Obracím se na Vás všechny o radu. Moje nejstarší kočička je apatická, přestala přijímat potravu. Samozřejmě, že se budu muset obrátit na veterináře, ale problém je v tom, že bydlíme na maloměstě a naše paní doktorka se nachází na MD.
Další problém je ten, že - protože se jedná o nalezence - nedokážu určit, jak je vlastně stará. Podle jejího kotěte, které nám povila v roce 1997 by jí mělo být nejméně 11-12 roků, možná i víc. Za sebou má - u nás - dva porody. První vrh koťat proběhl normálně, potom jsme ji neuhlídali a zabřezla podruhé. Protože se jednalo o polodivokou číču, která od narození vyrůstala ve volné přírodě a domov našla až u nás, druhý vrh byl mimo domov a o koťata přišla. Potom samozřejmě následovala kastrace.
Kočička má teď problémy - je apatická, nežere, polehává. Vzhledem k jejímu věku mám dost špatný pocit.
Držte nám palečky.

Ahoj Kiaro, tak palečky držím. Mám taky kočičku, tak vím, jakou starost bych měla já na tvém místě.
Jak dlouho ji máš vykastrovanou? Nemůže to být po tom?

Kočička je po kastraci deset let:(  Bojím se toho, že proti věku není léku.  Už je to to stařenka.

To bys měla poznat podle jejích nálad, jestli je to stářím. Ta naše je mládě a někdy zničehonic lítá po bytě jak šus. Nebo se ráda honí s dcerku, lítá za ní.
V každým případě by to mohl posoudit veterinář, jak je stará. Aspoň odhadem. Dr., kterej se specializuje na menší zvířátka, by to poznat měl. Asi.

Tak se mi ulevilo-číča jen trochu kašle, ale jinak začala normálně žrát. Možná to bylo tím, že se zdržela venku moc dlouho. Zaplaťpánbůh za to, jinak žádné závažné příznaky nemá.
K veterináři chodíme, věk se pozná m.j. podle stavu chrupu. Odhad je tedy přibližný. Těch 11-12 roků je minimum - její kotě, které máme se narodilo v červnu 1997.
Vzhledem k tomu, kolik Micince je ji budu pouštět ven jen na krátkou dobu.

Tak to je fajn, že to takhle dopadlo. Držím dál palečky. :)

Moje peršanka (17 let) začala táhle výt, skoro každý den. Potom se přestala skoro pohybovat. Nakonec nevylezla ani na své oblíbené místo v křesle. To celé trvalo asi měsíc. Na jednu noc jsem si jí vzala k sobě d postele a tam mi zemřela v náručí a...teď je mi zas do breku, no.

atamko, to tě nenapadlo vzít číču k veterináři? To jsi ji nechala trpět celý měsíc a číče jsi ulevila akorát tak, že sis ji vzala jenom na jednu  jedinou noc  k sobě do postele :usch: ?
Bože bože... to se mi snad jen zdá :rolleyes:

Veterínář by v tomhle věku už moc nepomohl, jen by to celé možná trochu oddálil, ale nikdo nemůže říct, co by bylo pro kočičku lepší. Osobně se kloním k tomu, že chovatel cítí nejlíp, co může udělat a jak to může udělat
kočky se dožívají až 15-18 let, jsou známé i případy, kdy kočce bylo i 30 let, ale to jsou zřídkavé vyjímky. Faktem zůstává, že stará kočka (věk nad 15) je velmi citlivá na každou změnu prostředí, je to pro ní velmi stresující.

Cilko, to neví nikdo. Možná by kočičce pomohl utrpení zmírnit, možná by doporučil její utrpení ukrátit. Mně - kdyby zvíře začalo táhle výt, přestalo se pohybovat a celá záležitost by se táhla více jak TŘI DNY, tak bych okamžitě i s kočkou mazala k veterináři.
Představa, že moje kočka-senior trpí, hlasitě naříká a já ji v tomto stavu nechám být napospas osudu, dokud zvířátko nevypustí duši se mi zdá víc než mrazivá.
Chovám kočky už nějakou dobu - dva kocoury jsem měla ještě za svobodna a oba dva jsem - po sdělení tragické diagnózy - raději nechala milosrdně uspat :grater: První měl rakovinu střev, druhý rakovinu jater. Kdybych je nenechala uspat, oba dva by v podstatě zemřeli hlady a v krutých bolestech, protože jejich nemoc jim nedovolovala přijímat potravu. Staršímu bylo 18 roků, mladšímu 16.