ahoj všichni..

jsem docela v krizi a obracím se na Vás,protože potřebuji radu... vysvětlení..názor...a nebo třeba slyšet .... že se to někomu stalo taky.... :(

Jsem s manželem celkem 9 let..... celých 9 let spolu žijeme..
z toho jsme teprve 3 roky manželé..

Před 10 měsíci.... jsme se rozhodli pro miminko..manžel být rád... nevím,jestli štastný jako blecha...ale byl prostě opravdu rád !!
Celé těhu probíhalo dobře...manžel se těšil z prvních pohybů... prohlížel fotky z ult..prostě..krásné období mého života...

jenže ke konci se začalo vše měnit.. do té doby. jsem většinou vyráželi všude spolu..jenže ke konci se vše změnilo..

manžel je podnikatel..... a dalo by se říct,že workoholik..jelikož je od rána do večera v práci a to i o víkendu.... ..
jak sám říká. potřebuje navazovat a udržovat kontakty..takže koncem roku je vždy plný progrma večírků a posezení..s partnery a zaměstnanci..amanžel prostě vždy v rámci vztahů !musí" jít.. !!
krom toho je vášnivý motorkář....takže další okruh jeho známých je parta motorkářů...

jelikž jsem měla termín na vánoce.... konec těhu jsem tedy trávila sama..prosila jsem manžela,at nikam nechodí... ale pořád říkal,že kdyby něco ,tak zavolam..
a vesele si pařil do rána.. pak vždy přišel...a neustále mi vyznával,jak mě miluje, a těší se na miminečko.atd.
nakonec jsme ale 14dni přenášela. a musela na vyvolání porodu...
porod se rozjel až v noci..a já mohla zavolat manžela..... manžel za mnou přijel přímo z baru!!sice nepil,aleprostě "musel " si jít sednou s přáteli !!!!!!!!!
narodila se nám krásná,zdravá dcera... manžel byl štastný a začla jí vehementě zapíjet s rúznými okruhy přátel.....
takže pařby nepřestaly..

manžel začal najednou hrozně hubnout....jelikož se s bratrem zblbli..že budou jezdit závody na motorkách a musé tedy zhubnout..
v práci má plno stresů, skoro nejí (zhubl 16 kilo za 2 měsíce) ..neskutečně mu stouplo sebevědomí ...a včera mi řekl,že už ho nebudu omezovat věčnými otázkami.kdy přijdeě..ty s námi vůbec nejsi a tak !!!

řekl,že je mu jedno,co dělám celý den.....že si přece mám najít program,že mě nepotřebuje špiclovat jako já jeho !!!! a že pokudbude chtít jet někam  s motorkářemi na pár dní tak prostě pojede..a já nic neudělám... pokud bude chodit pařit do rána..tak prostě jeto jeho věc...... s bratrem se úplně zblbli.....pořád se váží..hledají na netu motorky.. jsou oba nevrlý a slovně agresivní..
manžel vyrukoval s tímž,e už ho nebaví ten stereotyp!!!!! že bude jezdit na motorce a to mu stačí.ale rozvézt se nechce,odstěhovat ..to taky ne.... má zvraty nálad.. přes den je vystres,z práce-.. a protivný... večer přijde... políbí mě,řeknu ahoj miláčku..co miminko..hraje si s malou..a mě už si nevšímá..a pořád mlluví,že chce svobodu....

nechápu to... jsem v koncích,malá má teprve měsíc !!! a mu s ní stačí 20 minut denně !!! mě slovy odbývá ale smskách je jako dřív... posílá mi pusy.,oslovuje mě tak jako vždy...
ptala jsemse,jeslti mě miluje... ještě před týdnem mi psal,že nás miluje,holky jeho !! a dnes mi řekl,že mě má rád jako svou ženu,ale nemůžu čekat,že mě miluje jako na začátku !

!!!!

mám pocit,že se zbláznil,zajímá ho jen motorka.... parta motorkářů a práce......
a perlička je..že 100% stejná situace je u jeho bratra doma! švagromá mi řekla,že oba mluví to stejné !!! a to doslova !!!

jenže oni mají starší děti..já ne.. jsem sama... s dcerou a mám pořádné deprese!! mám pocit,že tohle nepřejde!!
Prosím poradte!! rodice jsou z nich obou neštastní....a nechápou co seděje,obzvláště smanželem,jelikož by mě vždy na rukou nosil!!

Prosím!!! Existuje něco jako porodní depresu u mužů ! Bolí mě srdce při představě,že buud vychovvávat svou dceru s někým jiným !!
Svého muže miluji....ale nikdy bych mu neublížila jako on mně!!!
momnetálně je na 3 dny pryč s partou na výstavě....... od rána ani nenapsal....... prostě.... je tady vlastně ještě šance,že se změní ??
Myslím,že jiná žena v tom není...s manželem je sex už od těhu na bodu mrazu,ale díky toho jeho workoholismu si opravdu myslím,že mu sex ani nechybí!

zničil to nejkrásnější období,na kteérjsem se těšila celý život....a já nevím..co dál!! ztratit jej nechci,,ale mám přece svou cenu!Je mmi 27 let,manželovi 32 a jeho bratrovi 40 !

Už týden mám pocit,že tou bolestí snad prasknu a z těch nervů určitě ztratím i mlíko !! :(
čekám na jakoukoliv odpověd !!děkuji

on asi neni zralej, a myslí že bude svázanej kvůli dceři tak se snaží být děsně svobodnej ... chce to čas násilím to nepůjde a ty si užívej malou dokud ti rychle nevyroste :-))

Vašku... děkuji,,malé si užívám..ale to víš..padá to na mě..ne ,že bych nezvládala se o ni starat..jsem matka..musím to zvládnout,ale brečím nad ní pokaždé,když si uvědomím,že ty krásné okamžiky prožívam sama..nebyl s ní ještě ani jednou na procházce..řekl,,že prostě není procházkový typ a že nebude jak vůl chodit s kočárem kolem baráku,,přitom se mnou ten kočár v těhu vybíral snad 5 hodin a děsně se těšilmaž si ho vyzkouší už s malou !!!

sakra...je možné,aby se vrátli do starých kolejí ? nepoznávám ho..vždycky říkal,že mě miluje a že se máme nejvíce rádi a nidky se nerozejdeme..a ted mi řekne..to víš,změna je život..proboha.. co se to děje!!!

nechápu... na jednu stranu se rozvádět nechce..ale co dělám ho taky nezajíma!!! co to jsou..zadní vrátka?? mluví se mnou jako s onucí!!!!a pak mi napíše zprávu,že bude domů spěchat a že mi posílá milion pusinek..a v zápětí jde na pivo..a přijde v 4 ráno... !!

mám vydržet..a nebo se sbalit a jít k našim ??

zeptala jsem se ho,jeslt mě miluje..aon ..že miluje naší dceru....... je jako zfanatizovaný těmi motorkami.... a ve stejném rozpoložení je i bratr.. prostě jim šrublo stejně!!!!! a mluví stejně..dělají vše stejně.. tohle mě drtí!!

vany, sedím tady a přemýšlím, co povzbuzujícího Ti napsat. Krucinál.....takovéhle chlapy bych fakt pověsila na pár dní za kule do průvanu!!!   Ale věřím, že se nic nejí tak horké, jak se uvaří. Soustřeď se teď na svoje miminko, snad ho to opravdu brzo přejde. Třeba se jen lekl té zodpovědnosti a změny v životě. Já vím, že to není snadné, ale snaž se být co nejvíc v pohodě, hlavně kvůli malé, protože jsi s ní teď spojená a ona to pozná, že v pohodě nejsi. Nemůžeš dělat fakt nic jiného, než počkat až se vyblbne. Držím Ti palce.

Jestli máš možnost jít k rodičům, tak to udělej. Třeba se vzpamatuje rychleji.

Promluv s ním, ale já zažila něco podobného po narození druhého syna, podnikatel,měl práci a ty kontakty, potom to byly občasné milenky a sport, rodina byla  na poskledním místě, naslibovat hory doly a za pár týdnů zase potřebovat odreagování, že bych ho potřebovala i já, ho nezajímalo, trpěla jsem to 7 let a vše připravovala na odchod a šetřila finance, nevydržel ani s matkami svých dalších dětí a žije sám jako kurevník a pošuk, takže se snaž s ním mluvit, ať víš na čem jsi a podle toho se zaři´d, někteří muži se cítí najednou staří a potřebují si dokazovat své mládí a nevázanost a chovají se jako malí blbí haranti. Vztah to věršinou rozbije.

Lueto.. malá už to pomalu asi začíná vnímat,,pořád brečím..navíc jsem pořád v 6ti nedělí..a hormony se mnou cloumají ¨!
Já nevím,včichni mí říkají,že to nemám hrotit,že odejít můžu vždy a že je ted manžel asi  v rozpoložení,že by snad ani pro mě nepřišel! prostě.. že mám vydržet... a doufat,že se vzpamatuje a odchod brát jako poslední možnost....

jenže já mám strach,že si zvykne..na tento život..a nezmění se už nikdy,,

nebýt dcery..tak se alespon sbalim a jedu na tyden pryc,proste zmizim,ael ona je moc malicka..nemam mu to ani nijak vratit..proste mam pocit,ze jsme zahnana do kouta..a nemuzu ven...

Irenka21 napsal(a):

Promluv s ním, ale já zažila něco podobného po narození druhého syna, podnikatel,měl práci a ty kontakty, potom to byly občasné milenky a sport, rodina byla  na poskledním místě, naslibovat hory doly a za pár týdnů zase potřebovat odreagování, že bych ho potřebovala i já, ho nezajímalo, trpěla jsem to 7 let a vše připravovala na odchod a šetřila finance, nevydržel ani s matkami svých dalších dětí a žije sám jako kurevník a pošuk, takže se snaž s ním mluvit, ať víš na čem jsi a podle toho se zaři´d, někteří muži se cítí najednou staří a potřebují si dokazovat své mládí a nevázanost a chovají se jako malí blbí haranti. Vztah to věršinou rozbije.

Iren..děkuji za upřímnost...manžel si užil v mládí až až..a to byl jeho věčný argument,,když jse mžárlila...
ted pořád mluví,že ho zajímá jen motorka....ale nejsem naivní.jemi jasné..že pokud takhle bude jezsit na noc pryč..tak to stejně u milenek skončí...
zkoušela jsem s ním mluvit snad každý večer..ale řekl,že at mudám alepson na chvíli s tím svým řešením pokoj! a prostě to neřeší..a že jeslti nepřestanu,,tak se sbalí a půjde spát do práce....

jenže tohle vše je otázka posledního 1,5 měsíce..před tím skoro všechen zbytek času který měl věnoval mně .... prostě.. já nevím... brečím tady jak malá.... a při pohledu na dceru mi sand prasne srdce...proto,,že její otec o ní jevi tak málo zájmu"

Vany, to je těžké, poradit si můžeš jen ty sama.....
A neprobral by se třeba, když bys na chvíli odešla k vašim?
Netroufám si radit někomu s jeho problémy, když si nevím rady s vlastními.
Navíc už nejsi sama, máš malou.
Ty se musíš rozhodnout, jestli jsi ochotná žít takhle. Já když jsem dlouhodobě nepokojená, a partnerovi je to jedno, udělám radikální řez a rozejdu se s ním. Ale já nemám mimčo, tak se to nedá srovnávat.

No já jsem tím odchodem nemyslela útěk, nebo si něco vyvzdorovat, jen mě napadlo, jestli by mu to třeba nedocvaklo a hlavně, že bys měla oporu a pomoc.

yellow.. to je to... být sama..asi uvažuji jinak... jenže když si představím,že už navždy buud s ním díky malé spojena..tak jen a jen brečím..nemůžu už začít úplně znova..už nikdx nebudu sama a vždy budu muset volit partnera,který bude ochotný mít ženu s dítětem..a k tomu svého muže miluji... jeho chování mě dusí a zabíjí uvnitř a přesto já husa...jsem ochotná pro něj dýchat.... tečou mi slzy,když vidímjak si s ní hraje a i za ty chvíle ...co se večer věnuej jí...jsem alespon štastná--- hrozně se změnill..ne jen ve chování ke mne..ale uplne ke všem.s rodiči se rozhádal...a všichni říkají jak se změnil..uvažuji,jeslti to není i tou jeho drastickou dietou..teda spíše hladovkou! je to prostě jiný človek a je jak rozpolcená osobnost.chvíli tak a chvíli tak...

No já jsem mu dávala šance dost dlouho, ale šetřila jsem peníze na dům a další věci nutné k osamostatnění, začni taky, to se hodí, víš, já jsem po druhém dítěti už neměla čas jezdit na lyžích a kolech a koních a plavat, musela jsem se starat oděti a byla jsem najednou nudná a nezajímavá se zálibami slepice / vaření, praní a léčení nachlazených dětí/, milovala jsem ho, proto jsem to pokoušela snad stokrát a potom se mi hodilo vše, co jsem si se zdravým rozumem připravila, abych vypadla. Víc dětí si s takovým pakem tedy nepořizuj leda s chůvou a vůbec , když je podnikatel, ať zaplatí za pár měsíců chůvu a jezdi v létě s ním, aspoň párkrát a na úklid si nech také zaplatit nějakou starší paní, když nepomáhá, tak co, proč by ses dřela? Mysli na sebe holka a ne jenom na jeho vrtochy.

A nebřeč, ubližuješ tím děťátku, bude z Tebe cítit stres a bude plakat také a to Vás ještě vzdálí, to chlapi neradi, když dítě pláče.

Třeba když bys šla na několik dní k vašim, jestli je to možné, nějak by se to částečně vystříbřilo. Doma bys měla oporu a hned bys to viděla jinak a hlavně s odstupem. Není dobré věci hrotit a řešit to hned. Ale někdy to člověku nedá, to znám z vlastní zkušensoti. Navíc spousta žen vychovává svoje mimčo s jiným mužem. Jak myslíš, že bude malá tátu vnímat, až začne vnímat? A smutek z tebe doléhá i na ni.

Irénka a její peníze......ach jo.

vany, uklidni se, zhluboka se nadýchni a nemysli hned na rozvod a jiného partnera. Prostě přišla první pořádná krize. Věřím, že se všechno spraví.

já vím..snažím se uklidnit kvůli Naty.. (dcery) ..jediné štěstí je,že je hodná..moc hodná..až si on takovou krásnou a hodnou dceru nezaslouží !!
Irenko.. děkuji za tvou upřímnost.. bolí děsně..ale je mi jasné,že z tebe mluví zkušenost !!!

yellow... nevím.. mám strach,že zatím nemám sílu odejít...a když,tak vydržím  u našich týden a pak se jak husa vrátím !!!

tchýně je z toho neštastná..a nepoznává ho.říkala,že se za něj stydí a že by ho nejraději zabila..ato se na mimi  tak těšil !je pravda,že kdyby něco..mám kam jít..navíc..tchyně řekla.že by se přestěhovali a mně s Natálkou nechali jejich byt..ale říkala,že pořád věří,že to se nestane..protože ví,že rád mě má..jen se musí vzpamatovat..a pokud ne.tak mám opravdu odejít...protože si mě nezaslouží!! bože ,,díky aleposn za takovu tchýni !

Když čtu ten příběh Siamky na vedlejším tématu, zachránilo ji jenom to, že bydlela ve svém a jinak mne napadá, že aspoň polovina chlapů jsou fakt sobečtí blbečci ve vztazích k ženám.

Irenko.. :) tak tolik peněz na chůvu teda nemá !!! :)..a hlavně..kojím..jaký by to mělo smysl.... a navíc.. já nechci chůvu!chci žít normální život...starat se o děti a mít ho alespon na chviličku doma...
jenže na to musí být dva..já vím..

Irenka21 napsal(a):

Když čtu ten příběh Siamky na vedlejším tématu, zachránilo ji jenom to, že bydlela ve svém a jinak mne napadá, že aspoň polovina chlapů jsou fakt sobečtí blbečci ve vztazích k ženám.

Irenko.. my máme bohůžel byt napůl..sice jej platil celý manžel..ale kupovali jsme ho po svatbě..takže to je automaticky..ještě že tak !!! protože to bych už měla nervy úplně !

vany27 napsal(a):

já vím..snažím se uklidnit kvůli Naty.. (dcery) ..jediné štěstí je,že je hodná..moc hodná..až si on takovou krásnou a hodnou dceru nezaslouží !!
Irenko.. děkuji za tvou upřímnost.. bolí děsně..ale je mi jasné,že z tebe mluví zkušenost !!!

yellow... nevím.. mám strach,že zatím nemám sílu odejít...a když,tak vydržím  u našich týden a pak se jak husa vrátím !!!

tchýně je z toho neštastná..a nepoznává ho.říkala,že se za něj stydí a že by ho nejraději zabila..ato se na mimi  tak těšil !je pravda,že kdyby něco..mám kam jít..navíc..tchyně řekla.že by se přestěhovali a mně s Natálkou nechali jejich byt..ale říkala,že pořád věří,že to se nestane..protože ví,že rád mě má..jen se musí vzpamatovat..a pokud ne.tak mám opravdu odejít...protože si mě nezaslouží!! bože ,,díky aleposn za takovu tchýni !

Uvidíš, dneska stejně odcházet nebudeš, tak neplač, ráno bývá pohled na svět lepší, dej si feniklový čaj a kokao, ať máš mléko a malé odcházejí prdíky a běž si lehnout, ráno moudřejší večera, třeba se fakt napraví, o té chůvě a hospodyni, ale uvažuj, získala bys volnost a volnost znamená , že se bude o Tebe bát, třeba si je Tebou nyní tak jistý, že nemá koho lovit, chlapi jsou lovci a nejistotu a tajemnost ve vztahu potřebují a Ty jsi nyní fakt čitelná.

vany27 napsal(a):

já vím..snažím se uklidnit kvůli Naty.. (dcery) ..jediné štěstí je,že je hodná..moc hodná..až si on takovou krásnou a hodnou dceru nezaslouží !!
Irenko.. děkuji za tvou upřímnost.. bolí děsně..ale je mi jasné,že z tebe mluví zkušenost !!!

yellow... nevím.. mám strach,že zatím nemám sílu odejít...a když,tak vydržím  u našich týden a pak se jak husa vrátím !!!

tchýně je z toho neštastná..a nepoznává ho.říkala,že se za něj stydí a že by ho nejraději zabila..ato se na mimi  tak těšil !je pravda,že kdyby něco..mám kam jít..navíc..tchyně řekla.že by se přestěhovali a mně s Natálkou nechali jejich byt..ale říkala,že pořád věří,že to se nestane..protože ví,že rád mě má..jen se musí vzpamatovat..a pokud ne.tak mám opravdu odejít...protože si mě nezaslouží!! bože ,,díky aleposn za takovu tchýni !

No hurá! Tak aspoň jeden pozitivní bod!!! A kurňa holka :dumbom: dobrá tchýně, to je výhra!!!!!  To máš i hnedle větší šanci, že se ten váš táta vzpamatuje. Snaž se být na něj milá, nevyčítej a nechej ho "vycukat", to je asi jediné, co se teď dá dělat.

vany27 napsal(a):

Irenko.. :) tak tolik peněz na chůvu teda nemá !!! :)..a hlavně..kojím..jaký by to mělo smysl.... a navíc.. já nechci chůvu!chci žít normální život...starat se o děti a mít ho alespon na chviličku doma...
jenže na to musí být dva..já vím..

Když má na věci spojené s motorkářstvím, tak má i na tu hospodyni, jen ať se chlapec nedělá.

irenko.. manžel je ted 3 dny¨v ......... protože musel !!!! na důležitou !!! výstavu !!!!! feniklový čaj zrovna piju :) !!! malá spokojeně spinká...a já si zrovna přečetla asi 20 odpovědí na inzerát,,který jsem si podala na netu..na nezávazné popovídání....možná mě tohle postaví co se týče sebevědomí a psychiky na nohy..prostě pokecat s nějakým chlapem!!!

ano..máš pravdu.... až přestane 6ti nědělí..tak začnu na sobě pracovat....a chtě nechtěsi toho musí všimnout,že se více strojím a píšu smsky!! kurnik.není možná,aby to s ním nehlo...

Irenka21 napsal(a):

vany27 napsal(a):

Irenko.. :) tak tolik peněz na chůvu teda nemá !!! :)..a hlavně..kojím..jaký by to mělo smysl.... a navíc.. já nechci chůvu!chci žít normální život...starat se o děti a mít ho alespon na chviličku doma...
jenže na to musí být dva..já vím..

Když má na věci spojené s motorkářstvím, tak má i na tu hospodyni, jen ať se chlapec nedělá.

:D to jo.. ale člověče.že bych na ten náš malý 3+1 potřebovala hospodyni. :D
no..to je jedno.. ted ¨mě napadlo.... že to musí být jedině stará a hnusná hospodyně.aby to nedopadlo...ještě hůř :D!!

je fakt,že co se týče peněz,tak mi do ničeho nekecá..ale na barák teda nenašetřím..leda,že bych jim vytunelovala firemní konto :D

Je to pěkné hovado, když si odjede od manželky a maličké dcery ani ne 6 týdnů staré na 3 dny pryč, ale to je můj názor, nemá fakt někoho?

holky..zvedly jste mi náladu !!! moc děkuji..sice mám žaludeční neurozu z toho,že jsem mu nestála za celý den ani za smsku...ale musím zatnout zuby a uvidí se ...
tak děkuji!!

Irenka21 napsal(a):

Je to pěkné hovado, když si odjede od manželky a maličké dcery ani ne 6 týdnů staré na 3 dny pryč, ale to je můj názor, nemá fakt někoho?

nevím..ale fakt myslím,že ne!! no co myslíš,že je to za výstava..no posr...motorkářská !!!!!a jel tam s tou svou úžasnou motor.bandou !!! a taky bráchou a švagrová pění stejně jako já--jenže.je fakt,že já jsem na tom hůř..a do toho mi dnes umřel děda!!! prostě den na..

No časem uvidíš, já tu hospodyni měla na velký dům a zvykla jsem si na to tak, že si ji platím i v novém domě, celý týden jsem v práci, manžel v práci a děti jezdí domů v šest, když je uklizené , uvařené a vyžehlené, mám aspoň o víkendu trochu volněji na svou rodinu, jinak bych je snad ani neviděla, kluci jsou už velcí, jsem totiž asi o patnáct let starší než Ty.

Tož se hezky vyspi a uvidíš, že zítra bude líp.
Když si člověk takhle má s kým psát, přijde aspoň trochu na jiný myšlenky a vypovídá se. Mně to taky pomáhá.

A já můžu zase rozvíjet svoje zvrhlé teorie a ujistit se, že ani dnešní muži nejsou jinačí než jací bývali jejich otcové před 20 lety.

irenko.. bohůžel..zastávám názor..že všichni chlapi jsou stejné..sv.... jen pořád doufám,že ten můj se bude alespon snažit o to,abych ten názor změnila...zatím se mu to ale nedaří..

Ten můj současný přestál všechny zkoušky, které jsem mu vědomě i nevědomě připravila a po 8 letech soužití, se chová stále stejně, když je pryč / v práci/ volá jednou za den a večer, mně, ženě v nejlepších letech píše zamilované SMS, po tom minulém / spíš/minulých je fakt vysvobozením, jedinou neřest má , že kouří, ale to provozuje venku a ve sklepě, jinak si rozumíme a bez sebe skoro nikam nejdeme, protože jsme si dost vzácní. Jen abych ho neřáda nepřechválila.

No ale jinak je také většinou v práci, na to já mám pech , vždycky mám chlapa, co je dost v práci a málo doma, no já jsem na tom stejně.

Vany, doufám, že ses krásně vyspala a že ráno je růžovější než včerejšek. Bohužel to, jak se chová tvůj manžel je důkazem toho, že má asi najednou pocit větší zodpovědnosti a podvědomě se mu snaží uniknout, tak zkrátka blbne. Ale není to fér, ženská s mrnětem má zkrátka hodně omezené možnosti co s tím dělat, protože je vázaná na mimčo. Nicméně asi nemá smysl se ho ptát kam zase jede a kdy zas přijde, protože to ho od tebe odpuzuje. Ale pár věcí vidím, které by se daly udělat :D Co takhle úplně obrátit, a až zase s něčím dojde, tak říct něco ve smyslu " Ok, tak běž miláčku, já to chápu, že tam MUSÍŠ být, přeju ti to, užij si to tam a kdyby se to protáhlo, tak klidně zůstaň i déle, mě se to hodí, zrovna jsem chtěla jet s malou za kamarádkou na pár dní (apod.), nasadit takový veselotajemný úsměv a nechat to být, ať mu to chroustá v makovici :D:D:D Samozřejmě udělej nájezd na obchody a pořiď si nějakou novou kosmetiku a hadříky.

S tím internetem bych byla trochu opatrná, hodně mužů tam hledá jenom sex, takže bude asi třeba oddělit zrno od plev.

A tchýni bych maximálně využila, pokud je taková zlatá jako píšeš, dojeď k ní na návštěvu, třeba taky pár dní zůstaň, pokud to půjde, buď  trochu "do větru". Nebo mě napadlo, až tvůj miláček bude zase v pejru, tak mu třeba 2 dny nezvednout telefon a pak se tvářit, žes byla 2 dny někde (ty budeš vědět, co třeba říct, kde) a že sis zapomněla mobil doma :D

Myšlenky typu rozchod a nový přítel a jestli tě chlapi budou chtít i s dítětem bych zatím vůbec neřešila. Je na to času dost, ale nebojím se, že bytě s dítětem nikdo nechtěl... Ale teď to neřeš, je to hodně předčasné.

Držím palečky :hjarta:

Ahoj vany, nejsem u vás doma, do Tvého manžela nevidím, ale pevně věřím, že to zase bude fajn. Tak, jak holky psaly -  taky bych řekla, že si teprve teď Tvoje polovička uvědomila, jak velkou má vlastně zodpovědnost. Řekla bych, že mu to všechno docvaklo až těsně před Tvým porodem - znáš to, pokud jdeš do něčeho zatím nepoznaného a máš tak trochu i strach, ale víš, že máš dost času, mávneš rukou (to se nějak zvládne) a celou věc zasuneš hodně hluboko a nijak zvlášť Tě to netrápí..A pak přijde den, kdy už opravdu musíš začít něco řešit, víš, že nemůžeš nikam utéct..V tomhle případě nám ženským prostě nezbývá nic jiného než v klidu počkat, zařídit se, jak nejlépe umíme a pak místo řešení kravin nasadit všechny síly, abychom vše zvládly. Ten Tvůj se v tom prostě pořádně plácá a jako nejlepší řešení zvolil útěk. A ještě si přihnojuje tím, že nejí. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že když se zrovna nacházím v období "redukce bůčků", taky bývám náladová, nervózní a pesimistická. Asi Ti teď vážně nezbývá nic jiného než čekat, až si uvědomí, že utíkat nemá smysl a že se tím své odpovědnosti nezbaví. Jde jen o to, aby si to uvědomil. Aby si uvědomil, že z  toho , od čeho právě utíká, nemusí mít takovou hrůzu , že mít mimčo je fajn a zdaleka to neznamená okovy na rukou a kouli na noze. Sama píšeš, jak si těch 20 minut, co si s ní hraje, užívá. Tak proč ho nenechat, aby si užil celý den? Nepřihazuj polínka do ohně tím, že v něm budeš vzbuzovat žárlivost, že po něm budeš vyžadovat vyznání lásky..Buď v klidu, nestresuj se, dělej smířenou s celou situací..A pak mu připrav parádní pecku. Jestli je vaše sluníčko skutečně tak hodné, nech mu ho na jeden den na krku, ať vidí, oč vlastně přichází. Hoď se marod (doporučuju zánět močového měchýře, ani doktor pořádně nezjistí, jestli se o něj jedná), mléko odstříkej do lahvičky, s celým okolím se domluv, aby právě tento víken nemělo čas, viditelně trp a s pomocí záchodové mísy stejně viditelně užívej antibiotikum..Nevím, jestli Ti radím úplně správně, ale fakt bych řekla, že ten Tvůj hlavně potřebuje zjistit, že miminko nejsou jen starosti, jak si asi (možná i s pomocí kamarádů) vylíčil. Pokud se Ti nezdá metoda "umírající, trpící laň", vymysli cokoliv jiného, čím bys ho donutila se malé věnovat.
Sama sebe si ještě živě pamatuju, jakou hrůzu jsem z té mé (dneska už 12ti leté) prcinky měla, jak jsem se strašně bála, že se o postarat nezvládnu a jak jsem ji raději ani na kojení nechtěla. Sestra mi ji ale stejně na to kojení přinesla a od toho okamžiku už jsem ji nedala z ruky. Držím Ti palce, broučku.

Vany,
ta jsi teď doma, musíš se starat o miminko....jemu se v podstatě život nezměnil - práce, motorky,pařby....ty ho lákáš být více doma kvůli sobě, mimi, ale on se tomu viditelně brání, protože NECHCE ten stereotyp - což pro něj je( tím ho neomlouvám).on prostě žije a baví se jako dříve, možná se do těch motorek ponořil více, ale jistě proto, aby "nemusel" být  více doma ve stereotypu....
Radí se dobře, hůř se koná, to je jasné: zkus se nenervovat, užívej miminka, roste rychle, zkus ten čas - ale asi později- rozdrobit  mezi dítko a manžela - jestli seženeš nějaké hlídání(babičky,švagrová, studentka - jestli je manžel workoholik a má na motorky, tak jistě nějaký peníz by mohl zbýt na   děvče na  občasné hlídání) a vyrážej s ním jako dřív....a vyrážej -jak zde mnohdy psáno - na kafe, do kina,na kolo - protože i přes to, že  tvoje mimi je krásné a vytoužené, i pro tebe je to určitý stereotyp, a proto ses dostala i na tyto stránky....

Psalas, že před porodem manžel s tebou nebyl doma - prostě ti chlapi to fakt prožívají jinak, nakonec píšeš, že byl na mobilu a přijel střízliv - to on bral  jistě jako svoje velké plus ( které my holky ocenit neumíme, protože bychom si to představovaly jinak - prostě  oni jsou z Marsu a my z Venuše

Nakonec co si s ním pohovořit v tom smyslu, že tebe to zmáhá být sama doma, že prostě potřebuješ vypadnout - třeba  s radostí sám i dvě tři hoďky pohlídá ( četla jsem jen tvůj první příspěvek, možná se někde opakuji, sorry)

oni ti chlapi v takových zásadních situacích, které jim mají nějak změnit život tak mívají pocit ujíždějícího vlaku.... honem honem všechno dohnat co nestihli, aby jim náhodou něco neuniklo a nedívají se v levo ani v pravo a jdou jak bejci za tím svým "snem" .... jak říkají holky výše, nechala bych ho vydusit tím, že nebudu vždy v pozoru, kdy si na nás náhodou vzpomene, nebudu hned odepisovat na sms, ale třeba za několik hodin, budu se hezky oblékat, sem tam vyrazím a neřeknu kam a budu se tvářit tajemně (třeba k tchýni nebo domů k rodičům, ale to nemusí vědět) prostě aby v něm hlodal červíček, že nejsi vždy po ruce, že nejsi ten přístav, kam se vrací když se jemu chce, že nejsi jen ta jistota, ten nábytek, který koupil a stojí tam, kam ho postavil... trošku bych ho hodila do nejistoty.... no a pak uvidíš co se bude dít:-) doufám, že jen to nejlepší:-)

Milá Vany,to,že je ženská po porodu a vlastně po celou dobu plného kojení tím nejcitlivějším stvořením všichni jaksi berou jako samozřejmost.Rodina jí opečovává,všichni jí stále říkají mysli hlavně na sebe a na miminko,teď je nejdůležitější tvoje pohoda a hlavně kojit,kojit,na všechno ostatní se vykašli......A tam někde v koutku,odstrčen a zapomenut stojí chlap.Samozřejmě,že to tak není,ale přesně tak to vidí on. U ženy spustí mateřství porod ,ale co u chlapa? Někteří psychologové tvrdí,že spouštěcím signálem otcovství je účast u porodu,přestřihnutí pupeční šňůry a první pohled do očí . A přeci má také zásluhu na tom zázraku,nikdo mu to samozřejmě neupírá,ale bůhví,co se jim děje v hlavě!?Vlastně s ním také cloumají emoce,obzvláště,když byl zvyklý,že se péče a pozornost dlouho soustředila jen na něj.No a jediný způsob,jak to vrátit zpátky je,že začne zlobit.Prostě si tu pozornost vynutí jiným způsobem,způsobem,který tak dobře fungoval v dětství.Vůbec to není projev nelásky k tobě a nedej bože k dítěti,on jen neví tápe pochybuje a bohužel to vzal za špatný konec.Zvolil si tu nejhorší cestu k znovu získání pozornosti ,neví,že ho miluješ mnohem víc a věř,že on tebe taky,ale nedokáže to zpracovat,myslí si,že tě miluje jinak. A rada, nevím.Souhlasila bych s Andromedou.Nikam neodcházej,ale dej mu najevo,že ti chybí jeho přítomnost,řekni mu,že už mu nikdy nikdo nevrátí chvíle,které prožije s malou,děti hrozně rychle rostou a první úsměv,první otočení a první zvuky,ze kterých jen ty poznáš,že to bylo táta,máma,o tom mu můžeš vyprávět jen ty,to mu žádná motorka nevynahradí.Přeji ti,aby na to rychle přišel ať už sám,nebo s tvou pomocí/tchyni bych do toho nezatahovala/a věř,že za pár měsíců to bude jen nepříjemná vzpomínka a u druhého dítěte to bude všechno jinak.

vany:

nečetla jsem celou diskusi, ale mám dojem, že to tady ještě nezaznělo. Uvědom si, že jsi v šestinedělí a to je doba prudkých hormonálních změn v těle matky, které silně ovlivňují psychiku. Je docela možné, že všechno, co se děje kolem tebe vnímáš intenzivněji a i tvoje chování může být změněné, což nejspíš je. Je to období rozjitřených citů. Já bych v této chvíli nedělala zásadní rozhodnutí, počkala bych ještě měsíc, až se sama srovnám. Možné je všechno, ale řešení bych si nechala na pozdější dobu.
Také bych šla s malou k rodičům, nebo dle možností bych si pozvala mamču k sobě, ta by ti s malou pomohla. Ty by ses víc vyspala  a uvidíš, že po šestinedělí ti bude celkově líp.

Já sama jsem se v šestinedělí cítila strašně unavená, nevyspalá, měla jsem pocit že nic nestíhám, a k pláči  jsem neměla také daleko. Jeden den bylo dětem 6 týdnů, a ráno jsem se probudila jako jiný člověk. Svěží, plná optimismu a síly, přestalo mi vadit že nemám načinčáno jako dřív a dodnes si pamatuji ten pocit neuvěřitelné lehkosti, jak fyzické, tak psychické. Já vím, tímto ti moc nepomůžu, jen jsem tím chtěla říct, že je lepší řešit věci a dělat zásadní rozhodnutí až po šestinedělí.

Reaguji na příspěvek amby- myslím, že ppokud se manžel ztratí na 3 dny neznámo kam, tak to, že to vany vadí, není způsobeno hormonálními změnami a rozjitřenými city.
Tohleto by vadilo asi každé z nás, přiznejme si to. I bez malýho dítěte doma by to většině z nás vadilo.

Radu ale nemám, co s tím.
Nepomohla jsem, jen jsem napsala svůj názor.  :(

Leilo:
Opravdu si nemyslím, že může přehlížet manželovu nepřítomnost, to určitě ne. Jen si  myslím , že by si měla dřív zajet režim s miminkem a vážná rozhodnutí řešit až v době, kdy ona sama bude perfektně srovnaná. Z výše uvedených důvodů vylývá, že v době šestinedělí opravdu může matka reagovat víc pod vlivem citů  a emocí, než pod vlivem rozumu, a ten jistě bude ke svým citům také potřebovat vrchovatě.

Vany: Opravdu buď v klidu. Muži občas potřebují "dýchat". Pro tebe nepříjemné je, že to přišlo zrovna v době kdy ty bys chtěla, aby byl s tebou. Vím, že se to dobře píše, ale špatně dělá, ale moje !tajná zbraň" je, že mu v těch chvilkách kdy potřebuje ten jeho "prostor" dávám volnosti, jak říká kamarádka, až mu "zle dojde". A zhruba to probíhá tak, že se ho neptám jestli mě má rád!!!! To je zásadní, ani já se nijak nevyjadřuji, ale pozor! Být milá a nic se neděje. V příhodných chvilkách klidu a pohody se ho ptám jestli náhodou nejede zase na víkend, odpoví, pokud ano, tak se tvářím, že se mi to náramně hodí, ale bez vysvětlování, když ne tak se zlehka zatvářím, že by klidně mohl, ale dál to neprobírat!!! Když se vrátí z tahu (nebo později z práce), třeba kolem jedenácté, tak ho opravdu mile vítám, že jak to, že už je doma, že jsem to nečekala, a že mi vlastně narušil plány. Nevím jestli to píšu pochopitelně a srozumitelně, ale kdyžtak dovysvětlím detaily:) Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.

Asi jsem nějaká divná, ale nechápu, proč by manžel nemohl odjet na 3 dny s kamarády? To, že máte rodinu přece neznamená, že se vykašlete na své koníčky a známé, ne? Není důvod zlobit se za to na něj. Chce si udržet určitou svobodu, tak to chtěj také. Proč se vzájemně svazovat? Po skončení šestinedělí bych si s ním domluvila čas, kdy se bude věnovat malé on, abys měla na své koníčky a zájmy čas i ty. Mateřská je dost velký nápor na psychiku a každá mamina potřebuje mít možnost se někde odreagovat a je jedno, jestli jde s kamarádkou na kafe, do aerobiku nebo třeba na kurs angličtiny. Důležité je mít možnost vypadnout a vědět, že o dítko máš postaráno. A kdyby vyrukoval s babičkami, argumentovala bych s tím, že jste dva dospělí lidé, kteří jsou schopni zvládnout to sami. Babičky totiž nemají povinnost hlídat svá vnoučata a jejich čas byste měli šetřit na dobu, až budete chtít vyrazit někam společně.

