Miss — 21. 1. 2007 11:38

Ahojte, konečne sa dostávam k slohovke :dumbom:

Dňa 11. 1. 2007 som nastúpila do nemocnice po 9 dňovom prenášaní :dumbom: bola som už z tehotenstva strašne unavená a chodila som do pôrodnice už 2 týždne ako na klavír, kde mi pichali estrogenové injekcie na prípravu pôrodných ciest keďže stále sa nič nejavilo, že by malo dojst v najbližsej dobe k porodu, no nepomahalo nic, stale som bola otvorena tak na pol prsta až prst, bez kontrakcii ci akehokolvek tvrdnutia brucha, rano hned po prijati ma nejaký "milý" doktor zbavil rucne hlienovej zatky, videla som vsetky hviezdy, potom ma odniesli vedla porodnej sály do miestnosti s názvom I. doba porodna, tam ma napojili na 6 hodinovu infuziu oxytocínu, ktorý mi mal porod vyvolat, stale ma monitorovali, ci nezaznamenaju nejake kontrakcie, žial ani ked dokvapkala posledná kvapka 500 ml oxytocinu nedialo sa nic, o 17nastej ked už som si ani necitila ruku sa rozhodli, že ma napoja na dalsiu flasu oxytocinu o 23tej ked už som bola napoly mrtva, ma odpojili s tým, že ani tak sa nalez nepomohol a maternica absolutne na oxytocin nreaguje, pritom vedla mna už vzdychala v kontrakciach baba co sa jej oxytocin nedostal ani z polovice do tela, stracala som totálne nadej, že by som mohla vobec niekedy porodit, bola som priserne unavena, vedla baba porodila a ja som poprosila ci by ma nemohli preložit na izbu, lebo aj tak sa nic nedeje a ja som priserne unavena, tak ma pustili na izbu, na druhý den v piatok bola velka vizita s tým, že ma prezrel primár a vyriekol tu osudovu vetu, v ktorej som ani netušila kolko bolesti sa este bude skrývat, zavedieme prostalgínovu tabletku do pošvy, mali to ako poslednu nadej, že sa otvorim, no den predtým mi Dr. vravela, že prostalgin sa zavadzat nesmie pokial žena nie je otvorena aspon na 3 prsty, lebo potom je to iba sadisticke mučenie u mna to vsak primár zpraktizoval, ja som si myslela, že ani to u mna nezaberie no bola to "zazracna tabletka bolesti" ako som neskor zistila, o 15nastej mi zaviedla Dr. prostalgin 3 hodiny som mala len ležat aby sa dobre vstrebal do krcka maternice medzitým som si zdriemla, vstala som o 18nastej a necitila som vobec nic, este prisiel za mnou na navstevz muž kecali sme vsetko bolo v pohode, ked odisiel zacala som okolo 20tej pocitovat bolesti ako pred menstruaciou, okolo 21tej sa bolesti tak zosilnili, že som zacala plakat, isla som na monitor kde zaznamenali kontrakcie už v pravidelnejsich intervaloch, zavolali Dr. ta ma bolestivo vysetrila na koze pricom mi odtiekla plodova voda, kazali mi zobrat si hygienicke potreby a presunut sa z oddelenia sestonedelia ku sále, to co potom nasledovalo možem pomenovat iba jediným slovom horor prveho stupna, po 21tej a po odtoku plodovej vody mi zacali priserne kontrakcie, ktoré som ani nestačila predýchavat, pretože nemali medzi sebou skoro žiadny interval a to som poucena z "mudrych knih" o 15, 20,10 a napokon 5 minutových kontrakciach, no u mna vsetko zacalo prebiehat uplne inak neučebnicovo a ja som upadala do strasnej uzkosti, mala som kontrakcie po 20 max. 30 sekundach a boli to teda poriadne stahy, tým, že som nebola vobec otvorena, tie bolesti boli priserne, umelo vyvolaný porod je bolestivejsi vedela som to, ale netusila som, že to bude až v takej intenzite, medzitým do mna stale niekto sprtal a snažil sa mi krcek nasilu roztahovat, zacala som už aj kricat, lebo bolest bola nevydržatelna a stale ked si do mna prisiel niekto "zavrtat" kricala som len nech pocka na tu vlnu bolesti kým odozneje, najhorsie na tom vsetkom bolo to, že som akurat "chytla" najhorsi personal sestriciek aký som mohla :mad: ked som sa skrucala v "prostalginovej" bolesti kricali na mna nech sa ukludnim že vsetko sa da ked sa chce a potom sestricka povedala najvacsiu sprostost aku som kedy v živote pocula, co nespite? vsak si pospite? a ja jej vravim, že ci si robi srandu ked už som sa od bolesti zvijala pri železnej tyči na posteli a nevladala som už ani slzu vyronit, ona si luštila križovky a len krutila nado mnou hlavou, že preco tak vystrajam a že vsetko sa da aj pospat si, nechapal som jej reakciu, stale na mna len zazerala a nijako ma nepovzbudzovala dokonca mi zahlasila ked si tak pohodlne sedela v kresle, že možno z porodu nebude nic, že možno sa aj tak neotvorim :mad: toto vyhlasenie ma skoro zabilo, trpela som v ukrutných bolestiach kricala a pri prezreti stale skonstatovali, že nalez sa vraj nepohol, sledovala som v bolestiach hodiny na stene, odbijala polnoc a ja som bola plna zufalstva, rozmyslala som len nad tým ci to prežijem, nevedela som si nijako pomoct, zavolali ma na klystir, vycistila som sa a isla som do sprchy horuca voda trocha pomahala ale aj tak som sa musela držat steny a kricala som v bolestiach, na sále som pocula vykriky baby, ktorá rodila predo mnou, bola noc vsade ticho a ja som nevedela co zo sebou, v miestnosti som bola len s po*n sestrickou, ktora niekedy uplne zmizla vedla na sálu, snažila som sa tie bolesti rozchodit, ale kedže som už par noci vobec nespala zacala som stracat silu, akurat prisla sestricka a navrieskala na mna nech nechodim po chodbe, že to nemožem, tak som sa v bolestiach presunula ku zachodu tak som plakala, chcela som zavolat