1Marie — 18. 1. 2007 9:44

Jsem už z toho vážně na nervy. Mám dceru, 14 let. V posledních několika měsících s ní máme problémy - už jsem tady párkrát psala. Co mi ale už vážně leze na mozek je způsob, jak s námi komunikuje. Pokud tedy vůbec uzná za vhodné něco říct. Když něco potřebuje - jen tak mezi dveřmi - neměla bys xy, potřebovala bych xy. Dík! A zmizí. Nebo - někdy jde spát a ani s prominutím nezabučí, jen tak zmizí v pokoji a já zjistím až za čas, že šla spát. Nebo mluví s kamarádkou po telefonu, řeší úkol a potřebuje potřebuje  poradit - opět stejným stylem a tónem : jaký je hlavní město Kazachstánu?!? A když okamžitě nevypálím odpověď , tak : hm, tak ti děkuju a zavře dveře.
Ani nemluvím o tom, že se mi nesvěřuje, máloco o sobě řekne. Rve mi to srdce. Takováhle nebyla! Mluvily jsme spolu, diskutovaly, smály se spolu! Teď mám většinou pocit, že mě pozoruje jak nějakej hmyz, kterej vylezl z pod kamene, a nějakým nedopatřením je její matka. Trápí mě to, nedokážu se přes to přenést.( Není to tak vždycky a pořád. Někdy má taky dobrou náladu. Ale tenhle hnusnej způsob komunikace v poslední době převažuje 
Kde proboha dělám chybu?

salek — 18. 1. 2007 10:13

Maruško nic neděláš špatně :hjarta: tedy doufám ,tolik do vašeho vztahu nevidím :rolleyes:
Já tu mám pár příspěvků také-,,odchody k otci" a ,,tělesné tresty" :butter:
Jsem na tom stejně jako ty. Mám dceru ,které v únoru bude 13let. Zrovna včera to už manžel nevydržel a byla u nás přednáška- téma-kamarádství, důvěra ke mě, hodnota peněz, škola atd..
Hlavně s ní musíš komunikovat,nenechat se vytočit a nepřestat s ní mluvit . Je to kolikrát těžké, ale musíme být dobrými psychology a najít tu zprávnou cestičku do jejich duše :gloria:
Já jsem určitě nebyla jiná :usch: a maminka si mě také užila. To říkám i jí,že pozná co je to strach ,až bude mít své děti ,že to vše nedělám jen z nudy :hjarta:
Je to na velkou diskuzi ,ale mám tu malou ukřičenou Verunku ,tak už musím pa pa a hlavu vzhůru...dej vědět jak je dál... pa Renča

helena — 18. 1. 2007 10:30

Marie, neděláš chybu. Vždyť vám to donedávna spolu šlo. To je věkem a časem jí to přejde, fakt. Blbý je jen to, že nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Oni mají puberťáci dost starostí sami se sebou, do toho zjišťujou, že rodiče nejsou ti "všemocní a všehoznalí" jak se jim zdálo, když byli malí a začínají porovnávat s jinými, navíc se jim zdá, že už jsou dost velcí na leccos, co se mámě s tátou nelíbí, zkouší, co si můžou dovolit...  V tomhle věku jsme asi všichni byli na pár facek a nakonec jsme to přežili my i naši rodiče. Využij těch chvilek, kdy má "dobrou náladu" a povídej si s ní a pokud bude protivná, tak si toho nevšímej, není to chování namířené proti tobě. Z vlastní zkušenosti (prožila jsem 3x) říkám, že z toho vyroste, tak vydrž.

ivca — 18. 1. 2007 10:30

holky s tou pubertou se toho moc dělat nedá - jen vydržet ....
já už mám dvě puberty za sebou a čeká mne - doufám ještě za dlouho - puberta vnučky

Lukas — 18. 1. 2007 10:34

Mno, tak moji nejstarsi bude teprve 12, takze do toho spadnu asi az za chvili, ale z toho 'nemluveni' bych si hlavu nedelal - honi se ji hlavou moc veci a nektere nepovazuje za dulezite. Podle me neni jeji chovani odrazem toho, ze byte uz jako mamu nebrala.
Ja se k tomu stavim tak, ze tu deti nejsou pro me, ale ja pro ne. Takze ja nemam pravo po detech pozadovat, aby se mnou mluvili, sverovali se a delali do puntiku vsechno co po nich chci - naopak, pokud me potrebuji, musim byt k dispozici. A to, aby delali co ja chci musi vzejit od nich.
Ja kdyz jsem byl 'maly' tak jsem byl veden velmi prisne - ale jakmile jsem dospel do puberty, rodice oprate uplne povolili a ja 'mohl vsechno' ... byl to trochu nezvyk, ale hrozne jsem si toho vazil a nikdy jsem si nedovolil toho zneuzit.

Vlaďka — 18. 1. 2007 11:43

Zrovna včera jsme to probíraly s kamarádkou. Má syna 16,5 a já 15,5. Přesně to samé, nemluví, ve škole nic nového. Když se na něco zeptám, dostane se mi zabručení "jo" nebo "ne". Pokud chci něco vědět, nutno položit naprosto konkrétní otázku, na kterou nelze odpovědět jednoslabičně. Ale kamarádka má ještě devatenáctiletou dceru a tvrdí, že tam je to naopak. Když přijede z koleje domů, drčí ani se jí pusa nezastaví a jede tak celý víkend. Asi to musíme jenom přežít. Mě to čeká ještě jednou (kluk 10,5) tak uvidíme, jestli jsou všichni stejní.

Isidia — 18. 1. 2007 12:28

Puberta dětí je přirozený vývoj, kdy dítě vzdoruje všemu a všem a hlavně rodičům. Je to hledání samo sebe a nemá to jednoduché. Pro rodiče je to moc složité. Dítě je totiž přesvědčené, že rodiče nejsou tak chytří jak se to jevilo dříve, ale že v jeho očích je to naopak. Je to období vzdoru, odmlouvání, klackovitosti, dělání naschválů. Obě strany to nemají jednoduché.

Zažila jsem to třikrát u svých dětí. Občas, když jsem si říkala, že se to už nedá vydržet, tak jsem před dítětem pronesla "To víš, jak tak inteligentní dítě  jako ty může mít tak blbé rodiče."
Jak zvládnout  "další pubertu rodičů" pubertu dětí, tak na to žádný návod neexistuje, každý si musí najít svůj přístup k dítěti i když  to je válka nervů.
Podle mně je velmi důležité neztratit zájem o dítě. Snažit se o něho zajímat, co dělalo ten den, co se mu povedlo či nepovedlo, vyslechnout jeho názor a hlavně si na něho udělat čas - čas ho vyslechnou. I když dítě v tomto věku všechno neguje, je potřeba trvat na zásadách - uklízení, povinnosti v domácnosti. ...

Pro rodiče je to zkouška nervů, ale musí se to vydržet. 
Pevné nervy při "pubertě" dětí přeji všem rodičům!!! Vydržet!

Kamilie — 18. 1. 2007 12:54

Ano, první  náznaky v 10-ti letech mám za sebou a až tak mne to dostalo, co jsem si vyslechla, že jsem vážně přestala komunikovat - ústně s dcerou. Napsala jsem lístečky, ale vydrželo jí to den, pak se omluvila, že prý měla nervy?. Ted to ještě funguje, ale už se děsím, co mne čeká.

Fanny5 — 18. 1. 2007 13:02

U dcery 13,5 je to tak, že někdy komunikuje někdy ne. Časem jsem zjistila, že nemá cenu ji ke komunikaci nutit a tak, když vidím, že není při náladě, tak ji nechám úplně být a ke komunikaci využívám ty vzácnější okamžiky, kdy začne sama nebo na mé otázky normálně odpovídá.
Taky si připadám někdy jak obstarožní obtížný hmyz, absolutně OUT, ničemu nerozumím.  Naštěstí jen do okamžiku, kdy potřebuje něco vysvětlit do školy nebo s něčím pomoct, to se jí dobře hodím a nešetří lichotkami na mou inteigenci (v duchu si jistě myslí něco o blbech). Už jsem se celkem naučila to tak brát a říkám si, že to přežijeme. Nejhorší ovšem je, že jedno dítko se z puberty vyhrabe a druhé do ní plynule vstoupí. HURÁ....... takže budu mít doma aspoň nějakého puberťáka ještě dlouho.
Musím ovšem podotknout, že si stojím ještě dobře, tatínek je na tom o mnoho hůř. On jí nedá pokoje, pořád z ní něco tahá a provokuje ji. A tudíž je ještě mnohem tupější, nemožnější a dokonce v 34 letech senilní, jak mu nedávno sdělila.

Takže, když se to krásné miminko změní načas v teroristu, asi s tím nikdo nic nenadělá ...

helena — 18. 1. 2007 13:20

Milé "postižené matky" - on se ten prezent najednou vyloupne v okouzlující mladou dámu či gentlemana, kteří začnou projevovat zájem i o vaše názory, občas se zeptají, co vy na to, případně i SAMI OD SEBE třeba uvaří. Ale chce to svůj čas. Berte to jako druhé těhotenství - taky vám bylo blbě, otékaly nohy a tak dál - ale miminko to všechno vynahradilo. Jenže těch 9 měsíců se (většinou) zkrátit nedalo.

Fanny5 — 18. 1. 2007 13:44

Můžu říct, že jedna oblast mých názorů dceru zajímá. Co si má vzít na sebe k tomu a tomu, jestli se jí to hodí, jestli má dobrý účes? Takže vlasně můžu být ještě spokojená, že?

helena — 18. 1. 2007 14:32

Fanny, pokud jí zajímá jenom tohle, buď ráda. Až jí začne zajímat tvůj šatník a tvoje šminky (a neomylně sáhne po tom nejdražším), bude to horší :-)) A až ti začne vykládat, že "tohle se pro tebe nehodí", buď si jistá, že si na to brousí zoubky sama :-))

Xsara — 18. 1. 2007 15:07

Marie, pokud si matně vzpomínám na svoji úděsnou pubertu, dovolím si říct, že chybu neděláš asi nikde. Ani moji rodiče ji nedělali, a přesto jsem se chovala podobně, jako tvoje dcera. Zpětně se divím, že mě nezašlapali do země, což bych já na jejich místě nepochybně udělala. No nic, příroda je spravedlivá, můj synáček je jistě pomstí. :usch:
Asi fakt nezbývá, než zatnout zuby a vydržet. Přežít. A doufat, že nebude výrazně hůř.
Držím palce! ;)

Fanny5 — 18. 1. 2007 15:09

U nás je to normál, že si půjčujeme věci. Byla jsem tak zvyklá z domu. S mamkou jsme měly v podstatě společnou skříň. Nosily jsme skoro všechno obě dvě. To mi vůbec nevadí. Boty bych jí tedy nepůjčila, protože už mi jedny zničila (naštěstí už má větší nohu), ale o tom to nebylo.

Spíš mě těší, že jí zajímá stále ještě můj názor na její vzhled. Celkem mi to může lichotit, ne? Asi na tom nejsem tak blbě (OUT), jak říká.

kalupinka — 18. 1. 2007 15:19

Děláš chybu jednu. Že to řešíš. Zkus s ní jednat stejně. K čemu používat rozvitých vět, které dcera neposlouchá? Šetři hlasivky. Jak? Nebuď s ní doma víc, než je zdrávo. Zkus přijít domů místo v pět odpoledne v jedenáct večer. Zkus místo úklidu v bytě nechat binec. Zkus přijmout její styl /ber to tak, že ona už není dítě, ale ještě není dospělá/.
Jasně, že bude koukat. Asi se zeptá: Kdes byla? A Ty trhni rameny a řekni: No pařit, ne? Možná se zeptá: Co bude k jídlu? A Ty: Co si kdo najde! A je to!!!

ivca — 18. 1. 2007 15:29

moje dcery mi asi před lpěti lety doporučovaly, ať si už nic nekupuju, že to prakticky nemá cenu
velikosti mámeúplně jiné - k mé škodě - ale když jsem si začala kupovat kvalitní kosmetiku, různé šátky, šály a podobné nezbytnosti, které ony už ve svém věku taky nutně "potřebují" tak mi pochválily dobrý vkus a podporují mne v tom, co si mám koupit ....

Bety — 18. 1. 2007 16:31

1Marie: neděláš chybu!
Ona řekne "Dík" ??? Ty se máš.....
Když přišla na dceru puberta, naštěstí jsem byla již částečně připravená, protože sestra má dvě dcery které již tímto prošly, ale stejně!!! Jednoho dne jsem té mojí řekla: Holka, já ti napíšu lístečky: 1. Nemluv na mně 2. Nesahej na mně 3. Nedívej se na mně 4. Nic 5. Nikam 6. Potřebuju peníze, a ty lístečky mi budeš v případě potřeby ukazovat. protože to byla veškerá naše komunikace! (lísteček Nikam = na otázku "kam jdeš?" také může být v případě potřeby nahrazen alternativním lístečkem s textem "Ven", také zcela výstižným.
A víš co? Přešlo ji to, tu tvoji to taky přejde! Slibuju!

Kiara — 18. 1. 2007 18:48

Bety, mě zastihla puberta mých dětí naprosto nepřipravenou :( sice jsem u Broučka a Berušky očekávala, že to nebude procházka růžovým parkem, ale skutečnost předčila nejhorší očekávání.
Brouček a Beruška jsou od sebe osmnáct měsíců, takže ďábel v podobě puberty udeřil neočekávaně a naráz.
Syn omezil komunikaci s matkou na "Nóóó" a "Nevim", dcera se naopak vrhla na sžíravou kritiku matčina vzhledu, chování, vystupování a hlavně šatníku a kosmetiky. Poslední dva fenomény - šatník a kosmetiku - náležitě provětrávala :) stylem - tohle je hnusný, trapný, vypadáš v tom blbě a já to chci taky :lol:
Ovšem fascinovalo mě, když puberťáci víceméně nezakrytě pochybovali o mojí inteligenci a pak se buď jeden či druhý ke mně vlísal se slovy: Mámóóó, pojď mi tady něco přeložit na počítačiiiii... :D
Naštěstí už to oba dva přešlo, ale ta poslední dva roky byly krutý...

sisi21 — 18. 1. 2007 18:50

Puberta, šílená věc!!!Když tím procházela dcera ( 21). Byla jsem hotová.....Ať jsem udělala to či ono vše bylo špatně,aspoň já si to tak myslela.Kde dělám chybu? Tak takovou otázku jsem si kladla pořád.Musela jsem jen doufat,že příjdou lepší časy a říct si..Vždyť jsme asi nebyli jiní. No a taky jo.Dnes si s dcerou skvěle rozumíme.Teď je v pubertě syn (15,5) a já už se na to dívám jinak.Chce to fakt vydržet!!!!!! Bude líp.

Kakulik — 19. 1. 2007 7:08

My máme s přítelem taky problém. On má syna 15,5, je to síla. Včera byl přítel ve škole! 2 z chování! Nevíme si rady. Doma je kluk skvělý, pomůže, neodmlouvá, docela dobře komunikuje. Jen v té škole je binec, odmlouvá, je drzý a sprostý, dělá si co chce! Věčně jsme mu domlouvali, zkoušeli jsme zákazy, společnou činnost a tak. Na chvilku to pomohlo a pak zase nanovo. Samozřejmě, když se zeptáme, jak bylo ve škole, odpoví jooo, vše je ok! Chytil se nějaké, jak říká  "bandy" a to je konec. Vykašlal se na fotbal, floorbal, rybaření, no na všechny své koníčky.  Nevíme jak dál, kde děláme chybu.
Nespíš to může být i tím, že nemá mámu. Teda má, ale nechce se s ní stýkat, dost mu ubližovala, než jej dostal přítel do péče. Odmítá se s ní stýkat.
Jak bych mohla do toho vstoupit já, jako macecha? Máme dobrý vztah, ale nevím, jestli dokážu něco změnit.
Jsme zoufalí, nejspíš se s tou dvoujkou s chování nedostane ani na školu. Jinak se učí dobře, má 4 trojky.
K

Vlaďka — 19. 1. 2007 7:38

NEboj se, na školu se dostane. To samé jsme měli v osmé třídě. 2 z chování za porušování školního řádu - drzý, odmlouvá nebo naopak nemluví, nepíše úkoly. Sice dělal v devítce opravky ze zeměpisu!, ale na školu se dostal. Prostě jenom přežít všichni ve zdraví.

Nela — 19. 1. 2007 7:41

Hlásím se do klubu postižených matek!:lol:  Každý den si myslím, že už to nepřežiju, ale zatím se vždy z toho vyspím a ráno do toho vpadnu znova.  Taky se chlácholím tím, že zatím se mnou mluví, i když někdy  by bylo lepší, kdyby  raději mlčel.  :D
Přemýšlím, jestli je ta puberta opravdu tak hrozná (u sebe jsem ji nepociťovala, ani mamka mi zase tak nic nepřipomíná, že bych byla nesnesitelná), nebo jsou ty naše děti  více rozmazlované a tudíž taky víc nevychované. Kde je přirozený respekt k rodičům, učitelům, prostě dospělým ? Jaké hodnoty vlastně uznávají? Přesto bych toho svého puberťáka ani za nic nevyměnila.:)

Kakulik — 19. 1. 2007 8:28

Snad to zvládnem, přítel ve zlosti zakázal synovi snad vše! TV,PC, chození ven a já neví co ještě! Pak mi říkal, že to asi přehnal. Na víkend chci nachystat nějakou společnou akci, přemýšlela jsem o monopolech, nebo dostizích, popkorn a tak. Snad mě ten náš klacek nepošle někam...
Uvidím...:kapitulation:
PS: taky bychom jiného nechtěli, myslím, že jsou i horší klackové...hih

Vlaďka — 19. 1. 2007 9:21

Chlapi jsou na to zakazování moc rázní, nepřemýšlejí o důsledcích. Manžel taky zakáže PC, TV, ven. Já to potom povolím, protože když vidím snahu, tak ta se musí něčím ocenit. Navíc manžel není doma a já musím trávit čas s naštvaným puberťákem.  Vzhledem k tomu, že hraje fotbal, má 2x týdně trenink + zápas a ještě chodí 3x týdně do Sokola, snažím se mu sportovní akce nezakazovat. Manžel se potom vzteká a hádá se se mnou, ale to je pořád několik let kolem a kolem to samé. Prostě zakážu počítač a vysedávání s kamarády, ale sport ne.

Kakulik — 19. 1. 2007 9:32

Sport sice nemá zakázaný, ale co se dal dohromady s tou svou bandou, nechce dělat žádný sport. Tede chce, ale max. box, aby se mohli všichni valit... bléé
Ty zákazy musíme taky zredukovat, je to příliš. Nejhorší je, že doma je fakt hodný! Se vším pomůže! Musíme vydržať!:styrka:

1Marie — 19. 1. 2007 10:06

Díky všem! Hrozně se mi ulevilo a pročítám Vaše odpovědi znovu a znovu. Fakt jste mi pomohli! Já už se v zoufalství objednala na příští týden do poradny pro rodinu. Jsem zvědavá, co mi poradí psycholog. Určitě napíšu, jak ta schůzka dopadla -jdu ve středu.
Problémů je víc, ta komunikace je jedním z nich -dcera kouří, určitě zkouší marjánku, bohužel má na ni velký vliv jedna kamarádka, která s ní dost manipuluje (vím od učitelek ze školy) a ona se té manipulaci prostě neubrání. Takže jí v devítce taky hrozí dvojka z chování...

salek — 19. 1. 2007 10:43

Ahojky Maruško :kapitulation: dej pak vědět jak jste dopadly. Dcera tam jde s tebou dobrovolně??? :butter:
Mi jdeme do poradny pro dislektiky 8.února a chtěla bych tam také říci náš problém..tak jsem zvědavá jestli nám tam v psychologické poradně také pomohou.
Já bych si s ní snad poradila ještě sama,ale chci aby to co jí říkám já-slyšela také od někoho jiného.
Stále mě deptá a přijde mi,že mě zkouší co vydržím. Před manželem si to ke mě nedovolí,ale jak zůstaneme spolu sami,už něco vymýšlí. Hrozí ji pětka z NJ ,ale pro ni to asi nic není, je to takový flegmatik až je mi z toho zle.. Včera tu zase byla scéna-zakázala jsem ji počítač, chodit ven dokud nebude na vysvědčení lepší známka.Také začala kamarádit s holkou ve které se vidí a nikdo jiný pro ni není dost dobrý. Ty kamarádky co s nimi kamarádila od sebe odhání.. nedovedu ji vysvětlit pojem-kamarádky-né jen jedna-která dokáže obratem velkého kamarádství zradit a pak zůstane sama.
Už jsem si tu napsala lístečky co tu radila BETY ,,nemluv na mě" ,,nikam" atd...snad to zkusím a možná ji to chytne u srdce,než taková to diskuse mezi námi,tak se bude snažit být lepší :hjarta:
Opravdu nevím co s ní..kdyby někde lítala a neměla čas na učení,ale většinou je doma, je to spíše její lenost.. MI se snažíme, není to naše vina-jako třeba jiní rodiče, že si dětí nevšimnou a pak když je zle by je zabili :dumbom:
Asi pravdu jde o to VYDRŹET ,ale za jakou cenu ?? Dokud se drží domova,tak je to snad v pořádku,no ještě není tak ,,stará" aby ji to táhlo z domova a někde něco vyváděla... jsou na tom opravdu někde hůř. Včera jsem už měla v ruce vařečku,ale manžel mě zastavil...opravdu někdy ,než křičet, tak bych ji použila :grater:ale pak by mi to bylo líto :grater:
Jsem na,, Letn´átkách"  s maminama ,ani jsem jim to tam nepsala- stydím se :rodna:  , tam řešíme jiné věci a příjemnější :dudlik:

1Marie — 19. 1. 2007 11:44

K tomu psychologovi jdu zatím sama, chci se neprve poradit a pak ho taky okouknout - bohužel už mám za sebou jednu špatnou zkušenost s psycholožkou (byli jsme za ní kvůli výběru školy).
Dcera se ve škole dost zhoršila, celou dobu měla skoro samé jedničky a v devítce - kdy jde o to nejvíc, tak teď na poslední chvíli zachraňuje, co se dá, aby nechytla nějakou trojku. S chováním ve škole má problémy - to je právě vliv té kamarádky a party tří holek, kterou okolo sebe vytvořila. Prostě z ní šedivím.

Kakulik — 19. 1. 2007 12:20

My jsme taky začali uvažovat o PPP ( pedagogicko-psychologická poradna). Musíme se teprve objednat. Ale nevím, co na to řekne kluk, jestli tam bude chtit s taťkou dobrovolně. No uvidíme.
Ten náš taky začal kouřit, šlyšela jsem od kamarádky, jak jsou venku sprostí a tak. No děs. Banda je banda, my jsme jen pitomí dospěláci, ničemu nerotumýme!
Držím všem palečky!!!!
:supr:

Nela — 19. 1. 2007 13:06

My jsme byli taky u psycholožky - několik návštěv, ale pak to skončilo tak, že mi psycholožka řekla, že mi  nemá co vytknout, takže kdyby s ním byli větší potíže, mám volat.  Pořád se utěšuji, že syn má snad dobrý základ, takže až se vyřádí, bude z něho "normální, slušný člověk".

salek — 19. 1. 2007 13:07

Ničemu nerozumíme,nic jim nepřejeme. Já nemohu ani trošku zvýšit hlas - to mi dcera říká,že na ni křičím. To se ovládám,protože tu máme malou Verunku...tak si asi umíte představit to mé ,,křičení" :dumbom:
Já ji do té poradny dotáhnu i po smyku :lol: jen abych ji udělala tu ostudu ,kam až s ní musím jít :co:
Držte se také ..snad bude líp. Ale ono se dobře říká,,malé děti malé starosti,velké děti velké starosti" tak ono nás to ještě možná v příštích letech čeká...stále a stále :butter:

Nela — 19. 1. 2007 13:23

Nesnáším synovy věty :  Co jsem udělal? Já jsem ti přece nic neudělal.   Zase křičíš?:( 
Toto me vytáčí nejvíc a on to ví, takže tou jsou jeho nejčastější věty.

Irenka21 — 19. 1. 2007 13:44

No prostě je to s nimi někdy k nevydržení a někdy jsou to moji miláčci, ale trpím jako vy všehny rozmary nálad a pitomými nápady, doufám, že je to kolem dvacítky přejde, jestli se toho dožiji.

lueta — 19. 1. 2007 20:53

salek napsal(a):

Ničemu nerozumíme,nic jim nepřejeme. Já nemohu ani trošku zvýšit hlas - to mi dcera říká,že na ni křičím. To se ovládám,protože tu máme malou Verunku...tak si asi umíte představit to mé ,,křičení" :dumbom:
Já ji do té poradny dotáhnu i po smyku :lol: jen abych ji udělala tu ostudu ,kam až s ní musím jít :co:
Držte se také ..snad bude líp. Ale ono se dobře říká,,malé děti malé starosti,velké děti velké starosti" tak ono nás to ještě možná v příštích letech čeká...stále a stále :butter:

Na jiném fóru jsem slíbila, že Ti povím, jaké to bylo na kineziologii. Vrátila jsem se před chvílí z Prahy a ještě to musím v sobě utřídit, ale jedno vím jistě. Byl to pro mně velký přínos a velmi to doporučuju. Pochopila jsem , proč jsou některé věci tak jak jsou a vím, že se to bude měnit. Pochopila jsem, jak moc je pro mně moje dcera mým vlastním zrcadlem. Pokud budeš chtít, pošli mě SZ a já Ti dám na tu kinezioložku číslo. Je to úžasný člověk.

Tady jsou její stránky  http://www.ahau.cz/default.php?pageid=1541

Kakulik — 20. 1. 2007 18:30

Nela, tak takhle je to u nás taky! Co jsem udělal, proč křičíš!
Jsou asi všichni stejní! Teď seká dobrotu, před chvíli jsme dohráli ty dostihy. Dobře jsme se pobavili, i klukovi se to líbilo! Udělala jsem popkorn, byla sranda! Jo, donesla jsem z domu starý psací stroj, náramně ho to baví, až se divím! Zatím ok!
Papa

algidda — 20. 1. 2007 21:59

Tak si tu v poklidu čtu jak to zvládáte s pobošema, když příjde náš puboš 15 let a zeptá se "CO DĚLÁŠ?". Odpovím mu, že si čtu jak jednat s pubošema a co dělat. Dostala se mi skvostna odpověď. "No co, zalézt zpátky do hrobu".   To je síla, že? Ještě štěstí, že to bylo v legraci. Teda aspoň myslím. Jinak náš puboš je docela snesitelný, nebo to bude tím, že jsem si už zvykla?

