Jsou myšlenky na sebevraždu ve věku kolem 16 let normální?A co když ten člověk už přesně ví,kdy se zabije,to je taky normální?Jaký je váš názor
myšlenky ještě nevadí, ale když člověk ví kdy se zabije, to je už nebezpeční. když máš takové myšlenky, to chápu, já mám 15, a když mám problémy,taky se mi takové myšlenky honí hlavou, ale neplánuji kdy a jak to udělám, věř mi, nestojí to za to, ono se to pak uklidní, já jsem pak taky litovala, že jsem se chtěla zabít. A mohla bych se zeptat, ptáš se jen ze zajímavosti, nebo tě takové věci napadaj, nebo někoho z tvího okolí? A když, tak proč? Jaké máš duvody?
Týká se to mě.Někdy mi to připadá nenormální.Pak se ale zase těším až to udělám.Až budu po smrti.Nedokážu si představit budoucnost.Nenávidím se.Když se nad tím zamyslím ještě vís hlouběji uvědomím si,že život je nanic.
Kdysi jsem měla takové myšlenky v 16 kvůli své kamarádce, doma lhala a do těch ohavných lží zatáhla i mne, lékem na tyhle stesky byla opětovaná první láska, po rozvodu mi také nebývalo hej, měla jsem dvě malé děti a nevěděla kam dřív skočit, ale láska k nim mne zachránila , takže z toho mi vychází, že lékem na tohle je láska, zamysli se, kdo všechno Tě má rád, komu bys tímhle činem moc ublížila a žij dál, uvidíš, že čas přinese i něco hezkého, ještě jsi, kočičko, málo poznala, tak to nevzdávej.
Po rozchodu s přítelem jsem si taky myslela, že to nezvládnu - byl pro mne prakticky vším. Už si ale uvědomuju, že "vším" opravdu nebyl a jsou tu jiní pro které mi stojí za to žít.
Jinak si myslím, že to tak trochu patří k věku. Záleží to ale na konkrétních případech
Chloe, zamysli se, není v Tvém okolí někdo, komu by ses mohla svěřit? S kým bys mohla probrat svoje pocity? Nejsou v Tvém věku vůbec nenormální, ale možná by bylo dobré si o nich s někým promluvit. Je to těžké, já vím, ale pokud nemáš takovou blízkou duši, zavolej třeba na linku důvěry. To o čem píšeš, ty pocity beznaděje a nenávisti - na to by neměl být nikdo sám.
Chloe,
ptáš se jestli myšlenky na sebevraždu jsou normální, co myslíš Ty? Ptáš se, jestli je normální vědět přesně kdy se zabít, co si o tom myslíš Ty? Moc mě to zajímá, prosím, napiš, co si myslíš Ty.
Někdy je toho na jednoho člověka až příliš, že to sám nemůže zvládnout, a proto bych Ti chtěla říci, že bys s těmi starostmi co asi máš a jsou veliké neměla zůstávat sama.
Máš někoho komu se můžeš svěřit, komu důvěřuješ?
Chci, abys věděla, že nejsi sama, že jsme tady s Tebou a můžeme společně se na Tvé starosti podívat z různých pohledů a třeba i na něco přijít, budeš-li chtít. Anebo jak psala Marie je tady Linka bezpečí s číslem 800 155 555, kde můžeš o svých myšlenkach anonymně hovořit. Ale hlavně nezůstávej s nimi sama.
Nevím, jestli jsi někdy slyšela o zážitcích lidí, kteří přežili klinickou smrt a vrátili se zase zpátky do života. I o těch sebevraždách, které se nepovedly, o tom, že ten nevyřešený problém stále trval a bylo to neúnosné, stále dokola prožívané a že v dalším zrození se do něj musí znovu vrátit, dokud jej nedořeší.
Sama jsem zažila ten stav mimo své tělo, proto Ti píšu.
Napiš, co se Ti honí hlavou, co děláš ...
