečníkem a tancem. Jsou jedním. Přestane-li tanečník tančit, zmizí i tanec. Zmizí-li tanec, je po tanečníkovi. Vesmír nebyl stvořen v čase a ukončen, je vytvářen každým okamžikem , protože je to vlastní bytí Boha. Stejně jako se pohybujete, tančíte, zpíváte, milujete, Bůh tvoří - každou chvílí. Neexistujete jako oddělená jednotka, neexistujete jako ostrov, ale jako vlna v oceánu, jste jedním !!! Oceán se přelévá, vlní se ve vás, bez něj existovat nemůžete, jste spolu spojení. V každé vlně oceán je a oceán není nic jiného, než souhra vln. Vlna není oddělená, nelze ji vzít a odnést ukázat domů dětem. Vlnu nepřinesete. Můžete přinést vodu, nebude to však vlna - nebude živá. Svět bez Boha existovat nemůže, stejně jako nemůže Bůh existovat bez světa. Je-li stvořitelem, je-li tvořivost jeho kvalitou, jak by mohl bez vesmíru existovat? Když se nic netvoří, jak by mohl být stvořitelem? Svět na něm závisí a on na světu. Je totiž mezi nimi hluboký milostný vztah, navzájem na sobě závisí a naplňují se, jsou jedním. Naplnění je tak prosté, že je nelze oddělit a odloučit. Tudíž prorok, který došel poznání, může říci : Já jsem Bůh !! Tím prostě oznamuje, že já a jeho existence nejsme dva.  Proto Ježíš říká: Dříví kus rozštípni i hle, já jsem tam, kamínek nadzvedni a mne tam nalezneš...................................


Skopírovala jsem úryvek z Oshovy knihy hořčičné semínko, už jsem to jednou psala Adře a toto vyjádření Boha se mi moc líbí.
Věřím v Boha, jehož další jméno je láska, energie, vyšší moc, nebo jak jej kdo chce nazvat. Vadí mi, že spousta lidí směšuje dohromady víru a náboženství. Jsou to naprosto dvě odlišné věci. Já jsem nikdy k žádnému náboženství ( ani sektě) nepatřila a nepatřím a přesto je moje víra pevná.
Věřím ve vesmírné zákony a karmické zákony, bez nich by nic na tomto světě nemělo smysl.

ja verim sama v sebe. verim ze spolecne se svoudusi zavcasu rozpoznam a analizuji kazdou situaci tak, jak to bude pro me nejlepsi. verim, ze prekonam vsechny prekazky, ktere jsem si stanovila za ukol na tomto svete co nejlip, ze pochopim spravne kazdou krivdu i zlo, ktere na me ceka a verim, zepred svou smrti budu moct rict "osude, dekuji ti za vsechno zle, ktere jsi mi vtomhle zivote dopral"
to ostatni vesmirne nekoneco je samozrejmost, na to verit nemusim

Dita.L napsal(a):

"osude, dekuji ti za vsechno zle, ktere jsi mi vtomhle zivote dopral"

:supr:

Jinak
hezké,  Dito, asi bych to ráda popsala jako ty....

Já taky věřím, že jsme součástí něčeho "většího", že se máme učit a máme na to spouuuustu životů, abysme to zvládli. Jinak, když se řekne kostel a tak, tak na tohle já nejsem, jsem věřící bez vyznání (fakt si připadám trochu nemístně, když se někdo v kostele modlí a já jdu okolo) :) Věřím na reinkarnaci a karmu a konečně jsem dostala kopanec, abych tohle myšlení pořádně oprášila a začla zase něco dělat :) A zatím si to teda užívám :) Nebudu se rozepisovat, už jiní tu napsali spoustu věcí, se kterými se ztotožňuji, ale asi bych to teď nedokázala podat tak hezky :hjarta:

poletucha napsal(a):

Dita.L napsal(a):

"osude, dekuji ti za vsechno zle, ktere jsi mi vtomhle zivote dopral"

:supr:

Jinak
hezké,  Dito, asi bych to ráda popsala jako ty....

Mam dojem, ze na tobe vidim od jiste navstevy ohromnou zmenu. Je to tim, nebo pletu?? :)

Nevím,
měla jsem naběhnuto
a je možné že mě to přesvědčilo
určitý životní zlom se  ten měsíc stal :)

Andromedo, vůbec se nemusíš cítit nemístně.  :gloria: Kostely jsou pěkné jsou tam historické památky, ale Bůh tam nesídlí. Toho, nebo to co si každý představujeme jako víru, musíme mít v srdci. :hjarta:

Tetamáma napsal(a):

Andromedo, vůbec se nemusíš cítit nemístně.  :gloria: Kostely jsou pěkné jsou tam historické památky, ale Bůh tam nesídlí. Toho, nebo to co si každý představujeme jako víru, musíme mít v srdci. :hjarta:

No údajně se dříve kostely stavěly na místech, kde jsou nějaká energetická centra (?) v zemi. V místech, kde se přichází tou uličkou mezi lavicemi, tak tam je energie, která "sráží na kolena" a vepředu u oltáře naopak. Nevím co je na tom pravdy, ale myslím, že ty dřívější kostely měly nějakou funkci. Ale s postupem času se asi v tomhle hodně změnilo, teď jsou to opravdu spíše památky :)

Návštěva kostela je bezpochyby povznášející. Je tam ticho a příjemné prostředí k rozjímání.

Podle mě záleží na tom pro jakou víru byl ten kostel, kaple, mešita,chrám postaven.
To místo je pak nabito energií těch myšlenek.
Představ si místo kde se lidé usilovně soustředí, modlí, prosí... v jednom duchu, s jedním nasměrováním a to po staletí.
Je tam velmi silná energie.

Tetamáma napsal(a):

Návštěva kostela je bezpochyby povznášející. Je tam ticho a příjemné prostředí k rozjímání.

To je třeba i v lese, na nějaké hoře, na lodi uprostřed oceánu..... někdy i doma :).

poletucha napsal(a):

Podle mě záleží na tom pro jakou víru byl ten kostel, kaple, mešita,chrám postaven.
To místo je pak nabito energií těch myšlenek.
Představ si místo kde se lidé usilovně soustředí, modlí, prosí... v jednom duchu, s jedním nasměrováním a to po staletí.
Je tam velmi silná energie.

Ja spis citim vzdy v kostele jen negativni energie, prave proto, ze tam lidi hromadi narky, "hrichy" a prosby a ponizene poklony po cela staleti.  Neznam nikoho, kdo by se do kostela utikal sverit s tim, ze miluje zivot, ze nekomu pomohl nebo ze se zamiloval a je z toho stastny. Nikdy jsem se v kostele necitila dobre. Mnohem lip a pozitivneji je nekde v jarnim lese treba pri meditaci, nezapomenutelna je meditace na pobrezi atlantiku. To je prava energicka "bomba" v souzneni s morskym zivotem, energii skal a morskych vln oplachujicich pisek. Presne tuhle atmozferu mam pri meditacich nejradeji a vetsinou si presne tenhle vyjev sama vyvolavam. Kostely nebrat :dumbom:

Tak jsem zde a ráda čtu zase Vaše názory, myslím, že když už je navzájem nepřebíráme a nehádáme se, dovede nás to aspoň k zamyšlení nad cítěním jiných lidí, já tady na duchovní a vůbec na Babinetu jsem došla k tomu, že už nemám pocit, že všechny jiné názory než moje jsou nepřijatelné a potlačila jsem v sobě chuť někoho o něčem přesvědčovat za každou cenu.

Dito.L ani já jsem se dříve v kostalech necítila dobře. Navíc mi vadí i princip zpovědi, vyznat se z hříchů, dostat rozhřešení a jede se nanovo. No to jako ne!!!!! To je jenom finta, je to reklama pro církev, jako že něco dávají. Časem jsem se naučila ty negativní energie nepřijímat. Vnímám jenom tu architekturu a beru si z toho to, co je přínosné. :hjarta:

Ty negativní energie se jistě ale na takových a nejen takových místech hromadí, já jsem to zažila např. vloni v Chorvatsku na těch místech, co se válčilo. Byla to opravdu síla.

Tetamáma a Dita.L
Podle existující teorie vertikálního času - že vše se děje najednou v jednom okamžiku (pro představu :jako v televizi je 100 kanálů současně- nezávislých ucelených světů ) pokud jsi na nějakém místě kde třeba probíhala v minulosti válka, ta válka tam ted je kolem tebe, ale jakoby v jiné dimenzi, jiném čase. Ta energie je tam určitě cítit.

Kvůli svému studiu jsem kdysi procestovala Evropu abych navštívila "všechny" kostely. Moc dobře si vzpomínám na tu vůni co mě vždy obklopila a na ten pocit navštívení jiné doby, tolikrát opakovaný. Od té doby co jsem si v hlavě uzavřela cestu ke křestanství, mám v kostele přes veškerou svou lásku k architektuře těch staveb neodbytný pocit, že jsem nezvaný host.

Co se týká lesa, co jsem se dozvěděla, je tam velmi mnoho cizí energie, která se probudí,  když ty se tam začneš příliš projevovat a rušíš. Les prý na meditaci není vhodný.
A meditaci na břehu Atlantiku nezbývá než závidět. :)

Shodou okolnosti jsem se byla minulou nedeli podivat v kostele na msi, myslim, ze to bylo tak podruhe v zivote a sla jsem tam hlavne proto, protoze jsem to slibila jedne zname.
Byla jsem tam myslim nejmladsi a to uz taky mam nejaky vek.    :D
Nemam dar nejak zretelne vnimat energie, ale cele mi to prislo uplne bezduche a mrtve, bez zivota a energie, knez cetl nejake pasaze z bible a bylo to jako kdyby odrikaval zpravy. Takze do kostela uz asi nikdy nepujdu.
I kdyz na druhou stranu se mi jednou v gotickem chramu stalo, ze se mi tam spustila nejaka ocista, jako kdyby me cosi bacilo do hlavy.

Poletucho, to s tim lesem, to je zajimave. Pripomnelo mi to fantasy knizky Holdstocka - Les Mytag a dalsi. Tam se taky probouzeji v lesich zvlastni energie, prolinaji se tam ruzne casy a objevuji podivne bytosti. Je to sice fantasy, ale vzdycky mi prislo, ze na tom neco bude.

A na meditaci jsou nejlepsi hory

poletucha napsal(a):

...
Co se týká lesa, co jsem se dozvěděla, je tam velmi mnoho cizí energie, která se probudí,  když ty se tam začneš příliš projevovat a rušíš. Les prý na meditaci není vhodný.
...

Poletucho, přece se lidé chodí do lesa/ke stromům nabít, moc pak nechápu proč by neměl být vhodný k meditaci..? Také by mě zajímalo co si představit pod tou "cizí" energií..? Díky za odpovědi :)

poletucha napsal(a):

Tetamáma a Dita.L
Podle existující teorie vertikálního času - že vše se děje najednou v jednom okamžiku (pro představu :jako v televizi je 100 kanálů současně- nezávislých ucelených světů ) pokud jsi na nějakém místě kde třeba probíhala v minulosti válka, ta válka tam ted je kolem tebe, ale jakoby v jiné dimenzi, jiném čase. Ta energie je tam určitě cítit.

Kvůli svému studiu jsem kdysi procestovala Evropu abych navštívila "všechny" kostely. Moc dobře si vzpomínám na tu vůni co mě vždy obklopila a na ten pocit navštívení jiné doby, tolikrát opakovaný. Od té doby co jsem si v hlavě uzavřela cestu ke křestanství, mám v kostele přes veškerou svou lásku k architektuře těch staveb neodbytný pocit, že jsem nezvaný host.