71maja — 20. 1. 2007 21:59

Doma si chovám také dva výstavní exempláře puberťáků ( kluci - 16 a 17.5) a občas je to lahůdka....starší nebyl ukecaný nikdy, ale teď je pro něho problém vůbec něco z úst vypustit - většinou je to slovo CO? - protože ho obtěžuje jakákoliv otázka - seděl by jen u PC a když je z tohoto místa vypuzen - tak se zavrtá do pokojíčku......místo mluvení vrhá jen takové pohrdavé pohledy.........mít jen jeho, tak trpím už delší dobu samomluvou. Mladší občas komunikuje - ale jak umí být vstřícný, tak umí být i drsný - a vím, že každý pohodový okamžik je u něho vykoupen tak 99 okamžiky, kdy se mi vaří krev.......ale u něho alespoň vidím emoce........u staršího se občas musím podívat zblízka jestli dýchá - výraz tváře se mu téměř nikdy nemění a  když se usměje, tak si to pamalu zaznamenávám do kalendáře jako zázrak. A mezi sebou se milují tak, že pokud jedou navštívit tatínka, tak každý jiným dopravním prostředkem a pokud musí stejným - tak sedí každý na jiném konci - ve vlaku zásadně každý v jiném vagónu.......a musím říct, že mě rozesmála poznámka mladšího, že nechápe jak jsem si mohla pořídit víc dětí - že chtěl být jedináčkem.........bohužel jsem mu musela odpovědět, že já mít jedináčka - tak on se nikdy nenarodil :-)) Ale zatím žiju a pevně doufám, že se z mých roztomilých klučíků jednou stanou prima chlapíci..............jen abych se toho dožila........

algidda — 20. 1. 2007 22:06

71maja  Tak takle jsem se už dlouho nezasmála, až mi tečou slzy. Promin, ale napsala jsi to perfektně.

71maja — 20. 1. 2007 22:20

Jsem ráda, že jsem někoho pobavila, protože mě se v daných chvílích chce mlátit hlavou do zdi.........ale mám svoje kluky moc ráda......takže skřípu zubama, a přitom doufám - že jednou bude zase dobře....... Ještě něco přidám - mladší vždy bavil okolí - a u nás se takovým dětem říká "tele z kašparovy krávy" - tak jsem mu to jednou při oslavě narozenin řekla a on aniž by si uvědomil co říká, odpověděl přede všemi - ža už tedy ví, která kráva je jeho mamka.....a to byla puberta ještě v nedohlednu.............jojo - život je boj - mě se moc líbilo přirovnání puberty k těhotenství - ale bylo by fajn, kdyby i puberta trvala 9 měsíců................

salek — 20. 1. 2007 22:30

Ahojky napsala jsi to pěkně ,,kéžby" :supr: jen 9měsíců... :hjarta:
Dnešní odpovědi dcery na mé otázky ,,co děláš"?? Odpověd´,,NIC" !! Takže jsem rozhodlá opravdu vytvořit cedulky(co tu radila Bety) s její odpovědí,,nic"  ,,nikam" ,,nedívej se na mě" ,,nesahej na mě" ,,nemluv na mě" ,,potřebuji peníze" :supr:
Ale mám od ní dnes vyžehleno,protože ji to baví a já jsem si v klidu mohla vypít mou večerní kávu..:supr:

71maja — 20. 1. 2007 22:42

Salku,
ty cedulky jsou prima nápad - jen já bych si je asi ukazovala sama - pro ně by to byla zase práce navíc.....energií šetří, až to vypadá, že tělu žádnou nedodávají - tak nevím, kam se ztrácí ty tuny jídla, co domů denně vleču :-)
S tím žehlením jsi mě připomněla, jak starší v záchvatu solidarity vzal žehličku do ruky, že to přeci není problém. Tak vyžehlil za půl hodiny jedno triko a pak s tím seknul s tím, že mám úplně blbou žehličku........a to triko bylo mladšího syna a ten ho odmítl vzít na sebe, protože ho "vomatlával" jeho brácha............ a já se držela, abych je nezabila oba

salek — 20. 1. 2007 22:51

S tím jídlem mi to povídej..nadávám stále ,že lednička není televize :rolleyes: otevře a kouká co by zdlábla. I si toho všiml BM, když tam byla na víkend  a když s ní přijel řekl,,no ta žere" :lol:
A ty to máš doma 2x  :dumbom:   to bych si už musela asi barvit vlasy, jak bych byla šedivá,ale zase se nenudíš mín´než já..já to mám někdy 2x,když je dlouho klid :supr: pa Renča

Stelička — 21. 1. 2007 19:05

Ježíši, já vám pošlu každému po trošce slovního průjmu mé patnactileté dcery. Holky, ta mele a mele, stále, všude a navíc strašně rychle a hlasitě. Ojjj, jak mě z ní někdy bolí hlava. Vím toho o ní hodně a jsem ráda, ale také mě nezajímá každý trapný zážitek jejích kamarádů a spolužáků, líčený hlasitosti postřižinového Pepina například při placení u pokladny. :D

71maja — 21. 1. 2007 23:44

Vlasy si barvím a to tak, že velmi - z čeho to asi bude? Moji kluci by to všem vysvětlili - jsem už prostě přestárlá matka - s tím už nic nenadělám :-) Ale je důležité, že mám ještě sílu nakupovat - protože u nás i když je lednice plná (co to je?) tak z nich vypadne vždy stejná věta - že tam NIC není...
:dumbom:
A Steličko, asi si neumím představit co to obnáší, když se naopak stavidla řeči protrhnou - pro mě je to scifi - každý extrém má své.
Já jen doufám, že až uvidím vysvědčení, tak nebudu třetí, kdo u nás ztratí řeč...... Protože jestli komunikují stejně i s učiteli, tak nevím nevím. Já už se neptám, co bylo ve škole, ale BYL JSI VE ŠKOLE..... otázky musím formulovat tak, aby odpověď mohla znít ANO (tedy  NO JO) nebo NE - jinak se odpovědi nedočkám.

Jay — 22. 1. 2007 7:25

Ahoj holky,
i ja s vami citim. Dve puberty mam uz za sebou a tri pubertaky momentalne. Sice dva chodi jednou za ctrnact dni, ale tim, ze nejsou moji a navic uplne jinak vychovani-vice mene nevychovani, tak je to o to intenzivnejsi a navic jina zeme, jine mravy...
Presne jak pise Salek, dcera od manzela navstivi lednici milionkrat za den, cumi do ni a premysli...nekdy je to opravdu na bednu. Kdyz jsem vcera utrousila, ze je to iritantin, jeji bratr se zeptal, co je na tom iritantni...bud nemluvi, nebo vas chytaji na slovickach...
Moje skoro 16 dcera, kdyz se ji zeptam, co cely den delala, rekne "NIC"...a tim debata konci.
No nic, asi je lepsi se po ranu nerozcilovat...vsem prima den.. :jojo:

salek — 22. 1. 2007 7:54

Ahojky :kapitulation: tak je vidět,že je nás více ,,postižených" žen s pubert´áky..:lol:
Ale je to fajn,protože já to snáším nějak FUJ TAJBL a tady se trošku odreaguji a zjistím,že je to skoro všude s nimi stejné :dumbom: :lol:
To NIC jsem tu už rozebírala..opravdu jiné slovíčko v tomto věku neznají a pak když na něco dojde,tak koukáme ,,že nebylo NIC" :vissla:
Jsem zvědavá jestli ho řekne dnes až se vrátí ze školy,kde bude zkoušená na vysvědčení  na lepší známku z NJ :kapitulation:
Steličko     :hjarta: občas by mi to i bylo milé to její ,,mletí" jak ty říkáš :lol: než koukat na ten její ,,přiblblý " výraz mlčení :rolleyes: ale opravdu každé dítko je jiné a jinak to vnímáme :co:
Tak jdu na mé ranní kafíčko, dokud je to moje miminko v klidu :supr::dudlik:

Elodie1 — 22. 1. 2007 17:53

Ahoj holky, tohle vaše téma mě tak dostalo, že jsem se kvůli tomu na Babinet zaregistrovala. Už sem dlouho chodím, ale zatím jsem různé příspěvky jenom pročítala. Ovšem téma puberta je moje noční můra. Mám dceru, které bude na jaře 16, takže je v tom nejlepším pubertálním věku a my to máme doma s plnou   parádou. Ale jen doma, protože ve škola a všude jinde mimo domov je naprosto vzorná a nikdo nám nechce věřit, jak s tím doma bojujeme. Podle ní jsme nemožní rodiče s naprosto nemožnými názory. Je doma drzá, na ničem se s ní nelze domluvit, od nás zpochybní i že 1 a 1 jsou 2. Naši péči a lásku bere jako naprostou samozdřejmost, ale když se staráme , tak ji tím vlastně obtěžujeme. Klid je jen když ji necháme sedět u počítače a nic po ní nechceme. V momentě, kdy ji požádáme, aby tam pustila manžela nebo mě, následuje hysterák jak ze špatného filmu. Mluví hodně, ale jen když ona chce. Když se sní chceme bavit my, tak zrovna zájem nemá. Nejvíce řečí má v pokročilou noční hodinu, kdy i my rodiče už sotva koukáme. Když odmítneme s tím , že je čas spát, cítí se ukřivděná a opět následuje vzteklá reakce.  A tak bych mohla pokračovat hodiny. A nejčastější reakce na naše pokusy domluvit se na čemkoli?  Nech toho, Přestaň Ty jsi hrozná atd. Tak jsem si postěžovala a je mně lépe. Vždycky když s manželem vychladneme, tak si říkáme , že za to nemůže, že jsou to hormony, že by mohla být daleko horší. Ona je opravdu ve škole naprostá premiantka a ani nikam nechodí s partou, ze školy jde rovnou domů. Má každý den hodně úkolů a ve škole je denně do večera, protože chodí do cizí školy a tam je rozvrh nastaven o hodně jinak než ve škole české. Já si to vše uvědomuji, ale stejně když se hádáme tak mně tečou nervy.

Daniela S. — 24. 1. 2007 11:50

Můj závazek do budoucna...
Nebudu mít děti, dokud nebudu mít jednu místnost pro každé z nich. Lidi, jak já trpěla nejen v létech své puberty v jedné místnosti se sourozencem a rodiči... Jak já toužila po tom někde se zavřít. Pro všechny zúčastněné by to bylo bývalo mnohem lepší.

helena — 24. 1. 2007 12:00

Milá Danielo, tvůj závazek je perfektní, leč nenaplnitelný, kdybys měla místností 2x tolik. Oni se ti dětičky slezou v jedné cimře, kde se budou rvát, prudit atd. Tvoji přítomnost v dané místnosti pro ně bude bonus. Zavřou se pouze v okamžiku, kdy to začne zavánět nějakou prací nebo budou mít pocit, že je svět, potažmo rodiče, nechápou.

Daniela S. — 24. 1. 2007 12:21

Tak jestli bude platit stará známá dědičnost, tak se rozhodně slízat nebudou. My jsme se s bratrem zásadně nacházeli na opačných koncích vymezeného prostoru (nejlépe úhlopříčně) a nemluvili spolu třeba několik dní. Jako tady někdo psal, že jeho děti cestují ve vlaku různými vagóny... tak to bylo přesný.
Záleží prostě na tom, jak kdo ty hormonální bouře řeší. A i bez bouří - já stydlivá, ráno během mých dnů vstát a se zakrváceným pyžamem se před ostatníma šourat do (beztak obsazené) koupelny......

Xsara — 24. 1. 2007 12:36

Jestli můžu, doporučila bych přítomným majitelkám puberťáků knížku Betty McDonaldové Co život dal a vzal. Puberta jejích dcer je tam tak nádherně popsaná a možná vám to naleje trošku optimismu do krevního oběhu, možná vás to trošku posílí do dalších bojů s tou pubertální zvěří! :dumbom:

Ra — 24. 1. 2007 15:15

soucítím s námi všemi! Trhají nám srdce, dupou po našich mateřských citech!
Ráda bych dala hlas i těm našim puberťáčkům. :usch:
Líbí se mi, jak Lukáš psal, že „tu děti nejsou pro mě, ale já pro ně“.  Budou-li chtít. :vissla:
S puberťáčkama mějme trpělivost, díky nim se můžeme alespoň naučit nesmírné trpělivosti, taktu a diplomacii! Kde jinde, že? :dumbom:
Je to úkol té puberty, aby se od nás oddělili, tak nás musí trochu nesnášet a nám lézt na nervy, aby my jsme je taky pustili a těšili se, že se jednou najdou a vrátí s vlastní jedinečností!
Je lepší počítat raději s delším horizontem a rozložit síly.
Nemají to sami jednoduché, procházejí opravdovou krizí. Biologicky dochází ke spoustě změn v jejich organismu, že některá mozková centra pro „přetížení“ skutečně vypínají. :co: Mají v hlavě zmatek, rodiče i ostatní dospělí sestupují z podstavce dokonalosti a na určitou dobu se z nich stávají málo použitelné a velmi nedokonalé bytosti. Hledají jiné opěrné body, kámoše, hledají sami sebe, hledají názory, prostor pro sebe. Srovnávají existující s tím, co by mohlo nebo mělo podle nich být v ideální stavu věcí. Proto ta kritičnost a nespokojenost, zklamání, nejasné očekávání, toužení, morální hodnocení a pesimismus. Sami nerozumějí svým prudkým afektům a vysvětlují si to zaviněním rodičů, jejich nesprávným chováním.
K největším problémům dochází, pokud pubertu nezvládáme my rodiče.
Můžeme se stáhnout a vyčkávat, co vlastně chtějí, chtějí-li vůbec od nás něco kromě běžného servisu. Rozhodně nejsou zvědaví na naše dobře míněné rady. Někde jsem četla, že chci-li někomu pomoci, musím jít k němu, za ním.
Nedejte nic na nevstřícné projevy, dítě vás má rádo i v pubertě. :pussa:

Jistě bychom nechtěli jejich infantilní závislost na nás.
Důležité je přečkat toto náročné období bez velkých ztrát.

- rozložme síly –    :supr:

není to přece tak dávno, co to mávalo i s námi     :godlike: 

:hjarta:

Jay — 25. 1. 2007 8:58

Ra, ty jsi to napsala opravdu dokonale. Tak nejak to zrejme je.
S tou trpelivosti jsi to vyjadrila uplne presne, ale tak me napada, matka dcery meho manzela toleruje pubertu tim, ze dcera 15let muze doma vse-aby byl klid. To znamena, ze ji necha doma kourit,(jiz od 13let) pokud se ji nechce do skoly, vzdy ma u maminky pochopeni, venku ji necha i do 2h a rodice vedi, ze vysedava v putyce.
Pak mila pubertacka prijde k nam, kde vladne urcity rezim, protoze ja tu mam taky jednu pubertacku, kterou drzim v ramci moznosti, a je ohen na strese..
Na zacatku listopadu jsme meli krizi a mila pubertacka k nam prestala chodit. Bylo to po schuzce s matkou, se kterou jsme se domluvili, aby k nam prisla a vysvetlila pred nami dceri, ze u nas jsou jina pravidla nez ma u mamy a musi je respektovat. Ale nakonec to dopadlo tak, ze se postavila za dceru a bylo po navstevach. Jasne, me to nevadilo, ale ranilo to otce.
Minuly vikend nas navstivila a zeptala se, zda u nas muze spat. Tudiz i po par mesicich sla spat jako moje skoro 16leta dcera v 23h.
Holky, je to boj a uzivam si ho:grater::grater:

Ra — 25. 1. 2007 9:25

Jay, je to svérázný přístup její mámy, možná stagnovala a nemá sílu jí nastavit hranice, anebo se jí chce zavděčit před tátou... kdo ví.
Je moc dobře, že jste si ty svoje uhájili. A je hezké, že přes ta omezení přišla, že chce být u vás.
I když dospívající vyjadřují přání, aby je rodiče méně omezovali, svým chování prozrazují, že sami pociťují potřebu vedení a přiměřené kontroly. Paradoxně jim to dává pocit bezpečí a jistoty. :vissla:

:hjarta:

helena — 25. 1. 2007 9:51

Aneb kdyby puberťáci neměli stanovené mantinely, neměli by se proti čemu bouřit http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png.
Ale vážně - nechat dítko dělat, co chce, je pro něj trest, i do budoucna. Buďto je nejisté, protože ví (i když nepřizná), že i ta různá omezení, příkazy a zákazy znamenají, že o něj rodiče mají zájem, nebo je při prvním "střetu se životem" strašně překvapené tím, že najednou nemůže úplně všechno, což taky k jeho pohodě moc nepřispěje.
Oni sice puberťáci říkají "ten se má, může úplně všechno", ale zároveň dodávají "asi to jeho rodiče nezajímá".

Elodie1 — 25. 1. 2007 10:55

Souhlasím se vším, co je tu napsáno. Ale jak to teda udělat, abych ty pubertální výlevy přestála v klidu? Vždy si říkám, že se nebudu rozčilovat, ale nějak se mi to nedaří. Pak uklidňuji sama sebe, že jsem také jenom člověk , a že ty bláznivé nápady a chování pubetáka, by nenechali v klidu nikoho. Jestli jste úspěšnější než já, prosím, poraďte.

Jay — 25. 1. 2007 10:56

No, holky, diky za prispevky, clovek nekdy potrebuje pohladit po dusi...ale ten boj je unavujici, clovek pak citi i ty roky, co si jinak mysli, ze neciti...no, jak to jinak rict...??:-)
Jsem sportovni typ a mam dost pohybu, stale studuju, ale tyhle chvile mi ubiraji silu...clovek potrebuje mit silu pro vlastniho pubertaka a nakonec resi i veci trochu z jine strany..
Ja pro tu jeho dceru mam hodne pochopeni, vim, ze za spoustu veci muze mama, ale bohuzel jsem do toho vpadla a nemuzu si nechat "kakat" na hlavu, navic jestli jste si vsimly, komunikuji s ni cizim jazykem, coz je tak obtizne, jeste ten jazyk nemam uplne zvladnuty, takze pouzivam slova, ktera znam-velky handicap...
No nic...nechci tady ze sebe delat chudacka:-))))))))))))))))))))))))

Kakulik — 25. 1. 2007 12:09

Asi mám velkou nevýhodu, že nejsem klukova matka. Žijeme spolu ( s jeho otcem i s klukem) už dva roky a ta pořádná puberta začala někdy minulý rok v červenci. Neměla jsem problém s ním komunikovat, je super, když nemá ty přihlouplé kecy :dumbom:. Možná až budu mít vlastní dítě, tedy dítě, které budu vychovávat od mimča, bude to jiné. Cítím vůči němu jistý blok, co vše si můžu dovolit. S přítelem jsme to probrali a domluvili se, že v žádném případě, samozřejmě, nepůjdem proti sobě a mám ve výchově "volnou ruku", ale přece jenom...
Je to těžké, neumím (bojím se?) jej ani okřiknout a když se sním snažím něco probrat, většinou mě ani nevnímá... Sice mě má rád, doufám, ale v jistých věcech mi dá najevo, že do toho nemám co mluvit. Je to k zbláznění, jsem z toho všeho taky dost zmatená...
Taky to musíme vydržet, kolikrát přemýšlím, že snad ani dítě nechci...To jsem ale zbabělec, co?

Ra — 25. 1. 2007 12:38

Úspěšnější rozhodně nejsem.
Nevím, každý to má jinak a ten vztah se buduje léta, každým dnem. Když se budeme často vytáčet, už to neuslyší a staneme se obtížným bzučením mouchy v jejich uších, nebude to mít žádný efekt. :dumbom:
Udělejme si ze svého dítěte kámoše, jednejme s ním jako se sebou rovným, na férovku, dítě má pak i větší zodpovědnost ke vztahu. Není to ten infantilní přístup dítě – rodič.
Buďme s ním. Chápejme co jimi všechno cvičí.
Dojde-li k hádkám konstatujme - slyším, že jsi teď pěkně vytočenej, co tě tak rozčílilo? Chceš mi o tom něco říct? Máš asi špatnou náladu nebo se pletu? Nabídnout pochopení, ujištění, že jsme s nima ne proti nim, že jsme schopni o tom povídat si. Emoce se uklidní na obou stranách a lze pak v klidnějším tónu pokračovat…
Potom zrcadlit (pozor na náš tón) – hele, teď jsi mi řekl, udělal to a to (zopakovat co řekl, udělal) ono jim dojde, co vlastně řekli, co udělali a co to v nás asi může vyvolávat. A říct že mi je to líto, vadí mi to, cos mi řekl, udělal, jak se chováš, ubližuješ mi,  mám tě ráda a nechci to tak. Jak to spolu vyřešíme? Nechat aktivitu taky trochu na nich. Neřešme to sami. V rozhovoru znovu opakujeme jejich slova a přidejme k tomu ta svá. Hlídejme si svůj tón hlasu.
Stává se mi v takových situacích, že jsem „mimo“, že nás vidím seshora jako cizí lidi a neprožívám tolik své emoce ani na mě tak neútočí toho druhého a jednám, diskutuju…

No, je to o sebekontrole, kterou se stále učíme. Taky ji jednou budou muset cvičit, mohou začít už dnes, co vy na to?

Kakulíku, nemáš to jednoduché, mít doma puberťáčka - to je asi nejlepší antikoncepce, viď?

:hjarta:

ivca — 25. 1. 2007 13:27

jay - držím Ti palce
vychovávat "cizí" děti je ještě větší síla než ty vlastní
mám za sebou dvě dcery - nyní už dospělé, dva nevlastní synky - nic moc ani v dospělém věku a před sebou vnučku - jen poradní hlas, doufám ....

1Marie — 25. 1. 2007 14:31

Tak jsem včera byla na poradě u psycholožky. Můžu říct, že z toho rozhovoru mám dobrý pocit. Pomohla mi podívat se na problém taky z jiného úhlu. Je toho strašně moc, co mi teď bzučí v hlavě a rozhodně mám o čem přemýšlet.

Jay — 25. 1. 2007 14:45

ivca napsal(a):

jay - držím Ti palce
vychovávat "cizí" děti je ještě větší síla než ty vlastní
mám za sebou dvě dcery - nyní už dospělé, dva nevlastní synky - nic moc ani v dospělém věku a před sebou vnučku - jen poradní hlas, doufám ....

Diky strasne moc...v Cechach mam taky uz dve vnucky:gloria::gloria:

Kiara — 25. 1. 2007 20:05

Holky, a není všem dnům konec. Strašák v podobě pololetního vysvědčení už klepe na dveře :grater: :albert:

ma-ma — 26. 1. 2007 12:17

1Marie
Chci jen říct, že v tom nejste sama. Já mám syna taky v pubertě - 13let, někdy si připadám jako vyšetřovatel na gestapu - abych se vůbec něco dozvěděla, co ve škole, co bylo k obědu atd. On na mě kouká jako bych byla nějaký mimizemšťan nebo co. Otočí se a zmizí v pokojíku, dá si sluchátka na uši a vyleze jenom když má hlad.
Ale bude líííp - už se na to těším:reta::rock: chce to pevné nervy, každý z toho jednou vyroste

Jay — 26. 1. 2007 15:29

No jeste bych rada upozornila na syna(13-prave ted v lednu) od manzela, ktery k nam chodi taky jednou za 14dni. Ten zas sedel u pocitace a vychazely z nej nepopsatelne zvuky...To jsou proste momenty, kdy mi zustava rozum stat. On si to vubec neuvedomuje...ja na nej koukam a on fakt asi kazdych 15min delal zvuk...skoda, ze to sem nejde nejak predvest:-)))))))

Ivana*M — 28. 1. 2007 14:40

Mam taky dva pubertaky 16 + 18 kluky, po precteni prispevku si myslim,. ze jste na tom pomerne dobre.
Ra: Ono vyckavat na neco par mesicu pred maturitou je opravdu dosti tezke.

Ra — 28. 1. 2007 18:51

Ivčo, jako že se neučí?

No, i když vyjadřují přání, aby je rodiče méně omezovali, svým chování prozrazují, že sami pociťují potřebu vedení a přiměřené kontroly. Paradoxně jim to dává pocit bezpečí a jistoty. :dudlik:

:supr:

ita — 28. 1. 2007 20:47

Po přečtení Vašich příspěvků se mi velmi ulevilo. Starší se zamilovala , zklidnila se, ale mladší - hrůza. Z rozvedeného manželství - nikdo ji nechápe, za všecnhy neúspěchy můžeme my, nešťastná, jindy přecitlivělá, naopak zuřivá, vzpurná... Proč by nemohla být do půlnoci venku, je dospělá...
Moc jste nám pomohly pochopit duši a chování puberťačky.

salek — 28. 1. 2007 22:34

ITO :hjarta: je nás tu opravdu víc :butter: snažíme se ty naše pubert´áky pochopit. Někdy to jsou zlatíčka..jindy na :dumbom:
Chce to opravdu mít pevné nervy a být hlavně dobrý psycholog a trošku občas umět nakouknout do jejich ,jak oni říkají,,dospělé duše" :gloria:
Jiní jsou na tom podstatněji hůře,dokud se drží domova a trošku z nás mají respekt..je to ještě na dobré cestě :hjarta:
Hlavu vzhůru :supr: snad bude líp... :gloria:

Kačena — 29. 1. 2007 22:20

Ahoj všichni, jsem tu po delší době a potřebovala bych poradit. Mám dceru 13,5 - téměř všechno, pprobíhalo tak, jak popisujete. To Vaše kouzelné děťátko se Vám mění před očima.. Ale pořád to bylo v mezích.. Teď máme nový problém. Dcera se zamilovala - ale pozor - do spolužačky. Prolezla jsem psychologické poradny, prý to bývá v tomto hledání obvyklé a normální. Bohužel dcera si to zřejmě přečetla taky. Vyloženě se tím chlubí, vodí se spolu za ruku po městě, po večerech píše milostné dopisy.. Snažím se chovat jako moderní matka, ale jsem z toho dost zoufalá a hlavně z dcery názorů dost často vytočená. Máte s tím někdo zkušenosti? Co mám dělat? Díky moc za Vaše názory..

Jay — 30. 1. 2007 6:59

Ahoj Kaceno,
ja s tim zkusenosti teda nemam, ze by to probihalo primo takhle,ale jestli te muzu uklidnit, tak moje dve dcery se libaly s holkama. Pry se to musely naucit...:-))))) Dokonce ta moje nejmaldsi ucila libat sestrenici, tak treba je to neco podobneho, ale jeste na sebe chteji upozornit, ze jsou nejlepsi kamaradky. Asi bych to prechazela a spis bych koukala na skolni vysledky.
Ja jsem to tenkrat vubec neresila. Jedna dcera je vdana a ta druha je opravdu na kluky:-))) Hodne stesti.

helena — 30. 1. 2007 7:07

Kačeno, holky se spíš chtějí "zviditelnit". Sama píšeš, že se tím chlubí - proč asi? No přece aby okolí zíralo, jaké jsou "jiné, nekonvenční, zajímavé..." Některé dítko si pořídí oranžové copánky, jiné tetování nebo piercing, tvoje dcera má spolužačku. Všechno to jsou jenom skvělé způsoby, jak vytáčet rodiče, čím víc, tím líp. Tak ji nech, ať si to užije. Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že jakmile se objeví první zajímavý kluk, bude pokoj - teda aspoň od těchhle starostí, jiné rychle nastanou http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png.

ivca — 30. 1. 2007 7:25

Kačeno - mám dojem, že se dcerunka chce "zviditelnit" a taky Tě zkouší, co vydržíš
moje dcera ve věku cca 14 -15 zase chodila zmalovaná a oblečená doslova jako štětka , kouříla před barákem a měla z toho evidentní radost jak já šílím ....