Báro, odpusť, ale ak muž Vany nie je padlý na hlavu, tak asi tuší, kde môže byť jeho manželka s týždňovou dcérou - a samozrejme aj to, čo práve robí... Hrať sa na tajomnú je dobrá taktika, ale s novorodencom trošku nepresvedčivá... Na čo prirodzene jej muž hreší. Ale určite je dobré netlačiť na pílu, nevymáhať veci - úprimne povedané, Vany, ja ťa síce chápem, ale musím povedať, že ani ja nemám rada, keď sa na mňa vyvíja nátlak. Tvoj muž by mal CHCIEŤ byť s vami, hlavne s malou - ale ak sám od seba nechce, nič ho nedonúti CHCIEŤ. A ak bude s vami znechutený a s pocitom povinnosti, neprospeje to nikomu. Daj mu ešte chvíľu čas, aby sa spamätal zo svojej novej úlohy, aby sa naučil vidieť aj jej pekné stránky, nielen obmedzenia, a aby pochopil, že pri troške dobrej vôle sa dajú robiť kompromisy a skĺbiť otcovstvo s prácou i koníčkami. Viem, že to nie je fér, ale život proste niekedy (alebo aspoň zdanlivo) nie je fér... Tak to je.

No většinou si novopečení tatínci berou v práci týdenní dovolenou, aby mamince ulehčili a svého nového potomka si užili, je to nějaký pako, tenhle pán.

Co tak kolem sebe vidím, tak si tatínkové berou dovolenou hlavně na dobu, kterou potřebují na regeneraci po zapíjení potomka :D...

Ne, máš pravdu Irenko, že jsou tatínci, kteří dovedou být maximální oporou.
Ale jsou i tatínci, kteří na to, aby se tou oporou stali, potřebují víc času. A je dobré jim ten čas a prostor dát (už kvůli tomu malému uzlíčku), protože až se vzpamatují, mohou být stejně fajn, jako ti z té první skupiny. Dítko je sakra dobrý důvod k tomu, aby rodiče svůj vztah začali upevňovat, jenže nátlakem a citovým vydíráním se nikdy žádný vztah neupevnil, spíš naopak.
(Potom ještě existuje malá skupina těch, co opravdu nemají o dítko zájem, takže by je ani nenapadlo pomazlit se s ním, jenže to není tento případ.)

Selima napsal(a):

Báro, odpusť, ale ak muž Vany nie je padlý na hlavu, tak asi tuší, kde môže byť jeho manželka s týždňovou dcérou - a samozrejme aj to, čo práve robí... Hrať sa na tajomnú je dobrá taktika, ale s novorodencom trošku nepresvedčivá... Na čo prirodzene jej muž hreší. Ale určite je dobré netlačiť na pílu, nevymáhať veci - úprimne povedané, Vany, ja ťa síce chápem, ale musím povedať, že ani ja nemám rada, keď sa na mňa vyvíja nátlak. Tvoj muž by mal CHCIEŤ byť s vami, hlavne s malou - ale ak sám od seba nechce, nič ho nedonúti CHCIEŤ. A ak bude s vami znechutený a s pocitom povinnosti, neprospeje to nikomu. Daj mu ešte chvíľu čas, aby sa spamätal zo svojej novej úlohy, aby sa naučil vidieť aj jej pekné stránky, nielen obmedzenia, a aby pochopil, že pri troške dobrej vôle sa dajú robiť kompromisy a skĺbiť otcovstvo s prácou i koníčkami. Viem, že to nie je fér, ale život proste niekedy (alebo aspoň zdanlivo) nie je fér... Tak to je.

Máš naprostou pravdu, spíš jsem to myslela do budoucna nebo obecněji. Možná spíš ukázat, že i bez něho si holky umí udělat vlastní program. Až to půjde samozřejmě. Ale je čístá pravda v tom, že pokud bude on chtít, tak bude doma pokud ne, tak ho nikdo neudrží ani párem volů. A neustálé řešení jestli mě máš rád, kdy přijdeš, kdy budeš doma, nedej bože podbarveno výčitkou, asi na pohodě doma nic nepřidá a tím spíš se bude bát domů jestli to nebude opět muset řešit a vysvětlovat. Takže hlavně klid a mír a BEZ VÝČITEK!! Vydrž to. Jsme silné ženské a i v těžkých chvilkách jakou teď máš, to zkus překlenout, povznést se na to a uvidíš, že časem si na to už ani nevzpomeneš.

Bára1 napsal(a):

...Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.

Taky mám někdy pocit, že ve vztahu s chlapem by ženská měla vždycky reagovat úplně obráceně než by normálně reagovala, k tomu aby "chlapa dostala tam, kde ho chce mít" :D

Andromeda napsal(a):

Bára1 napsal(a):

...Výsledek je ten, že chlap když má něco povolené neomezeně, tak už ho to tak nebaví a navíc ješitnost a ego začnou hloubat, proč mi nevadí, že je pryč a je raději doma nebo vymýšlí program se mnou, aby nemusel přemýšlet cože dělám.

Taky mám někdy pocit, že ve vztahu s chlapem by ženská měla vždycky reagovat úplně obráceně než by normálně reagovala, k tomu aby "chlapa dostala tam, kde ho chce mít" :D

SOUHLAS, ale člověk, aby na to furt myslel a podle toho jednal! :-)):fuck:

No Andromedka, tak to mas teda pravdu.....

Mne moj ex po rozchode pri jednej takej, hm, no vasnivejsej debate vysplechol, ze vraj keby som namiesto stazovania sa na neho, ze si ma dost nevsima, kaslala chvilu na neho a tvarila sa, ze mi je to fuk, tak by sa mi potom sam od seba venoval tolko, az by mi to vadilo...

No, paradicka. A potom ze vraj sme dospeli a nemame sa hrat hry pubertiakov ( jeho slova po jednej hadke, ked som sa urazila a naozaj vtedy spravala trosku detinsky..:) )

faf napsal(a):

...No, paradicka. A potom ze vraj sme dospeli a nemame sa hrat hry pubertiakov ( jeho slova po jednej hadke, ked som sa urazila a naozaj vtedy spravala trosku detinsky..:) )

No nepřijde mi to úplně jako puberťácká hra, spíš jen to že chlapi vždycky asi budou chtít mít to co nemůžou a naopak co mají, o to nestojí. A ženská, pokud je chytrá a chce mít "opratě v ruce", tak se musí naučit jak se za ně tahá :D

Andromeda napsal(a):

faf napsal(a):

...No, paradicka. A potom ze vraj sme dospeli a nemame sa hrat hry pubertiakov ( jeho slova po jednej hadke, ked som sa urazila a naozaj vtedy spravala trosku detinsky..:) )

No nepřijde mi to úplně jako puberťácká hra, spíš jen to že chlapi vždycky asi budou chtít mít to co nemůžou a naopak co mají, o to nestojí. A ženská, pokud je chytrá a chce mít "opratě v ruce", tak se musí naučit jak se za ně tahá :D

Ale to přece platí o lidech obecně :). Většina lidí touží po tom, co nemá... to, co už mají, považují za samozřejmost a ne vždy si toho váží :)

Vany, souhlasím s názorem, že bys měla být např. u svojí maminky, prostě potřebuješ mít podporu, společnost, pohodu. Poporodní období je těžký, moje kamarádka ve stresu skončila s laktační psychózou na psychiatrii. Tak si řekni že m. má teď nějaký problém, není to úplně on a nech to na něm, ty si vyžádej a přijmi pomoc - maminku, sestru, kamarádky. Nic se nejí tak horké. Řekni si, že jestli tvůj m. se teď chová jak se chová je jeho věc, ty ji ovlivnit nemůžeš a tak se tím neunavuj. Potřebuješ energii pro sebe a malé, tak se soustřeď na to, ať jsi ty a mimčo v poho ( a k tomu nemůžeš být sama, proto tu maminku ) m. neřeš. Držím palec.

Milá Vany, přidám se se svou trocho do mlýna. nebudu se vyjdřovat k pocitům šestinedělky, hormonálním výkyvům, únavě atd. Známe to všechny a bylo to tu zevrubně popsáno.
Vrátím se k těm motorkám. není mi jasné jestli pan choť se o motorky zajímal vždycky a ve vztahu s tebou to utlumil, nebo jestli až teď. Motorkáři jsou zvláštní lidé, jednoho mám doma. Mají velkou potřebu se sdružovat, trávit spolu spoustu času a z tvého pohledu zcela bezcílně jezdit. Nehledej v tom ženské. Je to adrenalin. V tvém stavu je úplně jasné každému že pro něj nemáš pochopení, jen jemu ne!!! Je to těžké ale myslím, že se to srovná, počkej za pár měsíců už to nebudeš vidět tak černě. Zatím nedělej ukvapené závěry.
A jestli tě potěší cizí neštěstí tak si představ, ze máš dvouletého kluka, po rizikovém těhotenství týdení mimino a zlomíš si pravé zápěstí. Ten můj byl tak "vstřícnej", že jsem se taky skoro rozváděla. Dneska se tomu směju.
Hlavně piš! piš! piš! nedus to v sobě.  A zkus se na toho mizeru občas usmát, dělá to divy.

vany: Myslím na tebe, napiš nám, jak je a jaký jsi měla den. Co malá? Určitě ti dělá spoustu radostí i v této nepříjemné době, ale vše přejde, uvidíš, ani nebudeš vědět jak rychle. Tak piš, piš, piš.

vany27 napsal(a):

irenko.. bohůžel..zastávám názor..že všichni chlapi jsou stejné..sv.... jen pořád doufám,že ten můj se bude alespon snažit o to,abych ten názor změnila...zatím se mu to ale nedaří..

No, vany, jestli tady nebude zakopaný pes. Když máš takový názor, tak se nediv, že Ti ho jen potvrdil. A třeba ani nemá chuť něco dokazovat.

Andromeda napsal(a):

Vany, doufám, že ses krásně vyspala a že ráno je růžovější než včerejšek. Bohužel to, jak se chová tvůj manžel je důkazem toho, že má asi najednou pocit větší zodpovědnosti a podvědomě se mu snaží uniknout, tak zkrátka blbne. Ale není to fér, ženská s mrnětem má zkrátka hodně omezené možnosti co s tím dělat, protože je vázaná na mimčo. Nicméně asi nemá smysl se ho ptát kam zase jede a kdy zas přijde, protože to ho od tebe odpuzuje. Ale pár věcí vidím, které by se daly udělat :D Co takhle úplně obrátit, a až zase s něčím dojde, tak říct něco ve smyslu " Ok, tak běž miláčku, já to chápu, že tam MUSÍŠ být, přeju ti to, užij si to tam a kdyby se to protáhlo, tak klidně zůstaň i déle, mě se to hodí, zrovna jsem chtěla jet s malou za kamarádkou na pár dní (apod.), nasadit takový veselotajemný úsměv a nechat to být, ať mu to chroustá v makovici :D:D:D Samozřejmě udělej nájezd na obchody a pořiď si nějakou novou kosmetiku a hadříky.

S tím internetem bych byla trochu opatrná, hodně mužů tam hledá jenom sex, takže bude asi třeba oddělit zrno od plev.

A tchýni bych maximálně využila, pokud je taková zlatá jako píšeš, dojeď k ní na návštěvu, třeba taky pár dní zůstaň, pokud to půjde, buď  trochu "do větru". Nebo mě napadlo, až tvůj miláček bude zase v pejru, tak mu třeba 2 dny nezvednout telefon a pak se tvářit, žes byla 2 dny někde (ty budeš vědět, co třeba říct, kde) a že sis zapomněla mobil doma :D

Myšlenky typu rozchod a nový přítel a jestli tě chlapi budou chtít i s dítětem bych zatím vůbec neřešila. Je na to času dost, ale nebojím se, že bytě s dítětem nikdo nechtěl... Ale teď to neřeš, je to hodně předčasné.

Držím palečky :hjarta:

:) myslím,že to je přesně to,co manžel potřebuje !!!!! s inzeráty ještě počkám..myslím tedy se seznamováním.... člověk si potřebuje popovídat..ne hned hledat nového tatínka...... prostě.pořád nějak věřím,že se to spraví !!!!děkuji

terry2 napsal(a):

Milá Vany, přidám se se svou trocho do mlýna. nebudu se vyjdřovat k pocitům šestinedělky, hormonálním výkyvům, únavě atd. Známe to všechny a bylo to tu zevrubně popsáno.
Vrátím se k těm motorkám. není mi jasné jestli pan choť se o motorky zajímal vždycky a ve vztahu s tebou to utlumil, nebo jestli až teď. Motorkáři jsou zvláštní lidé, jednoho mám doma. Mají velkou potřebu se sdružovat, trávit spolu spoustu času a z tvého pohledu zcela bezcílně jezdit. Nehledej v tom ženské. Je to adrenalin. V tvém stavu je úplně jasné každému že pro něj nemáš pochopení, jen jemu ne!!! Je to těžké ale myslím, že se to srovná, počkej za pár měsíců už to nebudeš vidět tak černě. Zatím nedělej ukvapené závěry.
A jestli tě potěší cizí neštěstí tak si představ, ze máš dvouletého kluka, po rizikovém těhotenství týdení mimino a zlomíš si pravé zápěstí. Ten můj byl tak "vstřícnej", že jsem se taky skoro rozváděla. Dneska se tomu směju.
Hlavně piš! piš! piš! nedus to v sobě.  A zkus se na toho mizeru občas usmát, dělá to divy.

terry..manžel se zamiloval do motorek asi před 3mi lety...prodal auto a kooupil si ¨1000 yamahha R1...... jezdila jsem občas i sním...bral mě na výlety a tak..občas jsme s někým jeli..ale většinou sami-....

v těhu jsem už jezdit nemohla---a on poznal během roku partu 5ti motorkářů--a těmi má ted tendence trávit ten volný čas.........

bere to tak,že jsou parta drsných motorkářů...a nescházejí se s manželkami..prostě.... nějak to k nim nepatří.... takže ted mám pocit,že mě za ně vyměnil ..zrovna v době.kdy ho potřebuji !!

Navíc se zblnul,že bude jezdit amater.závody...proto taky hubne...a zažral se do toho ještě víc!!!! oznámil mi,že jen co se oteplí,tak bude pořád jen trénovat... !!! prostě.... vše je jen motorka!!!!

změnil úplně postoj... ted je nejdůležitějsí motorka.ne rodina...já si mám dělat co chci.... přece se můžeme každý zabývat s vým programem.....a i tak může vztah fungovat... tak to bere!!!! nutno říci,že všichni kamarádni jsou sice ženatí,ale bezdětní..a to je rozdíl !!!

zrovna ted je právě s touot partou lidí na výstavě..nebo nějaké výprodeji v rakousku na náhr.díly.... !!
vím ,kde je..nezdejchnul se..ale samozřejmě,mohl jet na jeden den,ale oni to pojali jako 3denní výlet..a on přece nebude sedět doma..jak by před nimi vypadal!!!!

Všem strašně moc děkuji za názory!!!! Manžel se mi milostivě ráno ozval,,že zrovna vstanul a za c hváli vyrážejí na tu výprodej.... oslovil mě jako vždy přezdívkou jako vždy--..prostě..jako by se nic nedělo... ..což je asi ten problém..
pro něj se nic neděje..jen mi oznámil,že potřebuje více svobody..


přes den jsem hodně uvažovala...a je možné,že jak se chová doma ted vnímám intezivněji..... a najednou více pocituji,že si mě nevšímá...a tím .jak to se mnou vše cloumá mě to bolí asi víc.. věřím,že po 6ti nedělí bude líp-.ale pochybuji,že se manžel změní..

opravdu se nemyslím,že v tom je ženská....fakt to je asi těmi motorkami...
ale nevím,proč mu jsou přednější než naše dcera..

a ještě něco..najednou mi nedokáže říct -miluji tě..odpoví. jen... že mě má rád jako svou ženu.ale že nemůžu čekat,že to bude jako na začtku..což taky nechápu... tohle mu problém nikdy nedělalo.... jakoby ten velký machr motorkář najednou ztratil i cit nebo co!!


jinak jsem ale prožila pěkný den s kamaradkami...ted jsem u rodičů...a zítra půjde zpět domů-... uvidím,jestli se manžel vrátí,nebo si svůj výletprotáhne do něděle..

každopádně..zatnu všechny síly.abych mu nenapsala...a nezeptala se ,kdy se vrátí..na to je totiž momentálně vysazený !!

moc Vám děkuj iza rady !!! :hjarta: !!

Pořád to tady čtu a přemýšlim.. udělám to tak ,že se budu opravud snažit vypadat hezky...a dělat,že je vše v pořádkua že mito vlastně vyhovuje..
jenže mám strach..že mu to nedocvakne,ale naopak mu to bude vyhovovat ....

nevím.... třeba až malá začne na něj víc reagovat..bude i láska k ní sílit... myslím z jeho strany..já už bych za ní ted dýchala!!!

Snažila jse mse ním mluvit..ale na to neslyší,,,nehodlá nic řešit a okamžitě je podrážděny..nemá to ted asi ani cenu řešit... akorát by se to zhoršilo...

Dcera je hrozne hodná a v podstatě se dá říct,že vše zvládám jakž takž sama...unavená jsem,ale dá se to !..akorát zuřím,protože jsme dítě dělali oba!!! ne jen já !
Píšete,že mám mu dítě dát na celý den..jenže on vstává do práce v 4 ráno..a přichází kolem 21hodi!!!!! ¨tak nevím,jak to udělat!

Naberu síly a buud se snažit vydržet!!! Musím..jsem přece ženská !!
Budu průběžně informovat.. :) !!  A vážně moc děkuji ..jste zlatí !!!!!!

vany27 napsal(a):

Pořád to tady čtu a přemýšlim.. udělám to tak ,že se budu opravud snažit vypadat hezky...a dělat,že je vše v pořádkua že mito vlastně vyhovuje..
jenže mám strach..že mu to nedocvakne,ale naopak mu to bude vyhovovat ....

Pokud se budeš chovat tak, že bude mít pocit, že je to doma, kde o něco přichází, tak se bude chtít vracet. Ale pokud bude mít pocit, že tě má upíchnutou pěkně v bezpečí doma, tak ne. Takže ve vlastním zájmu buď tajemná, nemusí vědět, žes byla jen u rodičů. :supr:

Musíš to narafičit tak, aby mu docvaklo, že je něco jinak :D

myslím, že dobrý je to co psala Simply, ty budeš mít klid a on se chytne za nos, když nemá důvod na něj čekat, nechápu proč tedy dítě chtěl?

Vydrž a až bude miminko větší a nebudeš kojit, trvej na tom, že tě musí v péči vystřídat, abys také mohla někam jít. Trvej na tom nekompromisně - oznam dopředu, dne toho a toho v tolik hodin jdu.. a jdi, i kdybys měla pak sedět za rohem na lavičce! Když se stane, že nebude v určenou dobu doma, pak přitvrdíš - počkáš až přijde domů, strčíš mu dítě se slovy promiň, zrovna mám důležitou schůzku, nevím kdy přijdu...
Je to otec a musí se starat, ty také máš právo na odpočinek. V současné situaci si neumím představit, kdybys třeba teď v chřipkovém období onemocněla nebo kdyby bylo nemocné dítě i ty....

vany27 napsal(a):

Píšete,že mám mu dítě dát na celý den..jenže on vstává do práce v 4 ráno..a přichází kolem 21hodi!!!!! ¨tak nevím,jak to udělat!

Pokus se mu vysvětlit, že je hezké, že má motorku, ale tobě tvé koníčky taky chybí a potřebuješ, aby se o malou občas postaral i on. Neříkej, že má na každý den práci na 17 hodin. Jedno odpoledne v týdnu by ti mohl pomoci, ne? :)
Drž se.

Tedy vážení, já vám fakt nevím. :co:

Obvykle jsem k nářkům zdejších žárlivek a spol. dost kritická, protože mnohdy ty své mužíčky obviňují a uzurpují téměř neprávem, ale v tomto případě jsem se tedy fakt namíchla.

Možná to bude tím, že jsem sama těhu - pak se to dá omluvit hormonálním zatemněním mého mozku, ale přesto: nemáte pocit, že právě vany je ta, která potřebuje oporu?

Já si tedy ulevím naplno: její manžel je dítě a jediné, co zaslouží, je pořádnou nakládačku přes celou hubu, aby se frajírek s motocyklem vzpamatoval.

Ta chudinka, co mám pipinu ještě celou roztrhanou z porodu (sorry :rolleyes:) se bude moc doma přetrhnout, aby jí to slušelo, aby si vymýšlela, že nebyla "jen" u rodičů, aby bylo "o co doma přicházet". A přitom je to právě ona, která je teď oslabená a měla by mít veškerou podporu své drahé polovičky.

Já nevím, proč si chlap v jeho psychickém stavu pořizuje dítě! To jako nevěděl předem, že je to infantilní ješitný blb? Tak to je škoda, protože si mohl ušetřit výčitky ze strany své ženy, mohl si dál žít free as a bird a jeho ženuška si mohla najít slušnýho chlapa, kterej si bude své ženy vážit už za to, že mu porodila zdravou dceru.

Fuj - sem se tu vytočila :skurt:

Vany, nevím, co ti poradit. Počít dítě s dítětem je průser. Já se do toho pustila až ve chvíli, kdy jsem měla aspoň jakoustakou jistotu (úplnou nemáš nikdy), že budoucí otec mého dítěte to dítě opravdu chce a těší se na něj. A tak se taky stalo, přítel je štěstím bez sebe. Bez sebe dozajista bude i z těch smradlavých hovínek a z těch všehovšudy 3 hodin spánku, které mu mimís vyměří, ale to se nedá nic dělat a já ho hodlám pěkně zapřáhnout.

Ne proto, abych mu to "osolila", ale proto, že dítě je nás obou a já budu bezpečně potřebovat zvlášť v šestinedělí pořádnou dávku psychické opory.

No, neporadila jsem ti nic. Promiň!:pussa:

Avalonko, máš pravdu, ale když už je situace taková jaká je, tak už je pozdě plakat nad rozlitým mlíkem (v podobě nevyzrálého tatínka). Je pravda, že Vany je ta poslední, která by MĚLA NĚCO DĚLAT, to si myslím tu pochopili všichni... Jenže otázka zní, co s tím dělat, s tím nic nenaděláme :D (jejda, ta poslední věta se mi vážně povedla :D)

avalonko já myslím že jsi poradila a dobře, taky píšu že otec má povinnost se starat, ona to má teď o to horší že kojí... nedovedu si představit jak sama všechno nakupuje, stará s eo domácnost, chlapa i dítě... možná by ho měla nechat ať si sám opere a uvaří...

Naprosto souhlasim s Avalonkou, docela koukam co jste schopne tolerovat. U mne by asi skoncil a kdyby ne hned, vztah uz by byl navzdycky narusen . Proste ted ma byt sve zene oporou a pokud to nedokaze, neverim ze na nej bude spolehnuti v jinych situacich.

No, holky, já nevím zda si můžu dovolit být tak radikální - ale já bych ho snad kopla do pr.... Fakt asi jo. Ve 32 letech už by zodpovědnost mít opravdu měl - neříkám, kdyby mu bylo 25 let...

Já tyhle typy, co ve 40 "nevědí, zda jsou na vztah a otcovství dost zralí" úplně nesnáším. Mám na ně alergii (asi proto, že jsem podobným typem byla před časem taky postižená)  :usch:

Je mi vany líto - udělala chybu, když počala s takovým chlapem. Na druhou stranu se ale nabízí otázka, zda jen nesklízí shnilé ovoce za to, že byla trestuhodně naivní, když si ho vůbec brala a počínala. Neříkejte mi, že se předtím už neprojevoval jako poloblb, když je teď úplnej.

Já myslím že je to sobecký arogantní grázl a že se k ní tak chová, protože vidí že si to může beztrestně dovolit, ale to jí nepomůže....sama musí najít odvahu postavit se mu.

avalonka napsal(a):

Neříkejte mi, že se předtím už neprojevoval jako poloblb, když je teď úplnej.

:supr:

av

to nikdy dopředu nepoznáš ...

Nojo Bety, jenže jak se mu má stavět, když sotva stojí na nohou - v tom šestinedělí. To má jako ještě ztrácet drahocennou energii, kterou by měla věnovat dítěti, tím, že bude s manželem bojovat? To je přeci hrůza, co už se dneska po ženskejch nechce. Hele, ona není Xena.

vašek napsal(a):

av

to nikdy dopředu nepoznáš ...

No tak to nevím, Vašku. Já si myslím, že pokud má člověk hrst zdravého rozumu, tak může po nějakém čase odhadnout s poměrně velkou (neříkám absolutní) pravděpodobností, jak ten druhý bude na určitou věc reagovat. A nebo nemusí ani odhadovat - stačí si předem s partnerem o závažných věcech promluvit - a sledovat jeho reakce, skutečně mu naslouchat.

ON nedospěl v otce, ON má teď motorku a kamarády....a jelikož kamarádi nejsou ženatí či otci, snaží se jim  přizpůsobit - to je prostě fakt....a není to, že by tě vyměnil z a motorku...vždyť ti píše sms jako dřívě a sám se asi "probírá" ze svého otcovství, které na něj samozřejmě taky dolehlo, ale je za "tvrďáka"....

Buď v klidu, výčitkama nic nespravíš, nebo nějakým honěním do otcovství...to by bylo jen horší....až přijede  v klidu se ho zeptej, jaké to bylo, věř, že se rozpovídá a i s dítkem pohraje, ale fakt  nelze nutit, to by mělo opačný účinek....

...nebo taky prostěmůžeš zamknout na dva západy, a až bude bouchat po třech dnech, že se tatík vrátil domů, tak prostě otvírat nebudeš se slovy ať si táhne, odkud přišel, ale to bude začátek Vašeho konce... jo, vypadá to ode mně jako na radu, že JEN ty bys měla či mohla ustoupit....záleží na tobě, zkusit to můžeš a přejít nakonec do útoku taky...
těžko radit, ty ho znáš nejlíp a ty víš, kam až můžeš zajít - a hlavně kam až chceš zajít....
nakonec on se odreagovává motorkami od tatínkovských povinností, a ty se můžeš odreagovávat  chatem ...(když při malém mimi jsi pořád doma)

ale buď v klidu, zkus se usmívat a prostě žít...pro tebe jen skončila ( na chvíli) jedna etapa života, nastala nová s dítkem, užij si  to...představ si, jak asi budeš na tuto dobu koukat za 10 let...no, těžko říct, tak zkus přemýšlet

Vše má svoje plus a minus, takhle to ber  a fakt zkus na ten život juknout pozitivně, nakonec na tom světě nejme až tak dlouho, tak proč SEBE trápit?!?

avalonka napsal(a):

Nojo Bety, jenže jak se mu má stavět, když sotva stojí na nohou - v tom šestinedělí. To má jako ještě ztrácet drahocennou energii, kterou by měla věnovat dítěti, tím, že bude s manželem bojovat? To je přeci hrůza, co už se dneska po ženskejch nechce. Hele, ona není Xena.

Přečti si co jsem napsala v 18.47 !!!!  To je blbost co teď píšeš, to jsem nikdy neřekla ani nenaznačila, právě naopak...

Ale Vašíku, vany s ním žila devět let, než počali dítě !!!!

Bety, však já na tebe taky neútočila - to si neber tak osobně. To, co jsi napsala - o tom rázném přístupu - pod to se můžu jedině podepsat :)

no jo ikdyby 100, když je někdo zaláskovanej tak to nepozná ikdyby to viděl a všichni ji to říkaly a hlavně je to jedno, to se už stalo. Teď je potřeba přemýšlet co bude dál???

avalonka napsal(a):

Bety, však já na tebe taky neútočila - to si neber tak osobně. To, co jsi napsala - o tom rázném přístupu - pod to se můžu jedině podepsat :)

Jsme holt každá ženská jiná, a někteří chlapi dokážou využít slabiny....

Podle mě by se vany měla ted vykašlat na to co ON, jestli motorky nebo ženy, bratr nebratr, je to jedno.
Úplně bych to ted vypustila.
Užívat krásné období s malým mimčem a pomalu se učit nezávislosti. To je ted důležité.
Bude to potřebovat.
A když ne ted, tak v dalších životních situacích, kterých bude ještě jéje, to jako když najde.

mně se ale zdá že vany o něj pořád moc stojí a nechce to jen tak vzdát.... asi to jen tak nevypustí, po tolika společných letech a s jeho dítětem...to by bylo krásné umět vztah jen tak vypustit, ale nedokážu si moc představit ženskou která by to uměla, já tedy ne, jestli ty to umíš tak to se docela divím, ale neobdivuju...

holky... věřte nebo ne... můj manžel byl celé těhu (až na konec super!!) .. své synovce jsme pořád někam brali...dokonce jsme ¨je vzali na letošní dovoleno a to hlavně proto,že manžel jim chtěl udělat super prázdniny!!!!!!! celou dovolenou se jim max.věnoval..a já mohla odpočívat (byla jsem ve 25.týdnu)--a já byla štastná,jak se jim manžle věnuje!!!!!!! říkala jsem si,to bude skvělý táta!!!!!!


s ted tohle !!! chápete ??? prostě tohle se fakt nedá odhadnout!!!!!! nebyl to žádný frajírek na motorce ..volný čas věnoval mne a jinak byl v práci.. a že byl v práci vím,jelikož pracuje s tchánem..a vždy jsou v práci spolu..takže mám i kontrolu !!!!

Nejsem žádná husa,která si udělá dáítě s blbečkem na motorce...blbečkem se stal až na konci mého těhotentsví!! naprosto nekontrolovatelně a najednou !!o to víc jsem v šoku..chápete????

Bety,
No žít za něj jeho život nemůže, takže musí žít ten svůj. A to co nejlíp.
Ono se to nějak vyvrbí. Podle mě to má nějaký důvod a nic není na tomto světě trvalé, že?

Kdybych tady popsala já začátky svého manželství, nikdo by mi nevěřil, že mám krásné a štastné manželství.

Třeba je to jen "poporodní tatínkovský šok" a po pár týdnech se to srovná...

Vany já tě chápu a je mi to moc líto, opravdu moc že se tak trápíš, ale můžeme tě tady jenom slovně podpořit, abys to vydržela a rozhodla se co dál. Umím sipředstavit jak o tom pořád přemýšlíš a honí se ti to dokola v hlavě, jak na to myslíš i když nechceš. Možná bys mohla zkusit vzájemnou domluvu zpočátku - že chceš jedno volné odpoledne pro sebe ? Šlo by to domluvit se na tom??? Pro začátek - víš aby musel taky něco doma a kolem dítěte dělat, to by se dalo zvládnout i když kojíš, nějaké 3 hodinky??? To vydrží každé dítě bez újmy. Pro začátek...hlavně aby měl doma nějakou povinnost k domácnosti a dítěti!

ještě jsem chtěla říct,že miminko jsme dělali půl roku..a jelikož se nedařilo... tak jsme pak museli ve stanovené dny..a manžel i přesto,že přijel tenkrát z daléké cesty ve 3 ráno..utahaný a předtím noc nespal....tak i přesto...když jsem mu řekla,že by to mohlo dneska vyjít :) ..tak prostě řekl,tak toho musíme využít.. i když už padám na pusu unavou.. no a mám z toho dceru :) chápete..on mimi fakt chtěl....

o to víc to ted nechápu.... :(
a je to tak.jak píšete... nedovedu si představit,že budu dítě nakonec vychovávat s někým jiným.... ta představa mě přímo v srdci řeže !!!!

stojím o něj děsně!!!! vždyt jsem s ním strávila a trávím 9 let života!!!!!! takže .... nechápu ,co se stalo...
ještě nedávno mi říkal..miláčku..my dva se máme nejvíce rádi !!! nejvíce!! ani jsem se vlastně moc nehádali !!!prostě ... pěkný vztah!!!!!!!

vany27 napsal(a):

a je to tak.jak píšete... nedovedu si představit,že budu dítě nakonec vychovávat s někým jiným.... ta představa mě přímo v srdci řeže !!!!

proč hned tohle?
až objevíš skutečný důvod... pak vymýšlej další scénáře

no tak to je ale fakt divný, vany. To tedy nechápu - to má tvůj mužík asi opravdu ten "poporodní šok". Jinak si neumím ten obrat vysvětlit - bože, doufám, že mě nečeká totéž - abych si tu nemalovala iluze a pak... :storstark: a já :usch: nebo :dumbom:

:D

avalonka napsal(a):

Bety, však já na tebe taky neútočila - to si neber tak osobně. To, co jsi napsala - o tom rázném přístupu - pod to se můžu jedině podepsat :)

avalonko.... chci ti poslat sz..prosím,vyprázdni si schránku...

avalonko..nechápu.,prosím..vyprázdni si schránku

poletucha napsal(a):

vany27 napsal(a):

a je to tak.jak píšete... nedovedu si představit,že budu dítě nakonec vychovávat s někým jiným.... ta představa mě přímo v srdci řeže !!!!

proč hned tohle?
až objevíš skutečný důvod... pak vymýšlej další scénáře

honí se mi toho v hlavě plno... asi to jsou ty hormony..ale momentálně... mám prostě strach,že to tak dopadne... musím to vypustit z hlavy..a bohůžel i tak,jak se zachoval mu nikdy nezapomenu...

avalonka napsal(a):

no tak to je ale fakt divný, vany. To tedy nechápu - to má tvůj mužík asi opravdu ten "poporodní šok". Jinak si neumím ten obrat vysvětlit - bože, doufám, že mě nečeká totéž - abych si tu nemalovala iluze a pak... :storstark: a já :usch: nebo :dumbom:

:D

vidíš Av a ty jsi říkala že se to dá poznat ... nedá bohužel :(

vany27 napsal(a):

honí se mi toho v hlavě plno... asi to jsou ty hormony..ale momentálně... mám prostě strach,že to tak dopadne... musím to vypustit z hlavy..a bohůžel i tak,jak se zachoval mu nikdy nezapomenu...

....to máš pravdu, nezapomeneš, je to poučná životní zkušenost
ale určitě odpustíš, život je před tebou ještě dlouhej a dějí se různé věci a mnohdy horší.

Říkám, pro tvé vlastní dobro, bud v klidu, nějak se to vyvrbí.
Ani vztahy nejsou jednou provždy dané, jsou jako pole, mění se podle ročních období a podle intenzity obdělávání. Vždycky se vše může obrátit naruby.

Já si vany osobně myslím, že to opravdu přejde. Už jsem potkala v životě podobné typy. Kór když jste byli takovou dobu bezdětní. Zvykl si na pohodlí, pozornost od Tebe a myslím, že teď prachsprostě žárlí na vlastní dítě a není si to schopen v hlavě srovnat. Dej vám trochu času. Máš to těžké, ale snad Ti to stojí za to!!!!

avalonka napsal(a):

Nojo Bety, jenže jak se mu má stavět, když sotva stojí na nohou - v tom šestinedělí. To má jako ještě ztrácet drahocennou energii, kterou by měla věnovat dítěti, tím, že bude s manželem bojovat? To je přeci hrůza, co už se dneska po ženskejch nechce. Hele, ona není Xena.

Proboha, nedělej ze šestinedělí smrtelnou chorobu.
S těmi možnostmi dnes to musí být pohoda. Doufám, že se nám to vymodlený druhý dítko konečně zadaří, ať si taky vychutnám komfort mateřství 21. stol. :)

Míšo Kuličko, ono to šestinedělí skutečně choroba není, ale když si vzpomenu na ta svá, tak jsem je komplet probrečela a to jsem měla opory víc něž dost!!!!!!!  :rolleyes:

vany27 napsal(a):

ještě jsem chtěla říct,že miminko jsme dělali půl roku..a jelikož se nedařilo... tak jsme pak museli ve stanovené dny..a manžel i přesto,že přijel tenkrát z daléké cesty ve 3 ráno..utahaný a předtím noc nespal....tak i přesto...když jsem mu řekla,že by to mohlo dneska vyjít :) ..tak prostě řekl,tak toho musíme využít.. i když už padám na pusu unavou.. no a mám z toho dceru :) chápete..on mimi fakt chtěl....

o to víc to ted nechápu.... :(
a je to tak.jak píšete... nedovedu si představit,že budu dítě nakonec vychovávat s někým jiným.... ta představa mě přímo v srdci řeže !!!!

stojím o něj děsně!!!! vždyt jsem s ním strávila a trávím 9 let života!!!!!! takže .... nechápu ,co se stalo...
ještě nedávno mi říkal..miláčku..my dva se máme nejvíce rádi !!! nejvíce!! ani jsem se vlastně moc nehádali !!!prostě ... pěkný vztah!!!!!!!