:kapitulation:
Jo, taky jsem v 16ti - 17ti měla takové různé myšlenky, že se mi ani nechce žít. Přitom mně celkem nic nechybělo, doma docela dobrý. Ale žádná láska na obzoru, utápěla jsem se v knihách a ve smutných básních, sama sobě jsem se nelíbila (malá, špatné vlasy .....), kamarádek pomálu, vrstevníci mi připadaly povrchní atd... Zkrátka tehdy zapracovaly zřejmě i hormony, i když s velmi mírnou formou maniodepresivní psychozy se potýkám dodnes. Naštěstí vím, že po období tíživé chandry přichází období, kdy si tiše prozpěvuju i při chůzi po ulici.... " Jaká to nádhera, Bože, jaká to nádhera, snad se i zázrak děl, snad na Zem slétl archanděl..."
Ra : ve světlé chvilce(bývají málokdy) mi to nepřipadá normální takto uvažovat.Jenže normálně mi baví dost zle a to je mi jedno.Jen chci umřít.Někdy nemám sílu nanic,jen polehávám,jindy posedávám.Jsem pořád tak vysílená,že nemám často na nic sílu.I přes to mi trvá dlouho než usnu.Že bych zavolala na linku mě kdysi napadlo,jenže nevím o čem bych tak tam s někým mluvila.To že se chci zabít,co na tom rozebírat.Proč jsem tak špatná,to vím,jsem omyl přirody.A že nebude líp vím taky,to bych se musela úplně změnit,jenže na to nemám sílu.Takže mi zbývá se jedině zabít.Neumím se představit někam volat,beztak by mi nadali,proč tam volám.Vždyť bych jim tam max. řekla,že se zabiju.Jak se dá o tom bavit.
Chloe 16 - myslím, že máš ve své hlavičce spoustu otázek ale nikde na ně odpověď. Nemáš možnost si o svých pocitech promluvit s někým doma, nebo s nějakou tetou, kamarádkou? Pokud nemáš, zavolej na tu linku pomoci. Jsi mladá a že jsi omyl přírody si nenamlouvej, to není pravda. Každý máme svůj život který nám někdo dal a ten si musíme prožít. Věř, že pokud najdeš někoho, kdo tě vyslechne, tak získáš trochu jiný náhled na své problémy. Věř, že život je opravdu krásný a až se přes současné pochybnosti dostaneš, tak mi dáš zapravdu.
Snaž se s někým své klubko pochybností rozmotat, vždyť by jsi udělala někoho určitě nešťastným, kdyby jsi se zabila.
Věř, že bude zase dobře, ale musíš chtít pro zlepšení něco udělat. Co tak oslovit třeba někoho ve svém okolí, kdo tě vyslechne?
Přeji ti hezký předvánoční čas a ať nadeš ve svém trápení pomoc. Držím ti palce!
Hezký den Ti přeji Chloe,
jsem moc ráda, žes mi odepsala, udělala jsi mi tím radost! :)
Píšeš, že Ti bývá dost zle, že jsi pořád vysílená a přesto nemůžeš brzy usnout. To člověka musí pořádně vyčerpávat. Jak dlouho to už zvládáš? Co Ti nejvíc pomáhá? (píšeš, že máš někdy i světlé chvilky…)
Zkoušela jsi s tím něco dělat? Řekla jsi o svém stavu někomu? Mamce? Tátovi? Ségře nebo bráchovi? Komu důvěřuješ? Je někdo s kým si můžeš popovídat? Máš kámošku? Vím, zasypávám Tě hromadou otázek. To proto, že o Tobě nic nevím, odpusť. Chceš mi o sobě něco napsat? Jak trávíš svůj den, jak to chodí u vás doma, ve škole …?
Píšeš, že si myslíš, že jsi špatná, že jsi omyl přírody. Jak jsi na to přišla? Chová se někdo k Tobě tak špatně, aby sis to myslela? Nemanipuluje někdo s Tebou? Je na Tebe někdo hrubý, necitelný? Posmívají se Ti?
