Ahoj, chcela by som sa opytat, ci ste nahodou neboli niekto v poslednych rokoch v Rumunsku... Ja som tam bola s rodicmi pred vyse 20timi rokmi a teraz je to urcite celkom ine. Strasne ma to tam taha, na taky "poznavaci" zajazd, ale mam trochu strach, kvoli pomerom tam a tak....

Ahoj, nevím, jestli ti poradím, ale vloni jsem byla v zimě v rumunském Banátu v českých vesnicích. Je to tak trochu jiný svět než zbytek Rumunska, spíš 19. století: nezpevněné silnice, ve většině domů chybí vodovod, elektřina apod. Úplatky státní administrativě bují na kžadém kroku. Také jsme stavěli v Temešváru... přirovnala bych to ke ghettu: bordel, šmelina, bída, špína. Na hranicích jsou úplatky běžnou záležitostí (cigarety, flašky apod.) Ale myslím si, že v přímořských oblastech a v Bukurešti to je jiné. Rovněž příroda musí být krásná, ale v tom případě se připrav na špatnou infrastrukturu, příšerné silnice a bídu. Ale určitě to za to poznání stojí :-)

Já mám ráda cestovní kancelář Poznání, je to s ní  trošku jiné než s cestovkami co jsem byla, vybírá víc "poznání" té které země. Co se Rumunska týká, mně se líbí její nabídka Drákulova okruhu.
Jinak ti asi přijde vhod informace MZV  http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp? … &amb=1
Sama jsem byla jen v přímořském letovisku, takže znalosti o součastné situaci nemám, ale známí jezdí do hor a tvrdí: co nemáš, neseženeš, co máš, mít nebudeš když nedáš pozor.....

Ahoj, píšu s půlročním zpožděním, možná už jsi do Rumunska jela a získala vlastní zážitky. Já byla letos v srpnu s cestovkou Crokus a Mayer. Byla jsem nadšená (což může být subjektviní)...Okruh: Transylvánie, Bran, rodiště "Drákuly", hrad Peles a Pelesor, nejvyšší hora (cca 2500m), kostely, kláštery, středověké město SIBIU s velkým procentem německého obyvatelstva ...takže pestré. Rumuni se zmáhají, je to země paradoxů na vesnicích od straobylých domků přes moderní vily ala "zámek" se spoustou věžiček, na to si potrpí. Moderní auta i koňské povozy, krávy pasoucí se u silnice, čápy na el. sloupech (snad cca každých 10 km) ..toulaví pejsci...V průvodci varovali, ale my měli štěstí na hodné psíky, kteří prostě jen způsobně somrovali u turistů, čekali na parkovištích atd. Nevím, jsetli jsem skromná, ale i s ubytováním jsem byla vesměs spokojená, (a že jsme jich za ten týden vystřídali asi 5) i se stravou. Nikdo mi nic neukradl, nic se mi nestalo, mladí umí někde i anglicky, v turistických centrech mají většinou dobře fungující a vybavené informační kanceláře se spoustou prospektů.... :storstark:

balonek napsal(a):

Ahoj, píšu s půlročním zpožděním, možná už jsi do Rumunska jela a získala vlastní zážitky. Já byla letos v srpnu s cestovkou Crokus a Mayer. Byla jsem nadšená (což může být subjektviní)...Okruh: Transylvánie, Bran, rodiště "Drákuly", hrad Peles a Pelesor, nejvyšší hora (cca 2500m), kostely, kláštery, středověké město SIBIU s velkým procentem německého obyvatelstva ...takže pestré. Rumuni se zmáhají, je to země paradoxů na vesnicích od straobylých domků přes moderní vily ala "zámek" se spoustou věžiček, na to si potrpí. Moderní auta i koňské povozy, krávy pasoucí se u silnice, čápy na el. sloupech (snad cca každých 10 km) ..toulaví pejsci...V průvodci varovali, ale my měli štěstí na hodné psíky, kteří prostě jen způsobně somrovali u turistů, čekali na parkovištích atd. Nevím, jsetli jsem skromná, ale i s ubytováním jsem byla vesměs spokojená, (a že jsme jich za ten týden vystřídali asi 5) i se stravou. Nikdo mi nic neukradl, nic se mi nestalo, mladí umí někde i anglicky, v turistických centrech mají většinou dobře fungující a vybavené informační kanceláře se spoustou prospektů.... :storstark:

Jeeej, dakujem..super prispevok... nebola som este, ale snad nasledujuce leto sa mi to uz podari a tiez by som si predstavovala taky vacsi okruh... Od Bukuresti, cez hory a asi aj k moru pozriet nakoniec... mam par vytipovanych miest, ktore by som chcela vidiet, tak sa to snad nejako da dokopy.  :supr:

Ahoj,
chci se zajet podívat do Rumunska - přečetla jsem si úchvatnou knížku, jmenuje se Historička od Elizabet Kostové - pojednává o úpírech a Drakulovi, o legendě, ale jsou tam i fakta o zemích, jako Rumunsko, Maďarsko atd. A protože spisovatelka je opravdu historička, dané místa navštívila a popisovala, prostě mě to vzalo a chci tam jet.
Můžete napsat někdo více, jaké to tam opravdu je a jaké máte zkušenosti?
Příspevěk od faf mi jen utvrzuje, že se tam musím podívat....

Ahoj, tak jsme si letos v našem rodinném hlasování o dovolené odhlasovali Rumunsko :), ale při následném hledání cestovek, nabízejících pobyt u moře (jsme válecí typy) jsem docela v šoku, jak malý je výběr - resp. kromě Drákulova okruhu nemůžu nic moc najít (zatím).
Chceme jet autem, protože naši známí si cesty chválili.
Byla bych ráda za jakýkoliv typ. Díky.

Terci,

problém je, že v Rumunsku,ačkoliv je v EU je stále pomalý rozvoj cestovního ruchu u moře. Lidé dávají přednost Bulharsku, Černé Hoře a Řecku.
Rumunsko hlavně hodlá investovat do turistických označení na horách. Maramuresh a Transylvánie je nejnavštěvovanější část Rumunska. Jezdí sem hlavně lidé do hor. Mohu jen doporučit,ale pokud jste válecí typy, tak by vám asi ty výšky na 2 000 m n m mohly dělat problémy.

Rumuni jsou hodní, sdílní a nemám s nimi žádné problém. Díky většímu množství romů jsou stále zařazeni jako země, kde nikdo jiný nežije. Není to pravda. Místní obyvatelé a podnikatelé s nimi mají stejný problém jako u nás. Jen je nestěhovali do paneláků jako tady, tak jsou rozmístěny v getech. ŽE na ně narazíte to je jasné,ale třeba majitelé restaruací, když ji vidí je vyhánějí klidně "kameny".
Abyste si ve větších městech drželi peněženky a nosili penízky romístěny v menších bankovkách po těle, to je jasné. Bohužel kriminalita tam stále je, i když se snaží být potírána.

Kámoš tam byl teď na jaře a říkal, že hodně silnic je ve výstavbě. Díky dotacím z EU se snaží rychle opravovat co se dá. Jinak hlavní tah k moři nebo do Bukurešti je v pohodě.
WC je ve většině případů turecké. A to i na starších benzinkách. Ale jinak ty nové mají již evropský záchod. Ale stejně doporučuji hodně mýt ruce atd.  ¨

A pokud jste trochu masový jedlíci, tak doporučuji: Chiorba de Burta (čorbadeburta), to je držšťková polévka ve smetaně. Vynikající,ale docela těžká. Micicei = smažené čevábo se salátem ze zelí.
Glilovaný ovčí sýr! Vynikající. Ještě teplý jej přinesou,zalitý olejem a posypaný bylinkami.
A vše dobře zapít pálenkou.
Vína mi tam nechutnají. Jsou děsně sladká. Ale každý má jiný vkus.
JInak pivo je výborný Ursus, není se čeho bát. Je fakt podobné našemu.

V Sedmihradsku mám celou půlku rodiny...maďarská oblast. Tam je nádherně, žijí v oblasti Transylvánských alp. Z Maďarska tam jezdí hodně cestovek na okruh nejhezčích památek, ale to Vám asi nepomůže. když nemluvíte mad. Lacul Rosu...propadlé jezero pohřbilo x-vesnic, lázně, prameny, po kterých se nelze opít vínem, nádherné hory a HOUBY!!!!nyní už bez medvědů, divoká příroda . Můj strejda..muž výšky 165 cm si v autě vozí baseballovou pálku, která se nám hodila třeba na nádraží v Brasove!!!! no, asi víte, kdo se na nás nalepil. Brasov-nádherné město, vyjedte si nahoru lanovkou na horu...
Hlavní silnice jsou  asfaltové pouze na velkých tazích, jinak ve vesnicích pouze zpěvněný povrch. Některé trhy jsou jak z filmu 100 let zpátky.
Doporučila bych dávat pozor na jejich mlíko nebo sýry, nebot i my "rodina" jsme občas skončili s průjmem na wc anebo nám jednou na tržišti prodali víno, které bylo chem.ošetřeno, ale ještě se nesmělo konzumovat. Skončila jsem s horečkama a průjmem až v nemocnici.
Před cestování vlakem místně bychmalinko varovala...nevíte, který tmavší spoluobčan je Rumun nebo Rom a těch jsem se bála, i když byl se mnou strejda.
Autobusová doprava...dobrodružstí a jezdí jich málo. Takže na stopa vám zastaví každý, ale zato normálně čeká zaplacení jako za jízdu busem.
Běžná věc již 40 let...třeba. Ale ta příroda mne fascinuje dodnes.
Metro...jako obchodní dům makro tam mají taky a dost šílené ceny. Ale v normálních obchodech koupíte vše. Naposled jsem tam byla před měnou peněz, to strejda nosil po kapsách peníze, proto měl bundu o 2 velikosti větší než byl sám, peníze byly jen papírky kvůli inflaci.
Keramika-černá nebo hnědá vypalovaná je kvalitní, konak bývával...ceny hotelů nebo pensionu neznám, bydlíme "doma".
Auto bych moc neopouštěla, kdyby bylo vidět, že je nacpané na dovolenou a určitě bych jen tak nekempovala někde...záleží, na jakou oblast narazíte.
Banát...je přesne to samé, jak Sedmihradsko. Těžký život.
Vlastně vám nic "rumunského" neumím doporučit, v madarské oblasti se žije-jí jinak. Všimnete si vyřezávaná typická vrata, zvláštní ruční výšivky, trdelník...tam odjakživa národní jídlo, tak se divím, kde se tady vzal a ochutnejte.