Hele Vany já ti něco řeknu. Ten můj mi v obou šestinedělích šel tak říkajíc z cesty. tak to vidím dneska. tehdy jsem měla pocit, že mi nechce pomoct, že je línej, pohodlnej, nezáleží mu na mě, že padám na ústa .... Po čase jsem zjistila, že měl pocit, že mi překáží!!! Jak jsem se tak všechno kolem snažila zorganizovat aby to šlapalo. byla jsem unavená, občas nevlídná... Oni to fakt vidí jinak. Hele píše ti, říká ti přezdívkou, to se srovná. Rozhodně nesouhlasím s hlasy které radí radikální řešení.. v šestinedělí... blbost.
neukvapuj se relaxuj, požádej o pomoc tchýni, rodiče, hezky sem piš, raduj se z toho že mimi nezlobí a prospívá.
Nic se nesmí lámat přes koleno a pokud o něj stojíš tak už vůbec ne.
Věř, že za čas se tomu jen pousměješ.
dej si něco sladkého na zub a jdi spát, ráno moudřejší večera. Pá pá

Než jste měli mimčo, tak jste byli všude spolu? A teď se asi nechce nechat omezovat a jde na akce sám. Málokterý mužský se nechá "omezovat" . A vzdávat se svých koníčků........... Ty teď trávíš čas doma s miminkem a on jak uzná za vhodné. Přeji Ti hodně sil a těš se z krásné holčičky.

lueta napsal(a):

Míšo Kuličko, ono to šestinedělí skutečně choroba není, ale když si vzpomenu na ta svá, tak jsem je komplet probrečela a to jsem měla opory víc něž dost!!!!!!!  :rolleyes:

Hm, já neměla čas brečet... pomatuju se, že jsem tehdy byla permanentně šťastná a nic mě nemohlo rozhodit... A to manžel pracoval 100 km daleko a neměl čas jezdit domů každý víkend, mamka v Brně, tchýně v Práglu a já ve starém domku na Vysočině. Ale všechny problémy mi byly tak nějak fuk, měla jsem svou Kačenku... beru to jako jedno z nejkrásnějších období svého života :)

Míša Kulička napsal(a):

lueta napsal(a):

Míšo Kuličko, ono to šestinedělí skutečně choroba není, ale když si vzpomenu na ta svá, tak jsem je komplet probrečela a to jsem měla opory víc něž dost!!!!!!!  :rolleyes:

Hm, já neměla čas brečet... pomatuju se, že jsem tehdy byla permanentně šťastná a nic mě nemohlo rozhodit... A to manžel pracoval 100 km daleko a neměl čas jezdit domů každý víkend, mamka v Brně, tchýně v Práglu a já ve starém domku na Vysočině. Ale všechny problémy mi byly tak nějak fuk, měla jsem svou Kačenku... beru to jako jedno z nejkrásnějších období svého života :)

Ono to není ani tak o čase, nebo štěstí, ale o hormonech !!!!!!!

lueta napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

lueta napsal(a):

Míšo Kuličko, ono to šestinedělí skutečně choroba není, ale když si vzpomenu na ta svá, tak jsem je komplet probrečela a to jsem měla opory víc něž dost!!!!!!!  :rolleyes:

Hm, já neměla čas brečet... pomatuju se, že jsem tehdy byla permanentně šťastná a nic mě nemohlo rozhodit... A to manžel pracoval 100 km daleko a neměl čas jezdit domů každý víkend, mamka v Brně, tchýně v Práglu a já ve starém domku na Vysočině. Ale všechny problémy mi byly tak nějak fuk, měla jsem svou Kačenku... beru to jako jedno z nejkrásnějších období svého života :)

Ono to není ani tak o čase, nebo štěstí, ale o hormonech !!!!!!!

jj, asi jsem měla štěstí na hormony.
Lueto, já reagovala na avalonku, která o hormonech neřekla ani slovo... Kromě žen, které měly různé porodní komplikace, jsem opravdu nezažila nikoho, kdo by "sotva stál na nohou", jak psala. To je opravdu přehnané. Nápor na psychiku to pro někoho asi byl, ale jinak jsme já i všechny moje kamarádky a známé tu starost o mimčo více méně zvládaly samy a většina z nás to prostě musela zvládnout bez cizí pomoci.
Víš, mně tu vadí rady typu - tvůj manžel nepomáhá, je to všivák a ty chudák... a dokonce rada - pryč od něj apod. No promiň, ale něčím takovým nikdy nikdo nikomu nepomohl, naopak, pokud by se toho Vany chytla, bylo by jen hůř.
Ona se teď musí naučit spolehnout především sama na sebe. Její muž se časem s novou situací srovná a bude líp. Dcerky jsou většinou pro tatínky takové jejich princezničky a umí to s nima koulet daleko líp, než samotné maminky :). A Vany nakonec bude ráda za tu zkušenost, protože ji posílí. Jediné, co pro sebe může udělat je vyhradit si určitý čas pro sebe a domluvit se s manželem na krátké hlídání... byť jen na nějaké dvě hodiny třeba v sobotu odpoledne. A taky, začít se těšit tím, že má zdravou a krásnou holčičku, vždyť to je to cennější, co teď má :).

Míšo, mám ten názor podobný jako Ty. Možná se pletu, ale zdá se mi, že v dnešní době se vůbec v partnerství řeší problémy tak trochu "kách". Nevyhovuje? Tak bude jiný. :/

:) holky.. jsem v 6ti nedělí,to je pravda..ale nemám pocit,že bych padala na pusu..jsem sice ubulená...a občas utahaná..ale jediné,co mě opravdu dožene k slzám je,že tu radost z prvních pokroků neprožívám s manželem ale sama...jsem zvyklá dělat vše sama...nepotřebuji pomoc... spíš pocit,že se z dcery raduje se mnou..a je rád že jsme prostě rodina..tohle prostě necítím..a kdyby byl někde pracovně na dýl..ale věděla bych,že se nä nás těší a má nás rád.tak to nesu v pohodě..jenže u mě je situace jiná..manžel dělá vše pro to,aby o volném čase s námi nebyl......teda hlavněasi se mnou...a to mě mě bolí nejvíce....
nejde o to hlídání..když už je konečně doma..tak jsem štastná,že můžu být s ním...  a já mu jí mám dát a jít pryč? když už je doma,tak se jí věnuje.... a já mám alespon na chvíli neuvěřitelně krásný pocit uvnitř,že jsem pořád spolu.....rodina..
i když další den zas uteče za tou svou prokletou partou-...

moje sluníčko krásně spinká..a manžel se neozval....vůbec nemá potřebu mě kontaktovat a já slibuji,že vypnu mobil a nenapíšu mu!!!! musím to vydržet..ale popravdě..ruka mi cuká.... :)

Vany, jestli se to neupraví do půl roku, tak o tom odchodu uvažuj, mně tedy jeho chování normální nepřipadá, tím, že se o Tebe nezajímá v takové těžké chvíli, dává najevo, jak mu na Tobě záleží a jak si Tě váží. Co až budeš starší nebo onemocníš, to bude pro Tebe také takovou oporou a bude řešit svoje pitomé pocity, přece, když má člověk rád, soucítí s tím druhým, chce být s ním v takových slavnostních chvílích, jako jsou první týdny života jejich dítěte, co dělá, normální není, jestli to následně nevysvětlí nijak normálně, tak je prdlý a nemůžeš se na něj moc spoléhat, ono se říká, že se člověk má spolehmout na své ruce a mozek, bohužel v Tvém případě to je pravda.

lueta napsal(a):

Míšo, mám ten názor podobný jako Ty. Možná se pletu, ale zdá se mi, že v dnešní době se vůbec v partnerství řeší problémy tak trochu "kách". Nevyhovuje? Tak bude jiný. :/

Míšo naprosto souhlasím. S dodatkem, že ten "jiný" bude mít nejspíš taky nějaké chyby. A když se tak podíváme na jiná fóra,  s dalším vztahem ty problémy spíš přibývají než že by ubyly.

terry2 napsal(a):

lueta napsal(a):

Míšo, mám ten názor podobný jako Ty. Možná se pletu, ale zdá se mi, že v dnešní době se vůbec v partnerství řeší problémy tak trochu "kách". Nevyhovuje? Tak bude jiný. :/

Míšo naprosto souhlasím. S dodatkem, že ten "jiný" bude mít nejspíš taky nějaké chyby. A když se tak podíváme na jiná fóra,  s dalším vztahem ty problémy spíš přibývají než že by ubyly.

Mám dojem, že se tak děje z toho důvodu, že mnozí z těch partnerů hledají vinu jen u těch druhých, nejsou schopni si připustit ( tady tolikrát diskutovanou) teorii zrcadlení, ptát se proč jsem narazil/a na zrovna tohoto partnera. Proč a z jakého důvodu se tak a tak chová a reaguje? Nevyřešené problémy obvykle nemizí útěkem. Jen se v dalším každém vztahu mohou ( samozřejmě že nemusí) prohlubovat.

Proč musíme vždycky těm chlapům vyjít vstříct my? Sakra vždyť ta ženská si toho nejvíc projde a chudinka chlap teď má poporodní deprese či co? Dělali mimčo spolu tak prostě i teď by měl být manžel aspoň nápomocný, když je potřeba. Já si dokážu představit jak je Vany. Těžko se teď radí aby si užívala ty drobné radosti s miminkem, protože právě u nich ten chlap chybí. Je smutné to vše prožívat sama.

No holky, Vany je v šestinedělí, není ve své kůži, tak jí neraďte radikální řez. Na to je vždycky času dost.
Mně kdysi můj nastávající řekl, že k novorozencům a miminům nemá extra vztah a že je začne brát, teprve až začnou komunikovat. Taky pan podnikatel. Finančně jsem sice nestrádala, ale první tři roky života našich dětí jsem si prožila u matky, která mi - než jsem dostala byt - sice nesmírně pomohla, ale na adresu zeťáka neopomněla dnes a denně utrousit oprávněně jedovatou poznámku.
Ovšem jednou moje děti Mr. Neřešila - tatíčka - totálně dostaly. V rodině vypukla salmonela. První onemocněl dospělý syn z prvního manželství, načež to okamžitě chytily moje dětičky. Brutální vliv bacilů se projevil, když nás vezl manžel z chalupy domů - jedno dítě začalo ve voze akutně zvracet a druhé se akutně poznečistilo. Vůz v ten okamžik začal připomínat vůní rasův pytel, načež tatínek vystoupil v Břežanském údolí, aby to rozdejchal a řval, jestli tohle má vůbec zapotřebí:) Drze jsem mu odpověděla, že snad věděl, do čeho leze, když si založil druhou rodinu :) Mrtvolný puch, linoucí se z auta mu uťal další diskusi. Děti - chudinky - posléze skončily vzhledem k věku na infekčním oddělení na Bulovce. Salmonela se posléze nevyhnula ani nám, ale to už je jiná kapitola.
Z toho plyne poučení, že otec - pokud žije ve společné domácnosti - se podobné tvrdé konfrontaci nevyhne :D

Anna napsal(a):

Proč musíme vždycky těm chlapům vyjít vstříct my?

Protože když se budeš vztekat a vydupávat si svá práva, nijak si tím nepolepšíš, spíš naopak... ale když dokážeš vyjít komukoliv (nejen manželovi) vstříc, tak se ti to jednou vrátí. To je stará dobrá pravda (zkušenosti našich předků :))

Míšo, pěkně řečeno, skoro váhám, jestli si to nevytisknout a nevylepit na lednici :supr: :)

Míša Kulička napsal(a):

Anna napsal(a):

Proč musíme vždycky těm chlapům vyjít vstříct my?

Protože když se budeš vztekat a vydupávat si svá práva, nijak si tím nepolepšíš, spíš naopak... ale když dokážeš vyjít komukoliv (nejen manželovi) vstříc, tak se ti to jednou vrátí. To je stará dobrá pravda (zkušenosti našich předků :))

Ježiši, Míšo Kuličko, to si snad děláš legraci????
Znám příklady spousty poničených žen. které doufaly, že tím, že vyjdou "manželovi vstříc" zachrání manželství. "Budou rodina" , "manžel ocení, bude vděčen a konečně pochopí". Neocenil, nepochopil a posléze opustil, nebo byl opuštěn na základě pudu sebezáchovy manželky. Zůstala po něm spoušť, poničené nervy manželky a dětí, spousta nesplacených dluhů a jiné lahůdky.
Nejsi zralá žena a nemáš žádné životní zkušenosti. Proto netvrď, že když dokážeš komukoliv vyjít vstříct, že se ti dobročinnost automaticky vrátí. Je dobře, že ses až dosud nesetkala s donebevolajícím podrazem, který by Tě na dlouho ochromil. Ovšem tvoje víra - když se budu chovat slušně, ostatní se budou chovat taky tak- ve mně vyvolala shovívavý úsměv.

ahojky ....

ano,,to je to ,co řeším...vyjít vstříct???? nebo ne ??
radikálně ?? nebo umírněně??

Holky,,manžel dnes nedorazil.jak jsem předpokládala... odbyl mě smskou...... broučku--- zatáhli nás (asi kamarádi) do vinného sklípku,tak zůstanem ještě do  zítřka.... odpoldne budu doma..co děla naše holčička..už tolik nepláče.. ?

myslela jsem ,že vyletím z kůže !!!!!!!!!!!!!!!
Volala jsem mu.... samozřejmě jsem se neudržela a opět to byl hovor.že jsem mu asi odpadla od.... prostě jako s tou poslední kozou,kterou nemůže ani cítít... !!! nidky ..!! nikdy se mnou nemluvil tak ,jak to dělá poslední dny !! pravděpodobně tam byli kamarádi,což ho neomlouva!,,ale opět mi řekl,že prostě přijede zítra..at to neřeším..že mi řekl,že to tak bude...a že prostě s tím nic neudělám.... a že až se oteplí,bude pořád na motorce... takže jsem mu řeakl,že se mám jako teda modlit a,t je furt hnusné počasí nebo co..a on ,že v podstatě jo !!!!!

zabíttt !!!!


položil mi telefon..

napsala jsem,že na to prostě nemám...že takhle se žít nedá a že se stěhuji k našim..že to nemá smysl... řekla, jsem mu,že budu chtít nějaké peníze na sebe a malou,(at si nemyslí zmetek,že bude valit prachy do motorky-to jsem nenapsala,jen myslela :) ) a já dřít bídu...a že zbytek co se týče bytu a tak vyřešímu u rozvodu.
byla jsem rozhodnuta odejít......

během minuty napsal--
at nesílím,že bude přece i doma

a za chvíli další sms.

broučku,nevím,proč vše řešíš tak zkratovitě...já se rozvádět nechci,mám vás rád ,tak nevím,proč bych se měl rozvádět..


holky..já ho asi zabiju !! přísahám !!!!!

on se chová jak 15ti letý puberták !!!
a já samozřejmě vím,že nemám momentálně sílu odejít..vždyt teprve nedávno jsme tady dceři koupili nový pokojík...at to má krásné..a jsme krásná rodina... vše je tady mi srdci blízké...je to můj domov....ja prostě nechic zpět k našim !!!!!!!!


!!!!

nedokáži odejít...max.jsem schopna "bydlet" s dcerou v pokojíčku.... a manžela si nevšímat..ale jestli to bude mít nějaký efekt ,,nevím.... ach jo

On vyloženě zkouší co vydržíš a co jsi schopna snést...viz tvůj telefon a jeho následné SMS!!!!!!!!!!! V tu chvíli měl strach že opravdu půjdeš pryč!!!!!!!!!!! Jinak by Ti nepsal. Je to nezralý pitomec, který chytl další mízu a hraje si před kamarády na frajera. Mám pocit že v tomto případě opravdu pomůže vyhrůžka, protože on tě má jaksi "jistou" A že když budeš slušná tak on bude slušný taky? Viz příspěvek výše? Blbost největší, protože to tak ve vztahu většinou ani nebývá. Naopak bude s tebou orat a vláčet...on tu slušnost nevidí a ani neocení.

Vany, ak to budes riesit stale takto, coskoro mu bude jedno, co spravis! Ukludni sa, rozdychaj to, a zacni rozmyslat! On sa ma k tebe vracat rad, o co radsej, o to castejsie.  Dosiahnes len to, ze vzdy, ked mu zazvoni telefon, ho rozboli zaludok a chytia nervy! Zmen sa zas na to dievca, do ktoreho sa zalubil, ktore stale lubi, prestan byt ako semetrika, tym ho od seba len a len odozenies! Nezvladate to obaja......

Na vsetko existuju skoly, len partnermi a rodicmi sa stavame za pochodu, je to smutne, ale pravdive.

Bohužel asi souhlasím s Petunou.

Vy ji ponoukáte k tomu a´t hraje tu úžasnou holčičku co byla před tím? Jak to má asi udělat? Už jí není, je to matka malého miminka, které se život od základů změnil. A co on proč on nemá být jako předtím když ho milovla ona? Co to je pořád dokola že se má ženská změnit, ženská vydržet, obětovat, přetvařovat.!!!!!!!! Nevolat mu, tvářit se přívětivě když chce zase zdrhnout? To pljde taky ale z rdostí že to má dovoleno:lol:
Přetvářky jsou strašně únavné, není důvod je dělat. Udělali dítě oba a je jeho povinností se s ní o nějk starat ne ho omlouvat!!!!!!!!!!! Musí být tvrdší, naopak cesta:dumbom: nevede

Buba 1 napsal(a):

Vany, ak to budes riesit stale takto, coskoro mu bude jedno, co spravis! Ukludni sa, rozdychaj to, a zacni rozmyslat! On sa ma k tebe vracat rad, o co radsej, o to castejsie.  Dosiahnes len to, ze vzdy, ked mu zazvoni telefon, ho rozboli zaludok a chytia nervy! Zmen sa zas na to dievca, do ktoreho sa zalubil, ktore stale lubi, prestan byt ako semetrika, tym ho od seba len a len odozenies! Nezvladate to obaja......

Trochu mi to připadá jako rady při výcviku psa a ne manžela, že by to bylo podobné?

čaute :) ... tak jo.. budu se snažit to rozdýchat...  po pravdě..B
buba..máš pravdu.nedávám to..ale myslím,že je to  v mé situaci pochopitelné... prostě .... byl to pro mě velký šok....a poslední dny mám neuvěřitelné stavy beznaděje.... ale jednou bude líp..... věřím že ano !!

Musím to brát tak,že se manžel určitě vzpamatuje....a pokud ne..... najdu si člověka,který bude pro mou Natálku vzorný tatínek !!!!!! To je nejdůležitější..... já budu mít hodného chlapa.... a Natálka super tátu...
věřím že ano !!!!!!!!!!!!!

Nejsem přece žádná troska..kdysi jsem dokonce dělala modelku..tak sakra,proč mám ted sebevědomí na nule !!!! Musím se vzpamatovat a věřit v lepší zítřky... !!! a Ony přijdou !"!!!

Manžel se má dnes vrátit a já už ted mám žaludeční neurozu,ale pokusím se to ustát...s hrdostí a hlavou vzpřímenou !!!!!

Na inzerát mi odpovědělo 38 panů :) píšu si s jedním a ten mi napsal..at nevěším hlavu..že

žádný strom neroste do nebe !!! ..a má pravdu !!!! je to smutné ,ale je to tak !!

Musím najít v sobě sílu ..pro Natálku i pro mne !!!! Děkuji všem!!
Určitě se  brzo zas ozvu !

Jenom mi vrtá hlavou, proč jsi stále sama, já když měla narozené děti, vždycky za mnou chodila máma a nosula mi uvařené jídlo a těšila se z nich, třeba tak na pár hodin za den, ale potěšilo mne to.

irenko--nejsem sama!!!!!! mám mamku i tatku.... sama jsem jen od včerejšího večera... ..jídlo mám od našich,,,,naši mají ted lítání..protože nám do toho ještě ve čtvrtek umřel dědeček,..takže je to takové smutné období...

půjdu se projít,,,a bude líp.... musí :)

Vany, nemám ještě děti, tak se necítím moc oprávněná ti radit, ale myslím, že to poslední, čím by ses teď měla zabývat, je hledání jiného muže. Tvůj manžel se chová velmi nevyzrále, ale jestli jsi ochotná (z trucu, nebo opravdu) kvůli několika tydnům zahodit všechny ty roky, asi nebudeš o mnoho zralejší.

Prožíváš náročné období, máš plné právo být podrážděná, citlivá, nepříjemná. Když si tyhle pocity dovolíš, třeba odplavou stejně rychle, jako přišly. Zkus nebrat ohled na manžela, nepřemýšlej, jak by ses měla tvářit, co bys měla říkat, aby to bylo "správně", aby tareagoval tak, jak si přeješ... Do hlavy mu stejně nevidíš a zbytečně se vyčerpáváš. prostě se projevuj tak, jak to cítíš. Promiň mi ten obrat, ale u vás je to v tuhle chvíli "posraným navrch". Hrát si na superženu a ještě se u toho roztomile tvářit, pokud to tak necítíš - později bys to vyčítala nejvíc sama sobě. Může to být krize, ketrá za pár týdnů pomine, může to být definitivní konec, ale v tuto chvíli nemá smysl nic z toho předjímat.

Soustřeď se na přítomný okamžik, dovol si prožít a projevit všechny svoje pocity, ale nekochej se tím, jak jsi krásně rozzuřená nebo rozlítostněná. Nedrž to v sobě, ale ani nepřeháněj, a obraty, které v sobě mají cosi podpásového, zkus vyčerpat, dokud u toho nikdo není, samosebou ani tvoje dcerka. Pak si opláchni obličej studenou vodou a usměj se na sebe do zrcadla. Nepřipravuj si žádné taktiky a proslovy na manžela, dělej to, na co máš chuť. Nechej ho, ať na sebe vezme svůj díl zodpovědnosti za současnou situaci. Možná se urazí a odejde, možná začne sám od sebe. To už neovlivníš. Jediné, co můžeš, je být ve svém jednání věrná sama sobě. Přinejmenším si potom nebudeš připadat jako debil, který se tolik snažil něco zachránit, a nikdo tu jeho snahu neocenil.  ;)

Vany, ty nic neřešíš,ty utíkáš pokud si hledáš dalšího chlapa.

Pokud jsi stále v šestinedělí, tak nechápu, proč řešíš věci radikálně. Život je plný kompromisů a ve vztahu je potřeba notná dávka tolerance, jinak se asi přidáš k davu těch, kterým situace přišla neúnostná a raděj se rozvedli nebo rozešli, než aby složitěji hledali řešení.

Zkusila jsi poradnu? Pro sebe i pro vás oba? Nemyslím, že se tam jen vypovídáš, ale snad si i některé věci ujasníš.  Nemusí ti sednout hned první odborník, s tím taky počítej.

Máš určité představy o životě. Co o těch přestavách ví tvůj manžel? A co víš ty o jeho představách? O tom, jak chce dítě zapojit do svého stylu života?

holky!!!! já nehledám chlapa..... inzerát jsem psala jen proto,že jsem cdhtěla pokecat s chlapem.... !!!!normálním... znát jejich názor na mou situaci.. a taky jsem to těm pánům napsala.... !!! napsala sje m,že nejsem schopna jít na kafe...že potřebuji jen pokecat a probrat mou situaci..prostě si popovídat.. !!!!!!

absolutně bych nezvládla nový vztah!!! Nejsem blázen !!!!!!! a ani na to nemám srdce..to je stále pevně v rukou mého manžela !!!

s manželem jsem se snažila mluvit o tom,jak to vidí s časem stráveným s dcerou,...řekl mi to jasně...že bude hlavně na motorce..a zbytek se uvidí,, !!!

Můj manžel mě zná 9 let.. ví..jak chci žít... toleruji určitou dávku volnosti..ale aby mi třeba řekl,že jde pařít a přikde za 3 dny..tak tak tolerantní nejsem!!!!!!!! jenže takhle si to představuje on !!!

Nechci utéct..proto se ani nebuud nikam stěhovat. řekla jsem si,že to už bude to poslední,,

budu tady.... snažit se vztah zachránit... jednat bez hysterických scén a snažit se ovládnout slzy alespon před manželem..

taktiky stejně asi nemají smysl.většinou se nimi stejně člověk neřídí,,, a stejně mám pocit,že na manžela tohle neplatí..

Pavli.. poradnu asi zkusím..potřebuji znát odborný názor a pohled člověka,který se s takovými situacemi setkává,...

ale budu bojovat..nehodlám sklopit uši !!! a jít jak spráskaný pes...ted už ne..to jsem si prožila v minulém vztahu...a ted to prostě bude jinakt....

vany, vydrž a zkus napřed sama zajít do té poradny, třeba aspoň lépe utřídíš myšlenky a vypovídáš se, držím ti palce!

No, holky, jak to tu tak čtu, je mi z toho docela smutno.

Vany sice skutečně je v šestinedělí, takže skutečně je citlivá a oslabená a stále si stojím za tím, že by chlap měl v tuto chvíli stát při ní, být jí oporou a nenutit jí (chca-nechca) do polohy "jak to udělat, aby po mě zase zatoužil". Ne ve chvíli, kdy je mimčo malinký a na tohle už ženské nezbývá energie.

Na druhou stranu poslední příspěvky vany (mám pocit, že velmi autentické a upřímné) mě přiměly k názoru, že jde o poměrně dost nevyzrálou ženskou, která vlastně neví, čí je. Nezná své silné stránky ani slabiny - nemá sama v sobě oporu, nemá pevnou půdu pod nohama. Cítím tam i trochu hrdopýšku ("bývala jsem modelka"), cítím tam trochu naivku ("budu mít perfektního tatínka i dokonalého partnera"), cítím tam patos ("ono bude líp"), cítím hloupost ("zpátky k našim nejdu") - prostě ne to, co tvoří moudrou ženskou.

Pak ale musím zcela souhlasit s teorií zrcadlení - která ostatně platí naprosto ve všech případech a to i těch, kde se to na první pohled vůbec nezdá - a říct, že manžel vany je jejím zrcadlem.

Náš partner vždycky hodně vypovídá o nás samých, protože "vrána k vráně sedá" a "stejné si hledá podobné". Není to ale tak, že jaký je partner - taková jsem já. Např. on je sobec, já jsem sobec. Spíš: on je sobec, protože já se příliš často obětuju a tak mi osud přihrává sobce, abych na to už konečně přišla a změnila to.

Vanyin manžel se chová jako nezodpovědné dítě, jenže svým způsobem vany je stejná. Malovala si svět narůžovo a teď se ukázalo, že umí být i pěkně šedivý.

Vany - nechci tě kritizovat a ještě víc tě deprimovat, tak se omlouvám za přímost. Jen - a v tom souhlasím s některými příspěvky výše - jsme často velmi nabroušení vůči chlapům a přitom oni jen zrcadlí naše vlastní nedokonalosti, komplexy, zbabělost, lenost.

Vany, v tuto chvíli ti radím přečíst si důkladně příspěvky poletuchy. Zaměř se sama na sebe a na svoje dítě. V klidu a relaxu se nalaď na svoje niterné pocity a zkus je rozklíčovat. Zkus poznat, kdo vlastně jsi - zkus objevit ten poklad, který v sobě nosíš. Poklad v podobě báječné ženské, zábavné, chytré a laskavé. Protože dokud ten poklad v sobě neobjevíš ty, tvůj manžel si ho zaručeně nevšimne. Žádné represe a nářky a tlaky ti nepomůžou - nedosáhneš jimi ničeho, maximálně se on od tebe ještě více odvrátí.

Když ale ten poklad najdeš, celá se proměníš - je to krásný proces - a pak najednou kolem sebe budeš mít tu auru inspirace a krásy, o které v jiném tématu poletucha psala - takovéto kouzlo, které chlapy přitahuje jako vábnička.

Být ženská, která je důstojná, vnitřně krásná (pokud i navenek, pak plus pro tebe), laskavá - ale přitom schopná stát si za svým, nenechat se tlačit do kouta - prostě ženská schopná zůstat sama sebou - jen takovou  může chlap opravdu milovat.

Drzim palceky, Vany, neviem, ako dopadnete, ale dolezite pre tvoju psychiku do buducnosti je vediet, ze TY si spravila vsetko pre udrzanie vasho vztahu, o to lahsie sa ti bude zit.

Ahoj Vany.píšeš,že už v minulém vztahu si něco prožila..........., tak bys měla být asi už chytřejší a nenechat sebou takhle vorat,Je to těžké radit a ani nechci ,každý si udělá život takový jaký ho chce mít!! Držím palce ať ti vše vyjde.......

Irenka21 napsal(a):

Buba 1 napsal(a):

Vany, ak to budes riesit stale takto, coskoro mu bude jedno, co spravis! Ukludni sa, rozdychaj to, a zacni rozmyslat! On sa ma k tebe vracat rad, o co radsej, o to castejsie.  Dosiahnes len to, ze vzdy, ked mu zazvoni telefon, ho rozboli zaludok a chytia nervy! Zmen sa zas na to dievca, do ktoreho sa zalubil, ktore stale lubi, prestan byt ako semetrika, tym ho od seba len a len odozenies! Nezvladate to obaja......

Trochu mi to připadá jako rady při výcviku psa a ne manžela, že by to bylo podobné?

;) Irenka, uprimne, a nie je to tak? Ak si dobra na psa, odmeni sa ti obrovskou laskou, ak si zla, zautoci na teba.

Ne není, pes tě respektuje jen když ho vedeš přísně, stačí se podívat na fórum o pejscích....

Ani tak to není, důležitý je psa vést. Jinak holt musí vést on, to je pravidlo smečky.
Ještě bych dodala:
Když budeš dominantní a  zlá na psa a on uzná tvou převahu, nebude-li sám agresivní dominatní špatně vychovaný třeba od štěněte někým jiným, můžeš ho umlátit k smrti a nikdy nezaútočí.

No, ale to není k tématu, já si to tady čtu a je mi to moc líto, těžko něco poradit, když to člověk nezažil.
Já osobně souhlasím s tím posledním příspěvkem avalonky, Judity, luety a poletuchy.
Objektivně pro mě ten chlap selhal. A pro mě taky dost fatálně, dejme tomu v mých očích jedna z mála věcí, kdy chlap nemá koukat na sebe, ale opravdu se starat o svou ženu, je v období porodu a těsně po porodu. Kde se tak nezachová, nemá pro mě moc valnej charakter. V nouzi poznáš přítele.

Je to chyba buď systému, žen nebo možná mužů, že muži prostě necítí zodpovědnost za svoje narozené dítě.
Chlapovi příjde, že svoji práci dokonal v okamžik plození.
A pozor, dál se už o dítě stará ženská, protože ona to má v genech. On už není třeba.
A proto si myslím, že nejlepší odpověď ze všech dala Anda. A zkusila bych se jí řídit. Dej šanci partnerovi převzít zodpovědnosti za svýho uzlíčka. On má stejnou zodpovědnost se o něj starat a může ho milovat stejně jako matka. Jsou muži, kteři to tak cítí. On si myslí, že jeho péče jsou peníze a občas podívat e na dítko a to stačí.
Teď si to myslí.
Otázka je proč se chová jako totální" magor. "
Z toho, co jsi napsala jsem vyvodila , možná ovšem chybně . Bratr tvého muže prožívá krizi středního věku. Chce dohánět. Zdá se mi, že to všechno přenáší na tvého muže, který zřejmě hodně dá na svého bratra a nechce "dopadnout" jako on.
Jestliže takhle blbne teprva dva měsíce, tak si myslím, že mu to jeho selhání dokážeš odpustit. Jen by bylo třeba, aby se se co nejdřív vzpamatoval. No, je dost pravděpodobný, že si jeho starší brácha 
brzy namele. Nemyslím tím na motorce, ale uvědomí si, že se chová trochu jako blázen.
Každopádně řešení pro tebe, je opravdu si k sobě někoho vzít, kamarádku a nebo maminku nebo naopak jít ty k nim.  Nemyslet na nejhorší. Vzít to tak, jak to je. Taky si myslím, že to šestinedělí asi dělá divy. Přece jenom je tou hormonální bouře ten porod. Takže z citovýho hlediska se spíš šetřit a ne se drásat. Užívat si svoje krásný zdravý miminko. Tys zvládla jednu z nejtěžších věcí v životě.
Ty jsi porodila a tvůj manžel má svoje motorky. Každej svojí "zábavu".
Nelpět na představě šťastné rodinky, která je pořád pospolu. Za to opravdu užívat si každý okamžik. I tak, prostě člověk míní, život mění.
Nezkoušela bych si s mužem o ničem promluvit, protože pokud není mentálně zaostalý musí vědet, že ho potřebuješ. Jestli je nevyzrálý a není to schopný pochopit, tak mu to stejně sama nevysvětlíš.

Pak taky určitě na jeho chování má vliv to, že tolik zhubnul, má na něj vliv to, že najednou je otcem a nikdo mu to neodpáře. I když si asi myslí, že svobodným životem na motorkách se toho břímě zbaví. Možná..... A možná prostě jen naslouchá svýmu testosteronu a ten kříčí adrenalin! Těžko říct proč a proto těžko radit jak se zachovat.
Těžko pochopit mozek chlapa. Já si neumím představit, že bych se vykašlala na někoho těsně po porodu, dokonce ani na svýho nepřítele. Ale třeba nemá pocit, že na tebe kašle. Tak zatím buď ráda, že on pořád chce být tvůj muž, chce platit dítěti ty plínky a vám ten byt. Ono to taky není málo. A chovat se tak, aby si uvědomil, že domácí štěstí má stejnou váhu jako adrenalin. Určitě bych nic neřešila v šestinedělí, počkala bych tak půl roku, jestli se nevzpamatuje.
Hodně štěstíčka...

Vany, tak jsem si dnes příspěvky přečetla ještě jednou a myslím, že odpověď najdeš v příspěvcích od Poletuchy, Judity a v posledním příspěvku Avalonky. Holky, napsaly jste to super!!!!  :godlike:

Avalonko, děkuji. :rodna:
Ale je tu mnoho příspěvků, které radí to samé co já a mnohdy lepším způsobem a laskavějšími slovy. Včetně Tebe.
Doufám, že si vany ty všechny shrne na jednu hromadu, upěchuje pořádnou kouli nového nazírání na věc a hrdě položí všechny kuželky co stojí v cestě...

host eska napsal(a):

Ani tak to není, důležitý je psa vést. Jinak holt musí vést on, to je pravidlo smečky.

taktak, to je ještě výstižnější...
teď je to její manžel kdo vede a ona je vláčena bahnem...

Luet, sebe nevyjímej, moudrá ženo!

Kiara napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Anna napsal(a):

Proč musíme vždycky těm chlapům vyjít vstříct my?

Protože když se budeš vztekat a vydupávat si svá práva, nijak si tím nepolepšíš, spíš naopak... ale když dokážeš vyjít komukoliv (nejen manželovi) vstříc, tak se ti to jednou vrátí. To je stará dobrá pravda (zkušenosti našich předků :))

Ježiši, Míšo Kuličko, to si snad děláš legraci????
Znám příklady spousty poničených žen. které doufaly, že tím, že vyjdou "manželovi vstříc" zachrání manželství. "Budou rodina" , "manžel ocení, bude vděčen a konečně pochopí". Neocenil, nepochopil a posléze opustil, nebo byl opuštěn na základě pudu sebezáchovy manželky. Zůstala po něm spoušť, poničené nervy manželky a dětí, spousta nesplacených dluhů a jiné lahůdky.
Nejsi zralá žena a nemáš žádné životní zkušenosti. Proto netvrď, že když dokážeš komukoliv vyjít vstříct, že se ti dobročinnost automaticky vrátí. Je dobře, že ses až dosud nesetkala s donebevolajícím podrazem, který by Tě na dlouho ochromil. Ovšem tvoje víra - když se budu chovat slušně, ostatní se budou chovat taky tak- ve mně vyvolala shovívavý úsměv.

Kiaro, nejsem mladá a naivní, jak si myslíš. Mám za sebou dost zlé zkušenosti vč. té, že jsem málem zůstala s malým miminem na ulici. Ale právě proto, že mám zkušenost i s tím, že jsem si kdysi snažila vydupat "svá práva", i s tím, že jsem v dalším partnerství "vycházela vstříc", tak mohu říct, kdy jsem pochodila lépe....
Ono "vyjít vstříc" neznamená, že budeš jen tupě snášet všechno, co si partner umíní a veškerou zodpovědnost necháš na sobě. Je to o tom, že se k němu budeš chovat jako k rovnocennému partnerovi a ne jako k dalšímu dítěti, kterému je potřeba něco zakázovat, přikazovat nebo něco dovolovat. Je to o komunikaci a spolurozhodování.
Co myslíš, že bude partnerovi lépe znít: "Jasně miláčku, příští víkend je tvůj, užij si ho, ale ten další pak bude potřeba, abys mi pomohl s..., protože to sama nezvládnu." nebo "Ty si klidně odjedeš pryč a já tu budu zase na všechno sama!"

avalonka napsal(a):

No, holky, jak to tu tak čtu, je mi z toho docela smutno.

Vany sice skutečně je v šestinedělí, takže skutečně je citlivá a oslabená a stále si stojím za tím, že by chlap měl v tuto chvíli stát při ní, být jí oporou a nenutit jí (chca-nechca) do polohy "jak to udělat, aby po mě zase zatoužil". Ne ve chvíli, kdy je mimčo malinký a na tohle už ženské nezbývá energie.

Na druhou stranu poslední příspěvky vany (mám pocit, že velmi autentické a upřímné) mě přiměly k názoru, že jde o poměrně dost nevyzrálou ženskou, která vlastně neví, čí je. Nezná své silné stránky ani slabiny - nemá sama v sobě oporu, nemá pevnou půdu pod nohama. Cítím tam i trochu hrdopýšku ("bývala jsem modelka"), cítím tam trochu naivku ("budu mít perfektního tatínka i dokonalého partnera"), cítím tam patos ("ono bude líp"), cítím hloupost ("zpátky k našim nejdu") - prostě ne to, co tvoří moudrou ženskou.

Pak ale musím zcela souhlasit s teorií zrcadlení - která ostatně platí naprosto ve všech případech a to i těch, kde se to na první pohled vůbec nezdá - a říct, že manžel vany je jejím zrcadlem.

Náš partner vždycky hodně vypovídá o nás samých, protože "vrána k vráně sedá" a "stejné si hledá podobné". Není to ale tak, že jaký je partner - taková jsem já. Např. on je sobec, já jsem sobec. Spíš: on je sobec, protože já se příliš často obětuju a tak mi osud přihrává sobce, abych na to už konečně přišla a změnila to.

Vanyin manžel se chová jako nezodpovědné dítě, jenže svým způsobem vany je stejná. Malovala si svět narůžovo a teď se ukázalo, že umí být i pěkně šedivý.

Vany - nechci tě kritizovat a ještě víc tě deprimovat, tak se omlouvám za přímost. Jen - a v tom souhlasím s některými příspěvky výše - jsme často velmi nabroušení vůči chlapům a přitom oni jen zrcadlí naše vlastní nedokonalosti, komplexy, zbabělost, lenost.

Vany, v tuto chvíli ti radím přečíst si důkladně příspěvky poletuchy. Zaměř se sama na sebe a na svoje dítě. V klidu a relaxu se nalaď na svoje niterné pocity a zkus je rozklíčovat. Zkus poznat, kdo vlastně jsi - zkus objevit ten poklad, který v sobě nosíš. Poklad v podobě báječné ženské, zábavné, chytré a laskavé. Protože dokud ten poklad v sobě neobjevíš ty, tvůj manžel si ho zaručeně nevšimne. Žádné represe a nářky a tlaky ti nepomůžou - nedosáhneš jimi ničeho, maximálně se on od tebe ještě více odvrátí.

Když ale ten poklad najdeš, celá se proměníš - je to krásný proces - a pak najednou kolem sebe budeš mít tu auru inspirace a krásy, o které v jiném tématu poletucha psala - takovéto kouzlo, které chlapy přitahuje jako vábnička.

Být ženská, která je důstojná, vnitřně krásná (pokud i navenek, pak plus pro tebe), laskavá - ale přitom schopná stát si za svým, nenechat se tlačit do kouta - prostě ženská schopná zůstat sama sebou - jen takovou  může chlap opravdu milovat.