Co se týká lesa, co jsem se dozvěděla, je tam velmi mnoho cizí energie, která se probudí,  když ty se tam začneš příliš projevovat a rušíš. Les prý na meditaci není vhodný.
A meditaci na břehu Atlantiku nezbývá než závidět. :)

poly, co se toho lesa tyce, tam nesmis rusit, tam musis jit v naprostem souzneni. Zapadnout tam a vse co se tam deje pekne vnimat, stat se soucasti, jednim z clanku toho lesa.... cizi energie si te pak nevsimaji, prave naopak, mas sanci je poznat. Vidis, ted jak to pisu, jsem primo v tom lese, tak silne to na me pusobi. Vidim kazdy kousek mechu a kapradiny, slysim potucek kousek pode mnou, vnimam slunicko prokukujici mezi sumicim listim a stavam se jeho soucasti, i kdyz to misto je zrovna ted nekolik desitek kilometru vzdalene..... vracim se na skalku, kde jsem odpocivala a jsem tam moc stastna. Tak, takhle na me les vzdycky pusobi.

Tetomamo
neprijimat negativni energie stoji hodne usili, lepsi je se jim vyhnout.  Zanechavaji otisk a vzdycky nekde proklouznou i kdyz treba jenom trosicku. Proto mam tak rada prirodni "ciste" energie. Asi to zllo moc vnimam. Poznam presne, kde se nekdo pred chvili hadal i kdyby se tvaril sebemileji. Proste se tam necitim dobre. Neni to ale fajn, vycitit z kazdeho, ze se trapi, nebo ze mu neni dobre, dost to namaha.

bublinka napsal(a):

Shodou okolnosti jsem se byla minulou nedeli podivat v kostele na msi, myslim, ze to bylo tak podruhe v zivote a sla jsem tam hlavne proto, protoze jsem to slibila jedne zname.
Byla jsem tam myslim nejmladsi a to uz taky mam nejaky vek.    :D
Nemam dar nejak zretelne vnimat energie, ale cele mi to prislo uplne bezduche a mrtve, bez zivota a energie, knez cetl nejake pasaze z bible a bylo to jako kdyby odrikaval zpravy. Takze do kostela uz asi nikdy nepujdu. .......

No, když už se tu rozjela diskuse ke kostelům, tak řeknu taky něco. Já mám ke kostelům a náboženstvím odjakživa příšernou averzi, aniž bych pro to měla jediný důvod. Ta architektura je sice pěkná, ale to prostředí mi nějak nedělá dobře. A přesto, nebo právě proto, protože se určité věci snažím změnit, nebo k nim alespoň změnit přístup :), tak čas od času – ale to asi 2x do roka,někdy ani to ne :), tam zajdu a vnímám, co to tam se mnou dělá. No a jednou se mi stalo, že tam bylo cosi jako mše, nebo já nevím, neznám tyhle církevní ceremonie :), tak mi bylo divné,  že hlas faráře zněl odkudsi seshora. I když jsem se snažila vypátrat odkud to je, nepodařilo se mi to. Až za nějakou dobu mi došlo, že to je hlas z reproduktoru nahoře zavěšeného. No, přišlo mi to poněkud zvláštní. A pak mi přišlo divné, že to bylo pořád to samé, jako zaseknutá jehla. Takže jsem vydržela jenom chvíli a vypadla jsem ven. Fakt jsem nepochopila, k čemu je tohle dobré….No, ale asi proto, že holt jsem „jinde“ než ti věřící, kteří tam byli.  ;)

Andromeda napsal(a):

Poletucho, přece se lidé chodí do lesa/ke stromům nabít, moc pak nechápu proč by neměl být vhodný k meditaci..? Také by mě zajímalo co si představit pod tou "cizí" energií..? Díky za odpovědi :)

Hmm, nerada bych se pouštěla na tenký led, že budu mluvit o věcech o kterých zas tak moc nevím.
A možná jsem to také blbě formulovala. Ale pokusím se Ti říct co vím.
S některými lidmi, co dělají také nějaký druh bojového umění (které je dost o soustředění, takže druh meditace), jsme se bavili kde všude se dá cvičit z hlediska co největšího energetického přínosu. Les byl z tohoto hlediska jeden z nejhorších, protože ho prý (co jsem se dozvěděla) osídlují ve značném množství různé entity, které si hlídají svůj prostor a klid. A kdo ví co ještě. Když tam vstoupíš s tím, že cvičíš boj, asi je to nenechá v klidu. Dle mne je podstatné asi nerušit svou cizorodou nekompatibilní energií.
přesně jak píše Dita.L .....
....tam nesmis rusit, tam musis jit v naprostem souzneni. Zapadnout tam a vse co se tam deje pekne vnimat, stat se soucasti, jednim z clanku toho lesa.... cizi energie si te pak nevsimaji....

Taky si v lese hodně odpočinu, všechno v hlavě se mi vymaže, zcela absorbuji co tam je, protože je to mnohem silnější než já. A dost možná i moudřejší ;)

Mimochodem, dozvěděla jsem se také docela zajímavou věc, že místnosti s našimi nízkými stropy jsou dost nevhodné pro cvičení, protože vertikálně tvé energet pole dosahuje dost daleko nad strop a stejně tak pod podlahu. Tím se připravuješ o značné množství disponibilní energie. Asi jste také někdy cítili nádherný pocit z velkých a vysokých sálů ( :) ted nemluvím o těch kostelích) , že jste se najednou nadechli....

V čo verím ... na to sa naozaj ťažko odpovedá. Pôjdem na to "opačným" smerom - tým, čo vidíme. Obklopuje nás svet, ktorý sa riadi prísnymi zákonmi - a to od prvej sekundy, čo vznikol. Tieto zákony tu museli byť prv, ako tu bol tento svet tak isto, ako je najprv projekt domu a až potom sa urobí stavba.

Toho, kto "naprojektoval" celé stvorenie, kto mu určil zákony, ktorými sa riadi skôr, ako toto stvorenie vzniklo, toho nazývam "Boh". Kde je, to nedokážem povedať, lebo je mimo toto stvorenie tak isto, ako ani projektanta nenájdeme v dome, ktorý sa podľa jeho projektu stavia. Napriek tomu však môžeme spoznať, aký je, pretože to vidíme na zákonoch, ktorými sa toto stvorenie riadi - a tie zákony sú dokonalé - preto musí byť aj Boh dokonalý.

Je tu však ešte niečo, čo sa nedá spoznať zvonka - náš vnútorný život, ktorý je plný citov a emócií. Tie sú mnohokrát silnejšie, ako celé vonkajšie prežívanie a sú hlavnou hnacou silou, ktorá nás poháňa po celý život. Myslím si, že aj toto je časť zákonov, ktoré sú vo stvorení a preto nám tieto city (lepšie povedané - iskričky týchto citov) boli dané ako dar od Boha - cit Lásky, cit Čistoty a cit Spravodlivosti. To, že sme niektoré z nich nedokázali rozvinúť v kvet a svet naokolo vyzerá tak, ako vyzerá, je len naša vina, pretože my sme nedovolili týmto kvetom rásť.

Našou úlohou je preto nájsť spojenie medzi tým vonkajším a tým vnútorným, dokázať obidvoje rozvinúť, čím sa to krásne - vnútorné - dokáže prejaviť aj navonok. Potom nájdeme aj cieľ nášho života a keď budeme poznať cieľ, budeme môcť nájsť aj cestu k jeho splneniu. Niekto ju nájde v spoločnosti iných, niekto kráča ako osamotený pútnik. Niekto k tomu potrebuje kostol, inému stačí tichý kútik v dome, ďalší k tomu potrebuje ticho prírody ... Jedno je však isté - jedine Láska, Čistota a Spravodlivosť musia panovať v duši toho, kto chce skutočne túto cestu nájsť.

Jej, to je super. Ja tiez nemusim  kostoly, citim sa v nich strasne zle, je mi uzko, citim prazdnotu, ziadneho "Boha"....

som rada, ze nie som sama a ze to nie je nenormalne...

kopec energie citim v prirode a tam tiez nachadzam pokoj v dusi. :-)

Poletucho, díky za odpověď ;) Zajímavé téma, jen trochu už mimo hlavní tématiku a možná i mimo obvyklé rámce :) Nemáš bližší informace ohledně těch jiných energií..? Fakt by mě to zajímalo :)

Tetamáma napsal(a):

Ty negativní energie se jistě ale na takových a nejen takových místech hromadí, já jsem to zažila např. vloni v Chorvatsku na těch místech, co se válčilo. Byla to opravdu síla.

To je fakt, jednou jsem tu o tom psala. Jedna taková vypálená vesnice v Srbské Krajině je dodnes mojí noční můrou a to jsme tam čekali jen cca 1 hodinu. A přitom bylo zřetelné, že tam původně žili normální lidi stejně, jako my tady - krásné domy, pergoly porostlé vínem, zbytky docela pěkného nábytku, na zahrádkách gril nebo krb s grilem, hračky... Nikdo je nepřepadl, zlikvidovali se vzájemně... To prostě nikdy nepochopím.:grater:

Veřejně se přiznávám, že se v kostelích zpravidla cítím dobře a vnímám je jako produchovnělá místa, nicméně předcházelo tomu poměrně bolestné smíření se s katolickou církví, jejíž někteří představitelé naší rodině pěkně zavařili...

Právě, že u nás v rodině není žádná negativní zkušenost s církví... Kostely vnímám většinou jako fakt pěkné stavby, nicméně, pokud jsou tam lidé, kteří tam "praktikují" svou víru v boha, tak se tam cítím, že tam nemám být, jako bych tam překážela nebo nerozumněla jim...

Andromedo, máš to v sz

Já se v kostele cítím dobře, pokud se zrovna neslouží mše. Při mši mi je úplně trapně, mám pocit, že všechno, co tam ten kněz říká, je nějaký falešný naučený rituál be obsahu, který už před stovkami let vyvynul a nyní je to všechno jen prázdná skořápka.

Nu, k tomu musím dodat, že můj strýc ja katolický kněz. A věří tomu co říká. A dovede to podat. Řekla bych, že je to velmi sečtělý člověk, dvě vysoké školy, věnoval se studiu všeho možného celý život. Jako starý mládenec však k praktickému životu nepoužitelný.
Navzdory tradovanému přesvědčení o náboženské jednostrannosti a zaslepenosti, když jsem se začala zajímat o reinkarnaci, tak mi k tomu sám našel a okopíroval nějaké texty, které byly velmi dobré. (Nicméně komentář při předávání byl dost skeptický.)

poletucha napsal(a):

Nu, k tomu musím dodat, že můj strýc ja katolický kněz. A věří tomu co říká. A dovede to podat. Řekla bych, že je to velmi sečtělý člověk, dvě vysoké školy, věnoval se studiu všeho možného celý život. Jako starý mládenec však k praktickému životu nepoužitelný.
Navzdory tradovanému přesvědčení o náboženské jednostrannosti a zaslepenosti, když jsem se začala zajímat o reinkarnaci, tak mi k tomu sám našel a okopíroval nějaké texty, které byly velmi dobré. (Nicméně komentář při předávání byl dost skeptický.)

Pred niekoľkými rokmi (8-9? - už to presne neviem) som si písal maily s jedným študentom katolíckej teológie a on sa dokonca našiel v Pompejách - keď tam bol (prvý a jediný krát), hneď sa v meste orientoval, poznal uličky... A napriek tomu v reinkarnáciu neuveril. Zhodou okolností sa ten študent volal Tomáš - takže mi vznikla hneď asociácia na neveriaceho Tomáša. ;) Ale veľmi dobre sa s ním na tému reinkarnácie dalo rozprávať - prijímal moje argumenty a kládol zaujímavé otázky.