mužovi, no vrieskali na mna že mobil musim mat vypnutý a že naco ho mam sem volat ked porod nastane niekedy nad ranom, zufalstvo sa u mna stupnalo niekedy okolo 2hej hodiny, ked už sa nalez znacne pohol a ja som citila tlaky na konecnik ked som sla na wc som kricala na sestricku, že už mam tlaky na konecnik a malý už asi pojde, viete co urobila? prevratila očami a zabuchla mi dvere pred nosom a odisla, sama som ostala s prisernými tlakmi, myslela som, že malý zo mna vypadne, ked som sa doplazila do miestnosti druhá sestricka spala na nemocnicnej posteli nechapala som!!! doktorka nikde, bola som na vsetko sama, ked som už doslova kricala prisernou bolestou a žiadala o epidural len mi povedali, že to trebalo mat dohodnute a nech sa ukludnim, lebo aj tak nic nedostanem, lebo dneska v pordnici nikto nie je, este na mna zacala zjapat sestricka ako možem tak negativne mysliet!!!??? a že nebudem mat siulu k porodu a ci chcem aby sa mi dieta zadusilo, tak s tým ma uplne odstavila, beznadej bola stale vacsia, psychicka podpora zo strany personalu žiadna, tlaky na konecnik stale vacsie, až konecne ma druha sestricka vysetrila a skonstatovala, že sa to pohlo, este chvilu som vrieskala a ked hodiny ukazovali 3 povedala mi, že ak chcem možem zavolat mužovi, predtým nezabudla podotknut, že naco sa ma chudak trepat teraz v noci za mnou, co som uplne nechapala ako može nieco take vobec vyslovit, muž pri porode chcel byt a bol pripravený prist kedykolvek hoci spat aj na lavicke, tak som mu zavolala, prezliekol sa do sterilneho nemocnicneho oblecenia a poviem Vám hoci som mala tie najukrutnejsie bolesti bol pre mna velkou podporou ked som od bolesti už opierala a buchala hlavu do okna hladil ma a stále opakoval moja vydrž!, potom som mala vyliez na porodne kreslo kde som si mala zdvihnut jednu noho, opierala som sa pri velkých vlnach kontrakcie o mužovu ruku a kricala, že to už nevydržím, zavolali Dr. že rodím, prezrela ma a preložili mi obe nohy na obruce a zaviazali, kazali zatvorit oci a pri najvacsej bolesti tlacit, zatlacila som, pocitila somobrovský tlak v hlave a zakricala z plneho hrdla, sestricka na mna kricala, že bez zvuku, no nedalo sa, kricali na mna kedy nadych kedy tlacit, zadržat dych snažila som sa robit vsetko tak ako mi vraveli, už som pomaly ani nevnimala citila osm nieco akokeby derealizaciu akokeby som sa zhrazu ocitla v inom svete a cakala co sa bude diat že bud praskenm na tisic malických ciastociek, umriem, alebo posledná možnost, že to predsa len prežijem :godlike: povzbudilo ma až zahlásenie Dr. že vidím, že vlásky ma po tatkovi, pomyslela som si, jéminecku preda sa mi podarilo vytlôacit hlavicku! to je už len krocik k narodeniu! este asi 3 krat som zatlacila a pocítila nenormálnu ulavu, zrazu som mohla dýchat, bolest ustala, nastalo ticho videla som na rukach doktorky nasho Samuela, videla som vajicka takže sa mi potvrdilo, že je to chlapcek, za par sekund zaplakal, hned ho odniesli prec okupali a doniesli naspat ukazali mi ho bol to strasne zvlastny pocit ja mám dieta! dookola som len opakovala jednu vetu Moj Samuel, moj Samuel! po chvili som si uvedomila, že musim este pordit placentu, sestricka mi zacala tlacit na hornu cast brucha a Dr. tahala pupocnu snuru, porodenie placenty už nebolo bolestivé, vyklzla rýchlo, ceresnickou na torte bolo šitie tam som sa nakricala tiež, muesli ma 4x narezat, lebo malý bol velký, bola som roztrhana zvnutra az z vonku až ku stehu, sitie velmi bolelo, trvalo vyse polhodiny, velmi som zacala krvacat a neslo to zastavit, Dr. sa ma opýtala ci som pocas tehotenstva nemala nejaký zapal, lebo mam velmi slabu sliznicu, nevedela ma zasit, bola som napchata zrkadlami, železami a tamponmi citila som ako sa zo mna valí krv, po nejakých 40 minutach ma ako tak dala do kopy a povedala nech mi donesu infuziu, lebo som stratila vela krvi, zaklonila som hlavu a pozrela na muža ma l oci zavrete a bolo mu ocividne zle, pocula som ako Dr. povedala pripravte infuziu aj pre pána, nakoniec mu kazala si čupnut, lebo že musia ratovat v pripade potreby mna a nie aj jeho :lol: manžík si klakol vstal a bolo lepsie, prisla na nho totalna slabost. Potom mi prisli povedat miery malého, Samko sa narodil 13.1. 2007 o 3:40 mal 3 770g a 52 cm, appagar skore 10 a rval najviac zo vsetkých :D silný, zdravý chlapcek! citila som ulavu, stastie a zvlastny pocit, že som toto vsetko prežila. Este mi stekala infuzia žilou a už som smskovala zrazu bolo vsetko prec, hoci ubolena, emociami znicena, ale vysledok mi vlial novu energiu do tela a tak sme s manžíkom hned oznamovali rodine Samkov prichod na svet, este zo stola som volala mame, manžel rodicom, bol to krasny pocit. Este 2 hodiny ma nechali ležat na chrbte s infuziou v ruke kricala som, že ma priserne bolia križe ci sa možem otocit nabehla ta príserna sestra a povedala, že nie, pritom ked som sa po porode pýtala baby co ležala so mnou na izbe mi povedala, že jej dovolili ležat na boku aj nohu si mohla vyložit, vyslovene som tej sestricke nesadla, ale nevadi, ako sa vravi co cloveka nezabije to ho posilní. Teraz som už doma, mám tuto traumu :dumbom: za sebou a pri sebe nadherne zdrave moje dietatko. Jedno vsak viem, že v buducnosti už bez epiduralky rodit nebudem!

