Ještě mi nebylo 18 let , když jsem si tajně došla k ženskému lékaři na prohlídku .... zeptal se mě kolik je mi let a kolik je mému příteli a otočil se na sestru se slovy .... sestro , další dítě do kýble ..... chodila jsem tenkrát po městě , kde jsem navštěvovala střední školu , chtělo se mi umřít .... doma jsem se to dlouho bála říct .... a když se tak stalo , vystrojili mi v uvozovkách veselku , aniž jsem se chtěla vdávat ..... veselku v uvozovkách ..... příští rok jsem maturovala a zároveň chovala .... takhle dopadla má první životní zkušenost se sexem .... nemohla jsem studovat , vesnice a její odsouzení .... muž , který si nezaslouží tohle oslovení tři dny po svatbě narukoval ... manželství také tak dopadlo , zůstala jsem sama s dvouletým klukem a velkým dluhem ..... v té době jsem poznala o devět let staršího muže , byl hodně zamilovaný a já si tenkrát řekla .... bude to hodný táta , budu normálně žít ....  založili jsme rodinu a já byla konečně šťastná , přísahala jsem si , že neudělám nikdy nic , abych tohle manželství pokazila ..... narodila se nám dcera .... a udělat jsem nemusela vůbec nic. Když bylo dceři devět let , těsně před silvestrem mi zavolala žena , že má poměr s mým mužem ..... rozpoutalo se dvouleté peklo ..... proflákly se dva vztahy mého muže ..... a já zůstala smutná a plná disharmonie .... mám dnes 20letého syna , 15letou dceru a žiju s Jidášem , jak mu v duchu říkám .... nedokážu se na muže dívat pozitivně .... zároveň vím , že nedokážu dceřiny studie zabezpečit sama - sama jsem začala studovat dálkově ekonomii , mám za sebou první semestr .... já , premiantka třídy , ta zodpovědná , co všechno přežije , ležím v noci s otevřenýma očima a nedokážu ani plakat ...... v duchu se uhoupávám nadějí , že až si děti vybudují své životy , začnu žít konečně ten svůj ..... bez mužů .... moc bych si přála dosáhnout obyčejné lidské harmonie , ale nedokážu to .... mnohokrát jsem přemýšlela o tom , že už nechci žít ......

Ale nevíš co krásného tě ještě čeká! Umřeme tak jak tak, tak proč to uspíšit, život je i tak krátký! Naschvál bych to vydržela a pak byla šťastná! Vydrž, vždyť už studuješ, uvidíš že budeš někdo! Už teď jsi někdo, vždyť jsi vychovala dvě děti a to rozhodně není málo. Počítám že je ti teprve 38 nebo 39, to nic není! Já mám sice manželství v pořádku, ale v 50 jsem začala dělat práci ve které se musím šíleně moc všechno učit a chci to dokázat. Ty máš zase výhodu mladšího věku a děti jsou už relativně velké, uvidíš že to půjde snáz, studuj, studuj, studuj a vydrž!

Souhlasim s Bety! Cely zivot mas jeste pred sebou! Ja byt Tebou bych ale zkusila jeste neco jineho, treba psychologa, ktery Te udrzi - do te doby nez budes schopna svuj zivot zmenit - nad vodou. A pokud zcela neodmitas alternativni metody, pak bych zkusila rodinne neboli systemicke konstelace. Myslim, ze by to bylo presne pro Tvou situaci velmi vhodne. Drzim palce!

vazne...

mas nejspis jen dve moznosti:
bud se budes hrabat v minulosti, litovat se a zivit v sobe zlobu a nenavist (VSICHNI muzi vazne nemuzou za to, ze sis ty svoje dva tak "blbe" vybrala) a nebo se na minulost vykasles, vezmes si z ni jen pouceni kam priste neslapat a naopak kam vyrazit a budes si proste tady a ted zit :) A to nejlepe jak umis, jsi mlada, stale se ucis, vsechno se da jeste napravit :) a to je prece super, ne?
Az se usmejes, urcite si toho tveho usmevu casem vsimne nejakej super borec :) A kdyz nevsimne, svet se nezbori, je na nem totiz i mnoho jinych zajimavych veci, no ne?
Casem zjistis, ze to, co se ted jevi jako nestesti a prohra, muze byt vlastne stesti a vyhra :) Priprava ne neco mnohem lepsiho, co by te bez tehle skoly asi ani nepotkalo......

No a můžeš se učit, pracovat, cestovat, jet na dovolenou, neboj bude se dařit lépe.