Jo Banát:))
České vesničky:) Sfetá Helena atd.
malované kláštery v Bukovině. Rumunsko je krásné a na přírodu nedám dopustit. Nikdo mě tam nikdy neokradl, nevykradl. Dost tam stouply ceny po vstupu do EU.
Jinak průjem,je asi tradiční záležitost směr východní evropa nebo muslimské země. Každý to snáší jinak. Mám i známé co tam byli a mohli sníst málem flek z ulice a nic jim nebylo. Já vždy doporučuji vše zapíjet rakijí nebo něčím jiným tvrdým.

Klubko, věř mi,když navštívíš po pár letech tety-strýce a všechny, nevylezeš z opice. Můj český přítel po návratu tvrdil, že si z dvou týdnů málem nic ani nepamatuje. My ale pijeme víno nebo líkéry, nicméně už na ráno se dá na zdraví a on nebyl vůbec zvyklý... A nejez u rodiny, to bys je urazila. Mne tady nikdy neokradli, ale vím, kam jezdím, domluvím se tam a cítím se tam jako doma. V jiné části jsem nervozni. Jelikož tam jezdím od mala za babičkou a dědečkem, něco o té zemi vím a pamatuji. Co žiju v Čechách, někdy bych ze zvědavosti a kvůli porovnání k nim, myslím do Banátu koukla. Když jsem viděla v TVNova výměnu manželek, tak je to stejné, poznávala jsem tamtí myšlení a hierarchii... Jen v naší části koupelna je dávno normální, i s WC a tekoucí vodou, ale starší lidi ještě asi ze zvyku chodí stejně ven..viz má babička na pavlač a uvnitř to měla stejně!
Viděla jsi trhy? Jak prodávají selata, slepice a kachny přímo z kufru Lady???zážitek, čuměla jsem... a to to je tak 5 let....
Fakt těžký život, dřou.

My byli v Rumunsku asi před 4 lety - s cestovkou Kudrna.  Jezdili jsme po klášterech severního Rumunska,  byla to organizovaná poznávačka.
Bydleli jsme ve vlastních stanech různě po loukách, pastvinách, u klášterů a dokonce 2 dny i v kempu.
My jsme byli z rumunského vína nadšení a když seženem dobré rumunské víno v Praze, je to malý svátek :)  Zejména víno z oblasti Murfatlar...
Fakt je, že je víno sladší a chuťově specifické, ale bývá většinou hodně kvalitní. Víno jsme kupovali běžně v supermarketech nebo si dávali v hospůdkách a když se nepořizuje ta levnější sorta, není čeho se bát.
Rumunský sýr přímo se salaše jsme hojně a hlavně úspěšně zapíjeli českou slivovicí.
Žádné střevní potíže jsem určitě neměla, mně vadí spíš mořské oblasti...

Jéžiš, Klubí, Musim, Gio, holky, vy jste tááák zlatý!! Moc vám děkuji za informace. :)
No, my s manželem máme s alkoholem problém :D, my jsme totiž "nepiči" :D. Jsme z Moravy, takže sice máme od příbuzenstva slivovice, kolik chceme, jenže napít se toho je pro nás za trest :D, rozdáváme to. Maximálně si po jídle dáme napůl jedno pivo. :D Ale byli jsme 3x v Bulharsku a nikdy se nám nic střevního neudálo.
Jinak už jsem samozřejmě posháněla různé informace od lidí, kteří tam jezdili s kamionem a koupili jsme i knížku z r. 2004 o Rumunsku a mapu :D. Manžel uvažuje o pořízení GPS. (mimochodem, slyšely jste vtípek o původu zkratky GPS? Je prý z Valašska a znamená: "Gde Pi.ča Su? (promiňte ten výraz, ale bez toho to není ono) :D :D

Na tu přírodu a kostely se těšíme. Trasu vidím nejlíp asi takhle: Bratislava, Budapešť, Seged, Arad, Sibiu, Bukurešť a Konstanca. A pak ještě kus k jihu. Takže ten "tah" by měl být snad v pohodě, i když to určitě nebude takový rychlostní šupec jako po dálnici v HR.
"Zrobila" jsem předběžnou objednávku v jedné cestovce a zatím se nám neozvali :D - taky dobré služby, asi nás jako zákazníky nepotřebují :D :D.

Jo, cestovku Kudrnu jsem postřehla, ale měla jsem dojem, že pořádají jen autobusové nebo cyklistické zájezdy - což by byla moje poslední dovolená, takzvaná "konečná"  :D :D.
Kdyby se nám tam zalíbilo, asi bychom příští rok Banát absolvovali zvlášť. Chtěla bych slyšet tu jejich češtinu, než "zmizí".
Tak ještě jednou díky, pokud si ještě na něco vzpomenete, budu ráda.
Musim, maďarsky teda opravdu nemluvím a už to do smrti asi nedoženu, škoda  :D :D.

Gio, ano oblast Mulfatlar. Mě nechutná právě díky té sladkosti. Ale letos tam jede druhý kolega , napiš a lahvinku ti přivezu a pošlu.
.Ano pro někoho špína, chudoba. Pro mne klid, zeleň a relax. I když je fakt, že po vstupu EU, to už taky bude turistické centrum a zdražilil

Taky se letos chystám do Rumunska, již se zmiňovaným Kudrnou.
Tak pak dám vědět jaké to bylo ;)

Bublinko, a kdy odjíždíte?

V půlce srpna

Aha, tak to my bychom už měli být tou dobou zpátky. Docela mě překvapuje, jak málo cestovek tam jezdí. Kromě těch turisticko-cyklistických :).

Tercilo, tak pak napiš..
Jezdí tam Adventura, Kudrna, jiné ani nesleduju  :)

:D Jo, Bubli, pokud se vůbec vrátím, tak určitě napíšu :supr:
Jo, prohlídla jsem spoustu cestovek, ale všichni mají jen ty hory... :| nic, co by mi vyhovovalo. Tak jsem zvolila INVIA.cz, ti u různých cestovek shánějí to, co potřebuji. Zatím to vypadá uspokojivě, hotel je (na fotkách) moc hezký.

Jo, s INVIOU jsem byla ve Španělsku, nějaké zmatky s ubytováním byly, ale dopadlo to nejlíp...hotel u moře. Nacpali 3 rodiny do jednoho bytu, pak jsme tam zůstali 2 polorodiny, ale jak jsme se znaly, mne to nevadilo, brala jsem to jako tábor.
Tercilo, prosím, čekám na řešení... ty pivoňky, vždyt víš.

Tercilo, my jsme právě našli u Kudrny jeden takový pohodovější, s ubytováním v penzionku:)
Hory tam taky jsou, ale i prohlídka hradů, kostelů... takže si myslím, že to bude takový mix a bude to fajn.
Navíc, když se nám nebude chtít, tak klidně můžeme zůstat jeden den v penzionu a potloukat se jen tak po okolí.  ;)

Ježišmárjá, Musim, promiň, strašně moc se omlouvám, zařizuji toho poslední dobou tolik, že jsem úplně zapomněla...takže Domestos nepomohl, jo? Napíšu Ti zítra, ještě jednou se omlouvám!!! :(
Hned si to dávám do mobilu.
Tak to abych si na INVIu dávala bacha a pohrozila jim radši předem, jo? :D :D No uvidíme, uslyšíme.

Bublinka: "Navíc, když se nám nebude chtít, tak klidně můžeme zůstat jeden den v penzionu "

Jo, Bubli, takže až taková svoboda tam bude panovat, jo? :supr: Tak to jo, snad si užijete, my jsme se s manželem taky domlouvali, že až se tam letos rozkoukáme, že pak taky absolvujeme Bukovinu, Moldovu, případně pak dole Banát (jako češtinářku mě láká řeč našich krajanů) atd...
Teď ještě neznáme možnosti parkování atd... já autobusem nemůžu, mám k tomu odpor :(, navíc jsem si zvykla na totální časovou svobodu v případě auta, takže musím pak hledat nějaký kompromis mezi místy poznávacího zájezdu a dopravou.

Na cestu si kupte průvodce od Rouhg Guide - Rumunsko. Není lepší průvodce. Prý je nejhezčí Transivánie (ale už dost turistů) a potom Bukovina a malované kláštery.  Když se tam domluvíte s popem, tak Vás klidně v něm nechá přespat. Většinou tam mají pro turisty pokoje. Není se čeho bát. Sprchy i WC jsou spratanské,ale zase čisté a pokoje pohoda i když starší polštář a deka.  Ale někdy chtějí,aby ženy a muži spali zvláště na pokojích. Pokud jste manželé, tak vás možná nechají spolu.