Tereza82 — 21. 1. 2007 11:59

Teda, to je slohovka!!! Jdu na to :D

Miss — 21. 1. 2007 12:00

terezka- snad u toho nezaspis :godlike:

Haňule — 21. 1. 2007 12:02

No Miss, predevsim jeste jednou moc gratuluju, ale musela sis holka teda vytrpet sve, doufam, ze se Samuelkem v naruci brzo na takovy traumaticky zazitek zapomenes. Ikdyz jsem doufala, ze tak odstrasujici personal v porodnici uz neni, prijde mi to, jak kdybys licila porod za socialismu. Hlavne vam preju at jste oba zdravi a uz se vam dari jen dobre.

Miss — 21. 1. 2007 12:08

hanule- takisto ma to zaskocilo ako sa možu takto spravat, ked som tam ležala na oxytocine jedna baba prave rodila mala znameho primara a este aj epuduralistu si mala vidiet ako okolo nej chodili bol okolo nej kružok prihovarali sa jej a vždy sa jej pýtali ako sa citi, ci ju nieco neboli oslovovali ju titulom...to mas tak ked nedas peniaze zametaju s tebou ako s handrou, citila som sa ako posledna z ulice ;(

AndreaP. — 21. 1. 2007 12:19

Jejda, mě jímá hrůza, no to je strašné, to bych asi nepřežila :( Máš můj velký obdiv, že jsi to zvládla, moc gratuluji k chlapečkovi a přeji hlavně hodně zdravíčka a úsměv na tváři, a ty ať hlavně brzy zapomeneš na ten horor, co jsi prožila.

Tereza82 — 21. 1. 2007 12:19

Teda, Miss, klobouk dolů před Tvou slohovkou apřed vším, co sis užila... Personál fakt dělá strašně moc, kdyby tam byly příjemné sestry a doktoři, jistě by Tvé pocity nebyly tak negativní, tohle je opravdu síla... Fakt nechápu, že někdo takový může dělat sestru...
Ale Ty už to máš všechno za sebou a krásné zdravé miminko to všechno milionkrát předčí ;)

Jannis — 21. 1. 2007 12:22

Veliká gratulace a obdiv tobě ale i Samuelkovi. Přejeme ať už je jen lépe...
Můžu se zeptat,v které porodnici jsi rodila? Tam by mě totiž 100% neuviděli. Díky.

Simka — 21. 1. 2007 12:57

Miss, jsi statečná mamka, až mě z toho mrazí, ta beznaděj, že ti tam nikdo nepomohl, takové setry by neměly přivádět děťátka na svět. Gratuluju a všem 3 hodně zdraví a  lásky.

Pinky — 21. 1. 2007 13:00

Misss...tak na tohle jsem se těšila, co tě znám :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:
Kráásně napsané...věděla jsem, že nezklameš !! Ty to máš prostě ten sloh v krvi a ta slovenština...no nádhera :supr::supr: zase bulím jako želva..... :grater:
Ale užila sis chuďátko :( Není ti co závidět !!!! Vlastně je :supr: ...ten drobek, kterýho vidím u metříku....je NÁDHERNEJ :):)
Teď už bude jen dobře !!!! :hjarta::hjarta::hjarta: Opatruj se a hlavně hodně síly na soužití s tchýní :D:D

Ještě k tomu ležení po porodu....mně taky nedovolili dvě hodiny po porodu ležet jinak než
na zádech :rolleyes:  a ostatním ano.....taky jsem hodně krvácela a to se pak prý musí ležet na zádech !! Mám v živé paměti to utrpení, po porodu kdy tě bolí každičký nerv, vystřeluje ti hrozná bolest do zad a sestřičky jen chodí, mačkají ti břicho a hulákají...ležte, nezvedejte ruce :dumbom::dumbom::dumbom:

Svedka — 21. 1. 2007 13:14

:hjarta::hjarta::hjarta: Miss moc krásně jsi popsala tu hrůzu ... z tvé slohovky je opravdu znát, že vše špatné přebolí a ten poklad na konci to zlé vynahradí :supr: Jsi velmi statečná žena :godlike:

Heli — 21. 1. 2007 13:20

Moc gratuluju k narození malýho Samuelka a přeju hodně zdraví a rodinného štěstí.
Jinak mám dva porody za sebou a taky jsme musela dvě hodiny ležet na zádech, při obou dvou, byla to síla, ale všechno přebolí.

Nemi — 21. 1. 2007 13:47

Tak to je opravdu síla...musím se přiznat,že mi to vehnalo slzy do očí a nedivím se některým maminkám,že o porodu v nemocnici nechtějí ani slyšet.

BLUE — 21. 1. 2007 14:17

Kristepane, tohle když čtu tak mě úplně  vaří krev! To je neuvěřitelný co si k Tobě dovolí. Jsou tam snad do háje od toho aby pomáhali  a né aby lidi stresovali a buzerovali :-(  Jsi statečá, žes to všechno zvládla! Přeju Vám oběma hodně štěstí a zdraví ;)
Já jsem teď ráda, že manžel prohlásil, že mě tam samotnou nenechá ani minutu, protože už jsme dávno zjistili, že když je vedle mě, tak si na mě nidko nedovolí ani z poloviny tak jako když jsem sama. On má skoro dva metry, holou hlavu a přesto že by neublížil kuřeti, tak vypadá jako ranař. A je fakt, že když jsme ležela v nemocnici po druhým potratu, tak tam byla taky protivná nepříjemná sestra, ale jak se objevil manža tak kolem mě najednou rotovala jako fretka a samej úsměv a ochota. Ono na někoho kdo je v bolestech a zoufalej se snadno vyskakuje :-(

spunt — 21. 1. 2007 14:26

Ahoj Miss, vím čím jsi si prošla, mě naštěstí pomohl nějaký gel a dva čípky, oxytocin mi dávali až na sále, ale kontrakce mi začaly v 8.30 ráno ( jak píšeš hned v krátkých intervalech a velmi silné) a Lenka se narodila po šesté večer.
Epidurál píchnou až když jsi částečně otevřená a tobě ho zjevně nechtěli dát, protože také trošku zpomaluje otevírání porodních cest. Mě ho píchli až ve 3 odpoledne a byla to úleva, ale těch 6,5 hodiny jsem si užila fest a pak ještě když epidurál přestal účinkovat. Pak mi ho připíchli, ale najednou se muselo rodit rychle a já téměř necítila kontrakce a musela tlačit, takže má i svou nevýhodu.
Šili mě skoro hodinu ( 3 vnitřní ruptury a nástřih) a už o ničem nevím. Těš se , brzy se to zahojí.
Za pár dnů už na to budeš vzpomínat s nadhledem a za pár týdnů si tu bolest už ani nepředstavíš.
Je mi líto že jsi narazila na tak strašný personál, mě pomáhala žákyňka a snažila se mi křížové bolesti rozmasírovat. A ono to okolí udělá strašně moc, kdyby si mě nevšímali jako Tebe asi bych taky pěkně křičela.
Ale určitě mi dáš za pravdu, že za to všechno Samuel stál :)

x256987 — 21. 1. 2007 14:27

Právě proto se doporučuje přítomnost partnera, kvůli chování personálu... Já bych snad zvažovala nějakou stížnost vedení nemocnice, nebo napsala článek do místních novin... Třeba by se toho někdo chytil.

Leidea — 21. 1. 2007 14:30

Nejdřív moc moc gratuluji k chlapečkovi a před tebou klobouk dolů, jak jsi to vše statečně zvládla. Já tam na to být sama a ještě s takovou sestřičkou, tak se asi zhroutím...
ještě jednou gratuluji!!!

Petricka80 — 21. 1. 2007 14:45

MIss ..zlatíčko .... řvu tady jako želva a vím přesně,co jsi prožívala... já taky dostala prostaglandyn.tablety při nálezu,kdy jsem byla otevřená na půl prstu..... nakonec do mě narvali 3 tablety a jak říkáš..člověk leze po zdi. !!!!!!

Vytrpěla sis....a jsi strašně strašně statečná !!!!!!!!!!! Já měla taky z porodu dost velké trauma...... ještě týden jsem si vzpomněla a celá jsem se rozklepala....a rozbrečela..strachem... !! ale najednou to přešlo... vzpomínky se otupily...ale trvalo to !!!! každopádně...vím..že do 2.půjdu !

´Moc Ti blahopřeji.. !!! a bobku.... už raději neříkej,že se mi budeš podobat.. mám pocit,.že to máme fakt všechno docela podobné :o !!!!! 

A Samko je nádherný chlapeček !!!!  Krásný stejně jako maminka :) !! Tak přeji hodně štěstí a zdraví a pevné nervy s tchýní !!!