Zrovna  včera jsem četla teorii, že Země je něco jako živoucí organizmus, a jako staří Čiňané vylaďovali tok životní enegrie u člověka akupunkturou, tak něco podobného jako ty jehličky jsou   do Země  "zabodnuté" menhiry, které vylaďují energii Země. Znali to staří Keltové apod... Na starých keltských kultovní místech (svatyních) se stavěly i první křešťanské kostely....
Já teda rozhodně neprošla všemi kostely v Evropě, v některých katedrálách je prý u vchodu jakýsi propad energie, který  člověka až přiměje pokleknout a zklidnit se a dále k oltáři je naopak je cítit příliv enegrie ...  Ale do kostelů chodím ráda, třeba si jen tak sama posedět... Nic negativního v nich necítím, žádné stopy nářků či proseb apod... Naopak cítím tu pokoru člověka před něčím, co nás přesahuje a přesto jsme jeho součástí ... Pro mě Bůh existuje -  jeho kousíček je v každém z nás, v každém živém tvoru a možná i kameni ....
O reinkarnaci nic nevím, nevím jestli jsem ji prošla nebo  bych i chtěla znova do tohoto " slzavého údolí" :) Pořád mi není jasné, proč ty duše už za tolik tisíciletí a tudíž prožitých životů a zkušeností už nejsou sakra "vyučené" a "lepší", proč lidé opakují stále stejné chyby... ?

Věřit .... radši bych VĚDĚLA , ale to zatím asi nemůžu ....
Spíše, než bych v něco věřila , tak tuším nějakou jednotnou energii a tuším, že všechno, co se děje má svůj smysl ( který nemusíme poznat) .... kdybychom se tu měli jen tak množit jako králící, tak bychom asi nebyli tak složití ..... a vůbec .... někdy si připadám jako prvňáček toužící vniknout do tajů kvantové fyziky .......
Poletucho, tys to vzala zgruntu  a napsala jsi to  pěkně   ... no comment        :supr:

Mrzí mne, že se nezúčastnily některé stálé osobnosti duchovní poradny a zůstaly pod svou ulitou.

Ivana napsal(a):

Já jsem byla vždycky zapřisáhlý materialista a ateista. Byla jsem přesvědčna, že boha si lidé vymysleli, protože měli strach ze smrti a nedovedli si vysvětlit různé dobré a zlé skutečnosti v životě, přírodní katastrofy, nemoci apod. Asi před rokem a půl, když mě opustil můj milovaný manžel, jsem najednou měla pocit, že na to nejsem sama - jako by exitoval někdo (něco), kdo nade mnou držel ochrannou ruku, abych se z toho úplně nezbláznila. Přečetla jsem pár knížek (Miluj svůj život, Moc podvědomí, Nevyšlapanou cestou, Čtyři dohody) a můj dojem, že nejsem sama, začal nabývat konkrétnějších rysů. Nazývám to bůh, ale může to být cokoli, vesmír, příroda nevím. V současnosti jsem už přesvědčena o tom, že existuje síla, která nás lidi - jednotlivce vede a chrání, že všechno, co se nám v životě přihodí, má svůj smysl, který třeba nechápeme, ale v rámci celého vesmíru ten smysl existuje. Začínám věřit tomu, že máme nesmrtelnou duši, která se po smrti znovu a znovu vrací do různých těl a že to, co si člověk nese z předchozích životů, má vliv i na ten život stávající. O tomhle zatím nejsem přesvědčna stoprocentně, ale pomalu k tomu docházím - ono to totiž má svou logiku.
Nejsem křesťanka, nevěřím v božství Ježíše Krista, ale věřím, že někdo takový existoval, byl moudrý a měl hodně učedníků. Jeho učení se časem trochu zdeformovalo ústním podáním a různými objektivními okolnostmi, takže to, co je v Novém Zákoně jsou už jen střípky pravdy.
Líbí se mi budhismus, ale spoustě jeho učení nejsem zatím schopna se naučit ( např. neulpívání - to je pro mě nepřekonatelné). Líbí se mi ale ta vyrovnanost, ten vnitřní mír, který z budhistů vyzařuje.
Tak to je moje víra, v současné době. Pracuji však každým dnem na svém sebezdokonalení a časem to může být všechno úplně jinak. K ryzímu materialismu se však už nikdy nevrátím.

Moc se mi líbí,co jsi napsala.V mnohém se s Tebou shoduji.Jen to mé sebezdokonalování se mi každý den nedaří tak,jak bych chtěla.:grater:

merity, to mně taky ne. Teď jsem zas spadla kamsi do problému, o kterém jsem si myslela, že už je za mnou. Život je holt boj a my musíme bojovat. Ale tu cestu před sebou pořád vidím, i když se mi po ní kolikrát nechce, posedávám na kraji a bolí mě nohy. Ale vím, že zas vstanu a půjdu po ní dál. A bude se mi to líbit. A za každou zatáčkou najdu něco krásného a překvapivého.

Judito,

neni treba se smirovat s cirkvi, aby se clovek citil v kostele dobre. Temer vsechny stoji na miste starych pohanskych ritualnich mist. Pokud krestane respektovali pravidla, kostel ma dodnes vysoke vibrace, tedy kladnou a prijemnou energii. Pokud je nedodrzeli, vetsinou se takovy kostel rozpada nebo slouzi dnes necemu jinemu...


BB,
neboj, budes vedet, hned jak na to budes opravdu pripravena :)
Protoze ver mi, pro nepripraveneho cloveka je lepsi nevedet a jen se ucit a poznavat, protoze az to jednou prijde, nepo....se z toho :) Vim, co rikam.

Irenko,
materialistu nelze presvedcit o jakekoliv vire, jakemkoliv bohu..... A ja vim proc, protoze jsem byvala taky materialista. A to dost zaryty.

Prvni vec je ta, ze materialista vsechno casto meri jen meritkem katolicke cirkve - budu se modlit, uverim v boha a vsechno pujde samo.... To je prece rozumove vzato blbost, ze? No jasne ze je!  Ale to je taky zkresleni nejen krestanstvi samotneho, ale predevsim viry jako takove. Je to proste neznalost veci. Koneckoncu neni jen krestanstvi, ruznych nabozenstvi je mnoho.
Prosim, tady je treba si uvedomit, ze VZDELANI jako takove tu nehraje vubec zadnou roli. Taky jsem precetla stohy knih, slozila spoustu zkousek na katedre historie a psychologie..... jenze naucit se - nadrcet, neznamena jeste porozumet, prijmout, natoz uvest do praxe...

Druhy problem je v tom, ze materialista se snazi pochopit ROZUMEM to, co rozumem pochopit nelze, co musi uchopit CITEM. Je to stejne, jako bych se rozhodla, ze uvarim gulas, vzala kvalitni suroviny, nahazela je do pracky, zmackla tlacitko a pak se divila, ze vysledek je ble brrrrrrrrr.
Materialista ma proste uzavrene srdce..... a vetsinou proto, ze ma sve zkusenosti s citem a ty nejsou pozitivni.
Takze vetsinou potrebujeme poradnou "dardu", tak jak pise keito, abychom zacali informace hodnotit nejen hlavou, ale prave i tim srdcem. Cim je clovek neduverivejsi - ma prece sve zkusenosti, v podstate se boji, ze zase zblbne - tim ho to vic "profackuje"... no proste neda se nic delat, rekl si o to.
A bude dostavat tak dlouho "pres hubu", dokud hlavu a srdce nepropoji.
Prijimat jen jednim nebo druhym, to je cesta do "blbakova" tvrdeho racia a materie, prijimat ale jen citem - srdcem, to je nejlepsi cesta do naruce nejeke sekty - do realneho "blbakova" doktora Chocholouska.

Materialista proste musi dovolit sam sobe neco PROZIT, PROCITIT a pak neveri, ale proste VI :)
Pak stale stoji obema nohama na zemi (nejde o zadnou slepou viru, protoze stale pouziva rozum), hlavu ma v oblacich (ma otevrene srdce, protoze se uz neboji) a to srdce muze mit konecne mezi lidmi (protoze jim muze pomoci, aniz by sam sebe zranoval)

Je to jednoduche jako facka ;)
Ale tech "facek", co clovek schyta, nez mu to dojde..... :( Teda ne kazdy, ale ja bohuzel jo.
Cim tvrdsi palice, tim je potreba vetsi kladivo, aby se v ni konecne zajiskrilo. Nejsem na to pysna, ale vim, proc to tak je, takze z toho nemam ani mindrak :)

:jojo:  je to přesně tak. Dokud to člověk nezažije, tak nepochopí a neuvěří = neví. ;)

Nepřesvědčujeme se tady. My si rady říkáme , čemu věříme a co nás k tomu vedlo, Tvoje vysvětlení je jenom částečné a neříkáš čemu věříš.

BB napsal(a):

Věřit .... radši bych VĚDĚLA , ale to zatím asi nemůžu ....
Spíše, než bych v něco věřila , tak tuším nějakou jednotnou energii a tuším, že všechno, co se děje má svůj smysl ( který nemusíme poznat) .... kdybychom se tu měli jen tak množit jako králící, tak bychom asi nebyli tak složití ..... a vůbec .... někdy si připadám jako prvňáček toužící vniknout do tajů kvantové fyziky .......
Poletucho, tys to vzala zgruntu  a napsala jsi to  pěkně   ... no comment        :supr:

Zrovna v sobotu jsem si koupila v antikvariátu knihu od Viktora Farkase o záhadách kvantové fyziky, o rozdílu mezi "zasvěcenci" a mystiky (to jsou ti, kteří vystupují na těch stadionech ...) atd..... Poměrně přístupně tam přibližuje záhady a absurdity kolem kvantové fyziky, názory vědec. kapacit  ( Einstein, který jako jeden z mnoha objevuje ty zdánlivě   "nesmyslně tančící a poskakující"  částice - kvanty neznáme energie v atomech   a jíní a jiní, kteří právě této energii připisují jakési universální VĚDOMÍ....) Já to ani neumím popsat, přes víkend jsem to jen tak prolistovala, ale myslím si, že pro nás laiky je ta kniha přístupná, zajímavá a poučná. Zde platí stonásobně pravidlo: vím, že nic, nevím .... teoreticky je  možné vše, třeba, že nás příští vteřinu pohltí a vrhne kamsi obrovská černá díra, která je na dosah vedle nás a my jí nevidíme ....

Těžko se mi to skládá do písmenek. Jednoho dne jsem se dostala do stavu, kdy jsem nevěděla kudy kam. Protože jsem od přírody "zlobivá holka" a všechny náboženské víry mi byly příliš těsné a dogmatické, nevěřila jsem v nic. Jeden čas jsem inklinovala k budhistické filosofii a tak jsem se setkala s jiným náhledem na život, na jeho smysl. Zaujalo mě to a bylo mi to blízké a jednoho dne jsem se dostala na samotné dno života, ze kterého jsem chtěla odejít. Vrátila jsem se zpět a po probuzení jsem byla "jiná". Dostalo se mi do rukou mnoho zajímavé literatury a najednou mi vše začalo do sebe zapadat jako puzzle. 4 roky pracuji s taroty, výklady se vždy splnili. Asi proto věřím, protože to čemu věřím, mi v reálném životě "posílá" faktické důkazy. Prostě vím, že vím :). Nedokážu to jednoduše napsat a vysvětlit, i když bych moc ráda........

Lvice, máš zcela pravdu, pokud jsi prošla něčím vyšším, tak se to nedá (aspoň né každému) vysvětlit. Nastane situace, kdy nemáš ani potřebu něco vysvětlovat a dokazovat. Máš v sobě svojí pravdu, né tu zarpuritilou ale čistou, o kterou se nemusíš s nikým přít.

Hahnčí napsal(a):

Lvice, máš zcela pravdu, pokud jsi prošla něčím vyšším, tak se to nedá (aspoň né každému) vysvětlit. Nastane situace, kdy nemáš ani potřebu něco vysvětlovat a dokazovat. Máš v sobě svojí pravdu, né tu zarpuritilou ale čistou, o kterou se nemusíš s nikým přít.

To je přesné. :supr:
Nevím čím to je, ale mám v poslední době čím dál menší chuť komukoliv svoji víru vysvětlovat.

Však to je dobrovolné téma.