Těch cestovek je více, co jezdí do Rumunska,ale také doporučuji Kudrnu, Adventuru anebo Poznání. To jsou důverychodné CK, které to tam mají prošláplé a jejich průvodci taky.

Ahoj Klubííí, díky.
No, cestovek je samozřejmě více, jenže málokterá zajišťuje pouhé přespání. Nechci jet na "organizovaný zájezd". :) Zrovna nedávno jedna cestovka, u které jsme pobyt zajišťovali, oznámila, že právě končí s veškerými cestami do Rumunska, tudíž rychle hledat jinou.... :|
Vím, jak žijí popové, jednoho mám v rodině. :) Manžele nechají pohromadě, ovšem zrovna mně by případné oddělení zas tak nevadilo, manžel chrápe jak motorová pila :D. Většinou míváme na dovolené pronajatých víc místností pro můj opravdový odpočinek :D.
Uvidíme, co uvidíme - kláštery případně zvládneme příští rok.
Jo, a nějaké tématické večery o své vlastní dovolené - to by pro mě bylo za trest :D :D :D. Tam by mě nedotáhli :D.

Jo, další cestovka pobyt v Rumunsku nezařídí ... Prý jim Rumuni odřekli pobyty přes prázdniny, takže možnost je až v září... Takový krach v objednávání pobytu u moře zrovna tam jsem tedy nečekala :). Člověk by si myslel, že taková země ani není žádaná, že tam bude prázdno..... :)

Klubko napsal(a):

Jen u Kudrny my vadí ty tématické večery. občas kolektivní zábava,ale to je každého věc.

Klubko, tak teď jsi mě notně vyděsila! Tématické večery, kolektivní zábava? :o  Něco jako v Účastnících zájezdu "A teď si společně zazpíváme nějakou hezkou píseň?
Tak to je mi už dopředu jasné, že budeme trhat partu :D

:supr: :D Jo, Účastníci se povedli.... Taky si společné zpěvy neumím představit. :D Ale myslím, že taková Pamela by se chlapům (chvíli) líbila :D.

Ahojky,
tak začínám být skeptik ohledně cesty do Rumunska... Už mi bouchl 6. pokus!!!! Dvě cestovky nic, Rumunsko zrušily, třetí cestovka, chudák, není zatím schopna najít volné ubytování u móřa. Všechno obsazeno. To jsem teda nečekala, přitom komu se tu zmíním, že bychom rádi do Rumunska, každý se zasměje, že proč zrovna tam, do takové ...... A podívejme se na to, zřejmě už se Němci a jim podobní nabažili Kanárů a objevili východ.....
Tak to vidím na pokorný již devátý návrat do HR :D nebo kliknu na jakýkoliv Last.... Ale když my jsme chtěli poznat tu krásnou zemi potomlů Dáků a Římanů ten takzvaný skanzen Evropy :D.... Tedy, stan a jízda na "pas blind" nepřichází v úvahu. :)
Tak já jdu heldat dál.... mějte se. Jo, případně předem děkuji za nějaké další tipy.

Tercilo,
tak to nelámej přes koleno, vypadá to, že holt do toho Rumunska jet nemáš. :/
Když bouchne 6.pokus, tak to už je podezřelé...

Bubli, já věřím na šťastnou sedmičku ;) :D, jinak poletíme do Egypta a basta :D (ale tam se mi moc nechce...) :)

Tecil - tak odvážnému štěstí přeje, ne? Ať 7. pokus vyjde!!!
Klubko - tak to já se teda hlásím :D PS: s Kudrnou jsme byli 3x, ale tématický večer jsme nezažili... díky bohu

Našla jsem ještě tohle http://www.carabus.cz/?idzajezd=188  ale to je tak tip na příští rok, letos už je to na nic.

Gio, děkujeme za tip, samozřejmě jsem poznávačky našla na netu nejdřív, dokonce asi i tuhle stránku, jenže .... u nás je to složité, já když vidím "nástupní místa", tak se otřepu a mám husí kůži :D, nemůžu za to. :D Jedině bych musela svým autem následovat ten zájezdový autobus :D :D.
A samotný pobyt s vlastní dopravou právě skoro nikdo nenabízí. Teda v horách jo, ale u moře je to horší. No ale jinak jsou ty rumunské kostely a kláštery skutečně unikátní, jednou tu poznávačku určitě absolvuji, ale - nejsem si jistá, času je málo, práce hodně a my za dovolenou považujeme odpočinkové válení se u moře, no jo no... :). Uvidíme, sama jsem zvědavá, kam mě cestovky letos zavějí :).

Holkýýýý, tak jo!! Sedmý "rumunský" pokus vyšel :D (málokdy se vzdávám) :D. Snad teda odfrčíme. Díky za vaše informace, jste zlaté. :)

Gio asi záleží na průvodci:)))

A co tam Terci sháníš. Nejní lepší naložit auto, děti, vyměnit peníze až na místě a vždy někde přespat, najít to až tam.
Cestovku nepotřebuješ.
Jak říkám já potřebuješ jen pět P:
- pas
- peníze
- pojištění
- platební kartu
- Paralen

(když ještě hodíš stan a karimaktu + spacák (ten mám v autě furt), tak máš vystaráno)

Na koupačku pak zastavíš někde u rybníka, vyřešíš hygienu a jedeš dál. Na trhu koupíš čerstvou zeleninu, chleba, snídaně je hotová.
A další večer se třeba zeptáš známých, zda nemůžeš k nim do stodoly na seno, když prší a máš mokrý stan. Za pár šprdlíku tě venkovani nechají klidně přenocovat. Alespoň tak poznáš tu zemi kam jedeš.

Klubí,
jsi strašně hodná, že sis dala práci s návrhy na trávení dovči - ale přiznávám, že jsem tady po přečtení vyprskla smíchy (kdybys mě znala, tu práci s příspěvkem by sis nedala) :supr: - protože:
1. do rybníka bych nikdy nevlezla, odjakživa se mi to hnusilo, mám husí kůži, i když vidím jen tu hladinu, pocit, že pode mnou je bahno, no to teda absolutně nemůžu...
2. hygienu pro mě neexistuje "řešit", já musím vědět, že tam teče teplá voda a že sprchu budu používat jenom já (rodina) :D. Společná koryta na mytí v Bulharsku před 20 lety už mám za sebou. A nerada bych se k tomu vrátila :).
3. stan - tak to jsem absolvovala naposledy taky někdy před 22 lety v Bulharsku a nikdy více, to fakt není pro mě, snad ještě vybavený karavan (sprchou) by přicházel v úvahu... no seno už absolutně ne, to bych musela být v nebezpečí života :D :D I tak jsem brávala do HR biolit, aby po mě v noci něco nelezlo :D. 

No nejsem zas tak cimprlich, jasně, že bych to přežila, ale - ve svém věku, kdy někam jedu odpočívat a nejen poznávat, a krátké dny mé dovolené jsou mi vzácné, prostě nechci "stanovat". :)

4. nemám ráda (úplnou) nejistotu, takže bych nikdy dětem neudělala to, abych je naložila jen tak a doufala, že někde přespíme. Nejsem ten typ a považuju to od rodičů třeba menších dětí za nezodpovědné a nebudu lhát, že bych to neudělala v této době už ani sobě :D.  V Chorvatsku ještě snad, tam se nějaký ten apartmán najde vždycky, ale po mých zkušenostech s obsazeností hotelů a penzionů v tom Rumunsku bych to neriskla už vůbec.

Fakt jsi nesmírně milá, Tvého příspěvku si moc vážím, jsi hodná, díky :).

TAk jsem se opravdu zasmála :supr: :lol:
Tercil - užijte si krásně dovolenou!!!

Terci, s námi do Rumunska, na Ukrajinu, Ruska jezdí dvě rodiny.Každá má dva kluky. Rozmezí 7-12 let. Ti kluci spí na seně, ve stanu v promáčeném spacáku, pečou ryby na ohni a věř mi, že to rozodně není nezodpovědné. Jsou nadšení a mají neskutečně energie. Tam kde už dospělí zhasínají, oni znovu obživnou a oči jim svítí, když táta rozdělává oheň a vyhlásí soutěž v najítí nejdelšího prutu na pečení buřtů.
když jeden z nich měl napsat ve škole slohovku, kde jsme byli o prázdninách a psal o Ukrajině, kde musel táhnou kolo vyschlým potokem  a pak s ním jel na korbě Gruzaviku, který jsme potkli při svážení dřeva v lese a svezla nás do vesnice, tak ostaní děti,které se povalovaly s rodičky na pláži v Chorvatsku mu očividně záviděli.
Já si právě myslím, že tímto ty děti naplníš, než když jim dáš veškerý komfort. Já teda na stanování s tátou vzpomínám moc ráda. jiné dovolné neznám. U moře jsem nebyla jako dítě. Máme prošlapaný Tatry, kde nás táta v lijáku schovával pod sebou, ležel na nás a držel pláštěnku,abychom neměly modřiny. My jako děti z toho měly hlínu.
Nevím,no.
Je jesné, že nároky se s věkem posouvají. Nechci ti nic vnucovat. Naši byli taky zvyklí spát pod širákem a dnes potřebují konfort.  Jen ti to chci ukázat z druhé strany. Že všechny děti tím fakt nemusí trpět.
Mě by týden válení u moře nebo poznávání památek ve 30ti stupnových vedrech v autě zabilo.