Nebudeš žít, AŽ se děti osamostatní, AŽ dostuduješ Ty i ony, AŽ si budeš moct dovolit od něho odejít, AŽ si našetříš...Žiješ teď. Pokud nemůžeš muže vystát, odejdi. Pokud chce dcera dostudovat, mohla by si najít k tomu brigádu. Pokud to ještě dokážeš vydržet vedle něj, zkus se tím nezaobírat a soustřeď se na ty zbytky pozitiv, které vám dvěma zbývají. Nevím, proč nespíš, ale tím si škodíš. Uvědom si, že jsi silná osobnost, která něco vydrží a kterou hned tak něco neporazí. Možná se dostaneš do stadia, kdy to prostě rozetneš bez ohledu na to, zda máte dostudováno. Do té doby si najdi každý den aspoň maličkost, ze které se budeš těšit. Ber to jako jednu ze životních zkoušek, kterou prostě zvládneš a nevzdáš. Všichni, co sem chodíme, máme nějaké problémy. Odhodláváme se k jejich řešení, přemýšlíme, diskutujeme. Moc jsi toho zatím nenapsala. Čím více toho objasníš, tím více reakcí a rad se Ti asi dostane.

vaznenevim: dovedu pochopit, že bilancuješ svůj život a ohlížíš se nazpět pouze přes černé brýle. Nemyslím si, že bys dopadla v životě zas až tak špatně - i přes dvě provalené nevěry tě manžel neopustil a zůstal s tebou, nikoliv s jednou z těch, která o něj bojovala tak urputně. I v dalším jsi nad svými "sokyněmi" vyhrála - už proto, že se v životě nesoustředíš na lov zadaných mužů, ale na sebevzdělání. Je dobré, že ses dala na studia - je to dobrá cesta k tomu, aby ses zaměřila na určitý cíl a přestala jsi myslet na svůj "zpackaný život" a dobré nakročení k tomu, aby se tvůj život určitým způsobem změnil.

Ahoj,
je pravda, že nikdo to tu nemá lehký.... To, že jsi se rozhodla studovat Ti určitě dá nový náboj, ale musíš to dělat kvůli sobě pro teď, a ne jak správně píše Kalupinka AŽ AŽ. A v Tvém věku se dá určitě začít nový život (já ho musím taky začít, ale jsem o 10let mladší). Jestli ho nemůžeš vystát musí být soužití s ním dost vysilující!!! A dcera je jestli jsem správně pochopila Vaše společná, takže i kdyby jsi byla bez něj tak by přeci na její studium přispíval....Navíc bych rozhodně zkusila toho psychologa!!!!  Nevím jestli jsi o tom s manželem mluvila, ale taky můžete zkusit manželskou poradnu....No a první krok jsi udělala - choď sem, pročti si i jiná témata, i něco odlehčenějšího - mě to moc pomohlo a pomáhá!!!! ;) Zjištíš, že s problémy nejsi sama, že nejsi sama kdo tápe, a navíc můžeš přečíst spoustu názorů!!!! Můžeš se vypsat - to mě konkrétně pomáhá moc!!!!
Moc Ti přeji, aby jsi té harmonie hlavně sama v sobě dosáhla!!!!!!!JDE TO!!!!!!!!!!!;)

Milá Vaznenevim, zkus se na svůj život podívat z druhé strany: Máš dvě zdravé děti, které Tě mají rádi. Jsi ještě mladá, čeká Tě nová budoucnost ( studuješ -  VYDRŽ -  čili čeká Tě určitě nová lepší práce, seznámení s novými lidmi.... A ten Tvůj Jidáš, i přes ta zakopnutí, není přece ten nejhorší na světě. Ono je teď zrovna takové divné, depresivní období, alespoň pro mě jsou leden a únor ty nejhorší měsíce. Naši předkové byli moudří - uměli se spolu bavit , měli masopusty, karnevaly, plesy, dnes sedíme většinou před bednou. Jdi se taky někam povyrazit, třeba se svými spolužáky apod.. nebo vytáhni někam Jidáše .... Moc Tě zdravím

Ahojky, moc děkuju za všechny názory ...... bylo mi nedávno 38 , to je k tomu prvnímu příspěvku .... souhlasím s tím , že návštěvy tohoto webu mi pomáhají ..... také je pravda , že manžel zůstal a milenka hodně bojovala , navštěvovala jsem s ním v té době manželskou poradnu , také psycholožku i s dcerou ..... na příspěvky bývalých manželů příliš nevěřím , prošla jsem si tím , že biologický otec mého syna vychytal situaci a platil jednou za půl roku 450 Kč , což není podle současného systému trestné .... u soudní tajemnice je takový spis , že se jim jistě nevejde do police ...... v hlavě mám větu ...... vem chlup na dlani , kde nic není ...... přesto všechno  se mi stává , že v noci nemůžu spát a přes všechno nebývám šťastná ...... pokud jsem v pohybu , tak je to lepší .... samozřejmě vím , že nemá smysl , co bylo , někdy to ale nedokážu ..... hodně mi pomáhá cvičení. Pořád na sobě pracuji , vím , že harmonii můžu nalézt jenom v sobě ....

Tak ti přeji aby se ti to dařilo! Je dobře že sem píšeš, aspoň si utřídíš myšlenky.