1Marie — 30. 1. 2007 14:00

Jo, taky myslím, že to bude druh sportu: kterak spolehlivě dovést matku k šílenství. Moje dcera v tom taky vyniká, aspoň zpětně si uvědomuju, že spoustu věcí , která dělala a dělá je z tohoto soudku.
Já bych to prostě přešla. nekomentovala. Maximálně postoj: máš ráda jinou holku? Fajn, bezva, co chceš k  večeři?   Ber to jako fázi, kterou musí projít, v tomhle věku prostě experimentuje a ty s tím nic nenaděláš.

Kačena — 30. 1. 2007 15:07

Já taky doufám, že to je jen demonstrace.. Ale bere to smrtelně vážně a mě to teda vytáčí docela spolehlivě. Chce to zhluboka dýchat.. a radši neřešit, co všechno spolu zkoušejí. Snad to skončí jen tím líbáním a voděním za ruku.. Už aby to bylo za námi...
Navíc ta spolužačka je taková zmalovaná koketka, téměř žádné koníčky, ve škole průměr.. Prostě musí být něčím zajímavá. A to moje telátko jí na to zřejmě skočilo. Co myslíte, jak dlouho tohle období rebelie tak potrvá? A mám to přecházet nebo nějak omezovat?

Musim — 30. 1. 2007 15:41

Tak, tyhle potíže? mne čekají, už pomalu nabíháme na vlnu puberty. Tady se směju těm příspěvkům, ale nevím, jak tu pubertu přežiju. Už ted je vše "husté", a to holce bude jenom 11.

salek — 30. 1. 2007 15:57

Ahojky :kapitulation: tak dnešní hádku už máme z dcerou za sebou. Zase mě to čeká až bude manža ve službě jako dnes.. :butter: to je už náš rituál :vissla:
Dnes jsem se už neudržela a dostala nafackováno ramínkem ( měla jsem ho zrovna při ruce) :butter:
Jsem proti bití,už jsme to tu probírali ,ale co je moc je moc :usch: Kdyby tu nebyla malá Verča  ,tak by už asi viděla co jsem schopna udělat..zatím letěl jen odkapávač na nádobí.. Jsem asi slaboch,který se nechá vytočit, ale já to prostě už v klidu nedokážu vyřešit.
Pak tu brečí, chodí okolo mě jako beruška a zkouší si mě udobřit všelijakým ptaním ... :hjarta:
nevím jak dál.Prý ji nic nedovolím...ale já se snažím ,aby se dobře učila, uklízela ráno po sobě atd.
Jsem toho názoru něco za něco..ale to ona nechápe :dumbom: Až když vidím nějaké pokroky -dovoluji...dělám to snad špatně ??? :grater:
Jsou to i jiné věci,které mě vytáčí :co: jako ,že ji píše kluk a osloví ji kun.o,nebo jestli má oholeného bobra..no co si mohu o takovém klukovi myslet,ale oni se tak baví normálně :vissla:
Tak jsem se tu dnes vykecala.. manža by ji musel zabít.. ( ona počítá s tím ,že ji tak hubovat jako já nebude,protože to není její otec ) :butter: ale asi by to už od něj také potřebovala..
Můj BM o těchto našich hádkách ví,tak si myslím,že by ještě řekl,at´ji přidáme za něj :lol:

jamie — 2. 2. 2007 0:48

Ahoj holky, dnes mě opět syn 16,5 dostal do takového stavu, že jsem se rozbrečela a nevěděla si rady, co udělat. Manžel je služebně pryč, tak jsem zůstala zase sama na jeho výlevy nálad. Byla jsem bezradná a napadlo mě, najít na internetu psychologickou poradnu. No a při hledání jsem narazila na toto forum. Začala jsem pročítat příspěvky a zjistila jsem, že problémy s pubertou svých dětí má spousta maminek. Velice mě to uklidnilo, četla jsem dál a dál. Když jsem došla ke zprávě od 71maja, tak se mé slzy  změnily ve smích. Zaregistrovala jsem se a nyní bych se s vámi chtěla podělit o své trápení.

71majo, moc a moc děkuji. Určitě se mi bude dnes lépe usínat.:sova:

Syn je stejný jako spousta jiných, ale jeho špatné nálady se stupňují a já někdy nevím co mám dělat.
Základku ukončil s vyznamenáním, v září začal chodit na IT, ale 11. prosince nám oznámil, že už do tý školy nepůjde. Po 3 hodinách rozhovoru (z 90% jsem mluvila já a manžel) jsme se nedověděli důvod jeho rozhodnutí. Našel si jinou školu, já vše zařídila a 19.12. nastoupil. Bohužel hned v následujícím pololetí dostal podmínečné vyloučení za nevhodné chování.
Nyní chodí do 2. ročníku, ale bohužel se bojím, že nedokončí ani tuto školu. Nic ho nebaví, se mnou vůbec nekomunikuje, a když jo, tak na mě jen pokřikuje. Já ho nechápu, nerozumím mu, podle něho jsem nejhorší matka na světě, prostě ho stálče jen prudím.
Na vysvědčení měl 6 čtyřek a dvojku z chování. Dnes prohlásil, že se učit nebude, že ho škola nezajímá.
Také si občas zahulí, sebere se a odjede na techno a vrátí se až druhý den, i přesto, že mu to zakážeme. Dělá si co chce, my mu prý nemáme co povídat do jeho života. Když mu něco vytknu, tak vyhrožuje, že odejde z domu, třeba pod most. Kdyby byl plnoletý, snad bych ho nechala, aby si nabil hubu.

Nikdy jsme ho nebili, protože to nebylo nutné. Teď je o hlavu větší a když jsem mu jednou chtěla ve vzteku (už jsem to nemohla vydržet) dát pohlavek, chytil mi ruku, a prý co chci udělat, že na to nemám.

Vím, že tyto starosti má spousta z nás, ale já už někdy nevím co mám dělat. Jednou jsem rezignovala :kapitulation: a přestala jsem s ním komunikovat, ale pro mě to bylo ještě horší. On si zalezl do pokoje a já ho neviděla třeba celý den. Na protest držel hladovku.

Mám ho přesto moc ráda a často vzpomínám na dobu, když byl malý prohlížím fotky a přemýšlím, proč se musel tak změnit. Byl  to moc hodný kluk, milý, mazlivý, komunikativní.

Mám ještě 19ti letou dceru, která je úplný opak. Nikdy s ní žádné problémy nebyly. Teď bude maturovat, dobře se učí. Bude dál studovat a má představu o svém budoucím životě. Vycházíme spolu skvěle, jsme dobré kamarádky.

Moc bych si přála, aby to se synem bylo také tak. Stále doufám, že z toho vyroste a bude zněho prýma muž ;)

Přeji všem maminkám pevné nervy.
Jsem moc ráda, že jsem vás našla.
Ahoj

ita — 2. 2. 2007 0:57

Jamie, taky jsem nedávno objevila tuto diskuzi, měli jsme stejný problém. Nakonec jsme zjistili, že za tou její zlobou bylo zklamání z neúspěchů ve škole (je dyslektička), parta, která mohla běhat po putykách a ona ne a nakonec i žárlivost na sourozence, kteří se podle ní mají lépe. Pomohla diskuze. Nejhorší je začít s nimi v klidu mluvit, jak říká "pořešit situaci". Zatím to na chvíli pomohlo.

jamie — 2. 2. 2007 1:16

Ito, zkusila jsem už všechno. Klidnou diskuzi, pohlazení, pomoc s problémy, ale on o nic nestojí. Nemá zájem o mou starostlivost a lásku. Myslí si, že zvládne všechno sám, ale přitom si neuvědomuje, že nás k životu potřebuje.
Byl zamilovaný do jedné holčiny, v tomto období to s ním docela šlo, byl ochotem se se mnou o ní bavit. Holčina se s ním rozešla a on začal být opět nemožný.
Na druhou stranu, není to zlý kluk a snaží se stále řešit problémy ostatních, ale svoje si nechá pro sebe.

Irenka21 — 2. 2. 2007 7:01

Nečetla jsem všechno, ale i já mám někdy pocit, že nejsem v pokojích synů vítána, občas padla facka při drzé odpovědi a vysvětlování je u nás také dost, jsem zastánce toho, že tak velké dítě by mělo vědět co po něm chci a proč, Ten starší má 18,5, zhruba tak před rokem měl ještě to období, že zůstával ve městě po škole s chlapci ze třídy a o víkendech jezdil za dívkou, cítila jsem se opuštěná a měla o něj strach, potom se rozešli a on je ůplně jiný, přála bych si, aby někam šel, když přijdu domů, přijde za mnou, třeba nemluví, ale je tu, za chvíli rozváže, vypráví ,co  kde četl, čte mi úryvky z knížek a včera třeba z Lidovek, máme některé pořady v telce, na které se spolu rádi díváme, náš smysl pro humor je stejný, má rád historii a historické tisky, ty sbírá, ale jenom levnější kusy,problém je, že ho dost odrazuje zastaralý způsob výuky na gymplu,on jedničkář ve čtvrtletí třeťáku měl 2 trojky, němčina a fyzika, bývá dost nemocný a potom je líný se to doučit, masírovala jsem ho a v pololetí mi donesl sice z těchto dvou předmětů dvojky, ale zase si pohoršil něco jiného, stále do něj hučím, že z gymplu nic není, že se musí ještě dostudovat jinde, to bere a chce si objednat přípravné testy na VŠ z několika oborů, doma co mu řeknu udělá celkem bez řečí, za všechno poděkuje a když třeba přijdu z práce donese mi co chci a namasíruje krk, nevím, co si mám o té jeho lenosti ve vztahu ke škole myslet, trojky by vůbec nemusel mít. Nabrali tam dost nových mladých profesorek, nemají praxi a kázeňsky tychle velké kluky vůbec nezvládají, no udělala to nová ředitelka, aby nemusela starším kolegům platit vyšší tarifní platy, ale nic moc tedy, na rodičácích si stěžují pedagožky, že si z nich kluci dělají legraci, že je neuznávají jako autority atd.
Mladšímu je 16 a mlátí to s ním fakt děsně, učí se líp, ale občas potřebuje také vyčistit žaludek, už jako dítě potřeboval jednou za měsíc pár štulců, aby věděl, kdo bude hodný, jinak je velký mámin mazel, dokonce když manža je ve světě, tak se mnou spí a normálně se za mnou přijde i pomazlit, má spoustu zájmů, posiluje, hraje závodně šachy a kamarádů habaděj, na domácí práce je línější než bratr, ale když nepovolím a já nepovolím, tak udělá vše, znám ho, tak před příjezdem z práce zavolám a ptám se, zda je hotový, potom vím, že půl hodiny lítá jako šus, aby to bylo hotové než přijedu.
Pro oba kluky bylo vždy trestem, když se chovali škaredě nyní v pubertě, že jsem nejen jednu sekla, ale když potom dolézali, tak jsem řekla, že když se mají u mne tak zle a nechtějí přijmout domácí pravidla, tak můžou uvažovat zda nechtějí bydlet u babičky nebo u otce, že já je omezovat nechci a hádky s nimi mi vadí, řekla jsem, že se s nimi nemíním hádat, to taději budu dělat krásné víkendy, než aby se mnou trpěli každý den. No a najednou se to začalo ulidňovat a nikdo nikam nechtěl, malý má občas takové záchvaty špatné nálady, ale ten starší už ne, v 18 jsem mu řekla, že nyní si může vybrat, kde bude a jak si zařídí život, pokud ale nebude studovat, že si musí najít práci a živit se sám, peníze, co jsem mu našetřila na studia si v tom případě nechávám a dám mu je až se bude ženit, otec ho zažaloval o snížení výživného, přišel za mnou a chtěl, abych mu sehnala dobrého právníka a šla k soudu jako svědek, sepsali jsme spolu jeho výdaje na živ.potřeby, studium atd., u právníka řekl, že chce bydlet se mnou, napsal vyjádření k soudu, nad kterým jsem potom plakala dojetím, byla tam i věta, že ani to, když otec dlouhodobě neplatil výživné, nevedlo ke snížení jejich životní úrovně, že jsem se vždy o něho i o bratra dobře starala, vypsal tam dovolené a divadla , prostě všechno, kam jsem je brala, ani jsem nevěděla, že se mu ty naše výlety tak líbily.
No tak abych ten svůj výlev nějak zakončila, hádky s puberťáky jsou fakt normální, ale mazílci to musí zůstat, jak jste vyčetly, děvčata, kolem 18 roku se to začíná lepšit a stávají se z nich docela normální lidi, i když ne ještě úplně, ale do dvaceti snad jo ne? Snad to nějak přežijeme.

Míša Kulička — 2. 2. 2007 9:02

No, já jsem své ratolesti vysvětlila, že jaké si to teď udělá, takové to bude mít a špatné výsledky ve škole řeším větou, že i popeláři a uklízečky jsou na tomto světě potřeba :), ona opáčí, že taky berou určitě víc, než já na výzkumáku a já to ukončím, že v tom případě budu šťastná, že se tak dobře realizovala :).
Přežila jsem se skřípěním zubů, že si vybrala uměleckou školu, na které se jí moc všeobecného vzdělání už nedostane (přitom je výborná na technické předměty, umísťuje se v různých matematických olympiádách apod.). Pravdou je, že jsem doufala, že talentovky budou jen taková generálka na skutečné přijímačky, že se tam nedostane a v únoru se normálně přihlásí na gympl. Vzali ji a já mám strach, co z ní bude, když se jí ve zvoleném oboru nebude dařit - moc dalších možností ji nezůstane. Ale je to její život, já můžu být jedině oporou, když bude potřebovat :).

Zatím myslím, že veškeré problémy s puberťáky plynou z toho, že se jim bojíme dát více prostoru a odpovědnosti za svůj život, a že za ně řešíme zbytečně moc věcí. Možná neškodí, nechat jim v jejich průšvizích nechat pořádně vymáchat pusinu a teprve pak je podpořit a pomoct jim (budou-li o to stát).

Irenka21 — 2. 2. 2007 11:17

No asi jo, ale kdo to má vydržet dívat se, jak se jeho mazlík topí.

Míša Kulička — 2. 2. 2007 11:34

Rodiče... musíš doufat, že jsi mu dala včas ten dobrý základ, takže se neutopí, ale naučí se plavat sám (což je žádoucí, ne?) :)

helena — 2. 2. 2007 12:00

Irenko, to máš jako když se kvočně dají vysedět kačení vejce. Nastane okamžik, kdy káčata vyrazí na vodu, plavou, cachtají se a slepice zoufale pobíhá po břehu, kvoká... ale víc udělat prostě nemůže.

1Marie — 2. 2. 2007 14:22

Tak holky moje dcera přinesla na pololetí v devítce dvojku z chování. Jak moc to ovlivní její přijetí na střední školu nejsem schopna odhadnout - jsem z toho unavená a zdeptaná. Ona věděla dobře, že jí ta dvojka hrozí, ale nedokázala se ovládnout, musela se dohadovat s nějakou učitelkou, zase přišla pozdě atd. takže jí tu dvojku dali. Takže teď až do dubna budem zase mít nervy - jestli jí vezmou, kam si přeje, nebo ne.
Někdy je to vážně na mašli.

Elodie1 — 2. 2. 2007 15:18

Marie, nechci tě strašit, ale myslím, že je to docela průšvih.Dovolím si tvrdit, že na školu , kde zájem převyšuje kapacitu, ji nevezmou. Proč by se tam kantoři za jedny peníze měli zlobit s někým, kdo má problémové chování.(něco o školství vím a takhle se tam uvažuje). Jasně, že si raději vyberou z dětí, které mají chování v pořádku. Dost dlouho jsem pracovala ve státní škole a dát dvojku z chování v 9. třídě, to už musel být opravdu, ale opravdu problémový žák. Vždy se všichni snažili takovému problémovému žákovi vysvětlit, že dvojka z chování v devítce je velká potíž, tak at se srovná, dokud je čas.

Míša Kulička — 2. 2. 2007 17:54

Marie, ty jsi na prášky, ale jak se k tomu staví tvoje dcera? Ví, že teď bude muset maximálně zabrat v učení a přijímačky udělat co nejlépe, aby měla vůbec nějakou šanci? Nebo jí je to fuk stačí jí, že se dostane na nějakou soukromou školu či učňák? Myslím, že byste měly spolu probrat v klidu, jak chce tuto situaci řešit ona. Je to přece hlavně její život. Ty jí můžeš akorát tak poradit, jak to dál řešit.
Jo a ještě bych asi zavolala tam, kam se chce hlásit, vysvětlila jim situaci a chtěla vědět, zda má s takovou vůbec šanci. Aby se nehlásila zbytečně někam, kde to bude už dopředu ztracené.

Romča — 2. 2. 2007 18:17

Míšo, jen se směji. U nás je to jen s tím rozdílem že mám syna , ale jinak je to úplně stejné.U vás uklízečka u nás kopáči.Chce jet ze školy na týdenní pobyt do Anglie, tak jsem mu říkala že nakopačské práce angličtinu nepotřebuje.Dobírám si ho.


Míša Kulička napsal(a):

No, já jsem své ratolesti vysvětlila, že jaké si to teď udělá, takové to bude mít a špatné výsledky ve škole řeším větou, že i popeláři a uklízečky jsou na tomto světě potřeba :), ona opáčí, že taky berou určitě víc, než já na výzkumáku a já to ukončím, že v tom případě budu šťastná, že se tak dobře realizovala :).
Přežila jsem se skřípěním zubů, že si vybrala uměleckou školu, na které se jí moc všeobecného vzdělání už nedostane (přitom je výborná na technické předměty, umísťuje se v různých matematických olympiádách apod.). Pravdou je, že jsem doufala, že talentovky budou jen taková generálka na skutečné přijímačky, že se tam nedostane a v únoru se normálně přihlásí na gympl. Vzali ji a já mám strach, co z ní bude, když se jí ve zvoleném oboru nebude dařit - moc dalších možností ji nezůstane. Ale je to její život, já můžu být jedině oporou, když bude potřebovat :).

Zatím myslím, že veškeré problémy s puberťáky plynou z toho, že se jim bojíme dát více prostoru a odpovědnosti za svůj život, a že za ně řešíme zbytečně moc věcí. Možná neškodí, nechat jim v jejich průšvizích nechat pořádně vymáchat pusinu a teprve pak je podpořit a pomoct jim (budou-li o to stát).

aprill — 2. 2. 2007 18:19

Čerstvá zkušenost - nelze s nimi komunikovat :dumbom:.

Nela — 2. 2. 2007 22:28

Aprill, to máš pravdu, i když  - když něco potřebují, jako např. finance, najíst, něco na sebe, někam pustit, tak se o komunikaci snaží, ale jen  do té doby, než  odpovíš jinak, než potřebují. :dumbom:

Míša Kulička — 2. 2. 2007 23:01

Romča napsal(a):

Míšo, jen se směji. U nás je to jen s tím rozdílem že mám syna , ale jinak je to úplně stejné.U vás uklízečka u nás kopáči.Chce jet ze školy na týdenní pobyt do Anglie, tak jsem mu říkala že nakopačské práce angličtinu nepotřebuje.Dobírám si ho.


Míša Kulička napsal(a):

No, já jsem své ratolesti vysvětlila, že jaké si to teď udělá, takové to bude mít a špatné výsledky ve škole řeším větou, že i popeláři a uklízečky jsou na tomto světě potřeba :), ona opáčí, že taky berou určitě víc, než já na výzkumáku a já to ukončím, že v tom případě budu šťastná, že se tak dobře realizovala :).
Přežila jsem se skřípěním zubů, že si vybrala uměleckou školu, na které se jí moc všeobecného vzdělání už nedostane (přitom je výborná na technické předměty, umísťuje se v různých matematických olympiádách apod.). Pravdou je, že jsem doufala, že talentovky budou jen taková generálka na skutečné přijímačky, že se tam nedostane a v únoru se normálně přihlásí na gympl. Vzali ji a já mám strach, co z ní bude, když se jí ve zvoleném oboru nebude dařit - moc dalších možností ji nezůstane. Ale je to její život, já můžu být jedině oporou, když bude potřebovat :).

Zatím myslím, že veškeré problémy s puberťáky plynou z toho, že se jim bojíme dát více prostoru a odpovědnosti za svůj život, a že za ně řešíme zbytečně moc věcí. Možná neškodí, nechat jim v jejich průšvizích nechat pořádně vymáchat pusinu a teprve pak je podpořit a pomoct jim (budou-li o to stát).

ale víš, že EP (extrémní puberťák) postrádá smysl pro humor, pokud se týká jeho osoby? Pozor, dráždíš hada bosou nohou :D:lol:

ita — 4. 2. 2007 23:42

Taky kluk vyfasoval dvojku z chování za pozdní příchody, je ráno doma poslední a občas zaspí. Nepomohl ani nejsilnější budík. Mám pocit, že za nás dvojky z chování dostávali opravdu jen hodně problémoví žáci.

SLUNÍČKO — 5. 2. 2007 8:20

HOLKY MÁM PROSBU,NEMÁTE NĚKTERÁ ZKUŠENOST S PUBERTOU U POSTIŽENÉHO DÍTĚTE?
( MENTÁLNÍ I FYZICKÉ POSTIŽENÍ )
NĚKDY MI PŘIPADÁ, ŽE UŽ NEZVLÁDNU ANI DEN.
TŘEBA BY MI NĚKTERÁ Z VÁS MOHLA PORADIT NĚJAKÝ FÍGL, KTERÝ FUNGOVAL U VÁS....

salek — 5. 2. 2007 9:00

Sluníčko :hjarta: to je mi tě líto,ale poradit nedokážu...I tak to musí být pro tebe těžké ,takové dítko vychovávat :hjarta:
Promin´ale někdy si připadám ,že má dcera je také postižená :gloria: Zrovna včera jsem se ji na něco ptala..a ona se nedokázala vyjádřit..,,no takový to takhle" a začne ukazovat ...ve svých skoro 13letech  :dumbom:
Chodím s ní do poradny na dyslexii,ted´jdeme ve čtvrtek,tak tam chci navštívit i psycholožku...tak uvidím :hjarta:
Asi každé dítko tu pubertu prožívá jinak..držím ti pěstičky a přeji klidné dny :hjarta: Renča :kapitulation:
Možná by ti také poradil nějaký odborník na tyto děti :hjarta:

SLUNÍČKO — 5. 2. 2007 15:08

RENČO,
ODBORNÍCI RADÍ POŘÁD TO SAMÉ...JEN NA TU MOJI "MALOU 15-TI LETOU PUBERŤAČKU" TO NEZABÍRÁ...
JE V PUBERTĚ, ALE JEJÍ MOZEK JE ZRALÝ NANEJVÝŠ NA 6-8 LET....A TEĎ SE JÍ PROSTĚ HORMONY S TÍM MOZKEM "PEROU".
MÁM ZKUŠENOSTI, ŽE MAMINKY MÍVAJÍ DOBRÉ NÁPADY A TAK JSEM SI ŘÍKALA, ŽE SE TŘEBA NA BABINETU NAJDE MAMČA ,KTERÁ UŽ MÁ TOHLE OBDOBÍ ZA SEBOU...
MÁŠ PRAVDU, ŽE KAŽDÉ DÍTKO PROŽÍVÁ PUBERTU JINAK,VŽDYŤ JSME TAKY KAŽDÝ ORIGINÁL.
TAKY TI PŘEJI, ABY JSTE ZVLÁDALY ŠKOLU I TOHLE TĚŽKÝ OBDOBÍ....VÍM, ŽE KDYŽ SE K NĚMU PŘIDÁ JEŠTĚ NĚJAKÝ PROBLÉM...AŤ UŽ ZDRAVOTNÍ NEBO JAKÝKOLIV JINÝ,JE TO MOC TĚŽKÉ ZVLÁDNOUT JEN V RÁMCI RODINY....
HODNĚ SÍLY,KLIDU,TRPĚLIVOSTI A LÁSKY DO DALŠÍCH DNÍ :hjarta:

salek — 7. 2. 2007 8:27

Dobré ránko :kapitulation: no tak já jsem dnes probuzená až až.. hned po ránu ,,vytočená" :usch:
Ta naše puberťačka tu má ráno zaplé obě televize,jak v pokojíčku tak v obýváku ..a v pokojíčku opět bordel...neustláno atd..tak ji říkám ,co tu sedí at´jde uklízet a ona na to ,,jestli mi něco je at´se jdu ještě vyspat" :dumbom:
No to mě naštvala..a hned tu jezdila.. já ji dám..oni si vůbec neuvědomují s kým mluví,copak jsem nějaká její kamarádka ??
No tak doufám, že vy jste měli to probuzení lepší než já.. ale mám tu to mé malé zlatíčko a to mě z toho zase dostane :hjarta::dudlik:
Zítra jdeme do poradny(dyslexii) tak to ji tam už neprojde a zkusím tu psycholožku.. uvidím ,třeba mi řekne at´ji dám na pr...,ale to oni neradi říkají..jednou jsem tam řekla,že nejde ven ,když je u nás něco v nepořádku..a to byl ohen´na střeše..že si ji nedovolím pustit ven !! :offtopic:
Tak se tu zatím mějte a pevné nervy..já je tedy mám :o :lol: :co:

1Marie — 7. 2. 2007 9:59

Já teda jsem otrávená v poslední době nějak permanentně a nemůžu se toho zbavit. Ta dvojka z chování je jen vrcholek ledovce. Nějak se nedokážu srovnat s tím, jak se chová. Přiznávám, že je to pro mě zklamání - já vím , zní to hrozně, být zklamaná z vlastního dítěte, ale nedokážu se toho pocitu zbavit. Snažím se, vážně, vím, že ji musím přijmout, taková jaká je - ale nějak mi to nejde.

salek — 7. 2. 2007 10:05

Já už jsem na ni  alergická..:butter: jen se vždy bojím toho co ji z té pusy vypadne..někdy je to hloupost,ale ráno to byla pohotová :dumbom:
Maruško..:hjarta: snad se vše časem v dobré obrátí..to nemůže trvat věčně..já bych byla snad už šedivá :co: no to tedy nééé :vissla::lol:

ma-ma — 7. 2. 2007 10:20

Jo děvčata chce to opravdu hodně sebezapření a vydržet. To si aspoň říkám já, občas jsem z toho taky na prášky, ale pevně věřím, že bude líp:supr:. možná jsem naivní:grater:, ale tímto se utěšuju. 2 z chování nebyla, zato důtka ředitele - za 5 neomluvených hodin. Myslela jsem, že ho zabiju, ale to byl teprve začátek. Potom jsem našla doma skleněnku - pod nátlakem se přiznal, že kouří marihuanu. To jsem myslela, že bude můj konec, psychicky jsem se sesypala, loňské Vánoce celé probrečela. Teď je situace stabilizovaná - kontrola u obvodní lékařky - testy na drogy zaplaťpánbůh negativní, ve škole mírné zlepšení. Jo nikdy to nebyl žádný svatoušek, co by seděl v koutě. Ale na toto jsem nebyla nijak připravená. S pubertou přišly i tyto problémy.