Decimo, teď louskám  od J.Beriera a L.Pawelse Jitro kouzelníků .... velice zajímavý úhel pohledu ... na alchymisty, historické události  a tak všelijak podobně  ..... tu kvantovou fyziku bych asi nezvládla .....   :dumbom:   ve fyzice jsem bohužel zamrzla u páky, kladky , nakloněné roviny  :jojo:  .... ale třeba se pro mě najde ...........   nějaký kódovací klíč, který mi dovolí prohlédnout ... uvidět věci s nadhledem ... porozumět ... pochopit .....   chjo...

Lueto, přesně to cítím i já.

Ja tiež... :)

Luet, lvice, Marku,

ja to citim trochu jinak..ja to citim tak, ze nemam potrebu cokoliv vysvetlovat nekomu, kdo neprojevi zajem, kdo je apriori negativne naladen.
Neco jineho je to, kdyz nekdo prijde a se zajmem a uprimne se zepta :)

Irenko,
pokud tvoje vety byly urceny mne, musim se ohradit - neni pravda, ze ja nerikam, cemu verim. Myslim, ze je toho plne duchovni forum. Mnohokrat jsem vyjadrila svuj nazor, mnohokrat jsem se v tomto duchu zapojila do ruznych diskusi.
Moje vysvetleni je celistve, jenze cist, neznamena jeste vnimat, vnimat neznamena vzdy rozumet a rozumet neznamena vzdy prijmout......
Ja taky ctu, ale vzdy  nevnimam, nerozumim, neprijimam..... ted jsem si shodou okolnosti otevrela jednu knihu, kterou jsem cetla pred sesti lety a zjistila jsem, ze je pro mne plna zajimavych informaci, ktere jsem pred temi lety proste nevidela....

V postatě šlo o to, pojmenovat, to čemu věříme, a říct jestli to má racionální vysvětlení nebo je to pocitová otázky, jestli to vychází z náboženství, nějakého učení nebo vědy.

Irenko,

ja jsem uz rekla, ze nema cenu snazit se neco pochopit raciem - rozumem, kdyz to vlastne nejde... Predstav si, ze lovec v dobe kamenne by se snazil pochopit svym rozumem a v rozsahu svych zkusenosti, jak funguje mobilni telefon.... Proste je treba pripustit, ze nejsme zdaleka tak chytri, jak si myslime. A mozna na zemi uz byly civilizace, ktere byly mnohem chytrejsi a vyspelejsi nez jsme ted my.... jen si vem: nedokazem si vysvetlit, jak celkem primitivni Egyptane staveli pyramidy, kdyz znali (podle nas) jen paku!

Navic, ja jsem se zamyslela i nad dalsimi fakty, takze to, co vim a cemu verim, neni jen pocitova zalezitost, ja ten svuj rozum pouzivam stale :)
Vezmi si treba fakt, ze my moc dobre vime, ze ve vesmiru nejsme sami - porad tam posilame nejake sondy, rakety a tak...to, ze se o tom nepise, neznamena, ze se tam nic nedeje :) A proc to delame?? No asi se bojime, aby nas odsud neco nemile neprekvapilo. A proc se bojime? No asi proto, ze uz  kdysi nas neco nemile prekvapilo, nebo my sami chceme prekvapit, my sami prece uz dnes vime, ze jsme planetu natolik "vybydleli", ze ji casem budeme muset opustit... A delame vsechno proto, abychom to mohli udelat, rozvijime vedu, techniku.... Jen nechapu, proc tedy nejsme schopni pripustit, ze stejny napad mohli mit bytosti z jinych planet a pred x miliony lety nemohly udelat totez...pohrat si z genetikou a stvorit treba cloveka k obrazu svemu :) Dnesni genetika prece uz tu jednu jedinou praEvu kdesi v Africe nasla.... Nevim, proc se o tom nevedou diskuse, ale mlci...Ze by proto, ze vedcu je vic nez vedkyn a tenhle objev stavi na hlavu nejen Darwina, ale i bibli, ktera mluvi o Adamovi, zatimco to byla vlastne Eva, ktera byla prvni??? Ze by tedy jen muzska jesitnost??? No..nemyslim si to :)
Co?
Nesmysl?
A proc???
Nu a takovych teorii je mnohem vice. Ted se jimi probiram.
Ja nevim, co je pravda, jen vim, ze existuje neco, co nas mnohonasobne presahuje, sem tam se bavi tim, jak si tu blbnem a sem tam nas "setne", abysme si neblbli zase az tak moc. Nabozenstvi, a ze je jich pozehnane, ale vsechna jsou v podstate stejna, tomu rikaji Buh.... Ja v takoveho Boha neverim, ale ja VIM, ze je...ovsem zcela jiny, nez jak ho popisuji cirkve ci bible.

Navic nektere veci a nektere ukazy lze i rozumove vysvetlit. Bohuzel obycejny clovek je asi natolik nesvepravny, jak si mysleji nase vlady, aby se ke vsem  informacim dostal, a proto se nam spousta informaci primo zamlcuje. :( Zkus se podivat na: http://www.matrix-2001.cz  nebo na  www.osud.cz
Ja dnes uz vubec nepochybuji o tom, ze skolni dejepis zachycujici nejstarsi obdobi lidstva je naprostym zlomkem toho, co bychom meli vedet.

Takze zaverem - nabozenstvi, věda, jakekoliv uceni - to jsou pro mne jen informace, ktere skladam dohromady, hodnotim je nejen rozumem a pocitove, ale i svou vlastni empirii....
Tenhle vikend jsem sedela ve skole a poslouchala cloveka, ktery jak rika nas reditel "vypocital boha"...jeho zcela rozumove a matematicke vysvetleni fungovani vesmiru, karmy a reinkarnaci  se mi velmi libilo a koresponduje i s tim, co jsem sama prozila.

Nikomu ale nic nevnucuji, kazdy mame svou cestu, je to na nas samotnych, cemu chceme verit, ale predevsim, co chceme VEDET :)

Dlho som rozmýšľal nad tým, čo by som sem mohol napísať, aby to bolo zrozumiteľné...
Verím, že každý človek je vo svojej podstate dobrý. Že každého zahreje pri srdci, keď urobí niečo ušľachtilé, pomôže. Verím, že všetko to "zlo" vo svete pramení len z nevedomosti, nepoznania skutočnosti. A za nevedomosť nebudem nikoho odsudzovať.
Verím, že každý je strojcom svojho života, Stvoriteľ, a dostáva len to, čo si sám pripraví... nikto iný, nič externé... žiadny Boh v kresťanskom ponímaní...
Verím, že žijeme len jeden Život a ten nikdy neskončí. Smrť a narodenie beriem len ako bránu do inej formy toho istého Života. Z tohoto pohľadu žiadna reinkarnácia neexistuje, nežijeme viac životov, ale len Jeden Život. Samozrejme verím, že v mnohých telách a formách...
Tiež verím, že po smrti tela nás nikto súdiť nebude, len my sami. Neverím, že keby som zajtra niekoho zabil a bol by som si plne vedomý PREČO som to urobil a ČO vlastne som to urobil, tak by som v "budúcom živote" bol zabitý. Bolo by to tak, ako by som ja chcel... neverím, že by mi niečo/niekto "naordinoval", že za toto sa mi stane toto... Verím, že zákon príčiny a následku/karma je "len" nástroj na uvedomenie si seba a svojich činov. Keď si je niekto vedomý seba a svojich činov, nástroj viac nepotrebuje... a už nikdy nebude chcieť niekomu/niečomu vedome ublížiť...

Na niečo z tohto dôkaz mám, na niečo nie... niečo "len" cítim...

V podstate s tebou souhlasim.
Snad jen na upresneni - pokud jsem v "jednom zivote" ( - pokracovani zivota - jsou to jen slova -) vinikem, budu ve "druhem" zase obeti. Ne kvuli trestu, ale kvuli vlastni zkusenosti, vlastnimu prozitku a uvedomeni si prave onoho zakona priciny a nasledku.

Kazdy clovek nese bozi jiskru, kazdy jsme buh, svetlo, laska...... Jen nekteri z nas si to pamatujeme vice, jini mene, jini jako by zcela zapomneli.... ale devet bran stejne musime projit vsichni :)

Ráda bych se vrátila k příspěvku Pan o ráciu a vyspělejších civilizacích než jsme my. Teď pročítám knihu Mayská proroctví. Je úžasné, jak vyspělá to byla civilizace, jejich znalosti a zkoumání planet mi přijde naprosto neuvěřitelné. My dnes máme jen část jejich vědomostí. Byla to civilizace, která znala přesně cykly planet naší sluneční soustavy, měla 2 kalendáře, s přesností na minuty dokázaly určit zatmění Slunce, Měsíce, cyklické vlivy skvrn na Slunci. Je to neuvěřitelné. A díky tuposti a zaslepenosti španělské katolické církvi mnoho cenných sepsaných informací, výsledky bádání a úžasné vědomosti Mayů skončily v plamenech. Hrůza :dumbom:. Těžko říci, zda Atlantida existovala či nikoliv, ale o Mayské civilizaci existují odborné publikace, které dokazují, že Mayové byli v oblasti astrologie mnohem dál než my....... A možná i v dalších oblastech, kdo ví.......
Na druhou stranu vzato, myslím, že ať každý věříme čemu chceme, lidstvo se posunuje směrem dopředu. Jsem tady na babinetu už 2 roky a lidí, kteří se začínají zajímat o věci mezi nebem a zemí valem přibývá. A to si myslím, je jen dobře.

Pandorraa napsal(a):

Kazdy clovek nese bozi jiskru, kazdy jsme buh, svetlo, laska...... Jen nekteri z nas si to pamatujeme vice, jini mene, jini jako by zcela zapomneli.... ale devet bran stejne musime projit vsichni :)

Jakych devet bran? :co:  To me zajima... muzes k tomu neco prosim napsat? Nebo treba nejaky odkaz? ;)

Z knihy Reinkarnace, vyklouznutí a vklouznutí do těla - Posmrtný život, reinkarnace

Znovuzrození - základní otázka a pravýpověď lidstva

Znovuzrození, to je základní výpoveď lidstva. Ve všech dobách a ve většine kultur bylo toto téma součástí víry a spekulace. Známý švýcarský hlubinný psycholog C. G. Jung zastává názor: "Znovuzrození je výpoveď, která patří k pravýpovědím lidstva vůbec. Tyto pravýpovědi se zakládají na tom, co označuji jako 'archetypus'. Všechny výpovedi, jež se týkají nadsmyslového, jsou v nejhlubším smyslu stále určovány archetypem, takže není divu, když se výpovedi o znovuzrození vyskytují u nejrůznejších národů."

Vědění o znovuvtělení duše je základem obsáhlého výkladu o utrpení a vině - o smyslu bytí vůbec. Dává odpoveď na otázku, proč se deti rodí v bíde, zmrzačené a nemocné? Z náboženského hlediska vypadá stejná otázka takto: Jak je to možné, když přece existuje Bůh lásky? Na druhé straně: Proč se mnohé rodí v bohatství, blahobytu a zdraví? A také: Proč existují takzvané zázračné děti?

Otázka: Existuje-li možnost opakovaného pozemského života nebo ne - je jednou ze základních otázek vůbec. Týká se výkladu podstaty našeho lidského bytí; jde o obraz človeka, světa a Boha. Vedení o reinkarnaci není rozšířeno pouze ve východních náboženstvích, např. v hinduismu a buddhismu; také pro mnoho velkých básníků a myslitelů západního sveta a myslitelů v antice i v novoveku bylo toto vedení samozřejmostí. O možnosti opakovaného pozemského života byli krome jiných přesvedšeni Empedokles, Pythagoras, Platon a Vergilius, dále Goethe, Hölderlin, Schiller, Schleiermacher, Fichte, Kant, Schopenhauer, Nietzsche, Kirekegaard a Voltaire.