Avalonko.. co říct.... prvně..děkujji za upřímnost!..... sice trochu bolí,ale je mi jasné,že to myslíš jen a jen dobře....


každopádně......

hrdopýška rozhodně nejsem..to mi věř!!! Naopak...sebevědomí mám hodně dole...a to hlavně díky tomu,že mám dost kil nahoře a bohůžel mi to manžel taktně připomněl...což znamená...že ..... pokud se mám vzpamatovat z tady tohoto problému,první,co musím udělat je nabrat zpátky sebevědomí !!!! Protože ač mi to budeš věřit nebo ne..... již od mládí ho mám nějaké nahlodané.... i ku překvapení psychologa,který mě kdysi testoval rysy osobnosti ( dělal si nějakou práci a potřeboval studenty...( jako vzorky zadarmo :) ---tak proto jsem se o sobě dost dozvěděla....

Naivka...asi jsem.....přiznávám..... nemaluji si svět růžově!!!! ani náhodou... manžel je jak jsem říkala pořád v práci a když říkám pořád..mám na mysli včetně víkednů!!!! kdo má manžela workoholika..tak asi pochopí,že to opravdu je tak..že manžel je prostě v práci pořád,... ... z čehož plyne..že jsem a byla jsem na veškeré zařizování a vyřizování a prostě cokoliv jiného sama.... mám auto...takže prostě ..... byla jsem a jsem jaksi nuceně..hodně hodně samostatná...... nečekala jsem,že se narozením miminka vše změni!!!! ani tak nemám život jako na obláčku..... ale předtím alespon zbytek volného času věnoval manžel mne!!! ..a co mě trápí je,že ačkoliv jsem na vše sama pořád...což mi až tak ani nevadí..jsem zvyklá..tak manžel prostě s námi netráví už ani ten volný čas...... respektive ten zbytek volného času....

takže růžové brýle opravdu nemám..možná tak červené.... to přiznávám.... ale tlusté růžové ne!!!!

patos----- asi ano--


hloupost ??? že k našim nejdu !!!!! Nechápu !! Není to žádná uražená ješitnost ani jakýsi syndrom malé holky,která nechce žít opět s rodiči!!Avalonko...tohle jsi nepochopila... můj domov je tady ..... zvykla jsem si tady.... tento byt jsem v jednom kuse s manželem zařizovali..a rekontruovali ..... teda spíše firmy...(manžel byl v práci)... a prostě odsud se mi nechce ..chápeš?? u našich jsem byla ted 3 dny a vše tam na mě padalo daleko víc než tady !!! asi  i proot ,že jsem s manželem u našich 6 let bydleli,..a mně to tam připomíná naše začátky,,,,, takže možná pochopíš,proč se nechci vracet domů,ačkoliv s rodiči vycházím skvěle....a mohu se k nim kdykoliv vrátit... prostě nechci... (ačkoliv ... je jasné,že pokud nebude zbytí..,tak budu asi opravdu tam... )

Avalonko..a v jednom máš 100% pravdu... zrcadlení..... vystihla jsi jedno... já obětuji našemu vztahu vlastně vše..svůj volný čas plánuji podle manžela..... a je pravda..že manžel se zachoval prostě sobecky!! ale nebylo tomu tak vždy...


Pokusím se udělat to,co píšeš..najít své vnitřní bohactví...ale proč ho manžel přestal vidět tak najednou !!! proč ještě před 2 měsíci mi říkal,že my dva se nidky nerozvedeme a budeme krásná rodina...že my dva se máme nejvíce rádi a že on ví,,že by mě nikdy neopustil ani nezklamal!!proč?????????

vím,že to nezjistím...možná mi tedy už tenkrát lhal.... možná ne...ale tohle do hlavy nejde nikomu..protože naši i jeho rodiče vždy viděli,jak moc mě má rád.... sami mi to ted řekli...a proto jsou z jeho jednání taky tak  v šoku !

zkusím se řídit vašimi radami....
věřím,že z Vás mluví zkušenosti.... takže třeba tkví řešení mého problému ve mně... .. a né v manželovi..


Jak se pozná zralaá žena??? Myslím,že nejsem nezralá.... jen proto,že jsem se dostala do situace,kterou nezvládám....

Nevím,jeslti máš děti,Avalonko...jsi myslím těhotná?? ale až se ti narodí ...zkus se vžím do mé situace a pochopíš..jak hrozně těžké období to pro mne ted je.... možná jsem nezralá...ale nevím.jestli bych nejednala stejně zmateně i ve 40----- což mi říká,že asi budu nezralá celý život... no poteš !

vany27 napsal(a):

Manžel se má dnes vrátit a já už ted mám žaludeční neurozu,ale pokusím se to ustát...s hrdostí a hlavou vzpřímenou !!!!!

Proč hned žaludeční neurózu. Řekni mu, že máš za sebou náročný víkend, je ti špatně, bolí tě hlava, břicho, celý člověk a potřebuješ si na chvíli lehnout. Popros ho, ať se tak na dvě tři hodinky postará o malou, že se pokusíš dát se trochu do kupy. Pak si jdi lehnout a nech všechno na něm. Pokud bude něco potřebovat, nevstávej, jen mu řekni, kde najde vše potřebné. A nezapomeň mu poděkovat, že je tak hodný, že to vzal na chvilku za tebe :). A drž se :hjarta:

Míša Kulička napsal(a):

vany27 napsal(a):

Manžel se má dnes vrátit a já už ted mám žaludeční neurozu,ale pokusím se to ustát...s hrdostí a hlavou vzpřímenou !!!!!

Proč hned žaludeční neurózu. Řekni mu, že máš za sebou náročný víkend, je ti špatně, bolí tě hlava, břicho, celý člověk a potřebuješ si na chvíli lehnout. Popros ho, ať se tak na dvě tři hodinky postará o malou, že se pokusíš dát se trochu do kupy. Pak si jdi lehnout a nech všechno na něm. Pokud bude něco potřebovat, nevstávej, jen mu řekni, kde najde vše potřebné. A nezapomeň mu poděkovat, že je tak hodný, že to vzal na chvilku za tebe :). A drž se :hjarta:

Míšo ..dík..zkusím.... pokud se můj manžel vůbec dnes vrátí...ačkoliv to říkal...nějak už nevěřím... a pokud příjde večer..tak mi stejně moc nepomůže......

a do večera moc nezbývá... :(

Zlatíčko, tak ráda bych ti pomohla, je mi smutno jak se trápíš....psal ti, že už jede??

štarmi.....ne... nenapsal..jen se zeptal,jeslti jsem doma.... tak nevím,co zamýšlí..... ale volat ani psát mu nebudu ...

vany

podle mě to chce čas aby jsi se trochu uklidnila a on dostal rozum ... ale jeho IQ se rozhodně věkem nezvedne takže asi nikdy nepochopí, že má dceru a že se má o vás starat.

tak potom písni jak to dopadlo :-)

PS: až příjde tak na něj hned nevyhrkni  .... co jsi dělal ? A proč tohle ? A tamto ? Nech ho chvilku srovnat  že už je doma ... jinak bude zase jen prudit.

Vany, hlavně se neboj mluvit jasně a přímo. Zkus se obracet spíš do budoucnosti, a to velmi blízké (věta "celý víkend jsi byl pryč" nic nevyřeší) a formulovat to, co chceš (neříkat "nenechávej mě tady samotnou") - například mu vložit dceru do rukou a říct "postarej se prosímtě na dvě hodiny o malou". Pokud bude mít nějaké připomínky, říct mu - já si teď chci na chvíli lehnout. Ani bych to nebalila do bolení hlavy a břicha, v tom je vlastně už obsažená jakási omluva, že na něj svaluješ práci, která je tvoje. On chtěl jet na víkend pryč, a jel, ty si chceš zalézt pod peřinu, tak si zalez. On to nějak zvládne ;)

vašku,,,, hm,,, toho se bojím....
že mu tohle nikdy nedojde...


neboj.... nevyhrknu !!! :)

Judito... dělám to tak večer.... když přijde..vrazím mu ji do ruky (ale většinou si ji bere teda sám od sebe..) a pak jí má celý večre u sebe a já mám jakž takž volno.... ale nežiji večerem,že jo......

Proč by nepřijel? Zítra brzo ráno vstává do práce, ne? Ale pokud přijede až večer a malou už budeš mít uloženou, tak mu stejně řekni, žes toho měla moc a potřebuješ si lehnout. Nic mu nevyčítej, jen prostě konstatuj, že jsi hodně unavená.
Taky by ses mohla zamyslet, v čem by se manžel mohl doma zapojit (byť by to byla jen odpolední procházka s kočárkem nebo nákup cestou z práce). A tak zítra nebo pozítří, až se po tom nezdařeném víkendu sklidníte, bys mu mohla vysvětlit, že ho nechceš v ničem omezovat, ale že to všechno nezvládáš, ani nevíš jak to zvládnout a potřebuješ pomoc... A bylo by dobré, kdybys ho nechala samotného vymyslet, co s tím. Přeneseš tak na něj část odpovědnosti za vaše rozhodnutí a povzbudíš roli ochránce rodiny :).

hlavně buď vklídku a nestresuj se už dopředu než dorazí, přijít musí :) tak na něj přestaň čekat a zorganizuj si dnešní večer bez ohledu na něj, myslím, jako čekat na něj s večeří atd... třeba si objednej pizzu jen pro sebe :) teda jestli po tom nebude mít Naty prdíky :lol: a když tě zas vynerví tak jsme tu.... a víš, kde se nám po tobě stýská :hjarta:

Vany, supr, poradna je opravdu výborné řešení. Omlouvám se za možná drsná slova, ale rozhodla jsi se k činu. Je to moc dobře. Potřebuješ se ted srovnat, srovnat se potřebuje i tvoje tělíčko. Jsi v nové roli -  v roli matky. Snažíš se vše zvládnout, jak nejlépe umíš. To je moc dobře.

Mnozí to už napsali přede mnou. Nejdříve zkus zapátrat v sobě, najdi si pevnou půdu pod nohama, pak zkus nějak posunout vztah s manželem a terpve pak uvažuj o odchodu.

Tvé odhodlání je veliké, vidím na tvých slovech, jak se posouváš pomalinku vpřed. Jen tak dál, kočko.

Celou diskuzi jsem přečetla a přidávám se ke Štarmikovi... :hjarta: Buď silná a rozhodná a brzo bude líp !!! :hjarta: :hjarta:

vany27 napsal(a):

sebevědomí mám hodně dole...a to hlavně díky tomu,že mám dost kil nahoře a bohůžel mi to manžel taktně připomněl...což znamená...že ..... pokud se mám vzpamatovat z tady tohoto problému,první,co musím udělat je nabrat zpátky sebevědomí !!!!

Rozhodně souhlasím - musíš získat zpět své sebevědomí. Jen pozor na jednu drobnost - až tak nesouvisí s tím, kolik vážíme. Hodně žen zaměňuje skutečné zdravé sebevědomí se snahou získat štíhlou figuru. Tak to ale nefunguje, přestože štíhlost nám určitě zvedá náladu. Ale nejedná se o sebevědomí, jedná se jen a pouze o štíhlou figuru, nic víc.

manžel je prostě v práci pořád,... ... z čehož plyne..že jsem a byla jsem na veškeré zařizování a vyřizování a prostě cokoliv jiného sama.... mám auto...takže prostě ..... byla jsem a jsem jaksi nuceně..hodně hodně samostatná...... nečekala jsem,že se narozením miminka vše změni!!!!

Že se narozím miminka něco změní? A co pak se změnilo. Přeci se naopak nezměnilo nic - i nadále jsi nucená se o vše starat sama! Naučila jsi svého miláčka se o nic nestarat - kromě něho samotného a jeho práce. Tak teď v tom pokračuješ, akorát toho s malým miminkem je na tebe už privela.

zvykla jsem si tady a prostě odsud se mi nechce ..chápeš?? u našich jsem byla ted 3 dny a vše tam na mě padalo daleko víc než tady !!!

Vany, tohle jsem pochopila, neboj. Věřím, že se ti nechce k vašim - to je přeci jasný! Ale stejně tak jasný je, že když nebude zbytí, tak ten vopruz u vašich prostě budeš muset vydržet. Nedopadni jako holky, které jen proto, že se jim nechtělo zpátky k rodičům, se nechaly celá léta využívat, psychicky ničit nebo bít. Jen proto, že nechtěly zažít  tu "ostudu návratu k rodičům" a opustit tu "masážní vanu, kde je tak super relax" případně "tu velkou kuchyňskou linku, na které se tak super vaří." Nikdy neobětuj svou hrdost a sama sebe nějakému komfortu.

možná mi tedy už tenkrát lhal, naši i jeho rodiče vždy viděli,jak moc mě má rád, proto jsou z jeho jednání taky tak  v šoku !

Vany, myslím si, že on ti nikdy nelhal. Jen tě možná doopravdy nemiloval. Měl tě možná rád jako hezkou bezproblémovou holku, která se mu o všechno postará. Jenže ledva nastala komplikace - dítě - už to s tou láskou tak horký nebude. On tvůj vnitřní poklad ještě vůbec nezná - protože ho ještě neznáš ani ty sama, Vany. A možná, že až ho poznáš, už o svého miláčka nebudeš stát, protože pochopíš, že ses "prodala příliš levně a stojíš za víc". Ale to je zatím ve hvězdách.

Nevím,jeslti máš děti,Avalonko...jsi myslím těhotná?? ale až se ti narodí ...zkus se vžím do mé situace a pochopíš..jak hrozně těžké období to pro mne ted je

Vany, já s tebou cítím na maximum.

Vany, tak jak????

Tak co, přijel včera a jak se choval?

Ahoj holky... no..

popravdě....  nejspíš jsem se neřídila Vašimi radami...ale člověk stejně vždy v takových situacích jedná spontánně....takže prostě.... jednala jsem tak,jak jsem cítila..pravděpodobně né úplně správně..ale.... nevrátím to a ani nelituji..... sice tady bulím..ale musela jsem to tak udělat.... nedokázala bych se sama sobě podívat do oči...při představě..že jen bezčinně přihlížím  k tomu,jak mě psychicky ničí počínání mého manžela..


Včera mi večer psal,jestli jsem doma.... (psala jsem mu totiž ..že odejdu) napsala jse m,že jo..tak přišel domů..
vzal si Natálku..normálnhě se se mnou přivítal.... a sedl si k počítači ( co jiného .koukat na součástky na motorku)...
řekla jsem mu,že bych s ním chtěla jet na víkend...řekl že možná...ale pořád koukal přezíravě do počítače..
zavřela mu notebook a řekla,že at se na mě nezlobí,ale že po 4 dnech paření by se nám mohl alespon věnovat..resp.mně!!

Ohledně společného víkendu ... řekl,že neví jeslti bude mít čas... řekl,že možná bude muset spravovat auta,,,
tak jsem mu řekla,že pokud nebude spravovat.jeslti by jel..a on..že mají naplánované opékání selete., !!! samozřejmě bez bab..ty prý nepotřebují !!

Takže opět by byl celý víkend pryč !!!
Tak jsem mu řekla,že na tohle nemám nervy..že to prostě musíme vyřešit!!
A on na to..že jsem kolem toho zbytenčně vyvolala kovbojku a stresuji rodiče... že kdybych ho nechala vyblbnout..a nechovala se jak debil!!!!!! tak to mohlo být v klidu !! ! neřeknu,kdybychom neměli malou.ale takhle ????

No.. ještě řekl,že prostě máme krizi....že každé manželství má krizi,,,, tak holt se nedá nic dělat...


A že potřebujeme od sebe odpočinek.... ..tak jsem řekla,že teda půjdu k našim..a on že ne....že mám tady s Natálkkou své pohodlí,,,,,
tak mu říkám,že jak si od sebe odpočineme,když to bude vlastně stejné jkao doposud...budu čekat jak trubka..až přijde domů..a on ,že může jít teda spát do firmy.....

ještě jsem se jej ptala,kdo je mu teda přednější...po delším váhání řkel,že my..ale přesvědčivě to neznělo a rozhodně se tak nechová...

šla jsem spát..on až po dlouhé době taky..ani mě nechytl..

ráno se Natálka vzbudila plakáním od 3-5 nespinkala..tak jsem jí nakojila a on se ve 4 vzbudil a vzal si jí do náruče...a docela si i se mnou povídal... o Natálce teda...
rozloučil se s malou..mě pohladil..řekl : tak pu,Luli (tak mi říká..jako každé ráno) a šel ...
já mu v noci napsala dopis..at se teda rozohdne..že bud zůstatne doma,a bude se chovat jako otec rodiny.... a nebo teda upřednostníé kamarády.a půjde do firmy....

že mu ale nemůžu slibit,že tady budu čekat věčně,,že prostě už zítra můžu někoho poznat,...a nebo taky ne..ale že tohle je prostě riziko,se kterým odchází,(podotýkám,že jsem to napsala stylem,že jsem mu nic nevyčítala...jen jsem ho žádala,at si vše pečlivě rozmyslí a zkusí taky pochopit mne.....


no..dopis jsem mu dala do tašky do práce...a až odešel,napsala jsem s,msk,at si jej přečte...
šla jsem do koupelny...a už tam neměl kartáček..takže se rozohdl bez dopisu...

nid jiného si zatím nevzal...doufám,že to udělá až nebuud doma..protože vidět ho balit ..to bych nedala!

jinka jsem mui odpoledne psala..že podle kartáčku jsem pochopila,jak se rozhodl....že to už je teda jedno.ale že potřebuji vědět něco ohledně auta -málem jsem ho zadřela..tak mi ochotně psal,kam jít a jaký koupit.... ale o nás nic...

to je vše....
nevím....co bude.ani kdy přijde pro věci...
..

brečím jak malá,ale takhle to prostě stejně muselo skončit,,protože ... nemůže domů chodt jak do houslí...to by mě stresovalo ještě víc..

asi mi řeknete,že mé řešení bylo zbabělé..ale věřte,že daleko lehčí by bylo ho nechat spát vedle mne a těšit se alespon tak z jeho přítomnosti...
je asi daleko težší poslat pryč milovaného člověka....
on to bere jako dočasné řešení,ale já myslím,že se už nevrátí..myslím,že takový způsob života mu bude vyhovovat...
a já se s tín budu muset smířit.....

Nemysli teraz do budúcnosti, ani za seba, a tobôž zaňho. Ber to ako dočansé riešenie, keď si obaja MUSÍTE ujasniť, nakoľko sa váš život zmenil a čo s tým ďalej. Ak si to uvedomí len jeden, alebo ak dôjdete k rozdielnym záverom, máte šancu rozísť sa ako ľudia. Ak dôjdete obaja k rovnakému záveru, máte šancu skúsiť to spolu znovu s tým, že už viete, čo je pre vás dôležité... Urobila si to, čo si v tej chvíli cítila, to je najdôležitejšie. Ja tvrdím, že žena nemá cennejšieho radcu ako vlastnú intuíciu, pokiaľ ju teda dokáže rozoznať v zmeti emócií a počúvnuť... Držím ti palce.

Řešení není zbabělé, ale zkratovité,  a docela tě chápu. Já byych asi ještě kvůli dítěti zabojovala, odešla bych k rodičům všechno si rozmyslet a taky bych se objednala do poradny probrat to s člověkem který sice má zkušenosti, ale není zaujatý ani pro jednu stranu.

Nechala bych manžela být. Aby se vycukal a eventuelně tě sháněl sám.

Milá Vany, celý tvůj příběh pozorně sleduji od začátku. Absolutně jednání tvého muže nechápu, a protože jsem 20 let vdaná za slušného a zodpovědného člověka, pro kterého je rodina na prvním místě, tak ti ani neumím poradit. Jen mě napadlo(asi je to hloupost), když se tak náhle změnilo jeho chování,jestli není příčina někde v nemoci. Já jsem kdysi četla,že chování mohou změnit i nějaké patologické změny na mozku, ten člověk je nemocný, nic si neuvědomuje, ale okolí je z jeho chování v šoku.

Selimo... děkuji :) musím se snažit žít ze dne na den a hlavně pro dceru..tak mě potřebuje a musím pro ni prostě fungovat...-
Pavli... tomu jsem se chtěla vyhnout..jí k rodičům.... jsem ráda,že jsem zůstala tady.. jsme domluveni,že pokud bude chtít vidět Naty..tak nejdříve zavolá a já mu řeknu,kdy může...

já se mu ozývat nebudu.....

Nechám ho být..... možná ted pojedu na pár dní ke kamarádce..ale jelikož už má naplánovanou akci..tak si stejně ani nevzpomene..že někdě je jeho žena a dcera..a ani si nevšimne..že holt nejsem tady....

je to smutné.ale je to tak....

Vany, nerob teraz veci jemu natruc(alebo vôbec kvôli nemu), ale pre radosť sebe a malej. Dôležité ste momentálne vy dve - či už s ním, alebo bez neho...

Já bych řekl že jsi to udělala dobře, musí se on rozhodnout ... nechci přilévat olej od ohně ale moc se mi nezdá, že by pořád jezdili bez bab ...tedy těch "oficiálních"...

Vašku, už zasa...? "Podľa seba súdim teba..." :dumbom: :dumbom: :fuck:

Selimo jestli je to tak .... tak by seděl doma se svojí maželkou a dcerou víš.

Nevím,Vašku... ptala jsem se několikrát,tchán mluvil i s jeho kamarády...a oni říkali,že je to neskutečné,ale že se opravdu zblbli jen do motorek...
s kamarády byl zatím jen jednou ..ty 4 dny... on svůj čas tráví s bráchou na bazénu a běháním...a koukáním na netu po motorkách... a pořád tu motorku jen leští...a pořád dokola..

ptala jsemse ho,jeslti je v tom nějaká ženská..tvrdí ,že ne-

řekla jsem,že jestli si uvědomuje,že jeho chování stejně spěje k tomu,že časem si každý někoho najdeme..že takhle to nepůjde do nekonečna..a on se rozčílil,že mi několikrát říkal ,že na ženské. ser.... ,že si užil v mládí dost a ženské jsou mu absolutně volné....

ted na to sele jsem se ptala,jestli ot je opět bez bab a on mi na to řekl.že motorkáři se umí bavit bez bab.-.-

tak já nevím..... je jasné.že by mi to nepřiznal...ale nějak se mi to fakt nezdá.... on totiž fakt svůj volný čas věnuje.... třeba internetu a je schopen 4 hodiny čumět a hledat motorky ... a pořád ...

včera třeba přišel--a pořád si do mobilu fotil z netu motorky.prostě jak blázen... čímž mě pořádně vytáčel ''

Kočičko, nebuď smutná, zní to jako ze špatného filmu, odjeď k rodičům a bu´d tam chvíli, třeba jenom den, abys s někým mluvila a netrápila se tak moc, doma na stůl to napiš, kdyby se tam stavil, aby si nemyslel, že jsi odešla nafurt, malou moc neber mezi lidi, jsou chřipky a ona je jeětě na chřipku moc maličká, chtěla bych Ti nějak pomoct, znám to, můj BM mi byl nevěrný , když jsem byla s druhým synem v porodnici, ale po návratu kolem mne skákal a pomáhal a já mu uvěřila, nevydrželo to nafurt, ale aspoň pro tu chvíli jsem měla klid, ten tvůj se chová divně, buď jsou v tom ty motorky a kamarádi, u nás to bývaly ženské, ale choval se podobně, no to už bylo synům 8 a 5 let, to se dalo zvládnout. Vydž, nejistota je zlá, holky píší, že to bylo zkratkovité, ale já si myslím, že máš trochu povahu jako já, že ráda řešíš problémy v co nejkratší době, jenže život je jiný a někdy to nejde, drž se holčičko.

vany

nemusí to být tak černé ale když to bude trvat dlouho, může nějaká motorkářka přijet ... ale nebudeme malovat čert na zeď ... užívej si s malou aby se on vrátil a choval normálně musí na to přijít sám.

Irenko... myslím,že zkratovité to opravdu nebylo..... strašně dlouho jsem nad tím přemýšlela...a prostě..... ačkoliv jsem z toho úplně na dně..tak jsem věděla,žeto musím udělat..

Vašku..to je to... nějaká motorkářka může přijet..... bohůžel..

Psal mi kamarád uvažování některých chlapů....

bohůžel,jedna z teorií..a vysvětlení....co se u nás děje je... asi tak jak to napsal můj kamarád :

žena není nikdy jistá, a proto je třeba investovat čas, peníze, fantazii a já nevím co ještě, aby si ji udržel. Jenže když se narodí dítě? Žena je k němu připoutána a už není potřeba jí dokazovat tak vehementně svou náklonnost, není třeba ji dobývat atd. Prostě ji má dítětem pojištěnu. A může si dovoit na ni kašlat...


ach jo.vidím v tom kus pravdy-... a děsí mě,pokud takhle uvažuje můj manžel...


no--- čas ukáže.. !!
ahoj a děkuji všem..zase se ozvu..

Snaž se usnout, abys měla zítra sílu postarat se o malou, to je docela fuška.

je to pravda u nějakých chlapů to platí

proto by jsi pro něj neměla být jistá a sedět doma na zadku až se vrátí ....

Zdá se mi divné, že se rozčílil na téma jiné ženy... :/

KALIK napsal(a):

Zdá se mi divné, že se rozčílil na téma jiné ženy... :/

jako ve smyslu...že má teda opravdu jinou !!! ??

Nebo že je gay ???? :dumbom:



možná je to tím,že je to asi má častá otázka..jeslti někoho ,má ?? tak asi má na tuto otázku už averzi,je to možné??
říkal,že se s motorkářema vůbec na téma rodina a manželky nebaví..
prostě já to nechápu..fakt mám pocit,že se pomátl!!

vašek napsal(a):

je to pravda u nějakých chlapů to platí

proto by jsi pro něj neměla být jistá a sedět doma na zadku až se vrátí ....

vašku.... ale jak to mám udělat !!! nevím,kdy se vrátí... a já nemůžu být 100 let u našich !!!
:(

a dnes se nevrátí.takže můžů být svobodně doma :(

Sluníčko nesmutni :hjarta: Natynka potřebuje šťastnou maminku, myslím na tebe a strašně mě mrzí, že jsem na druhým konci republiky a nemužeš se mi vyplakat na rameni, to mi vždycky pomohlo :)

to co psal Kalik o těch ženských, něco pravdy na tom možná bude....ale zase na druhou stranu, jestli se na to ptáš moc často pak by mě to taky rozčilovalo...a pokud nějakou má tak by se k tomu stejně nedoznal, to chlapy nedělaj, alespon z mých zkušeností :(
třeba mu to ted konečně dojde a odchodí masku drsnýho motorkáře a vrátí se k milovaný ženě a dcerušce tam kam  patří, moc bych ti to přála, ted když bys měla být štastná tk ti přeci nesmí takhle ubližovat....drž se, myslíme na vás holky :hjarta:

Vany, držím ti palce abys to zvládla. Nebylo to zbabělé, vydržela jsi už dost, dala jsi mu mnoho šancí. Je mi jasné že tě to moc bolí, ale kdybys to neudělala, stejně by doma nebyl a žil si svůj pohodlný život bez ohledu na tebe a dítě. Teď už je opravdu na něm jak se rozhodne, a také na tobě, jestli na něj budeš čekat. Jestli se rozhodne odejít, možná že je to lepší, i když ho miluješ, ztratila bys s ním  roky a dítě by vyrůstalo v tísnivé atmosféře. Přeji ti aby tě to nestálo zdraví protože je mi jasné že máš velké nervy, tak vydrž.

Přijde mi to trochu unáhlené, ale stalo se a zpět to nevezmeš. Moc bych nespoléhala na to, že teď dostane rozum a vrátí ho to zpět k rodinnému krbu. Myslím, že spíš to vzal jako citové vydírání ze žárlivosti (viz tvé projevy nedůvěry a otázky na jiné ženské) a tím si v jeho očích asi moc nestoupla. Ale moc doufám, že se mýlím, a že to u vás dopadne dobře :hjarta:.

Já myslím, že on by si měl teď uvědomit, že přichází o rodinu a tím spíš by se měl chtít vrátit. Jestli ne teď, tak kdy?

Ahoj všichni,

já být manželem Vany (takovým infantilním sobcem), tak už mě bude to její dávání ultimat a neustálé doprošování, vyhrožování a dolejzání pěkně lézt na nervy. Pozor - znovu zdůrazňuju, že se tak trochu umím vcítit do jeho myšlení (občas jsem taky pěkně sobecká mrcha, která potřebuje hromadu svobody).

Zřejmě je to chlap, který je zvyklý si celý život dělat co chce, nemít žádné mantinely, žádná omezení. A to je hodně opojný nápoj! Miminko viděl do této doby jen na obrázku a zdálo se mu asi "docela oukej a roztomilý" - o čemž svědčí fakt, že ho "hrozně chtěl", ale ve finále se z otcovství zesral, protože mu pozdě docvaklo, že to není jen matka, která má vůči dítěti povinnosti, ale taky drahý tatíček. A to zase prrr - já si svou neomezenou svobodu tedy nikým vzít nedám.

Vany, sice si taky myslím, že jsi jednala zkratkovitě (hlavně bych bývala nestavěla proti sobě a) buď se budeš chovat jako otec rodiny a nebo b) budeš mít motorky). Tyhle 2 věci se přeci dají báječně zkloubit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá - aneb aby obě strany byly spokojeny. Dají se stanovit pravidla (jednou s námi, jednou s motorkami), ale samozřejmě je pak potřeba, aby je obě strany dodržovaly. To, žes postavila tyhle dvě věci proti sobě, místo vedle sebe, považuju za tvou největší komunikační chybu. A nic na tom nemění ani to, že se tvůj muž chová - inu prostě jako č...ák.

Takže já být tvým mužíkem, tak se na tebe a dceru klíďo vyprdnu, pokud bych věděl(a), že mi bude neustále omíláno to, co nechci slyšet, neustále předhazováno to, co nechci vidět apod. Jediná varianta, kdy bych se pravděpodobně vrátil(a) je ta, kdy bych zjistil(a), že ta moje ženuška je úplně v pohodě i beze mě, že je to ženská, která mě k životu vlastně vůbec nepotřebuje, že je to ženská, která si umí s dcerou parádně užívat srandy a života a že je to ženská, která se ještě líbí chlapům - i na mateřské. Pak bych měl(a) možná pocit, že o něco docela fajnovýho přicházím.

To je totiž vany tvoje jediná možnost - ne represí, ale svým chováním ho přesvědčit, že o něco přichází. Tedy nikoli slovy, ale činy!

Pokud se tedy od něj psychicky aspoň trochu neodpoutáš (jak radí poletucha) - tj. nezaměříš se mnohem víc na sebe, své pocity a své priority včetně dcery - a budeš jen toužebně pokukovat od vašich z okna, kdy se zjeví princ na motorce, tak o něj můžeš s velkou pravděpodobností opravdu přijít. On tě prostě opustí s myšlenkou, že o nic moc nepřišel - vyčítavou ženskou s křičícím děckem najde vždycky (je to krutý, ale jsem k tobě maximálně upřímná).

Zatímco když začneš žít svůj život, zase se radovat, plnit si svá přání - pak se z vyčítavé ženské stává zajímavá pěkná ženská s roztomilým a spokojeným děckem, a tu už tak snadné najít není ;)

Já bych přece jen úplně nepodceňovala fakt, že TOHLE křičící děcko je JEHO :(

Judito, jenže ty jsi ženská - moudrá a laskavá. A on je nevycválanej klacek. Cítíš ten rozdíl? On to přeci nevnímá jako ženská, ta by se takhle těžko někdy chovala.

Třeba se v něm ty otcovské geny probudí, až dítko trochu povyroste - jenže do té doby se z Vany dost možná vyklube ta přitažlivá, samostatná ženská, která v ní někde dříme, a je otázka, jestli u ní biologický otec dítěte ještě zaboduje ;)

Holt "některé děti se nenarodí svým maminkám" (to se říká o adoptovaných), a některé zase svým tatínkům.

Vany, teď jsi důležitá ty a malá. Vybreč se, a pak si ty slzičky utři. A popřemýšlej, co máš chuť udělat. Cesta kolem světa to v tuhle chvíli asi nebude, ale i nějaká drobná změna v bytě může být první krůček.

avalonko, pěkně si to napsala. Jediné řešení je se zaměřit na sebe a na svojí pohodu a on přileze (pokud o něj stojí).

Jinak on se připravuje o neopakovatelné zážitky se svojí vlastní dcerou a to ho bude v budoucnu jistě dost mrzet, tedy se již vytrestal a trestá sám.

Kaliku a Judito - ano, je možné, že si to všechno jednou uvědomí a pochopí, že přichází o něco hodně krásného. Ale stejně tak je pravděpodobné, že mu to nikdy nedojde.

Každý jsme jiný, to že my bychom si cenili svých dětí neznamená, že si jich bude cenit někdo jiný. Ten člověk může mít úplně jiný program v hlavě a zcela jiné priority. Znám takové případy - (většinou bohužel) chlapy, kteří na svou rodinu zvysoka kašlou a chodí se domů jen najíst. Celá léta. Ani nevědí, jestli jejich děti vystudovaly, natož aby se zajímali o nuance jejich životů.

Takoví chlapi pak bývají většinou v práci, v partě, v hospodě ti největší machři, kteří "vědí jak na to" a "nic je nerozhodí". Jsou směšní, ale jejich rodinám život s nimi k smíchu určitě není.

Jen si tak říkám, do které kategorie spadá manžel vany. Vzhledem k jeho již poměrně vysokému věku (32 let je přeci jen víc než třeba 25 let, kdy by se to ještě snad dalo pochopit), tak nemám velké iluze. V tomhle věku by už chlap měl být chlapem a ne floutkem.

Je pravda, že chlap se spíše vrátí k ženské ,která je v pohodě, je krásná a usměvavá i bez něho,užívá si života. moc hezky řečeno. Ale jak toho má dosáhnout? to si nejde poručit a když je chviličku doma z porodnice a sžívá se s malým miminkem to jde už obvzláš´t špatně, když má stále slzy na krajíčku a čeká zda se neozve klíč v zámku. A ten pocit si nezakáže.Stále je jí smutno z toho, že tatínek to vše neprožívá s ní. Vím, o čem mluvím. A co finance? Jsi na mateřské..o to se alespoň stará? Odpoutat se a žít "jakoby bez něho" bude trvat velmi dlouho a poručit si to nedá.
Ale stejně......chlap, která nechává doma manželku, která se před malou chvílí vrátila z porodnice je daleko horší než cokoli jiného.A pokud spolu budou, ve vzpomínkách se to vracet bude i kdyby stokrát nechtěla. Opora a možnost se o manžela opřít je v čudu!!

vašek napsal(a):

Selimo jestli je to tak .... tak by seděl doma se svojí maželkou a dcerou víš.

Vašku, prdnúť v gebuli(sorry) mu môže z milióna vecí, žena(ženské) je len jedna z tých možností... A túžba po slobode, hoci absolútne nešťastne načasovaná, je bohužiaľ dosť častý jav - nič výnimočné :dumbom: ...

to jsi ale vytrhla ze souvislosti tvoje reakce byla na něco jiného ....

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

je to pravda u nějakých chlapů to platí

proto by jsi pro něj neměla být jistá a sedět doma na zadku až se vrátí ....

vašku.... ale jak to mám udělat !!! nevím,kdy se vrátí... a já nemůžu být 100 let u našich !!!
:(

a dnes se nevrátí.takže můžů být svobodně doma :(

tak to je právě omyl ... můžeš se zbalit a jet třeba k rodičům nemusí to být 100 let pár dnů postačí, pak můžeš klidně navštívit kamarádky, babičky, koho chceš a jak chceš ? Nebo ti malou rodiče pohlídaj a budeš moc zajít třeba na kafe s kamarádkou ... a jeho to začne hlodat a ty budeš mezi lidma a nejen mezi 4 ma stěnama.

Vašek :supr:

avalonka napsal(a):

Ahoj všichni,

já být manželem Vany (takovým infantilním sobcem), tak už mě bude to její dávání ultimat a neustálé doprošování, vyhrožování a dolejzání pěkně lézt na nervy. Pozor - znovu zdůrazňuju, že se tak trochu umím vcítit do jeho myšlení (občas jsem taky pěkně sobecká mrcha, která potřebuje hromadu svobody).

Zřejmě je to chlap, který je zvyklý si celý život dělat co chce, nemít žádné mantinely, žádná omezení. A to je hodně opojný nápoj! Miminko viděl do této doby jen na obrázku a zdálo se mu asi "docela oukej a roztomilý" - o čemž svědčí fakt, že ho "hrozně chtěl", ale ve finále se z otcovství zesral, protože mu pozdě docvaklo, že to není jen matka, která má vůči dítěti povinnosti, ale taky drahý tatíček. A to zase prrr - já si svou neomezenou svobodu tedy nikým vzít nedám.

Vany, sice si taky myslím, že jsi jednala zkratkovitě (hlavně bych bývala nestavěla proti sobě a) buď se budeš chovat jako otec rodiny a nebo b) budeš mít motorky). Tyhle 2 věci se přeci dají báječně zkloubit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá - aneb aby obě strany byly spokojeny. Dají se stanovit pravidla (jednou s námi, jednou s motorkami), ale samozřejmě je pak potřeba, aby je obě strany dodržovaly. To, žes postavila tyhle dvě věci proti sobě, místo vedle sebe, považuju za tvou největší komunikační chybu. A nic na tom nemění ani to, že se tvůj muž chová - inu prostě jako č...ák.

Takže já být tvým mužíkem, tak se na tebe a dceru klíďo vyprdnu, pokud bych věděl(a), že mi bude neustále omíláno to, co nechci slyšet, neustále předhazováno to, co nechci vidět apod. Jediná varianta, kdy bych se pravděpodobně vrátil(a) je ta, kdy bych zjistil(a), že ta moje ženuška je úplně v pohodě i beze mě, že je to ženská, která mě k životu vlastně vůbec nepotřebuje, že je to ženská, která si umí s dcerou parádně užívat srandy a života a že je to ženská, která se ještě líbí chlapům - i na mateřské. Pak bych měl(a) možná pocit, že o něco docela fajnovýho přicházím.

To je totiž vany tvoje jediná možnost - ne represí, ale svým chováním ho přesvědčit, že o něco přichází. Tedy nikoli slovy, ale činy!