Cítím z Tvých odpovědí, že jsi na dně, že jediné řešení vidíš jenom v tom se zabít. Někdy skutečně člověk sám nevidí jiná řešení. Řekni mi něco konkrétnějšího, ráda bych se v tom alespoň trošku zorientovala, pomůžeš mi? Na té lince bezpečí by to bylo snazší, můžete si povídat, reagovat hned, dopisování je v tomhle velmi pomalé a nemohu tak rychle na Tebe reagovat. Zkus to, je to bezplatné a určitě Ti nevynadají, přísahám na svůj život. Jsi-li na internetu, mají také internetovou linku ilb@linkabezpeci.cz
Napadá mě, že tenhle stav asi sama ovlivnit nemůžeš, že s námi mávají všelijaké pocity a že ty Tvoje by mohla vyladit medicína po poradě s odborníkem. Chceš to zkusit? Mohlo by se Ti hodně ulevit, mohla bys získat sílu nad sebou, kontrolu nad svými pocity a být zase svou paní.
Napadá něco Tebe, co by Ti mohlo pomoci? Co bys mohla zkusit?
Je něco, co bys chtěla ve svém životě změnit, kdybys měla tu moc?
Čekám na Tvoji odpověď
pa
:hjarta:
Chloe, haló :kapitulation:
kde jsi?
kde se touláš?
co děláš?
:hjarta:
Jsem mladší než ty a myšlenek na sebevradžu bys našla v mé hlavě mnoho.Hodněkrát jsem to měla do detailu promyšlené,ale nakonec to vždy dopadlo jen pláčem a nadávkami na sebe samou,jak jsem hloupá. Většinou to bylo kvůli rodičům,ale to už je teď jedno.
NO k věci,já si myslím,že v našem věku je to normální.Pokud o tom jen budem přemýšlet,tak je to zatím dobré,ale jak se budeš zajímat o přesné datum a hodinu a už to nebude jen takové to bláhové pomyšleníčko je to blbé.
Člověk by si měl života užívat.....
já si myslím že za to může i doba za tyhle myšlenky. mě to naštěstí již přešlo, uvažovala sem takto někdy kolem dvanáctého roku. myslím si, že lidi žijou neskutečně moc ve stresu a ty děti to cítí. nebo dospívající to je jedno. a už v nich není zakořeněna ta pohoda. hodně žen ted bojuje proti vizi chlap v práci a žena u plotny, taky se mi nelíbí toto uspořádání, ale jistá je jedna věc. když tomu bylo takhle, tak se dítě vracelo vždy domů kde našlo alespon matku, která tu pro něj byla a která tvoříla to zázemí. ted v mnohých rodinách jsou děti stále samy, rodiče v práci do verčera a dítě nemá ten pocit toho domácího bezpečí a té opory že tam někdo vždycky bude. možná je to blbost ale takhle to vidím já
Ahoj Ra promiň že jsem neodepsal, teďka mi bylo tak,zle,že chápu lidi co se zabijí náhle ve zkratu.Chtěla jsem se tak moc zabít,že mi bylo jedno jak, ikdyž mám naplánovaný jak a kdy , ale v tu chvíli mi to bylo jedno.
Teď je trochu líp.Trvá to tak všechno ani nevím jak dlouho,ale myšlenky na sebevraždu mám tak asi půl roku.Nikomu jsem se s tím nesvěřila.Je mi to blbý a nikomu ani nedůvěřuji.Kámošku mám,ale ne takovou,že bych se jí s tímto mohla svěřit.Den trávím tak,že se těším na smrt.Ve škole nedávám pozor,protože přemýšlím na tím,že se zabiju.Navíc k čemu mi bude škola po smrti,že?To,že jsem špatná vím,lidi mi to sice neříkají přímo,ale vím,že to tak myslí.Navíc já sama vím,že jsem taková a neměla jsem se nikdy narodit.
A jak jsi na tohle všechno přišla??