Dnes zastávají myšlenku reinkarnace velké esoterické skupiny, jako např. Antroposofové, Rosenkreuziáni nebo skupiny Lorbera. Také Univerzální život zastává učení o možnosti různých vtelení duše do lidského těla.

Také věda se zabývá reinkarnací. Je už k dispozici obsáhlý materiál, např. od profesora Jana Stevensona, který po dlouholeté výzkumné práci na více než 1500 případech spontánního vzpomínání vyjadřuje přesvedčení, že jím vedecky zkoumané případy "daleko přesahují pouhý náznak znovuvtelování; zdá se mi, že ji dostatečne dokazují".

Dalším známým jménem je Thorwald Dethlefsen, který své pacienty pomocí jím vyvinuté metody zavádí zpet do dřívejších životů a tím hluboko v du-ši zakořenené vzpomínky přináší navenek. Tímto způsobem ošetřuje psychosomatická zatížení v současném živote.

I přes výsledky techto bádání nebo práve v souladu s nimi a díky velkému rozšíření vedení o reinkarnaci, neexistuje jednota nauky, nýbrž mnoho rozličných názorů - které se přirozene také kříží a částečne spolu souhlasí - pokud jde o konkretní obsah a použití tohoto vedení.

Je to zde stejné jako u otázky po Bohu: S Jeho existencí souhlasí všechna náboženství - avšak o Jeho bytosti existují různá mínení; všude se nacházejí menší nebo vetší zlomky jedné pravdy, smíšené s různými lidskými názory a představami. Stejne je tomu s reinkarnací. V podstate se o ní nepochybuje, pokud jde však o detaily, liší se výpovedi zčásti značne. Tak například nelze jednoduše ztotožňovat pojmy "reinkarnace" a "putování duše"; východní porozumení se odlišuje od západního - podle toho, jaký obraz Boha je základem.

Na rozdíl od výkladu katolického a evangelického učení jsme přesvedčeni o tom, že existuje i křesťanský výklad nauky o reinkarnaci; a dokonce, že vedení o znovuvtelování duše patří k prakřesťanskému myšlení a že je významnou součastí křesťanské víry.
"Vedení o znovuzrození bylo v prakřesťanství a v prvních stoletích křesťanství pevnou součástí křesťanského myšlení. Také Ježíš Nazaretský učil o znovuzrození a mnoho církevních učitelů pohlíželo na znovuzrození jako na neco samozřejmého." Hermann Bauer to dokazuje ve svém spise o znovuzrození. Kriticky vyhodnotil řecké a latinské biblické texty, koncilní dokumenty a díla prvních církevních otců a došel k záveru, že znovuzrození je prakřesťanská nauka. Poukazy v bibli jsou např. M 16, 14 (srv. také Lk 9, 19), kde Ježíš klade otázku, za koho Jej lidé považují. Na to Mu odpovedeli Jeho učedníci, že ti jedni Ho považují za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, další za Jeremiáše nebo za nekterého z jiných proroků. Jiný příklad: Ježíš mluvil o návratu Eliáše a myslel tím Jana Křtitele (Mt. 17, 10-13; srv. také Lk 9, 8 a d.). Církevní učitel Rufinus ujišťoval v jednom dopise Anastasiovi, že víra v opakující se životy patřila k všeobecnému církevnímu myšlení církevních otců a jako stará tradice byla odedávna předávána z generace na generaci. Origines (asi 185-254), který platí za jednoho z nejvetších řeckých církevních otců, učil reinkarnaci s velkým přesvedčením; mel k dispozici ješte původní rukopisy bible v řeckém a hebrejském jazyce. Nauka o znovuzrození byla tedy součástí křesťanství v prvních stoletích. O to překvapivejší je, že toto vedení nebylo a není v západních církvích vyučováno.

bublinka napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Kazdy clovek nese bozi jiskru, kazdy jsme buh, svetlo, laska...... Jen nekteri z nas si to pamatujeme vice, jini mene, jini jako by zcela zapomneli.... ale devet bran stejne musime projit vsichni :)

Jakych devet bran? :co:  To me zajima... muzes k tomu neco prosim napsat? Nebo treba nejaky odkaz? ;)

Pan, souvisí to s eneagramem ?

Souvisí-li to s eneagramem, pak jsem to nepochopila....... :o

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Najprv som verila, že všetko je hmota. Vtĺkali to do nás na základnej, strednej aj vysokej škole - že vraj vedecký ateizmus.
Potom prišiel čas zamyslenia. Je možné, aby sa hmota sama od seba poskladala do zložitých zlúčenín? Je možné, že moje cítenie vyvoláva nejaká chemická látka? Je chemická látka viac, než moje vedomie? Ako je možné, že v prírode sa všetko opakuje s takou dokonalou presnosťou? Je možné, že naše domy potrebujú najprv ideu - architekta - a príroda nie? Je možné, aby sa z chaotického vysypania tehál postavil dom?
Prišla odpoveď: "NIE, to nie je možné."
Ak to nie je možné, KTO riadi svet, vesmír a všetko to, čo je nad tým?
A prišla odpoveď, ktorej som sa dlho bránila: "BOH."
Ak je Boh, prečo majú rôzni ľudia rôzne osudy? Prečo jeden žije dlhšie a iný krátko?
Prečo je jeden chorý alebo chudobný a iný má všetko?
Prišla ďalšia odpoveď: "Reinkarnácia."

A tak teraz viem, že je Boh a že žijeme mnohokrát.

No nazdar, takže žádný zasloužený klídek po smrti nebude? Já se na něj docela těšila.

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

lueta napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

Mozna mas luet pravdu, ja mam knihu Eneagram - Devet tvari duse na stole, ale jeste jsem ji neotevrela... :(

Pandorraa napsal(a):

lueta napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

Mozna mas luet pravdu, ja mam knihu Eneagram - Devet tvari duse na stole, ale jeste jsem ji neotevrela... :(

Tak až ji přečteš, jsem zvědavá na Tvůj názor.

Irenka21 napsal(a):

No nazdar, takže žádný zasloužený klídek po smrti nebude? Já se na něj docela těšila.

Irenka, klídek môže byť už teraz, nemusíš čakať na smrť... :)

Našla jsem docela dobrý odkaz na eneagram: http://www.sweb.cz/dobromysl/mozai.htm

lueta napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ne, to souvisi s Kubínovou Pansofií.
Pro ty, co potrebuji vsechno dokazat a vypocitat: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3183

Sice jsem to jen rychle prolétla, ale je to velmi zajímavé. Myslím,  že to souvisí i s tím eneagramem ( koneckonců všechno souvisí se vším.) Asi si musíme také projít v inkarnacích všemi devíti typy eneagramu.

Tak jsem na to taky koukla, to je hrozne sloziteee...vubec tomu nerozumim :rolleyes:
Divala jsem se i na ten odkaz na enagram... tech devet typu odpovida cislum v numerologii? Nebo jak se to urcuje?

Hele Bubli, přelož mi ten svůj anglický citát pod čarou, nerozumím tomu :D.

Já jsem se našla v 1, ale také by mě zajímalo, jak se to určuje.....

Když člověk živí děti a má spožitou práci, moc klidu si tedy neužije, těšila jsem se, že si jednou odpočinu a ejhle vy mi tady dáváte  další životy, to teda nechci, chci ležet a nic nevědět.

Irenko, třeba v příštím životě budeš milionářka bez dětí, s jachtou a hromadou mladých milenců :lol: :pussa:. Taková druhá Ivana Zelníčková/Trumpová :vissla:.

To by mne asi neuspokojilo, ale já hlavně žiju nyní a naplno a potom chci klid a ne další poznácvání a další složité životy.

:) Irenka, si tu dobrovoľne a nabudúce sem zase pôjdeš dobrovoľne a s radosťou... to uvidíš, ako sa sem budeš hrnúť... :) čím skôr, čím skôr, čím skôr... :)

Třeba se to dá nějak ovlivnit, ale pochybuji o tom, myslím, že to jsou jenom sny lidí, než další život, to raději zatracení. Ani mladá bych už znova nechtěla být, spíš starší o 9 let.

Nedávno som čítal jeden článok o reinkarnácii. Písalo sa v ňom, že týmto fenoménom sa už zaoberá veľa vedcov. Bolo tam písané, že jedna skeptická vedkyňa-doktorka sa rozhodla definitívne skoncovať s touto "teóriou" a vedecky dokázať, že reinkarnácia nieje skutočná. Po 10 rokoch výskumu vyhlásila, že nie že verí, ale že VIE, že reinkarnácia skutočná je... o svojom výskume napísala aj knihu. Tak tu to vidíme: skeptik vedec sa pod ťarchou dôkazov mení na vediaceho... :)

Prostě jak tak nad tím teď přemýšlím, já patřím k těm divným, kteří o smrti stokrát přemýšleli, nebojí se jí a čekají od ní klid, pohodu, bezstarostnost, nevědomí, prostě nebude nic. Asi to pramení z toho mého materislistického základu, duše , co to je, city nás dělají zranitelnými, závislými na druhých, když jsem mívala problémy v minulém manželství, přála jsem si nic necítit  , nejde to, proto jsem se upnula k tomu klidu po smrti, snad nebudou ani city, ani pozitivní ani negativní. Mám pocit, že další život bych nezvládla a nechtěla prožít, kdoví, jestli je pravda to moje nebo to vaše, to už si nikdy neřekneme.

Nevíš název té knihy?

Keď budem doma, pozriem ten časopis a napíšem...

Irenka21 napsal(a):

kdoví, jestli je pravda to moje nebo to vaše, to už si nikdy neřekneme.

:) to si povieme... a budeme sa pri tom tlapkať po pleciach a smiať sa tomu... :)

Marek_ napsal(a):

Keď budem doma, pozriem ten časopis a napíšem...

Jo to by mě zajímalo, dík.

Takže je to Dr. Helen Wambach a kniha sa volá Život pred životom... ale v žiadnom internet. kníhkupectve som ju nenašiel...
Ak ju nenájdeš ani Ty, odporúčam Dr. Michaela Newtona, je to tiež hypnoterapeut, ktorý sa zaoberá presne tým istým, čím Wambach...
http://zbozi.seznam.cz/searchScreen?q=M … amp;r=hint

Irenka21 napsal(a):

Marek_ napsal(a):

Keď budem doma, pozriem ten časopis a napíšem...

Jo to by mě zajímalo, dík.

Jeden můj bývalý kolega si se svým druhým kolegou ( každý z jiného konce republiky ) udělali v rámci rekonstrukce na  jednom českém hradu ve zdi skrytý otvor, a tam chtějí dát po smrti své urny, aby si byli blíž a mohli si líp splknout .....  co my vímě, co bude ????    :vissla:

Irenka21 napsal(a):

Nevíš název té knihy?

Doporučuji od Dr.Michaela Newtona: Cesty duší a Osudy duší . Dostala jsem je před pár dny, tento pán v nich popisuje na základě svých zkušeností s hypnozou svých klientů, jak vypadá svět duchovních bytostí-duší.  Tyto jediné knihy mě byly schopné odpovědět na otázku, proč jdou duše na Zem, odpoutávají se od svého Zdroje (Boha), který je dokonalý (dokonalá energie a"bytí"), proč je "vysílá", proč se duše učí , proč nejsou dokonalé od Zdroje hned. Toto je mu třeba schopna říci "stará" duše jedné ženy (myslím, že je to na str. 111, duše mají své jména, tahle se myslím jmenuje Thece)  Newton se  hypnosou napojí rovnou na Duši , na její život "na onom světě", jak to tam vypadá, minulé životy moc neřeší.

lvice napsal(a):

Já jsem se našla v 1, ale také by mě zajímalo, jak se to určuje.....

Na urceni typu osobnosti v enneagramu byl vytvoren specialni test, ktery se sklada ze 150-ti otazek.  Pred dvema lety jsem ho zakoupila od meho terapeuta, mam nejake kopie, ale je to v anglictine.  Na internetu jsou urcite dostupne kratsi verze.