Pokud se tedy od něj psychicky aspoň trochu neodpoutáš (jak radí poletucha) - tj. nezaměříš se mnohem víc na sebe, své pocity a své priority včetně dcery - a budeš jen toužebně pokukovat od vašich z okna, kdy se zjeví princ na motorce, tak o něj můžeš s velkou pravděpodobností opravdu přijít. On tě prostě opustí s myšlenkou, že o nic moc nepřišel - vyčítavou ženskou s křičícím děckem najde vždycky (je to krutý, ale jsem k tobě maximálně upřímná).

Zatímco když začneš žít svůj život, zase se radovat, plnit si svá přání - pak se z vyčítavé ženské stává zajímavá pěkná ženská s roztomilým a spokojeným děckem, a tu už tak snadné najít není ;)

avalonko !!!nééé !! já mu nedávala na výběr !!!!! Psala jsem to-.že to nebylo vyčítání ..''' jen se mi to tady nechtělo rozepisovat podrobně !!!! v tom dopise jsme mu napsala..že si musí uvědomit,že je otec rodiny..až holt musí svůj čas dělit spravedlivě mezi své koníčky a rodinu !!!!! napsala jsem mu,že samozřejmě chápu,že jsou motorky jeho velkou láskou..a že mu je nebudu zakazovat ... to bych přece absoutně omezila veškerou jeho svobodu .... sama bych takové jednání nesnesla,jen jsem mu řekla,že čas si musí rozdělit a at sám popravdě popřemýšli, kolik času věnuje rodině a kolik sobě....


Ten dopis nebyl žádným vydíráním a dávaním ultimat... !!

Petuna napsal(a):

Je pravda, že chlap se spíše vrátí k ženské ,která je v pohodě, je krásná a usměvavá i bez něho,užívá si života. moc hezky řečeno. Ale jak toho má dosáhnout? to si nejde poručit a když je chviličku doma z porodnice a sžívá se s malým miminkem to jde už obvzláš´t špatně, když má stále slzy na krajíčku a čeká zda se neozve klíč v zámku. A ten pocit si nezakáže.Stále je jí smutno z toho, že tatínek to vše neprožívá s ní. Vím, o čem mluvím. A co finance? Jsi na mateřské..o to se alespoň stará? Odpoutat se a žít "jakoby bez něho" bude trvat velmi dlouho a poručit si to nedá.
Ale stejně......chlap, která nechává doma manželku, která se před malou chvílí vrátila z porodnice je daleko horší než cokoli jiného.A pokud spolu budou, ve vzpomínkách se to vracet bude i kdyby stokrát nechtěla. Opora a možnost se o manžela opřít je v čudu!!

Momentálně jsi zrovna popsala můj život!!!!!! !!!!

co se týče peněz...tak mi dává kompletně celou výplatu...v tom problém není......

vašku..ano takhle to dělám...a po večerech se mi pořád lítat nechce a spát po kamarádkách,u rodičl jsem byla 3 dny.... přes den to bylo ok.... ale v noci to na mě padalo stejně jako tady...
já nejsem vůbec doma..přes den...

jsem pořád někde... ......

vany já taky myslím že rodiče jste oba, jeho svoboda skončila okamžikem kdy se rozhodl zplodit dítě, rozhodl se k tomu dobrovolně a nemůže všechno nechávat na tobě, má zodpovědnost, je rodič! A ty máš právo jeho přítomnost, pomoc a účast na výchově vyžadovat. To už není o svobodě, to je o zodpovědnosti. Držím ti palce.

vany

ale t musíš být pryč hlavně když on je doma ... a neni to proto aby tě to bavilo, ale aby to přineslo nějaký ovoce :-) jo moje bejvalý kámošky se sbalí a jedou na pár dnů pryč a pak zase jinam na chatu, prostě si to užívaj bejt jen doma a na nákupech ... to neni žádnej život

Jinak Vám tedy popíšu... co se děje dál...

bohůžel jsem Vám zapomněla říct,že do všeho neustále vstupuje má tchýně..která jej neustále bombarduje smskami typu..že se za něj jako za syna stydí...a neustále mu nečím vyhrožuje...a ačkoliv jsem jí prosila,at toho nechá....tak prostě nemůže se ovládnout..a je mi jasné,že to manžela ještě popouzí.. a vzhledme k tomu,že mu píše smsky i 10krát za den.tak asi už mu to pěkně leze na nervy..


no.. a manžel řekl,že teda může jít spát do firmy..tchán to tam jel zkontrolovat !( já to nevěděla!!!!!! ..dozvěděla jsem se to až dneska !!!!! )) a jelikož tam manžel samozřejmě nebyl..tak se tchán už vytočil, a napsal mu něco ve smyslu,že jestli jsou v tom nějaké..... kur.... tak že ho teda hluboce zklamal....
manžel mu asi odepsal něco ve smyslu...že už má dost toho podezírání..a že je může ujistit,že v tom žádná ženská není...... a že jim to nemá potřebu nijak dokazovat...

to se stalo v noci.... já o tom nevěděla..... a v noci mi přišla od manžela smska... -
Neboj se nic..s žádnýma kur... nejezdím,to si můžeš být jistá,,,, ale ti naši mě už fakt vytáčejí... sami si ničí nervy a mně taky....posílám pusík tobě i Natálce..

já na to reagovala,že jsem mu přece o žádných kur... nepsala!!!!ani nepodezírala!!!!!  (vzešlo to tedy asi jako reakce na tchánovu smsku) ... a napsala jsem mu,že asi pojedu na měsíc ke kamarádce..

manžel mi řekl,at jedu,že přijdu na jiné myšlenky a on že stejně jede pracovně na měsíc rozjíždět pobočku do jiného města ( o tomi vím už hodně dlouho..bude jezdit domu na víkend) .tohle s krizí nesouvisí.... ...

jelikož jsem viděla,že je po dlouhé době sdílný.... tak jsem mu napsala sms...ve které jsem ho požádala,at mi odpoví....

ptala jsem se ,jestli se mnou ve své budoucnosti vůbec počítá..... že tohle prostě musím vědět..a že pokud ne,má být ke mně upřímný,že musí pochopit,že já si musím také živto zařídit tak ,aby byla štastná..

napsal mi..že moc dobře vím,že mě i Natálku má rád,a že kdyby ne..tak moc dobře vím,že je momentálně v takovém rozpoložení,že by mi to řekl,kdyby mu to bylo jedno,co mezi námi bude .. a že bude ted mit v práci toho hodně,-jak bude v tom jiném měste..takže je dobře,žwe budu u té kamarádky ..že nebudu sama...doma...a přijdou tak alepson na jiné myšlenky..... no a pak se ptál na natálka atd....jo a taky psal,že bychom si mohly tento víkend někam zajet........


večer jsem mu napsala (teda dnes) .... jestli teda přijede o víkendu domů..at alespon přibližně vím..... a on mi napsal,že je na cestě do Itálie ..kupovat auto.... nákladní do firmy...  ....  a že domů přijde ve čtvrtek večer,že přijede z té Itálie...


takže tu noc,co ho tchán kontroloval ve firmě. (takže tedy dnes v noci) ..byl asi už u kamaráda,se kterým tam jel a někdy v noci asi vyjížděli na cestu...  takže pravděpodobně asi u žádné ženské opravdu nebyl...


no..tak nevím...co si mám myslet..,, jsem zvědavá,jak se bude chovat..

tento měsíc zatnu zuby a nebudu mu nic vyčítat..... a až odjede pracivně na ten celý březen..tak budu doufat,že si to v lhlavě srovná a třeba se i částěčně díky hodně práce odpoutá od party  motorkářů..i když v to moc nevěřim,,.uvidíme..

tak co na to říkáte??? děkuji za názory...

to je těžký podle toho co píšeš má hodně práce  a pak motorky a na Vás moc času nemá ... Taky jsi mu nemusela hned říkat, že jedeš na měsíc pryč ... :-))

vany, pro mně je tohle zcela nepochopitelné, my si doma opravdu říkáme když někam jedeme, natož do ciziny a na tak dlouho! Třebas jenom  slovy "zítra přijdu až večer, něco mám" nebo " v sobotu jedu tam a tam, nevím kdy se vrátím..." protože vždycky to nezáleží na člověku samotném kdy se dostane domů, ale víme o sobě kde jsme a přibližně!!! kdy se vrátíme, vždyť ten druhý se taky musí podle toho zařídit.
Přitom nejsme pořád nalepený na sobě, např. na dovolenou jezdím s dcerou k moři a on pak jede na psí tábor nebo tak, ale takové chování jako u vás je, to neznám ani ze svojeho okolí, ani od svojich známých.....

vašek napsal(a):

vany

ale t musíš být pryč hlavně když on je doma ... a neni to proto aby tě to bavilo, ale aby to přineslo nějaký ovoce :-) jo moje bejvalý kámošky se sbalí a jedou na pár dnů pryč a pak zase jinam na chatu, prostě si to užívaj bejt jen doma a na nákupech ... to neni žádnej život

vašku... já vím...jenže jsem moc brzo poporodu,abych tak trajdala...teprve se ss mimi sžívám... utváříém režim....a navíc.. naty je pořád nemocná..má nějakoz špatnou imunitu,tajže.... často chodím k dok´torce a hlavně..když je nemocná...tak stejně moc lítat nemůžu.. ted je moc malinká,víš

Můj manžel byl celý život hodně "sportovní", jezdil po různých soutěžích a turnajích a pak ještě "na stará kolena" jezdil se psem, ale vždy se mi to snažil nějak vynahradit, teda snaží pořád....a hlavně mě INFORMOVAL o tom co bude dělat a kam pojede, a ne abch sama musela pátrat kde je a dozvěděla se že v Itálii.... tohle snad není omluvitelné ani pracovním vytížením?

vašek napsal(a):

to je těžký podle toho co píšeš má hodně práce  a pak motorky a na Vás moc času nemá ... Taky jsi mu nemusela hned říkat, že jedeš na měsíc pryč ... :-))

ale já tam stejně jedu jak bude pryž a stejně tam asi nebudu pořád..ale máš pravdu... mohla jsem mlčet..

Vany, ať se to vyvrbí tak nebo onak (a pokud se manžel probere, asi to bude chtít hodně práce, aby se zacelila ta rána, kterou ti svým chováním uštědřil), pro tebe z toho pro tuhle chvíli plyne jediné - starat se o sebe a o malou, odpočívat, ale i chodit mezi lidi, na vzduch, dělat si v rámci možností radost... a taky přemýšlet, co je pro tebe opravdu důležité, jak si představuješ partnerský vztah, jaké jsou tvoje priority, co můžeš nabídnout a co očekáváš.

Snaž se nepředjímat budoucnost, nevytvářej si nějaké myšlenkové konstrukce, nevyvozuj dalekosáhlé závěry. Zítra může všechno vypadat jinak. A průběžně ventiluj emoce, nedus nic v sobě.

Cítí s tebou velká hromada lidí ;)

Bety napsal(a):

vany, pro mně je tohle zcela nepochopitelné, my si doma opravdu říkáme když někam jedeme, natož do ciziny a na tak dlouho! Třebas jenom  slovy "zítra přijdu až večer, něco mám" nebo " v sobotu jedu tam a tam, nevím kdy se vrátím..." protože vždycky to nezáleží na člověku samotném kdy se dostane domů, ale víme o sobě kde jsme a přibližně!!! kdy se vrátíme, vždyť ten druhý se taky musí podle toho zařídit.
Přitom nejsme pořád nalepený na sobě, např. na dovolenou jezdím s dcerou k moři a on pak jede na psí tábor nebo tak, ale takové chování jako u vás je, to neznám ani ze svojeho okolí, ani od svojich známých.....

bety... my normálně taky!!!!!to jen ted..on přece řekl,že budeme mít tu pAUZU.TAK SE NEDIVÍM, ŽE MI NEVOLAL KAM JEDE...

Judita napsal(a):

Vany, ať se to vyvrbí tak nebo onak (a pokud se manžel probere, asi to bude chtít hodně práce, aby se zacelila ta rána, kterou ti svým chováním uštědřil), pro tebe z toho pro tuhle chvíli plyne jediné - starat se o sebe a o malou, odpočívat, ale i chodit mezi lidi, na vzduch, dělat si v rámci možností radost... a taky přemýšlet, co je pro tebe opravdu důležité, jak si představuješ partnerský vztah, jaké jsou tvoje priority, co můžeš nabídnout a co očekáváš.

Snaž se nepředjímat budoucnost, nevytvářej si nějaké myšlenkové konstrukce, nevyvozuj dalekosáhlé závěry. Zítra může všechno vypadat jinak. A průběžně ventiluj emoce, nedus nic v sobě.

Cítí s tebou velká hromada lidí ;)

DĚKUJI :)

ON chce pauzu - blbé je že všechno jde jak chce ON.... co si pod tou pauzou představuje...budeš mu vařit a prát? I když chce pauzu, tak by jeho příchody a odchody měly mít nějaké pravidlo asi... vždyť i když je někdo rozvedený tak oznámí kdy přijde ....

Bety napsal(a):

ON chce pauzu - blbé je že všechno jde jak chce ON.... co si pod tou pauzou představuje...budeš mu vařit a prát? I když chce pauzu, tak by jeho příchody a odchody měly mít nějaké pravidlo asi... vždyť i když je někdo rozvedený tak oznámí kdy přijde ....

BETY,,JÁ TO PSALA VČERA.... ŽE BUDE NĚJAKOU DOBU VE FIRMĚ,.,,,, NEPERU, NEŽEHLÍM, NEVAŘÍM.... A KDYŽ BUDE CHTÍT VIDĚT DCERU..TAK ZAVOLÁ..
TO BYLO VČERA..SAMA JSEM MU ŘEKLA,ŽE AT SE ROZMYSLÍ,,,,,

NO A TED TEDA PSAL,ŽE V TEN ČTVRTEK PŘIJEDE DOMŮ A P VÍKENDU BYCHOM SI MOHLI NĚKAM ZAJET,,, TAK NEVÍM,TŘEBA JE TO OD NĚJ VSTŘÍCNÝ KROK...  MOŽNÁ

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

vany

ale t musíš být pryč hlavně když on je doma ... a neni to proto aby tě to bavilo, ale aby to přineslo nějaký ovoce :-) jo moje bejvalý kámošky se sbalí a jedou na pár dnů pryč a pak zase jinam na chatu, prostě si to užívaj bejt jen doma a na nákupech ... to neni žádnej život

vašku... já vím...jenže jsem moc brzo poporodu,abych tak trajdala...teprve se ss mimi sžívám... utváříém režim....a navíc.. naty je pořád nemocná..má nějakoz špatnou imunitu,tajže.... často chodím k dok´torce a hlavně..když je nemocná...tak stejně moc lítat nemůžu.. ted je moc malinká,víš

no jo máš pravdu jsem blbej :gloria: a jinak když on bude pryč víš jak by mu vrtalo hlavou kdyby zjistil že jsi taky v tahu ...

vašek napsal(a):

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

vany

ale t musíš být pryč hlavně když on je doma ... a neni to proto aby tě to bavilo, ale aby to přineslo nějaký ovoce :-) jo moje bejvalý kámošky se sbalí a jedou na pár dnů pryč a pak zase jinam na chatu, prostě si to užívaj bejt jen doma a na nákupech ... to neni žádnej život

vašku... já vím...jenže jsem moc brzo poporodu,abych tak trajdala...teprve se ss mimi sžívám... utváříém režim....a navíc.. naty je pořád nemocná..má nějakoz špatnou imunitu,tajže.... často chodím k dok´torce a hlavně..když je nemocná...tak stejně moc lítat nemůžu.. ted je moc malinká,víš

no jo máš pravdu jsem blbej :gloria: a jinak když on bude pryč víš jak by mu vrtalo hlavou kdyby zjistil že jsi taky v tahu ...

VÍÍÍM :) TAK JEDNOU ČI VÍCKRÁT HO NECHÁM TEDA POŘÁDNĚ ZAVRTAT :D

Vany tak vydrž každopádně holčička je malinká atd, možná to dopadne dobře, i když pro tebe je to hrozný nápor na nervy, aspoň jak píšeš si možná trochu utřídíš myšlenky. Měj se hezky, dnes končím, ahoj!

Bety napsal(a):

Vany tak vydrž každopádně holčička je malinká atd, možná to dopadne dobře, i když pro tebe je to hrozný nápor na nervy, aspoň jak píšeš si možná trochu utřídíš myšlenky. Měj se hezky, dnes končím, ahoj!

bETY... VŠAK UVIDÍME...  ... ANO... UTŘÍDÍM SI MYŠLENKY... MOŽNÁ JE DOBŘE,ŽE NA TEN MĚSÍC ODJEDE,.... MUSÍM TO PŘIJMOUT JAKO FAKT...A I KDYŽ SE MI BUDE PEKELNĚ STÝSKAT... NEDÁ SE NIC DĚLAT...

TŘEBA SI I SÁM UVĚDOMÍ, CO VLASTNĚ CHCE.... NO... ALESPON VIDÍM,ŽE ŽIVOT SE FAKT NEDÁ MOC PLÁNOVAT....

Vany supr, tohle je přístup, který něco řeší. Pokud budeš mít pocit, že vštřícné kroky děláš jen ty, ale že by stálo za to najít kompromis , běž do poradny. Když tomu tvému chlapovi ukáže naprosto cizí člověk, že dělá blbiny, zase to zafunguje jinak, než když je v tom rodina nebo ty.

Bety napsal(a):

vany, pro mně je tohle zcela nepochopitelné, my si doma opravdu říkáme když někam jedeme, natož do ciziny a na tak dlouho! Třebas jenom  slovy "zítra přijdu až večer, něco mám" nebo " v sobotu jedu tam a tam, nevím kdy se vrátím..." protože vždycky to nezáleží na člověku samotném kdy se dostane domů, ale víme o sobě kde jsme a přibližně!!! kdy se vrátíme, vždyť ten druhý se taky musí podle toho zařídit.
Přitom nejsme pořád nalepený na sobě, např. na dovolenou jezdím s dcerou k moři a on pak jede na psí tábor nebo tak, ale takové chování jako u vás je, to neznám ani ze svojeho okolí, ani od svojich známých.....

HA HA HA , ZASE DALŠÍ MORALISTKA

vašek napsal(a):

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

vany

ale t musíš být pryč hlavně když on je doma ... a neni to proto aby tě to bavilo, ale aby to přineslo nějaký ovoce :-) jo moje bejvalý kámošky se sbalí a jedou na pár dnů pryč a pak zase jinam na chatu, prostě si to užívaj bejt jen doma a na nákupech ... to neni žádnej život

vašku... já vím...jenže jsem moc brzo poporodu,abych tak trajdala...teprve se ss mimi sžívám... utváříém režim....a navíc.. naty je pořád nemocná..má nějakoz špatnou imunitu,tajže.... často chodím k dok´torce a hlavně..když je nemocná...tak stejně moc lítat nemůžu.. ted je moc malinká,víš

no jo máš pravdu jsem blbej :gloria: a jinak když on bude pryč víš jak by mu vrtalo hlavou kdyby zjistil že jsi taky v tahu ...

svatá pravda  :albert:  :supr: - trochu víc mysli na sebe a malou a on ať si jde třeba trhat trnky. :reta: ono mu v tý bedně snad sepne...

Konvalinka napsal(a):

Bety napsal(a):

vany, pro mně je tohle zcela nepochopitelné, my si doma opravdu říkáme když někam jedeme, natož do ciziny a na tak dlouho! Třebas jenom  slovy "zítra přijdu až večer, něco mám" nebo " v sobotu jedu tam a tam, nevím kdy se vrátím..." protože vždycky to nezáleží na člověku samotném kdy se dostane domů, ale víme o sobě kde jsme a přibližně!!! kdy se vrátíme, vždyť ten druhý se taky musí podle toho zařídit.
Přitom nejsme pořád nalepený na sobě, např. na dovolenou jezdím s dcerou k moři a on pak jede na psí tábor nebo tak, ale takové chování jako u vás je, to neznám ani ze svojeho okolí, ani od svojich známých.....

HA HA HA , ZASE DALŠÍ MORALISTKA

Konvalinko to není moralizování, já jsem napsala jak to je v mojem manželství, že mám manželství v pořádku není moralizování, to bylo konstatování faktů. Funguje to u nás víc jak 30 let tak nevím co je na tom špatného, snad sem můžou napsat i ti co mají manželství v pořádku a ne jenom ti co mají problémy...

ahojte všichni..
manžel dnes opět nepřišel na  noc domů....
tchán jel do firmy..a našel jej tam mírně připitého ležet oblečeného v posteli... samotného

s manželem jsem mluvila a řekl,že chtěl přijít domů,ale potkal kamaráda ,kterého zná z dětství...a že si chtěli jít sednout na 2 deci..ale nakonec z toho bylo víc... takže se opil a nechtěl už jet autem... řekla jsem,že teda mohl alespon napsat,že žije...a on ,že prý chtěl,ale u toho psaní usnul.


takže .... jen samé výmluvy...
zeptala jsem se ,jestli dnes teda přijde domů..a on,že bude do noci opravovat auta (což je pravda----- ) .no a že pak ted uvidí..

řekla jsem ,,že nemůže domů chodit obden,že prostě bud bude ve firmě,nebo bude chodit domů jakž takže..prostě normálně.... jako normálné člověk...

řekl,že jsme se domluvili na té pauze,,takže zůstane ve firmě..,,,stejěn že budem mít ted plnp práce.... ( rozjíždí novou pobočku) a že by stejně nebyl doma...

nebyla jsem doma...-přijel... .sbalil si pár věcí, nakoupil mi pití,nechal na stole výplatu a odjel....

nevím,jeslti mu někdy dojde,co udělal.... ale ačkoliv tyhle dny budou pro mě strašné..tak to musím zvládnout...

ty sbalené věci v koupelně ...a několik věcí ve skříni mně psychicky strašně zabolelo..po 9 letech..
ale nemá cenu nechat sebou vláčet......

celou noc jsem nespala.... a s takovou bych se zachvíli zhroutila......

věřím,že každým dnem bude líp...a bolest se bude zmenšovat...

čas přece je milosrdný..... tak nevěřím,že po takové ráně nebude milosrdný i ke mně !!!!!!

mějte se hezky..... ozvu se ,až se dám trochu dohromady....

Vany,
není mi moc jasné, proč jste teď zase řešili, jestli přijel domů nebo ne. Já jsem to taky pochopila tak, že jste se domluvili na té měsíční pauze. Nebo se mezitím něco změnilo, dohodli jste se na něčem jiném?

Každopádně je to od něj po*né, nechat vlastní partnerku s narozeným dítětem stále samoptnou, vždyť by měl také pomáhat, zajišťovat nákupy, hýčkat vany za to, že mu porodila dítě, dát jí nějaký hodnotný dárek jako poděkování a zahrnout ji láskou, to je normální, ten pán mi připomíná mého BM, ten byl fajn, než začal podnikat, pak se ale takhle změnil , když synům bylo už víc let, chtěl si užívat života s mladicemi a s chlastem, dneska nemá ani mladice, ani čest, vanin manžel se nechová čestně, ale je to rozmazlený fracek, možná jí dá peníze, ale ne pocit jistoty a zázemí, já od takového fracka odešla, měla jsem dvě děti, nebylo to snadné, ale v té chvíli jsem nelpěla na bytě, na penězích ani na zabezpečení, chtěla jsem ho jenom už nikdy nepotkat, podnikání dává mužům křídla a někdy ho ps.nezvládnou a jsou z nich hovádka.

Irenka21 napsal(a):

Každopádně je to od něj po*né, nechat vlastní partnerku s narozeným dítětem stále samoptnou, vždyť by měl také pomáhat, zajišťovat nákupy, hýčkat vany za to, že mu porodila dítě, dát jí nějaký hodnotný dárek jako poděkování a zahrnout ji láskou, to je normální, ten pán mi připomíná mého BM, ten byl fajn, než začal podnikat, pak se ale takhle změnil , když synům bylo už víc let, chtěl si užívat života s mladicemi a s chlastem, dneska nemá ani mladice, ani čest, vanin manžel se nechová čestně, ale je to rozmazlený fracek, možná jí dá peníze, ale ne pocit jistoty a zázemí, já od takového fracka odešla, měla jsem dvě děti, nebylo to snadné, ale v té chvíli jsem nelpěla na bytě, na penězích ani na zabezpečení, chtěla jsem ho jenom už nikdy nepotkat, podnikání dává mužům křídla a někdy ho ps.nezvládnou a jsou z nich hovádka.

Já neříkám, že se chová správně, dokonce si to ani nemyslím ;)  Ale mám zato, že jestli se to vany rozhodla nějak řešit (a v tuhle chvíli ne odchodem) a na něčem se domluvili, tak by ta dohoda měla platit..?

No asi jo, ale spolehnout se plně už na něj nebude moci nikdy, kdo zradil, zradí zase, to bývá u mužů platné, já bych si vybrala časem sladký koláček místo tady té hořké kůrky, vany , začni šetřit  a časem hledej někoho jiného, kdyby to nepřešlo do půl roku, dej mu vale, ale proboha nenech si udělat další dítě.

vany27 napsal(a):

ahojte všichni..
manžel dnes opět nepřišel na  noc domů....
tchán jel do firmy..a našel jej tam mírně připitého ležet oblečeného v posteli... samotného

s manželem jsem mluvila a řekl,že chtěl přijít domů,ale potkal kamaráda ,kterého zná z dětství...a že si chtěli jít sednout na 2 deci..ale nakonec z toho bylo víc... takže se opil a nechtěl už jet autem... řekla jsem,že teda mohl alespon napsat,že žije...a on ,že prý chtěl,ale u toho psaní usnul.


takže .... jen samé výmluvy...
zeptala jsem se ,jestli dnes teda přijde domů..a on,že bude do noci opravovat auta (což je pravda----- ) .no a že pak ted uvidí..

řekla jsem ,,že nemůže domů chodit obden,že prostě bud bude ve firmě,nebo bude chodit domů jakž takže..prostě normálně.... jako normálné člověk...

řekl,že jsme se domluvili na té pauze,,takže zůstane ve firmě..,,,stejěn že budem mít ted plnp práce.... ( rozjíždí novou pobočku) a že by stejně nebyl doma...

nebyla jsem doma...-přijel... .sbalil si pár věcí, nakoupil mi pití,nechal na stole výplatu a odjel....

nevím,jeslti mu někdy dojde,co udělal.... ale ačkoliv tyhle dny budou pro mě strašné..tak to musím zvládnout...

ty sbalené věci v koupelně ...a několik věcí ve skříni mně psychicky strašně zabolelo..po 9 letech..
ale nemá cenu nechat sebou vláčet......

celou noc jsem nespala.... a s takovou bych se zachvíli zhroutila......

věřím,že každým dnem bude líp...a bolest se bude zmenšovat...

čas přece je milosrdný..... tak nevěřím,že po takové ráně nebude milosrdný i ke mně !!!!!!

mějte se hezky..... ozvu se ,až se dám trochu dohromady....

Vany, už to tu sleduju dlouho, ale tohle vypadá, že ho něco fakt moc trápí. Já vím, že tebe taky, ale tak to prostě je..... Moc mě to mrzí, že je to takový na ......... , zajdi k tomu psychologovi - Poradna pro rodinu a mez. vztahy je v každym městě. Tohle už je takový zvláštní.... fakt mě to mrzí, ale on to nějak nezvládá....:(

Posílám ti soukromou zprávu

Třeba má jinou a nemůže se rozhodnout nebo neví, jak to říct.

Na to není omluva opravdu!! V manželství se stává všelico ale aby manželka po porodu byla doma sama s malým dítětem a manžel se vymlouval na motorky atd. normální není. Vůbec nechápu teda jak to bylo před porodem. To býval doma nebo to bylo to samé? Myslím, že se muselo stát něco o čem se zde nemluví,nebo má jinou.....chlapi dokážou mít úžasné alibi.

Vážené dámy.

Zpravidla všechno v životě má svou příčinu.

No a někdy je uvnitř vztahu , někdy je venku, na to časem vany dojde, proč to tak bylo, ale některé věci vyplují napovrch až časem.

Vany, jak to probíhá..? Držím palečky a posílám :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

PS: Adminům... chybí tady smajlík sluníčko nějaký, nešlo by přidělat..? ;) Já chci taky sluníčkovat :D

ahojte všichni....
je to na mrtvém bodě,,,v podstatě se nic nezměnilo,manžel je pořád ve firmě.... že tam spí mám ověřené,,má tam i všechny své věci..ale každý večer někam odjíždía vrací se pozdě ( no..zjistili jsme ,že jezdí za kamarády z hokeje-dřív se jím živil....a že prý snad opět hraje.....  (kamarádi jsou rozvedení :( )... a mezitím pracuje hodně ve firmě...protože už příští týden odjíží rozjíždět tu pobočku...

tchán ho viděl..a řekl,že je jak chodící troska..on totiž asi fakt nejí..skoro nic..protože už zhubl přes 26 kilo ..což je za 2,5 fak dost.. a nejspíš mu to opravdu ovlivnilo myšlení.. jelikož jej nezajímá nic kolem... ženskou snad doopravdy nemá.... ho zajímá jen hokej,firma, motorka...a vše kolem jde mimo..včetně mě a naty....

vůbec spolu nekomunikujeme,,na malou se dívat nechodí... nemyslím,že by o ní nestál..spíš si myslím,že tak moc se nechce střetnout se mnou.....  bud mě tak nesnáší... ( nevím proč :( a nebo má možná nečisté svědomí..možná někde uvnitř ví,že nejedná správně..ale momentálně je jako by mě zatemněný mozek..

nevěřím,že se změní.... tchán s ním mluvil ,no prý se mu zdál přepadlý---jakoby smutný...ale když se zeptal,kdy se půjde na nás podívat..tak okamžitě změnil náladu a odsekl,že ted nemá čas!! já nevím... mám pocit,že má snad na nás alergii... nechápu :(

já každopádně dodržuji ,co jsem chtěla a to je nepsat,nevolat...ale je to těžké..tak to řeším tak,že se vsázím s kamarádkou o shake  :D že nesmím napsat...a úspěšně vyhrávám :) ---

naplánovala jsem si celý březen a v dubnu odlétám na 2 týdny i s natálkou do londýna....

pevně věřím,že za ten měsíc  a půl ,co se neuvidíme.. se z toho dostanu alespon trošku..a buud schopna s ním alespon navázat nějak normálně nehystericky kontakt..a bohůžel...asi i řešit věci kolem natálky.... protože opravdu nehodlám čekat 10 let,než mu dojde,co ztratil..,

situace je na mrtvém bodě,.,a já nežiju,,ale tak nějak přežívám každý den....  slz je už mín....ale bolí to pořád stejně... :( ahojky

Ahoj Vany, tak to je mi líto, že se to nějak nepohnulo dál, ale myslím, že ten měsíc a půl zkus ještě vydržet... Budu držet palečky a myslet na tebe a na malou :hjarta::hjarta::hjarta:

Vany já jsem zatím ještě těhotná, ale taky mám strach z přítelovi reakce až se malá narodí. On je taky takový živel a u chlapů fakt nikdy nevíš, jak se v takových situacích zachovají. Myslím si, že tvůj manžel má prostě jen pocit, že o něco přichází, možná se chytil špatných lidí, nebo možná bere i nějaký drogy(soudím podle toho drastickýho hubnutí) ale VĚŘ tomu, že si určitě časem uvědomí, že rodina je smyslem života a vrátí se k vám. Víš, že čemu člověk hluboce věří to se opravdu stane? Tak neklesej na mysli, i když to je určitě strašně těžký a zkus se radovat ze života i tak. Máš zdravou holčičku a už to je důvod.....

vany27 napsal(a):

ahojte všichni....
je to na mrtvém bodě,,,v podstatě se nic nezměnilo,manžel je pořád ve firmě.... že tam spí mám ověřené,,má tam i všechny své věci..ale každý večer někam odjíždía vrací se pozdě ( no..zjistili jsme ,že jezdí za kamarády z hokeje-dřív se jím živil....a že prý snad opět hraje.....  (kamarádi jsou rozvedení :( )... a mezitím pracuje hodně ve firmě...protože už příští týden odjíží rozjíždět tu pobočku...

tchán ho viděl..a řekl,že je jak chodící troska..on totiž asi fakt nejí..skoro nic..protože už zhubl přes 26 kilo ..což je za 2,5 fak dost.. a nejspíš mu to opravdu ovlivnilo myšlení.. jelikož jej nezajímá nic kolem... ženskou snad doopravdy nemá.... ho zajímá jen hokej,firma, motorka...a vše kolem jde mimo..včetně mě a naty....

vůbec spolu nekomunikujeme,,na malou se dívat nechodí... nemyslím,že by o ní nestál..spíš si myslím,že tak moc se nechce střetnout se mnou.....  bud mě tak nesnáší... ( nevím proč :( a nebo má možná nečisté svědomí..možná někde uvnitř ví,že nejedná správně..ale momentálně je jako by mě zatemněný mozek..

nevěřím,že se změní.... tchán s ním mluvil ,no prý se mu zdál přepadlý---jakoby smutný...ale když se zeptal,kdy se půjde na nás podívat..tak okamžitě změnil náladu a odsekl,že ted nemá čas!! já nevím... mám pocit,že má snad na nás alergii... nechápu :(

já každopádně dodržuji ,co jsem chtěla a to je nepsat,nevolat...ale je to těžké..tak to řeším tak,že se vsázím s kamarádkou o shake  :D že nesmím napsat...a úspěšně vyhrávám :) ---

naplánovala jsem si celý březen a v dubnu odlétám na 2 týdny i s natálkou do londýna....

pevně věřím,že za ten měsíc  a půl ,co se neuvidíme.. se z toho dostanu alespon trošku..a buud schopna s ním alespon navázat nějak normálně nehystericky kontakt..a bohůžel...asi i řešit věci kolem natálky.... protože opravdu nehodlám čekat 10 let,než mu dojde,co ztratil..,

situace je na mrtvém bodě,.,a já nežiju,,ale tak nějak přežívám každý den....  slz je už mín....ale bolí to pořád stejně... :( ahojky

Já nevim, to je fakt divný !.... :(:( - nebere drogy? netrpí na deprese? (to jako seriozně - normálka psychiatr, léčebna) ?

vany

vydrž ono se to nějak ukáže, musíš myslet na sebe a malou a užíbej si to, protože děti rostou jako z vody :-)

ahojte :)

myslím,že drogy nebere!!! Ježíš!!! To by přece nemohl denně strávit až 10 hodin v autě bez nehody!!!!! On je strašně urputný a tvrdohlavý..když si něco usmyslí,tak těžko poleví..... takže skoro nejí,denně chodí běhat,a několikrát týdně hraje hokej....

zapomněla jsem dodat důležitou věc!!! on než začal hubnout měl rohodně z čeho brát !!!!! :D !!! Ted je v podstatě na své váze,kterou měl,když hral profi-hokej...takže  v podstatě zas až tak vyhublý není,jen se to okolí zdá,jelikož ho zná,,,no prostě ho zná jako takového usazeného tatku.... s pupíkem ( což je asi přesně to,co se mu ted hnusí !! )

Strašně moc se snaží užívat si malé a mám výčitky ,protože sama na sobě cítím,že to štěstí není tak odevzdané a naprosto plné....tka jak by to asi mělo být!!! prostě..jak to vysvětlit-- dělená radost je daleko krásnější.... !!!! a i když se raduji s rodiči a kamarádkami...ten človek,se kterým bych to chtěla prožívat tak moc .tady prsotě není....

těžko se to popisuje,ale kdo má mimčo,tak asi ví.... :(

dny zvládám jakž takž -- ale večery .jsou--- no.... strašně bolí..pořád....

mějte se !

Vany ozvi se někdy, jak Ti roste holčička?

Ahoj Irenko :) zdravím po delší době :) Natálka roste jako z vody... :) včera měla mininarozeninky.. :) měla 2 měsíce :) a už má 5,5 kila a měří 60 cm :) !!!!  Bude to vysoká slečna po mně :) !!!

Tatínek je stále mimo...a momentálně je i mimo domov... otevírá tu novou pobočku..takže jsme absolutně bez kontaktu... prý jen tchánovi řekl,že nechápe,proč tak tlačím na rozvod...jestli se prý chci jako znovu vdávat nebo co !!!! ???
Tak nevím..asi si myslí,že budeme 10 let manželé a pak se štastně rozvedeme.nebo nevím,jak si to představuje,každopádně,já ted s ním v kontaktu nejsem...
naolánovala jsem si plno návštěv po celé republice...a  v dubnu letím do toho Londýna ..takže ted to dávám k ledu a říkám si,že prostě manžel není..... neexistuje.....

a co bude v dubnu..to se uvidí.....

každopádně..... snažím si vážit si sama sebe a najít své vnitřní bohactví a úroveň,tak jak mi tady radili :) a snad se mi to daří :) úspěšně jsem zhubla že mám dobré i rifle 2 roky staré :) ..mám nový účes a snažím se naučit žít sama,snažím se radovat z každého dne a hlavně.... rozhoda jsem se ,.že se už nebudu snižovat k nějakým smskám manželovi.. pokud on nepovažuje za vhodné poptat se,jeslti žiju a jak se má naše dcera..tak prostě já už žádnou aktivitu vyvíjet nehodlám !!!! A pořád si říkám...je to jeho prohra,jeho ztráta a on ačkoliv si to neuvědomuje ztrácí mnohem mnohem víc než já !!!! a ačkoliv ted je v pohodě.jednou ho to bude určitě bolet..vím to..a ač jsem člověk přející a nezákeřný...tuhle bolest mu přeji..at si ten kalich vypije až do dna !!! .
pro mě .... je to pořád  težké,protože pohled na jeden kartáček v koupelně ve mně pořád vyvolává smutek..ale  ačkoliv mě to občas přepadne..tak je to mnohem lepší než před 14dny....

a třeba to bude každým dnem lepší..... třeba....
Momentálně stejně nic nenadělám....