Dnes mám opravdu radost ..... dcera dostala vysvědčení a je na něm v kvartě na gymplu jenom jedna dvojka , syn pracuje a studuje dálkově ....... má , doufám , perspektivu zaměstnání u jednoho stavaře , který tady chce rozjet nějaké mechanizační středisko ..... říkám si někdy , že nebylo špatné - že jsem se jenom nezaměřila na sebe ....... takže jako na houpačce - v tuhle chvíli nahoře ..... najednou jsem ráda , že jsem řešila děti a ne vztahy ..... není to tak málo - zdravé a chytré děti , pravda ...... když byly malé , tak jsem jim říkala ..... ty jsi moje sluníčko ........ a občas vysvitne i teď ...... ještě jsem zvědavá na synátora - dálkově si dodělává maturitu - jinak je vyučený řemeslník ...... slečna chce koupit za odměnu čokoládu , takže to je také pozitivum .... není rozmazlená ...... v tuto chvíli jsem psychicky spokojená ...:)

:supr:

Taky přidávám :supr:  :supr:   a ještě k tomu  :hjarta:

to je ono !!!!!
Chce to slunce v duši.
Pročti si ,,DOBRÝ KONEC"  a články od Cilky.Nahodíš přiblble zamilovaný úsměv a bude líp.Aspoň na mně to zabírá.Teď už je to tam v kuse,ale jak jsme čekaly na další díly......zkus to je to lepší než čučet na strop,třeba tě to nakopne.:hjarta:

Vaznenevim - všetky máme horšie a lepšie dni alebo cleé obdobia, aj nezodlní optimisti... Ide o to, nenechať sa zošrotovať tými horšími a opakovať si: Bude líp... a ono bude, ver mi. Držím palce.

d2dagmar napsal(a):

Taky přidávám :supr:  :supr:   a ještě k tomu  :hjarta:

to je ono !!!!!
Chce to slunce v duši.
Pročti si ,,DOBRÝ KONEC"  a články od Cilky.Nahodíš přiblble zamilovaný úsměv a bude líp.Aspoň na mně to zabírá.Teď už je to tam v kuse,ale jak jsme čekaly na další díly......zkus to je to lepší než čučet na strop,třeba tě to nakopne.:hjarta:

Dobrý konec ??? To si fakt budu muset přečíst ..... jak jinak , Jidáš dostal mladou mistrovou a nebásnil doma o ničem jiném .... dle jeho soudu ne okatě , dle mého okatě , nic jsem neřekla , ale červík začal hlodat ...... ještě že jedu příští týden už do školy , nebudu na to myslet a jdu pracovat , krásný den všem ...:)

DOBRÝ KONEC nehledej v ledajaké knihovně,ale tady na Babinetu.Nevšimla jsem si,že jsi tady nová.Copak ,,naše" Cilka.....ta si taky prošla štreku života....ta už ví....
Tak papa a  :hjarta:

d2dagmar napsal(a):

DOBRÝ KONEC nehledej v ledajaké knihovně,ale tady na Babinetu.Nevšimla jsem si,že jsi tady nová.Copak ,,naše" Cilka.....ta si taky prošla štreku života....ta už ví....
Tak papa a  :hjarta:

Cilka ? Kde najdu příslušný příspěvek ??? Snad budu mít večer více času se tady pořádně probrat ...... a jsou tady také ženy , které napíšou , že jsou spokojené a mají úžasného manžela , který je podrží atd ...... jsou jenom nevědomé ??? Nebo mi něco v životě uniklo nebo jsem jenom paranoidní po těch nevěrách , které jakoby z mého pohledu spadly z nebe a já je nečekala .... nějak na spoustu věcí nemohu přijít ........ vždycky když kolegyně řekne  ..... můj Petr ...... tak sebou cuknu a nad hlavou mám bublinu s otazníkem ..... jak proboha ví , že je její ???? Jenom proto , že na něj má papír ??? ....:)

Opravdu mi přijde , že čím jsem starší , tak nějak víc nevím a původně jsem si myslela , že je to naopak ....... ještě před pěti lety bych tady přísahala , že mě se takové záležitosti netýkají a proč bych to dělala , třeba si hledala kamaráda ..... dneska už vím .... že nikdy neříkej nikdy ....... ve škole bývám na ubytovně sama ...... beru si s sebou spoustu knížek , ráda čtu , třeba hodinu se sprchuju a vychutnávám pohodu se sklenkou červeného a cítím se tak nějak avantgardně   , když si tak jedu naším autíčkem ......

Pro mě bylo těch předchozích pět let největším úspěchem , když jsem ráno otevřela oči a první myšlenka nebyla na moje problémy a na tu strašnou ženskou  ...... ta nevěra trvala asi rok a zhruba rok jsem to tušila , ale nemohla jsem tomu uvěřit ..... bylo to hrozné a cítila jsem se osaměle ...... jestli se k tomu tady dostanu , tak popíšu , jaké stavy jsem měla ..... mimochodem neodpustím si napsat , jak jsem reagovala na telefonát té první milenky ...... poté co mi oznámila , že má poměr s mým mužem , tak jsem se nadechla a odpověděla ...... vážená paní , dnes jste již pátá , která tvrdí , že miluje mého muže .... řešte si to laskavě s ním a ne se mnou ..... a pak jsem praštila sluchátkem ...... a nedlouho nato pevnou linku zrušila ....:)..... bylo mi tehdy 33 a zhroutil se mi svět , když jsem jela domů za mámou , tak mi řekla ...... holčičko , v každé správné rodině tohle ženská přikryje zástěrou , seber se a snaž se lépe vařit ......... chtělo se mi tenkrát opravdu řvát smíchy ........ a nebo se inspirovat v Maryše ......