Našla jsem test na enneagram ale v EN, 35 otázek... Dělala jsem si ho a sedí mi na ten typ, co jsem si myslela, že jsem, tak asi funguje :)
http://www.9types.com/newtest/homepage.actual.html

Tak jsem ten demo testik zkusila a pro jistotu jeste jeden http://www.enneagraminstitute.com/discover.asp
A u obou mi vyslo, ze jsem devitka, tak na tom fakt neco bude  :)
Zkusim si nekde sehnat tu knizku

bublinka napsal(a):

Tak jsem ten demo testik zkusila a pro jistotu jeste jeden http://www.enneagraminstitute.com/discover.asp
A u obou mi vyslo, ze jsem devitka, tak na tom fakt neco bude  :)
Zkusim si nekde sehnat tu knizku

Jé, bubli, tak to jsme dvě, já taky devítka :supr: Zkusím i ten druhý :)

Holky, tak to jsme tri. Ja jsem taky 9 - PEACEMAKER.

Ahoj devitko  ;)
Lenost a vyhybani konfliktu, taky ti to sedi? :D
Ale asi by to chtelo ten test udelat cely. A urcite clovek neni stoprocentne jen jeden typ, ale takovy mix.

sunyata napsal(a):

Holky, tak to jsme tri. Ja jsem taky 9 - PEACEMAKER.

Tak to je podezrele, aby to nakonec nevychazelo vsem :D :D

bublinka napsal(a):

Ahoj devitko  ;)
Lenost a vyhybani konfliktu, taky ti to sedi? :D
Ale asi by to chtelo ten test udelat cely. A urcite clovek neni stoprocentne jen jeden typ, ale takovy mix.

Ja jsem si udelala ten originalni 150ti otazkovy test asi pred dvema lety. Mas pravdu, ze jsme smesice vsech tech typu, ale jeden prevazuje.

bublinka napsal(a):

sunyata napsal(a):

Holky, tak to jsme tri. Ja jsem taky 9 - PEACEMAKER.

Tak to je podezrele, aby to nakonec nevychazelo vsem :D :D

Hlavne vsem z postkomunistickych zemi...drz hubu a krok, don't rock the boat!

Holky, ono to může být i trochu o tom, že některé typy lidí vyhledávají pomoc třeba přes takovéto stránky a jiné by sem třeba ani neměly čas jít... Tak proto se tu třeba může některými "čísly" hemžit a jiná tu nebudou vůbec... :vissla:

Ale houby, chodí sem i jiná čísla :D :D:D. Já se třeba  – ovšem bez testu, a jen na základě nějakého článku! – cítím na jedničku :)  Podotýkám ale,  že o eneagramech nevím skoro nic, jen to, co jsem si přečetla o jednotlivých typech ;) .... Ale shodou okolnosti jsem se nachomýtla k jednomu člověku, který tohle vyučuje a pořádá semináře,  a tak jsem se ho zeptala, jak je to s tím, když mi připadá, že se nacházím ve víc typech najednou. On pravil, že se musím pro jeden z nich rozhodnout. Oponovala jsem tím, že jsme všichni všelijak namíchaní – třeba že jsme částečně sangvinici, melancholici a šmrncnuti  třeba i cholerikem, tak proč bych nemohla být namixovaná i v těch eneagramech? Jenže on mi na to řekl, že když se člověk narodí, tak  si vybere jeden typ a ten je jeho ústřední a jede podle něj celý život. ….. Chvíli jsme se „přetahovali“ , jenže on si stál za svým :D …Na další mou otázku, jak je to, když  zvládnu „výzvy“ toho jednoho  typu,  jestli nepřejdu na nějaký jiný, mi odpověděl , že to znamená jen to, že jsem ho zvládla, ale stejně v něm jedu pořád, až do konce života. A že neexistuje, že by člověk „fungoval“ najednou ve víc typech najednou. ...Musím se přiznat, že toho říkal víc, jenže já si to už bohužel nepamatuji  :(, ale tohle je takový základ.... Tak jsem si říkala, že bych si docela ráda udělala  nějaký ten test., ale v angličtině ho louskat nebudu, asi by mě to stálo dost času. A to se mi nechce ;) ….Nevíte o nějakém v češtině?  Procházela jsem net a nikde nic. Jen nějaká ta teorie.

Keito, však já nemyslela, že sem chodí jenom lidi s jedním číslem, ale něco na ten smysl, že některá "čísla" mají větší "sklon" nechat si radit a radit jiným přes takovéhle stránky než jiná. Takže se třeba stane, že tu bude zastoupeno hodně lidí jen určitých čísel a jiná tu budou jen vyjímečně, protože jsou zkrátka jinak duševně stavění :) (zatím se tu ozvaly jen samé devítky a jedničky, ale říkám, zatím :supr:)

Češtinu jsem taky bohužel nenašla, ale jen odkazy na knížky, kde takové testy jsou...

Andromedo, to jsi me pripomnela, jak jsme na jednom seminari hadali svoje znameni a nekdo hadal nekomu Kozoroh - a vsichni se rozesmali s tim, ze kdo kdy videl na duchovnim seminari Kozoroha (omlouvam se vsem Kozorohum, co chodi na seminare ;) )
Takze urcite jsou takovymhle forem pritahovani jiste typy lidi.

Me ty Enagramy prijdou zajimave, urcite si o tom chci neco precist vic, ale na druhou stranu si rikam, jestli mi to neudela jeste vetsi gulas.
Kdyz si vezmu, ze kazdy jsme nejaky typ podle klasicke psychologie, podle astrologie, numerologie, enagramu, homeopatie, cinskeho horoskopu a je nevim podle ceho jeste, tak uz v tom mam celkem zmatek

Bublinko, tak to pozor.! Moje dcera je typický Kozoroh ve všech směrech, ale přesto je velmi duchovně založená a na seminářích už jsme spolu také byly. Studuje obor, který si sama vybrala, a protože jím je ergoterapie a fyzioterapie, dostává se  kupodivu k některým esoterickým směrům i při světském studiu ( např. Artterapie). Moc dobře si uvědomuje, že se narodila s touhou pomáhat lidem a její kozoroží povaha jí napomáhá k tomu, že si jde za svým cílem neoochvějně a rozhodně.

Naopak bych měla ještě dodat, že moje další dítě - ryba, která by měla být citlivá, vnímavá a duchovně založená je velmi zatvrzelý a nekompromisní  ateista.

Somaia napsal(a):

Bublinko, tak to pozor.! Moje dcera je typický Kozoroh ve všech směrech, ale přesto je velmi duchovně založená a na seminářích už jsme spolu také byly. Studuje obor, který si sama vybrala, a protože jím je ergoterapie a fyzioterapie, dostává se  kupodivu k některým esoterickým směrům i při světském studiu ( např. Artterapie). Moc dobře si uvědomuje, že se narodila s touhou pomáhat lidem a její kozoroží povaha jí napomáhá k tomu, že si jde za svým cílem neoochvějně a rozhodně.

Tak to potvrzuji. Moje mladší dcera je Kozoroh a odmalička "mluví" s anděly a vůbec velice cítí duchovní svět.

Lueto, dík za podporu.. :) taky si myslím, že astrologické znamení nebude mít nijak vyznamně zásadní vliv na duchovnost jedince. Na motivaci  nebo duchovní zaměření ano, ale jinak se takhle obecně  zařazovat do kategorií nedá. Mě to až příšlo  trochu líto ... :( jak to bublinka v první větě zhodnotila.

jsem taky kozoroh :rodna:
miluji a jsem milována
inspiruji a jsem inspirována
a moje cesta vede do nebe ;)

Somaio,
vsak jsem se taky v zavorkach omluvila, to byl jen takovy nejapny vtipek.. :rodna:
Uz ty Kozorohy opravdu necham na pokoji  :D

A nebyl nahodou Jezis taky Kozoroh? :)

Bublinko..... :par:  omluva se příjímá :)
Ježíš na 99,9% podle všech dostupných indicií nebyl kozoroh. To co oslavujeme 24. 12. je fakticky předkřesťanský  svátek Slunovratu nebo v Římě ozačován jako Saturnálie a dárky si Římani  před 2000 lety nadělovali taky o 106, takže nic nového pod Sluncem... :)

Mela jsem za to, ze se narodil 25.12. a tim padem by to byl Kozoroh.  Ale to uz asi tezko nekdo zjisti, kdy se vlastne narodil,ze?

Nedavno mi jeden kamarad vysvetloval, ze cela astrologie je spatne, ze se pry hvezdy ci co posunuly a tim padem to vubec neplati. No ja mu neverim, doufam, ze astrologove nejsou takovi bulici, aby si toho nevsimli. :D

No, ale vypadá to, že chce abychom si mysleli, že je kozoroh, dyž to tak nechal. :)
taky proč by to měnil, že?

Jak jsem napsala.... nenarodil a to s velmi velkou pravděpodobností. Z toho, co víme a dá se dokázat, se dá spíše odhadovat nějaký říjnový den.
a) přesně víme kdy zemřel, a když se tak stalo bylo mu 33,5 roku...
b) narodil se v období, kdy probíhalo v římských koloniích sčítání lidu, protože se každý povinně musel dostavit ke sčítání do místa, kde se narodil, byli i Marie s Josefem v té době na cestě, proto se narodil v Betlémě a ne v Nazaretu.Těžko by se toto odehrálo v prosinci, kdy teploty i v Judei klesali hluboko pod  bod mrazu a takovéto "stěhování národů" by bylo obtížnější než v jiných daleko teplejších měsících. Takový termín by s ohledem na okolnosti stanovil jen absolutní nelida.
c) hvězdu nad betlémem spatřili první pastýři a ti museli být tedy zákonitě v noci  venku na pastvě, že? V prosinci tomu tak rozhodně nebývalo...zvířena byla ustájená a co by ti chudáci  sami na louce v prosinci tropili....???
d) a pak to časově lze ještě nějak odvodit od  doložených údajů o Janu Křtiteli, ale to už si teď přesně nevzpomínám, to bych kecala.

S tou astrologii  a posunem a tomu, že je něco špatně... tomu bych nepřikládala váhu, mě se prokazatelně zpětně daří dokázat, že to funguje :)

poletucho, proč?? Vždyť je přeci úúúplně jedno, který den se narodil. Nebo je to snad důležité??? Vždyť on sám řekl, že zakončení všech věcí je daleko významější než počátek. A pokud si tenhle výrok správně vyložím, tak je jasné, že smrt je daleko významější událost v životě lidském než narození.

Somaia napsal(a):

poletucho, proč?? Vždyť je přeci úúúplně jedno, který den se narodil. Nebo je to snad důležité??? Vždyť on sám řekl, že zakončení všech věcí je daleko významější než počátek. A pokud si tenhle výrok správně vyložím, tak je jasné, že smrt je daleko významější událost v životě lidském než narození.

já vím, já vím,
to jen kozorožčí egouš vlajkou mával :)

a věta: zakončení všech věcí je daleko významější než počátekmě opravdu zasáhla. díky.

Poeltucha:    Ach taaaaak... máš mé sympatie

Věřím v sílu Vůle, Lásku, Moudrost, a Božskou Inteligenci, které moudře spravují světy. Věřím, že lidská duše je Synem božím a Duch je původcem života.
Věřím, že dualita Hmoty a Ducha je účelová a slouží vývoji nové kvality bytí...

Jinak - veškerá víra bez osobní zkušenosti je stejně málo, jako je neověřená vědecká hypotéza: je to pouhá domněnka. Je potřeba pracovat na ověření domněnky, aby se s ní stal nezvratný fakt, anebo aby byla rozprášena jako iluze.