čas asi ukáže..... 

no...a asi se mu budete smát..ale občas si vykládám karty..
a 4 krát mi vyšlo,.že mám myslet pozitivně a neztrácet naději a hlavně se nesnažit výsledek uspěchat...a na květen mi vyšla opravdu srandovní karta...-- karta manželství..... která mi v květnu hodně pomůže..tak jsem se nasmála...ale poppravdě.. trochu mi naskočila husí kůže..jelikož karta o manželství je v těch mých kartách jen jedna jediná :)----takže je fakt náhoda,že jsem jí vytáhla...

asi se mi budete smát..jen chci říct.že že díky karet jsem věděla,že jsem ten měsíc co jsem otěhotněla těhotná dřív,než jsem si udělala test :) ---  prostě náhody :) ale třeba když člvoěk v něco věří,tak se to opravdu stane :) --.

vany 27

když tě čtu jsi na tom mnohem líp než na začátku, to je dobře mám z tebe radost :-)

Jak si je vykládáš, já bych to také chtěla pro zábavu zkusit?

vašku :) snad ano.... sice mě to opravdu dost přepadá a když se o něm bavím..stále se mi chvěje hlas..ale musím být silná ¨!!! říkám si,že Naty si to zaslouží,,abych byla v pohodě a ona spokojené miminko !!!! pořád si jsem si říkala,že jsem obět já..ale dochází mi,že vlastně ve své podstatě..se učinil obětí on sám !!

jo jo ale na to příjde až bude pozdě a malá roste jako z vody :-)

Irenka21 napsal(a):

Jak si je vykládáš, já bych to také chtěla pro zábavu zkusit?

Irenko..jsou to takové zvláštní karty..jmenují se andělskéí!! je to jednoduché....jsou tam obrásky a popisky....a knižka,kde je povídání o každé kartě..a taky způsoby vykládání.. dají se koupit... je to taková sranda..ale kupodivu mi to docela často vychází...

počkej..zkusím je pohledat na nentu a hodím ti odkaz.

http://www.kosmas.cz/knihy/125214/Poslove-svetla/

a neboj..ačkoliv vypadají tak nějka ...no .... nebesky...rozhodně nejsem v žádné sektě :D !

Naši kluci byli jako malí celí macatí a potom, jak začali chodit, vyrostli do výšky a v pubertě se z nich udělaly ramenaté tyčky vysoké dva metry, ani už nevzpomínám, jak byli miminka, Jiří měl kolem 4,5 kg a Jan kolem pěti, v roce měl Jirka 12kg a Jan 13, uteče to všechno jako voda a budeš mít slečnu, pěkně si to užívej , ono se to totiž nedá vrátit, hodně si s ní povídej a mazli ji, kluci se mazlí večer i při svém věku a velikosti, hladím jim ty dlouhatánské noky, škrábu záda a vlasy, je to takový vklad jistoty do života, aby se jednou mazlili se svojí ženou a dětmi a měli šťastný život. Janovi jsem taky u usínání zpívala, jako mimi to měl rád a hladila čelíčko, on zavřel očička a potáhl dudu a byl tuhý. Jiří chtěl chovat a chtěl mít pořád kontakt, no a dnes jdu třeba, že se máme někde sejít ,a když mne uvidí, klidně jdou a na ulici mi dají pusu na tvář, musím si užívat , za chvíli už oba utečou na VŠ.

vašek napsal(a):

jo jo ale na to příjde až bude pozdě a malá roste jako z vody :-)

jeho chyba........

a i kdyby na to přišel zítra..už včera bylo pozdě !!! malá se mění každým dnem !!!!! a některé její pokroky už prostě prošvihl !!!!! třeba první hlasitý smích !!!!!!!! opětovaný úsměv !!! plno krásných věcí..které mi ze srdce nikdo nevezme !!!!! :) :hjarta:

vany, mám z tebe moc velkou radost :tesi:

vany27 napsal(a):

ahoj všichni..

jsem docela v krizi a obracím se na Vás,protože potřebuji radu... vysvětlení..názor...a nebo třeba slyšet .... že se to někomu stalo taky.... :(

Jsem s manželem celkem 9 let..... celých 9 let spolu žijeme..
z toho jsme teprve 3 roky manželé..

Před 10 měsíci.... jsme se rozhodli pro miminko..manžel být rád... nevím,jestli štastný jako blecha...ale byl prostě opravdu rád !!
Celé těhu probíhalo dobře...manžel se těšil z prvních pohybů... prohlížel fotky z ult..prostě..krásné období mého života...

jenže ke konci se začalo vše měnit.. do té doby. jsem většinou vyráželi všude spolu..jenže ke konci se vše změnilo..

manžel je podnikatel..... a dalo by se říct,že workoholik..jelikož je od rána do večera v práci a to i o víkendu.... ..
jak sám říká. potřebuje navazovat a udržovat kontakty..takže koncem roku je vždy plný progrma večírků a posezení..s partnery a zaměstnanci..amanžel prostě vždy v rámci vztahů !musí" jít.. !!
krom toho je vášnivý motorkář....takže další okruh jeho známých je parta motorkářů...

jelikž jsem měla termín na vánoce.... konec těhu jsem tedy trávila sama..prosila jsem manžela,at nikam nechodí... ale pořád říkal,že kdyby něco ,tak zavolam..
a vesele si pařil do rána.. pak vždy přišel...a neustále mi vyznával,jak mě miluje, a těší se na miminečko.atd.
nakonec jsme ale 14dni přenášela. a musela na vyvolání porodu...
porod se rozjel až v noci..a já mohla zavolat manžela..... manžel za mnou přijel přímo z baru!!sice nepil,aleprostě "musel " si jít sednou s přáteli !!!!!!!!!
narodila se nám krásná,zdravá dcera... manžel byl štastný a začla jí vehementě zapíjet s rúznými okruhy přátel.....
takže pařby nepřestaly..

manžel začal najednou hrozně hubnout....jelikož se s bratrem zblbli..že budou jezdit závody na motorkách a musé tedy zhubnout..
v práci má plno stresů, skoro nejí (zhubl 16 kilo za 2 měsíce) ..neskutečně mu stouplo sebevědomí ...a včera mi řekl,že už ho nebudu omezovat věčnými otázkami.kdy přijdeě..ty s námi vůbec nejsi a tak !!!

řekl,že je mu jedno,co dělám celý den.....že si přece mám najít program,že mě nepotřebuje špiclovat jako já jeho !!!! a že pokudbude chtít jet někam  s motorkářemi na pár dní tak prostě pojede..a já nic neudělám... pokud bude chodit pařit do rána..tak prostě jeto jeho věc...... s bratrem se úplně zblbli.....pořád se váží..hledají na netu motorky.. jsou oba nevrlý a slovně agresivní..
manžel vyrukoval s tímž,e už ho nebaví ten stereotyp!!!!! že bude jezdit na motorce a to mu stačí.ale rozvézt se nechce,odstěhovat ..to taky ne.... má zvraty nálad.. přes den je vystres,z práce-.. a protivný... večer přijde... políbí mě,řeknu ahoj miláčku..co miminko..hraje si s malou..a mě už si nevšímá..a pořád mlluví,že chce svobodu....

nechápu to... jsem v koncích,malá má teprve měsíc !!! a mu s ní stačí 20 minut denně !!! mě slovy odbývá ale smskách je jako dřív... posílá mi pusy.,oslovuje mě tak jako vždy...
ptala jsemse,jeslti mě miluje... ještě před týdnem mi psal,že nás miluje,holky jeho !! a dnes mi řekl,že mě má rád jako svou ženu,ale nemůžu čekat,že mě miluje jako na začátku !

!!!!

mám pocit,že se zbláznil,zajímá ho jen motorka.... parta motorkářů a práce......
a perlička je..že 100% stejná situace je u jeho bratra doma! švagromá mi řekla,že oba mluví to stejné !!! a to doslova !!!

jenže oni mají starší děti..já ne.. jsem sama... s dcerou a mám pořádné deprese!! mám pocit,že tohle nepřejde!!
Prosím poradte!! rodice jsou z nich obou neštastní....a nechápou co seděje,obzvláště smanželem,jelikož by mě vždy na rukou nosil!!

Prosím!!! Existuje něco jako porodní depresu u mužů ! Bolí mě srdce při představě,že buud vychovvávat svou dceru s někým jiným !!
Svého muže miluji....ale nikdy bych mu neublížila jako on mně!!!
momnetálně je na 3 dny pryč s partou na výstavě....... od rána ani nenapsal....... prostě.... je tady vlastně ještě šance,že se změní ??
Myslím,že jiná žena v tom není...s manželem je sex už od těhu na bodu mrazu,ale díky toho jeho workoholismu si opravdu myslím,že mu sex ani nechybí!

zničil to nejkrásnější období,na kteérjsem se těšila celý život....a já nevím..co dál!! ztratit jej nechci,,ale mám přece svou cenu!Je mmi 27 let,manželovi 32 a jeho bratrovi 40 !

Už týden mám pocit,že tou bolestí snad prasknu a z těch nervů určitě ztratím i mlíko !! :(
čekám na jakoukoliv odpověd !!děkuji

Úplně tě chápu co teď prožíváš. Můj manžel si v létě taky koupil motorku do té doby jsme řešili dítě, říkal, že chce miminko a jakej bude skvělej otec. Přes týden pracuje mimo domov a vrací se na víkendy. Od té doby co máme motorku se bojí se mnou i spát, řekl mi, že si chce ještě užít mládí a, že chce abych na motorce jezdila s nim no a když jsme si už koupili helmy a oblečení za několik tisíc, tak přeci teď nemohu přijít do jiného stavu. Kdykoliv má volnou chvíli jezdí s kamarády na motorce, mě bere sebou málokdy, záměrně se vyhýbá sexu, protože neberu antikoncepci. Já jsem se začala bát otěhotnět, protože mám strach, že bych na dítě byla sama, protože jeho kamarádi jsou také zatím bezdětní. Moje chyba dovolím mu vše a potom zírám, prostě je máme rádi a chceme aby byli šťastný a tak na to doplácíme.

Irenka21 napsal(a):

Naši kluci byli jako malí celí macatí a potom, jak začali chodit, vyrostli do výšky a v pubertě se z nich udělaly ramenaté tyčky vysoké dva metry, ani už nevzpomínám, jak byli miminka, Jiří měl kolem 4,5 kg a Jan kolem pěti, v roce měl Jirka 12kg a Jan 13, uteče to všechno jako voda a budeš mít slečnu, pěkně si to užívej , ono se to totiž nedá vrátit, hodně si s ní povídej a mazli ji, kluci se mazlí večer i při svém věku a velikosti, hladím jim ty dlouhatánské noky, škrábu záda a vlasy, je to takový vklad jistoty do života, aby se jednou mazlili se svojí ženou a dětmi a měli šťastný život. Janovi jsem taky u usínání zpívala, jako mimi to měl rád a hladila čelíčko, on zavřel očička a potáhl dudu a byl tuhý. Jiří chtěl chovat a chtěl mít pořád kontakt, no a dnes jdu třeba, že se máme někde sejít ,a když mne uvidí, klidně jdou a na ulici mi dají pusu na tvář, musím si užívat , za chvíli už oba utečou na VŠ.

To je krásné !!!! :) !! Taky věřím,že Naty bude jednou taková !!!! Je krásné,když vidím,jak mě pozná a miluje,když je u mne..jsem na to pyšná !!!!a citím takové obrovské vnitřní štěstí !!! jen mě mrzí.že Natynka hltá každý mužský hlas..... je vážně poznat,jak okamžitě změní výraz a radostně se na každého mužského směje !!!! je tak krásná..
a já v téch chvílích manžela opravdu nenávidím za to ,že jí ochuzuje o tuto radost.. !!!

Pořád ji mazlím a povídám na ni :) a ona ..i když má teprve  2 měsíce,tak je děsně živá a ukecaná :) paní doktorka řekla,že to bude sportovec. (asi po tatínkovi) a výrazná osobnost...že to ještě neviděla :D !!u píchání naušnic ani nebrečela..jen se děsně vztekala..mlátila kolem sebe rukama a hudrovala :D !!!prostě ..kdyby mluvila..tak bych to nechtěla slyšet :D !!

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

jo jo ale na to příjde až bude pozdě a malá roste jako z vody :-)

jeho chyba........

a i kdyby na to přišel zítra..už včera bylo pozdě !!! malá se mění každým dnem !!!!! a některé její pokroky už prostě prošvihl !!!!! třeba první hlasitý smích !!!!!!!! opětovaný úsměv !!! plno krásných věcí..které mi ze srdce nikdo nevezme !!!!! :) :hjarta:

:supr:

pipi napsal(a):

vany27 napsal(a):

ahoj všichni..

jsem docela v krizi a obracím se na Vás,protože potřebuji radu... vysvětlení..názor...a nebo třeba slyšet .... že se to někomu stalo taky.... :(

Jsem s manželem celkem 9 let..... celých 9 let spolu žijeme..
z toho jsme teprve 3 roky manželé..

Před 10 měsíci.... jsme se rozhodli pro miminko..manžel být rád... nevím,jestli štastný jako blecha...ale byl prostě opravdu rád !!
Celé těhu probíhalo dobře...manžel se těšil z prvních pohybů... prohlížel fotky z ult..prostě..krásné období mého života...

jenže ke konci se začalo vše měnit.. do té doby. jsem většinou vyráželi všude spolu..jenže ke konci se vše změnilo..

manžel je podnikatel..... a dalo by se říct,že workoholik..jelikož je od rána do večera v práci a to i o víkendu.... ..
jak sám říká. potřebuje navazovat a udržovat kontakty..takže koncem roku je vždy plný progrma večírků a posezení..s partnery a zaměstnanci..amanžel prostě vždy v rámci vztahů !musí" jít.. !!
krom toho je vášnivý motorkář....takže další okruh jeho známých je parta motorkářů...

jelikž jsem měla termín na vánoce.... konec těhu jsem tedy trávila sama..prosila jsem manžela,at nikam nechodí... ale pořád říkal,že kdyby něco ,tak zavolam..
a vesele si pařil do rána.. pak vždy přišel...a neustále mi vyznával,jak mě miluje, a těší se na miminečko.atd.
nakonec jsme ale 14dni přenášela. a musela na vyvolání porodu...
porod se rozjel až v noci..a já mohla zavolat manžela..... manžel za mnou přijel přímo z baru!!sice nepil,aleprostě "musel " si jít sednou s přáteli !!!!!!!!!
narodila se nám krásná,zdravá dcera... manžel byl štastný a začla jí vehementě zapíjet s rúznými okruhy přátel.....
takže pařby nepřestaly..

manžel začal najednou hrozně hubnout....jelikož se s bratrem zblbli..že budou jezdit závody na motorkách a musé tedy zhubnout..
v práci má plno stresů, skoro nejí (zhubl 16 kilo za 2 měsíce) ..neskutečně mu stouplo sebevědomí ...a včera mi řekl,že už ho nebudu omezovat věčnými otázkami.kdy přijdeě..ty s námi vůbec nejsi a tak !!!

řekl,že je mu jedno,co dělám celý den.....že si přece mám najít program,že mě nepotřebuje špiclovat jako já jeho !!!! a že pokudbude chtít jet někam  s motorkářemi na pár dní tak prostě pojede..a já nic neudělám... pokud bude chodit pařit do rána..tak prostě jeto jeho věc...... s bratrem se úplně zblbli.....pořád se váží..hledají na netu motorky.. jsou oba nevrlý a slovně agresivní..
manžel vyrukoval s tímž,e už ho nebaví ten stereotyp!!!!! že bude jezdit na motorce a to mu stačí.ale rozvézt se nechce,odstěhovat ..to taky ne.... má zvraty nálad.. přes den je vystres,z práce-.. a protivný... večer přijde... políbí mě,řeknu ahoj miláčku..co miminko..hraje si s malou..a mě už si nevšímá..a pořád mlluví,že chce svobodu....

nechápu to... jsem v koncích,malá má teprve měsíc !!! a mu s ní stačí 20 minut denně !!! mě slovy odbývá ale smskách je jako dřív... posílá mi pusy.,oslovuje mě tak jako vždy...
ptala jsemse,jeslti mě miluje... ještě před týdnem mi psal,že nás miluje,holky jeho !! a dnes mi řekl,že mě má rád jako svou ženu,ale nemůžu čekat,že mě miluje jako na začátku !

!!!!

mám pocit,že se zbláznil,zajímá ho jen motorka.... parta motorkářů a práce......
a perlička je..že 100% stejná situace je u jeho bratra doma! švagromá mi řekla,že oba mluví to stejné !!! a to doslova !!!

jenže oni mají starší děti..já ne.. jsem sama... s dcerou a mám pořádné deprese!! mám pocit,že tohle nepřejde!!
Prosím poradte!! rodice jsou z nich obou neštastní....a nechápou co seděje,obzvláště smanželem,jelikož by mě vždy na rukou nosil!!

Prosím!!! Existuje něco jako porodní depresu u mužů ! Bolí mě srdce při představě,že buud vychovvávat svou dceru s někým jiným !!
Svého muže miluji....ale nikdy bych mu neublížila jako on mně!!!
momnetálně je na 3 dny pryč s partou na výstavě....... od rána ani nenapsal....... prostě.... je tady vlastně ještě šance,že se změní ??
Myslím,že jiná žena v tom není...s manželem je sex už od těhu na bodu mrazu,ale díky toho jeho workoholismu si opravdu myslím,že mu sex ani nechybí!

zničil to nejkrásnější období,na kteérjsem se těšila celý život....a já nevím..co dál!! ztratit jej nechci,,ale mám přece svou cenu!Je mmi 27 let,manželovi 32 a jeho bratrovi 40 !

Už týden mám pocit,že tou bolestí snad prasknu a z těch nervů určitě ztratím i mlíko !! :(
čekám na jakoukoliv odpověd !!děkuji

Úplně tě chápu co teď prožíváš. Můj manžel si v létě taky koupil motorku do té doby jsme řešili dítě, říkal, že chce miminko a jakej bude skvělej otec. Přes týden pracuje mimo domov a vrací se na víkendy. Od té doby co máme motorku se bojí se mnou i spát, řekl mi, že si chce ještě užít mládí a, že chce abych na motorce jezdila s nim no a když jsme si už koupili helmy a oblečení za několik tisíc, tak přeci teď nemohu přijít do jiného stavu. Kdykoliv má volnou chvíli jezdí s kamarády na motorce, mě bere sebou málokdy, záměrně se vyhýbá sexu, protože neberu antikoncepci. Já jsem se začala bát otěhotnět, protože mám strach, že bych na dítě byla sama, protože jeho kamarádi jsou také zatím bezdětní. Moje chyba dovolím mu vše a potom zírám, prostě je máme rádi a chceme aby byli šťastný a tak na to doplácíme.

No... je to tak... dokud jsem neotěhotněla..tak většinou jezdil se mnou !(taky mám super oblečení a boty :) .... jenže ..jakmile jsme otěhotněla...tak bylo po ježdění..a najednou ...se nějak chytl party..a je to ...

bohůžel..nejsme typ,co by něco zakazoval....a ani nevěřím,že by to mělo efekt..ale v tomto případě..na to bohůžel doplácíme.... škoda..že já to zjistila o kousíček později než ty ... :(  (a ten kousíček má ted už 5,5 kila :) a jmenuje se Natálka :)
kolik má tvůj manžel roků ????

tak ted se tady spokojeně usmívám :) ..že ze mě máte takovou radost !!!! :) fakt..cítím takovou nějakou vnitřní sílu..a odhodlání...protože najednou mám pocit,že to nějak zvládnu..at už to dopadne tak jak má... nebudu lhát..někde uvnitř pořád doufám,že se to třeba změní..ale zároven už tak nějak jsem připravena i na tu druhou...variantu.....

sakra..žiju jen jednou !!!! je opravdu škoda... život prosmutnit!!!! jen doufám,že mi tahle vnitřní síla a nalezený klid..vydrží co nejdéle a zítra se nesesypu nad nějakou fotkou z dovolené !!!!

Ale sama cítím,že jsem na tom líp... a už jen to je pozitivní zpráva.... :)

Právě jsem v tom obchodě uvalila 2000 za knížky s kartami a přípravy na zkoušky na právnickou fakultu a ještě maturitní otázky, tak díky za typ.

No ona se otáčí po mužském hlasu, protože je to něco nového, nic jiného tomu nepřikládej, naši kluci se zase pořád otáčí za dívčími zadečky.

:-))))))))))

Včera se manžel ozval...a přijel 100km z té nové pobočky,že by chtěl vidět malou... tak jsme si s ní spolu asi 2 hodiny hráli,jáale pak měla už domluvenou cestu..takže jsem musela jet...manžel byl asi po 1,5 měsíci opět normální (/ale bylo to zvláštní-najednou mi přišlo divné,že si nalil !moje! pití a díval se na me,když kojím..prostě ... skoro jsem se styděla..děs! Odprovodil me k autu,na¨ložil kočárek,rozloučil se s malou a řekla jsem teda ahoj a nasedala do auta.-řekl taky ahoj...a šel mi dát pusu na rozloučenou,no... dlouho jsme se objímali...několikrát mě políbil a hladil po vlasech....asi 2krát zopakoval,at jedu opatrně a že mi to hrozně slusí,hladil me po tváři ... a pak jsme se tedy rozloučili..on odjel zpět do pobočky a já  přes 200 km daleko k sestřenici... o ničem jsme se nebavili,nic jsem neřešila...a myslím,že tak to bylo asi nejlepší.protože to by jej asi opět odehnalo... uvidíme..jak to bude pokračovat..každopádně po 1,5 měsíci jsme se alespon chvili k sobě chovali zas jako manželé...

super :-)) udělala jsi moc dobře

vašek napsal(a):

super :-)) udělala jsi moc dobře

:)
pochopila jsem ,že na něj platí vše opačně než chci..pokud něco chce udělat..rozmyslí se sám ..a vzhledem jeho povaze.... nemá cenu na něj tlačit..
asi se bavil se švagrem.protože ten řekl tchánovi,že si myslí,že kdybychom jej nehrotili pitomýma smskama ( hlavně tchýně a já) tak by už byl zřejmědávno doma....

no..je to možné--nevím..
napsala jsem mu předevčírem poslední zprávu-a to ,že jsem si vědoma sama některých chyb v našem vztahu a že pokud se rozhodne vrátit,že jsem ochotna to přejít bez výčitek..a otázek.prostě..že pokud se rozhodne to ještě zkusit ..tak bych chtěla začit prostě znova..s čistým štítem...
a že si myslím.že těch našich společných 9 let a celé manželství a hlavně natálka za to stojí to aspon zkusit
,,víc nic jsem nenapsaala  a je to už opravdu posledni věc,kteou jsem ochotna udělat...k tomu,aby si uvědomil,co je důležité..

prostě.... ted už to nechám na čase a ten ukáže..

a ještě něco..včera..když přišel.... tak se usmál zas tak..jako tomu bylo každý večer.... prostě... zase jsem po dlouhé ¨době viděla...že se na mě možná i těšil.....

vany  :supr:

Bebe napsal(a):

vany  :supr:

:hjarta: cítím,že jednám tak jak nejlépe mohu... možná je to zklidněním hormonů,,možná.že čas je opravdu pomocník...možná..prostě ... jsem venku z prvotního šoku..ale jedno vím... opravdu ,co Tě nezabije,to Tě posílí.. :)

vany27 napsal(a):

vašek napsal(a):

super :-)) udělala jsi moc dobře

:)
pochopila jsem ,že na něj platí vše opačně než chci..pokud něco chce udělat..rozmyslí se sám ..a vzhledem jeho povaze.... nemá cenu na něj tlačit..
asi se bavil se švagrem.protože ten řekl tchánovi,že si myslí,že kdybychom jej nehrotili pitomýma smskama ( hlavně tchýně a já) tak by už byl zřejmědávno doma....

no..je to možné--nevím..
napsala jsem mu předevčírem poslední zprávu-a to ,že jsem si vědoma sama některých chyb v našem vztahu a že pokud se rozhodne vrátit,že jsem ochotna to přejít bez výčitek..a otázek.prostě..že pokud se rozhodne to ještě zkusit ..tak bych chtěla začit prostě znova..s čistým štítem...
a že si myslím.že těch našich společných 9 let a celé manželství a hlavně natálka za to stojí to aspon zkusit
,,víc nic jsem nenapsaala  a je to už opravdu posledni věc,kteou jsem ochotna udělat...k tomu,aby si uvědomil,co je důležité..

prostě.... ted už to nechám na čase a ten ukáže..

a ještě něco..včera..když přišel.... tak se usmál zas tak..jako tomu bylo každý večer.... prostě... zase jsem po dlouhé ¨době viděla...že se na mě možná i těšil.....

:supr:

Vany27, moc na Vás myslí, a jen doufám, že už jste na dobré cestě!!! Potřeboval čas, aby si uvědomil co opustil, bezvadnou manželku a překrásnou dceru, uvidíš, že to bude , už jenom lepší!!!!

kéž bys  měla pravdu ,Jituško :hjarta:

Přesně tak, když se mu nevnucuješ a ukazuješ mu, že bez něj to jde stejně dobře jako s ním, možná lépe než s ním, tak tím spíš se bude chtít vrátit, tím spíš si uvědomí, že je deb.. :)

Já souhlasím s Kalíkem, je dobře že ses hodila do gala a taky že na něj nenaléháš. Věřím, že si brzo uvědomí svojí chybu a podle toho co píšeš to vypadá, že je to na dobré cestě. Moc ti držím palce a přeju aby se manžel brzy vrátil a byli jste zase štastná rodina.

:supr:

Vany,úpně mám slzy v očích :hjarta: Moc na tebe myslím ať už to dopadne jakkoliv.Ale je moc dobře, že si to nechala, tak jak to je a vidíš začalo mu být taky smutno.
Moc na tebe i malou myslíme a držímě pěsti :hjarta:

Taky ti přeju ať se taťkovi rozsvítí.

Je dobře, že jezdíš po návštěvách, jsi rozhodnutá i odcestovat na nějakou dobu a on bude vědět, že na něj nečekáš každý den doma.
Uvidíš určitě se umoudří, protože bude mít strach, že už tě doma nenajde nikdy.

vany i já na Tebe pořád myslím !!!!drž se,mám velkou radost jak jsi statečná a myslím a věřím,že je to na dobré cestě a že se vrátí!!!!Moc Ti držím pěsti,drž se a pohlaď za mě malou!

Vany, taky tě moc sleduju, přeju hodně síly a trpělivosti, někdy se potřebujou chlapi tak nějak sami nakopnout, bohužel to odnášejí jejich nejbližší. Dobře jsi se k tomu postavila, snad si brzy uvědomí, že rodina a dcera jsou nejdůležitější a začne řešit svojí nevyrovnanost..... jen ti přeju, aby s prvním jarním paprskem odolal pokušení vypadnout s motorkou...... držím moc palce a napjatě čekám na další vývoj...

Ahoj Vany, tak co je u tebe novýho?Doufám, že máš jen samé dobré zprávy.

Neupínej se tolik na manžela,chlap když to cítí tak je tím víc na koni!!Užívej si miminka-strašně rychle vyroste.nesnaž se něco chtít teď řešit,jsi krátce po porodu a hormony s námi dělají své.I já zažila něco takového,některým chlapům taky ty úplně malý mimina nic neříkají.Vím chceš se s ním těšit z každé maličkosti,cítíš se opuštěná,bezradná...Věř ubehne pár měsíců a budeš mít na vše lepší pohled!K rodičům bych neutíkala,je to na chvíli a pak zase zpět?aby se z toho nestal rituál a stejně nic se nevyřeší a chlapi to utíkání za maminkou taky neberou:-)Rodiče si nech až by jsi potřebovala OPRAVDU zadní kolečka.skus byt sama sebou,měj se ráda,najdi si nějaké odreagování,zálibu.nedávej manželovi najevo jak moc ti chybí,jak ho máš ráda,jak to bez něj nemá smysl....je si pak moc jistý!!! pevné nervy H.

To je hustý, tyhle chlapi - zbouchnout ženskou a pak dělat, jak je ten jejich spratek otravuje - by se ani neměli narodit nebo předem kastrovat ;)

Na tvém místě Vany bych asi nejdřív zašla k nějakému psychologovi nebo do poradny. Manžel je podnikatel, takže peníze asi mít budete. Začala bych si užívat, stejně jako on. Až ti skončí šestinedělí a jestli máš kamarádky - začni jezdit a cestovat. On se taky začne chovat jinak, když přijde domů "najisto" a ty nebudeš s malou doma, nebudeš už ta vynervovaná doprošující se osoba ... Začni žít, peníze máte. A jestli ti drží kasu, tak nechápu, proč s ním jsi. Já osobně, když by ráno vyspával po flámu, bych se sbalila, malou mu tam nechala (předem se domluvila s tchýní, ať nebere hlídání) a na víkend někam vypadla, zanechajíc mu tam dopis s vysvětlením situace.

Ahojte všem....

:( dobré zprávy nenesu :(

Manžel se zbláznil do svobody takovým způsobem,že není cesta zpět...
s bratrem jsou na té nové pobočce a jsou na penzionu absolutně štastni !!!
Jsou divní...popírají veškeré klasické životní hodnoty...a je jim fajn..

oba jedí jen suchary a pijí vodu.... zhubli již přes 30 kilo---a z mého muže se stal arogantní hajzl...který má pocit,že mu patří svět...

nepoznávám ho já ani nikdo jiný... jeho bratra rovněž :(

vše...ale absolutně vše převracejí ve srandu...
mám pocit,že jim z toho nejezení a přepracování přeskočilo... pořád jen mluví--
ach ta svoboda..bože ta svoboda..jít kam chci a přijít kdy chci..prostě děs..
nedá se snimi vážně mluvit o ničem.pořád se smějí jako pubertáci !!! Opravdu!
Mají divně vytřeštěné oči...jak to popsat..takové lesklé...a vytřeštěné... jako by byly zfanatizování !!!!
prostě divní.... opravdu jim je směšné vše... včetně rozvodových papírů...

manžel mi řekl,že jeto prostě doma nuda...a že si chce užit moto sezonu..
podepsal mi docela vysoké výživné (nejspíš jej tíží svědomí)..a až seberu dostatek síly ,podám žádost o rozvod....
momentálně se v tom pořád plácám.... ale je fakt,že uplakaných nocí je mín a min....
Malou...navštívil jen 2krát,ale prý ji hrozně miluje.....
zrovna zítra má přijet za ní..ale popravdě,jsem z toho setkání tak nervozní,že bych byla radši,kdyby ani nepřijel..

abadon..manžel ted doma nebydlí...je v jiném městě  a rozjíždí pobočku..... věř mi,kdyby to šlo..malou mu doma nechám a jdu...jenže když nechodí domů..tak to jde fakt těžko :)!!

Děkuji všem.... budu zase informovat...ale myslím,že to bude už jen zpráva,že manželství bylo rozvedeno.... :( přeji hodně sil všem,co se potýkají se stejnými problémy jako já..

vany, však on si jednou uvědomí, co byl za vola, ale to už bude pozdě. Má teď sice svobodu a vzrůšo, ale zase o moc přichází. Kdo chce kam, ...

Svoboda? To je přeci krááásnááá věc. však moc svobody škodí, čím víc jí máš, tím méně si ji pak uvědomuješ. Takže mu ji dopřej plnými doušky, a´t se jí přesytí.

Vany je mi to moc líto!!!  Však on časem přijde na to co ztratil!!!!Přeju Ti hodně síly!!!!Někdy se ozvi,budu moc ráda!!!!Chybíš mi moc na babinetu!!!!Jak roste malá?Jestli budeš chtít,pošli někdy zase fotky,budu moc ráda!!!!!

Ahoj Vany,jak tu bylo již řečeno, nech ho at se tou svobodou zadáví. jednou si uvědomí co všechno v životě ztratil. Takovýho chlapa nepotřebuješ, uvidíš, že bez něj ,  to nakonec bude lepší. Moc mě to mrzí a přeju ti aby to brzy přebolelo.

Stejně nechápu, jak takhle může najednou někomu rupnout v palici a takhle otočit, vážně mi to hlava nebere...

Já to taky nechápu..... Ale to asi ani nejde pochopit jako spousta jiných věcí. :/

To je opravdu síla..... hold - nechce odpovědnost, asi nedozrál! Nebo něco bere ? Tohle není normální!
Jen ať si užije - té své euforie. Nic netrvá věčně !!!

Vany, napadlo mě něco, můžu být mimo, ale nemůže to být následek užívání drog?? Já vím, že je to silný kafe, ale ta změna chování, hubnutí...

Wiki mě to napadlo taky, hlavně jak mluví o tom jeho "skelném" pohledu. To bych viděla jako jasný příznak.

Ahoj vany, to je mi moc lito, ale uvidis, bude lip...
Jinak si ale myslim, ze tak na 99% neco bere, to, co popisujes, tomu jasne nasvedcuje!!!
No, vsak on pozna, co ztratil, ale to uz budu pozde!!! Drzte se, holky. Myslim na vas!

no... bud rada ze si sa ho aspon bez vacsich problemov zbavila... alebo teda este len zbavis. ja viem, nie je to nic vesele. strasne ti drzim palce, aj dcerke. obdivujem tvoju statocnost a zmierenie s realitou... to je skvele. taky chlap si taku zenu a dceru nezasluzi. nech si ma svoju motorku a nech si na nej ide slobodne doprdele.

Taky mě napadly drogy :rolleyes:
Je fakt švihlej. Jeho život nezměníš, ale můžeš změnit svůj a malé. Vykašli se na něj a jeď si podle svého, ve finále se ti uleví :supr:

A souhlásím s potvůrkou - ať je to jakkoliv, tak jeho život neovlivníš, ani  nemá smysl se o to pokoušet. Soustřeď se na sebe a na dítě - to je teď skutečně to nejdůležitější. Abys dokázala zajistit klid,pohodu a bezpečí vám - to je epicentrum všeho. To můžeš změnit - jak píšep.p.

Vůbec nemám slov, nechápu, jak se někdo může takhle zachovat. Vany drž se, fandím ti jak to nejvíc jde :supr:

Jak píšeš o té vodě, sucharech a že zhubli o 30 kg - jediné co mě automaticky napadlo - sjížděj se pikem. Ani bych se nedivila, kdyby se dostali s bráchou k nějakým stimulačním drogám.

:/  Já to říkala už na začátku, že fetuje..... :(

Přidala bych se k názoru, že něco bere. Člověk může změnit svoje chování, ale ne takhle dramaticky, plus ty sklené oči. Řekla bych, že se z manžílka stal normální feťák.

Bude Ti líp. Já zůstala sama s 2 dětmi a jsem ráda. Za ten klid to stojí.

Držím palce

Magda

Ahojte všem.. přeji krásné odpoledne....

no... nevím jistě,jestli bere nějaké drogy ve stylu pervitin (to asi ne... bohůžel.... měla jsem vztah s klukem.který jej bral...a  myslím,že bych to poznala.......bohůžel..)..spíše mám podezření,že manžel jí nějaké prášky na zhubnutí a ty si tak zahrávají s jeho psychikou....... navíc, od tchána vím,že mají ted opravdu moc moc práce ..takže si myslím,že u pervitinu by to fakt nezvládali a nebyli by oba schopni trávit i 12 hodin denne za volantem...ale jak říkáte...tak absolutní změny v chování si vážně nedokážu vysvětlit a o co víc.... neustále si sdělujeme dojmy se švagrovou ..psala jsem ,že švogrovi ( manželův brácha--jsou na pobočce spolu) šrube úplně stejně.... a prostě...oni se i chovají stejně..je to divné..ale je to tak...

mám pocit,že kdybych manželovi  chtěla dát pusu.tak se snad osype..... je nedutklivý vůči jakémukoliv kontaktu...... a švagr to samé... jako bychom byly prašivé...a to fakt!!!!!!!

Každopádně..zaznamenala jsem šok.... manžel se včera opravdu objevil... na to ,že dceru viděl před 4 dny a přijel do našeho města na otočku..tak se opravdu !!!! divím,že přišel kouknout na malou........ přijel i se švagrema,ale ten bohůžel nedal ani vědět,že je ve městě..
každopádně.....

manžel¨přijel do firmy jen na otočku....... byl tady asi 1,5 hodiny..... a z toho celou !!!!!! půlhodinu věnoval své dceři.....a pak zas odfrčel se švagrem 100km zpět.....

... myslím,že včera byl po dlouhé době zase normální.... tedy.... nebyl to žádný vychlamaný blbeček jako minule..naopak...... byl spráskaný jak pes.... vyhublý no děs... až mu lezou lícní kosti... ale nenechte se zmást....... nic mu nedochází.... jen se mu kompletně zkazila motorka......má na ní škodu kolem 100 000 ...a proto byl tak hotövý :D !!! Musím se smát,,protože jsem u něj po 2 měsících viděla opět nějaké emoce.... hurá..on je to ještě člověk !!!! :D !!!

No...a nevím,,jestli si tedy nevzal to co bere..ale včera měl normální oči!!! a dokonce mi chtěl vyprávět něco o práci........ a o motorce..prostě chtěl komunikovat.....  koukala jsem na něj jak z jara..ale byla jsem docela odměřená....

prostě..normálně mám pocit,že jsem najednou měla navrch..jak to popsat....
To ,co mi přišlo včera domů..to nebyl ten člověk,kterého jsem milovala.... přišel mi jako malý kluk,kterému se zkazila hračka a zhroutil svět..... !!!!a mně to najednou přišlo tak směšné !!!! celá rodina se trápí,cose děje..a. manžel má trauma,že mu nejede motorka !! Připadala jsem si jako jeho matka !!!!! fakt !!!! děsivý pocit... vždycky jsme měla u něj pocit bezpečí!! byl taková vazba..a já se v jeho náručí cítila dobře..a ted???? skoro jsem ho měla chut schoulit na bedra a nechat vyplakat!!!!!

Asi se mi budete smát.ale já najednou cítila obrovskou sílu..a mám pocit,že on byl daleko nervoznější než já..... což snad bylo poprvé......... za celou tuhle divnou dobu...

najednou jsem cítila..že ten ,kdo to nezvádá je on ..a nejá !!!!!!!! asi třikrát mi řekl ahoj....a já už se ani neotočila..... nějak odešel..a já zjistila..že mi ten den ani nechyběl......
zjisltila jsem ,že pláču pro vzpomínky,pro zbořený sen...ale to,co mi přišlo domů včera..to opravdu za slzy nestojí!!
A věřte nebo ne,... podle včerejšku jsem si byla jistá,že jednou toho včera bude opravdu ,ale opravdu litovat!!!!!!!!

dneska jdu na bowlinb a zítra na akci s kamarádkami...... malou mi hlídají rodiče...a já si začnu užívat "svobody!! " :) ale a rezervou... mám krásnou dceru a to,že její otec vůbec nepochopil,jaké štěstí ho potkalo...přece až tak už není můj  problém !§
Přeji krásnýýýýýý večer !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! a celý den!!