Jediné co můžu konstatovat o svém životě je ..... že nebyl stereotypní ....... takže také plus ..... :)

Osobne cítím, že se blíží nějaký zlom, katarze, buďto odejdeš nebo potkáš nějakou životní lásku...jsi na křižovatce.Je moc důležité, že jsi to dokázala pojmenovat, protože už se s tím dá něco dělat. A věř mi, že pro manžela je to možná také utrpení.

Regina napsal(a):

Osobne cítím, že se blíží nějaký zlom, katarze, buďto odejdeš nebo potkáš nějakou životní lásku...jsi na křižovatce.Je moc důležité, že jsi to dokázala pojmenovat, protože už se s tím dá něco dělat. A věř mi, že pro manžela je to možná také utrpení.

Novou životní lásku ??? Myslím , že onen zlom nastal tím studiem - tedy - rozhodla jsem se po dvaceti letech , že už se nebudu řídit tím , co chce muž , ale co chci já ...... myšleno žádný muž , protože kde je mužům konec , kdežto já sama se sebou zůstanu ...... nevím , jestli jsem se vyjádřila jasně ...... jako stálou hodnotu nevidím vztah , ale sama sebe ...... respektive vzdělání , studium cizích jazyků nebo karate ......

Pravda je , že bych ráda poznala přítele , ale spíše jako kamaráda na popovídání , určitě ne člověka , který by si nárokoval můj čas a ještě víc mě stresoval .....

Rozhodně tomu nechci nijak pomáhat a mám pocit , že takoví muži už nejsou ....... :)..... a vůbec , myslím , že mám spoustu času ....:).... kupodivu si to myslím teď a před dvaceti léty každá chtěla být pod čepcem , aby náhodou nezůstala na ocet .....

No já teda úžasně plácám ........

Škoda jen , že není někde u školy ještě sauna ..... to bych tam opravdu zrelaxovala .......

vaznenevim napsal(a):

Novou životní lásku ??? Myslím , že onen zlom nastal tím studiem - tedy - rozhodla jsem se po dvaceti letech , že už se nebudu řídit tím , co chce muž , ale co chci já ...... myšleno žádný muž , protože kde je mužům konec , kdežto já sama se sebou zůstanu ...... nevím , jestli jsem se vyjádřila jasně ...... jako stálou hodnotu nevidím vztah , ale sama sebe ...... respektive vzdělání , studium cizích jazyků nebo karate ......

Tahle myšlenka, kterou jsi sem napsala je pěkná. Drž se jí a uvidíš, časem budeš sama se sebou spokojená a spokojené ženské si každý chlap všimne. Život není hon za chlapama. Dokážeš to, uvidíš :supr: Držím palečky, hoď co bylo za hlavu, opravdu na jediné na co se můžeš na 100% spolehnout jsi ty sama :)

:supr:  :supr:  :D  :D

vaznenevim: :supr: , i v zátěžových situacích jsi obstála na jedničku. Věřím, že Ti tehdy určitě nebylo do smíchu a Tvoje maminka tomu ještě nechtěně nasadila korunu :), ale co Tě nezabilo, to Tě evidentně posílilo.
Ještě k tomu telefonátu: moje maminka mi kdysi vyprávěla, jak měla za dob hluboké totality kolegu-právníka-dívkaře. Taky udržoval vztah s x-tou milenkou, která se rozhodla situaci nějak rozpohybovat a zavolala jeho manželce, jak se věci mají. Paní nenechala milenku ani přejít k meritu věci a suše jí oznámila: Vážená paní, vy jste tak hluboko pod mojí úrovní, že mi absolutně nestojí v rozhovoru s Vámi pokračovat - a položila sluchátko:)Mně osobně taky volala jedna kalupinka mého manžela - evidentně sťatá pod obraz :) a dožadovala se čísla na manželův mobil. Tak jsem z ní vytáhla číslo na její mobil s tím, že jí manžel po návratu domů zavolá:) Nezavolal, zato dámě přes internet přišla druhý den textovka, jakou si za rámeček rozhodně nedala:D

Vím , že zátěžové situace zvládám , myšleno - vždycky to nakonec ustojím , ale za jakou cenu .... zase v noci nespím , jako bych tušila , že se bude něco dít ... respektive Jidáš je nyní permanentně v práci .... podezřele permanentně ......:(....v noci jsem spala tak mizerně. Rozumově si všechno zdůvodním - tedy - v duchu - neblbni , nic se neděje .... řeš věci až přijdou , vše je OK ..... může být hůř ..... zatím je to pořád normální , ale když v noci lehnu , tak je to hotovo ..... uvařila jsem si kávu a koukám na BABINET , jestli tu také není nějaká  opuštěná dušička ... takový pocit úzkosti , snad to v sobě zase nějak přetluču ....

Napadlo mě, jestli bys na nějakou dobu třeba nespávala s dcerou, případně u kamarádky... Abys prostě alespoň usínala s pocitem, že nejseš sama..? Holka, podle toho všeho, co jsi tady napsala, mám pocit, že až to všechno ze sebe setřeseš, budeš zase šťastná a silná :supr:

Pokud jsi ještě nenašla tu Cilčinu diskuzi, tak je tady:
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=10165

Hele, buď ráda, že je v práci, aspoň hp nemáš na očích, vydrž to a soudtřeď se na sebe, studium a svou práci, jsi silná, když jsi to zvládala doteď, máš šikovné děti, to je velká deviza. Já měla Jidáše doma 7 let, děti byly často nemocné, čekala jsem ,až ten mladší vychodí 1.třídu a na odchod se dlouho po všech stránkách připravovala a Ty budeš podobného založení, že?