Tereza82 — 21. 1. 2007 14:48

Petři, co ten Tvůj tip na Tiff? :D Ten už je pasé... :D

Petricka80 — 21. 1. 2007 14:54

Tereza82 napsal(a):

Petři, co ten Tvůj tip na Tiff? :D Ten už je pasé... :D

:( no.. i u Ládi je to pasé :( holt mi to věštění nejde :( musím to smazat !

Dášenka13 — 21. 1. 2007 15:00

Miss, moc GRATULUJI k narození malého Samuelka :hjarta::hjarta::hjarta:.
Ta tvá slohovka mi vzala úplně dech...., jak je něco takového v dnešní době možné? Chovali se k Tobě fakt jako čuňata a věřím, že ještě teďka se ti pošklebují...., je to hororový příběh. V tomhle případě nerodím....

eligar — 21. 1. 2007 15:13

miss tak sa pridavam ku gratulacii, krasna slohovka, ale horory su prd oproti tvemu prispevku :( holka kde si preboha rodila?

spirula — 21. 1. 2007 16:49

Tak to je síla, personál opravdu jak z hororu, taky by mě zajímalo, kde mají takový přístup, ale hlavně že se to nakonec povedlo a jste oba v pořádku.

Miss — 21. 1. 2007 16:50

Babenky moje este raz dakujem za gratulacie žial aj take veci sa stavaju, ale musim si zo vsetkeho zleho zobrat len ten najlepsi koniec :) prajem Vám vsetkým co to este len mate pred sebou aby ste taký hnusný personal nezazili a aby Vám tam boli oporou a nie opakom.

Jannis, eliga- rodila som na východe Slovenska v Kosiciach žial služby stale nie su na takej urovni akoby mali, na východe chýbaju peniaze a tak sa každý trepe len za nimi, ak nezaplatis nemas, vybavený  lekar k porodu
5 000 korun, epiduralka 2200 korun-tu epi by som si aj zaplatila, lenže tam v ten vecer nikto nebol kto by mi ju pichol, no a samozrejme asi som mala prist v bolestiach tiež s obalkou pre sestry aby to bolo "ok". Inak na konci mi zahlasili, že na mna nezabudnu...tak to teda bude obojstranne! Najhorsie je, že porodnicu mi vela ludi odporucalo, že je to vynovene a že je tam dobre, no vynovene boli akurat wc a sprcha a ostatne nic...to by mi bolo jedno, ale si myslim, že niekto sa da na to, že robi asistentku pri takej doležitej udalosti v živote ženy ako je porod a tým padom je to zažitok na celý život mali by k tejto praci pristupovat ked už nie s laskou aspon so sucitom a poznat aspon zopar milých slov, lebo ja som sa citila ako v koncentraku ci v base.

Blue- ked prisiel manžel veru bolo to už o niecom inom, skoda že tých 6 hodin predtým som si musela vytrpiet tie ich blbe reci a chovanie.

spunt- no so sitím som na tom asi podobne ako si bola ty, tiež som citila ako ma asi 4-5 narezala a štípe to doteraz este mam stehy ak ku stehnu tak doboka, zvnutra ani netusim kolko to ma sila pekne dlho, za aký cas sa ti to zahojilo? ja mam pocit že mam aj dierku zositu :dumbom:

petricka moja mila, tak ako pises mame to skoro navlas rovnake ak nie uplne rovnake :( to prenasanie si veru vypýtalo dan...

Pinky- ahoj moja :D som rada že sa Ti slohovka "pacila" asi skor desila že jo? dufam že nic podobne neprežijes :( prajem co najmenej bolestný porod a super tým!

Andri — 21. 1. 2007 17:55

Ahoj Miss,
musím teda uznat, že co jsem četlazatím porody od holek, ten Tvůj byl nejhorší ;), ale jsi ta nejstatečnější maminka babinetu !!!!
Přeju Vám se Samkem a ta'tkovi, aby na vás byli všichni už jen hodní, ať se máte fajnově a spokojeně a samozřejmě ještě jednou obrovská gratulace, jsi fakt statečná!!!!!!

Klea — 21. 1. 2007 18:20

Miss, jsi tak statečná...já bych tohle asi vůbec nepřežila. Personál bych nakopala do pr....

Štarmik — 21. 1. 2007 18:35

Zuzanko jsi statečná holka, úplně jsem si při čtení vzpoměla na tu hrůzu, když jsem rodila já, přesně vím jak ti bylo, když je kolem tebe personál jak z vězení :) ale naštěstí se na to všechno rychle zapomene a pak už se jen raduješ z pokroků svýho broučka :hjarta: přeju ti at máte se Samíkem v životě už jen samé štěstí a žádnou bolest :)

maminaanýzek1 — 21. 1. 2007 18:35

Miss přidám se k ostatníma polituju tě,musela jsi teda chudáku hodně vytrpět.Tak teď už přeju hodně radosti  seSamíkem,hlavně hodně zdraví vám všem!

Ivule — 21. 1. 2007 18:36

Teda Miss,divím se,že jsi to přežila.Chytnout takový krávy na sále,to je fakt smůla.Za to bych je nakopala,bohužel když člověk rodí je bezmocný....Gratuluji k malému a ať se brzo vzpamatuješ z takového šíleného zážitku,přeju celé vaší rodince hodně štěstí a zdraví,pozdravuj na Slovensku,moje rodina odtamtud pochází,pa Iva.