Mnohé se dá napsat, o mnohém diskutovat, ale nejdůležitější je Víru prožít a žít. Je to neodělitelná součást života. když se oddělí vzniká chaos a neřád. Mnohé cesty vedou k poznání, tedy zbývá jen si jednu vybrat a velmi obezřetně jít za poznáním skrze prožívání. Co vše se dá skrze víru poznat je možné se dočíst zde:

www.ao-institut.cz
www.os-obroda.cz
www.vodasvetla.cz

Já věřím ve vesmírnou energii. Vesmírné zákony nás částečně řídí, ale nic se nemůže dít vyloženě proti naší vůli. Všechno je tak, jak to podvědomě chceme. Věřím, že každý člověk potká vždycky člověka, kterýmu může něco dát (to se děje vždy oboustranně) a když už si ti dva nemají co dát, tak se prostě rozejdou a ztratí kontakt. I v mém životě lidé přicházejí a odcházejí. Každého z nich si vážím a nikdy na ně nezapomenu, ale když cítím, že je čas si dát sbohem, tak to beru jako přirozenou věc života. Každý jsme součásti vesmíru a proto i my na něj máme vliv.
A vesmír - energie, pro každého to znamená něco jiného, v co věří (třeba boha - já si nemyslím, že by tam seděl nějaký člověk, ale je to ta energie, o kterou se občas pereme... :-) )

bublinka napsal(a):

Mela jsem za to, ze se narodil 25.12. a tim padem by to byl Kozoroh.  Ale to uz asi tezko nekdo zjisti, kdy se vlastne narodil,ze?

Nedavno mi jeden kamarad vysvetloval, ze cela astrologie je spatne, ze se pry hvezdy ci co posunuly a tim padem to vubec neplati. No ja mu neverim, doufam, ze astrologove nejsou takovi bulici, aby si toho nevsimli. :D

Ahoj bubli. Ten tvůj kamarád asi astrologii nestudoval, že? Kdyby ano, pak by věděl, že hvězdy se posouvají neustále, ale to nic nemělní na fungování astrologie.

Somaia napsal(a):

Jak jsem napsala.... nenarodil a to s velmi velkou pravděpodobností. Z toho, co víme a dá se dokázat, se dá spíše odhadovat nějaký říjnový den.
a) přesně víme kdy zemřel, a když se tak stalo bylo mu 33,5 roku...
b) narodil se v období, kdy probíhalo v římských koloniích sčítání lidu, protože se každý povinně musel dostavit ke sčítání do místa, kde se narodil, byli i Marie s Josefem v té době na cestě, proto se narodil v Betlémě a ne v Nazaretu.Těžko by se toto odehrálo v prosinci, kdy teploty i v Judei klesali hluboko pod  bod mrazu a takovéto "stěhování národů" by bylo obtížnější než v jiných daleko teplejších měsících. Takový termín by s ohledem na okolnosti stanovil jen absolutní nelida.
c) hvězdu nad betlémem spatřili první pastýři a ti museli být tedy zákonitě v noci  venku na pastvě, že? V prosinci tomu tak rozhodně nebývalo...zvířena byla ustájená a co by ti chudáci  sami na louce v prosinci tropili....???
d) a pak to časově lze ještě nějak odvodit od  doložených údajů o Janu Křtiteli, ale to už si teď přesně nevzpomínám, to bych kecala.

S tou astrologii  a posunem a tomu, že je něco špatně... tomu bych nepřikládala váhu, mě se prokazatelně zpětně daří dokázat, že to funguje :)

Problém s hledáním Ježíšova narození je ten, že kalendáře tehdejší doby byly odvislé od panování různých panovníků. V určitém období se to hodně mlží a existují různé protichůdné informace.

Vědci však hledají ve špatném čase, protože Ježíš se nenarodil ani roku 1 AD., ani 4 BC., ani 7 BC., ale až roku 24 BC.
Zemřel pak v roce 9 AD., a tedy danování jeho smrti někdy kolem roku 30 AD je naprosto zcestné. Hledání v historických záznamech o jeho smrti pak vychází naprázdno, a proto někteří historikové tvrdí, že Ježíš vůbec neexistoval.
Již v roce 16 AD. se Ježíš opět inkarnoval do významného života řeckého filosofa Apollonia z Tyanny, který v roce předpokládaného Ježíšova věku skonu (kolem 33 AD) již byl významným člověkem. Celý život pak učil vlastně to stejné co předtím Ježíš, až byl za to jednou odsouzen nějakým soudem k smrti upálením za pobuřování lidí.
Tento proces je zaznamenán historiky a Apollonius na něm před očima všech zmizel - teleportoval se pryč.
Následně pak žil v Indii v místě, kde je dodnes jeho hrob, a místní indové věděli, že je to Ježíš z předešlé inkarnace a nazývali ho Issa.
Dožil se tam vysokého věku a pořád učil a léčil lidi. Proto historikům tyto dva životy splývají a někteří tvrdí, že Ježíš po ukřižování nezemřel, ale vstal a odešel do Indie, kde pak později zemřel. Není to pravda, Ježíš opravdu na kříži zemřel.
Pokud jde o období Ježíšova narození, to jsem momentálně zapomněl, ale myslím, že to bylo někdy zjara.

Salvatore, já vím, že všechny úvahy a výpočty vztahující se k datování  Ježíšovy existence, jsou spekulace. Já jsem to podala jen jako jakousi volnou asociaci a rozhodně jsem nechtěla aspirovat na věděckou práci. Data určitě neřeším jako zásadní podstatná k této záležitosti a nikdy jsem po tom významě napátrala.
Jen mi uvízla v hlavě ještě jedna myšlenka, kterou jsem kdysi četla, že jedna z mála historických zmínek o Ježíšovi je v jakémsi historickém spisu v souvislosti s rokem vlády cisaře Tiberia a to by zase neodpovídalo tomu , co uvádíš ty, ale protože nedovedu přesně dohledat zdroj a z hlavy už to taky nevím přesně, tak  nemá smysl se s tím trápit dál.

Když čtu: víra v Boha, vždycky se mi vybaví slova pastora,že nejen víra, ale hlavně DŮvěra v Boha je v životě důležitá. Je v tom takový decentní rozdíl,ale citlivě ho lze rozlišit.

Kedysi som čítala od Jana Husa v Betlehemskej kaplnke, než ju zrekonštruovali: Je rozíl věřit něčemu, věřit o něčem a věrit v něco.

Rika se, ze vira je veci rozumu a duvera veci srdce ... Z tohoto pohledu je duvera v Boha o necem jinem nez vira v Nej ...
A ja mam dojem, ze od chvile, kdy jsem Mu zacala duverovat, dari se mi lepe ... :)

Ano, je to přesně tak. Důvěřovat znamená nechat se vést, i když všemu nerozumím. A Boha máme přijmout celým srdcem, tak to je ta důvěra,Kuličko. Vlastně jsou to dva druhy víry-víra v Boha popř. v něco nad námi že je, že existuje a 2) víra Bohu (věřím mu, důvěřuji mu). To druhé je mnohem těžší.

Nedávno jsem četla o výzkumu Turínského plátna.Jistě jste slyšely. A myslím, že spousta lidí si od toho slibuje hlavně nějaký důkaz.To jsem tu taky našla téma diskuze,jestli má někdo důkaz pro svou víru.

Jsou lidé, kteří věří v nebe, ale ne v peklo. Taková zajímavá jednopólová víra. ;)

Já věřím v Boha milujícího, ne pomstychtivého :)

Podľa mňa existuje aj nebo, aj peklo; aj Boh milujúci, aj pomystychitvý - všetko ako potenciál. Čo si z toho ale vyberieme a akú realitu si vytvoríme, to je na nás.

Míša Kulička napsal(a):

Já věřím v Boha milujícího, ne pomstychtivého :)

Pomstychtivého.. to zní pohansky strašlivě..spíš spravedlivého?

Selima napsal(a):

Podľa mňa existuje aj nebo, aj peklo; aj Boh milujúci, aj pomystychitvý - všetko ako potenciál. Čo si z toho ale vyberieme a akú realitu si vytvoríme, to je na nás.

Tak Ježíš například své jednání zpodobňuje s otcovým-Božím,čili jeden předobraz by tu byl..Ale bez rozdílu vyznání-pokud je Bůh dokonalý,tak je těžké si ho představit,člověk si dokonalost nepředstaví.

Ziki napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Já věřím v Boha milujícího, ne pomstychtivého :)

Pomstychtivého.. to zní pohansky strašlivě..spíš spravedlivého?

Spravedlivého? Soudícího? Trestajícího? Proč by nám pak poskytl svobodnou vůli rozhodovat o svém životě? Proč by nám poskytl všechny světské radosti? Aby nás pak trestal za to, že je využíváme? K čemu by mu bylo vystavovat nás touhám a pokušením? K čemu by mu bylo vzbuzovat v lidech pocity viny a strach z pekla? Copak Bůh neví, že strach nikdy nikoho k dobru nepřivedl?

Můj Bůh je milující Bůh ... Láska ... "Velká máma" milující všechny bytosti bez rozdílu a bez podmínek. Poskytl(a) nám vše, co potřebujeme k životu ... a jak to využíváme, to už je jen na nás, na naší odpovědnosti ... Sel má pravdu - nebe a peklo si vytváříme sami - přímo zde ... třeba i zkresleným vnímáním Boha skrze náboženství, která jsou pokřivena mocenskými boji mezi lidmi.

Míša Kulička napsal(a):

Spravedlivého? Soudícího? Trestajícího? Proč by nám pak poskytl svobodnou vůli rozhodovat o svém životě? Proč by nám poskytl všechny světské radosti? Aby nás pak trestal za to, že je využíváme? K čemu by mu bylo vystavovat nás touhám a pokušením? K čemu by mu bylo vzbuzovat v lidech pocity viny a strach z pekla? Copak Bůh neví, že strach nikdy nikoho k dobru nepřivedl?

Můj Bůh je milující Bůh ... Láska ... "Velká máma" milující všechny bytosti bez rozdílu a bez podmínek. Poskytl(a) nám vše, co potřebujeme k životu ... a jak to využíváme, to už je jen na nás, na naší odpovědnosti ... Sel má pravdu - nebe a peklo si vytváříme sami - přímo zde ... třeba i zkresleným vnímáním Boha skrze náboženství, která jsou pokřivena mocenskými boji mezi lidmi.

Vidím to taky tak, že to "něco", třeba bůh, je laskavý, milující, nezáludný a nemstivý. Ale - dostali jsme k tomu všemu (svobodě, radostem, touhám a tak) taky odpovědnost. Odpovědnost za všechno, co kdy uděláme a řekneme, to je druhá strana mince té svobody. Možná, jednou, někdo zváží ty dvě strany, jestli jsou v rovnováze...

Daphne napsal(a):

Vidím to taky tak, že to "něco", třeba bůh, je laskavý, milující, nezáludný a nemstivý. Ale - dostali jsme k tomu všemu (svobodě, radostem, touham a tak) taky odpovědnost. Odpovědnost za všechno, co kdy uděláme a řekneme, to je druhá strana mince té svobody. Možná, jednou, někdo zváží ty dvě strany, jestli jsou v rovnováze...

Odpovedni jsme predevsim sami sobe. Od toho, jak zijeme, se nas zivot odviji .. jak psala Selima - tvorime sami sebe a realitu kolem nas .. co vysilame, to prijimame ... a Buh vse proziva s nami a skrze nas ... a v nas ... a tak ... ale to jsou veci, ktete nelze nikomu nameldovat (o tom je vira), k tomu musi dospet kazdy sam (a o tom je ta duvera).

Daphné napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Spravedlivého? Soudícího? Trestajícího? Proč by nám pak poskytl svobodnou vůli rozhodovat o svém životě? Proč by nám poskytl všechny světské radosti? Aby nás pak trestal za to, že je využíváme? K čemu by mu bylo vystavovat nás touhám a pokušením? K čemu by mu bylo vzbuzovat v lidech pocity viny a strach z pekla? Copak Bůh neví, že strach nikdy nikoho k dobru nepřivedl?