1Marie — 7. 2. 2007 11:04

ma-ma : našlas doma skleněnku?! Co je to, prosím Tě?

ma-ma — 7. 2. 2007 12:08

nooooooooooo, taky jsem nevěděla.....hledala jsem a našla- kouří se s tím tráva

Wiki — 7. 2. 2007 13:16

Marie, neměla jsem čas pročíst celou diskuzi, chci jen napsat, že mám doma totéž. Ale musím říct, popravdě, že pokud má dceruška dobrou náladu, tak se se mnou (námi)baví skvěle, přenese se i přes to, že jsme starý, komunistický lidi (36,38), ještě ...se "sockázníma názorama".

Určitě to pročtu celé, ale už teď mohu říci, že si moc rady nevím, jen se snažím "nevtírat se" a být " k dispozici". Kdybychom jí dali počítač do jejího pokoje, tak ji celé dny ani neuvidím.

ita — 7. 2. 2007 17:48

U nás zatím nastal klid (16,5), když jsme se přestali rozčilovat nad propíchnutým obočím, jazykem..., nošením spuštěných kalhot, holým břichem. Je prý to její image, ona nám taky neradí, co máme nosit. Dojíždí ze školy jen na víkend, tak to snad chvíli vydrží.

71maja — 7. 2. 2007 22:53

Tak pilně pročítám perličky vašich puberťáků a občas mi to připadá jako u nás doma.
Já po vysvědčení vzala kluky na večeři do restaurace - za odměnu (pro ně) a zapomněla jsem, že to bude za trest (pro mě)....začalo to při usazení u stolu - mladší si sedl proti mě a starší vedle něho (aby byl také proti mě).....takže začala konverzace u našeho stolu, kterou kvůli hlasitosti slyšeli všichni v lokále....ať si vedle mě nesedá, sedni si jinde, seš magor, vypadni, debile - já DOST....chvilka klidu - pak výběr z jídeláku - nic tady nemaj, proč jsme sem chodili - já DOST, nebo jdeme domů.....při jídle jsme mluvili o škole a známkách - takže to pokračovalo tím, že jeden druhého osočovali, že je blbej, nic neumí, proč do tý školy chodí a po drž hubu a žer - já KLID, nemusí to poslouchat i nevinní, co se přišli v klidu najíst - oni - jen ať všichni slyší, jakej je brácha magor a trapnej ......... takže jsem rychle jedla, aby ten jejich cirkus skončil, asi mají rádi publikum, protože doma toho tolik nakecají za měsíc.......... no řekněte, má tohle cenu? Ale podle nich byla večeře v poho a vůbec netuší, co zase řeším..... Takže příště juknu na výzo, pochválím a DOST.

Blanka1 — 8. 2. 2007 1:58

1Marie napsal(a):

Já teda jsem otrávená v poslední době nějak permanentně a nemůžu se toho zbavit. Ta dvojka z chování je jen vrcholek ledovce. Nějak se nedokážu srovnat s tím, jak se chová. Přiznávám, že je to pro mě zklamání - já vím , zní to hrozně, být zklamaná z vlastního dítěte, ale nedokážu se toho pocitu zbavit. Snažím se, vážně, vím, že ji musím přijmout, taková jaká je - ale nějak mi to nejde.

Já jsem na tom právě tak a to je dceři 21. Má jakousi opožděnou pubertu nebo co, ani v 16 nebyla tak hrozná.
Tak jak píšeš, jsem otrávená a to už delší dobu a taky neumím pochopit, jak se chová, opravdu jsem ráda, že odjela na týden do školy a nemusím se dívat na její otrávený obličej a když po ní chci nějakou pomoc, tak se ušklíbne a otráveně pronese jooooooo, tak raději zavřu dveře.
Je mi z toho smutno, myslela jsem si, že v tomhle věku už to máme za sebou.

evca1 — 8. 2. 2007 9:38

Ahoj holky,
taky mám doma puberťáka, bude mu za chvíli patnáct a je na :dumbom:

evca1 — 8. 2. 2007 9:46

Nedávno byla v jednom nejmenovaném bulváru na první stránce vyfocená Kateřina Brožová v plavkách a můj synáček konstantoval - mami ona je docela pěkná na to jak je strašně stará!!!
Taky jsem šla s kamarádkou posedět do restaurace a on mi povídá - mami kam chcete jít v tomhle věku? To je nám 35 let. Čeho se ještě dočkám. :co:

Wiki — 8. 2. 2007 10:19

Majo 71 - víš, co mi připomínají tvoje zprávy?? Nedávno sem četla jednu knihu od S. Monyové, jen už nevím, která z nich to byla, a popisuje život s dětmi (sice menšími), ale smála jsm se úplně stejně. Bohužel s tím rozdílem, že TO,co popisuješ, jsem zažila včera, když jsme svoji dcerušku s její sestřenicí kt.má jarňáky a nebude přece se staroušema doma,(téměř 15 a téměř 16), vzali na večeři do (zruba 2.nejdražší) restaurace. Jedna měla svátek, a tak jsem to slavnostně navrhla, v dobré víře, že budou mít radost........a třeba to oceněj....hm.. začlo to už otázkou zda-li pojedeme TÍMTO!? Mám 1/2roku nový auto!Výběr jídla(názvy pokrmů) jim přišel natolik k smíchu, že servírka odešla. Snažili jsme se bavit o příjímačkách na stř.školu a o našich zkušenostech a to je pobavilo natolik, že se válely po stole a hýkaly v záchvatech smíchu, což je jejich zábavu umocnilo, obzvlášt když upoutaly pozornost ostatních hostů, toho, řekla bych komorního prostředí. Pak jsem se přestala cítít nad věcí a zařvala jsem na ně: "už držte ty huby,vy krávy!" No Homolkovi jsou proti nám exkluzivní a vybraní hosté.
Naposled !!!! Já hloupá a nepoučitelná!
Možná večeři ve 4.cenové a budou u jiného stolu! Nebo2 rohlíky a 10dkg vlašáku

Míša Kulička — 8. 2. 2007 10:33

Wiki napsal(a):

Majo 71 - víš, co mi připomínají tvoje zprávy?? Nedávno sem četla jednu knihu od S. Monyové, jen už nevím, která z nich to byla, a popisuje život s dětmi (sice menšími), ale smála jsm se úplně stejně. Bohužel s tím rozdílem, že TO,co popisuješ, jsem zažila včera, když jsme svoji dcerušku s její sestřenicí kt.má jarňáky a nebude přece se staroušema doma,(téměř 15 a téměř 16), vzali na večeři do (zruba 2.nejdražší) restaurace. Jedna měla svátek, a tak jsem to slavnostně navrhla, v dobré víře, že budou mít radost........a třeba to oceněj....hm.. začlo to už otázkou zda-li pojedeme TÍMTO!? Mám 1/2roku nový auto!Výběr jídla(názvy pokrmů) jim přišel natolik k smíchu, že servírka odešla. Snažili jsme se bavit o příjímačkách na stř.školu a o našich zkušenostech a to je pobavilo natolik, že se válely po stole a hýkaly v záchvatech smíchu, což je jejich zábavu umocnilo, obzvlášt když upoutaly pozornost ostatních hostů, toho, řekla bych komorního prostředí. Pak jsem se přestala cítít nad věcí a zařvala jsem na ně: "už držte ty huby,vy krávy!" No Homolkovi jsou proti nám exkluzivní a vybraní hosté.
Naposled !!!! Já hloupá a nepoučitelná!
Možná večeři ve 4.cenové a budou u jiného stolu! Nebo2 rohlíky a 10dkg vlašáku

Jé, to jsem zažila... ještě navíc i s tím, že se mě mladé dámy (14 a 15) snažily zasvěceně a hlavně hlasitě poučit o cituji "holení, prstění a polykání". Tož jsem se zvedla, vzala kabát i peněženku, poradila jsem jim, že až dojde na placení, mají číšníkovi nabídnout své služby u myček na nádobí a odkráčela jsem... První za mnou okamžitě vystartovala, druhá trnula na židli, co jako bude... Zbytek večeře uplynul v příjemné komunikaci na téma "Možnosti uplatnění nabytých znalostí v praktickém životě"... :D

Wiki — 8. 2. 2007 11:30

Míšo, smekám, já bych to nedokázala, ALE DOCELA BYCH CHTĚLA VIDĚT TY KSICHTY:D

A vlastně - ještě se malinko vrátím k včerejšku - my jsme se jim snažili s mužem (vš)vysvětlit jak to chodí, k čemu je gympl, pokud nechtějí studiu věnovat čas., tak se na to mají vykašlat, aby teď zabraly atd...atd. Ony se zase utápěly v slzách a padlo: "...jo, ale to bylo (jako naše přijímačky na sš)minimálně před 60ti lety hahahaha"atd., a já naivka blbá jsem řekla, že jsem TAM - do toho podniku(hotelu) chodila ještě zamlada, že se tam tancovalo. To je zlomilo totálně..."..bych jako chtěla vidět maminko, jak tady trapčíš....COŽE? zamlada? to ti bylo minimálně třicet ,jo???????!!!!!!!

Taky jste socky pokud nekupujete každý rok nový počítač(dítěti samozřejmě), na který jdou aplikovat nejnovější typy her??

Dneska jsem toho plná - budu se muset vydejchat. A pište, ať se necítím na TO tak sama.:grater:

helena — 8. 2. 2007 11:37

Socka jsem bývala ne kvůli počítači, ale oblečení. Když jsem haranty oblíkla (a často litovala, že nemají srst a kopýtka), tak už pro mě moc nezbylo. Tudíž od dcerunek občas bylo slyšet "mami, ty kalhoty/boty/cokoliv jsou nejmíň stoletý" a když už jsem teda uškudlila na nový hadřík, tak pokud si ho některá pusinka rovnou nepůjčila, zase se vyjadřovaly "myslíš, že je to pro tebe vhodné?" s neskrývanou nadějí, že se poučím z jejich úsudku a hadýrek jim rovnou věnuju, abych v něm nepůsobila trapně...

simply.net — 8. 2. 2007 11:38

Wiki, až se stydím. Mám skromné děti, jsou rádi že máme vůbec nějaký počítač. Ale pokud jde o to že my rodiče jsme vykopávky, to je všude stejné ( mami to třičko s výstřihem jsem si vzala...pro tebe už se stejně nehodí:-(

Jája — 8. 2. 2007 11:41

tak počítač taky nepotřebujem... teda my bychom ho potřebovali, ale bez internetu ho nechce :lol:
a s oblečenim mám to taky docela dobrý... mi vybírá podle sebe, aby si mohla pučovat...
no občas se mi něco už vůbec nevrátí... a občas vědomě kupuju to , co se jí nelíbí... (ale to kupodivu nefunguje - stejně to najdu u ní ve skříni :rolleyes: )

Míša Kulička — 8. 2. 2007 11:53

jj, to znám "Mami, v tom chceš jako jít?...." "Prosímtě, netrapči v tom svetru..." "A naprostý vrchol: "...takhle jít nemůžeš, ještě nás někdo potká a co si pomyslí...." atd. A to chodím většinou oblékaná jednoduše sportovně (rifle, halenka), když je třeba tak decentně (v kostýmku), žádné výstřednosti.... :D

Wiki, ty ksichty fakt stály za to... i ty uznalé od některých okolních stolů (asi byli postižení podobně:))...
Jinak u nás se hry na PC nekonají, protože jsme chudí výzkumníci, co pracují i doma po nocích... Takže asi jen v době zpráv tam má dcerunka volno na Net a ICQ a jinak má utrum... ikdyž, prý z toho začíná mít trauma, či co. Ale může jít na brigádu a vydělat si, ne?
A k tomu věku, je to tak dva roky, co jsem se o Vánocích zasnila nad Princeznou se zlatou hvězdou a sdělila všem přítomným, že to byla má nejoblíbenější pohádka v dětství. A můj potomek na to: "Todlé, dyť je to barevný?"

helena — 8. 2. 2007 12:23

Hele, kočky, taky vás někdy napadlo, jak jeden a ten samý kousek oblečení je jednou "super" a podruhý "trapnej", podle toho, jestli si ho oblíknete vy nebo slečna? Čímž nemyslím něco, co je skutečně vhodné jen pro puberťandu.
Ale musím uznat, že co jsou holky dospělé a z domu, buď moje oblečení neřeší, nebo mi ho i pochválí :-)!!! A spousta věcí najednou trapná není - kdybych chtěla, aby mě mí (tehdy) puberťáci vzali s sebou do kina, asi by se opupínkovali hrůzou, kdo je uvidí, zatímco dneska mi to navrhnou sami.

salek — 8. 2. 2007 13:30

Je to puberta a musíme se s ní u našich dětiček naučit žít..za tu cenu,že to bude trvat kdoví  jak dlouho..:offtopic: To mi dnes řekla stručně psycholožka :usch: Neměli jsme na sebe moc času, protože ona čekala na klienta a já čekala ,až vyjde dcera od dr. na dyslexii :vissla:
V pondělí má Míša k ní sama přijít.Ještě tam mi říkala,že ji nemám do toho setkání s ní nutit,musí prý chtít sama a Míša ještě tam mi řekla,že půjde :hjarta: tak jsem zvědavá jestli to jejich sezení k něčemu bude.. :gloria:

Jinak koukám,že je nás opravdu dost s,, nervama na pochodu"  :usch: přeji stále klidné a vyrovnané dny :hjarta:

Míša Kulička — 8. 2. 2007 13:46

helena napsal(a):

Hele, kočky, taky vás někdy napadlo, jak jeden a ten samý kousek oblečení je jednou "super" a podruhý "trapnej", podle toho, jestli si ho oblíknete vy nebo slečna? Čímž nemyslím něco, co je skutečně vhodné jen pro puberťandu.
Ale musím uznat, že co jsou holky dospělé a z domu, buď moje oblečení neřeší, nebo mi ho i pochválí :-)!!! A spousta věcí najednou trapná není - kdybych chtěla, aby mě mí (tehdy) puberťáci vzali s sebou do kina, asi by se opupínkovali hrůzou, kdo je uvidí, zatímco dneska mi to navrhnou sami.

Nezavrhnou nás? Tak to se mi vlila do žil nová naděje... :lol::lol::lol:

Wiki — 8. 2. 2007 13:58

No, já myslím, že jsem celá "trapná" nemožná s komančskýma a "sockázníma"(přesně jsem si to nechala hláskovat)názorama. A to mé okolí mě neustále chválí a v dobrém mi závidí, jak vypadám, až je mi to nepříjemné (samozřejmě stejně starý a nechutný lidi jako jsme my)a donedávna jsem byla sama se sebou spokojená. (nehledejte prosím za tím nic víc, než jsem napsala)
Ale zjistila jsem:
-když má dcerunka dobrou náladu (to je málokdy), tak si dokáže se mnou i fajn popovídat a "nestírá mě". Pokládá mi i otázky!!!!!To zjistím, že tak nemožná nejsem....
- když mi dá např. muž pusu, bo mě pohladí - tak si vysloužíme: "..panebože nechte toho, jste fakt nechutní, vždyť už jste starý a proč to vůbec jako děláte??.......". A moje švagrová jim řekla: závidíte, co??? a holky řekly: jo (vztekle)
- když dcerunka běduje jak je hnusná a tlustá a já jí to (popravdě) vyvracím a naopak ji chválím, tak mě poslouchá !!!!neodchází a jenom dělá ksichty "tourčitě"

ONi jsou chuďátka nevybalancovaný a neuměj se sebou sami(všichni EPéčka)naložit. To je ten celej jejich vzdor, ale faktem je, že tohle dokážu přiznat, jen když je dlouho nevidím a neslyším!!!! Někdy mám chuť ji vlepit na tu nafouklou hubu facku, ale neudělala jsem to. Nikdy. (je párkrát symbolicky na zadek, ale to byla malá- 3,4). Asi by to nebylo dobrý. Já to považuju za ponižující pro obě strany. Vy????

helena — 8. 2. 2007 14:02

Milá Míšo Kuličko - nezavrhnou... ba dokonce jsou ochotny s námi žít, bydlet a dokonce smysluplně hovořit... někdy i se svými partnery = jedno dítko "vykopneš", druhé si přivede přítelkyni... Až teď, co jsou všichni z domu, mám klid, i když se občas zasteskne... ale oni mě dlouho stýskat nenechají... hlavně, když mají chuť třeba na svíčkovou a nechce se jim vařit... nebo není kam odložit mimi...

Svas — 8. 2. 2007 14:20

Taky se holky přidám. Když bylo mé dceři patnáct, šly jsme spolu koupit její zimní boty, protože jsem usoudila, že v lednu přece nemůže chodit v té břečce v semišových teniskách, dle mě logický, dle ní naprostá blbost. Běhaly jsme tím krámem, já vytočená na maximum - no jestli mně někdo někdy v tomhle věku chtěl koupit boty za dva tisíce a ještě mě chtěl nechat dle libosti vybrat  a vůbec, tak drahý boty nemám dodnes - a vrhla se k nám prodavačka s dotazem, jak nám může pomoct. Odpověděla jsem jí, že boty, které by se líbily mé dceři, zřejmě ještě nikdo nevyrobil. Ta prodavačka se na holku podívala (ta na ni i na mě čuměla zpod čepice jak vrah) a povídá: matko klid, ještě tak tři roky a bude to dobrý. Boty jsme tenkrát tu zimu nekoupily.
No tři roky uběhly a stále chodí v teniskách.

Vlaďka — 8. 2. 2007 14:29

JEště že mám kluky, olečení tedy není problém. Ale asi před dvěma lety mě dostal tehdy 13 let synátor. Prohlížel CD a byl tam Druppi, Novák, Beatles, Toto Cutugno (tak nějak se to píše). Chvíli byl ticho a pak řek:"Mami, ty už jsou všichni po smrti, viď?"

SLUNÍČKO — 8. 2. 2007 14:34

HOLKY,JEŠTĚ, ŽE TADY JSTE!!!
DNESKA JSEM NA MRTVICI...MOJE MILÁ HOLČIČKA MĚ TAK VYTÁČÍ, ŽE ZA CHVÍLI VOLÁM BLÁZINEC A BUDU JE ÚPĚNLIVĚ PROSIT,ABY SI MĚ ODVEZLI.....
RÁNO PŘEDVÁDĚLA HISTERICKÉ SCÉNY KVŮLI OBLÉKÁNÍ A TEĎ DONESLA POZNÁMKU OD PANÍ UČITELKY, ŽE LŽE...TO JE SNAD JEDINÉ CO TA JEJICH TRPĚLIVÁ A ZLATÁ P.U.NEROZDEJCHÁ.
O KSICHTÍCÍCH CO SE NA NÁS VALÍ Z JEJÍ STRANY ANI NEMLUVÍM A O TOM, ŽE KDYŽ NECHCE, NEDOSTANU Z NÍ ANI SLOVO UŽ VŮBEC NE.
NENÍ TO TA KLASICKÁ PUBERTA, KDY S VÁMI DÍTKO KOMUNIKUJE JAKO V LEPŠÍM PŘÍPADĚ STEJNĚ STARÝM SOUROZENCEM,ALE JE TO TAKY NĚKDY NA :dumbom:
MAJO, WIKY A MÍŠO PŘEDSTAVTE SI HOLKY, ŽE JSTE MĚ ROZCHECHTALY A MÍŠO...TOHLE JÁ DĚLÁM DĚTEM TAKY A UŽ OD MALA...KDYŽ SI V OBCHODĚ POSTAVILY NÁHODOU HLAVU A BYLA Z TOHO OSTUDA....ŘEKLA JSEM JIM...TAK SE TADY MĚJTE PĚKNĚ,JÁ ODCHÁZÍM A OTOČILA SE....ZA CHVÍLI BYLY JAK BERÁNCI...
VYDRŽ PRŤKA,VYDRŽ...TO SI BUDU MUSET OPAKOVAT ASI MILIÓNKRÁT DENNĚ!

Wiki — 8. 2. 2007 15:43

Holky (stařeny), víte, že je mi taky líp??! Děkuju všem za příspěvky.:hjarta:

Svas- zimní boty jsou trapný...............ZNÁM, já jsem ji do 22.ledna nedonutila, aby sundala z nohou nezavazující se, nechutně drahé "botasky" zn. Adio. Až jí kamarád řekl, že je to pěkná sockárna chodit v letních botech ve sněhu, tak se přezula do nových zimních botů(vybíraly jsme je 3měsíce asi v 15ti obchodech:gloria:)

Míša Kulička — 8. 2. 2007 18:33

Taky je mi líp, když to tu čtu :D...
Svas, jak dítko donutit nosit zimní boty? Já si je letos koupila pro sebe (poprvé od té doby, co jsem matkou) - krásné, vysněné a dost drahé... Hned první večer se mi snažila vysvětlit, že je nutně potřebuje na koncert. Musím je hájit vlastním tělem :D, jinak by na mě zbyly zas jen ty staré křusky...
Jenže - kdybych jí je přenechala a koupila si jiné, chtěla by je ještě?

71maja — 8. 2. 2007 23:49

Jo holky - jak je to všude podobné....
U nás synáček dostal od tatínka k narozeninám krásnou zimní bundu - a kde myslíte, že je? Na věšáku! A když jsem se zeptala proč - tak se mi dostalo odpovědi, že není zima, tak proč by trapil v zimní bundě - a to je tu sníh a bylo i dost pod nulou......tak nevím, jestli kvůli bundě musí jet na severní pól.......teď chodí ve slabé šusťákovce, klepe kosu - ale JE FRAJER!
A jejich komentáře k PC už ani neposlouchám - naposledy mi řekli, že už si sem nemůžou zvát kamarády - protože by tu potupu nepřežili....chudáčci.
A teď mi oba chlapečci lehli nemocni - najednou - lahůdka - jen se nemůžou dohodnout, kdo koho nakazil - takže tu probíhají báječné debaty - jako:
ať nedejchá mým směrem!jestli na mě ještě jednou prskne, tak ho zabiju! ať na mě ani nečumí, bacily mu lezou i z vočí!neměl by jít do nemocnice, když tak kašle - co kdyby umřel, když budeš v práci?............. a stejně je mám ráda, i když se tolik snaží, abych je zadusila polštářem :-)

71maja — 9. 2. 2007 0:15

A ještě o jedno se musím podělit.....když jsem si koupila po rozvodu konečně ojeté autíčko a měla z něho šílenou radost a ukazovala jim ho.......tak jejich první věta byla, že bych měla ještě šetřit a nechat si ho přestříkat - protože oni v tak hnusně a trapně zeleném autě jezdit nebudou...... Tak jsem jim řekla, ať si chodí pěšky - ale radost byla v mžiku tatam........... oni prostě vědí jak potěšit. A dělají to rádi a často :-(
A jak si dnes rádi vozí svoje pr... - zelená nezelená - už se to neřeší........

helena — 9. 2. 2007 6:34

Holkýýýý - včera jsem měla sraz se synáčkem ve městě. Pozdravili jsme se a první, co povídá, bylo "Mami, ten kabát ti strašně sluší." :-)))
On už je fakt dospělý :-) Takže to funguje, hurááá :-)

SLUNÍČKO — 9. 2. 2007 8:07

HOLKY,JEŠTĚ,ŽE JSTE TADY....KDYŽ OTEVŘU TUHLE DISKUSI,JE MI HNED O 1.000 000%LÍP... :lol:
VIDÍM,ŽE V TOM NEJSEM SAMA A TO MI DODÁVÁ SÍLU DO DALŠÍCH DNŮ.
MAJO71...S TÍM POLŠTÁŘEM JE TO PŘESNÝ....JÁ MÍVÁM ZASE CHUTĚ JE PŘETRHNOUT...NEJLÉPE ROZČTVRTIT...NEJSPÍŠ JSEM SADISTKA.
DCERA UŽ TAKY ZAČALA STÁVKOVAT S OBLEČENÍM...TOHLE ONA NOSIT NEBUDE...A NEJVĚTŠÍ RADOST MÁ Z TOHO,KDYŽ NEJSEM PO RÁNU DOMA...TO SI MŮŽE NA SEBE NAVLÍCT CO CHCE A JEŠTĚ SI NAMALOVAT OČI :rolleyes:..TOHLE SI DOVOLIT DO ŠKOLY JÁ,TAK MĚ UČITEL UMYL HOUBOU A NAŠI DOMA PŘETRHLI....NO,JE JINÁ DOBA
KAŽDÝ RÁNO TĚŠÍM AŽ UDEŘÍ PŮL OSMÁ,PROTOŽE TO MOJI MILÁČCI ODEJDOU DO ŠKOLY A ZŮSTANE DOMA JEN TEN NÁŠ ČTYŘLETÝ DRÁČEK A TEN KDYŽ JE DOMA SÁM JE JAKO :gloria:
ALE PŘED TOU PŮL OSMOU SE STAČÍ JEŠTĚ DOHÁDAT A MĚ VYTOČIT NA NEJVYŠŠÍ OBRÁTKY.
PAK MÁM 4-5 HODIN,NEŽ PŘIJDE DCERA A 6-7 NEŽ SE DOSTAVÍ SYN...NO A PAK TO JDE PODLE KAŽDODENÍHO ZAVEDENÉHO SCÉNÁŘE...S MENŠÍMI VÝKYVY NA STRANU+ A STRANU-
MYSLÍM, ŽE NÁS BRZY SOUSEDI VYSTĚHUJÍ...TOHLE PŘECE NEMŮŽOU JEŠTĚ PÁR LET VYDRŽET :o :D

evca1 — 9. 2. 2007 8:29

Dobré ráno,
můj syn (15) odmítá zimní boty nosit tak od třinácti. Je to prý trapný. Zimní bundu loni ještě nosil, letos jí měl na sobě jednou a to z donucení, je přece teplo ne. Ale jak tady čtu, tak je to u nich normální. Proč já tu bundu kupovala!

salek — 9. 2. 2007 9:43

Ahojky..:kapitulation::hjarta: já jsem raději ,když tu mou pubertální hoku ráno vůbec nevidím,protože bych se také musela hned rozčílit :o :dumbom:
To platí s oblečením..dovede chodit v té samé v mikině třeba celý týden.Byla bych raději kdybych po ní prala častěji prádlo,než mít ten pocit co si asi učitelka o nás myslí,že holka nemá nic jiného na sebe..přitom má plnou skřín´. Ale jsou chvíle ,kdy nemá co na sebe ..no na palici :dumbom:
O malování nemluvě :dumbom: namaluje si linky pod očima a všude možně .. vypadá jak ,,ÍTÝ" :lol:
Máte pravdu ..za nás by mě učitelka odvedla do umývárny a tam strčila hlavu pod kohoutek..ale toto co oni si mohou dovolit..no nevím..kam to spěje  :gloria:
Sluníčko mi máme tu výhodu v baráku,že sousedka pod námi huláká od rána do večera,tak já se  nebojím si občas zahulákat..to bych ji také něco řekla.. bydlíme v 1.patře ,tak okolo moc sousedů už není :supr: 
Zatím papá jdu také za tím naším :gloria:

Svas — 9. 2. 2007 10:18

Míšo kuličko, tak to u nás bohužel nefunguje, mám o dvě čísla menší nohu. Z triček už mě svlíkla, jo, z těch trapnejch triček, co jsem si koupila v létě a ona by je na sebe nikdy nevzala, tak teď si je po vyprání ukládá už rovnou k sobě. Neřeším.
Řeším to, že opravdu vlastní jen tenisky.Příští týden ji čeká taková akce (jde někam překládat), že prostě musí mít jiné boty. Ale žádné si nevybrala a upřímně se mi nechce dávat spoustu peněz na to, aby si je obula na jeden den a pak už nikdy, tak nevím, co s tím. Představovala jsem si černé kožené polobotky vhodné na všechny příležitosti, jsem trapná, já vím.