Ahoj Klubí,
jo jasně, zážitky - to je to, co nám nikdo nevezme. Je hezké, jak o tom píšeš. Vůbec to nevnímám jako vnucování, neboj.
Pobyt, který jsi popisovala, beru tak, že - co by ti rodičové s kluky dělali, kdyby se např. večer na seně ukázalo, že mají horečku? :) Kdyby si zlomili nohu? No, ono by se to vždycky nějak vyřešilo, to je jasné. Jde o to, že já jsem něco takového nikdy v takových podmínkách řešit nechtěla, takže jsem se podobným pobytům vyhýbala, když byla dcera malá. Vždycky jsem hledala aspoň částečný "komfort".
U nás je to tak, my jsme jaksi v té naší původní familii nikdy na stanování nebyli, mně to nic neříká; pocházím z dědiny, takže tam ta příroda u lesa byla jaksi "normál", nic vzácného. Jooo, vycházky se psem a s taťkou a povídáním, na to si pamatuji, to bylo fajn. Ovšem jednou mě nemohl dostat dolů z vysokého stromu; to byl taky zážitek :D, dodnes si na to vzpomenu :D.
Dcera kdysi stanovala u dědy na zahradě jednu noc, hlídal ji dědův vlčák (těšila se, chtěla tam spát sama!, pak se vyspala a - stačilo jí to, byla "vyléčená". :) stan jsme sbalili, poděkovali osudu, že jsme ho nekoupili, jenom prozíravě půjčili, a jeli domů.) :D Období buřtů už máme za sebou, dnes už grilování u dědy v přírodě odmítá. Kvůli podobným aktivitám skutečně tu "řádnou" dovolenou jednou za rok nevyčerpáme.
Dcera není sice závislá na mekáčích, ale víš, ona by jaksi to táhnutí kola vyschlým potokem fakt neocenila :D. To vím bezpečně, je po mně :D. Vydržela jednou dokonce přes 500 km nejít čůrat, protože prostě nebyly při cestě jiné WC, než TOIky, a do těch jsme ji prostě nedostali. Odmala má problémy někde dřepnout. (nevím, proč, ale když vidím moji segru, jak si myje ruce důkladněji než doktor, mám podezření, že ... tam bude něco v genech :D )
Kdepak prázdniny s kolem u vyschlého potoka :D. Na táboře byla jednou - ani se mi ty její stížnosti na špinavé společné sprchy nechtějí vypisovat :D Víckrát jsme ji nepřemluvili.
Dospívá a já předpokládám, že určitě s nějakým klukem jednou ze zamilovanosti vyrazí někam pod stan atd., ale svým opravdovým zaměřením je "otočená" k trošku jiným zážitkům. :) Možná jsou kluci hyperaktivnější, dravější, potřebují se "vylítat" - my jsme pasivní klidná pohodlná čtenářská rodina. :D Ovšem v žádném případě nejsme typy, které by záviděly odlet sousedů na Tahiti, to ne. :)
Já musím dokonce sebekriticky přiznat, že třeba pohled na hluboké lesy mám ráda. Ale spíš zdálky. :D Chápeš: mně stačí romantický výhled :D, ne pocit, že jsem chytla klíště nebo na mě ze stromu spadl pavouk :D. Za celý rok mě nenapadne jít do lesa, nějak mi to nechybí - lépe řečeno, jsem tak zavalená prací a studiem, že na to ani nepomyslím, není čas. Přitom v každé místnosti mám přímo botanickou zahradu. :)
Koupili jsme kdysi kola, párkrát jsme v létě vyjeli, manžel funěl jak lokoška a doma odpadl :D, mě bolívá koleno :D, prostě kola jsou už pasé. Asi je prodám. My jsme takoví pracovní blázni: manžel věčně zavřený ve firmě, já v laboratoři, pak odpočíváme v té sprše nebo v křeslech u misky oliv, rozumíš ...:). Ještě že máme toho psa, s kterým se přece jen musíme projít. :)
Každopádně ráda čtu Tvoje zážitky z cest, jen si hezky užij cestování, dokud Tě to baví a dokud nemáš zdravotní problémy :). Zaplaťpámbů, že je velký výběr jakkoliv zaměřených zájezdů (kromě pobytu v Rumunsku u moře :D), že si člověk může vybrat, co mu "sedí". Já mám příšerně nízký tlak, takže mi vedra nevadí, a v autech máme samozřejmě klimu, takže je vyřešeno.
Hlavně na sebe při cestách dávej pozor (promluvila maminka, já vím) :D a měj se moc fajn.

No tak to já jsem opak. Vždy sním o klidné dovolené,ale už druhý den se začínám nudít a jen je v dálce kopec už vymýšlím, jak na něj vylézt. Vždy jsem byla hyperaktivní dítě a tábory a lyžáky byl můj druhý život.
Jakmile budu mít dítě, tak bych ho chěla dát ho do skauta,pokud bude trochu po mamince. Ale samozřejmě, že když se narodí třeba viruoz ,který rád vysedává v koncertních síních, tak to mám pasé. Nejsem zase cvok,něco dítěti cpát když nechce.
Taky mám ráda komfort a čistotu, ale když chci poznat nějaké země,tak to prostě bohužel někdy nejde. Ale někdy se podělím o různé vynálezy hygieny:))
Flaška dobré vody po použití WC a kostky ledu na umytí zadnice při pobytu na skialpech a spaní na sněhu atd:)))
Lid je vynalézavý.

Je tedy fakt, že dámy s nalakovanými nehty, které se bojí sednout do trávy nemusím, to říkám na rovinu.

Ale každému dle jeho gusta.

Jinak k těm nemocem. Když si řekneš, že se nic nestane, tak se nestane.A sama dobře víš, že dítě je člověk odolný, rychle dobíjející energii. To já mám spíše strach o ty dospělé :lol:

Ahooj Klubicko, zrovna drepim na Sumave pod stromem a cekam az se synek vyspi pred dalsi cestou. Kratim si dlouhou chvilku ctenim Babinetu a zas mi to nedalo abych ti neposlal pozdrav.
Vzdycky me ty tvoje cestovatelsky prispevky desne potesi. Skoda ze to mas na Sumavu daleko, pozval bych te ke stanu na polivku z ocouzenyho esusu. :-)

Ahooj, tobě taky přeji hezkou dovču.
Dáváš přednost Vitaně nebo Maggi? :) Nejsem konzervová, ani Vitanová, ale když není pod stanem blízko hospoda, jinak to nejde:)
:

Tercilo, až se vrátíš tak prosím napiš svoje zážitky a postřehy ;)
My vyrážíme až za měsíc.

Ahoj Tercilo,
to co očekáváš od dovči tak to jako bys mi četla i moje myšlenky.Myslím,že i věkově od sebe nebudem daleko,mám dva kluky 18 a 20 let.Pohled na hory i lesy mám taky nejradši z pohodlí sedačky a mám už doufám zasebou nekonečné tůry českými i zahr.luhy a háji.Chceme si s manželem taky jen užívat váleníčko odpoledne u moře a dopoledne se pěkně "ztrácet a znovu objevovat! v klimatiz.pokoji ve vybav.a pohodlném hotýlku u pláže.Toto se nám vše splnilo na letošní dovolené v Bulharsku na Slun.pobřeží,ze které jsme se právě vrátili.Snídaně formou švédského stolu a na večeři jsme si vždy zašli někam do nečetných restaurací.k tomu nezbytný šopák a velké točené pivčo.A nemělo to chybu.

Ahoj holkýýý :D,
tak - co bych vám tak sdělila :D. Každopádně se jeďte do Rumunska podívat, je to nádherná země. Hlavní cesty mají dost dobré, na mnoha úsecích nové asfaltky, takže bez problému - až na to množství kamionů a skutečnost, že hlavní tah ke krásnému kraji u Sibiu a k moři vede přes vesnice, kde se má jet padesátkou, že? ;)
Dálnici z Bukurešti ke Konstanci bychom jim mohli závidět, o svoje plomby v zubech se tam bát nemusíte, jako tady na těch našich "pražcích" ;). Jinak skoro na každém "nevímkolikátém" kilometru benzina se vším, co vidíme u nás. Akorát v horách např. neměli destilku, ale nevadilo.
Někteří pomalí řidiči nám uhnuli, někteří pomalenci z levého pruhu prostě neuhnuli - to je jako všude jinde :D.

Lidi byli většinou usměvaví, příjemní. Ubytovatel byl sympaťák, který splnil téměř všechno, co nám na očích viděl :D. Jinak kdo si chce užít luxusní ubytování, můžu v SZ doporučit jednu velmi dobrou adresu (tedy v horách, u moře to bylo trošku obyčejnější, ale s hygienou problém fakt nebyl).
Jo, jídlo - holky - jídlo je tam vynikající!!! :supr: Mňam!
Doporučila bych vykašlat se na Vitanu a nějaké kotlíky :D a spíš tady našetřit penízky, aby pak mohl člověk chodit do jejich restaurací (nejsou drazí, ceny jsou i nižší, než u nás). Musela jsem každopádně vyzkoušet jejich polívku "ciorba de burta" a taky sladkosti nazvané "baclava", jo a taky jejich minikoblížky (spíš tvarově něco jako donuts) polévané topingem....Aááách jo... :supr: Kdybych tam měla být o týden dýl, musela bych chodit na nudapláž, protože bych se nevešla do plavek :D. V jedné restauraci byli tak vstřícní, že jsme dostávali k jídlu i "pozornosti podniku" - saláty atd. Už nám to bylo trapné, protože peněz jsme měli dost - snad jsme nevypadali jako chudáci :D.