Babu — 21. 1. 2007 18:45

Miss uplne jsem si pripomnela vlastni porod taky to byla hruza, ale nastesti personal se choval skvele. Ja manzela nepustila domu i kdy ho posilali a udelala jsem dobre jak vidim kdyz je tam ten chlap celou dobu tak si netrouchnou chovat se hnusne.

Eweli — 21. 1. 2007 18:50

Miss, při čtení tvé slohovky mi běhal mráz po zádech...Přeji ti at malý roste, at je zdravý a ty at na ty negativní zkušenosti nemyslíš. Mimčo ti to všechno vynahradí:godlike::godlike::godlike:

Márci — 21. 1. 2007 20:11

Milá Miss , to, co jsem si právě přečetla o tvém porodu, je jeden z nejhorších zážitků, který může potkat každou z rodiček.. brrr... :usch: :grater:
Takové hororové zacházení, nezájem a opovržení.. si žádná nezaslouží.
Jsi velice silná, že jsi tomu dokázala čelit a nakonec jsis skoro sama ,pomohla v té nejhorší chvíli bezmoci a bolesti.. :godlike: :hjarta:
Přeji Ti a Tvému Samovi, jen to nejlepší... :hjarta: a užívej si nádherné mateřství a těmi nejlepšími pocity a štěstím.. :hjarta:

Cecilka — 21. 1. 2007 20:18

Zuzanko! Podle těch zpráviček , co jsi mi psala z porodnice, jsem tušila, že to muselo být hrozné! Ale máte to za sebou ve zdraví a to je nejdůležitější!!!!!  Měj se hezky!!! Malého líbám na čelíčko! Děkuji za fotečky! jsou krásný!   Zatím ahojky !

spunt — 21. 1. 2007 20:34

Miss, cca po týdnu jsem si začala lépe sedat a tak po dvou týdnech jsem to cítila jen když jsem si dřepla "nezpůsobně" jinak jsem o tom nevěděla. Při vyšetření po šestinedělí jsem docela skuhrala a Dr si vyměnila malá za nejmenší železa a říkala že menší nemá :( . A první tulení po 8 týdnech po porodu jsem o tom vnitřním šití věděla :( , tedy hlavně jsem se bála a proto jsem to cítila.
Teď už bych se klidně nechala přemluvit na další mimčo :lol: , takže se to časem hojí dobře.
Jinak druhý den po porodu jsem v podstatě ještě nadávala, ale pak už jsem byla šťastná že se Lenka narodila spontánně, Jitka se rodila císařem a měla jsem zánět v ráně a dlouho teploty a o jizvě na bříše jsem věděla dobře 4 měsíce :( .TOhle se hojí nesrovnatelně lépe .

Lucka 1 — 21. 1. 2007 20:42

Zuzanko, sluníčko, seš moc statečná :hajrta:
Tak ať Vám Samík všechno vynahradí a máte z něho jenom samou radost :)

tina — 21. 1. 2007 20:56

klobou k dolů před tebou - a ty sestry na Sibiř, fakt
gratuluju a přeju zdraví a štěstí celé vaší rodince :)

Myška 28 — 21. 1. 2007 21:00

Miss také moc gratulujeme s Eli k narození synka a přejeme hodně zdravíčka :supr:

hanina — 21. 1. 2007 21:16

Panebože Miss, co to tam u vás je za hulvátský personál??? :dumbom:  To je jak z hororu-opravdu. Uplně tě chápu, jak ti muselo být. Mě porazilo jen přivítání v porodnici, když vyšla sestra a rozespale se zeptala "co jéééééé?" A já se svíjela v bolestech. Ale takovéto chování by mě určitě zabilo a žádný porod by se nekonal. Seš opravdu největší hrdinka babinetu. Doufám, že na tu hrůzu brzo aspoň trochu zapomeneš a uvidíš už jen to hezké a to je tvůj nádherný syn Samko. Strašně moc tě obdivuji.:hjarta:

Petruša — 21. 1. 2007 21:34

Tak jsem z té tvé slohovky úplně mimo. To snad neni možný, jak se k tobě chovaly ty sestry... No comment.
Každopádně moc moc gratuluju, hlavně že je Samko i ty v pořádku

Marika — 21. 1. 2007 21:36

Tééda, beru a já se tolik těšila na tvou slohovku. To je hrůza, že jsi musela tak trpět, o to víc s takovým personálem :kapitulation:  To já mít k tomu všemu ještě takový důry, tak to nepřežiju, jsi silná :hjarta:
Přeji Tobě, mužíčkovi a Samkovi jen samé štěstí v životě :hjarta: Užívej si Samuelka, jsou to krásný chvíle :hjarta:

puzzle.girl — 21. 1. 2007 21:37

Miss, to je fakt hnus jak se k Tobě chovali!!!! Jsi statečná. Přeju Ti, abys na ty hrozné zážitky brzy zapomněla a Samko Vám dělal jen radost. Gratuluju  přeju Vám všem hodně zdravíčka a štěstíčka!!!!!

jituš — 21. 1. 2007 21:45

Zase mám slzy beznaděje,ale i štěstí.Jsi strašně statečná Miss a posíláme vám s Matouškem ooooobrovské gratulace a přání už jen všeho nej.