Míša Kulička — 9. 2. 2007 10:32

Nejsi... Loni mě moje mamka přivedla na dobrý nápad. Dám dcerunce určitý obnos a sdělím jí, co si za to má koupit. Pokud se jí jeví jako nedostatečný, má vlastní úspory. Pokud přesahuje její očekávání, je zbytek její. No a ona pak sbalí svůj poradní tým (cca 3 kámošky - chuděrky prodavačky) a vyrazej společně nakupovat. Co si koupí, to pak nosí... Jednou si koupila šílený boty na koncert (hraje na housle), protože už byla v časovém presu a vzala první, co jí padly pod ruku... (Snažila se mi je vnutit, ale jsou opravdu hnusné.) Jiné nemá a musí je nosit, dokud nebude na nové :lol:. Od té doby si dává hodně bacha na to, co kupuje. A dokonce jsem zaznamenala i nepatrný pokus úpo*ná řešení :lol:, případně vlastní tvorbu, protože pochopila, že kde nic není, ani smrt....

Svas — 9. 2. 2007 10:41

Nějak tak to u nás funguje taky, až na ty boty. Ani v časovém presu (což už mimochodem je, protože už je pátek) si boty, které se jí nelíbí, nekoupí. A takové, co se jí líbí, fakt nikdo nevyrobil, mám divný dítě. Klidně půjde krásně oblečená + tenisky (byla tak i v Národním), jenomže ta  překládací akce, ta velmi dobře placená brigáda, je ode mě z práce, tak je mi z toho lehce těžko.

Nela — 9. 2. 2007 10:45

Tak jsme na tom určitě  všechny stejně. Ale, holky, určitě to přežijeme.
Já  bych taky nejraději svého syna ráno neviděla. Většinou se hned rozčílím, jen co nahlédnu ráno do pokoje.  Zrovna dnes - na židli a podlaze 5 mikin, přitom od pondělka chodí pořád jen v jedné, ani zaboha ho nepřesvědčím, aby se převléknul, že je mi trapně.   Podotýkám, že to prádlo vytáhnul ze skříně, kde jsem ho já osobně v pondělí uložila vyžehlené.  Úplná zbytečnost.  Určitě si dovedete představit, jak asi vypadá. :dumbom:
Boty - taky jen tenisky, přitom si osobně vybral v obuvi boty, které bude nosit, když nebude sníh, stály asi 1500,-- Kč a teď je nosí z donucení.  Já už jsem se  tak nervla, že jsem mu přivezla ty boty na zastávku a nechala ho přezout (byl sníh a on si vyrazil v odrbaných teniskách)... To bylo tóčo.:supr: Od té doby raději, pokud jsem v dohledu, nosí ty  "správné boty.":supr:

Blanka1 — 9. 2. 2007 12:57

Syn 19 odchází na vlak v 6,00, vlak jede v 6,20, je to skoro 2 km, takže tak tak, dnes jsem přišla do pokojíku v 6 a on se právě rozespalý posadil na posteli. No nemlčela jsem, ale ať prý to neřeším, že to stihne. Asi stihnul, nevrátil se.

helena — 9. 2. 2007 13:06

Blanka1 napsal(a):

Syn 19 odchází na vlak v 6,00, vlak jede v 6,20, je to skoro 2 km, takže tak tak, dnes jsem přišla do pokojíku v 6 a on se právě rozespalý posadil na posteli. No nemlčela jsem, ale ať prý to neřeším, že to stihne. Asi stihnul, nevrátil se.

Nebo si čte v čekárně a čeká, až bude čas na návrat :lol:

Wiki — 9. 2. 2007 13:55

Majo- nenapadlo tě nikdy, že bys to vydala knižně??? Ne,že by ostatní měly méně zážitků, ale já prostě když čtu ten odstavec od tebe, tak se neudržím a začnu se smát, (i v práci).........no fakt, co by chudák kluk dělal, kdyby brácha umřel a tys nebyla doma, třeba by musel někam telefonovat a ták...:supr:

Kromě všech dalších zápo*ných zážitků a vlastností, je dcera šílenej bordelář. ALe fakt. J8 byla až úzkostlivě čistotná a dbala na pořádek. Nemohla jsem se učit, když jsem neměla kolem sebe uklizeno, lad, příjemno. Dcerunka má pod polštářem permanentně neustlané postele- ponožky, pyžamo (staré-minulé-špinavé asi), kalhotky(nezkoumala jsem jaké), obal od čokolády, kapesníky, nabíječku, .......za postelí - plyšáky, a všechno to co má pod polšářem a další blíže nespecif.bordel. Když se učí (nebo něco píše), tak vše chno co má na stole- (a že je pokrytý celý vším možným i sklenicema, talířkama, ...atd), posune obouruč od sebe, až to přepadáváze stolu. Získá prostor cca 30 x 20cm a tam šmudlí ten úkol.Holky! a ona je SPOKOJENÁ. Že se na zemi, sedačce, na židli, opěradle válí a visí věci jí NEVADÍ. Věci nedává do skříní, pohazuje je po pokoji. 1x-2x týdně se to ve mně vzedme a seřvu ji a musí uklidit, pod výhrůžkou zákazu PC (to je jediná a velká zbraň - ač ji nerada využívám). Ona to udělá, je to tam docela v pořádku(má celý pokoj nový tak 2 roky). Za 3 hodiny, to tam vypadá úplně stejně jako před úklidem. Já absolutně nechápu proč! Já naopak bordel nesnesu, vadí mi, tak uklízím. Možná je to vzpoura proti mému "pořádku". Zrovna totiž včera to u nás proběhlo!      A já řvala,.... bezmocně. Holka se na mě dívala jako na blázna. Říká mi:" mami co blbneš prosím tě, co máš zas za problémy? ...proč to tak hrotíš?....seš ňáká vypsychená, ne??? .....Blbá nálada - hm.... to je blbá věc....

No nic, tak jsem se zas jednou ztrapnila......

Wiki — 9. 2. 2007 14:00

Já strašně děkuju účastnicím tohoto fóra,že tohlt téma vůbec vymyslely,  páč mně se tak strašně uleví, když se sem vypíšu, ..že si to ani neumíte představit. :hjarta:
A také Vám chci doporučit knihu- nevím kdo to napsal, a jmenuje se: "Jak chovat puberťáka". Máte-li možnost, přečtěte si ji.

Svas — 9. 2. 2007 14:12

Wiki, ani nevíš, jaks mě potěšila. Moje dcera totiž žije na zemi. Že máme v předsíni věšák, tak toho si ve svých 18 asi ještě nevšimla. Přejde bytem do svého pokoje a tam to začne. Odkládá po zemi bundu, šálu, učení, věci na cvičení, čisté kalhotky,použité kalhotky, nádobí, ponožky, několik batohů a tašek a tak bych mohla pokračovat. Na svém stole nemůže nic psát a taky to zásadně nedělá, protože se tam s tím sešitem prostě nevejde. Úkoly píše buď na stole v kuchyni nebo ještě častěji vleže na sedačce, samozřejmě nepřevlíknutá.
Zjistila jsem, že v rámci zachování své duševní rovnováhy je nejlepší si toho nevšímat a do toho pokoje prostě nechodit. Ona to jednou za uherský rok uklidí, za hodinu to ovšem není vidět. A vždycky mi k tomu řekne: co chceš, já jsem lvice a my to máme v horoskopu. Zabít.

helena — 9. 2. 2007 14:17

Tak jsem si tak vzpomněla - taky bordel v pokojíčku a kromě toho ve skříni mravenci-faraóni, určitě znáte. Ti sice přišli od některých sousedů, ale do likvidace jsem je zahrnula taky. Teda - chtěla jsem... Když jsem dorazila s antimravenčím sprejem, děťátka byla zcela zaujata tím, že zkoušela, jestli by ty hmyzáky nemohla vyzobat andulka...

SLUNÍČKO — 9. 2. 2007 14:49

KDYŽ JSME U TĚCH KNÍŽEK,TAKY MÁM JEDNU K PŘEČTENÍ.....
NAPSAL JI IVAN KREJČÍ A JMENUJE SE ....
NEZOUFEJTE! JSOU JEŠTĚ HORŠÍ DĚTI NEŽ TY VAŠE aneb BALZÁM NA DUŠI ZDECIMOVANÝCH RODIČŮ
ŘEHTALA JSEM SE OD ZAČÁTKU DO KONCE A UVĚDOMILA SI, ŽE TO MŮŽE A S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ BUDE JEŠTĚ HORŠÍ NEŽ TEĎ.

Blanka1 — 9. 2. 2007 14:54

helena napsal(a):

Blanka1 napsal(a):

Syn 19 odchází na vlak v 6,00, vlak jede v 6,20, je to skoro 2 km, takže tak tak, dnes jsem přišla do pokojíku v 6 a on se právě rozespalý posadil na posteli. No nemlčela jsem, ale ať prý to neřeším, že to stihne. Asi stihnul, nevrátil se.

Nebo si čte v čekárně a čeká, až bude čas na návrat :lol:

Vzhledem k tomu, že jsme z dědiny, tak by mi to někdo dáááávno donesl.:):):)

Blanka1 — 9. 2. 2007 14:57

Wiki napsal(a):

Majo- nenapadlo tě nikdy, že bys to vydala knižně??? Ne,že by ostatní měly méně zážitků, ale já prostě když čtu ten odstavec od tebe, tak se neudržím a začnu se smát, (i v práci).........no fakt, co by chudák kluk dělal, kdyby brácha umřel a tys nebyla doma, třeba by musel někam telefonovat a ták...:supr:

Kromě všech dalších zápo*ných zážitků a vlastností, je dcera šílenej bordelář. ALe fakt. J8 byla až úzkostlivě čistotná a dbala na pořádek. Nemohla jsem se učit, když jsem neměla kolem sebe uklizeno, lad, příjemno. Dcerunka má pod polštářem permanentně neustlané postele- ponožky, pyžamo (staré-minulé-špinavé asi), kalhotky(nezkoumala jsem jaké), obal od čokolády, kapesníky, nabíječku, .......za postelí - plyšáky, a všechno to co má pod polšářem a další blíže nespecif.bordel. Když se učí (nebo něco píše), tak vše chno co má na stole- (a že je pokrytý celý vším možným i sklenicema, talířkama, ...atd), posune obouruč od sebe, až to přepadáváze stolu. Získá prostor cca 30 x 20cm a tam šmudlí ten úkol.Holky! a ona je SPOKOJENÁ. Že se na zemi, sedačce, na židli, opěradle válí a visí věci jí NEVADÍ. Věci nedává do skříní, pohazuje je po pokoji. 1x-2x týdně se to ve mně vzedme a seřvu ji a musí uklidit, pod výhrůžkou zákazu PC (to je jediná a velká zbraň - ač ji nerada využívám). Ona to udělá, je to tam docela v pořádku(má celý pokoj nový tak 2 roky). Za 3 hodiny, to tam vypadá úplně stejně jako před úklidem. Já absolutně nechápu proč! Já naopak bordel nesnesu, vadí mi, tak uklízím. Možná je to vzpoura proti mému "pořádku". Zrovna totiž včera to u nás proběhlo!      A já řvala,.... bezmocně. Holka se na mě dívala jako na blázna. Říká mi:" mami co blbneš prosím tě, co máš zas za problémy? ...proč to tak hrotíš?....seš ňáká vypsychená, ne??? .....Blbá nálada - hm.... to je blbá věc....

No nic, tak jsem se zas jednou ztrapnila......

Něco podobného znám od synka:D

Jay — 9. 2. 2007 15:23

Ahoj holky,
ja si sem vzdycky skocim nacerpat nove sily. Nechci rict, ze je to s moji holkou hrozny, kdyz vidim tu od manzela, tak si piskam, ale ona me taky dokaze pekne nadzvednout, i kdyz si myslim, ze jsem celkem obrzenan trpelivosti a kdyz uz to nevydrzim, tak mi rekne, "co zase rves"...no to bych ji nejradeji jednu vlepila, jenze ona ladne opousti prostor a ja zustavam se svou zurivosti sama. Kdyz je manzel doma, cumi na me jako puk, protoze nam nerozumi :D a ja v tom rozjezdu nemam nejmensi chut nic prekladat :dumbom:
No nic, chtela jsem reagovat na ten uklid, holky, ja uz taky nekdy nemuzu. Ale jednou prinesla moje nejstarsi dcera domu test, kde se mohla ta moje nejmladsi-nyni skoro 16, otestovat a sama ohodnotit. U kolonky poradek si dala tenkrat 5 a moc si tenkrat prala to zmenit. Domluvili jsme se, ze si bude uklizet jednou tyden s tim, ze pokoj bude zavirat, aby me nedrazdila...holky, ona ten pokoj ma vecne otevrenej, kdyz mam pred, tak leti vsechno na zem, nekdy mam i chut, ji do toho vysypat i odpadkovy kos :D
Vcera jsem se divila, ze mame tak malo sklenicek i po umyti nadobi, bodejt by ne, madam mela 6sklenicek nahore v pokoji...minulej tyden ji rikam, at si vynese kos, ona si ho vynesla, to je pravda, ale hned ho zase naplnila necim jinym...da se tohle prezit???:D

Selima — 9. 2. 2007 15:50

Ja nemám vlasnté deti, ale môžem prispieť spomienkou na vlasntú pubertu + na dosť zlú pubertu nevlastného syna, s ktorým sme teda chodili aj po detských psychológoch a psychiatroch...
Spomínam si, že ja som v puberte hľadala adopčné listiny a keď som ich nenašla, utešovala som sa, že v stredoveku, keď som ja prišla na svet(Mám teraz 39 1/2), občas došlo k zámene novorodencov; tak som si hovorila, že nejakí inteligentní, príjemní rodičia v opačnom kúte Slovenska sa teraz určite zlostia s otrasným harantom týchto nemožných rodičov, čo ma vychovávajú... :dumbom: Bohužiaľ, mám nepopierateľné zdedené vady z otcovej i maminej strany, na otcových predkov sa snáď aj trochu podobám - takže sa zrejme nezapriem :/ ... Prešlo ma to, až keď som sa odsťahovala k priateľovi(bohužiaľ skôr, než som plánovala -ale to bola tiež jedna z partizánskych akcií môjho otca, ibaže vtedy prestrelil).
Keď potom prišla puberta na priateľovho syna, spomínala som na svoju a snažila som sa byť čo najviac nad vecou a demokratická a vysvetľovať, argumentovať a diskutovať... Chodil zásadne v zime len v teniskách a ľahkej bunde a v lete naopak nababušený ako snehuliak; povedala som len: "Rob, ako myslíš, ale keď nachladneš, doma ťa nenechám, s tým nepočítaj..." A dodržala som to - vyhnala som chudáka prechladnutého do školy, lebo si to privodil sám. Učila som sa s ním, vodila ho na krúžky, a keď mu to už bolo trápne chodil sám. Po pol roku sme zistili, že na žiadny futbal nechodí, len si od nás vyberá peniaze na imaginárne športové výdavky. Tak už nedostal ani vindru a sedel doma :dumbom: . Ale stále sme neboli dosť vytočení, tak šrouboval ďlaej, až našiel naše slabé miesto: obaja sme boli proti nacionalizmu a rasizmu, tak sa dal chlapček k skinheadom. Nosil nám domov letáky o čistote rasy a o úžasnej histórii Slovenského štátu, a nás išlo poraziť... :rolleyes: . Nútil nás to čítať a debatovať, obliekal sa do bombery a martensiek :dumbom: :grater: ... Malo to jedinú výhodu; a síce, že sa vyhol drogám. :/ No, prešlo aj toto obdobie, ale potom sa do puberty dostal jeho otecko, zafungovali hormóny a odsťahoval sa k frajerke, čím sa začali celkom iné a vážnejšie problémy jeho syna... Ja som sa z toho poučila, že puberťáci nedajú pokoj, kým vás nevytočia, a ak ste náhodou flegmatici s liberálnymi názormi, nezastavia sa pred ničím vrátane indiánskej čelenky alebo havajskej sukničky a názorových extrémov. Heslo puberťákov: Čím horšie, tým lepšie...

annemarie — 9. 2. 2007 16:05

Wiki napsal(a):

Majo 71 - víš, co mi připomínají tvoje zprávy?? Nedávno sem četla jednu knihu od S. Monyové, jen už nevím, která z nich to byla, a popisuje život s dětmi (sice menšími), ale smála jsm se úplně stejně. Bohužel s tím rozdílem, že TO,co popisuješ, jsem zažila včera, když jsme svoji dcerušku s její sestřenicí kt.má jarňáky a nebude přece se staroušema doma,(téměř 15 a téměř 16), vzali na večeři do (zruba 2.nejdražší) restaurace. Jedna měla svátek, a tak jsem to slavnostně navrhla, v dobré víře, že budou mít radost........a třeba to oceněj....hm.. začlo to už otázkou zda-li pojedeme TÍMTO!? Mám 1/2roku nový auto!Výběr jídla(názvy pokrmů) jim přišel natolik k smíchu, že servírka odešla. Snažili jsme se bavit o příjímačkách na stř.školu a o našich zkušenostech a to je pobavilo natolik, že se válely po stole a hýkaly v záchvatech smíchu, což je jejich zábavu umocnilo, obzvlášt když upoutaly pozornost ostatních hostů, toho, řekla bych komorního prostředí. Pak jsem se přestala cítít nad věcí a zařvala jsem na ně: "už držte ty huby,vy krávy!" No Homolkovi jsou proti nám exkluzivní a vybraní hosté.
Naposled !!!! Já hloupá a nepoučitelná!
Možná večeři ve 4.cenové a budou u jiného stolu! Nebo2 rohlíky a 10dkg vlašáku

Wiki: tak tohle mě opravdu pobavilo!!!! Dlouho jsem se tak nezasmála.


všem mamkám: Nemám doma zatím puberťáka, ale  doufám, že mě to čeká nejdřív tak tak za 6 let. Na tohle forum chodím fakt ráda, sleduju Vaše příběhy a přeju Vám pevné nervy a pevně doufám, že ten muj nebude tak "hroznej" :lol:

SLUNÍČKO — 9. 2. 2007 19:59

ANNEMARÍ,ONI NEJSOU HROZNÝ...TO JEN MY RODIČE JSME PŘECE TI,KTEŘÍ JE NECHÁPOU A NUTÍ JE DĚLAT TRAPNÝ A NUDNÝ VĚCI...JAKO NAPŘ. SI PO SOBĚ UKLÍZET...VZÍT SI ZIMNÍ BUNDU A BOTY KDYŽ JE - 15 ATD...
ALE STEJNĚ JSOU TO NAŠI MILÁČCI...HOLKY VZPOMÍNÁTE KDYŽ SE NARODILI A KDYŽ JIM BYLY TŘEBA TŘI ROKY???:lol: URČITĚ JSTE SE PRÁVĚ VŠECHNY ZAHLEDĚLY DO DÁLKY....TO UŽ JE DÁVNO,KDYŽ SE NÁM BATOLILI KOLEM NOHOU A SLADCE ŽVATLALI...NO A ZE ŽVATLÁNÍ SE VYVINULO "NESLADKÉ DRŽKOVÁNÍ" :lol:....ČAS NEZASTAVÍME,ACH JO

salek — 9. 2. 2007 21:32

Opravdu co řeknou to stojí za to :dumbom: to mají odpověd´hned ,ale ve škole to nééé, to jim trvá :usch:
Ted´jsem upekla bábovku a trošku je nějak divně vypouklá :butter: no a co na to řekla ta má pubertální holka???
,,ježišííí ta je nějaká zdegenerovaná" :lol:  a určitě neví co to slovo znamená :dumbom: no pak se tu má člověk snažit.. :vissla:

Kiara — 9. 2. 2007 21:45

Holky, holky, ono je to asi všude stejné :D Na dcerunku mám okřídlené řčení: "Až tě jednou přijdu navštívit v novém domově, už na schodech proti mně půjde průvod blech, štěnic, housenek, mravenců, švábů, rybenek a jiného hmyzu s tím, že čelo průvodu ponese transparent - JDEME OD DCERY, PROTOŽE V TOM JEJÍM BINCI ZEMŘELA ŠPÍNOU POLOVINA NAŠICH KAMARÁDŮ"
Synkovo oblékání taky nemá chybu - pamatuji si, že jednou přifrčel v bombru a černých kraťasech Rammstein :) V polovině prosince... Na hlavě účes déko-pléšo (vyholená hlava).
Jojo, když se narodili, tak to byla neskutečně sladká ňouňátka... ve věku tří let byli k zulíbání.
Ach jo.
Nedá mi nevzpomnět si na BettyMcDonald "Co život dal a vzal".
Mmch všechny matky, které doufají že jejich pubertální dítě nebude tak hrozné, jak je zde popsáno, můžu uklidnit. Nebude. Bude pokud možno ještě horší :D

Jay — 10. 2. 2007 0:34

Holky, moje pubertacka prisla domu..hahaha...ihned jsem ji vytkla sklenicky, hadry, ktere nechala lezet v koupelne na zemi, vcetne kalhotek...co myslite, ze mi rekla...ja jsem si taky musela po tobe oplachnout vanu, kdyz tam zustala barva...obratila oci v sloup, vzala si sladkosti ze skrine a uz se dole neukazala...chci ji prizabit!!!!!!!!:-))))))))))))))))))))))))))

salek — 10. 2. 2007 10:52

Pozor :kapitulation: přizabít nééé :co: to je ještě horší.. co by si s ní potom dělala.. to by bylo něco :vissla: když tak jen :dumbom:  :lol:

Irenka21 — 11. 2. 2007 13:36

Když moji kluci nechají někde nepořádek, až přijdou domů , nezačnu hned s vytýkáním , zeptám se, jak se měli, dám třeba i nějaký dlabánek a potom řeknu, kde co nechali a ať to uklidí než se zaberou do jiníé činnosti, uklidí to bez řečí, už vím, jak na ně. Pokud zadám práci, která má být hotová, než se vrátím domů, hodinu před příjezdem volám, jak se mají a že za hodinu budu doma, no a potom není problém, že by nebylo nic hotovo.Pubertální človíček je citlivý pod svojí tvrdou a někdy i natvrdlou slupkou a slova, přece to po dospělém muži nebudu uklízet jako po batoleti, jsou přímo kouzelná, doporučuji vysvětlovat, kroky předem promýšlet, netlačit na moc pilu.

Daniela S. — 11. 2. 2007 20:43

Mám čerstvé zážitky z víkendu u rodičů a tak nějak se mi zdá, že ne všechny pubertální "výstřelky" přejdou. Jsem z puberty venku nějakých 10-15 let, ale to nucené sobotní gruntování mě ničí naprosto stejně jako předtím. Pozor, u sebe doma nehynu ve špíně, ale uklidím si, až na to mám sílu a náladu, a ne o víkendu o půl osmé ráno, proboha! Zkrátka v pubertě začínají mít vlastní hlavu a nutit dospělého (nebo toho, kdo se za něj považuje) do činností, které prostě dělat není ochotný, je házení hrachu na zeď...

71maja — 11. 2. 2007 23:03

WIKI - děkuji za milou pochvalu - mě by zážitky s dětmi na knihu fakt vydaly - jen to umět sepsat - jsem ráda, že někoho pobaví, když mě občas zkracují život :-)
Byl víkend - kluci odjeli k tatínkovi a jelikož jsem nebyla při odjezdu doma, tak zanechali pokojíček v jejich OBLÍBENÉM stavu - a kdyby se vrátili domů až po delší době, tak by snad začal žít vlastním životem. Nedá mi to nenapsat - jak mladší vyřešil svůj problém s bordelem. Už se mu zaplnil prac. stůl (sám od sebe), židle, skříňka a postel. Tak jsem prohlásila, že mu teda nezávidím ty modřiny po těle z toho všeho co s ním bude té noci v jeho posteli spát.....o úklidu přednáška proběhla a tak jsem si šla po svém...... Kluci prodělali večerní očistu (kapkou vody a pohledem na kartáček) a nastal klid. No a já jdu za nějakou dobu s dobrým pocitem spát a kde toho prevíta nenajdu? Ve SVÉ posteli!!!!!!! Tak teď všude po kamarádech vypráví - že jsem šílená matka, jelikož jsou u nás vyhlášeny noční úklidy - kdy je nutím spící uklízet - hotová ŠIKANA.
A u tatínka teď prohlásil, že vůbec nebyl nemocný a já ho donutila zůstat doma a nejít do školy zcela bezdůvodně!!! A důvod? Nedělní fotbalový zápas, který jsem mu v rámci úplného uzdravení zakázala. A hádejte zda tam byl? Jasně, že ano!
Tak takhle vypadá autorita u puberťáků :-)

Wiki — 12. 2. 2007 12:47

Majo, tak to je čistý !!! jsou to "hajzlíci fikaný"

Musím dětem přiznat jistou flexibilitu (i své dcerunce) a pohotovost při záměru "zisk čehokoliv" . (např. účast na srazu chatu v suterenním nonstop baru s kulečníkem a automaty - samozřejmě ve večerních hodinách) ."..tys přece vždycky říkala, že nemáš nic proti tomu, že se stýkám s kamarády"...bé  ..." já jediná tam nebudu...bé..".

Musím se však pochlubit víkendem. Dcera projevila přání učit se (považte) SE MNOU ("..ty přece všemu rozumíš,ne?!!!..." - ironie) přírodopis.  Měla totiž zmatený zápis z nervové soustavy (knížku nenávidí, tudiž z ní čerpat nebude..."víš přece jak je to tam hnusně napsaný.."- roz. obsáhle), a tak stará dobrá matka přišla ke svým pěti minutám slávy a uznání.(..ježižmáárjáá... jak to všechno víš...takový...krávoviny....k čemu mi to má jako bejt??!). Hmm....tolik štěstí..

Jay - ten pokoj si představit dovedu - fakt jsi to přesně vystihla. Navrhnu dceři, že nemusí s košem až k popelnici, ale může si to mrsknout hned za dveře svého smradlavého obydlí. Já  právem ten náš pokoj (dva roky nově vybaven- komplet !!), jež dceruška obývá , nazývam chlévem.