Z toho, co jsem si přečetla o tvých pocitech / nemám sílu ...../ , se jedná jednoznačně o obyčejnou nemoc, která propuká často v tvém věku, je to deprese a souvisí s chemickými a biologickými procesy ve Tvém těle, někoho to nepostihuje , ale někteří vnímaví jedinci, ji mohou v tomto věku na základě uvědomění si své vlastní samostatnosti dosti silně, zajdi k lékaři, přesně mu popiš , co pociťuješ, on Ti buď napíše antidepresiva nebo Tě pošle ke spedialistovi. Ty léky, o kterých mluvím, nezaberou hned, jejich účinek se projeví plně+ do 14 dnů, ale zmizí postupně beznaděj a ochablost, ať máš v životě jakékoli pocity a problémy, klid, který ti dodají Tě uvede do fáze nadhledu a schopnosti problémy řešit. Jedině člověk zdravě uvažující a nezatížený depresivními myšlenkami si umí poradit s některými zádrhely v životě. Takový člověk se stává také znovu objektem přátelství druhých lidí a nachází své místo mezi nimi, to vše může trvat i několik měsíců a potom se ty léky vysadí a většina lidí zjistí, že jejich deprese prostě odešla. Nemysli tolik na své pocity, ale mysli na rodiče a lidi, které máš rád, průvodním jevem u deprese je zaměření se na vlastní osobu a nevnímání pocitů jiných lidí, udělej každý den tomu, kdo je Ti nejbližší něčím radost, to Tě pro začátek vytrhne z myšlenek na sebe a svůj život a potom hned zamiř k lékaři. Pozor této fáze deprese, kdy člověk tápe v nejistotě a ochablosti, rády využívají různé sekdy a pseudonáboženská seskupení s tím, že nabízejí lidem vizi nového smyslu života a fakticky si je podřizují a využívají je.
Myslím, že se mýlíte. Ona je normální. Ona je nespokojená. S životem, který vede. A tyhle myšlenky jsou jenom důsledek. Ona si myslí, že je na světě k ničemu, že ji nic pěkného nečeká. Asi to nemá dobrý doma. Asi se bojí, že to tak bude pořád. Proto si říká, že by se smrtí všechno vyřešilo. já ji chápu. Nepotřebuje odbornou pomoc. Potřebuje blízkého člověka.
A pro Tebe: Pojď si to se mnou vyměnit. Já bych to brala! Získám třicet let života k dobru, zpátky zdraví a možnosti nových, lepších rozhodnutí, než byla ta moje. Za to Ti dám svou samotu a pošramocený zdraví. Pár vrásek navrch jako bonus. Tak co, bereš...?
Já ji přece také chápu, přece člověk, který má depresi není blázen a je zcela normální, taková špatná situace doma může být spouštěcí mechanismus k depresi, zdravě myslící člověk se snaží svoji situaci řešit konstruktivně, ale v tomto případě uzavřela deprese člověka ve svém začarovaném kruhu beznaděje, ona se nedrží na stejné úrovni, ale přichází na drobné podněty v návalech. Už jsem jich pár viděla a věřte, že vím, o čem mluvím. Pokud chybí blízký přítel nebo rodič na popovídání, může jej nahradit i odborník.
chloe: když mi bylo 19let, málem jsem umřela jen proto, že jsem tohle provedla (prášky). Dnes se za to stydím, i když už vím, že tahle myšlenka každého snad jednou v životě napadne, ať vážně, či nikoli.
Můžu Ti jen říct, že toho velmi lituji a že jsem to odnesla svým zdravím, teprve po mnoha letech jsem byla celkově v pořádku. Ani netušíš, jak Ti to rozhodí tělo. Pak toho lituje žena i z toho důvodu, že má děti a řekne si, že to nestálo za to i kvůli nim (víš-rizikové těhotenství, zdraví miminka...). Vše se dá řešit, i když Ti to teď připadá jistě jako nemožné. Za pár let si vážně řekneš, jak jsi to mohla udělat, že je ten život přece jen krásný a hlavně, když pak vidíš své malé dítě, tak Ti připadá vše tak malicherné....
A uvědom si ještě jednu věc-pokud tím chceš někomu ublížit, je to hloupost, po čase na Tebe zapomene i tak a je to zbytečné. Navíc strašně ublížíš lidem, kteří Tě mají moc rádi (i když Ti to třeba nedávají tak najevo).
Snaž se nějak zabavit, zajdi klidně i za psychologem, nebo psychiatrem (na tom nic není a nikdo se to nemusí dozvědět) a neboj se i možných prášků na nervy, které by Ti předepsal. Přešla by jsi pomocí jich tuto nepříjemnou dobu a všechno tak strašně rychle uteče-budeš mít svůj život (a to není málo), přijde velká láska.....A věř mi-přijde, někde teď chodí kluk, který je Ti prostě souzený, tak se na to dívej takhle a čekej.
A věř ženské, která to má se vším všudy za sebou.