Lenina2 — 21. 1. 2007 21:53

Teda to je něco, v jaký porodnici jsi rodila? Tohle číst před porodem, který mi taky vyvolávali, tak se snad zblázním strachy. Ale existujou i porodnice, kde i vyvoláváný porod je vpohodě a personál stále ochotný.
Gratuluju moc k Samuelkovi - teď už je určitě vše zapomenuto a užíváte si rodinného štěstí.

Zuzina — 21. 1. 2007 22:02

Tak to je síla!!!! Moc Tě lituju, že jsi musela zažít takové peklo.:(
Přeji už jenom hodně šťastných chvil se Samuelkem :)

Megg — 21. 1. 2007 22:04

Miss, četla jsem to 2x a musím říct, že jsi moc silná holka, že jsi tohle všechno vydržela - klobouk dolů :godlike::godlike::godlike: a přeji vám hodně zdraví a štěstí, jsi opravdu moc statečná mamina :)

Misha — 21. 1. 2007 22:32

tak nejhorší porod si pamatuju od Sakury. Ty jsi Miss hned druhá, protože si umím představit ten pocit, kdy tvou bolest zlehčují. Já měla plány, jak sestřičkám, které mě budou srát VYNADÁM!!!! Ale ouha, v tu dobu porodu, či po porodu jsme všechny tak oslabené, že se nehádáme, a na to oni hrajou!

Každopádně blahopřejeme k Samuelkovi, je to krásný klučík a zvládla jsi to na jedničku!

Vendaa — 21. 1. 2007 23:28

Ach jo, teda neměla jsi to lehký, takový personál - to je síla!! Asi bych už byla hysterická a všechny je tam sprdla!
Určitě ale brzy zapomeneš a klučík Ti to všechno vynahradí! Pa a přeju hodně štěstí a zdravíčka.
V.

Kamčitka — 22. 1. 2007 0:17

Missinko, tomu se fakt může říkat trauma z porodu. Opět se mi potvrdilo, že mít u sebe chlapa - manžela je to nejlepší co může mamina udělt, protože pak si nikdo z personálu nedovolí to co k tobě!! Když jsem to četla, připadalo mi jakobychom se vrátili 40let nazpátek!! Myslím že mého muže, který jít k porodu nemusel, domluvili jsme se jen na 1.době porodní, přesvědčil náš známý, který coby tatínek rodící maminky také velké dítko, usměrňoval personál, protože si prostě otevírali ústa na bezradnou a vyččerpanou maminu.
Hlavně že už máš Samuelka doma v postýlce a dává ti sílu na bolest zapomenout!!

Simi — 22. 1. 2007 0:45

Tak jsem si přišla Miss přečíst tvou slohovku,jen co to šlo a teď tu sedím jako opařená a přemýšlím,jestli je to vůbec možný,aby se dneska takhle ještě někdo choval!!! :butter: A možný to je,což je strašný!Nejhorší je,že nevíš,do čeho jdeš a očekáváš pomoc a trochu té podpory a ty se přitom dočkáš opaku :usch: !No hlavně že to nakonec dopadlo dobře a Samko je zdravé miminko,protože po takovém porodu to tak být nemuselo!Přeji vám moc moc zdravíčka a co nejrychlejší zapomenutí toho hororu!!!

Vendaa — 22. 1. 2007 1:33

Je to síla, co??? Já na to taky pořád myslím a proto se vracím. S mojí povahou bych se asi hrozně ročílila, jenže v týhle situaci - u porodu - na to člověku asi nezbývá už síla. Rozhodně bych jim pak ale při odchodu poděkovala!!!!- myšleno ironicky!! Chápu, že je to pro ně třeba každodenní rutina, ale chovat se tímhle způsobem........??!!!

Tinuška — 22. 1. 2007 6:37

Miss, beruško, to sis teda užila! Moc Ti přeji, ať se to co nejrychleji zahojí, dřív ale asi na těle, viď?! Takové jednání člověka prostě šokuje...a fakt nepodrží! :mad:
Takže hodně zdraví a mlíčka, hodně zdravého Samíčka a manžel ať je pořád tak fajn!!! :supr: :godlike:

Žanet — 22. 1. 2007 7:58

Miss, hlavně že vše dobře dopadlo!!!! Příště si manžela zavolej hned od začátku a budeš mít velkou oporu už o dost dříve....
Jinak ještě jednou blahopřejeme!!!

Ivana26 — 22. 1. 2007 11:53

Ahoj Miss, jsi skutečně moc a moc statečná maminka!!!! A Vaše miminko taky!! To co jsi prožila není asi normální, myslím chování sester. Možná bych zavolala manžela dřív, třeba by je trošku srovnal. Ale už se stalo, a jste v pořádku. Ale strašně Tě obdivuju, já bych asi utekla.
Tak přejeme hodně mlíčka, málo prdíků a později moc a moc šťastných úsměvů od Vašeho miminka!!!
Iva

Miss — 22. 1. 2007 12:15

Este raz dakujem babenky najlepsie na tom bolo, že pri odchode mi povedala sestra o rok zas! tak som povedala, že urcite nie, teda v tejto porodnici to už nehrozi, možno by som mala stastie a natrafila na lepsie setry, lebo boli tam aj zlaté, no mne boli urcene taketo este jedna bola o par percent lepsia potom srandickovala ked ´ma sm užom videla ale ten najvacsi kat s tvarou masky na tu nikdy nezabudnem ako mi to vsetko "sprijemnila"

Mončičák — 22. 1. 2007 16:54

Miss, tedy klobouk dolů. Přečetla jsem to jedním dechem... Ale to je tedy děs!! :( Užívej si malého a doufám, že brzy zapomeneš!! :styrka:

alenak — 22. 1. 2007 17:33

Miss,mě je z toho mdlo..... kde žes to rodila? Co to bylo za porodnici?