Ohledně krádeží, před čímž mě u nás každý varoval - tak my máme hned dva silné, ovšem pozitivní, zážitky, kdy jsme něco (jo, hodně drahého) zapomněli jak v restauraci, tak na pláži (ne, dítě to nebylo) :D a představte si, že ti dobří lidé nám ty věci schovali a předali! To by se možná nestalo ani u nás. Mají prostě moje sympatie.

Ale abych vzpomenula věc, která mi při odjezdu ze země asi na 10 minut zkazila náladu - hned na hranicích je smečka velmi, ale velmi dotěrných lidí, kteří se prostě odbýt nenechají - když není úspěšný se škemráním jeden, hned se jich na vás přilepí dalších 5... :( Ještě že můj manžel je vazba. Škoda, myslím, že tohle kdyby se tam povedlo vymýtit, hned by byl na Rumunsko jiný pohled. Ale zase - za tu stovku, co jsem jim věnovala, jsem se i zasmála - jeden uměl slovensky a řekl mi, že se ukáže můj český charakter, když jim peníze dám :D - tak to se mnou asi není tak strašné :D :D. Ptala jsem se ho, jaký má on charakter, když poptává prachy, no mával rukama, že oni žádný charakter nemají :D (ale nejspíš neuměl slovensky až tak dobře, jak chtěl) :D
Jsme rozhodnutí absolvovat jízdu do této země znova, ale s tím, že v prostoru hranic (směnárna, benzina) nezastavíme.

Bubli, podrobnější dopravní info dodám v SZ. :)

Jo, Klubí, ještě jsem chtěla ke Tvé předchozí poznámce k nalakovaným nehtům  :D :
"Je tedy fakt, že dámy s nalakovanými nehty, které se bojí sednout do trávy nemusím, to říkám na rovinu."
- tak jeden dodatek  legráckovitý: nehty jsem teda nalakované neměla, protože jsem si lak zapomněla doma :D (hlavně, že jsem si přibalila vatu a odlakovač) :D - mně se totiž asi i díky práci s chemikáliemi dost třepí nehty.
A druhý dodatek mám důležitější :/ - víš, každý z nás někdy možná nechtěně, někdy cíleně "kastuje" lidi... Jistě ne nadarmo se říká, že šaty dělaj člověka a další rčení....  Ale za sebe můžu říct, že mi v mém životě profesně ale opravdu výrazně!! pomohla dáma, která byla v mládí modelkou a bez nalakovaných nehtů jsem ji nikdy neviděla. V podstatě tím, že ustoupila mému pracovnímu místu a přitom vůbec nemusela, nastartovala moji dnešní solidní, dobře placenou, kariéru. Dodnes jsme velké kamarádky, přestože je o rovných 30 let starší než já.
Zatímco férově vypadající zálesák, který se určitě nebojí sednout si do trávy, mě i moji rodinu pěkně podrazil... :dumbom: 
Tak já jen, "abys věděla" :), že někdy to v životě není tak, jak to na první pohled vypadá :). No já vím, že víš, to já jen tak dodávám.

Tak všem, co někam vyrážíte, přeji šťastnou cestu! :)

Ahoj Tercilo, vítej zpátky!
Tak nakonec to vypadá, že se vytrvalost vyplatila a Rumunsko za to hledání stálo. ;)
Jsem ráda, že máš samé positivní zprávy, začínám se taky těšit. O Rumunsku jsem dřív schlýchávala hrozné věci, hlavně o stavu silnic a okrádání, ale vypadá to, že už to tak úplně neplatí.
My budeme asi trochu víc mimo civilizaci než jsi byla ty, náš zájezd je až na návštěvu klášterů a hradu zaměřený hlavně na rumunské hory. Před pár dny mi došly pokyny a program a trochu jsem se vyděsila, když jsem tam četla o těch výšlapech na dvoutisícovky. Před pár roky by mi to nevadilo, ale poslední dva roky jsem tomu sportu moc nedala a fyzička je na bídné úrovni. Navíc mě nedávno dostala kolegyně, když moji dovolenou okomentovala  tím, jestli vím, že neexistují žádné pořádné mapy rumunských hor a že tam jsou vlci a medvědi. Tak jsem si hned představila, jak jsem někde ztracená v rumunské pustině ve vlky a medvědy v patách. :D  Ale určitě to bude fajn. :)
A jak je to tam, Tercilo, s placením? Berou Euro nebo je lepší si vyměnit místní měnu?

Bubli,
díky za přivítání :),
tak u naší mapy jsme taky zaznamenali "drobnosti" např. v tom, že odbočka na nějakou dědinu byla zakreslená za dědinou, ovšem prakticky se odehrála už před dědinou, takže na to trošku pozor, po nějakých mapách se radši ještě podívej. My jsme se při několikahodinovém zamotání v Bukurešti (naší chybou, ovšem oni to značení teda nemají nic moc) nakonec strašně nasmáli, že jsme jak Griswoldi na prázdninách v Evropě na tom kruháku v Londýně - poněkolikáté? "Děti! Big Ben a parlament!" :D Utěšovali jsme se v autě tím, že máme ještě dost dovolené i peněz na benzín :D.
Jo ale moment, mapy - tak snad cestovka by měla vědět, kam vás vede, ne??? :/ :D Tak, prosím Tě, nezůstávej v té vaší výpravě někde vzadu :). Ono je taky fakt, že v tom jedoucím autě si na mě nedovolí :D tolik "darebů", jako na bezbranné pěší romantiky někde v horách.... tak na sebe dávej pozor a drž se radši ve skupince. V těch městech jsem absolutně nepociťovala nějaké obavy z přepadení, fakt jsou příjemní a srdeční. Dokonce jsme nechávali i drahý foťák i televizi v autě beze strachu. Nemyslím si - podle výskytu peugeotů, mercedesů, toyot, oktávek atd., že by byli Rumuni tak chudobní a čekali zrovna na mě s mým ubohým "výletním" majetkem :D.

No, mě dost překvapilo, že právě eura moc nechtěli. Benzin jsem platila svou kartou a jinak u benzinek třeba eura brali, ale vrátili rozdíl v leiích a ten rozdíl vyhovoval hlavně jejich kursu :/. V jedné restauraci mi chlápek vrátil z eur místo 6 lei jenom 3, hmmm - odpustila jsem mu, protože hezky mluvil o Češkách :D. Je to jak kde, ale my jsme třeba nenarazili na žádný jejich obchod (do supermarketů jsme nechodili), kde by nám chtěli eura vzít. Ale bank je tam dostatek, třeba v Sebesi jich je 6 na jedné ulici skoro vedle sebe :). Každopádně si vyměň jejich leiky. Kurs byl nějak 3,52 - 3,56 lei za 1 euro.

My jsme u nás lei nesehnali, neměla je dokonce ani spořka, ale jak říkám, tam je bank a směnáren dostatek. Banky otvírají v 9 ráno. My jsme u jedné stepovali už v 8, marně :D, bankéři tam mají zřejmě lážo život jako tady ;).

Jo tak dvoutisícovky, no.... já bych na ně lezla po čtyřech :D, ale ten výhled z nich Ti budu závidět (neboj, nene), :). Bude to paráda, uvidíš. Asi tam vlci můžou být, to nevím, ale spíš určitě potkáte spoustu toulavých psů - ale žádný nebyl dotěrný, stačilo si jich nevšímat - hlavně nedrž v ruce salám :D. 

Jedete autobusem? A kde budete spávat? A na jak dlouho valíte? :) Máš nějakou knížku o Rumunsku?

Jo, taky si teď doma říkáme, že ta cesta za to stála, shodli jsme se všichni, že se nám to hodně líbilo. Dcera byla spokojená naprosto, až mě to překvapilo. I když nechci ani domyslet, co by se dělo, kdyby nám kleklo auto. Tím autem je to vždycky trošku risk, ujeli jsme celkem 3100 km. (Ovšem, máme dobrou značku, je opravdu spolehlivá) :D Nebo kdybychom narazili na víc takových týpků, jako byli na těch hranicích...
Rumunsky fakt nerozumím; co bylo příjemné, tak skoro všude reagovali na tu naši "pouliční" angličtinu. Obzvlášť mladí, samozřejmě. A když jsem se při cestě zpět nemohla s jednou paní domluvit - otázka zněla "kde seženu lístek na parkování na jednu hoďku", mávla rukou, vytáhla odněkud tiket a zaškrtla mi tam parkování na celý měsíc :D .

Věděla jsem, že se budeme stravovat v restauracích, tak jsem si před odjezdem pročetla ve slovníku hlavně výrazy jejich jídel, to je pro mě zásadní :D (a udělala jsem dobře) ;), pak už jsem se jen rozhlížela, kdeže mají tamtu a onu polívku a další mňamky a tak :D.
Zatím pa, napíšu víc v SZ, klidně se ptej, co budu vědět, řeknu :).

Bublinko. Vy jedete s Kurdnou? Nebo s Adventurou?
Neboj průvodce má mapy nafocené, sehnané. Ano moc jich tam není. Většinou si je stáhnou z netu a než se zájezd připravuje, tak tam jede průvodce na vlastní pěst, aby to prošel.
Vlci tam jsou,ale ti jsou tak plaší,že před vámi utečou. Méďové taky, ale neřeš to, taky vás nebudou vyhledávat. Pokud budete někde na hřebenu, tak jen zbytky jídla zabalte do itelity a dejte třeba na strom,aby vás ve stanu pak nedělisi nějaký zvuky.
Toulavých psů tam je plno,ale ti jsou taky plaší. Horší jsou ti ovčáčtí, ti mají za úkol za každou cenu ohlídat stádo ovcí, tak jdou najistou. . Ale ovčáky poslechnou na slovo.
Jen doporučuji vzít si sebou na tůru více vody. Většinou tam nějaké salaše jsou,ale rozhodně nečekej stánek s buřty na vrcholu, jako u nás:)))
A vím, že jsem se tam napila z potoka a nestíhala jsem běhat. I když to je můj osobní problém, špatná střeva.