Irenka21 napsal(a):

Hele, buď ráda, že je v práci, aspoň hp nemáš na očích, vydrž to a soudtřeď se na sebe, studium a svou práci, jsi silná, když jsi to zvládala doteď, máš šikovné děti, to je velká deviza. Já měla Jidáše doma 7 let, děti byly často nemocné, čekala jsem ,až ten mladší vychodí 1.třídu a na odchod se dlouho po všech stránkách připravovala a Ty budeš podobného založení, že?

Spíš se to všechno vyvíjelo ..... nebo respektive i já jsem se vyvíjela ...... od naprostého zhroucení , přes manželskou poradnu , k pokusům o to - nebýt sama ....... až k současnému poznání - že jedině já sama můžu a musím být se sebou ....... dá se to tak říci , že se připravuji ..... jdu za svým snem - chtěla bych studovat čtyři roky a pak ještě pokračovat , jestli to půjde a pak se uvidí ..... respektive s oblibou vyslovuji větu ....

Jeden pán se měl zeptal , co budu dělat , jaké mám plány ...... a ze mě vypadlo .... ráda bych se jela podívat na medvědy na Aljašku .....

Mám kamarádku , co procestovala Ameriku ..... manžel emigroval v roce 1983 a ona tady zůstala sama s dcerou ...... on se po revoluci vrátil invalidní , nidky se nerozvedli ..... ale už spolu nežili ...... a jednou v létě jsem ji potkala a ptám se proč neodjela ???? ...... ale musela jsem cestu o týden odložit , umřel Karásek .......

A tak potažmo právě tahle věta vyjadřuje merito věci ..... tedy , že to co se nám v tuto chvíli zdá nepřekonatelné , za pár let bude prostě fuk ...

Ne nadarmo jsem ve znamení VAH a dala jsem si tento NICK ..... s Jidášem jsem mnohokrát hovořila o odchodu ..... on říká , že se mám rozvést , ale z bytu se nehne a já na tyhle šprýmy už nemám náladu ...... chvíli je to lepší , chvíli horší ......

Ale všechno až po té prasklé nevěře , předtím jsme se nikdy nehádali .... asi tak 10 let , ale je to tak dávno , že už si na tu dobu nevzpomínám ....:).

Mám teď víc kamarádek , předtím jsem žila v uzavřeném kruhu s ním a věřila mu každé slovo , teď jsem takovej rebel divokej ....... už nejsem ta holka , co všemu věří , ale daní je ten spánek ....

Kupodivu vesměs si rozumím se zajímavými ženskými , co mají něco za sebou , zrovna ne moc s těmi , které napíšou , že se po dvaceti letech mohou na manžela spolehnout ....... nějak mi něco uniklo nebo, jak jsem napsala předtím , jsme my ostatní pokřiveny ??? :D

Se spolužačkou , která zůstala svobodná jsem rozebírala problém , proč muži chtějí ???? závislé ženy a nemohly jsme se dopídit  k tomu , co taková závislost vůbec obnáší ...... snad jen , v tuto chvíli stojím nad propastí a pokud se spolehnu a zůstanu závislá na muži .... jediný rozdíl bude v tom , že budu ležet na dně té propasti ....

Ale třeba jsem ještě ovlivněna .... ono taky není se co divit , když jeden chlap mě nechá s dvouletým klukem v dluzích a druhý mi po deseti letech vykládá , že mě má rád , ale už mě nemiluje a že se neměl ženit ...... a že se musí najít ....... vrátil se , akorát , že v té době jsem už byla ztracena já a hledám dodnes ...... proto studuju a čekám , že na to přijdu a já na to přijdu .....

A možná jak jsem už napsala v úvodu - je to třeba normální ...... hledání a nejistota a v opačném případě zase problém - stereotyp ....

Můj děda kdysi tři roky ležel než zemřel ....... a když se nad ním sešli příbuzní , tak každý mluvil jeden přes druhého a nikdo jako by nemocného ani neviděl ..... byla jsem tehdy dost mladá a najednou cítím , že mě děda tahá za ruku a zašeptal mi ..... hlavně se mějte rádi .......

Byla to tehdy moje poslední návštěva u něj a nějak si na tuhle větu občas vzpomenu , věděl děda , co mě čeká ???? Nebo taky tápal ...

A tak sorry za tohle zmatené povídání a úvahy ...... NET všechno snese ....:D

Naopak, tvoje povídaní je veľmi zaujímavé - a je v ňom kus z teba. Možno ti tá skúsenosť pomohla a pomáha pochopiť niektoré zložitosti vzťahov a života všeobecne. Možno ťa dovedie niekam, kam by si sa v šťastnom, vyrovnanom vzťahu po boku tvojho muža nikdy nedostala... Držím ti palce, aby tá cesta, či už vonkajšia alebo do tvojho vnútra, už nebolela - ale prinášala skôr radostné zážitky.

vaznenevim napsal(a):

Kupodivu vesměs si rozumím se zajímavými ženskými , co mají něco za sebou , zrovna ne moc s těmi , které napíšou , že se po dvaceti letech mohou na manžela spolehnout .......