Miss — 22. 1. 2007 20:29

alenak- noo na vychode Slovenska v Kosiciach v porodnici kde rodila este moja mama :D teraz to tam maju "akože" vynovene tak mi tam každý odporucal ist..ale žial okrem noveho wcka a kupelky tam nove nebolo nic..to by mi nevadilo, ani nadstandart som nepotrebovala boli tam take 2 izby, taka narocna nie som, mne prislo luto koli tomu personalu...fakt som sa citila ako vo vojnovom filme v koncentraku..nabuduce radsej pojdem na sukromnu kliniku hoci si za to zaplatim..pokial nedas peniaze takto sa chovaju aj keby nemali :(

Ela.. — 22. 1. 2007 20:56

Miss, ustálas to, ikdyž sis prožila doslova peklo. Na tvém místě bych to ale jen tak nenechala a na povedené sestry a vůbec na celý zvolený postup vyvolání porodu bych si stěžovala. Tobě to sice už nepomůže, ale možná dalším maminám, které v této porodnici budou rodit.
Stížnost bys měla směřovat na vedení nemocnice  a kopii zaslat nadřízenému orgánu, nejlépe ministerstvu zdravotnictví (to pro případ, že by stížnost skončila v šuplíku).
Takhle se k rodičkám chovali v 50 a 60-tých letech ..  :co:

jitka2 — 22. 1. 2007 23:02

Teda Miss to byl personál - horor!! Ale všechno jsi to zvládla perfektně, tak ještě jednou obrovská gratulace k chlapečkovi!!!!!!!!!!!!!

Kotě — 23. 1. 2007 11:10

Miss, popravdě, když jsem se včera vrátila z nemocnice a viděla, že jsi psala o svém porodu, neměla jsem odvahu si to přečíst. Dnes jsem ji dostala .......... hrnou se mi slzy do očí .....  Jsi opravdu moc a moc statečná a hrozně moc tě obdivuji.
Také vím, že bolest je zapomenuta a zůstává už jen radost z těch našich špuntíků.
Doufám, že malý Samko bude moc a moc hodný tak, aby Ti to vynahradil.

alenak — 23. 1. 2007 12:54

Miss napsal(a):

alenak- noo na vychode Slovenska v Kosiciach v porodnici kde rodila este moja mama :D teraz to tam maju "akože" vynovene tak mi tam každý odporucal ist..ale žial okrem noveho wcka a kupelky tam nove nebolo nic..to by mi nevadilo, ani nadstandart som nepotrebovala boli tam take 2 izby, taka narocna nie som, mne prislo luto koli tomu personalu...fakt som sa citila ako vo vojnovom filme v koncentraku..nabuduce radsej pojdem na sukromnu kliniku hoci si za to zaplatim..pokial nedas peniaze takto sa chovaju aj keby nemali :(

Máš můj upřímný obdiv, jak jsi to zvládla.Tu porodnici by měli zrušit. Já mám dvě děti, jsem z Brna a nemohu na porodnici říct jediné špatné slovo...byl to sice  zážitek se vším všudy, ale veskrze pozitivní, právě díky přístupu sester a doktorů. Já jsem naopak čekala horor a připadala jsem si jak v americkém filmu... protivné sestry byly až na šestinedělí a to mě bylo u zadku, to jsem měla své mimi a všichni mě mohli......
Tak ať brzo zapomeneš!!!
Mě se z Tvé slohovky udělalo úplně mdlo, jelikož mě doktor řekl, že toto mimi mi budou na 100% vyvolávat dřív (kvůli cukrovce).... no mám se na co těšit....

Miss — 23. 1. 2007 19:42

alenak- držím Ti palce k vyvolaniu porodu aby Ti zabral oxytpcin a nemusela si rodit prostalginovo, urcite budes mat okolo seba lepsi kolektiv ako ja a tak to lepsie zvladnes!

kote- jeje citam že už si maminkou :supr: prajem veeela zdravia a rýchle zotavenie !

kukusa — 24. 1. 2007 13:10

Miss

abych pravdu rekla, tvuj referat jsem si precetla uz vcera; odpovidam az dnes, protoze jsem to musela stravit. Napsala jsi to moc krasne, ale nedokazu pochopit, jak v dnesni dobe mohou timto zpusobem spitaly fungovat. Na to, jaci byly lidi kolem tebe, jsi to zvladla proste na jednicku! Smekam pred tebou klobouk, po takove zkusenosti bych deti z nejvetsi pravdepodobnosti uz jenom adoptovala. Jsi moc silna, preji tobe i Samkovi uz jenom vsechno dobre.... :hjarta:

Miss — 24. 1. 2007 14:30

kukusa- dakujem, ja som takisto netusila do coho idem :( viem, že keby tam boli ludia s milsim slovom bola by aj ta bolest mensia..žial aj v dnesnej dobe sa stava, že na takýchto miestach je takýto pristup :(