Holky !(tedy doufám, že to dcera tady nikdy nenajde - ona by se totiž nehledě na moji přezdívku poznala - a oslovení holky, počítám třicátnicím a čtyřicátnicím, by nerozdejchala, patrně by smíchy umřela. Ale ona nepočítá s tím, že by tak starý lidi, jako jsem já, chodili na internet (chodily-i - teď jsem si naběhla, páč je to nespisovně).
To bylo pro mě potěšení, pročíst toto "spolutrpitelství "při pondělku!!!!

Irenka21 — 12. 2. 2007 14:50

No a já se budu modlit, aby si něco takového jednou synové nepřivedli domů. Třeba děvčata ještě vyspějí.

Svas — 12. 2. 2007 14:51

Tak mám za sebou úžasný víkend. Proběhala jsem ho po obchodech a výsledek? Boty nemáme. Všechny jsou hnusný. Ono se taky těžko vybírá, když po příchodu do obchodu zvednu oči v sloup a ze stropu je nesundám. A na tom stropě, světe div se, boty nevisí. V sobotu odpoledne jsem s dcerunkou vyslala taťku, ať si taky užije. Přišli rozesmátí a přinesli - tenisky. Červené.
Kašlu na to, ať si překládá v červených teniskách, svému cizokrajnému šéfovi vysvětlím, že jeho děti do té puberty taky dokvačí.

Irenka21 — 12. 2. 2007 14:57

Nevím kolik jí je, ale kluci od jisté doby řeknou co potřebují, potom se domluvíme na tom, co se jim líbí, trochu to usměrním, dám jim peníze a kupují sami, účtenky mi dávají, kvůli reklamacím. třeba dcera touží po částečném osamostatnění, důvěře, že si koupí pěknou věc.
Nebo to také děláme s mojí matkou tak, že jim dáme katalog nějaké firmy, oni si vyberou zboží a my jim to objednáme.

Svas — 12. 2. 2007 15:16

Irenko, to je právě to: kluci řeknou, co se jim líbí. To je ten kámen úrazu. Nelíbí se nic. Ač je to holka (18), nakupování nesnáší a nic se jí nelíbí. Argument: všude mají všechno stejný.

anka — 12. 2. 2007 15:18

Taky bych chtěla aby si kluk uměl vybrat.Musím mu kupovat sama,do obchodu ho nedostanu ani párem volů.Jedině tak do marketu kde trpně tlačí vozík.Poslední horror kdy jsme kupovaly oblek na maturák jsem málem odnesla infarktem.Vybrala jsem pár obleků a strkám mu je je ať si to jde vyzkoušet.Civí na to jak debil
a cedí mezi zubama že v tom jako nepůjde.Že je to mopc velký.Chtěla jsem ho přesvědčit,ale nějak mi to nešlo.Začala jsem cedit mezi zubama cosi o parchantovi co mě stál tolik že mi bůh odpustí když ho tím sakem udusím,když se mi za zády ozvala medovým hlasem prodavačka." To nic,maminka si dojde vybrat botky a my taky mladého pána obléknem od kravaty po boty" Valila jsem oči,vytasila platební kartu,udala limit a odkráčela.
Za hodinu volám klukovi kde že je,a do telefonu se mi ozve medový hlásek" Mamino klid,ještě tady se s paní nemůžu dohodnout na kravatě nebo motýlkovi"
Jdu do obchodu,na pultě osmero obleků,v každém košile,syn s úsměvem,prodavačka taky....
Od té doby jsem mu nekoupila ani ponožky.Ať si dojde sám,alespoň mi nebude pít krev:)

Svas — 12. 2. 2007 15:26

Anko, kdeže pracuje ta prodavačka:-)))?
Ale abych byla spravedlivá, na jednu takovou jsme během toho víkendu taky natrefily. Dceru si odvedla, boty spolu vybraly, ale byly od Vagabondu a já nejsem ani Onasisová ani Bill Gatesová. A stejně vypadaly jako tenisky:).

Jay — 12. 2. 2007 19:08

anka napsal(a):

Taky bych chtěla aby si kluk uměl vybrat.Musím mu kupovat sama,do obchodu ho nedostanu ani párem volů.Jedině tak do marketu kde trpně tlačí vozík.Poslední horror kdy jsme kupovaly oblek na maturák jsem málem odnesla infarktem.Vybrala jsem pár obleků a strkám mu je je ať si to jde vyzkoušet.Civí na to jak debil
a cedí mezi zubama že v tom jako nepůjde.Že je to mopc velký.Chtěla jsem ho přesvědčit,ale nějak mi to nešlo.Začala jsem cedit mezi zubama cosi o parchantovi co mě stál tolik že mi bůh odpustí když ho tím sakem udusím,když se mi za zády ozvala medovým hlasem prodavačka." To nic,maminka si dojde vybrat botky a my taky mladého pána obléknem od kravaty po boty" Valila jsem oči,vytasila platební kartu,udala limit a odkráčela.
Za hodinu volám klukovi kde že je,a do telefonu se mi ozve medový hlásek" Mamino klid,ještě tady se s paní nemůžu dohodnout na kravatě nebo motýlkovi"
Jdu do obchodu,na pultě osmero obleků,v každém košile,syn s úsměvem,prodavačka taky....
Od té doby jsem mu nekoupila ani ponožky.Ať si dojde sám,alespoň mi nebude pít krev:)

:supr::supr::supr:
suprovej prispevek...za cely proprseny den jsem se ted mohla usmat...diky :hjarta:

Vlaďka — 13. 2. 2007 7:50

Jestli chcete něco pro zasmání, tady to je. Kolegyně se mi smála, až jí tekly slzy. Náš puberťák (16) má problém s koupáním a ranní hygienou. Odmítá si čistit zuby. Když jsem mu několikrát řekla, že neslyším téct vodu nebo vrčet kartáček, snaží se to dotáhnout do dokonalosti. Občas pustil vodu a dneska mě málem trefilo. Zaslechla jsem puštění vody, jen tak aby se neřeklo. A byl v koupelně podezřele dlouho. Už jsem se potřebovala jít umýt já, tak otevřu dveře a co myslíte, že vidím? Můj chlapeček seděl na židli, v ruce kartáček bez pasty, který vrčel jako divý a synátor na mě koukal jako že to je v pohodě. No nenacpali byste mu ten kartáč do pusy?

Irenka21 — 13. 2. 2007 9:24

Na to je nejlepší, když se chce líbit děvčatům, s hygienou opravdu potíže nemáne, máme různé toaletní vody a ponožky se mění dvakrát za den, prostě elegantní krasavci po tatínkovi, jestli budou mít také tolik ženských, tak potěš Bůh. Dokonce mladší vydržel i pevná rovnátka, aby měl hezký úsměv a zuby drhnou kvůli bělosti, všeho moc škodí.

Vlaďka — 13. 2. 2007 9:33

On nechodí nemytý a nečesaný, ale dnes mě málem kleplo. To byste to museli vidět. Prostě ten kartáček v klíně a ten pohled, to se asi ani nedá popsat.

Ela.. — 13. 2. 2007 9:50

Holky, když to tady tak pročítám, chce se mi brečet i smát zároveň. Já zatím naštěstí prožívám jen první záchvěvy puberty (dcera skoro 11, syn skoro 10 let, věk. rozdíl mezi nimi je 13 měsíců, takže až to natvrdo udeří, bude to hned x2, úúúúf !! - psychicky se připravuju už teď).
Nechápu, jak to ty naše mámy mohly přežít a nezbláznit se !!

Nela — 13. 2. 2007 10:10

Čištění zubů a vůbec hygiena je u nás taky kámen úrazu.  Už jsem  téměř rezignovala, jen občas mám záchvaty výchovy.  Kartáček je věčně suchý, ale syn si prý myje  zuby pravidelně. :dumbom:  Když se koupe, tak je všude plno vody, bohužel  se jenom ve vaně namáčí, že by se pořádně vydrhul, to asi ne. :dumbom: On se  večer neosprchuje, hlavně, že ráno se nasperuje tak, že se nedá v koupelně a v jeho blízkosti vůbec dýchat.:dumbom:  Má plno pěkného oblečení, ale pořád  nosí jedno a to samé, ach jo...

Wayway — 13. 2. 2007 10:11

Taky mám čerstvý zážitek...  Dcera  půjde na ples... ten je za 14 dní a samozřejmě potřebuje šaty (do včerejška nepřipouštěla, že se dá obléknout i něco jiného než  džíny a  botasky), které v šatníku neměla. Takže  jsme včera celé odpoledne sháněly šaty - padnoucí, slušivé, cenově dostupné a taky aby se dceři líbily...  Až jsem měla nohy ošoupané skoro u zadku jsme jedny, které splňovaly všechna kriteria objevily a dcera prohlásila, že tyhle a  žádné jiné ... HURÁ:)  Jenže... na autobusové zastávce, se začala kroutit, že jó, šaty jsou sice krásné...  ale ona si přece jenom představovala něco trochu jiného...  a maminko myslíš, že bys  stihla něco ušít...?  Ušít ne...  ZABÍT:dumbom:

1Marie — 13. 2. 2007 10:33

Kdysi nám náš zubař doporučil, aby si děti nečistily zuby přímo v koupelně - mají mít možnost chodit po bytě, poslouchat rádio, nebo kouknout na televizi - jinak to v té koupelně budou chtít mít  rychle za sebou. Takže to tak už leta praktikujeme. Realita včerejšího večera - syn sedí u počítače, chatuje s někým , v puse kartáček. Nahlédnu tam za 10 minut - stejná pozice, stejná činnost. Nevydržím to a jemně ho upozorním, že už si zuby čistí asi půl hodiny?! Nepřítomný pohled na matku - a jo?! Odchod do koupelny, kterou mezitím obsadila jeho sestra. Bušení na dveře, pak úprk do kuchyně, kde si konečně vypláchl pusu. Miláček.

Hannah — 13. 2. 2007 10:51

Puberta už je snad za mnou.Mladší dceři je 19.Od zhruba 13 do 18 probíhal její den takto.Ráno nekomunikovala, 30 minut v koupelně,z pokoje se ozývala ohlušující duc,duc,duc - hudba,pak zabručela u dveří a zmizela.Odpoledne se zřejmě už u vrátek naposled nadechla a mluvila a mluvila a mluvila.O všem. Koho potkala cestou do školy ,co říkal ,co jeho rodiče a sourozenci (případně sousedi),kdo chyběl ve škole a proč asi...,co se dělo první přestávku,druhou...,jak byl kdo drzej na učitele a co VON na to,kdo od koho opisuje ,komu kdo nadržuje ,kdo je "fakt dobrej". kdo s kým chodí nebo už nechodí,jak vypadalo jídlo ve školní jídelně,kolik kdo zaběhnul nebo zaplaval ,kolik serií a s jakou zátěží kdo naposiloval - popis jednotlivých svalů při zátěži a v klidu,jak kdo pije a jí při cvičení,kdo má jaké sportovní vybavení, kdo se nemyje a je divnej,kdo se myje moc a je divnej.Mezi tím dcera vyžírala lednici a vzdychala ,že doma není nic k jídlu,posílala SMS všem a okupovala pevnou linku.
Poslední rok se situace uklidňuje.Akorát kolem půlnoci sedí u internetu a zároveň telefonuje.
Oblečení a boty si od patnácti kupuje sama.Nejdřív jsem ji dávala peníze,teď má kartu. Jsem šťastna ,že u toho nejsem!!!

Vlaďka — 13. 2. 2007 10:51

Nela:asi máš doma půjčeného toho mého. To samé. Ve vaně hodinu a mýdlo a houba nikde, vymočený je, že vypadá jako skrčenec a kolena černá z fotbalu. A s tím oblečením, to už začal dělat i ten mladší (11). Pořád nosí to samé. Nevím co si myslí učitelka. Asi že jsme sociální případy a děti mají jen jedno slušné oblečení. Včera jsem mu to řekla, tak si vyměnil aspoň tričko (stejně to není pod mikinou vidět). Doufám, že přežijeme.

Tiina — 13. 2. 2007 13:16

Sakra, sakra - mám dvě sestry, jednu mladší o dva roky, druhou o čtyři, takže pubertu jsme měli najednou. Chudák mamka :-)).

Jo a co se toho bordelu v pokoji týká - matky klídek, to přejde. Ale obávám se, že až s první samostatnou domácností :-)).

helena — 13. 2. 2007 13:45

Jo, taky se synáček "koupával" podobně... Jenže když si nastěhoval slečnu, najednou trávili ve vaně volné večery či víkendová dopoledne(včetně ovocného či lehce alkoholického občerstvení). Tak nevím, co je horší - ječet na potomka, aby se sakra myl, nebo se česat, malovat a oblíkat před kapesním zrcátkem...

Eva36 — 13. 2. 2007 14:11

:jojo: Matky puberťáků vědí, proč některé samice požírají své mladé .... :D ... mně dcera tuhle taky dostala....(je jí skoro 13)....byla nemocná a nemoc si užívala po svém, tzn. ve svým nočním triku chodila od lednice k televizi apod. .... asi čtvrtý den jsem si všimla, že to dítě snad má pořád ty samý kalhotky (tanga, jak jinak). Tak jsem se jí se zvednutým obočím a zvýšeným hlasem zeptala, jestli to je pravda, nebo jestli se mi to zdá - a, holky, byla to pravda!!! :dumbom:

Vlaďka — 13. 2. 2007 14:21

Naštěstí kluci se převlíkají, ale pyžamo musím měnit já. Vůbec mu nevadí ten zpocený smrad. A slipy s ponožkama jsou, jak už se psalo výše, pod stolem, pod aktovkou, pod prostěradlem, pod postelí, mezi tím obaly od čokolády, bonbonů a minule jsem tam našla tři plátky sýra ... No prostě zabít ...

Eva36 — 13. 2. 2007 14:41

Vlaďko, já někde četla hypotézu, že tohle kluci (nebo i chlapi) dělají jako pozůstatek dob minulých, kdy si značkovali teritorium močí   :lol: ... dneska všude válej´ fusekle a slipy.... no a my můžeme bejt rády, že nám neočurávaj´rohy a kytky ;)

Irenka: Neboj se, že by kluci přivedli nějakou špindíru. Já si pamatuju, že když mi bylo asi patnáct, taky jsem měla šílenej bordel v pokojíku....jídlo na zemi, vedle učebnice, sešity...hadry (jak jinak)... Dokonce jsem si tenkrát dala na dveře heslo "Pořádek je pro blbce, inteligent se vyzná i v chaosu" :D (matka přežila ve zdraví :) ... No a uplynulo cca 16 let, bordel mě děsí, zbytky jídla nenechávám ani v psí misce a špinavý hadry dávám, kam patří :) ... a nadávám holce, že má u sebe bordel....ale upřímně si říkám, že moje dcera je možná po mně (i když ty čtyři dny nošený spoďáry byly i na mě silný kafe)....

Wiki — 13. 2. 2007 15:43

Marie :supr: - tvůj "suchý"popis si opět představuji a vidím to.
Evo: :supr:

Já jsem donedávna byla spokojena s čistotností své dcery - co se jejího těla a zejména vlasů týká - nemluvím o jejím okolí a jejím pokoji - chlévu.
Odjakživa zuby bez problémů, sprchování denně - bez problémů. Ale teď - asi 1/2roku zpět se začla malovat(pomalovávat) a vůbec využívat všech (samozřejmě že zejména mých - mám "dost dobrý") mastí, krémů, gelů, sprejů, barev,laků,štětců, tužek, třpytek, krycích, čistících a nanášejících se přípravků, nevylézá večer z koupelny. Musím velmi ostražitě a spekulativně obsadit koupelnu v pravý čas, nejlépe před dcerunkou, abych jí nemusela vyhrožovat za dveřmi, po uběhnutí 60ti (!!!)minut její okupace. Nezdaří-li se mi to,tak pak sedíme vždycky s mužem na okraji sedačky, co nejblíže ke koupelně, jak dva usínající starci každý třímaje svoje pyžámko, před běžící televizí. A  po hodině se v oblaku páry vynese voňavá, vypraná, natřená  dcerunka z koupelny a diví se nám, co tam tak sedíme.?!Budu se muset opět ztrapňovat a vydávat organizační pokyny.:(

1Marie — 14. 2. 2007 9:35

Díky Wiki! Zase jsi mi zvedla náladu - neboť přesně tak to večer vypadá u nás! Muž ještě před časem se dožadoval ode mne vysvětlení: proboha co tam tak dlouho může dělat?! Tedˇ už rezignoval...

Nela — 14. 2. 2007 9:49

Víte co mi dnes syn řekl, když jsem ho ráno opětovně poslala umýt si zuby? :dumbom: Že prý ho bolí břicho a když si umyje zuby, bude to prý ještě horší, dostane i průjem a nemohl by do školy. Má to tak vyzkoušené. :D Takže v zájmu toho, aby odešel do školy, upustil od mytí zubů.  Nasprejovat se však nezapomněl. :D Tímto vysvětlením mne hned ráno absolutně odrovnal, takže jsem to přešla mlčením a samozřejmě do školy šel nemytý. :lol:

Eva36 — 14. 2. 2007 12:00

:D ... moje dcera zas, když už si bere boty, aby šla do školy, tak na mě upře zrak a lišácky: "Mamí, nemáš žvejkačku?".....jasně - nečistí si zuby a ví, že kdybych jí poslala do koupelny, tak jí ujede autobus.... vyčůraná... (to má po tatínkovi :) jak jinak ;)

Svas — 14. 2. 2007 14:32

Holky, taky jste si všimly reakcí na to, když se někam spěchá? V tu chvíli to dítě neuvěřitelně zpomalí, zvláční mu pohyby, já tomu říkám, že teče jak med. Motá se hlavně mezi dveřma a překáží. Rychlejší pohyb z něj - u nás tedy z ní - nevyrazíte, ač se můžete vzteknout a z výkřiků - samozřejmě trapných- dělej, vždyť nám to ujede atd. vás jenom bolí v krku, protože jinak jsou úplně zbytečný. Maximálně se dozvíte, že přece dyť jó.

helena — 15. 2. 2007 6:38

Dostala jsem (od dcerunky, hahaha), knížku Marcely Mlynářové "Dcera na zabití", kde je jako motto uvedena úžasná věta:

"Mějme trpělivost se svými dětmi, maji - chudáci - naše geny."

vera1 — 15. 2. 2007 8:37

Nedá mi to, abych nepřispěla do nádherné diskuse o našich pubertálních dětičkách. Mám dvě- kluka(14) a dcerunku(11). Vždycky jsem bojovala spíš se synem, ale teď se to změnilo- mám doma puberťačku se všemi nešvary, o kterých je tady napsáno výše. Příklad toho, jak si mě moje dcerunka vychutnává:-).
Byl večer, cca 21.30, všední den, dcera přilezla do kuchyně, že si jde namazat rohlík, že má hlad:-). Nedovolila jsem jí to, protože večer sotva snědla večeři s tím, že "už nemůže" a doplnila jsem svůj nesouhlas rozsáhlou přednáškou na téma" Jak lidskému zažívání škodí nacpat se těsně před spaním a jaký neblahý vliv to může mít na touhu nosit bokovky džíny a tričko nad pas...:-)".
Dcera to ještě chvíli zkoušela, ale nakonec zalezla do peří a byl klid. Ne nadlouho. Asi třetí den po mé přednášce se v přibližně stejnou dobu před spaním šla napít a "načapala" mě u ledničky, jak si nakládám do misky zmrzlinu z mrazáku a polévám ji čokoládou. Tak se na mě tak nevinně podívala a povídá" "Mami, já vím, Ty jsi dospělá, Ty URČITĚ víš, co děláš....". Následoval ironický posměšný škleb a s přáním "dobré noci" odkráčela do pokoje spát. Nějak mi ta zmrzlina přestala chutnat:-(((((.
Když tak o tom přemýšlím, dost často nás teď  dcerunka nachytává tím, že pronese větu, kterou slyšela v podobné situaci ode mě- nastavuje mi zrcadlo:-) a MOC si to užívá. Kdybyste viděli ten její výraz v obličeji....

vera1 — 15. 2. 2007 8:42

No a ještě perlička- v pondělí(má prázdniny) vysypala penízky z kasičky za vysvědčení a šla si koupit do obchodu džíny...takže problém s nakupováním a hádkami v kabince je tímto vyřešen:-))))). Večer mi jen oznámila, že si koupila džíny. (Jsou od Vietnamce, takže nebyly drahé, navíc vybrala fakt hezký a perfektně jí sednou...). No, v květnu jí bude UŽ 11 let, tak proč by potřebovala mámu s sebou do obchodu, že...:-((((.

1Marie — 15. 2. 2007 10:25

Holky já spoléhám na boží mlýny. Moje sestra si strašně zkusila se svojí dcerou. Dnes je neteř dospělá a sama má dvě holky (9 a 12 let) . Při naší poslední návštěvě jsem už u nich pozorovala jasné známky pubertálního chování...a podivně zoufalý lesk v oku jejich matinky( takto bývalé hrozně problémové puberťačky).

Eva36 — 15. 2. 2007 10:39

vera1: Tys tedy macecha! chudák holka...se ani nenají :D

Tady je můj oblíbený pubertální slogan adresovaný rodičům "Reklamujte u výrobce" ... (naši měli svatou trpělivost ;)

Romča — 15. 2. 2007 10:46

Neli můj první smích od včerejšího odpoledne.Dík.Já mám tak bujnou představivist , že vidím i Tomův postoj a grimasy,:godlike: když ti to říklal.

Nela napsal(a):

Víte co mi dnes syn řekl, když jsem ho ráno opětovně poslala umýt si zuby? :dumbom: Že prý ho bolí břicho a když si umyje zuby, bude to prý ještě horší, dostane i průjem a nemohl by do školy. Má to tak vyzkoušené. :D Takže v zájmu toho, aby odešel do školy, upustil od mytí zubů.  Nasprejovat se však nezapomněl. :D Tímto vysvětlením mne hned ráno absolutně odrovnal, takže jsem to přešla mlčením a samozřejmě do školy šel nemytý. :lol:

Dita.L — 15. 2. 2007 11:46

Holky, toz poradte, co s nasi trinactieletou kacenou. Ja sice zalozila tema na psychologicky, ale sem se to hodi lip.
Poradte, nebo zesedivim. je samozrejme pubertacka. od mala, od miminka byla moc hodna, klidna, vetsinu casu se uci a pripravuje do skoly nebo cte a nebo sedi v koutku a premysli o hvezdach. Skratka vodnar - snilek. Obcas mi s tim leze desne na nervy.
Proc jsem zacala tuto diskusi ?  Zrovna ted je to 50 minut, co jsem ji pozadala at mi udela kafe. To akorat vstala. mezi tim se umyla, ucesala, oblikla, navonela, podivala se na televizi, neco (nevim co) si namalovala, prerovnala si policku a pocumela na PC na kterem pari synacek star craft. ted tam zrovna diskutujou o nejake strategii proti zergovi.  kdyz ji ted pripomenu kafe (jako vzdycky zjistim) ze mi ho sice velmi rada a ochotne udela a donese az sem pred psaci stul, ale ze na me jaksi zapomnela. tak je to furt a se vsim. ma hlavu v oblacich a kdykoliv po ni neco chci, tak to neudela, pac ma skratka plno jinych zajmu ktere jsou ji blizsi. ne, neni zla, neni to typ pubertaka, kterej si fakt mysli neco o zadni casti tela a na mamu kasle, mimoto s takovym zmetkem  bych si poradila, jenze tyhle princezne vrazit par pohlavku nema vyznam, pac ona by snad ani nepochopila, za co to vlastne bylo. Ona proste jen moc sni a premejsli a do skutecneho zivota se ji nechce. nemate pro me nejakou radu, jak ji vratit nohama na zem?? urcite mi rozumite, jak to chci rict.

sova — 15. 2. 2007 11:55

Můj mladší syn když mu bylo asi 8let(tedy puberta ještě nehrozila),  prohlásil, že si zuby čistit nemusí protože ještě nemá holku.


Dito staršímu synovi je 14let takže vím o čem píšeš ale radu taky nemám jenom vydržet.Já jsem zjistila že na mlaďase zabírá psychárna,takže když přestal fungovat ve škole jako že nenosí úlohy,nepracuje při hodině apod. tak jsem s ním měla řeč že není normální na všechno kašlat a když to jeho mozek není sto pochopit nechám ho vyšetřit a panáček se urazil a začal makat.Je fakt že koule nosí pořát ale je z podivem ještě nepřinesl jednu jedinou poznámku a dokonce vynesl i koš a to jsem měla infarkt.

Wiki — 15. 2. 2007 12:08

Byla u nás (jsem psala) na týden sestřenice(budoucí 16ka - ale klučičí typ), a ta si nepřivezla kartáček na zuby, páč zapomněla.  Jak jsem to zjistila, tak jsem zakoupila nový a když odjížděla, tak si ho házela do baťůžku orig zabalený. Je fakt že mi zmizely všechny žvýkačky  z auta, domu, i kapes. Tak už vím proč. Já totiž myslela, že už jsem všechno vyžvejkala, a protože si nic nepamatuju, tak jsem to přijala jako fakt....

Ale bohužel (bohudík) - ještě nevím, musím se rozhodnout, se mi dostala do ruky kniha kde jsem narazila na "nešvary současné výchovy". Popsali to tam, jak ta špatná výchova vypadá, a bylo to přesně jako u nás. Křik, (oni to nazvali "vylitím si vzteku "- ale dopr.....na KOHO mám ten vztek!!!!), výčitky, atd a zavrhli to jako špatnou metodu, páč odpověď toho vychovávaného bude stejná - agresivní..... No nic, nebudu kazit nikomu den vnucováním výčitek svědomí, přečtu to pořádně i s návodem správným(hahaha) a dám vědět.

Hannah — 15. 2. 2007 12:49

Před mnoha lety jsem coby začínající učitelka vyfasovala velmi neukázněnou třídu.Zlatým hřebem byl žák Bohouš.Byl obrovský,hlučný a násilnický.Kolegové se ho obávali a i ředitel potkal-li Bohouše na chodbě zajel do třídy nebo kabinetu.Bohouš se totiž nikomu nikdy neuhnul.
Maminka na rodičácích jen bezmocně poslochala učitelské stížnosti.Čas běžel. Jedu v autobuse a za mnou mluví mírným konejšivým hlasem tatínek na vzteklé řvoucí dítě.Dvojice vystupuje (otec vynáší kopající,chroptící,unudlané dítě),Mrknu.Á Bohouš. Dámy ,ten pocit zadostiučinění!

sova — 15. 2. 2007 15:07

Hannah napsal(a):

Před mnoha lety jsem coby začínající učitelka vyfasovala velmi neukázněnou třídu.Zlatým hřebem byl žák Bohouš.Byl obrovský,hlučný a násilnický.Kolegové se ho obávali a i ředitel potkal-li Bohouše na chodbě zajel do třídy nebo kabinetu.Bohouš se totiž nikomu nikdy neuhnul.
Maminka na rodičácích jen bezmocně poslochala učitelské stížnosti.Čas běžel. Jedu v autobuse a za mnou mluví mírným konejšivým hlasem tatínek na vzteklé řvoucí dítě.Dvojice vystupuje (otec vynáší kopající,chroptící,unudlané dítě),Mrknu.Á Bohouš. Dámy ,ten pocit zadostiučinění!