Můj Bůh je milující Bůh ... Láska ... "Velká máma" milující všechny bytosti bez rozdílu a bez podmínek. Poskytl(a) nám vše, co potřebujeme k životu ... a jak to využíváme, to už je jen na nás, na naší odpovědnosti ... Sel má pravdu - nebe a peklo si vytváříme sami - přímo zde ... třeba i zkresleným vnímáním Boha skrze náboženství, která jsou pokřivena mocenskými boji mezi lidmi.

Vidím to taky tak, že to "něco", třeba bůh, je laskavý, milující, nezáludný a nemstivý. Ale - dostali jsme k tomu všemu (svobodě, radostem, touhám a tak) taky odpovědnost. Odpovědnost za všechno, co kdy uděláme a řekneme, to je druhá strana mince té svobody. Možná, jednou, někdo zváží ty dvě strany, jestli jsou v rovnováze...

Přesně tak, ke svobodě se váže zodpovědnost. Bůh dal člověku svobodnou vůli,protože není robot. Bůh stvořil člověka  do života ve své blízkosti a v dobru, ale se schopností volit i zlo, přestože sám zlo nechtěl. Kdyby chtěl totiž Bůh ovlivňovat všechna lidská rozhodnutí, nebyl by člověk schopen milovat. Skutečná láska vychází ze svobodného rozhodnutí pro ni. A Bůh chtěl dát člověku lásku a mít s ním vztah.

Co je to zlo? Dá se definovat? Co už je zlo, a co ještě ne? Pro jedno může být zlo, pro druhého dobro.
Není zlo právě určeno k tomu,aby člověk "vychutnal" to dobro, aby se naučil, aby poznal,kudy tedy nejít, nebo jít?
Jak se říká, všechno zlý,je pro něco dobrý.
"zlo" otevírá nové dveře

No prave, bez “zla“ bychom si nedokazali “dobro“ uvedomit, prozit, procitit ... Nehlede na to, ze temer v kazdem nasem ukonu, zejm. pri uspokojovani zakladnich zivotnich potreb, se “dobro“ snoubi se “zlem“, protoze to, co je pro nas dobre, muze jinemu ublizit a naopak ... viz treba potreba jist - abychom prezili, musime spachat “zlo“ na jine zive bytosti ... kdybychom to neudelali, ublizili bychom sami sobe - v podstate v sobe neustale udrzujeme rovnovahu mezi dobrem a zlem, coz je take jedine, ceho muzeme dosahnout ...

Z toho vseho vyplyva, ze v tomto svete nemuzeme prezit, aniz bychom pachali “zlo“. Jenze nase “zle“ skutky v nas vzbuzuji pocity viny ... a ty nasledne strach z Boha spravedliveho a trestajiciho  ktereho nam tak rady predkladaji nase nabozenstvi ... A strach podporoje “zlo“ ... Strach, ze ublizim jinym, zpusobi, ze ublizim sobe vic, nez je nutne ... A naopak, strach, ze mne bude ublizeno zpusobi, ze ublizim jinym vic, nez je nutne ... Atmosfera strachu spojena se soucasnym oficialnim pojetim Boha, je to, co zpusobuje disproporci mezi dobrem a zlem smerem ke zlu.

Proto je tak dulezite vnimat Boha jako Lasku ke vsem bytostem a bez jakycgkoliv podminek.

Tak ono to vyplývá už z věty: svět leží ve zlém..Já bych řekla, že je to hlavně o vůli páchat zlo (nebo ne),protože pak se člověk k tomu člověk nějak dál postaví. Ale smysl zla a jak vypadá vyšší spravedlnost, to v tomto světě prostě nevíme, a tak zbývá doufat,že to bude dobrý :D

Proc by mel svet lezet ve zlem? Proc by mel dokonaly Buh vytvorit takovy svet? Co by z toho mel?

Ziki napsal(a):

Selima napsal(a):

Podľa mňa existuje aj nebo, aj peklo; aj Boh milujúci, aj pomystychitvý - všetko ako potenciál. Čo si z toho ale vyberieme a akú realitu si vytvoríme, to je na nás.

Tak Ježíš například své jednání zpodobňuje s otcovým-Božím,čili jeden předobraz by tu byl..Ale bez rozdílu vyznání-pokud je Bůh dokonalý,tak je těžké si ho představit,člověk si dokonalost nepředstaví.

Ja si ho práve predstavujem ako stelesnenie duality, polarity atď. ktorá tvorí náš svet a hýbe ním. Dobro aj zlo v jednom - ako potenciál, obidva aspekty. A predstavujem si ho ako silu, princíp,   anie ako bradatého dedka alebo telnatú černošku... :D

dusička napsal(a):

Co je to zlo? Dá se definovat? Co už je zlo, a co ještě ne? Pro jedno může být zlo, pro druhého dobro.
Není zlo právě určeno k tomu,aby člověk "vychutnal" to dobro, aby se naučil, aby poznal,kudy tedy nejít, nebo jít?
Jak se říká, všechno zlý,je pro něco dobrý.
"zlo" otevírá nové dveře

Teoreticky, prakticky je podľa mňa niekedy dobré len práve ako ten protipól, druhá strana duality. Na koncentrákoch, inkvizícii, vyvražďovaní domorodcov ani epidémiách kosiacich napr. deti - nehovoriac o Fukušime, ázijskom tsunami, Katrine či Sandy - nevidím zaboha (alebo za Boha) nič dobrého.

Seli - máš pravdu v tom,že některé zlé věci si neumíme odůvodnit, proč by vlastně měly být dobré.
Jsem si vzpomněla, když kluk psal slohovku v devítce. Je svět spravedlivý? Povídali jsme si o tom, pomáhala jsem mu, a zjistili jsme, že spravedlivý je. Tedy příroda je spravedlivá. LIdi,kteří se honí za mocí, ti to kazej.
Ziki - věta - Svět leží ve zlým. Já si to nemyslím.

Míša Kulička napsal(a):

Proc by mel svet lezet ve zlem? Proc by mel dokonaly Buh vytvorit takovy svet? Co by z toho mel?

To je z bible..a bylo by to na dlouhé vysvětlování. Je kouzelné když Dušička napsala:já si to nemyslím..A jak už jsem psala, pravdu o tom, proč je zlo a utrpení se zde nedozvíme. Myslím,že to bude jindy a jinde.

Ziki - pro mě je zas úsměvné říkat, je to v bibli,tak je to pravda. Pro mě není směrodatné ,co je v bibli.To co jsem napsala,prostě cítím, není to rozumově, je to ze mně. A každý může mít na to jiný názor, může to cítit jinak.
Jo babička říkala Pánbůh pomáhej,ale pomož si sám.
Mmch proč jsem četla úsměvné,když ZIki píše kouzelné? :dumbom: netuším

Ziki, nevěř tak bezmezně všemu, co je v bibli. Je to dílo člověka/lidí. Stejných, jako jsi ty. A lidé rozhodli, co v bibli bude a co se jim pro jejich záměry nehodí.

Bůh je dobro i zlo. Bůh je totiž vše, co vidíme i nevidíme kolem sebe. Bůh je tedy spíše celistvý, než dobrý či špatný. Záleží jen na člověku, na který aspekt boha se naladí. Záleží na každém, jak ho chce vnímat a jaké energie přijímat a vysílat. Pokud si zvolím aspekt dobra, budu dostávat energie dobra a sám se stanu vysílačem dobra. Pokud boha polarizujeme, už to znamená, že ho nechápeme v jeho podstatě, celistvosti, protože jedno bez druhého nemůže existovat a není nic jako dobro nebo zlo, ale jen jedna nebo druhé cesta. Chápání dobra a zla je vždy čistě subjektivní podle toho, jak si to nastavíme.

dusička napsal(a):

Ziki - pro mě je zas úsměvné říkat, je to v bibli,tak je to pravda. Pro mě není směrodatné ,co je v bibli.To co jsem napsala,prostě cítím, není to rozumově, je to ze mně. A každý může mít na to jiný názor, může to cítit jinak.
Jo babička říkala Pánbůh pomáhej,ale pomož si sám.
Mmch proč jsem četla úsměvné,když ZIki píše kouzelné? :dumbom: netuším

:) To nevím proč si psala úsměvné. Kouzelné mi nepřipadá tak znevažující jako úsměvné, myslela jsem takové..dobrácké,důvěřivé :jojo:  Nikomu nevnucuju, jestli je to pravda,nebo ne, to bylo na vysvětlení, kde se o tom píše..tak asi takhle,ju? ;)

Ziki - promiň,špatně jsem četla, ale pochopila jsem to dobře. To slovo úsměvně na mě nehledělo jako že je to k smíchu, ale jako úsměvné - naivní. :vissla: důvěřivé (jo a  Tys to tak napsala) :supr:

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Co je to zlo? Dá se definovat? Co už je zlo, a co ještě ne? Pro jedno může být zlo, pro druhého dobro.
Není zlo právě určeno k tomu,aby člověk "vychutnal" to dobro, aby se naučil, aby poznal,kudy tedy nejít, nebo jít?
Jak se říká, všechno zlý,je pro něco dobrý.
"zlo" otevírá nové dveře

Teoreticky, prakticky je podľa mňa niekedy dobré len práve ako ten protipól, druhá strana duality. Na koncentrákoch, inkvizícii, vyvražďovaní domorodcov ani epidémiách kosiacich napr. deti - nehovoriac o Fukušime, ázijskom tsunami, Katrine či Sandy - nevidím zaboha (alebo za Boha) nič dobrého.

Seli, když se na to podíváš z téhle jedné strany, tak opravdu na tom není nic dobrého.
Ale je to... zaprvé o samotném přístupu a myšlení těch lidí v té době i místě... jak píše Kalík je  to o energiích co vysílají a hromadí se tzv společenském myšlení, které má ohromnou tvořivou sílu (jakou, tak to určuje druh myšlenky.... stejné se přitahuje) a zadruhé .... jak bychom si pak mohli říkat, že tohle už nikdy nedopustíme, když bychom z toho neměli poučení. Kruté, ale poučení.

pomněnka napsal(a):

Selima napsal(a):

dusička napsal(a):

Co je to zlo? Dá se definovat? Co už je zlo, a co ještě ne? Pro jedno může být zlo, pro druhého dobro.
Není zlo právě určeno k tomu,aby člověk "vychutnal" to dobro, aby se naučil, aby poznal,kudy tedy nejít, nebo jít?
Jak se říká, všechno zlý,je pro něco dobrý.
"zlo" otevírá nové dveře

Teoreticky, prakticky je podľa mňa niekedy dobré len práve ako ten protipól, druhá strana duality. Na koncentrákoch, inkvizícii, vyvražďovaní domorodcov ani epidémiách kosiacich napr. deti - nehovoriac o Fukušime, ázijskom tsunami, Katrine či Sandy - nevidím zaboha (alebo za Boha) nič dobrého.

Seli, když se na to podíváš z téhle jedné strany, tak opravdu na tom není nic dobrého.
Ale je to... zaprvé o samotném přístupu a myšlení těch lidí v té době i místě... jak píše Kalík je  to o energiích co vysílají a hromadí se tzv společenském myšlení, které má ohromnou tvořivou sílu (jakou, tak to určuje druh myšlenky.... stejné se přitahuje) a zadruhé .... jak bychom si pak mohli říkat, že tohle už nikdy nedopustíme, když bychom z toho neměli poučení. Kruté, ale poučení.

Historie se opakuje. Lidé jsou veskrze stále stejní. Někdy se poučí, někdy ne.

Nic se neopakuje a ani nemůže. Dělají se stejné chyby to jo, ale pokud z toho není poučení (ZMĚNA MYŠLENÍ), tak důsledky jsou větší. Podle mě je lidstvo stádo tupounů, kterým nestačí na poučení se z vlastních chyb ani tisíciletí. Ale doufám, že efkt "tisíc opic" už se pomalu dostává ke svému slovu... alespoň to vnímám ve svém běžném okolí.