Ty dálnice a silnic, rovné a beznínky, jsou tam až poslední dva roky. Dostali peníze od EU, tak rychle pracují,aby nemuseli grant vrátit. Jinak to tam vypadalo fakt jinak. Hlavní tahy v pohodě. Kdybys jela do mini vesniček v horách, tak je to horší.

Žebrající cikáni jsou všude: já osobně mám zkušenost nedávat nic. Máš Terci štěstí, že za nimi nepřišla celá rodina.

Rumuni po vstupu do Eu se snaží,aby natáhli klienty a zbořili svůj mýtus, který měli. Krádeže, loupeže atd. Já tedy doporučuji , aby si třeba ani na kola nebrali moc okaté značkové oblečení a foťáky atd. Není nutno dřážidit hada bosou nohou.

Jo ciorba de burta, držková ve smetaně. Taky mi moc chutná. Sladká baklava s ořechy a medem. Vaří dobře. až na ty jejich micicei a jiné mleté maso. To já osobně nemusím.

)

Holky, díky za vyčerpávající informace. ;)
My jedeme s Kudrnou autobusem, je to zájezd něco přes týden a spát budeme v Brašově v penzionu.
Většina těchhle zájezdů do Rumunska je pod stany, ale to prostě letos nedám. Až si zdvihnu fyzičku (doufám), tak zase klidně pod stan nebo na kola vyrazím, ale letos fakt ne.
Co se týče toho chození po horách, tak doufám, že se snad budeme držet nějak pohromadě. Nejsem sice úplné tele, co se týče orientace podle mapy, ale pokud to budou jenom takové ofocené nepříliš podrobné kopie, tak si nejsem tak jistá, že bych se našla, když bych se  ztratila. A Rumunsko je velké..
Kdysi jsem byla na kolech s Adventurou ve Slovinsku a tam to fungovalo tak, že se ráno rozdaly mapy, řeklo se kam a do kdy máme dojet a zbytek už byl na každém. Jenže Slovinsko je pidi země a mapy byly přesné, takže to byla brnkačka a ztratit se vlastně skoro nešlo.

To o toulavých psech jste mi raději neměli říkat, já jim určitě vždycky věnuju svoji svačinu. A jestli tam jsou toulavé kočky, tak to vůbec, to nejspíš budu celou dobu o hladu a ještě utratím všechny penize za kočičí konzervy.  :rolleyes:

O Rumunsku jsem si žádnou knížku nepořizovala, myslím, že bude stačit, když se mrknu na nějaké stránky na internetu.
Hlavně si někde najdu a  naučím pár slov rumunsky, abych mohla hezky říct dobrý den a nashledanou. Případně – žádné peníze nemám – pro ty cikány. :vissla:

bubli,
tak to si vem teda buď šátek na oči, aby ty vyhublé čtyřnožce neviděla. Nebo batoh navíc se psím žrádlem:))Taky mě to trhá srdce,ale to musíš prostě vypustit. To by ses zbláznila":)
Jinak neboj, většinou to je tak(alespoň s Poznáním), že jsou i dva průvodci. Jeden hlavní a druhý vedlejší, kdyby se něco stalo a muselo se improvizovat a jít třeba lehčí trasa. Mapičky jsou většinou v pohodě a Kurdna je dobrá cestovka, nenechají vás ve štichu. A pokud průvodce není idiot, tak je nepsané pravidlo, že se musí čekat na nejpomalejšího.

Tak Drum bun!

Klubi, zkoušela jsem to už vypustit v Řecku, ale nepovedlo se a pořád jsem běhala a nosila kočičkám něco k jídlu. Takže v Rumunsku přibudou ještě psi.
A když připočtu cikány na hranicích, tak se mi ta dovča asi pěkně prodraží :lol: :lol:

Jo, taky doufám, že nás nenechají ztratit.. počítám, že v rumunských horách signál nebude, takže o pomoc by si člověk asi taky nezavolal.

"Kdysi jsem byla na kolech s Adventurou ve Slovinsku a tam to fungovalo tak, že se ráno rozdaly mapy, řeklo se kam a do kdy máme dojet a zbytek už byl na každém."

Tak teď jsem se ale strašně nahlas zasmála a hihňám se těm představám pořád... :D (Musela jsem svůj nehorázný řehot tady od monitoru teď vysvětlit rodině) :D
To teda nevím, k čemu je v tomto případě placená cestovka :D, aby mě někde vyklopila a "dojeď si, jak chceš" - to bych od nich brala za svoje prachy jako dobrý VTIP :D :D. Připadlo mi to teď prostě srandovní :supr:.

Jinak v místech, kde jsme byli my, se tedy vyhublí toulaví psi nenacházeli. Rumuni se o ně poměrně dobře starají, konstatovali jsme s manželem, že nás to vlastně oba překvapilo - rozhodně to tedy není stát, kde by se chtěli nějak cíleně toulavých psů zbavit. Každý jim něco nasype, dá, v jedné ulici jim jedna paní pravidelně nosila vodu... Jeden s námi ležel pod slunečníkem, ale českou slanou tyčinkou, ze které jsem odřela sůl) pohrdl. :)
Pochopitelně, někteří chudáci sežrali i suché buchty, ale na druhou stranu - hladové psí oči na nás dokáže doma dělat i náš vypapkaný chlupatý mazel poté, co se nacpe kuřecím masíčkem s vajíčkem atd...:)
Je to, jak říká Klubko, musíš se nad ty psíky prostě povznést (dá se to těžko, taky jsem psí a kočičí máma) :D
Samozřejmě jsme ani my nevydrželi a věnovali jedné fence se štěňaty každý den nějaké naše jídlo. Jedno štěně si pak Němci odváželi letadlem domů, ubytovatel jim zajistil veterináře atd...

Klubko: "Jen jsem nechápala, když jsem jela jako druhý průvodce do Rumunska, proč tam jede holka, která stále fňuká"

Jasně, Klubi, no ono jsou lidi, kteří se přecení nebo možná někdy podlehnou naléhání svého partnera, ať někam jedou atd. a pak litují... Tou cestou se ta holka aspoň líp poznala a na podobný výlet už asi nevyrazí. Určitě to bylo otravné pro Tebe jako průvodce, ale nemysli si, ta si beztak vytrpěla svoje :D.
Já jsem jednou na základce byla "za odměnu" (někdy se nevyplatí být jedničkářka) :D v Polsku na táboře a dojela jsem domů špinavá jak prase :D, protože jsem prostě nedokázala vlézt do těch jejich koryt a pokoušet se tam v ledové vodě tekoucí čůrkem o hygienu. Smrdělo to tam a WC (rozuměj latríny) byly věčně zacpané... Už tam jsem věděla, že TOHLE se mi stalo naposled, že podobné pobyty nejsou pro mě :D. Ono je potřeba se prostě dobře poznat :D. Po letech se pokusili o totéž (tábor s koryty místo umyvadel) moji rodiče s mojí nejmladší sestrou, ale ta k nim byla větší tvrďas než já, přizpůsobivý oslík, ta jim napsala, že jestli ji tam nechají o den dýl, že prostě uteče :D. Ale ona by mohla dávat lekce lékařům před operací, co se týká mytí rukou:D.

No, s těmi cikány, dokážu si představit, že to jejich hromadné otravování musí být strašné, nejsme na to přece jen zvyklí. On tam na těch hranicích samozřejmě sám nebyl (ten, co po nás požadoval ty prachy), hned ho následoval další...a dokonce se mi vysmál, že on s policií nemá problém. Navíc policajty jsem se tam procházet ani nikde neviděla. To na silnicích otravujou, to jo :D. Manžel měl sice v kapse nůž, ale ...to bych radši tu peněženku obětovala, než se dostat do potíží...
Něco by s tím určitě udělat měli. Já totiž věřím, že Rumuni jsou opravdu příjemní lidi, ty jižanské povahy jsou tak hezky bezprostřední :). Ale taky je fakt, že dceru bych tam třeba s nějakou kamarádkou na výpravu prostě nepustila. I když se může stát cokoliv špatného všude na světě, že... :|

Tercilo, to je přece úplně jednoduché - představ si, že chceš jet na cyklistickou dovolenou do nějaké té evropské země a nemáš auto. V tom případě je cestovka ideální řešení.  ;)
Naloží tě i s kolem a bagáží do autobusu, dovezou tě na místo, ty si pak celý den jezdíš na kole jen s malým baťůžkem a autobus ti mezitím odveze bagáž a stan do kempu, kde ho jenom rozbiješ, přespíš, ráno sbalíš, naložíš bagáž do autobusu a na lehko vyrazíš zase za cyklistickými zážitky. Pohoda.  :)
Předtím jsme jezdívali na kole na vlastní pěst s brašnami naloženými spacákem, stanem, karimatkou a všemi věcmi. Můžu ti říct, že po nějakém čase toho má fakt člověk dost a rád by si hodil nějakou pohodičku.
Taky už to tam mají zmapované, takže jezdí tam, kde to je zajímavé a mají vytipovaná místa, kde se dá dobře přespat. Když jsme byli na kolech v Maďarsku po vlastní ose, tak jsme třeba zabili půl dne tím, že jsme sháněli nějaké ubytování. To jsme ten čas mohli strávit někde v sklípku  :lol:
Takže k tomu jsou dobré cestovky ;)

Jooo, Bubli,
to mě nikdy nenapadlo řešit svoji finanční situaci cestovkou :D (myslím to teď v legraci samozřejmě) - pokud bych neměla auto, sehnala bych si takovou práci, abych na to auto vydělala a mohla si zajet... třeba do Rumunska :D, to je moje životní filozofie. Jsem závodník, u mě neexistuje nemít prachy na dobré auto :D - mekáče s prodejem do auta, ty vznikly vyloženě kvůli mně :D.
Ale já velmi obdivuji lidi, kteří třeba málo vydělávají a pak díky tomu dokážou vyhledat dostačující řešení dovolených, opravdu. Každý je v jiné situaci zřejmě díky své povaze, taky mám moc fajn kamarádku, kterou neznám jinak než s baťohem na zádech a všude pěšky - je v tomhle směru duševně jinde než já, no. Já ji samozřejmě považuji za "lepší", než jsem já, ale mám prostě povahu, že bych radši chodila po práci na brigády, abych si to fáro mohla koupit, víš...
A jestli jsi byla na kole až v Maďarsku, tak to máš samozřejmě můj naprostý obdiv!!! Já věřím, že si tu dovču pořádně užiješ, budu Ti držet palce, aby vyšlo počasí a tak podobně :).