To je šance že mé děti jednou budou normální a třeba se i vztekat nad ňákým lidským "zvířátkem",ježiši to blaho.

Nela — 16. 2. 2007 8:17

Hannah ::godlike::lol::godlike:  To jsem se tedy pobavila, už se na to strašně těším, až můj syn bude mít malého zuřivce.:lol:   Doufám, že mi ho pak nebude dávat hlídat.:lol:

Wiki — 16. 2. 2007 10:42

V souvistlosti s tím, co píše Hanah -:supr:- mě také napadlo, jestli náhodou ty hodné, poslušné, nevzpírací se děti (napíšu to natvrdo, ač jim tiše závidím, a také si myslím že nečtou tuto diskuzi), nejsou takové ty ovečky jdoucí pokorně ve stádu. Třeba ti vzpírající se, odmlouvající, samorostové jsou zatím neuznané silné osobnosti jjdoucí si za svým cílem. Hm..........??? No, nic, jen úvaha a asi zbytečná............Musím se připravit na víkend, kdy se aktivně zapojím do průzkumu vědomostí a výsledků doufámžezískaných dcerunkou při samostudiu. Hoří totiž!! Přijímačky jsou snad za 2 měs. A lomené výrazy už mi jsou stejně dobře jako obsahy válců, jehlanů a krychlí.

Jay — 16. 2. 2007 11:10

Holky, taky jste si vsimly, ze ty pubertacky deti nezvladaji udelat vic veci najednou? Ja reknu holce, uklid si po sobe rucnik, fen, kartac, odnes to a to a ona z toho pulku neudela..ach jo..

ma-ma — 16. 2. 2007 11:17

Plně s tebou souhlasím - asi špatně slyší;) Tento problém jsem vyřešila tím, že jim to dávám písemně. :supr: Ale bohužel,....moc to nepomáhá. To se pak vymlouvají, že ten papír někde založili. Ach jo:grater:....... my ale nebyli jiní, že?

Jay — 16. 2. 2007 11:58

ja papiry nepisi, mam sikovnej programek,kdy ji to mohu pripichnout rovnou na desktop :D , takze kdyz zapne pc,coz dela hned po prichodu, kdy ma jeste boty, hned se ji ukaze, co ze si to ta mama zase vymyslela :D, ale nemuze rict, ze se to ztratilo, protoze to by nesmela byt na pc :D

anka — 18. 2. 2007 13:31

Jay napsal(a):

ja papiry nepisi, mam sikovnej programek,kdy ji to mohu pripichnout rovnou na desktop :D , takze kdyz zapne pc,coz dela hned po prichodu, kdy ma jeste boty, hned se ji ukaze, co ze si to ta mama zase vymyslela :D, ale nemuze rict, ze se to ztratilo, protoze to by nesmela byt na pc :D

No to je nářez :supr:
V určitém věku by mi kluk určitě řekl že neměl brýle :dumbom:

sisi21 — 23. 2. 2007 0:10

Pročítám stále tyto stránky, vidím.že je to všude stále stejný...Puberta-hroznej strašák...už jsem to taky psala,Dcera byla v pubertě fakt hrozná..Myslela jsem,že opravdu skončím ve cvokárně!!!! Dnes se spolu všemu zasmějem(22),,Teď to prožívám se synem( skoro 16).bordel v pokoji, a ten jeho pohled,když náhodou něco potřebuji....no vždyť to určitě všichni znáte!!!!!.......Holky chce to opravdu vydržet!!!!!Bude líp!!!!

Míša Kulička — 23. 2. 2007 13:12

Po 5. prodělané angíně mé malé puberťačky jí doktorka vytkla oblečení a mimo jiné doporučila nosit bavlněnou košilku (tílko)... No to bylo něco - začalo to tím, že je třeba koupit nová tílka, protože v těch "dětských" chodit nebude. V obchodě mě lámala pitomými dotazy, jestli by nestačila nějaká kratší, aby nebyla vidět, když se ohne (předvedla názorně přede všemi - že jí čouhají kalhotky nebo dokonce tanga a holá záda, jí očividně nevadilo - zřejmě záměr). Když viděla, že nepovolím, jala se vybírat saténové a krajkové od 600,- Kč výše... Vysvětlila jsem jí, co je to bavlna. To ji omyli. Nakonec jsme koupily dvě klasické bavlněné košilky na ramínka, které nosí v mé přítomnosti čouhajíc zpoza svetru, abych je dobře viděla. Zda je nosí i jindy opravdu nevím.

Jay — 23. 2. 2007 13:59

Míša Kulička napsal(a):

Po 5. prodělané angíně mé malé puberťačky jí doktorka vytkla oblečení a mimo jiné doporučila nosit bavlněnou košilku (tílko)... No to bylo něco - začalo to tím, že je třeba koupit nová tílka, protože v těch "dětských" chodit nebude. V obchodě mě lámala pitomými dotazy, jestli by nestačila nějaká kratší, aby nebyla vidět, když se ohne (předvedla názorně přede všemi - že jí čouhají kalhotky nebo dokonce tanga a holá záda, jí očividně nevadilo - zřejmě záměr). Když viděla, že nepovolím, jala se vybírat saténové a krajkové od 600,- Kč výše... Vysvětlila jsem jí, co je to bavlna. To ji omyli. Nakonec jsme koupily dvě klasické bavlněné košilky na ramínka, které nosí v mé přítomnosti čouhajíc zpoza svetru, abych je dobře viděla. Zda je nosí i jindy opravdu nevím.

:godlike::godlike::godlike: vim, o cem mluvis :dumbom:

71maja — 23. 2. 2007 23:02

Všechny zdravím!!! Tak před chvílí mě dostalo zase jedno moje " DÍTKO"
už asi hodinu si telefonuje s nějakou dívčinou - chodí při tom po celém bytě a pusa mu jede (se mnou toho nenamluvil tolik za celých 17 let) a tak si nějakým nedopatřením všiml, že doprala pračka.....tak s úžasnými komentáři s telefonem stále u ucha řeší -  DOPRALA PRAĆKA - JE POTŘEBA TO VYNDAT - KDE MÁME TEN KOŚ  NA PRÁDLO - NO KAM TO MÁM DÁT - NEBO TO MÁM ZASE???? POVĚSIT? - KDYŽ ZASE???? SEDÍŠ U TOHO PC...... vše řečeno tak, aby na druhé straně telefonu dívčina padala na zadek že je to on,  kdo tu pere, věší a pak to možná i žehlí - zatímco matinka si vysedává u PC........holky, já ani nevím jak úžasného mám syna (tak je fajn, že se to dozvěděl alespoň někdo jiný)

ma-ma — 26. 2. 2007 13:31

Ahojte, tak přidám taky takovou malou perličku: včera při snídani - myslela jsem na to, aby si dcera 17 - aspoň odnesla do dřezu talířek a tak ji říkám - připadáš si jako v restauraci? A ona na to - Proč????? Když jsem ji neodpověděla, tak po chvíli říká..... ne nepřipadám, tam bych si vybrala něco dobrého. A s klidem odešla do pokojíčku. No není to zlatíčko ???

Kiara — 26. 2. 2007 20:43

Na to bych jí cynicky odpověděla: Jasně že by sis dovedla v restauraci vybrat něco dobrého, ale musela by sis umět zakásnout jednak ňamky, druhak obsluhu :)

kori — 1. 3. 2007 17:03

Milé matky,jsem tak šťastná,že v tom nejsem sama.Občas mám pocit,že se zblázním,ale pak přijde pěkný den.Můj puberťák si uklidí,nabídne pomoc a docela si rozumíme.Je to zatím jen občas,ale věřím,že to bude častěji.V té chvíli jsem na něj pyšná a cítím se jako šťastná matka.Hlavu vzhůru,pokud jsou pevné kořeny,ani silná vichřice strom nevyvrátí.:-)

Irenka21 — 1. 3. 2007 17:08

Říkají, že kolem dvacítky se znormální, tak uvidíme.

westfa — 2. 3. 2007 2:44

Pobavila jsem se, jenže...u nás je to totéž. Nedávno jsem četla skvělou knížku. Autora už si teď v noci nevzpomenu ale jmenuje se : Nezoufejte, jsou horší děti než ty vaše. Teda psal to ten chlap asi u nás v obyváku...je to super. nezkusíme společně něco napsat?

Blanka1 — 2. 3. 2007 5:02

Irenka21 napsal(a):

Říkají, že kolem dvacítky se znormální, tak uvidíme.

Tak to mi moc nepřijde, ještě pořád je to puberta, hlavně u synka.

Wiki — 2. 3. 2007 13:01

Kauza - tílko !!! ZNÁM

Tílka jsou husný, blbý, komunistický. Mi řekla dcera, když jsem ji opakovaně upozornila na holá záda (snad i pr.el!!) Tak jsem tomu fakanovi koupila 3 trička s kr. rukávem - delší . Ale stějně jí kus čouhá.

Chtěla jsem se zeptat, jste také doma svědky  náhlých, bezdůvodných (pro nás) záchvatů smíchu?????????

Moje dceruška dostala naposledy neutišitelný záchvat smíchu, když ji dětský léka´ř prohlížel při podezření na kontuzi mozku, poté, co si ve třídě krátili přestávku "býčími  zápasy". (roz. o přestávce se nosili na ramenou - asi 10dvojic a zápasili. Dvojice s mojí dcerunkou - prohrála - tzn. zřítili se dozadu do lavic a židlí.). Vyšetření hlavy ji dostalo na tolik, že ji pobavený lékař poslal na chvíli vzpamatovat se do čekárny. Přežila.:gloria:

ice — 9. 3. 2007 7:32

Dcera prisla vcera domu s tim, ze kdyz ji je tech 15 (jiz zhruba 8 hodin), tak by zitra chtela na diskosku. Pry jsme slibili, ze az ji bude 15, tak bude moct. S tim slibem je to pravda - kdyz ji bylo 13, tak jsem to rekla. Nerada bych nedodrzela slib, ale bojim se o ni. Rekla jsem, ze tedy ano, ale nevim jestli ten dnesek vubec preziju, o veceru nemluve. Vzdyt je to piskle... Neprijde Vam to v patnacti jeste brzo? Vazne nerada bych to pokazila, kdyz nam ten vztah posledni dobou nejak funguje. Potrebuji moralni podporu.

Jay — 9. 3. 2007 7:55

ice napsal(a):

Dcera prisla vcera domu s tim, ze kdyz ji je tech 15 (jiz zhruba 8 hodin), tak by zitra chtela na diskosku. Pry jsme slibili, ze az ji bude 15, tak bude moct. S tim slibem je to pravda - kdyz ji bylo 13, tak jsem to rekla. Nerada bych nedodrzela slib, ale bojim se o ni. Rekla jsem, ze tedy ano, ale nevim jestli ten dnesek vubec preziju, o veceru nemluve. Vzdyt je to piskle... Neprijde Vam to v patnacti jeste brzo? Vazne nerada bych to pokazila, kdyz nam ten vztah posledni dobou nejak funguje. Potrebuji moralni podporu.

No, ja svoji holku nepoustim. Ted v dubnu ji bude 16 a musi byt v 22h o vikendu doma. Nejstarsi dceru jsem pustila na diskoteku jednou a to musela byt ve 24h doma, bylo to prave k tem 15ctym narozeninam. Jinak jsem chodila i s ni a s jejima spoluzackama. Bylo to moc fajn, ale to ji uz bylo 18. Prostredni dcera na disko nechodila.

1Marie — 9. 3. 2007 11:17

Ice, tak tohle je moje noční můra, protože přesně takhle to mám s mojí dcerou - 15 jí bude za pár týdnů. Taky jsem z toho na nervy a je jasný, že dcera na diskotéku bude chtít. Taky nevím, pere se to ve mně. Zatím přemýšlím, že jí pustím na nějakou menší, s partou kamarádek, s tím, že jí manžel ve 12 před doskotékou vyzvedne. Slíbila jsem to, já blbec...

ivca — 9. 3. 2007 11:22

holky, čeká vás peklo¨
nevyspíte se a budete mít ty šílené vize, co by se teda jako mohlo stát
mám to za sebou, ale klid nemám - teď je starší dcera rozvedená a má problémy jiné a já tím pádem taky

Wiki — 9. 3. 2007 11:50

Panebože !!!! máme stejnou noční můru !!! Ne - já mám můry dvě.
1.) diskotéky
2.)přijímačky na sš

Ice - tohle řeším také. Také - přesně jako ty - řekla, přesně ve 13ti - na diskotéku až ti bude 15!!!. Za 2 měsíce bude mít 15. A já jsem pos.... až za ušima.

"všichni tam choděj", "všichni můžou, jenom já ne!!!". Já si to nemyslím. Ano, jdou tam 2 kamarádky a 2 kámoši a pár "známejch", kteří mají 18 a víc!!!

Já ji na tu diskotéku pustím, dám jí důvěru, ale budu si pro ni jezdit (já nebo chlap). Rozhodla jsem se takto. Ale: bude fungovat 100% spolehlivě - tak jako doposud, bude stále přísstupná na telefonu, neexistuje, aby byla "nedostupná". Zvolíme určitý čas konce - 23(co ????)hod. A budu vědět, kdo s ní půjde, nebo kdo tam bude. No a samozřejmě až po příjmačkách - do příjmaček ji držím doma (to je pádný důvod), dobrovolně se moc neučí - tak jsem jí sdělila, že tuto nevděčnou úlohu- úlohu drába -  beru na sebe, páč nikdo jiný to neudělá.

sš. Ona ví, že je to její věc, její budoucnost, atd, ale já když vidím, že jede jen na 50%, tak mě berou čerti, a rozhodla jsem se nad učením dozorovat, i když to bude vel mi nepříjemné a nedůstoj né. Dovedu si totiž živě představit jak bulí po posr...ch přijímačkách a říká mi --..."proč jsi mě nedonutila...bééé...se víc učit....kdybych udělala celýho Bělounka....tak...bych...béé..."

1Marie — 9. 3. 2007 12:00

Wiki, moje dětátko milovaný si vysloužilo v pololetí dvojku z chování - takže ke všemu tomu stresu ještě přibylo, že jí k vůli tomu nevezmou. Ale já už Ti tak nějak otupěla, že si říkám . děj se vůle boží, co si zavařila, to má. Jestli jí nevezmou v prvním kole, čeká nás martýrium toho druhýho, ale někam se dostane...ach joooo

Jay — 9. 3. 2007 12:21

Zvolíme určitý čas konce - 23(co ????)hod.

No, nechci ti brat iluze, ale kdyz jsem byla jeste v CR, tak zacinala diskoteka ve 22h a nez se to rozbehlo, bylo 23h...cili to si asi moc dcera neuzije.
Jinak ja opravdu odmitam detem delat poskoka v podobe pro ne jezdit. Myslete si o me co chcete, ale sama toho mam dost a patek a sobotu si dam s manzelem rada sklenku,takze moje ditko ma proste smulu. Co ony delaji pro nas dobreho???:gloria:

Jay — 9. 3. 2007 12:32

Wiki napsal(a):

Panebože !!!! máme stejnou noční můru !!! Ne - já mám můry dvě.
1.) diskotéky
2.)přijímačky na sš

Ice - tohle řeším také. Také - přesně jako ty - řekla, přesně ve 13ti - na diskotéku až ti bude 15!!!. Za 2 měsíce bude mít 15. A já jsem pos.... až za ušima.

"všichni tam choděj", "všichni můžou, jenom já ne!!!". Já si to nemyslím. Ano, jdou tam 2 kamarádky a 2 kámoši a pár "známejch", kteří mají 18 a víc!!!

Já ji na tu diskotéku pustím, dám jí důvěru, ale budu si pro ni jezdit (já nebo chlap). Rozhodla jsem se takto. Ale: bude fungovat 100% spolehlivě - tak jako doposud, bude stále přísstupná na telefonu, neexistuje, aby byla "nedostupná". Zvolíme určitý čas konce - 23(co ????)hod. A budu vědět, kdo s ní půjde, nebo kdo tam bude. No a samozřejmě až po příjmačkách - do příjmaček ji držím doma (to je pádný důvod), dobrovolně se moc neučí - tak jsem jí sdělila, že tuto nevděčnou úlohu- úlohu drába -  beru na sebe, páč nikdo jiný to neudělá.

sš. Ona ví, že je to její věc, její budoucnost, atd, ale já když vidím, že jede jen na 50%, tak mě berou čerti, a rozhodla jsem se nad učením dozorovat, i když to bude vel mi nepříjemné a nedůstoj né. Dovedu si totiž živě představit jak bulí po posr...ch přijímačkách a říká mi --..."proč jsi mě nedonutila...bééé...se víc učit....kdybych udělala celýho Bělounka....tak...bych...béé..."

Presne, jak pises, ony nam jeste vyctou, ze jsme je rozmazlili...ja jsem taky od dcery slysela, ze vlastne za vsechno muzu ja, jak se ona chova :dumbom:

ice — 9. 3. 2007 12:53

Diky za podporu - vidim, ze v tom nejsem sama. Ja se bojim hlavne situaci, na ktere holka neni pripravena a v tuto chvili si nedokaze domyslet dopady: psanicka, alkohol,  nechraneny sex a tak podobne... No, nezbyva mi, nez verit, ze se vrati cela.
Ona je ve skole prakticky nejlepsi ve tride, je na gymplu, s ucenim zadne potize nema, je vcelku oblibena, takze vlastne neni duvod ji nepustit. Po poslednim velkem prusvihu, o kterem jsem tu nekde psala, seka dobrotu. To uz jsou 3 mesice, behem nichz si nemam na co stezovat. Ona se dokonce necha i pritulit a neni to "trapne". Ja samozrejme nevim vse, ale... kdybych ji nepustila, tak se bojim, ze priste mi to proste nerekne a stejne pujde, protoze pubertalni touhy jsou silnejsi, nez zakazy.
Takze - pustim, o pulnoci si ji vyzvednu, behem tech 3 hodin (zacina to v devet vecer) se trikrat pozvracim, a budu doufat, ze holka pouziva i rozum. Ach jo, ja jeste nejsem pripravena na odstrizerni pupecni snury :-)

Jay — 9. 3. 2007 14:04

Ach jo, ja jeste nejsem pripravena na odstrizerni pupecni snury :-)

:D:D:D To asi nebyl nikdo...

Wiki — 9. 3. 2007 15:02

Cože? diskotéky začínají ve 22 hod???? tak je "uberaschung" - to jsem nevěděla???!!!! Musím zjistit.

Ice - moje holka mi taky nedává k zákazům důvody (vyjma drzosti, lenosti, ksichtů apod)- má také dobré známky, netoulá se, dohody plní. Dokonce si myslím, že v porovnání se spolužačmami bude patřit k vzornějším.....atd........no ale to vůbec nic neznamená. Bojím se vlivu okolí a starších kamarádů....a ty zrovna má.

Nedávno chtěla jet "lyžovat" některou sobotu s 3-4dalšími, řídit bude někdo (cca 60km hory), kdo už "má 2 roky papíry a dost to umí!!!". Nepustila jsem ji, bála jsem se - zejména dopravy....tak bylo u nás dusno - to jsem to schytala....to jsem si dovolila !!!! ještě teď mi zvoní v uších.

Já pro ni raději jezdit budu - s pitím si hlavu nelámu, ale spíš těžko vydržím do půlnoci. Ach jo. To bude!!!

A přesně jak to píše Ice - pokud bude chtít dělat nepravosti, tak je bude dělat, třeba i v poledne a třeba i ve škole.Zákazem nic nezmůžu. Tak holky, jdeme na to...!!!!

Míša Kulička — 9. 3. 2007 15:57

Tý jo, ještě že tu moju diskotéky nezajímají... ale zas mám už 3 roky strach, kdy si zlomí ruku, nohu nebo vaz na koních, takže ono je to prašť jak uhoď.... :(

ice — 10. 3. 2007 7:15

Tak hlasim, ze to dopadlo dobre - devcata spokojena (holka byla s kamaradkou, sousedovic dcerou), o pulnoci je manzel privezl zpatky cele a neposkozene ;-) Pred akci absolvovaly prednasku - nebrat piti od cizich, nenechavat piti na stole, pokud nechaji, tak uz nepit, nechodit s cizimi chlapy ven, nebrat bonbony ani zvykacky atp. od neznamych.
Jen doufam, ze to nebude kazdy tyden. Budu muset vymyslet nejaka pravidla: treba do 16 let 1x za mesic ;-)

Stelička — 11. 3. 2007 10:25

Pomóóóóóóóc, zjistila jsem, že moje ještě ne 15-ti letá dcera je vyholená jako nemluvně. Hrozně mi to vadí a vlastně nevím proč. Ona argumentuje tím, že ji to připadá hygieničtější a samozřejmě to tak dělá většina kamarádek (jak jinak, že?). Mi to připadá předčasné, připadá mi, jako "připravená". Vaše názory?

Jay — 11. 3. 2007 14:45

Ja bych rekla, ze je to normalni dnesni trend...tohle vubec neresim     :kapitulation:

Míša Kulička — 11. 3. 2007 15:06

No jó, dnešní děvčata (i někteří chlapci - hrůza) považují chloupky za něco nečistého, a raději se holí, opravdu je to jen takový trend ...

anka — 11. 3. 2007 15:51

ice napsal(a):

Tak hlasim, ze to dopadlo dobre - devcata spokojena (holka byla s kamaradkou, sousedovic dcerou), o pulnoci je manzel privezl zpatky cele a neposkozene ;-) Pred akci absolvovaly prednasku - nebrat piti od cizich, nenechavat piti na stole, pokud nechaji, tak uz nepit, nechodit s cizimi chlapy ven, nebrat bonbony ani zvykacky atp. od neznamych.
Jen doufam, ze to nebude kazdy tyden. Budu muset vymyslet nejaka pravidla: treba do 16 let 1x za mesic ;-)

Nerada bych tě nějak děsila,ale zákazy typu - nebrat nic od cizích - nebudou celkem nic platné.Impulzy vycházejí  často z kruhu přátel,tedy těch se kterými se setkávají nejvíce.
A na druhou stranu píšeš že dcera není na určité situace připravena - neboj,chodí na gympl a tudíž o těchto věcech ví daleko více než se domníváš.Tento typ školy vybavuje děti velice přesnými informacemi.:)

Ra — 19. 3. 2007 13:28

:godlike:
1. První dva roky života učíte své dítě chodit a mluvit.
    Pak strávíte dalších šestnáct let tím, že jim říkáte ať si sednou a
    mlčí.
2. Vnoučata jsou Boží odměnou za to, že jste nezamordovali své
    vlastní děti.
3. Matky 'puberťáků' ví, proč některá zvířata pojídají své
    mladé.
4. Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti
    zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit. :gloria:
5. Hlavní důvod pořádání oslav narozenin vašich dětí je
    ujištění se o tom, že vlastně existují ještě horší děti něž jsou ty
    vaše.

Rada dne:
Buďte hodní na své děti, jednou vám budou vybírat domov důchodců! :kapitulation:

Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí
příbalový leták na Aspirinu: 'Vezměte si dvě tablety... a ... držte (se) z dosahu dětí.'

:hjarta:

Tiina — 19. 3. 2007 13:49

Steličko řekla bych, že i 15-ti letá holka má právo na určité soukromí a to se týká zejména takovýhle intimností. Co s tím jako chceš dělat ? Zakázat jí to a pak jí šmírovat v koupelně jestli se náhodou neholí.

Mě tedy naši taky docela dusili, doma do půnoci, ještě v 17-ti jsem se nesměla dívat po osmé na televizi - a že bych jim byla dneska nějak extrémně vděčná se tedy říct nedá.

Wiki — 19. 3. 2007 17:35

Ra - to je dobrý!!! To se mi líbí.

Ra, prosím Tě, proč máš tento Avatar? Já vím, že mi do něj nic není - je tvůj- vím. Působí na mě strašně morbidně...ani to nechci popsat...je to jen náhoda, nebo můj pocit. není to záměr??že ne? Nezlob se, že jsem odbočila..ď.

Jarča — 20. 3. 2007 7:30

Moje dcera - 13 let, přišla minulý týden s pírsinkem v jazyku!!!Nechala si to píchnout u CHIRURGA!!! tak jsem jí druhý den sebrala a jela tam udělat trochu vzrůšo, protože nechápu, jak tohle někdo může píchnout 13ti letému dítěti bez souhlasu rodičů. Dcera je naštvaná, ale říkám si, at, přece si nemůže maslet, že si bude ve svých letech dělat co chce, kdyby jí bylo alespon 16 a byla bezproblémová neřeknu nic - no to kecam, trošku bych si zafrfnala, ale nechala bych jí, ale ona měla v pololetí 2 z chování, výsledky ve škole nic moc a ted tohle.

Nela — 20. 3. 2007 8:57

Jarčo, z toho mám taky hrůzu. Kluk už nějakou  dobu o tom mluví, že si ho nechá taky píchnout - nejlépe do jazyka, nebo někde na obličej. Dokonce mi včera vyprávěl, že si obstarali jehly a píchali se sami. Mně úplně oblelo, nevím, jestli mu mám věřit. Utěšuji se, že se bojí injekcí, tak by snad na sebe nenechal šáhnout, ale nevím, jestli by ten strach  kvůli holkám nepotlačil:(

Ra — 20. 3. 2007 8:57

ahojky Wiki,
je to má fotka, portrét :D :grater:
měla bych s tím tedy něco udělat, nechci strašit lidi, věř mi :supr:
díky za názor!

:hjarta:

Nela — 20. 3. 2007 9:00

Ra,  tak na mě  tvůj avatar působí úplně normálně.  Aspoň tady vidíme, co člověk, to jiný názor. :D

Jay — 20. 3. 2007 9:40

Jarča napsal(a):

Moje dcera - 13 let, přišla minulý týden s pírsinkem v jazyku!!!Nechala si to píchnout u CHIRURGA!!! tak jsem jí druhý den sebrala a jela tam udělat trochu vzrůšo, protože nechápu, jak tohle někdo může píchnout 13ti letému dítěti bez souhlasu rodičů. Dcera je naštvaná, ale říkám si, at, přece si nemůže maslet, že si bude ve svých letech dělat co chce, kdyby jí bylo alespon 16 a byla bezproblémová neřeknu nic - no to kecam, trošku bych si zafrfnala, ale nechala bych jí, ale ona měla v pololetí 2 z chování, výsledky ve škole nic moc a ted tohle.

Tak to je sila. Nejak mi to rozum nebere, jak muze doktor bez souhlasu rodicu neco podobneho udelat :(
Moje dcera ma teda dva piercings, ale s mym souhlasem...tak dlouho zadonila, az jsem povolila. Ve 14letech ho chtela k narozkam, tak jsem ji rekla, az ji bude 15, myslela jsem, ze dostane rozum :gloria: bohuzel ho nedostala. V 15ti tedy od nas dostala jeden-pupik a od segry druhy-jazyk...mela i v nosu, ale ten si casem sundala, k vanocum si prala po ret. Jake bylo vsak jeji prekvapeni, kdyz se to jejimu priteli nelibilo a brecel. Asi po 5dnech si to sama vyndala. Ach jo...pubertaci..