Tohle je hodně zvláštní věta, a možná je v ní i kus odpovědi pro tebe. Nic jiného ti ostatně jako naprosto nezajímavá ženská žijící ve stabilním vztahu ani říct nemůžu ;)

Judita napsal(a):

vaznenevim napsal(a):

Kupodivu vesměs si rozumím se zajímavými ženskými , co mají něco za sebou , zrovna ne moc s těmi , které napíšou , že se po dvaceti letech mohou na manžela spolehnout .......

Tohle je hodně zvláštní věta, a možná je v ní i kus odpovědi pro tebe. Nic jiného ti ostatně jako naprosto nezajímavá ženská žijící ve stabilním vztahu ani říct nemůžu ;)

Promiň , ráda bych znala odpověď .... jak dlouho žiješ ve stabilním vztahu ?? Jsi šťastná ??? Nikdy si nepochybovala ?? Cítíš , že nic nechceš změnit a máš pocit , že bys za muže dala ruku do ohně ?

Asi faktem je , že jsem nechtěla tuhle větu otočit ..... a vůbec proti nikomu nebyla zaměřena ....

Věříte ostatní ženy svým mužům bez výhrad ?? Já jsem kdysi takový život žila a byla jsem šťastná a zdálo se mi , že stačí abych dělala pro rodinu a muže všechno a tím nic nepokazila a když jsem byla nejvíc šťastná a myslela si , že je vše OK ..... tak to přišlo , jako blesk z čistého nebo ....

Jak to je .... nevědomost ? Nebo existují opravdu muži , kteří nikdy s nikým ..... nemůžu na to přijít ....

Nic se nestalo :D  Mmch, jsem taky Váha. S přítelem jsme 5 let a ruku do ohně můžu dát hlavně za sebe - opravdu spokojená jsem začala být ve chvíli, kdy jsem přijala a zpracovala fakt, že by mohl jednoho dne odejít. Nepochybuju o tom, že bych dokázala překonat bolest, kterou by mi to přineslo, a dokázala bych jít dál. Věřím bez výhrad, že všechno, co se děje, má nějaký smysl... Jak ti psala Selima, tahle cesta tě dovede někam, kam by ses jinak nedostala - a třeba to bude sakra zajímavý výlet :)

Bez důvěry se nedá žít, já jsem věřila vždy a někdy zklamal on a někdy já, kdo je bez viny, ať hodí kamenem, ale jsou vypjaté životní situace, kdy člověk potřebuje podporu, oporu a zrada v takové chvíli se neodpouští, také pokud naslibuje, že to už nebude dělat a k těm slibům ho nikdo nenutil a potom to stejně poruší, to se také neodpouští, do každého vážného vztahu jdu s důvěrou, nejdéle věřím současnému muži, už 7,5 roku a nemám zatím důvod v tom nepokračovat, je to muž, který , když se s Vámi baví nebo jste spolu, stačí i SMS, máte pocit, že jste jediná na světě, třeba časem přijde šok, ale zatím jsme jak spojité nádoby a já si docela lebedím, moji nevěru mi dokázal odpustit velkoryse a nikdy už dál o tom nemluvil a nikdy to nepoužil ve svůj prospěch při řešení sporů, prostě mne ještě nijak moc nezklamal,doufám v jasnou budoucnost.

Judita napsal(a):

Nic se nestalo :D  Mmch, jsem taky Váha. S přítelem jsme 5 let a ruku do ohně můžu dát hlavně za sebe - opravdu spokojená jsem začala být ve chvíli, kdy jsem přijala a zpracovala fakt, že by mohl jednoho dne odejít. Nepochybuju o tom, že bych dokázala překonat bolest, kterou by mi to přineslo, a dokázala bych jít dál. Věřím bez výhrad, že všechno, co se děje, má nějaký smysl... Jak ti psala Selima, tahle cesta tě dovede někam, kam by ses jinak nedostala - a třeba to bude sakra zajímavý výlet :)

A lze se psychicky připravit na to , že druhý může odejít ??? Myslela jsem si po prvním kolapsu , že mě už nic neporazí a porazilo mě to zas .... v tuto chvíli mě napadá , že každého prověří jenom činy , ale to , jak se zachováme zjistíme až při .....

Souhlasím , že všechno má svůj smysl , a že všechno zlé je k něčemu dobré .... naneštěstí jsem zde našla zaregistrovanou i svou dceru , doufám , že nepřijde na mě .... znám její milounkou přezdívku ..... :lol:

Ona mou ne a nepřispívala , takže mám naději ......

Bez důvěry se nedá žít, já jsem věřila vždy a někdy zklamal on a někdy já, kdo je bez viny, ať hodí kamenem, ale jsou vypjaté životní situace, kdy člověk potřebuje podporu, oporu a zrada v takové chvíli se neodpouští, také pokud naslibuje, že to už nebude dělat a k těm slibům ho nikdo nenutil a potom to stejně poruší

Přesně tato slova se hodí na biologického otce mého syna , byl to excelentní podvodník ..... když jsem ho nejvíc potřebovala , tak nebyl ..... sliboval a pak vše porušoval , nechal mě ve štychu v dluzích a byl to zlomový rok po revoluci .... tehdy jsem se zhroutila .... ne psychicky , ale fyzicky .... totálním vyčerpáním .... živila jsem sebe , syna a platila dluhy ..... proto jsem si vážila pak svého muže , spíše jsem pochybovala o sobě , ale nikdy ne o něm .....