Tercil - ráda jsem si přečetla Tvoje povídání, díky za něj :)

Bubli - Kudrna má Rumunsko dobře zmapovaný a prý je to jejich hrdost...

Terci, to by chudinky cestovky přišly na buben, když bychom všichni na dovolenou jezdili autama.  :lol:
A vůbec, tolik aut by se ani na silnice nevešlo, stačí kolik jich tam je teď :rolleyes:

U mě to je tak, že auto není priorita. Mívala jsem ho na dojíždění do práce a nákupy, ale bylo takové piďi, takže na dovolenou by to s ním ani nešlo. Dovolenou jsem řešila párkrát s cestovkou, párkrát vlak plus kola (zážitky s Českými drahami nemají chybu :D) a párkrát autem s přáteli. A když to tak zhodnotím, tak ty dovolené s cestovkami nebyly vůbec špatné.
Před nedávnem jsem se přestěhovala do Prahy a mám pocit, že auto tady ani není moc potřeba. Někdy by s ním sice byly některé věci jednodušší, ale těch nevýhod je taky dost.
Takže dovolené budu asi řešit v příštích letech s cestovkami ;) Příští rok chceme zkusit Maroko - pokud mě teda letos v Rumunsku nesežere medvěd :lol:

Jojo, bubli,
taky bych uvítala víc cyklostezek. Já když jedu na kole a představím si ty tuny, co za mnou brzdí, mám husí kůži. :D A protože si to dokážu představit z pozice řidiče (a jejich nadávek) :D, radši na kole moc nejezdím :D.
Jen ať cestovky "vzkvétají", ať máme z čeho vybírat, viď. Já bych asi těm třem "Adventura, Poznání a Kudrna", o kterých jsem na netu četla, věřila.
Máš zážitky s Českými drahami? :D Umím si to představit: kola dorazila vlakem jinam než vy, ne? :D
No, přiznám se, že už bych asi do vlaku ani neuměla nastoupit, vždycky mě (zamlada) děsilo, že neotevřu ty dveře ven z vagónu..... :D a celkově mi ta doprava připadne taková nepružná. Zato náklady, které převážejí kamiony, ty bych na ty vlaky hodila, aby se dálnice uvolnila :). Ale ta doba už se asi nikdy nezmění, automobilový průmysl potřebuje vydělávat...
Neboj, medvěd Tě nesežere. :) Všecko dobře dopadne a budeš nám tady psát potom dlouhé zážitky z cest, jo? :)

Holky,
hodně se mi líbil váš názor, že vás cestovka "jen" odveze,vyhodí a o nic se nestará. Kdybyste viděly, co je za tím zájezdem práce,jakou má průvodce zodpovědnost, jak musí improvizovat právě v těchto zemích, kde vše nejde jako na drátku, tak Vám říkám, že byste se z toho p.o.s.r.a.ly.... :)

Klubko napsal(a):

Holky,
hodně se mi líbil váš názor, že vás cestovka "jen" odveze,vyhodí a o nic se nestará. Kdybyste viděly, co je za tím zájezdem práce,jakou má průvodce zodpovědnost, jak musí improvizovat právě v těchto zemích, kde vše nejde jako na drátku, tak Vám říkám, že byste se z toho p.o.k.a.k.a.l.y.... :)

Klubi, to jsi mě špatně pochopila, já jsem to vůbec nemyslala jako kritiku. Nenapsala jsem, že by se cestovka o nic nestarala, je mi jasné, že s tím mají spoustu práce a příprav, sama dobře vím, jaký je rozdíl mezi tím jet s cestovkou a jet do nějaké země sám a všechno si to naplánovat a zařídit. S cestovkou ti odpadne spousta starostí, však jsem to někde výše psala, že s cestovkou to je pohoda. Teda pro mě jako účastníka :lol:  Já tady stojím na straně cestovek  :)
A to že nám třeba v tom Slovinsku rozdali mapy, doporučili trasu, ale nechali nás, abychom si to každý přizpůsobili podle sebe, to mi připadalo jako plus, asi by se mi nelíbil zájezd, kde by nás vodili všude za ručičku. Jen jsem měla strach, že to bude takové i v Rumunsku, protože takhle to asi nejde udělat v každé zemi. Tam, kde to je dál od civilizace předpokládám, že nás za tu ručičku trochu víc držet budou :D:D  Ale kompas si pro jistotu vezmu :D

Jejda Klubi, ale to rozhodně nebylo myšleno špatně :D.
Denně vstávám před šestou do zaměstnání a odpoledne po práci (někdy do půlnoci) a o víkendech mám ještě frmol ve firmě, kde musí být denně vyrobeno zboží (asi žádná cestovka neshání svářeče ve dvě ráno a neodváží třímetrákovou míchačku k elektrikáři o půlnoci, protože do rána musí být nekompromisně zboží venku... atd.) a k tomu máme další firmičku, kam denně chodí ráno rozespalí či odpoledne unavení zákazníci. A že si dokážou popaštěkovat a mít nároky, o tom žádná. A to jsem donedávna při této práci studovala dvě školy; jedny státnice mám za sebou, zbývá mi dodělat doktorát :). Takže o organizaci práce při svém věku a zkušenostech už něco málo vím, neboj ;) :D

Já jsem se spíš zasmála té představě, že by MNĚ někdo ukázal směr a řekl: jeď (dojedeš, nedojedeš, tvůj problém) :D, brala jsem to spíš jako legrační představu "filmového gagu" související s mou nesportovností, víš? :D
No a vlastně proč i nepřiznat, že o cestovce, která zajistí akorát ubytování a dopravu, si myslím, že to bych hravě zvládla taky - po mých zkušenostech s našimi rodinnými firmami...... :), v dnešní době mobilů, internetu a rychlých aut. :)

Terci,

víš, kolikrát je majitel CK do tří ráno nad počítačem a shání autobus na zájezd, který je připravený už půl roku, protože z autodopravy, kterou máš nasmlouvanou ti zavolají, že se jim podělal bus a nemají náhradní. Tak celý den obtelefonováš další autodopravce aby ti ráno, kdy se těšíš na dovču neřekli, sorry, zájezd není, není čím jet.  A sehnat bus v hlavní sezoně, to je jako chtít na Aljašce,aby bylo 30cet stupňů. A toto se stane několikrát do roka.
ONemocní mu hlavní průvodce a shání adekvátní náhradu, která tu zemi alespon trochu zná. Těch zájezdů se jede třeba 50sát v sezoně. Pracovní doba je od 7:00 do 22:00 standartně. Někdy i do 05:00.
Průvodci ,kteří mají většinou HPP a průvodcují na vedlejšák, tak letí z práce a večer balí do rána, připravují se po nocích a pak ráno nastoupí do autobusu, nevyspalí.
Pak problém na hranicích (východní Evropa), kde se najde v každém zájezdu nějaký prudič a brouk Pytlík, který všude byl a všechno zná a začne radit. Klienti, kteří ve velkých horách nedbají tvých doporučení, a chlastají do rána i když je čeká přechod 30 km s celou zátěží v přemýšení 1000 m n.m. v mlze a dešti. Motají se ti nakonci, málem padají do údolí a ty máš chuť je zfackovat, ale nemůžeš. On je klient.
Nyní můj přítel provázel minulý týden Rumunsko a část Ukrajiny, kde byly záplavy. Takže silnice nikde. Plný autobus platicích lidí a teď rychle a operativně vymýšlej náhradní trasy na kolo. Provoláš svůj účet s konzulem,aby jsi zjistila jak to vypadá dál. Začnou ti stávkovat řidiči, že tam nejedou, že to je vymletá cesta a bla bla. Máš zařízený už dopředu kemp, ale díky vodě nemáš kde postavit stany. Tak jdeš shánět nějaký hotel, abys je měla kde ubytovat. Ano hotel na západě je pohoda. V Rumunsku a Ukrajině,ne. Nejsou zvyklý na velké kapacity návštěv v určitých oblastech.

No prostě nervy. Každé podnikání má svá rizika. A věř mi, že připravení nějakého zájezdu stojí takový majlant, že se to třeba začne vracet až druhý rok.

Klubi, tohle je asi úplně všude, dělám na logistice, takže taky vím, co to je, když tě v noci zákazník vzbudí a ty uprostřed noci sháníš letadlo nebo kamion aby se vyexpedovaly díly a nezastavil se v automobilce pás.