Wiki — 20. 3. 2007 13:15

Jéžižmááárjááá, to jsem tomu dala..........ta fotka je samosebou v pořádku - já chtěla popsat jen pocit- asi mi to připomnělo něco, rtg snímek....něco...nevim. Prosím, neber si to vůbec osobně - já to neumím popsat......ale každopádně Ty jsi v pořádku Já mám nějaké bludy....a strašáky....víš??

Wiki — 20. 3. 2007 13:19

Jen tak mmch, dcera přišla s tím, že chce jet na koncert (nevzpomenu si- nějaká zahr.skupina ducducduc)asi do Prahy s kamarády. Připomínám nemá ještě 15.

Druhá věc- chce pírsing do pupíku. To mi přijde ješte docela nejméně hrozné z těch možností (jazyk, obočí...). Tak uvidím.

Májajája — 20. 3. 2007 13:39

Můj bratr chtěl pírsing obočí. Když mu to matka zakázala, opatřil si dredy, měl je obarvené na zeleno a ještě střídavě konečky na zeleno a modro. Dva dny před nástupem na sš. Matka to složitě likvidovala ) barevnosti) , dredy zůstaly a nakonec byla velice ráda když je vyměnil za pírsing obočí :):lol:

Wiki — 20. 3. 2007 15:29

Dobře Májo. Pírsing je vlastně docela hezkej...:grater:

Jarča — 21. 3. 2007 9:46

Utěšuji se, že se bojí injekcí, tak by snad na sebe nenechal šáhnout, ale nevím, jestli by ten strach  kvůli holkám nepotlačil:(


Ha ha, tak příklad - moje dcera má problémy se štítnou žlázou. 2x do roka chodíme na kontrolu a to obnáší pokaždé braní krve. Před 14 ti dnama jsme tam byli, dcera dělala takové divadlo, že se nad ní doktorka smilovala a řekla ,že jí tedy krev nevezme, at tedy zajdeme na ultrazvuk. Tam jsem s ní ve středu minulý týden čekala 4 hodiny než na nás přišla řada, když jsem jí nadávala, tak tvrdila, že raděj tam bude čekat celý den, než aby jí píchali krev - no aa ve čtvrtek příjde s propíchnutým jazykem. Takže si nedělej nějaký iluze

Jo a u toho chirurga jsem udělala trochu rozruch, ale zase co si vezmeš na doktorovi?

Wiki — 21. 3. 2007 14:46

Ano!! To je náš případ také. Vlastně jsem to chtěla napsat už minule. Moje dceruška když vidí jen puchýř, aft, opar...tak dělá šílené obličeje, zhnuseńé až jako že zvrací.... Pokud se bebí tedy týká někoho jiného. Pokud by se týkalo jí samotné, je to něco jiného (pěkného) a řeší se jen její bolest.

Píšu to celé proto, že mi nedávno popisovala, jak vypadá pírsing do jazyka (a jak to dělají!!!), byla celá znechucená. Tak jsem jí to živě dokreslila se zánětlivými následky, infekcí, vředem a nekrózou......

Dofám, že ji bolest odradí a vykašle se na to. A bude mě tejrat něčím jiným.:D

Tiina — 21. 3. 2007 15:35

Holky a neděláte z toho piercingu náhodou moc velký drama ? Je to prostě naušnice, jenom na jiném místě, navíc se to dá vyndat, tak o co jde ? Píchnutý uši snad vaše holky mají ne ?

Wiki — 22. 3. 2007 15:04

Nevím Tiino..., je to dokonce možný, že tomu přidávám větší význam,  než to má.....Já to tak asi brala, protože se mi to v obličeji nelíbí. Možná máš pravdu.....:)

Tiina — 22. 3. 2007 15:38

Wiki no jasně, že mám pravdu :-))) dyť fakt o nic nejde, navíc to není trvalé, jako třeba tetování, až se to přestane líbit, tak se to prostě vyndá a je to.

Jarča — 22. 3. 2007 16:44

kDYBY DCERA BYLA BEZPROBLÉMOVÉ DÍTĚ, NEŘEKNU NIC - TEDA KEÁM, ŘEKNU ALE NEBUDU Z TOHO DĚLAT AFÉRU.
ALE ONA JE V TRESTU - 2 Z CHOVÁNÍ NA VYSVĚDČENÍ STD A NAVÍC LHALA A PODVÁDĚLA A TO SE NEDĚLÁ, KDYŽ JÍ TOHLE PROJDE, S ČÍM PŘIJDE PŘÍŠTĚ?

Tiina — 22. 3. 2007 17:10

Jarčo no nevím, osobně mám ten názor, že kvůli maličkostem by se neměly dělat velké scény, ale zase na druhou stranu taky nemám děti :-) až (a jestli ) je mít budu, třeba to uvidím jinak

aprill — 22. 3. 2007 17:40

Jarčo, raduj se z toho, že si to nechala propíchnout sterilní jehlou a ne na veřejném WC rezavým špendlíkem, který předtím použili na propíchnutí ostatních postižených kamarádů! Ona je vlastně zodpovědná mladá dáma  a  pečující o své zdraví  :lol:

ita — 22. 3. 2007 19:21

Jarčo, naše 16 si nechala udělat díru pod ret a nosila tam takový špičatý hřebík. Když se jí to zakazovalo, nosila všude kromě doma. Taky lhala, podváděla, ve škole nic moc, po zlém to s ní vůbec nešlo. Studuje v jiném městě a přestala jezdit domů. Nakonec jsme museli ustoupit, nechat jí hřebík a je naráz hodná.

Jarča — 23. 3. 2007 7:32

Ale 16 let a 13 to je docela rozdíl, né?Je teprve v 7 třídě.

Wiki — 23. 3. 2007 10:27

Já jsem včera byla postavena před přímou otázku. Co jí dáme k 15 narozkám. Varianty:  noutbook nebo počítač (svůj vlastní). Já řekla ne, páč to budeme řešit až k vánocům. A také chci oddálit chvíli, kdy dceru již neuvidím jinde, než ve vlastním pokoji, kde už má všechno. Ve chvíli, kdy jí dám noťas ji potkám jen cestou na WC a do koupelny...
Další předmět řízení byly lístky na nějakou skupinu- což obnáší s kamarády přes noc někde být (asi Praha)a jet tam jejich autem. To jsem okamžitě zavrhla, i když to vypadalo, že nepřežijeme. Tak mě zkusila zdeptat piersingem do obočí - a stalo se neuvěřitelné - maminka nadšeně kývla, což dcerunka nechápala, páč sázela na koncert(ten měla chudinka zato, že skousnu nejlépe. Bože jak se v mamince spletla:D). 

Ten vytřeštěný pohled!!! Nádhera. Fakt, Tiino dík, že jsem se nad tím stačila doopravdy poctivě zamyslet o den dřív.!!!:)

1Marie — 23. 3. 2007 14:51

Holky, já se zblázním!!!!!!! Dcera měla před pár měsíci velkej průšvih ve škole - zfalšovala omluvenku. Bylo okolo toho dost dusno, dostala dvojku z chování. A víte co? Dnes mi volá, že to udělala znovu. Zase naprosto blbě - protože se na to okamžitě přislo-zfalšovala omluvenku (nechtěla psát nějakou písemku). Tak tohle mi už fakt mozek nebere. Proč to proboha dělá? Proč musí podvádět? Jsem z ní na mrtvici, vážně.

Wiki — 23. 3. 2007 15:36

Maruško, soucítím s tebou. Nevím jaké máte doma praktiky, já vím, že nejvíc získám po dobrém a když udělám nějakým způsobem "dojem". Prostě řeknu něco co absolutně ode mne nečeká nebo něco takového udělám. Často si spolu povídáme. Což je asi stěžejní. Je fakt, že se vtírám a 3x mě odmítne, ale počtvrté to vyjde a "poklábosíme", až se divím, co mi všechno řekne.
A to už nekritizuju. Nesmím. Cítím to tak. Nejvíc získám třeba když jí navrhnu, že si spolu zajedem zaplavat, zacvičit, na "dlouhou" procházku s  pejskama. Třeba někam zajedeme, i nakupovat atd. A to je otevřená a sdílná.

Co to zkusit takto. Třeba, aby věděla, že může přijít a říct, neumím na písemku- nechci do školy. A ty jí na to řekneš buď dobře, jednou za rok máš nárok(jednou jsem to udělala) nebo mazej do školy a pak si o tom promluvíme (jedna pětka taky jde spolknout). Otázka bude proč neuměla? nechápala látku, nechtělo se jí učit?? Co v ní probíhá?? Krom puberty.

No, jo,...tak dej vědět, jak to dopadlo...atd. Držím vám holky palce.

ice — 23. 3. 2007 17:33

Nam se to take stalo - zfalsovana omluvenka. Jeste ke vsemu tak nelogicky (jako ze jsem ji rano napsala omluvenku z posledni hodiny telocviku kvuli vysoke teplote), ze jsem vazne nevedela co me vic urazi - to, ze moje dcera je na stiru s logikou, nebo to, ze zfalsovala muj podpis :-) Stalo se to jednou, asi si to potrebovala zkusit. Kvuli skole to nebylo (je jedna z nejlepsich aniz by se musela nejak moc snazit), bylo to kvuli kamaradkam - aby se ukazala, ze je pro kazdou legraci. Ach jo, co ti pubertaci musi resit aby zapadli do kolektivu...

Nela — 23. 3. 2007 20:15

Holky, kluk zase přepisuje známky v žákovské. Už to udělal  v šesté třídě, samozřejmě se na to přišlo, dostal důtku, domluvili jsme mu a on to teď, v osmé, udělal znova, tedy nepřepsal, prostě si je poškrkal, jako že se učitel spletl  (Ve třech předmětech):butter:. Jsem z něho úplně na mrtvici, taky nevím, jestli mě více urazilo to, že si myslí, že jsem tak blbá, že na to skočím, že mu budu věřit,  a nebo mě více štve, že opět podvádí. On ohledně školy lže pořád, přitom se mi dívá přímo do očí, ani se nezačervená. Já už mu raději vůbec nic nevěřím a tak bych chtěla. Strašně mě to mrzí, že se tak chová, úplně nám to ničí vztah. Jsem z toho strašně zklamaná, přitom ho nikdo nebije, snažíme se vše řešit domluvou, ale je to nanic.:kapitulation:

71maja — 23. 3. 2007 22:59

Holky, puberťáci mají fakt logiku přímo nadprůměrnou.
Známým se stalo, že 16ti letý syn nechodil do školy - provalilo se to - a aniž by doma byli nějak přísní, tak utekl z domova. Naštěstí se sám vrátil. Tak jsem doma se svými syny (16 a 17) rozvinula debatu - že útěkem se nic nevyřeší a jak rodiče umírali strachy..... no byl to spíš monolog. A dnes jsem málem vzteky explodovala. Starší syn chtěl odjet na druhý konec republiky a nehodlá říkat podrobnosti....prý mě to nemá zajímat - je to jeho věc. Tak jsem mu řekla, že pokud nebudu vědět víc (kam, kde bude spát atd.), tak ho nepustím. A jeho odpověď? Že pojede - buď ho pustím - nebo uteče z domova..........to je logika (no teda podle mě vydírání).....a vím, že on by byl schopen to udělat.

1Marie — 26. 3. 2007 15:20

Musím říct, že bych potřebovala pár dnů volna od života! Už jsem vážně vyčerpaná. Měly jsme s dcerou dlouhý rozhovor, vyplynulo z toho, že se mi bála říct pravdu...Takže riskovala průšvih a ten samozřejmě přišel. Když jsem ji viděla tak zahnanou do kouta, bylo mi jí spíš líto. Je mi z toho všeho hrozně smutno, z ní, ze mne. Škola samozřejmě reaguje velmi prudce, vyhrožují trojkou z chování a já nemám ani sílu ji nějak bránit - přece to udělala, že jo. Chce se mi zavrtat nějak hluboko a nevylézat nejmíň další tři roky. Myslím, že máš pravdu, Wiki, myslela jsem, že jsem na ni až moc mírná a tak jsem v poslední době přitvrdila - a tohle je výsledek. Selhala jsem jako matka - to je hrozný pocit!

Jarča — 27. 3. 2007 10:41

Marie, neblázni. Také jsem si nejdřív myslela, když jsem jěště měla malinkou a zlatou Aničku, že když mají rodiče zlobivé děti že je to špatnou výchovou!!!Byla jsem blázen. Z mojí hodné holčičky se přes noc stal postrach a to doslova a já nechápu, prostě je taková a já se můžu stavět na zadní a nic s tím nesvedu. Po dobrém po zlém, nic.
Také dostala v pololetí 2 z chování a víš za co? lihovkou napsala na dveře od záchoda, že jedna její spolužačka je PÍČA VYMRDANÁ A TLUSTÁ.Omlouvám se za sprostá slova, ale jenom reprodukuju svojí 13 ti letou dceru.

Nela — 27. 3. 2007 10:46

Holky, pro mě je taky dost hrozný pocit z toho, že jsem špatná matka, fakt se snažím, ale výsledky prakticky žádné.  Taky uvažuji, co by se stalo, kdybych se přestat snažila. Jak znám svého syna, nejspíš by padnul, protože ještě prostě nedozrál  a  v současné době žije jen pro tu danou chvíli, takže ho moc nezajímá, jestli průšvih přijde zítra, nebo za pár dní, hlavně  že současnost je pro něho k přežití.

Vlaďka — 27. 3. 2007 10:48

Marie, nebuď blázen. To má doma skoro každý. V životě by mě nenapadlo, že moje děťátko bude propadat z češtiny a zeměpisu, když mě to šlo prostě samo. Že bude mít dvojku z chování v osmičce za to, že nenosí úkoly a nemluví s učitelkou. Už jsem to někde v tomhle tématu psala. Víš jak si připadám? Asi jako ty, ale říkám si, že se fakt snažím a dělám co můžu a prostě to nějak dopadne. Teď je v prváku a na pětku má opět dva odborné předměty. Pokud ho nepřerazí manžel, udělám to asi já. Ale co s tím naděláš. Prostě se tím musí prokousat a pochopit to sám. Asi to bude ještě chvíli trvat, ale školu si může dodělat později. (To je pouztivní myšlení, co?!) Už nějak počítám s tím, že to nedopadne dobře a co nás o prázdninách čeká.

Wiki — 27. 3. 2007 12:52

Tak Marie takto ne!!
To jsme tisíckrát s kolegyněmi a kámoškama probraly, i toto mě napadlo, když se nedařilo - že jsem špatná matka - ale už dlouho jsem z toho venku.

Těžko říct, kdo je dobrá matka, kdo špatná. Ta co je vlídná, povolí, milá, netrestá....nebo ta přísná, důsledná, nikam nepouštící a trestající?
Každá normální matka (ne asociál či nemocná) se snaží udělat pro své dítě maximum, miluje ho a používá k tomu prostředky, které zná (kt. třeba byly užívany na ní)- jednojaké - ale dělá to v "dobré víře".

Pokud je to dítě fakt problémové, tak je určitě dobré využít pomoc psychologa. Můžu dělat něco v té své "dobré víře" špatně (co třeba ani sama nevím) a něco pos..., což je zbytečné. Myslím, že každá máma zná to své dítě asi nejlépe a ví, co v něm je a není, co na něj platí a co ne.

Když bylo u nás nejhůře (pár špatných známek a byla drzá), tak jsem nastolila režim: "když ti nevyhovuje důvěra a benevolence, budeš mít režim": a jela jsem  - denní program s povinnostmi, omezený internet atd.., a šla jsem si po svém, absolutně jsem o tom nediskutovala, jen sdělila a hotovo. Musím říct, že holka tu moji "odměřenost" absolutně nesnesla a přišla. Druhý den. omluvila se, uvědomila si... a fakt začla makat. Jistěže jsem vyměkla, ale s úsměvem jsem trvala na tom programu, i když mi to rvalo srdce...Ale já vím, že nejvíc svedu po dobrém a s důvěrou. Pak ji pochválím a řeknu, co já bych si počala, ještěže se na tebe můžu spolehnout......

Maruško, nechceš zkusit někam zajít, aby ti (vám) poradili?? Třeba i holka to vezme jako jakýsi mezník, že už toto je neúnosné.Je to blbý(ta 2 z chov.), ale zase to není tragédie. Za pár let se tomu spolu zasmějete....spíš ta důvěra, to by mě trápilo..

simply.net — 27. 3. 2007 13:24

Taky se přidám: nejsi špatná matka, svou dceru miluješ a děláš co umíš nejlíp. Možná by ti pomohla poradna kvůli tomu, abyses cítila pevnější v kramflecích ( znáš to, okamžitá úleva v nemoci po návštěvě lékaře..pouhý pohled na autoritu zaštítěnou titulem nám leckomu pomůže:-)... neboj bude líp. PS Jsem taky majitelka dvojky z chování někdy v patnácti a nestala se ze mě kvůli tomu delikventka:-)

1Marie — 27. 3. 2007 13:46

Ahoj holky, moc děkuju za podporu. Člověk někdy potřebuje slyšet vlídný slovo. Zvlášť po rozhovoru s učitelkou mám vždycky pocit, že ta moje dcera je prostě to nejhorší stvoření, který kdy chodilo do základní školy. Vím, že to je s ní  těžký, ale nějak se ve mně všechno příčí přijmout, že by byla tak hrozně špatná a zkažená.  Učitelka jako by vůbec nebrala v úvahu ten věk, prostě to hodnotí jako selhání a podvod nejhoršího kalibru. Ach jo.- Dnes se cítím o něco líp. V poradně jsem už byla před časem, když jsem začala mít pocit, že nezvládám. V podstatě mi tam řekli, že dělám, co můžu, ale na druhou stranu i pomohli se podívat na to z jiné strany - třeba to, jak se moje extrovertní dcera cítí v rodině introvertů...Nějak se snažím zpracovat, že s dcerou zažijeme ještě hodně horkých chvilek, než tu pubertu překonáme.

Wiki — 27. 3. 2007 15:29

Maru, učitelku bych až tak vážně nebrala....může jít o člověka, který svou práci nezvládá až tak, jak by si sám přál. Nechci ji kritizovat - mluvím obecně - ani se učitelům těch našich darebáků nedivím, že vzdávají třídnictví, řvou tak, až jim přeskakuje hlas, běhají v hodině pro ředitele ( to jsou příklady z naší školy)- zkrátka nezvládají. Možná jsi to ty i s dcerou odnesla za celou třídu, potažmo za celý ročník....

Ale nesmíš ji te'd hodit přes palubu. Já si myslím, že ani jí te'd není moc do zpěvu. Byla potrestaná, to jí jasně řeklo, že udělala chybu a hotovo. Zaměřila bych se na společnou - vzájemnou komunikaci. Každej den- někam vyrazit. ....a psychologa bych já brala proto, aby mi řekl, jak mám postupovat, kde ev. dělám chybu...atd.

Jay — 27. 3. 2007 21:23

Ahoj holky,
ja jsem dnes byla na rodicaku me dcery. Vzdycky mi doma pripada, ze nic nedela, proto jsem moc dobry pocit tam jit nemela...Chtela bych vam jenom rict, ze je to i vec ucitelu, jak se nase deti chovaji, protoze tady v Nizozemi se s detmi uplne jinak zachazi. Nevim, jak to presne definovat, ale tady spis vypichuji to lepsi, nez detem na hlavu sypat veskerou "spinu", kterou spachaji. Take je tady normalni, ze se tridni schuzka odehrava mezi sesti ocima, popripade osmi-matka,tata,dite+kantor. Ucitelka je velmi pratelska a ja misto abych byla ve stresu, jsem prisla domu s dobrym pocitem, ze to s moji dcerou neni tak spatny, jak si mnohokrat namlouvam. Ucitelka zacala prvni chvalit a pak jemne podotkla, ze by mohla dcera pridat v jistem predmetu. Moje dcera ma k tridni ucitelce duveru a ja myslim, ze by se mozna i ceske ucitelky mohly neco priucit.
V Cechach jsem na tridni schuzky pravidelne taky chodila a te chvaly na nase deti jsem moc neslysela. Ono by se melo vice chvalit a deti motivovat nez jenom kazat.

ita — 27. 3. 2007 21:48

Prosím, jaké máte zkušenosti se záškoláctvím? Jak to řešit, jak potrestat?

1Marie — 28. 3. 2007 10:52

Ito, napiš něco bližšího. Jak dlouho, v kolika letech, jak často.
Moje dcera (14)- falšovala omluvenku a nešla do školy. Průšvih velikej. Přišlo se na to téměř okamžitě.

ita — 28. 3. 2007 22:42

Kluk v 9. třídě, po nemoci začal chodit s kamarádem místo školy do kina a tak. Zjistili jsme to, až učitelka volala, kdy nastoupí. Je z rozvedeného manželství, matka na něj nestačí (neposlouchá ji)  a otec je alkoholik.

savéla — 28. 3. 2007 23:15

ahoj holky,
zkusím se k Vám přidat do debaty, zkušenosti nám taky. Když nad tím přemýšlím a srovnám své děti vyplývá mi tohle:
Nejstarší, celkem nadaný měl hodně koníčků, málo volného času, to probíhalo celkem v pohodě co se týká průšvihů,ale domácí diskuze a dohady-děs!!!  :mad: Po naší výměně názorů, a přešlé naštvanosti, sem se občas snažila uvést spor do škatulky tříbení názorů-já ti to mohu říct, ostatní ti pravdu do očí neřeknou. A musím uznat, že měl svou pravdu i on a někdy sem to přiznala i před ním. :gloria:
Prostřední talik nadání neměl, možná i trochu komplex a k průšvihům daleko blíž. :kapitulation: V prvních fázích jsem asi hodně křičela a dělala scény, no úspěch samozřejmě žádný. Nejúčinnější asi byly naše postelové diskuze. Večer sem k němu vlezla do postele a probírali jsme všechno, ze všech stran. Kupodivu mě celkem snášel. :)  No a postupem doby a zrání, hlavně mého!!!, jsem došla k závěru, který dávám jasně najevo - každý průšvih je řešitelný, hlavně nesmí jít o život a zdraví. A co pomohlo nejvíc - zaměstnat. Začal sportovat na vyšší úrovni, nemá tolik času, má víc zodpovědnosti a zátěž na rodinou peněženku se nepočítá. ;)
U nejmladšího to teprve nastupuje, ale je také celkem zaměstnaný, tak uvidíme.
A ještě jedna osvědčená metoda cukr a bič, :) :kapitulation:  i po sebevětším sporu je potřeba dát najevo, že ten svůj podklad milujete. My se s manželem předem domlouváme, kdo bude křičet a kdo bude hladit. :vissla:
Uf, to sem se rozepsala, možná proto, že žádný průšvih zrovna nebyl, tak se mi dobře káže. :lol::lol::lol:

1Marie — 29. 3. 2007 10:18

Ito, jestli jde o dlouhodobější chození za školu, asi bych se šla poradit s psychologem. (Udělala jsem totéž a docela mi to pomohlo). Můžeš tam jít naprosto anonymně, škola ani nikdo jiný o tom nemusí vědět.
Samozřejmě si musíš s klukem promluvit - uvědomuje si, že když ho třeba nechají propadnout, nedostane se na střední školu apod? Někdy  se ti puboši chovají zkratově - myslí, že jim to projde, že se na to nepřijde...Je jim blbý shodit se před kamarádem. Druhá otázka je, jestli to ví škola - bude se to řešit i tam?

ita — 29. 3. 2007 15:10

Díky. Je to můj vnuk.Škola mu to určitě napíše do doporučení na SŠ, když měl za pozdní příchody 2 z chování. Nechápu ho, u nás je hodný, pracovitý, teď zase takhle vyvádí (jak si může myslet, že mu to projde). Jinak hrozně lže, k psycholožce začal chodit (má zmatek z rozvodu rodičů) a nedávno oznámil, že už nemusí, což si zřejmě taky vymyslel. Vůbec se neučí a zajímá se jen o to, co ho baví (je nejlepší v testu ze zeměpisu), jinak má mizerné známky. K matce se občas chová stejně, jak to viděl u otce (rozvedli se pro DN a alkoholismus), jindy ji zase hrozně miluje. Myslím, že je v tom negativní vliv rodiny BM, dcera dětem nechce bránit styku s otcem.

1Marie — 30. 3. 2007 10:14

Ito, je to kluk v pubertě - mlátí to s ním. U nás není žádný rozvod a dcera stejně vyvádí ( starší syn byl protí ní andílek, ale učení ho taky zrovna nebralo, to až teď v sedmnácti se to začíná zlepšovat, konečně snad přišel na to, že to bez učení nepůjde).
Jinak dcera taky měla dvojku z chování v pololetí- oni dnes s těmi dvojkami nijak zvlášť nešetří.
  Píšeš, že ho zajímá jen to, co ho baví. Ale to je naprosto skvělý! Dnes je spousta mladejch, který v podstatě nazajímá vůbec nic, takže tohle bych viděla jako velký plus. Zkus na něj být hrozně hodná, tak aby viděl, že ho máš strašně ráda. Že víš, že to rozhodně nemá lehký, že dělá blbosti, ale ty ho stejně miluješ a víš, že to přejde, že z toho vyroste.
Jo a to, že přestal chodit k psychologovi, to bych mu nezazlívala -třeba mu neseděl, neměl k němu důvěru, i to se stává.

ita — 1. 4. 2007 22:46

Marie, díky. Vlastně jsme nebyli o moc lepší, jen jsme si k rodičům nedovolovali jako dnes. Dcera s dětmi chce být kamarád a oni občas potřebují tvrdou ruku a to chce dcera po mně. Snaží se jim vynahradit i otce, našla si další zaměstnání, aby děti měly co si vzpomenou. Víš, mě rodiče od maturity považovali za dospělou a do mého života už nezasahovali. Proto mě vždycky vyvede z míry, že dcera chce být hodná maminka a já mám dělat pořádky. Vnuk se u nás chová skvěle, proto nechápu, jak může dělat takové nesmysly, které mu možná zkazí život.

1Marie — 2. 4. 2007 10:00

Ito, tak nad tím mi taky zůstává rozum stát - u dcery. Nechápu bohužel hodně věcí, které dělá. Jedinou naději kterou mám je, že z toho vyroste a dostane časem rozum.

IvaPR — 12. 6. 2007 8:48

Tak k nám to už taky došlo. Ale největší problém u nás je ze školou na kterou naprosto kašle. Teď s hrůzou čekám na vysvědčení, protože se opravdu hodně pohoršil. Fakt nevim, jak ho donutit ,aby se učil. Uplně mu to je fuk. Asi vůbec nechápe, že na známkách záleží, aby se dostal na nějakou školu. Co s tim, jak na něj? Opravdu nevim jak dál.