Takže pro mě to byl opravdu šok ....

Zajímavé a jak se tvůj muž dozvěděl o nevěře ? Řekla si mu to sama ? V tom případě je opravdu silnou osobností , když to nikdy nepoužil ..... jediná na světě , přesně po tomhle touží asi každá žena ..... jediná na světě .....:|

Judita napsal(a):

vaznenevim napsal(a):

Kupodivu vesměs si rozumím se zajímavými ženskými , co mají něco za sebou , zrovna ne moc s těmi , které napíšou , že se po dvaceti letech mohou na manžela spolehnout .......

Tohle je hodně zvláštní věta, a možná je v ní i kus odpovědi pro tebe. Nic jiného ti ostatně jako naprosto nezajímavá ženská žijící ve stabilním vztahu ani říct nemůžu ;)

vaznenevim: No přijde mi to tak, že ženy, které si už prožily své ti mají co sdělit, mají tu zkušenost a jiný náhled na život. Proto je vyhledáváš, rozumíš si nimi. Možná hledáš podvědomě i radu, nebo postup pro sebe. Ženy, které tohle nezažily, nedokážou se na věc podívat "jinýma" očima a budou tvrdit, že jsou nejspíš šťastné a tebe budou max. litovat a ta míra pochopení u nich nebude tak vysoká. Toť můj názor, třeba se mýlím :)

A taky jsou ženy, kterým život do cesty nevěru nepostaví, protože tuhle lekci nepotřebují ani si ji nepřivolaly...

Judita napsal(a):

A taky jsou ženy, kterým život do cesty nevěru nepostaví, protože tuhle lekci nepotřebují ani si ji nepřivolaly...

Myslím si , že takovou lekci nepotřebuje žádná žena , myšleno taková , která sama je věrnou a tvoří zázemí ..... naopak si myslím , že přesně takovou lekci by potřeboval můj muž , aby pochopil , jak to chutná ......:dumbom:

Přála bych mu zažít takové dva roky , které jsem prožila já ...... třeba se také jednou bláznivě zamiluju a budu mít dospělé děti a žádný důvod , proč zůstat s mužem  , který mi ubližoval , nač ??? ....... Nač čekat na to , až bude stár a už ho nebude bavit běhat za sukněma .... třeba budu v té době již za horama .......:D

Možno by si sa čudovala, že práve tie verné to neraz potrebujú, trebárs aby pochopili skutočný význam vernosti a nevery v živote - alebo to, že človek musí byť najprv verný sám sebe, prípadne niečomu vyššiemu, a telesná vernosť je až druhoradá... A neverníkom by nepomohlo, keby si to precítili sami, lebo mnohí sú zrejme presvedčení, že na nich platia iné zákonitosti a merítka ako na všetkých ostatných... A pochybujem, že by boli ochotní len tak mirnix-dirnix zmeniť názor.

Selima napsal(a):

Možno by si sa čudovala, že práve tie verné to neraz potrebujú, trebárs aby pochopili skutočný význam vernosti a nevery v živote - alebo to, že človek musí byť najprv verný sám sebe, prípadne niečomu vyššiemu, a telesná vernosť je až druhoradá... A neverníkom by nepomohlo, keby si to precítili sami, lebo mnohí sú zrejme presvedčení, že na nich platia iné zákonitosti a merítka ako na všetkých ostatných... A pochybujem, že by boli ochotní len tak mirnix-dirnix zmeniť názor.

Máš na mysli , že člověk vlastně touto zkušeností získá a je tím pádem bohatší ? Takto je to myšleno ???

vaznenevim napsal(a):

Selima napsal(a):

Možno by si sa čudovala, že práve tie verné to neraz potrebujú, trebárs aby pochopili skutočný význam vernosti a nevery v živote - alebo to, že človek musí byť najprv verný sám sebe, prípadne niečomu vyššiemu, a telesná vernosť je až druhoradá... A neverníkom by nepomohlo, keby si to precítili sami, lebo mnohí sú zrejme presvedčení, že na nich platia iné zákonitosti a merítka ako na všetkých ostatných... A pochybujem, že by boli ochotní len tak mirnix-dirnix zmeniť názor.

Máš na mysli , že člověk vlastně touto zkušeností získá a je tím pádem bohatší ? Takto je to myšleno ???

Nedá mi tenhle dotaz nereagovat. Za sebe můžu říci, byla jsem ta opuštěná, nicméně se teď po pár měsících opravdu cítím být bohatší. Myslím tou zkušeností a vším tím přemýšlením okolo, změnilo to hodně moje myšlení a hodnotím to tak, že k lepšímu. Normálně bych před těmi pár měsíci neřekla, že bych tohle někdy o sobě řekla :) Předtím jsem hlavně řešila tu bolístku, ale jsem teď opravdu už jinde.