Za týden letím do Londýna :) věřím,že život začne zase kvést :) !!!!

Jo..a ještě něco..... psala jsem dotaz nějakému psychologovi..a ten mi řekl,že naprosto všechny symptomy jej vedou k drogám....... :( ale co s tím..to fakt nevím....a je fakt,že na to,že se s bratrem tka nějak nemuseli vlastně celý život..tak ted jsou jak milenci... nikdo nesmí říct křivého slova..jsou jak zfanatizovaní .........

jenže komu není rady...... :(

Nebo je tady ještě jiná možnost... a to ,že prudký pokles hmotnosti..může vyvolat u jedinců s dispozicemi schizofrenii....a v kombinaci s tím jejich stresem,,bych se ani nedivila....... a ten jejich skelný jakoby vypleštěný pohled..... kdy absolutně nenavazují oční kontakt..... prostě.... fakt ani nevím,jestli bych mu dceru ted o samotě svěřila....
fakt ty oči mají divné..takové divoké..... zalesklé..... prostě..... divnéééé !!!! ale včera měl oči normální..to je divné..

na kolik se odráží psychický stav člověka v jeho očích ????? asi se to určitě nějak projevuje,ne???

Sice jsem na výšce psychologii měla,ale moc si  z toho nepamatuji.... pamatuji si jen něco o první fázi stresu...kdy se to projevuje na očích.... jdou vidět celé duhovky... .... ale víc nic o této problematice nevím....  :/

Vany to je děsné, snad to nějak vydržíš...

To, ze pises ze jede na doraz, ze by nevydrzel 12 hodin v kuse, kdyby neco bral, tak to je presne naopak...
Pernik Te dokaze udrzet hoooodne cilou...
Neco jsem k tomu nasla: Užití vede k euforii, snižuje únavu, navozuje stereotypní chování a působí nechutenství (anorexii).
Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid - typická je tzv. "vykroucenost". Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené (mydriáza).

Jinak jsem rada, ze ses s tim dokazala uz tak nejak vnitrne srovnat! Moc drzim palce!!! Jses uzasna!

Napadly mě drogy... nebo nějaká sekta...

Přesně jak píše Slvinka, fet tě dokáže pěkně nakopnout k výkonům, nepotřebuješ spát, jíst a jsi pořád aktivní. Jestli bere, tak buď ráda, že nejste spolu, nech ho jít svou cestou :jojo:

Uffff, tak jsem si to přečetla celé. Celých těch 12 stránek a musím říct jediný: VANY, ASI JEŠTĚ NIKDY JSEM NEPOTKALA TAK SILNOU A STATEČNOU OSOBNOST, JAKO JSI TY! VRYLA JSEM SI DO PAMĚTI, COS TU PSALA, PROTOŽE OD TEBE BY SE KAŽDÁ Z NÁS MOHLA HODNĚ NAUČIT. NESMÍRNĚ TĚ OBDIVUJI A SMEKÁM!!!

.:butter: .... povídám že fetuje....:butter: . je to regulérní smažka..... :/ - bacha na něj ! :|

Vany, první krok k odputání jsi udělala, řiď se svými instinkty. Jako matka malé dcerky spíš věci vytušíš než rozumově zhodnotíš. Život se ti nehroutí a nikdy nevíš, jestli to prov ás obě není nakonec ta lepší varianta. Držím palec, ať se ti daří.

Veranno.. moc Ti děkuji,ale myslím,že se pleteš.... !!! Vůbec nejsem tak silná !!!! Naopak.. večery jsou stále takové celé .. no...... stále smutné....ale je pravda..že se mi každým dnem dýchá lépe a lépe...
Opravdu jsou 100krát horší osudy....a když to tak vezmeš... mám krásnou a hlavně zdravou dceru...a ač se teď trápím,vím,že to je to nejdůůůůleeeežitějšššííííí !!!!
Mám pocit,že jsem našla nějakou vnitřní sílu,kterou jsem asi o 12 stránek zpět neměla....... !!! Opravdu.. mám návaly vzteku,ale většinou už jen proto,že si řeknu,že já jsem tady kolikrát utahaná.....a on si někde užívá..a pak přijde..že malou hrozně miluje..... prostě..opravdu je na vyliskání !!!!ale  tak hluboko rozhodně neklesnu..akorát bych ukázala...na jaké dno mě dostal !!!!
Každopádně.... včerejšek byl hrozně zvláštní...... najednou jsem měla pocit,že má skoro ze mne strach...divný pocit.......a nejhorší je,že naprosto stejné pocity má švagrová..

říkala jsem si,že to nezvládnu------ ale dnes vím,že ano....  čekají mě děsivé okamžiky...mezi ně považuji napří.prodej bytu,na kterém jsme 3 roky společně pracovali.... a opravdu jej krásně zrekontruovali......to bude bolet.....ale ještě před 2 měsíci jsem měla pocit,že se mi zhroutil svět... v podstatě se zhroutil,ale cihličky zbyly......takže je z čeho zase stavět :) ..

Jinak.... pervitin podle me fakt nebere....věřte mi---- pervitinové oči poznám ..... :( koukala jsem na ně 2 roky...a kdyby tak prahl po droze.... nedával by mi tak ochotně peníze.........podle účtu nijak přehnaně neutrácejí.... tchán to kontroloval....takže kdyby jeli v péčku...určitě by se to ve výpisu z firmy objevilo..... ale veškeré položky jsou za firemní věci...a útrata je standartní...


napadla mě úplně "obyčejná" věc..a to je mentální anorexie.... :( !!! Z manžela se stal absolutní narcis,který je přeštastný,když mu někdo řekne,že zhubl.....pořád se prohlíží...a chlubí,kolik váží....... a tchánovi řekl,že musí zhubnout ještě víc..že to je ještě není jeho představa..ale on už ted vypadá docela děsně..... a to jeho ochladnutí v citové oblasti, "útěk" z domova..... (mimochodem vše u nás vlastně začlo hádkou..že nebude jíst večeři... :) .... nesnese tělesný kontakt...a to stejné má i švagr......
prostě mě napadlo.jeslti to není opravdu spíše porucha příjmu potravy a stím spojené změny psychiky..... z anorektika se stává absolutní sobec..což by na mého muže sedělo absolutně... i když předtím právě na sebe vůbec nehleděl.... nevím..ale hodně věcí sedí...


každopádně...já mu pomoct nemůžu.... je pryč a domů ho nedostanu...skoro mám pocit,že má z našeho bytu fobii... takže asi si na to dno musí sáhnout taky.... :(

Myslím, že je zbytečný řešit jestli bere drogy nebo mu hráblo z toho, že nežere. To už není tvoje starost, soustřeď svojí energii na vymýšlení programu pro sebe a malou a neplýtvej energii na přemýšlení o někom, kdo si to nezaslouží.

Ahoj všem.... hlasím se po delší odmlce........ v pondělí jsme přiletěla z Londýna....... výlet to byl úžasný....dcera zvládla let na jedničku... !!!!!  Je to moje šikulinka :hjarta: ... já jsem se v Londýně dostala do psychické pohody..smířila jsem se s faktem,že budu žít sama..... jelikož jsme pochopila,že na začínámí nového vztahu opravdu nemám ..... a kdyby mi manžel nepsal denně... jak se mám a co jsme dělaly..tak bych snad i úspěšně zapomínala.....

nicméně.... první překvapení bylo,že na letišti mě nevyzvedl tchán,ale manžel...... 200km cesta domů probělhla v autě relativně i bez trapného ticha..... přivítaní bylo..no.... odměřené a lehce nervozní....

pomohl mi vynést tašky a vypadalo,že se doma ještě chvíli zdrží..... jaké bylo mé překvapení,když mi řekl,že mi přiveze pizzu..... odjel za hodinu byl zpět i s pizzoou a svlékl se do trenek,lehl si na gauč a pustil televizi...
upřímne Vám řeknu,že jsem vejrala jak výr..... protože jsem tak nějak nepochopila,co se po čtvrt roce děje,že v "mém" bytě leží ve slipech u eurosportu můj pohřešovaný manžel....
nicméně jsem vzala a zašmátrala v igelitce ,kteoru si přinesl..a jakmile jsme nahmatala zubní kartáček bylo mi jasné,že "drahý" se rozhodl doma po 3 měsících přenocovat..

šla jsem spát s dcerou do pokojíčku a manžel usl na gauči...... ...... po té jsem ho odkázala do ložnice....
rano jsme potřebovali něco zajet vyřídit do 100km vzdáleného města ...pozval mě na oběd a až do odpoledne byl se mnou a dcerou..já jsem ale už měla své plány.takže jsem mu řekla,že nemám čas....at mě odveze k mému autu..chvatně jsem se rozloučila ,přičemž ještě rychle stihl říct,že večer asi teda přijde...

já dorazila s Natálkou až kolem 21.hodiny a můj muž již opět ležel doma u televize,celý rozradostněný,že jsem přišla domů-.-..-

celý večer probíhal docela komicky...řekla bych ,že se skoro neznáme a celá situace je tak nějak odlehčená jakobychom spolu po 9 letech flirtovali....  a jelikož jsem se opravdu dostala z nejhoršího a na svět koukám už docela jinak..tak myslím,že jsem opravdu nepůsobila nijak nervozně..ba právě naopak..suverenita a sebevědomí mi nějak nechybělo.....

ráno mi jel manžel udělat potřebnou udržbu na autě...a  po té jsme měli mít jednání na soc....kvůli Natálce a ohledně úřadů...
můj sebejistý manžel... před úřecnicí byl malý jak vystrašený kluk.. rudý až za ušima a se zrakem sklopeným k zemi.... jediné,na co se zmohl říct bylo-- že on se přece rozvádět nechce.....

nicméně nic jiného jsem z něj nedostala...

odvezl mě k rodičům a na rozloučenou se mě zeptal,jeslti by mi mohl dát pusu..řekla jsem ,že to záleží na něm...tak mě teda objal a odjel.do práce..... večer mi volal,že k žádnému soudu nechce,že to,že by mě nikdy nevyměnil myslel opravdu vážně a nikdy to neříkal do větru a že ví,že nehce být s nikým jiným než se mnou a Natálkou a že celý soud je zbytečný a bla bla bla

koukala jsem jak z jara,jelikžo jsem to opravdu nečekala...ne po tak dlouhé době a zrovna v době,kdy jsem byla v takovém rozpoložení,že bych klidně i v Londýně zůstala..

nevím,co bude dál...čas ukáže....nestavím si už vzdušné zámky.... nicméně ,žádost o rozvod není podaná..... takže zatím ji asi podávat nebudu.... a uvidím,co přinese zítřek...a popozítřek :) ..

každopádně..... musím říct,že takový obrat jsem nečekala ani v nejmenším..protože můj hrdý a sebejistý manžel...prostě takové obraty nedělá....

každopádně..... možná že něco takového asi muselo přijít,abych pochopila,že bez manžela můžu dýchat........ neříkám,že jej nemám ráda..mám....ale to,co provedl je tak silné..že sama nedokážu odhadnout,jak se náš vztah bude vyvíjet.......


slíbila jsem,že dám vědět..... takže slib dodržuji :) zatím se mějte hezky

jo..a mimochodem..myslím,že je po dietě..protože předevčírem zbouchal večer celou flašku utopenců :D

vany27 napsal(a):

každopádně..... možná že něco takového asi muselo přijít,abych pochopila,že bez manžela můžu dýchat........

Hm, a o tom to asi bylo ;) Zvládlas to, přeju všechno krásné ;) :hjarta::hjarta::hjarta:

hodně štěstí :))))

vany 27 - teda klobouk dolů, jsi  skvělá jaks to všechno zvládla.   Rozhodně na sebe můžeš být pyšná!!! Pokud teď chceš dát manželovi šanci,  dej mu jí - třeba si jí opravdu zaslouží  a to co bylo byla z jeho strany jen panika a strach ze ztráty svobody po narození dcerky. třeba mu konečně došlo o co by mohl přijít a stane se z něj vzornej taťka a manžel.
No a kdyby náhodou ne, tak už víš, že  to jde i bez něj a že to s malou zvládnete samy ;)

Přeju hodně štěstí v životě!!!!

Vany, moc ti to přeju, měj se hezky! :hjarta:

Myslím, že vidí reálně, že ztrácí rodinu a zkouší tě dostat zpátky tam, kde si byla na začátku. Nevěřil bych mu ani nos mezi očima.

KALIK napsal(a):

Myslím, že vidí reálně, že ztrácí rodinu a zkouší tě dostat zpátky tam, kde si byla na začátku. Nevěřil bych mu ani nos mezi očima.

Ale Kaliku, ty jsi přísný, vždyť každý si zaslouží druhou šanci, nebo ne?

Vany bacha na něj...teď bych to brala s vekou rezervou a opatrně..je docela možný, že se probral a zjistili, že dělá jednu blbost za druhou, ale třeba má pravdu Kalik...fakt opatrně

tak držíme palce :-)

:supr: :jojo:

Ahoj vany,

opět se osvědčilo ó jak jednoduché a ó jak platné pravidlo - jakmile tě pán nemá na stříbrném podnose, může se přetrhnout. Pokud to vydržíš (neskočit znovu na stříbrný podnos), mohlo by to fungovat. A to tak, že stále. Udržet mužského po celý život v lehké (občas i těžší) nejistotě, je jednou z nejrafinovanějších ženských zbraní. O to rafinovanější, že teď už DOOPRAVDY víš, že by ses bez něj obešla. Že to není od tebe lakýrka a pokrytectví. Tvoje síla (smekám před cestou, kterou jsi s dcerou ušla) je z tebe cítit - a láká a láká.

Moc ti držím palce, neměla jsi to holka lehký (což si zpětně uvědomuju až teď, kdy mám Vojtu), takže tfuj, tfuj, tfuj - GOOD LUCK A KEEP SMILING! :)

vany27 napsal(a):

irenko.. manžel je ted 3 dny¨v ......... protože musel !!!! na důležitou !!! výstavu !!!!! feniklový čaj zrovna piju :) !!! malá spokojeně spinká...a já si zrovna přečetla asi 20 odpovědí na inzerát,,který jsem si podala na netu..na nezávazné popovídání....možná mě tohle postaví co se týče sebevědomí a psychiky na nohy..prostě pokecat s nějakým chlapem!!!

ano..máš pravdu.... až přestane 6ti nědělí..tak začnu na sobě pracovat....a chtě nechtěsi toho musí všimnout,že se více strojím a píšu smsky!! kurnik.není možná,aby to s ním nehlo...

OOPS! ja ti dam nezavazne povidani ..:D.Ja nevim, nedokazu ti poradit, i kdyz jsem chlap,je to divny.Muze to byt strach ze zodpovednosti,najednou je otec,za chvili deda...Rika se mi to blbe,ale neres to a dej na rady a odstehyuj se k rodicum,musis.Ne natrvalo,kdyz se bvude ptat,tak proto,ze si porad sama a ze se mas s kym radovat z miminka,mas s kym chodit na prochazky,a jeste mu rekni,ze se vratis az se vyblbne a zacne zit jako otec od rodiny a ne nezodpovedny pubertak.A dej tomu cas,vasi te nevyhodi,ze ne?On si treba casem uvedomi,ze tohle je fakt moc.A ze je to moc,to vime vsichni.Myslim,ze to prejde,ze mu to docvakne a rekne si dost, co to delam, jsem tata,doma zenu,a ja jsem porad pryc.A kdyz ne,muze ti byt zadostiucinenim,ze jednou si rekne se slzami v ocich, ze ja vul jsem nevidel prvni krucky, slova......atd.Bud statecna a trpeliva,ale ne blba.Jenze ty hranice mame kazdy holt nekde jinde.Mesic je kratka doba.Tak drzim palce.

Kiara napsal(a):

No holky, Vany je v šestinedělí, není ve své kůži, tak jí neraďte radikální řez. Na to je vždycky času dost.
Mně kdysi můj nastávající řekl, že k novorozencům a miminům nemá extra vztah a že je začne brát, teprve až začnou komunikovat. Taky pan podnikatel. Finančně jsem sice nestrádala, ale první tři roky života našich dětí jsem si prožila u matky, která mi - než jsem dostala byt - sice nesmírně pomohla, ale na adresu zeťáka neopomněla dnes a denně utrousit oprávněně jedovatou poznámku.
Ovšem jednou moje děti Mr. Neřešila - tatíčka - totálně dostaly. V rodině vypukla salmonela. První onemocněl dospělý syn z prvního manželství, načež to okamžitě chytily moje dětičky. Brutální vliv bacilů se projevil, když nás vezl manžel z chalupy domů - jedno dítě začalo ve voze akutně zvracet a druhé se akutně poznečistilo. Vůz v ten okamžik začal připomínat vůní rasův pytel, načež tatínek vystoupil v Břežanském údolí, aby to rozdejchal a řval, jestli tohle má vůbec zapotřebí:) Drze jsem mu odpověděla, že snad věděl, do čeho leze, když si založil druhou rodinu :) Mrtvolný puch, linoucí se z auta mu uťal další diskusi. Děti - chudinky - posléze skončily vzhledem k věku na infekčním oddělení na Bulovce. Salmonela se posléze nevyhnula ani nám, ale to už je jiná kapitola.
Z toho plyne poučení, že otec - pokud žije ve společné domácnosti - se podobné tvrdé konfrontaci nevyhne :D

:lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:

dobrý večer všem... Kaliku... no právě...o tom to je..má důvěra k němu je momentálně na bodu mrazu a bude asi hodně těžké ji vybudovat...... a jak říkáš...... sama nevím,jeslti mu mám věřit..... těžko říct.....nezjistím to dřív,než když mu dám teda šanci----- nicméně.... něco se ve mně zlomilo..... vždycky jsem si říkala,že bych strašně strašně chtěla ,aby se vrátil...a ted,když to vypadaá,že chce vše urovnat,tak najednou mám v sobě úplné prázdno.. nikdy bych nevěřila,že mužu v sobě mít takový pocit,...ale je to takové divné prázdno.....že ačkoliv jsem měla spoustu příležítostí se seznámit....prostě ..jakobych neuměla ten cit..a to jakýkoliv ze sebe vydat..

neskáču tady radostí ani mi nebuší nervozitou srdce...... prostě .... nic..ticho....v podstatě mám najednou pocit,že ten čas potřebuji vlastně já......
ne on....

v průběhu celého dne mi píše... planuje dovolenou,výlety s Natálkou a plno jiných věcí....ale jestli mu to vše věřím..  ??? Myslím,že asi ne......

Vím,že někde uvnitř ho mám pořád hrozně ráda,ale momentálně je  jakýsi pud sebezáchovy silnější...

Každopádně.... nebudu se hroutit... nebudu už plakat a už nikdy nebudu asi tak citově otevřená a  to ani k němu,..... hodně mě to poznamenalo...... ale je stará dobrá pravda...že co člověka nezabije,to ho posílí...a je to tak....


Máme krásnou zdravou dceru ( mimochodem jí bude pozítří 4 měsíce :hjarta: !!!!!!!! ) a já vím,že on přišel o hodně.....ty 4 měsíce už mu nikdo nevrátí..... nikdy.......  a dobře mu tak...


Zítra si má přistěhovat své věci......a co plánuje dál netuším,každopádně,já už jsem v sobotu domluvená se švagrovou ( mimochodem bratr mého manžela taky nějak pochopil,že mu švagrová chybí) ...,že se půjdeme bavit a oslavit můj návrat z Londýna...a je jasné,že rušit to rozhodně nebudu :hjarta:



Avalonko.... gratuluji k chlapečkovi :)

No tak jsem to docetl cele a jsem rad,ze se ti podarilo, asi,co jsi chtela,i kdyz uz vlastne ani nevis,jestli je to spravne.Jo duvera,to je opravdu beh na dlouhou trat,a laska,nevyzpytatelna vec.Tezko si ho zamilujes jen proto,ze ted bude s vama doma casteji.Jsem zvedav,jak to dopadne.Ale jestli predchozich 9 let za neco stalo,a jina zenska v tom nebyla,myslim ze si duveru u tebe ziska,taky proto,ze nejen ty,ale i on se poucil a snad i uvedomil,co v zivote chce.Ty uz to vis taky,sla si za tim.On na to musel prijit jinak,blby ze tim ublizoval svym nejblizsim,to uz tak asi musi byt.Horsi by to asi bylo,kdyby v tom byla jina zenska,ale jak tu vsichni rikaj,nemuze si clovek byt jisty nikdy.Drzim vam pesti.:supr: :rock:

Natynka napsal(a):

KALIK napsal(a):

Myslím, že vidí reálně, že ztrácí rodinu a zkouší tě dostat zpátky tam, kde si byla na začátku. Nevěřil bych mu ani nos mezi očima.

Ale Kaliku, ty jsi přísný, vždyť každý si zaslouží druhou šanci, nebo ne?

Ano a taky to tak byt nemusi,jak rika Kalik.Myslim,ze mel proste jen krizi,ze si nic neuzije,ze s deckem nemuze nic,ze bude omezovany a tak,nevim.A pak si uvedomil si co by mohl ztratit,co je dulezite,a uz nikdy nebude takovy sobec jako ted.Otazka, jestli budou spolu dal,jestli ne,bude toho usetrena jeho nova pripadna zena a on se bude chovat jako chlap a litovat toho bude ona.Ted ma maslo na hlave on.Jama a kyvadlo.
Jo,Natynko, takten novej budvar jsem nenasel,ani v Tescu,ani ve Sparu,ale delaj cernou 12, to jsem nevedel.Na muj vkus horka,ale penu ma jak slehacka,docela gut, ke grilovani super.A jeste mi po tom cernem pekne narostou prsa.

Vany, pokud máš tyto pocity, bude složité je překonat. Myslím, že by svůj návrat neměl mít chlapec tak jednoduchý, já bych ho i sebe táhla do poradny. Sebe, abych si udělala jasno ve svých postojích a abych věděla jak tuhle "zradu" překonat a jeho, aby si taky ledacos uvědomil.

Představe si ale situaci kdy se stane to samé nebo podobné a ten dotyčný nedává peníze nebo jenom když se ho prosí..to pak nejde takto zvládnou s hlavou vztyčenou a na úrovni když jste na MD!!

Vany mám z toho husí kůži!Ty chlapi jsou fakt volové.Ale věřím, že ted už to dopadne dobře, je fajn, že jsi jemu a hlavně sobě dokázala, že to jde i bez něj a ted už vám třem bude spolu jenom hezky. Držím palce a přeju všechno NEJ !!!!

Vany, já teď vynechám chlapa....Pro tebe to byla fantastická lekce, proces "osamostatnění se"je strašně důležitý. Je to nádherný pocit. Ty teď všemu můžeš dát volný průběh, jen to lehce směrovat. A´t se to vyvine jakkoliv, nic tě už nezaskočí. Nemusíš dělat žádné rozhodnutí, můžeš v klidu všemu přihlížet , nechat to plynout.....:supr:

Ahoj Wiki,

já bych neřekla, že vany už "nic nezaskočí" - to je velký omyl, ke kterému dochází v momentě, kdy uděláme ve svém životě něco odvážného a někam se posuneme. Já bych spíš řekla, už tě jen opravdu málo věcí bude schopno srazit na kolena.

Teze, že by lidi měli žít tak, aby je nic nezaskočilo (jinými slovy byli neustále nad věcí) je docela nebezpečná. Jde spíš o to, posílit sám sebe tak, aby mě (téměř - to zdůrazňuju) nic neparalyzovalo tak, že nebudu schopná fungovat a otřese to základy mé sebedůvěry.

Tak to jen pro upřesnění. Vždycky budou věci, které nás zaskočí i strašně zraní - vždycky budou. A je dobré být na to připravený :)

ahoj všem a všem děkuji za názory a podporu...

manžel má do hodiny přijet...... nedokáži popsat,jeslti jsem nervozní,štastná,nebo mám strach...prostě.... bud je to vše najednou,nebo to není nic z toho a je to takový zvlaštní apatický pocit..
nicméně... Avalonko.... ano...myslím,že mě na kolena srazí už jen málo věcí.... dostala jsem hrozně moc ran (ale nové rány  budou bolet vždycky) nicméně jsem si fakt ,že to nemůžu zvladnout.... ale dá se to.... musí...
když se na to dívám zpětně..jsou xkrát horší případy.... opravdu xkrát horší..a taky to lidi zvládnout..je pravda,že jsem se nemusela absolutně potýkat s finančními problémy,to by bylo daleko hůř...


Děkuji všem..... :hjarta: cením si zdejšího každého názoru..... a slibuji,že se zase ozvu..

Hezký večer...... když si čtu první stránku,ani nemůžu uvěřit,že jsme byla v tak hrozném stavu..brrrrrrr.....ale kdybych věděla,co mě ještě čeká,tak by to snad bylo ještě horší.....

je nejspíš lepší nevidět a nemyslet moc dopředu :)

ahojjjj

Drž sa a občas písni, ako sa darí... :supr:

Ahoj všem .. v pátek jsem psala,že má manžel přijít...
tak teda opravdu přišel..... no.... donesl 11 bílých růží..... tašku s věcma,drahé víno,večeři a další pohoštění.......

...... těžko říct,jeslti to bylo laciné gesto..... nebo v tom byl kus upřímnosti..nicméně..kytky mě zarazily....-- jelikož mi kytku nekoupil asi 6 let....on prostě kytky nekupuje...... !!!!!!!!!!!!!! ..takže v tomto se opravdu překonal........

Večer byl docela fajn.choval se hezky......a docela se snaží být i přičinlivý v domácnosti,což je další změna,která u něj během osamostatnění nastala...předtím na nic doma nesáhl...takže tohle docela oceňuji..ale ja dlouho to vydrží...to nevím..

zatím si na sebe vlastně zvykáme.... a musím přiznat,že je to pro mě opravdu moc těžké..... mám strach z budoucnosti a opravdu jsem v něm ztratila důvěru a oporu...těžko říct,jestli se mi podaří alespon částěčně tyto základní věci každého vztahu obnovit...

nevím..... manžel se !!!zatím!!!!! snaží...ale po pravdě...... už zdaleka nejsem takový snílek a tak nějak raději neplánuji..protože se to opravdu asi nevyplácí...

ani ve snu by mě nenapadlo,že mě manžel opustí,ani ve snu by mě nenapadlo,že se vrátím z Londýna a manžel se vrátí domů..... takže ..... nemám odvahu tipovat,jak dopadne zítřek....natož mé manželství..... 

přeji krásný svátek a plno třešnových polibků :)

ahoj :-) držíme palce a zase písni ...

Vany moc ti fandím, jsi silná ženská a jen ti přeju, abys všechno ustála, at už to život skoulí jakkoli...

Vany, je to na dobré cestě, moc na tebe myslím a obdivuji tvoji sílu. Asi hošánka rodina a zodpovědnost zaskočily, kéž by to bylo jeho první a poslední selhání. Držím palce a doufám, že nám všem zvědavkám napíšeš, jak to je dál.... :hjarta:

Vany Tvůj příběh mi vyráží dech... nevím co se dělo a děje v hlavě Tvého muže, ale každopádně si myslím, že bys ho určitě měla brát s rezervou,ty 4 měsíce musely být pro vás sakra těžký, na dně už jsi kvůli němu byla, tak se tam nenech srazit zas. Každý si zalouží druhou šanci a snad se mu i rozsvítilo. Doufám, že se zklidnil a vše bude o.k. Hlavně, aby se to neopakovalo po nějaké době, kdy si ho připustíš znovu k tělu. Moc Ti držím palce, i Nátálce a určitě i Tvému manželovi. Dej vědět,jak to zatím u vás probíhá a jestli už :) přibral :) a co švagr? Ten se taky uklidnil??

ahoj zdravím všechny................................................


tak jsem tady zas,abych dala vědět,jak pokračuje můj... příběh..... život......... no..skoro už telenovela... :(


takže...... manžel se tedy vrátil------ jenže nějak jsem nepochopila jeho návrat------ milé chování mu vydrželo tak 2 dny...a pak vlastně ani nevím,proč chtěl být doma.když vlastně ani doma nebyl..--- takže jsem se naštvala a řekla mu,ať si sbalí věci a jde,že sám neví,co chce a že si myslím,že pokud spolu máme být,tak na to musí být připravený.....a to evidentně není...nevím,kde se ve mně vzala ta síla mu říct,ať se sbalí a jde do firmy.ale prostě tak nějak to vyplynulo............

nebránil se.....


jenže po 14 dnech..ouha.. odjela jsem na chatu a můj drahý manžel za mnou téměř denně dojížděl přes 100km----- myslela jsem ,že jezdí za malou...jenže začal opět tlačit na náš vztah..a to opravdu stylem,že jsem jej nepoznávala...... prostě......... začal s řečma,že pochopil.že udělal hroznou chybu,že ví,jak moc mi ublížil,že chápe,že mu nevěřím,ale že to chce čas a že moc chce,at je to jako dřív..že mě hrozně miluje a bla bla bla a.....


no zkráceně...... bydlí doma...opět...jeho zájem trvá momentálně asi 14 dní....stylem..že mi několikrát denně píše,telefonuje...... dokonce mi zaplatil apartmán,abych za ním přijela bydlet na pobočku po dobu,co tam musel být---..atd... prostě plánuje společnou budoucnost.....chová se jako dřív.....

jenže..... ???? já...... mu nevěřím vůbec nic....... :-(

nevím,co mám dělat..mám šíleně úzkostné stavy ze strachu z budoucnosti..... nedokážu to popsat..ale jakobych měla něco v sobě tak zlomené,že se nedokážu s ním radovat a jakobych byla citově naprosto plochá a prázdná...když se na něj podívám..tak cítím bolest a strach.... když není doma,tak mi chybí,ale když je,tak mám snad nervy ještě větší...

prostě..nevím jestli něco takového existuje i v citové oblasti,ale mám pocit,že mám něco jako postraumatický šok....  nebo vztahový burn out...cp já vím....

je mi jasné,že nikdo z vás mi neřekne,jak mé manželství dopadne..jen jsem se chtěla zeptat,jestli jste taky někdy měli takový divný oploštělý emocionální stav------


normálně uvažuji,že půjdu k psychologovi..
manžel chce pořád udělat tlustou čáru a začit znova...... ale já to nějak nedokážu....... takže nevím,co mám dělat...

pořád mám tendence mu vše vyčitat, pořád dokola a útočit na něj....manžel samozřejmě vše snáší...... musí..--ale je mi jasné,že to tak nejde do nekonečna...

když mě políbí..pohladí,chytne,i v otázce sexu---prostě na vše mi automaticky v hlavě naskočí- tak to máme ale dneska obzvláště dobrý herecký výkon...-prostě nejspíš i kdyby se stavěl na hlavu,tak mu nevěřím zhola nic..a mám pocit,že to je vše způsobeno nějakým pudem sebezáchovy nebo co...
prostě---- něco vevnitř mi nedovolí vůbec popustit city ven......
co s tím ?
tak teda nevím.....
měli jste taky někdy takový stav duše????

ahoj vany,
pročetla jsem si celý tvůj příběh a na být na tvém místě, tak bych zašla za psychologem, zvláště když se cítíš tak jak jsi popsala.
Zažila jsi hodně stresu a vyčerpávajících situacích (porod, péče o miminko, starosti s manželem...) během krátké doby a je toho na tebe moc. Myslím, že už si taky zasloužíš si trochu oddechnout a vypovídat.
Moc ti držím palce a doufám, že ti bude líp co nejdřív...:pussa:

Vany27, zběžně jsem si to tady přečetla a musím uznat, že tan tvůj manžel je fajn.Jasně,myslíš to dobře, ale jen tak málo chybí aby jste byli spokojeni. Dnes není doba na dobrodružství.. manžel podniká, zabezpečuje Vás,má koníčky, spousta  povinnosti. Určitě si Tě bral s tím, že jsi pro něho vhodná portnerka. Vany27 není podstatné jak dlouho se věnujeme dítěti,ale jak intenzivně. Mám dojem, že chceš přispůsobovat život spíš sama sebe,a manžel by měl jít za tebou se dovolit jesli může to nebo ono.Já si myslím, že on dobře ví co má dělat,ale není mu příjemné když na něho doma čeká generál a neustále ho peskuje za to, či ono.Buď více samostatná a snaž se zabavit sama,i třeba tím, že je jednou za čas necháš doma samotné  a půjdeš třeba s kámoškou plavat. Neotravuj ho směšnými SMS,kterými mu budeš připomínat rodinu ,Natálku ap...to je jen vydíraní ...a to je ukázka tvé nejistoty.

Britana:  četla jsi její příběh celý? :co:

Vany, taky jak to tak čtu, přikláněla bych se k psychologovi (minimálně ti pomůže vidět to jinýma očima a ujasnit si celou situaci), jinak v tom budeš lítat pořád... Zajdi si tam nejdřív sama a pak uvidíš... Bude dobře, uvidíš :hjarta:

Návštěva psychologa - to je podle mě bez debat, to v každém případě.

Já bych jen Vany radila, aby přestala řešit minulost a pořád myslet na budoucnost.
Nebo se alespoň o to pokusit.

Já sama jsem v dejme tomu v podobné situaci a důvěru v manžela jsem nacházela velmi obtížně. Ale dnes žiju tak, že si užívám každého dne, kdy jsme na sebe hodní a kdy máme báječný vztah. Snažím se moc nevzpomínat na to co bylo, netahat tu ošklivou minulost do báječné přítomnosti a nemít obavy z budoucnosti. Vůbec totiž nemůžu vědět, co se stane za minutu, zítra, co bude za rok, tak jsem se naučila se tím nezabývat.

Můj život se tenkrát změnil během jednoho dne (možná během jednoho okamžiku) - pro neznalé - naprosto nečekaně a bez mého přičinění se provalil manželův mimomanželský dlouhodobý vztah - já tři děti, nejmladší osm měsíců. Ztratila jsem tehdy veškeré jistoty, co jsem měla.

Ale získala jsem jinou, novou jistotu - sama v sobě. Jistotu že ať mi budoucnost přinese co přinese, já mám jistotu že to zvládnu.

Vany, přeji Ti, abys podobnou jistotu v sobě co nejdřív taky objevila, pak už nebudeš mít z budoucnosti strach a úzkost.

Vany psycholog určitě v poradně pro mezilidské vztahy bývá zdarma a neboj se setkat se třemi čtyřmi, dokud ti nějaký nesedne. Držím palec.

Vany, zkus to  .... nějak .... rozchodit ... teď je taková doba, všichni si chtějí užívat a  mít dítě ... to je pro spoustu jako konec života ( i když je to hovadina ...)  .....moje šéfka , když ve třiceti propadla podezření, že je těhotná, tak propadla panice, že to je teda konec  a co bude dělat a že si ještě nic neužila ....   a že musí na potrat .... no, nakonec  těhotná nebyla, ale ty scénky mám v živé paměti. Zkus na  něj nahlížet jako na nedospělce, který propadl panice ....  moc se v tom nenimrej, říká se, že čím víc se do hov.. šlape , tím víc smrdí ...  Pokud mě paměť něklame, tak ten tvůj žádnou nádradní babici neměl ....se kterou by tě chtěl opouštět .......  tak .....  bych já ze svého nezůčastněného nadhledu doporučovala  tu čáru udělat a  vykašlat se na to.

Hm, ani se ti nedívím podle too jak se choval, že k němu nemáš důvěru, ta se lehce ztratí ale těžko získá zpět ...

Vany já se taky přikláním k návštěvě psychologa, ale jako ženská po patnáctiletém vztahu to vidím takhle:

Vím dobře jak moc ti manžel ublížil, byla to rána o to větší, že se vám právě narodilo mimčo, vytrpěla sis holka svoje, ALE - život běží dál a svojí nedůverou a chladem docílíš jen toho, že váš vztah opravdu skončí v troskách. Bude to těžký, ale zkus se radovat z každé společné chvilky a snahy manžela o nápravu, o návrat a pokuste se k sobě najít společnou cestu. Žij teď!!!! Máš pravdu, že ti nikdo nezaručí krásný dlouhý partnerský vztah a právě proto hoď všechno hnusný za hlavu a užívej kompletní rodiny. Manžela určitě přes to všechno miluješ, tím spíš zkus nedůvěru a strach schovat a nepřemýšlet nad tím co kdyby..... bude to trvat, než důvěru znovu vybuduješ, ale už kvůli malé pro to udělej VŠECHNO. Moc ti přeju další síly a chuť bojovat za váš vztah :hjarta::hjarta::hjarta: moc na tebe myslím....

PS: a jak ses ptala, jestli je možná taková nějaká emocionální obrana, chlad a strach, tak to možný je, sama to mám za sebou, je to dávno, deset let.... ale manžel poté, co jsme si zařídili byt, odešel a nechtěl o mě slyšet.... najednou, dodnes nevím proč... rok jsme se neviděli, pak jednou přijel a zůstal... a já odpustila, takový půlrok jsem ale za každým jeho zabouchnutím dveří viděla další odchod..... neměli jsme ještě děti, ale rána to pro mě byla taky, v cizím měste najednou sama.... zkoušel chodit s jinýma holkama, ale asi jsme si byli souzení a já ho přes to všechno milovala a nepřestala milovat dodnes..... když čtu tvůj příběh, ta bolest z jeho odchodu se mi vrátila... chce to čas, sílu a chuť bojovat....

Podľa mňa b& bolo ideálne, keby ste obaja zašli do manželskej poradne, ale otázka je, či by on súhlasil... V tom prípad by si mohla aspoň sama... Niečo zjavne urobiť treba, SAMO sa to nespraví. Váš vzťah už zažil priveľa negatívneho, a to sa nahromadilo. Chce to nejako vyčistiť, ale sami to asi nezvládnete. Ale ak je v§ľa na oboch stranách (tá poradňa!)...