V tomhle zrychleném šíleném světě máš takovýhle blázinec všude. :rolleyes:

Ahoj Klubi,
neboj, chápu. Tohle s dopravou zažíváme taktéž několikrát do roka.:| Naše noční můra je, že rozvážecí auta ráno ve tři prostě nenastartují.... A ve tři ráno Ti opravdu nikdo žádnou dodávku nedodá :). A čas není - zboží musí být na pultě neprodleně každé ráno. A když 2x nedovezeš zboží obchodníkům v době třeba 6 týdnů, můžeš se s nimi rozloučit. Ono to bude asi podobné jak u zákazníků našich, tak u těch zákazníků cestovek.
Lidi si zvykli na určitý komfort jak ve službách, tak ve zboží - ono je to na jedné straně dobře, ale na druhou stranu - aby se ten zodpovědný člověk rozkrájel, viď? :)
My si v nesnázích vždycky s mužem v duchu toho situačního humoru ironicky řekneme: "no, vždyť bychom se jinak nudili, neee?" Ovšem nesčetněkrát jsme pracovním vyčerpáním lezli málem po čtyřech (po rovině) :D. Kdyby se nám prachy vrátily do dvou let, skákali bychom radostí jak malá děcka. Vložili jsme na začátku miliony a teprve teď po 8 letech to vypadá jakžtakž nadějně. (Když se nic většího špatného nepřihodí - 40tisícové opravy dodávek vůbec nepočítám). Pochopitelně ve firmách jenom nekralujeme, jsme tam jako šéfové, ale i s lidmi na směně u mašin.

Jo, s lidmi je potíž. Můj kamarád po práci organizuje letní dětské tábory a zrovna předevčírem mi taky říkal, jak jim různí vedoucí na poslední chvíli odřekli účast.
Hmm, prostě aktivní, pracující člověk se nenudí, to je fakt. :)
Jak říká Donutil: " pořád se něco děje a furt ve střehu" :).
Ale mám dojem, že jsme se tady v diskuzi sešly zrovna takové, které by jen tak bezstrarostně ležet u telky nedokázaly, že? :supr: Postěžujeme si, ale dělat to asi nepřestaneme ... :)

To jsme od Rumunska ale odbočily :D. Jo už jsem vám to říkala? Jak jsme jeli jednou vesnicí a strašně jsme se nasmáli, protože jsme u silnice viděli dělníky v zelených vestách ležet vyrovnané jak housky na krámě v řadě poblíž nějaké zdi ve stínu? Ještě jsme to pak "dotáhli", že jejich šéf asi leží někde bokem v červené vestě, aby se "odlišil" :D Byl to dost dobrý pohled; kdyby nebyli tak vyrovnaní v řadě, možná bychom si jich ani nevšimli :D - škoda, že jsme to nestihli vyfotit. :)
Já jsem docela zvědavá, jak to tam bude vypadat třeba za 2 nebo 3 roky, asi to tam pojedeme obhlídnout :).
Tak se, holky cestovatelky, mějte pěkně :)

No dělníci chlapi v žadě ještě jde. Ale v Rusku, tam potkáš babču na válcovacím stroji rovnat asfalt na silnici. Tam muže vyvraždili už ve válce a ten zbytek prostě chlastá.
Ale mě tam poslat na furt, tak chlastám taky. Vůbec se jim nedivím,když jsem to tam viděla.

No máš pravdu. válet se moc neumím. Jen tady je ještě dobrý něco zařizovat. Jsou fax, telefony atd. Když chceš zajistit Ubytování na Ukrajině, tak neexistují banky, převody atd. Tak se dva dobrovolníci z CK seberou a jedou tam s finanční hotovostí zaplatit hotely dopředu na celou sezonu. Prostě oni žádné převody neuznávají. Pěkně prachy na dřevo, pak se budeme bavit.
Jo a když nám tam umřel klient na infarkt v horách na kole, tak to byla teprve pecka. Vybavit ho přes hranice zpět. Zajistit polici, svézt ho do nemocnice na ohledání, zajistit pojištovnu a převoz do Čech. Tragdie. V nemocnici v Užhorodě nám ho chtěli mrtvého naložit zpět do busu, prej namají dostatek chlaďáků. No za dvě flašky vodky, jsme toho zřízence uplatili. Dejme tomu, že tam neleží do dnes.... :rolleyes:

Teď se už směju, ale tenrkát to byla síla...

"Ale mám dojem, že jsme se tady v diskuzi sešly zrovna takové, které by jen tak bezstrarostně ležet u telky nedokázaly, že?  Postěžujeme si, ale dělat to asi nepřestaneme ..."

Tercilo, ležet u telky fakt nedokážu, ale možná  to bude tím, že žádnou telku ani nemám :D

To já jsme teda s workoholikováním už přestala, protože mi to kromě vyčerpání nic nepřineslo. Chodila jsem do práce, kde jsem se nezastavila – pamatuju jak jsem zcela běžně vyřizovala dva hovory najednou a do toho ještě něco řešila s kolegou, na záchod jsem běhala, protože jsem neměla čas si v klidu dojít, na jídlo taky nebyl čas, dovolenou jsem si téměř nevybírala (maximálně nějaký ten pátek a vánoce), běžně chodila do práce v sobotu... Pak mě dorazil projekt, kdy jsme přesunovali výrobu z Německa, takže jsme tam s kolegami strávili několik měsíců, chodili do práce od pondělí do neděle, žili v neustálém stresu ( poprvé jsem viděla kolegy chlapy zoufalstvím brečet) a když jsme se jednou ráno podívala do zrcadla a zjistila, že mám úplně zešedlé vlasy na spánkách, strhané rysy a asi o deset kilo míň, tak jsem si řekla dost a dala výpověď.  Kdybych si při tom přišla na slušné peníze, tak neřeknu, ale dostávala jsem normální plat, přesčasy, víkendy nám nikdo nezaplatil.  Nakonec jsem zjistila, že spousta lidí dělá o hodně méně práce a za víc peněz. Prostě jsem byla blbá. Okolí mi už předtím říkalo, ať neblázním, že se akorát zničím, ale já byla v rozjetém rychlíku a nešlo mi vyskočit.
Možná je rozdíl, když člověka ta práce baví a vidí v ní smysl, tak pak tyhle věci tolik nevnímá, ale tohle byla jen vyplýtvaná energie.

No jo, to jsme od Rumunska odbočily. Mě už se to blíží, za týden vyrážíme, pak vám napíšu svoje dojmy.

Jo, Klubí, to věřím, to věřím... Ono když se práce dělá pořádně a s plným nasazením, časem  to člověka málem zničí. A pořád je co řešit, viď? Já už si někdy říkám, tak kdy nastane ten klid? :D A obávám se, že opravdu až v té rakvi. A to už se někdy i začínám bát, kdoví jestli :D.

Tak Bublinko, šťastnou cestu a pěkné zážitky! Těšíme se na Tvé podovolenkové povídání. :)

Ahoj holky,
Tak jsem z Rumunska zpátky se samými positivními zážitky. Medvědi nás nesežrali, Drákula nevysál, cikáni neokradli, jediná újma, ke které jsem přišla je rýma a kašel z klimatizace z autobusu. :rolleyes:
  Měly jste pravdu, Rumunsko je normální civilizovaná země, nebyl tam problém cokoli koupit, kdekoli se v restauraci najíst, vyměnit peníze, domluva s Rumuny úplně v pohodě některým světovým jazykem. Ty žebravé cikány na hranicích jsme ani nepotkali, asi proto, že jsme hranice přejížděli v noci. 
Hory mě úplně nadchly, každý den jsme zajeli do jiného pohoří, takže pokaždé ty hory měly trochu jiný ráz. Nahoře jsme většinou nepotkali živáčka, jenom občas stádo ovcí. S ovčáckým psem jsme měli čest jen jednou, průvodce nás taky varoval, že bývají ostří, ale tenhle byl v pohodě a dokonce mi žral salám z ruky. Ruku ještě mám. :vissla:
  Počasí nám vyšlo úplně skvěle, jen jednu noc byla bouřka a ráno ještě poprchávalo, ale jinak celou dobu svítilo slunce. Na těch kopečkách nás taky pěkně přismahlo.
  Nadchly mě rumunská bílá vína, kupovali jsme je namátkou, ale pokaždé byly výborné. A pivo taky nemají vůbec špatné. Polévky jsem ochutnala zeleninové, s fazolemi, s masovými knedlíčky, všechny byly moc dobré. Držkovou jsem nedala, tu nemusím ani doma.
Co Rumuni zatím moc nezvládají, je úklid odpadků. Ve městě teda koše jsou a ulice jsou čisté, ale na odpočívadlech nebo v podhůří hor se hromadí plastové lahve a jiný bordel. Když jsme v neděli scházeli z hor, tak podhůří bylo celé obsazené Rumuny piknikáři. Dojedou si ve svých nových Volkswagenech k horskému potoku, tam pustí muziku na plné kule, rozdělají ohýnek a piknikují. Takhle jsme prošli asi dvoukilometrový úsek, kde tak asi na každém 30 metru seděla jedna taková skupinka. Prostě taková nedělní rodinná zábava. Ještě že nejde těmi auty vyjet nahoru do hor.
Ale jinak Rumunsko teď budu každému taky doporučovat. :supr:

Čau Bublííí, tak to je moc prima, že se Ti dovča vydařila, to jsem moc ráda.
Už jsem Ti škrábla mailík. A díky za informace o cestě :).

Zkusím sem dát fotky...

Bubli, jsi vynikající fotograf!!!
Děkujeme! :)