Áno, myslím si, že všetky skúsenosti - aj tie "negatívne"; v úvodzovkách, lebo niekedy je ťažké určiť, čo je negatívne a čo pozitívne, hlavne v danom okamihu - nás niekam posunú, môžeme sa vďaka nim naučiť trebárs chápať tienisté stránky svoje aj cudzích ľudí, môžeme si trénovať súcit, pochopenie a porozumenie... Preto majú adolescenti také radikálne názory a čiernobiele videnie, a preto sú ľudia v strednom veku náchylnejší na kompromisy: všeličím si už prešli a vedia, že ideál je jedna vec a realita druhá; že plány sú krásne, ale treba rátať aj s tým, že nie vždy vyjdú, apod. A skúsenosti pomáhajú - aspoň mne - nachádzať na všetkom niečo pozitívne alebo užitočné, aj keď to v prvej chvíli nie vždy zvládame vnímať...

vaznenevím-jsi má vrstevnice je mi tolik let co tobě.jak jsem četla tvůj příspěvek úplně je fakt pravdivý i já se v něm poznávám ,jak jsme se vdávaly brzy a každá většinou musela ,nějaká antikoncepce  co mají holky už od 13 neměly ani ve 20 ...ale byla to taková doba....ty pěkné se vdaly a ty škaredé šly na výšku.....to o čem jsi psala fakt sedí....to stejné to bylo u mě....taky jsem si myslela ,že ten můj je jedinný na světě a spíš pochybovala o sobě než o něm ,že je pán dokonalý.... věřila...a ani mě nikdy nenapadlo ,jak to dělají jiné ženy sem tam drahouškovi překontrolovat kapsy ...mobil...atd... nikdy bych to nedělala a nedělám ...až mi jednou zavolal manžel té jisté jestli vím  ,že můj muž se stýká s jeho ženou..... nikdy neříkej ten můj je jiný....jsou všichni stejní a někteří ještě horší... taky jsem vystřizlivěla....a překopala úplně hodnoty ...

Selimka, to si napisala krasne a velmi pravdivo. :-) skoda len, ze si to clovek vsetko musi odzit sam, neda sa to sprostredkovat....:/

Zajímavé a jak se tvůj muž dozvěděl o nevěře ? Řekla si mu to sama ? V tom případě je opravdu silnou osobností , když to nikdy nepoužil ..... jediná na světě , přesně po tomhle touží asi každá žena ..... jediná na světě .....

Řekla jsem mu to po týdnu nevěry a rozešli jsme se, po pár měsících ten vztah vyšuměl a vrátili jsme se k sobě / 6 /, on za mnou celou dobu, co jsme byli rozejítí občas jezdil jen na pokec a každý večer volal, jestli něco nepotřebuji, byl jako jistota pro všechny problémy v pozadí, nenadával a nevyčítal, bavil se o práci, počasí, vzal mne třeba na večeři a vysadil doma a odjel, myslím, že ukázal mně, jak nesobecká je jeho láska a jak trvalá, proti prvnímu muži úplný opak.

Irenka21 napsal(a):

Zajímavé a jak se tvůj muž dozvěděl o nevěře ? Řekla si mu to sama ? V tom případě je opravdu silnou osobností , když to nikdy nepoužil ..... jediná na světě , přesně po tomhle touží asi každá žena ..... jediná na světě .....

Řekla jsem mu to po týdnu nevěry a rozešli jsme se, po pár měsících ten vztah vyšuměl a vrátili jsme se k sobě / 6 /, on za mnou celou dobu, co jsme byli rozejítí občas jezdil jen na pokec a každý večer volal, jestli něco nepotřebuji, byl jako jistota pro všechny problémy v pozadí, nenadával a nevyčítal, bavil se o práci, počasí, vzal mne třeba na večeři a vysadil doma a odjel, myslím, že ukázal mně, jak nesobecká je jeho láska a jak trvalá, proti prvnímu muži úplný opak.

Máte nyní čistý stůl .... ne tak u mě .... :D

Selima napsal(a):

Áno, myslím si, že všetky skúsenosti - aj tie "negatívne"; v úvodzovkách, lebo niekedy je ťažké určiť, čo je negatívne a čo pozitívne, hlavne v danom okamihu - nás niekam posunú, môžeme sa vďaka nim naučiť trebárs chápať tienisté stránky svoje aj cudzích ľudí, môžeme si trénovať súcit, pochopenie a porozumenie... Preto majú adolescenti také radikálne názory a čiernobiele videnie, a preto sú ľudia v strednom veku náchylnejší na kompromisy: všeličím si už prešli a vedia, že ideál je jedna vec a realita druhá; že plány sú krásne, ale treba rátať aj s tým, že nie vždy vyjdú, apod. A skúsenosti pomáhajú - aspoň mne - nachádzať na všetkom niečo pozitívne alebo užitočné, aj keď to v prvej chvíli nie vždy zvládame vnímať...

Jak se zpívá v jedné básni od Kabátů .... pravda je jiná , je jak černobílý dalmatin .... promiňte dámy mé příspěvky nejsou v tuto chvíli přínosné , jsem jenom strašně unavená a tak ...... hezký den , všem ...:)