Vany - já taky navrhuju si o tom s někým promluvit, s nějým psychoterapeutem. Abys našla v sobě to, co právě potřebuješ.
Důvěra se mezi lidmi ztrácí velmi rychle a strašně pomalu si pak hledá cestu zpátky. Nevěříš mu - to je jasné, to prostě nejde hned, hodit vše za hlavu. Ale budeš to muset udělat, pokud s ním chceš být  ... a odpustit mu :hjarta:
Nebo se rozhodneš, že ho nechceš a bylo by to opravdu pochopitelné. 
Ale rozhodně to někde řeš, takhle žít je určitě hodně náročný...
Držím palce

Vanynko, je mi to líto...  že se očekávané vztahové štěstíčko trošku pokazilo... Ale - já jsem po mnohaletých zkušenostech dnes už opravdu spíš zastáncem šoku. Nemyslím nějaké vehementní oplácení partnerova chování (ono to teď u vás kvůli té malé ani nejde a já osobně jsem na to taky moc líná :D)  ale - co kdybys zkusila někdy nebýt doma, až se milostivý vrátí? Nemohla bys občas s tím mimčem přespat u dobré kámošky? Aby si "mladík" taky uvědomil, že si Tebou, potažmo pohlazením dcerky při jeho hnusném chování nemůže být zas tak jistý. Jestli on má právo dělat si, co se mu zlíbí, pak Ty samozřejmě také, to si, prosím, zapamatuj !!! Oni, někteří chlapi, propadnou velmi rychle pravěkému pocitu, že jejich ženská na ně musí vždycky v té jeskyni čekat. A mám zkušenost, že (pokud ten chlap je fakt dobrý a má pouze špatné období), po takovém šoku "zabere", prostě si něco uvědomí. No a jestli ne, tak na něj hoď salám, řekni si, že vždycky všechno v životě holt nevyjde, jak chceme, a věnuj se dcerce a hlavně SOBĚ! A zíra si běž koupit náramek nebo řetízek nebo třeba prstýnek, šup, šup!! :supr:
A ještě jedna rada staré indiánky: neptej se ho, kdy se vrátí a kam jde a jestli Tě má rád. Zkus to vydržet a neptej se. Věř mi, že se to vyplatí. Za určitou dobu mu začne vrtat hlavou, proč se neptáš.....;)

Ahoj Vany, jak žiješ?Co malinká?Nezlobí?A manžel?

ahoj vany,
myslím že to bude dobré, moc ti to přeju.

Tu důvěru v manželství bych asi přirovnala k mytí špinavého nádobí. Můžeš si s rukama ve dřezu vyčítat, žes ty talíře ušpinila, můžeš s trpkostí myslet na to, že zítra zase budou použité, mastné a špinavé. Nebo si užiješ bublinky ve vodě a máš radost, jak se po umytí talíře lesknou a a tušit za tím jak je znovu prostřeš na stůl. Carnegie říká: "nemyjte zítřejší špinavé nádobí už dnes."

Jak psala taky Vanilka (pěkné příspěvky :) ), neřešit minulost, neobávat se budoucnosti, soustředit se na přítomnost.

Vany, neexistují jistoty. Emoce se také mění, strašně moc, bez příčin i s příčinami. 
Jedinou jistotu máš v tom jak TY žiješ, jak TY si to užíváš.

Nemysli "na divadlo" svého muže, ani na to "odkud přijde rána".
Nikdy nebudeš opravdu vědět jak to je a co bude. Ale je téměř jisté, že to bude výborné, když se budeš chovat jako by to opravdu skvělé bylo.
Bude jen tvůj život a to jak si ho užiješ.

:hjarta:

poletucha napsal(a):

ahoj vany,
myslím že to bude dobré, moc ti to přeju.

Tu důvěru v manželství bych asi přirovnala k mytí špinavého nádobí. Můžeš si s rukama ve dřezu vyčítat, žes ty talíře ušpinila, můžeš s trpkostí myslet na to, že zítra zase budou použité, mastné a špinavé. Nebo si užiješ bublinky ve vodě a máš radost, jak se po umytí talíře lesknou a a tušit za tím jak je znovu prostřeš na stůl. Carnegie říká: "nemyjte zítřejší špinavé nádobí už dnes."

Jak psala taky Vanilka (pěkné příspěvky :) ), neřešit minulost, neobávat se budoucnosti, soustředit se na přítomnost.

Vany, neexistují jistoty. Emoce se také mění, strašně moc, bez příčin i s příčinami. 
Jedinou jistotu máš v tom jak TY žiješ, jak TY si to užíváš.

Nemysli "na divadlo" svého muže, ani na to "odkud přijde rána".
Nikdy nebudeš opravdu vědět jak to je a co bude. Ale je téměř jisté, že to bude výborné, když se budeš chovat jako by to opravdu skvělé bylo.
Bude jen tvůj život a to jak si ho užiješ.

:hjarta:

Moc hezké poletucho !!!:supr:

Vany chybíš mi tu!Doufám,že jste s malou v pořádku!!!!Často na Vás vzpomínám.Posílala jsem Ti svoji fotku s Vášou,ale nevím jestli jsi ji dostala?Dávej na sebe pozor a držte se holky statečný!!!!!

to jsem rád, že jsi ji poslala moji fotku, jistě bude potěšena :-))

To doufám Vašku,nerada bych ji ještě přitížila!Vany držte se!!!!

vašek napsal(a):

on asi neni zralej, a myslí že bude svázanej kvůli dceři tak se snaží být děsně svobodnej ... chce to čas násilím to nepůjde a ty si užívej malou dokud ti rychle nevyroste :-))

:usch: není zralej? Proč se teda rozhodl mít dítě proboha? Šel do toho snad dobrovolně, je to závazek na celý život a panáček se teď jako bojí...? A co jeho žena, ten ji pomůže a podpoří co?

Vany, asi už jsem nechodíš. Tak kdyby náhodou, ozvi se....

Vany jak se Vám daří?Pořád vzpomínám,ale asi nemáš náladu psat,viď?

ahoj všem :) ...

maminkoanýzku.... :hjarta: moc na net nechodím a navíc jsme měla absolutně zapráskaný mail ( at žijí spamy a úžasný seznam,který mi je stále pouští !!..prosím pošli fotky znova a napiš,jak se máte!!!!!!!!!

lulu24-- děkuji :)

Poletucho... děkuji za krásná slova...... budu se snažit je vzít k srdci :) ...

jen jsem Vás chtěla pozdravit...a říct,že situace u nás doma je stále stejná ....... raději už nepátrám v minulosti.. ( myslím,že by se mi,to co bych zjistila asi vůbec nelíbilo) a snažím se manželovi věřit...

..jenže.......


on se k tomu už nechce vracet... řekl mi,že ví,že udělal chybu a že to prostě už nezměním a nevymažu,že nechápe.proč to vůbec udělal a že toho lituje.... ...a když se chci i tom bavit,tak po čase vypění.....

nevím..nejspíš je to tím,že člověk asi nerad pořád dokola slyší o svých chybách a selháních.......a zatímco ženské mají neustále něco dookola probírat..tak většina chlapů se asi v věcech nerado babrá....

takže se snažím o minulosti nemluvit,...... snažím se polknout jízlivé poznámky a výtky a snažím se žít ze dne na den a raději moc neplánovat...

čeká ná dovolená.....  ale pro jistotu chci jet na last minute..... co kdyby....

a vše další se uvidí....

Natálka krásně roste....a kam přijdu,,tak jen slyším...ježíš,to je věrná kopie tatínka........ což tatínek samozřejmě vidí taky a docela mě mrzí,že mu trvalo tak dlouho než pochopil,jak štěstí ho v životě potkalo..... myslím tím krásnou zdravou dceru.....

:hjarta:
všem přeji krásné léto :)

ahoj vany

držím palce a chlapy opravdu neradi moc řeší a něco probírá když už se to nedá změnit....

Aj ja držím palce a želám hlavne malej ocka, ktorý by jej bol oporou a istotou... A tebe nápodobne.

ahoj Vany,
máš tam slíbenou sz.
Opatruj se, kočičko.  :hjarta: :pussa:

Všechny upřímně zdravím po dlouhÉ odmlce.......

Píši slíbenou zprávu z mého života.. ..


je to už hodně dlouho---- co jsem zakládala toto téma.....

v té době jsem myslela,že bez manžela nedokáži žít a to bez jakékoliv nadsázky!!!!!


Co vše se stalo....

takže nejprve.... konečně vím pravdu-

všem,kterým jsem vyvracela,že v tom určitě není jiná žena..se omlouvám.... byla..... měla dítě, poznal jí 14 DNÍ PO PORODU A 3 TÝDNY NA TO ODEŠEL....

... JÁ STÁLE NEVĚDĚLA PROČ..... :-(

ZA TEN ROK JSEM SI OPRAVDU SÁHLA NA DNO A NEVĚŘILA JSEM ,ŽE SE JEŠTĚ BUDU NĚKDY SMÁT...
MANŽEL SE NĚKOLIKRÁT VRÁTIL..A JÁ BOHŮŽEL NA NĚKOLIKRÁT ZJISTILA,ŽE MÁ MILENKU,A ŽE TO TÁHNE NA DVĚ STRANY..RESPEKTIVE.... SE MNOU JE PŘES TÝDEN A O VÍKENDU ZA NÍ DOJÍŽDĚL DO VZDÁLENÉHO MĚSTA......... TAKŽE OPĚT ZKLAMÁNÍ, OPĚT "ROZCHOD"  A fd ( FURT DOKOLA) ..

TY NERVY,KDY JSEM NEVĚDĚLA,KDE MANŽEL JE.... PROČ NEBERE TELEFON..ATD.... TAK TY PRAVDĚPODOBNĚ ZNÁTE.... VY,KTEŘÍ JSTE SI NĚCO PODOBNÉHO PROŽILI... :-( ..KAŽDOPÁDNĚ JÁ UŽ BYLA PAK V TAKOVÉM STAVU,ŽE MI BYLO ÚPLNĚ JEDNO,JAK TO S NÁMI SKONČÍ..HLAVNĚ,AT UŽ KONEČNĚ VÍM PRAVDU...

POSLÉZE JSEM ZJISTILA...ŽE VŠECHNY "PÁNSKÉ" JÍZDY.... BYLI SAMOZŘEJMĚ VYMYŠLENÉ...... :-( , DOVOLENÁ S KAMARÁDY BYLA TAKÉ KAMUFLÁŽ...... A KDYŽ JSEM SE S DOTYČNOU "POTKALA" A VYSLECHLA,CO MANŽEL O MĚ VYKLÁDÁ A PROČ SE NECHCI ROZVÉZT-- ROZVODU ALE SAMOZŘEJMĚ BRÁNIL ON- TAK SE MI OTEVŘELY OČI..... TRVALO TO PŘESNĚ 10 MĚSÍCŮ.....

MANŽEL UŽ MÁ NOVOU PŘÍTELKYNI... STEJNĚ JAKO MINULÁ I TATO MÁ DÍTĚ....... OPĚT SE CHTĚL VRÁTIT....,ALE TENTOKRÁT JSEM TO ZVLÁDLA......


MANŽEL JE JINÝ ČLOVĚK.... NEUVĚŘITELNĚ SE MU ZVEDLO SEBEVĚDOMÍ, VYPADÁ HEZKY,ALE JE TO NĚKDO ÚPLNĚ JINÝ,NEŽ JAKÉHO JSEM HO ZNALA... I PŘESTO SI MYSLÍM,ŽE NĚKDE UVNITŘ JE TO POD SLUPKOU TOHO MACHRA A FRAJERA ON...

NEDĚLÁ NASCHVÁLY..A DOKONCE někde uvnitř cítím,že bude CHTÍT vždy nade mnou držet ochrannou ruku.........někdy se stává,že lidé vystoupí z rozjetého vlaku,protože si chtějí jen o něco víc prohlédnou míjející stanici....--- vždyť přece naskočím---- nic se neděje... mám čas ... ještě zbývá hodně vagonu,abych naskočil.....




vlak ujel a je nenávratně pryč..... a on zůstal na nádraží a jen tak z rozhlasu se průběžně dozvídá,kudy můj vlak projíždí.........


jsme na jiné koleji...... a vždycky mu  budu mávat,protože někde uvnitř jej budu už navždy mít....... ale vlak se nevrátí..........ty koleje zpátky nevedou a mě nezbývá,než se s tím smířit....






co  mi vzal???


................ milovala jsem život s ním a vedle něj... byla jsem hrdá na to,že jsem jeho ženou .............................  to zmizelo


..........................věřila jsem ,že přežijeme, že slova,která říkal u svatebního slibu myslel upřímně...... (hrozně jsi u nich plakal)..........tohle je typ vzpomínek,které mi rozedírají srdce....


.............................rodina----- to co jsme nikdy nechtěla se přesně stalo...snila jsem o rodině s ním............... chtěla jsem ,aby byl otcem našeho dítěte.... s tímto jsme si jej brala a s tímto jsem chtěla s ním strávit zbytek života....



...............těšila jsme se na budoucnost....... viděla jsem jí krásnou.... snila jsem o ní...... věřila jsem .......... 



největší láskou.... byl po celých našich deset let.......a ta láska byla opravdová,protože po tom všem,jak mi ublížil.jak  mě ponížil a jakkoliv se ke mně zachoval nefér... i přesto jej po tom všem nedokáži nenávidět........

tak moc bych chtěla,možná by to tak nebolelo,ale nejde to........ všechny lži mě bolí, ale nenávist nejsem schopna cítít....



co  mi dal??


dceru..............

to nejkrásnější...

ona jediná byla tím svetlým bodem i v těch nejbolestnějších chvílich........


ona jediná je a vždy bude mou doživotní láskou....................... :-)



................



novou cestu..... ....................dal  mi směr,aniž by  to tušil a je jen na mně,jak si na nové cestě povedu..


lásku......lásku na rozloučenou,lásku na deset let..

vím,že to,co jsem cítila k němu už nikdy k nikomu cítít nebudu.. .... už nikdy se nikomu neoddám tak,jako jsem se oddala jemu......nikdy nebudu dělat věci,které jsem dělala pro něj.......

protože jsem našla svou hodnotu...... najednou mám pocit,že jsem deset let žila jeho život.... je zvláštní,že vzpomínky mám krásné,,,ale když to tak zhodnotím,tak jsem se mu vlastně ve všem podřizovala...... ( nicméně za to si můžu sama.... ... ... .... neměla jsme mu to dovolit)

a tohle už dělat nebudu...... vím,že to totiž vztahu neprospěje....... ( ted už to vím :-)


mám přítele......

ale můj vztah k němu už je jiný... více partnerský, bojím se plánovat moc dlouho dopředu,snažím se žít přítomností a užívám si toho,že jsem spokojená a začínám opět nacházet svůj vnitřní klid.....

po těch měsících jsem byla a nejspíš stále jsem hodně psychicky vyčerpaná.....možná někomu budu připadat jako slaboch..ale nestydím se za to,že jsem byla na dně... nejspíš jsem to potřebovala..protože od něčeho se přece člověk musí odrazit...




Vím,že mám svou cenu...a pochopila jsem ,proč to vše přišlo..... minulých deset let už nezměním,ale tím vším jsem dostala šanci změnit x let,které mě čekají....

NAUČILA JSME SE BEZ SVÉHO MUŽE ŽÍT..... AČKOLIV JSEM SI MYSLELA,ŽE BEZ NĚJ NEDOKÁŽI DÝCHAT......
OPATROVNÍCKÝ SOUD MÁME ZA SEBOU.... TERMÍN  ROZVODOVÉHO ČEKÁM KAŽDÝM DNEM....... VÍM,ŽE U NĚJ BUDU BREČET, A VÍM,ŽE MĚ TO BUDE BOLET.......ALE ZVLÁDNU TO..... NAŠLA JSEM VNITŘNÍ SÍLU....KTERÁ JE SILNĚJŠÍ NEŽ TA TĚŽKÁ BOLEST NA PRSOU.....

..CHCI JEN VŠEM ŘÍCT,ŽE VŠECHNA ROZHODNUTÍ JSOU TĚŽKÁ.... ČLOVĚK SI MUSÍ BÝT JISTÝ,ŽE PRO SVÉ SVĚDOMÍ UDĚLAL MAXIMUM.... OBČAS K TOMU POTŘEBUJE PÁD, ZVEDNOUT SE A ZASE PADNOUT,ABY SE ZASE MOHL NAPŘÍMIT...ALE ZVLÁDNOUT SE TO DÁ....... ČASTO JE V NÁS TOLIK ENERGIE,O KTÉRÉ JSME DOPOSUD ANI NEVĚDĚLI....

VŠEM DĚKUJI..... VELICE JSTE MI POMOHLI A TĚM,KTEŘÍ ŘEŠÍ NĚCO PODOBNÉHO DRŽÍM PALCE......... AT TO BRZY PŘEKONAJÍ..... VÍM,ŽE TO STRAŠNĚ BOLÍ..... JÁ OSOBNĚ SI Z TOHO ROKU ANI PŘÍLIŠ NEPAMATUJI, VÍM JEN,ŽE JSME SE STARALA O DCERU, ZHUBLA JSEM PŘES TŘICET KILO A  TAK NĚJAK NEVÍM, KDY BYLO JARO A PODZIM...ALE ZVLÁDLA JSEM TO....A VY TO ZVLÁDNETE TAKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!  :-)

Vany,

četla jsem tvůj příběh a jako všechny příběhy i ten tvůj má nějaký smysl. Taky jsem si kdysi říkala, že nikdy nebudu milovat jako toho, který byl... Já ani nevím čím byl unikátní, protože první nebyl. Každá další láska je jen jiná. A ta nejobyčejnější, neukrutná bývá nejhezčí. Vlak  a stanice je velmi trefné přirovnání. :-)

tak vany27 tebe si přečtu zítra znovu

vany.... :hjarta:

vany :supr:

Tak tomu teda říkám pecka :o

Vany , moc Tě zdravím, možná jsem tenkrát byla tvrdá, ale pravda byla docela blízká tomu, co jsem si myslela, jen mne dost děsí, že se skoro vždy potvrdí to nejhorší, co si o mužích podnikatelích myslím, přeji Ti abys vše zvládla a duševně se časem dala dohromady. Na mne i v situacích, když jsem si myslela, že už nevstanu, jako vzpruha působil můj mladší syn, byl veselý plný života a dodnes mne děti ženou dopředu, co do té své holčičky vložíš se Ti vrátí, neznamená to, že bys ji musela rozmazlovat, ale být zásadová, přísná i milující. To je nyní asi Tvůj úděl, chránit a vychovávat to svoje štěstíčko a na chlapy chvíli zapomeň, než se zhojí všechny rány, prošla sis fakt velkým rozčarováním a třeba Tě už budou potkávat v životě jen ty lepší věci, ráda jsem se dočetla, jak se máš, zdraví Irča.

Také jsem si tenkrát myslela, že je v tom jiná .... no jo - další úžasný "ženáč" :P

Vany, děkuji ti za tvé psaní. Našla jsem si v něm mnohé pro sebe.
Přeji hodně štěstí. :pussa:

Vany, zvládla si to skvěle :supr:

KALIK napsal(a):

Vany, zvládla si to skvěle :supr:

vany to zvládá - ještě určitě lecos zvládat bude dál ..... :D

o tom vůbec nepochybuju :D

vany asi tě neuklidnim, ale já tohle měla taky. Manžel když jsem čekala syna byl věčně po hospodách, řekl mi že jde na jedno, za tři hodiny "dopiju a jdu" a nikdy to tak nebylo. Seděla jsem furt sama doma a bylo mu jedno že mamkaždym dnem rodit. Když se malej narodil tak jsem s nim taky byla furt sama, on mi spal jen v kočáru a doma řval, takže já byla celý dny venku a manžel buď v hospodě nebo doma u PC. Zlepšilo se to až když byl malýmu rok (jaro) a chodili jsme s jeho rodiči na zahrádku. teď je u nás vše v pohodě,do hospody samozřejmě občas jde, ale třeba jednou za měsíc a je s náma doma. Teď čekam na jaro, až se narodí druhý syn,t akuvidíme jak to bude. Rovnou mi řekl, že na procházky chodit nebude, že na to neni, že bude se starším synem a na procházky ať si jdu sama

aha, koukam že jsem debil a nekoukala jsem na datum :D

Zvládnem to, věřím tomu, ty jsi taky taková krásná posila do života :)
:hjarta:

....je to vůl. Vany tak strašně ti přeju aby ses pletla a našla ještě v životě větší lásku...... :hjarta::hjarta::hjarta:

....proto jsem nikdy nechtěla dceru, kluci mají lehčí život :grater:

Čekanka napsal(a):

.

....proto jsem nikdy nechtěla dceru, kluci mají lehčí život :grater:

Ale někdo nám ty syny musí porodit, že...:)
A nakonec, každý má tak těžký život , jak si ho zařídí.
Já bych holku brala stajně jako kluka. Obojí má něco do sebe...

Čekanka napsal(a):

....proto jsem nikdy nechtěla dceru, kluci mají lehčí život :grater:

tyvogo, prilis generalizujes. Mrkni se na zephyra, jakakoli baba tady ma mnohem jednodussi zivot.

Vany :hjarta: :hjarta: :hjarta: :godlike: zbytecna slova...

čekanko :-) ... kdyby se tak dalo říct,že to mají kluci v životě lehčí.. :-) tak rodím už jen kluky :-).,ale není to tak... v něčem určitě ano,ale na druhou stranu--- jak píše Damila..... v něčem určitě naše životy dokážeme ovlivnit...... nemyslím,že absolutně vše je na nás...ale co se týče vztahů,tak za hodně věcí si můžeme sami... i já...... to,co si nechám líbit je jen a jen má vina....... a tak to holt v životě je..... .... věci,které nemůžeme ovlivnit,tak s těma se musíme smířit....a ty ,které ovlivnit dokážeme...tak ty ovlivňujme..... takovým směrem,jakým chceme....


zdaleka nemám všechnu bolest za sebou...... myslím,že mě čekají  ještě několikrát slovo ne..-nevrátím se-,protože jsem si skoro jistá,že před soudem se bude chtít manžel opět vrátit...tak nějak to tuším..ale vím,že řeknu opět ne..... to je totiž přesně ta situace,kdy jsem  už jednou poslechla rozum poprvé v životě-,i když srdce bolelo, vzpomínalo a přemlouvalo....... .. to jsou ty situace,které dokážeme ovlivnit...... :-) a díky v životě za ně,protože ty nás posouvají dál..... nebo výš :-)

Vany, napsalas to hezky. Leccos jsem cítila a cítím stejně, ale nedokázala jsem to zformulovat.
Ale přes všechny průšvihy a "zlomeniny srdce" - život je hezkej. Teď bude už jen hezčí a hezčí.

Tak tohle je jak z blbýho filmu :( Úplně mě z toho bolí u srdce. Vany, moc ti přeju abys to překonala a ustála :hjarta:

PS: kluci to nemají v životě lehčí, nesouhlasím. a já bych náhodou dceru moc chtěla, protože (nechci ale taky zobecňovat) ty se víc vrací k mámě a jsou jakoby láskyplnější, jsou s tou mámou spjaty více... kluci blbnou už kolikrát od 6-8 let, a domů se chodí jen najíst a převlíct. My se ségrou mámě voláme a zajímáme se o ni, navštěvujeme ji jak můžem, ale brácha mnohem míň, i když ji má rád stejně. U manžela vidím to samé. ... tak ti Vany přeji, aby ti to tvoje Naty vynahradila a měly jste se krásně...

Vany, sledovala jsem tvůj příběh..
Jsi jiná, jsi silnější.., zkušenější..a to je pro tenhle "krutej svět" někdy ohromná výhoda.

Moc držím palce tobě i malé a přeju hodně zdraví vám oběma ! :hjarta:

Vany... jsi statečná a silná ženská, která se zku.rveným životem s mizerným chlapem poznala a zjistila, že zvládne opravdu hodně. Držím Ti palce a doufám, že rozvod proběhne v klidu a Tvůj další život bude plný úsměvů. Přeju štěstí a lásku :hjarta:

Děkuji za přání do života,ale upřímně si teda nemyslím,že jsem až tak silná  :( ... protože kdybych byla,nejspíš bych muže nevzala 3krát zpět... :dumbom: ...ale na druhou stranu jsem to zmákla bez jediného prášku na uklidnění, bez opití alkoholem či něco horšího :-O - ( kojila jsem,takže i tohoto jsem byla ušetřena :-) ...a jediné ,co mě to stálo byly nervy, kila a rok života-neživota...ale je to za mnou ,,,,,, snažila jsem se řídit Vašimi radami,ale je pravda,že vlastní zkušenost je ta nejcennější...protože pokud si člověk k něčemu dojde sám,tak tomu i potom věří...... všechny Vaše rady byly pravdivé, upřímné a odžité :-) .... člověk si vše rozumově zdůvodní.....ale stejně pak jedná jinak...pokud o svém jednání není skalopevně přesvědčen a nejde to zevnitř....


jedna jediná pravda bude asi vždy platit :-)----- vše.... absolutně vše má svůj čas :-)  :fuck:

vany, už bude dobře - uvidíš!! moc a moc ti to přeju!!! pro mě jsi strašně moc silná :hjarta:

vany, asi nenapisu nic noveho....ale i tak...jsi tolik silna. zkusena. moudra.
uz nejakou dobu si na tyhle stranky chodim pro pohlazeni, ale malokdy se mi stane, ze mam potrebu reagovat. plakala jsem, kdyz jsem si cetla tvuj pribeh. jako bych videla sebe...tam, kam bych se jednou chtela dopracovat.
casto premyslim, co je to laska...a posledni dobou vubec nevim. jaka je, jestli je...ale mam pocit, ze je asi jistejsi uzivat si, ze ji muzeme nekomu dat...nez ji ocekavat od druhych. uzivej si svoji holcicku, jsem presvedcena, ze laska, kterou ji muzes dat, je to nejhezci v zivote :hjarta:
hodne stesti. a sily. a lasky :)

co to tady čtu? Jak že to holky nemají těžší? To teda sakra mají a právě proto, aby někdo rodil ty syny, si ženská obrátí život vzhůru nohama. Ženská přeruší, pokud vůbec nějaou začne, svojí kariéru, studium, kvůli dětem, stane se finančně závislá na muži, rok ne-li víc se s prckem nevyspí, v lepším případě to skončí jedním dítětem, ale většinou se všechno ještě opakuje, nehledě na zabezpečení domácnosti, nákupy, úkoly, k tomu všemu vypadat dobře, shazovat kila po dětech, být v dobré náladě když pán domu přijde z práce (pokud přijde) a na konci dne stejně zdrhne za mladší až manželka splní všechny rozmnožovací povinnosti (koukněte do vlády nebo jiné VIP, je to všude stejnej příběh), zkrátka ženská MÁ ŽIVOT TĚŽŠÍ a spoustu věcí ovlivnit vůbec nemůže (o to míň chlapa).

To není stěžování si, mám super manžela, normálně zlobivé syny a těžší život než mají chlapi :rolleyes:

Vany, věřím že lásku ještě poznáš :hjarta:

Čekanko, kdopak asi vychovává takové syny?

Čekanka napsal(a):

co to tady čtu? Jak že to holky nemají těžší? To teda sakra mají a právě proto, aby někdo rodil ty syny, si ženská obrátí život vzhůru nohama. Ženská přeruší, pokud vůbec nějaou začne, svojí kariéru, studium, kvůli dětem, stane se finančně závislá na muži, rok ne-li víc se s prckem nevyspí, v lepším případě to skončí jedním dítětem, ale většinou se všechno ještě opakuje, nehledě na zabezpečení domácnosti, nákupy, úkoly, k tomu všemu vypadat dobře, shazovat kila po dětech, být v dobré náladě když pán domu přijde z práce (pokud přijde) a na konci dne stejně zdrhne za mladší až manželka splní všechny rozmnožovací povinnosti (koukněte do vlády nebo jiné VIP, je to všude stejnej příběh), zkrátka ženská MÁ ŽIVOT TĚŽŠÍ a spoustu věcí ovlivnit vůbec nemůže (o to míň chlapa).

To není stěžování si, mám super manžela, normálně zlobivé syny a těžší život než mají chlapi :rolleyes:

Vany, věřím že lásku ještě poznáš :hjarta:

Čekanko,
ale to vše si děláme my ženy (a nejsem výjimka), a přitom to tak nemusí být.
Musíš dítě akorát donosit a porodit. Jo, a kojit. Vše ostatní zvládne i partner. :o)

Je to naše volba. Když to nechceš dělat, bude to dělat někdo jiný.

čekanko... tak jo :-) klidně si postěžuj, máš recht :D ......... ale jsme silné,a proto i to těžké břemeno ženství tak bravůrně zvládáme :D

Damilo,máš pravdu... nicméně jedno  je pravda,že do té doby,než jsem měla malou,tak jsem nějak netušila,co to je mateřský pud...a teď vím,že ačkoliv spoustu věcí může zastat partner,stejně bych neměla to srdce hned po porodu nastoupit do práce a nechat,aby se mrně staral partner,..prostě by mi to srdce nedalo...... taky si přivydělávám a když citím,že práci dávám víc než prckovi,tak mám výčitky.... takže ano.. v mnohém máš pravdu.... ale holt máma je máma, ne? :-)

Jo, kdyby záleželo jen na mně, tak bych se 10 let věnovala jen dětem, a pak své kariéře. Leč doba tomu nepřeje (a nikdy tomu nebylo jinak, spíš hůře).
žena má právo se rozhodnout. Já bych se rozhodla pro dítě. Ale ne navždy, protože dítě odroste, a pak mě nepotřebuje.
Přesto má žena stále tu volbu. Sice tu nejtěžší, jakou může mít, ale má. :)

...

Irenka21 napsal(a):

Vany , moc Tě zdravím, možná jsem tenkrát byla tvrdá, ale pravda byla docela blízká tomu, co jsem si myslela, jen mne dost děsí, že se skoro vždy potvrdí to nejhorší, co si o mužích podnikatelích myslím, přeji Ti abys vše zvládla a duševně se časem dala dohromady. Na mne i v situacích, když jsem si myslela, že už nevstanu, jako vzpruha působil můj mladší syn, byl veselý plný života a dodnes mne děti ženou dopředu, co do té své holčičky vložíš se Ti vrátí, neznamená to, že bys ji musela rozmazlovat, ale být zásadová, přísná i milující. To je nyní asi Tvůj úděl, chránit a vychovávat to svoje štěstíčko a na chlapy chvíli zapomeň, než se zhojí všechny rány, prošla sis fakt velkým rozčarováním a třeba Tě už budou potkávat v životě jen ty lepší věci, ráda jsem se dočetla, jak se máš, zdraví Irča.

Ahoj Irenko, tak jsem si znovu četla Tvé dávné příspěvky a opět se mi vybavily pocity jako tenkrát..... protože už tenkrát jsem cítila ,že v mnoha věcech máš pravdu.... jenže člověk to uvnitř cítí a neumí si to přiznat.......

takže musím říct,že život se opravdu neustále cyklicky opakuje a většina příběhu je si víceméně podobných...... bohůžel :-(..... každopádně je fajn, že si můžem říct,že co nás nezabije,to nás posílí....a hlavně zkusit si ze zklamání vzít ponaučení a nedělat stejné chyby..... to je asi to nejtěžší... :-)

Já žiji nyní až moc intenzivně, zpracovala jsem reorganizaci a efektivizaci firmy, kterou vedu, čekám na výsledek auditu a postupně jsem to začala realizovat, bude to něco, podali jsme tři projekty na peníze z EU a chystáme čtvrtý, bohužel s každou optimalizací je spojeno i personální zemětřesení, někoho budu propouštět a jiné profese nabírat, prostě děti vyrostly, vídám je večer, povídáme si, ale jsem jim vděčná, že jsou smyslem mého snažení, až dítě trochu odroste a najdeš seberealizaci a hodného muže, bude život zase pěknější.

Irenka21 napsal(a):

No většinou si novopečení tatínci berou v práci týdenní dovolenou, aby mamince ulehčili a svého nového potomka si užili, je to nějaký pako, tenhle pán.

Tak tohle je dobré často citovat :(  A ještě je dobré u toho dodat "většinou"

a pak taky:
...každý správný tatínek chce být u porodu
...každý pořádný chlap pomáhá doma s miminem
...každá rozumný člověk ... atd.

A hned tu máte stádo nespokojených maminek.

No teda, drsný příběh. Vany je desne statecny clovicek. Myslite si, ze jsou podnikatele nejaka rizikova skupina? Bych asi mela byt rada za sveho radiologickeho asistenta ::D no je to hrozne moc poucny pribeh, clovek by si asi budoucnot nemel malovat moc ruzove. Stejne si nedokazu predstavit, ze bych dokazala projit necim takovym :supr:

Terezko .. nestraš.. pokud jsou opravdu riziková skupina.. tak jsem si našla dalšího rizikového partnera....... jen tak někde uvnitř pevně věřím,že to není v povolání,ale v člověku a taky v síle osobnosti..........

taky jsem si nepředstavila,že bych něčím takovým měla procházet......  ono si to totiž nejde představit...... paradoxně mi v životě vše vycházelo..... školy, státnice, vztahy, porod, zdraví... takže se zákonitě muselo něco..... po..... :-/

zrovna dneska jsem dostala od manžela několik sms....... tipuji,že jeho další poblouznění z nové lásky opět upadá.............jelikož mi opět psal,jak všeho lituje a jak by vše vrátil.........

docela mě deptají jeho rodiče,kteří neustále opakují,jak si za vše může sám a že je teˇd neustále podrážděný a vidí,jak si zpackal život,atd...... při tom všem samozřejmě souhlasí s mým tvrzením,že bych se nezměnil a že by náš vztah už stejně nefungoval...ale samozřejmě cítím,jak by moc chtěli,ať sedáme dohromady... podle mne i na úkor toho,že bych byla neštastná.... "jen" proto,,aby jejich syn měl opět ideální rodinku..........

Docela mě to ničí,protože mám pocit,jakoby mě neustále nechtěli pustit pryč z toho věčného tématu já a on...ačkoliv vědí,že mám přítele a že on má přítelkyni- se kterou to už samozřejmě až tak neklape... holt další osudová láska asi opět vyprchává,,,,,

mimochodem konečně vím,kdo by tajemný anonym,který mi sdělil,že můj drahý byl se svou láskou na víkend ( oficiálně byl ale samozřejmě pracovně pryč).... byl to její bratr--- řekla mu,ať mi zavolá a práskne manžela,abych jej jako vyhodila a ona jej měla pro  sebe a on se konečně rozvedl........ neskutečné,k čemu se lidé dokáží snížit..... :-/


............ Terezko.... stále platí,že co nás nezabije,to nás posílí.......
občas to na člověka padne..... protože vzpomínky chtě nechtě bolí...ale vždy si je důležité uvědomit ,jaká je realita........ sny a vzpomínky jsou a zůstanou jen snem a vzpomínkami,ale my jsme tady od toho,abychom žili a byli štastni..... z toho,jak žijeme, z toho,co se nám daří a z toho,že máme vedle sebe člověka,kterému můžeme věřit a spolehnout se...člověka,který je hmatatelným důkazem toho,že štěstí existuje..... protože ho se můžeme dotknout.......
,ale zkus se dotknout snu......nebo vzpomínek....... zmizí... jsou nehmotné.........  ..... neobejmeš je ani nechytneš.... můžeš se na ně dívat, můžeš s nima plakat, ale nemůžeš je žít :-)

Vany...je to těžké vím, ale možná by bylo fajn si otevřeně promluvit...úplně otevřeně...co a jak cítí on, co Ty, proč to dělal, proč od Tebe odchází a vrací se..a pak až udělat onu definitivní tečku, pokud nebude zbytí. Přece jen máte děti... Ale zase bys riskovala, že z tebe udělá vola...já nevím.

Promluvili jste si již otevřeně od té doby?

Maričko, nepromluvili, když se chtěl naposledy vrátit,tak brečel a všem kolem psal,že to myslí vážně a že chce být s náma...... jediná jeho věta, proč odešel byla- že byl zaslepený ... ??? címž asi myslel zamilovaný do té slečny..... ptala jsem se ho několikrát,že bych chtěla vědět,co se vlastně mezi námi stalo, že jsem  měla pocit,že jsme opravdu spokojení oba..... tvrdil,že neví,že byl prostě zaslepený,.... myslím,že pravdu se nedozvím,protože jí nejspíše neví ani on sám..... .....

Maričko, nemám v úmyslu se k němu vracet..... protože jsem si jistá,že za týden,rok ,dva bych opět byla zas hadr na holi.. se kterým by mával.... nemyslím,že se lidé dokáží od základu měnit a jsem si téměř jistá,že mě podváděl i dřív,jen jsem to nevěděla......
nejsem naivní holka,která si myslí,že nevěra neexistuje a dá se zvládnout,ale pokud opravdu odešel navíc v takové době,tak jeho vztah ke  mně nemohl být tak hluboký jako můj k němu..prostě já bych jej neopustila v situaci,kdy by mě tak potřeboval.....

občas mi je jej líto,protože cítím,že je vnitřně opravdu neštastný a moc dobře ví,že mu to za to nestálo,protože chtě nechtě,byli jsme spolu deset let a dovolím si říct,že to byla hezká léta....... a manžel asi najednou zjistlil,že ta hodnota vztahu není v okamžitém poblouznění a síle hormonů,ale ve vztahu,který přešel už do hlubší fáze.... a tohle bohůžel pochopil pozdě......

občas mi ukápne pár nostalgických slz,ale pak si vždycky vzpomenu,jak na mě hulákal,že jsem nudná,že chce svobodu,že se neměl ženit a že jsme ho do všeho dotlačila.....a jak arogantně odcházel a já měla pocit,že jsem vlastně udělala vše špatně..... a v tu chvíli si uvědomím,že jsem se musela hrozně splést,že mě nemohl nikdy doopravdy milovat........ říká se,že v nouzi poznáš přítele.............. a můj manžel se nezachoval ani jako manžel,natož jako opravdový přítel...... a ač mám srdce sebevětší a někde uvnitř je a vždy bude kousíček srdíčka vždy pro něj,tak tohle mu odpustit nedokáži.....

Chápu, Vany... Takovému člověku se říká nevyzrálý, nezodpovědný a je třeba tuto vlastnost odhalit včas... Bohužel někdy to však nejde :(

Vany, máš můj obdiv :pussa:

Maričko, co to je nevyzrálost? Prostě chybami se člověk učí, stejně tak on.

Nevyzrálost je mať dieťa, keď v skutočnosti túžim po tom byť voľný ako vták a nemám ani v päte prispôsobovať sa potrebám ľudí odo mňa fakticky závislých. Učiť sa na svojich chybách je fajn, pokiaľ pri tom "nezařvú" niekoľkí ďalší. A pokiaľ potom nechcem tieto chyby naprávať opät na ich úkor... Skrátka "vyzrálé" podľa mňa je vyžrať si svoje chyby a ich náslekdy sám/sama.