Chloe,
kde jsi? Záleží nám na tobě.... :hjarta: Ozvi se !
ahoj Chloe,
díky za odpověď, jsem ráda, žes na mne pomyslela!
Vidím, že získáváš další odepisovatele...
Jsi dobrá, žes sama zvládla další krizi a odolala pokušení se zabít. Mám radost! Zůstáváš ve mně a myslím na Tebe, i když nemůžu být tak často na internetu, jsem s Tebou alespoň takhle. Nebuď sama i mimo internet. Je to možné?
Co Ti pomáhá?
Chloe, jde něco změnit, aby ses cítila dobře?
Jak jsi psala, že ses neměla vůbec narodit, měla jsem kdysi taky takový pocit. Byl tam i pocit, že jsem srab, že to vzdávám a styděla se za sebe ještě víc. Rozhodla jsem se dokázat si, že na to mám, že to nevzdám. Mám zkušenost ze stavu klinické smrti a proto o tom píšu, nevím, jestli mi věříš, nechci Tě přesvědčovat, ale vím, že člověk co se zabije v tom svém psychickém rozpoložení, naladění stále setrvává a mučí jej tytéž pocity neskutečně dokola, dokola, dokola...donekonečna prožívá to co právě prožíváš ještě před sebevraždou. Až příjde vhodná chvíle zase se narodíš ať chceš nebo ne, tvé tělo sebevraždou bude podepsané nějakým handikapem a navíc člověk řeší ty problémy co jej vedly k té sebevraždě. Je to těžší. Zní to divně, viď? Blbost.
Člověk si může vybrat ... sám... svobodně... rozhodnutí jsou jenom na nás...jak to chceme mít těžké.
Zoufalé je, že z toho kola nemůžeme ven, že to neskončí. Bylo by to asi moc jednoduché. Dokud nedokážeme vykřesat alespoń jiskřičku lásky ... jakékoli ... a k ní se upnout, opečovávat ji, chránit, povzbuzovat a pak Tě samotnou posílí. Nevím, jestli Tě to nezklamalo?
Je dobré, že máš kamarádku, někoho na tomhle světě. Je to dar. Řekni jí na co myslíš, připrav ji na to. Záleží Ti na ní?
Možná by pomohlo říct, že pomýšlíš na úmrtí i doma, otřáslo by to jimi, mohlo by to změnit jejich vztah k Tobě. Zastavili by se nad sebou, svým chováním k Tobě. Jak Ti to připadá?
Líbí se mi, jak dokážeš své pocity vyjádřit. Myslím, že ti rozumím a nepřipadá mi, že budeš omylem totoho světa.
Už jsem se moc rozepsala, viď?
Tak zase napiš - cokoli
pa Ra
:hjarta:
Kalupinka,tohle mi napsat,tak vím,proč se mám zasebevraždit. To není moc pozitivní vize.
Pro D...?
Vážně nevím, co na tom je negativního. Že nejsem nejmladší, mám nějakou vrásku a nejsem úplně fit, to není vůbec důvod k tomu, abych uvažovala o odchodu ze světa! Naopak. Já jsem totiž na světě hrozně moc ráda. Možná raději, než zdraví a mladí lidé. Když jsem totiž byla mladá a zdravá, myslím, že jsem si lidí kolem sebe neuměla vážit a nedovedla vychutnat to všechno hezké, co mi život přináší. A kdyby lidi měli odsud odcházet, jakmile se přihlásí střední věk a neduhy s ním spojené...kdopak by to tady asi měl všechno na starosti? Snad ne důchodci a mládež? /Mezi námi, to by to asi vypadalo./
Myslím, že by se asi v mnohém neshodli. Třeba patnácti a sedmdesátiletí v jedné domácnosti a nikdo mezi tím...? No, nevím. Kdo by chodil do práce a ubrušoval spory mezi nimi...!
:grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater::grater:
:kapitulation:
Ahoj Chloe,
budeš-li chtít mi odpovědět ... asi by bylo lepší na moji adresu ra.cer@post.cz
myslím na Tebe
pa Ra
:hjarta:
Chloe,
i já se sem dívám tak často, jak jen to jde - ráda bych tě zase slyšela. Vidíš východisko ve změně sebe sama - a t o j d e , když dovolíš, aby ti někdo pomohl a pro začátek uvěříš, že máš právo na radost a štěstí, protože pro to jsme se narodili, všichni. I na tu největší bolest se najde lék... Napiš...:hjarta:
Ra napsal(a):
, ale vím, že člověk co se zabije v tom svém psychickém rozpoložení, naladění stále setrvává a mučí jej tytéž pocity neskutečně dokola, dokola, dokola...donekonečna prožívá to co právě prožíváš ještě před sebevraždou.
Ahoj Chloe.
Také vím, že to co píše Ra je pravda.
Všechny tvé poslední pocity po smrti přetrvávají.
Je pro tebe důležité, abys své problémy před smrtí vyřešila nebo zůstanou, budou trvat. Nezůstane nic než to!
Když mi bylo 19 let, byla jsem ta nejsmutnější osoba na světě, tak hrozně jsem se cítila.
Ted je mi 35 let a život je naprosto nádhernej. Překonej to, mluv o tom s někým, dostala jsi spoustu rad...
Měj se ráda, stojíš za to!
Záleží nám na tobě.
Napiš!
Chloe16: taky mi bylo kdysi 16 a taky me napadali spatne myslenky. Taky jsem si prala nebyt, ale nikdy me nenapadlo spachat sebevrazdu.
Proc se chces vubec zabit, proc pises, ze jsi omyl prirody, ci co? To je blbost.
Neznam sice tvoji rodinnou situaci, ani jak jsi na tom zdravotne, ale i v pripade, ze bys byla telesne postizena anebo doma pripadne jinde sikanova, lze se pres to s pomoci ostatnich dostat.
Zivot sis nedala, tak si ho prosim ani neber.
Na tu linku bezpeci si zavolej, jsou tam kvalifikovani pracovnici, takze ti poradi ....
rekni jim, co citis a proc se chces zabit
nexxi: Na tom starem modelu muz v praci, zena za plotnou neco je, ale .... dnes uz neni doba, kdy si zena muze dovolit zustat doma za tvou plotnou, protoze vetsina muzu nevydela dost penez na utahnuti domacnosti a navic zeny, ktere nepracuji se vetsinou citi menecenne, takze .... opet zamatany kruh.
Jinak, neco pro inspiraci:
Dobrá nálada nevyřeší všechny tvoje problémy,ale nasere tolik lidí,že stojí za to si ji pěstovat. :storstark:
všechno zlé je pro něco dobré :styrka:
Nedovol, aby tě strach z prohry, vyřadil ze hry... :dumbom:
Ahoj, proč jsem omyl přírody?Za všechno co jsem kdy udělala,jak se chovám,jak jsem nemožně sobecká.Kalupinka má pravdu.Je spoustu lidí.Mají obrovské problémy,aby třeba neumřeli hlady.Jsou na tom hodně špatně.Je mi zle z toho,jak jsem sobecká a asi si opravdu nezasloužím žít.Nenávidím se.Změnit sebe samu jsem se pokoušela hodněkrát.Ale teď už nemám sílu něco měnit.Asi se neumím vyjadřovat,nevím,jak to jinak říct.Kdyby teď nebyly ty blbý Vánoce,už mohlo být líp.
Chloe, z podobných myšlenek, jaké teď momentálně máš, Tě nejlíp dostane, když uděláš něco užitečného pro sebe či druhé. Když budeš totiž myslet jen na to jedno, navíc negativní, nikdy se dál nedostaneš. Život záleží na nás samých. Dřív jsem tomu taky nevěřila. Byla jsem svazovaná požadavky rodičů a pak svojí rodiny. Veškerá snaha o tom začít jen mluvit byla utnuta již v prvopočátku. Pořád jsem měla pocit, že mě někdo někam tlačí, protože jsem dělala jen to, co ostatní vyžadovali a potřebovali. Neměla jsem prostor na to, abych dělala, co mě baví. Nedovedla jsem si prosadit ani to, mít právo na vlastní názor. I do věci, které se nikoho z nás netýkaly. Naopak mi bylo podsouváno řešení mých záležitostí, do kterých si člověk nemá nechat vrtat vůbec, i kdyby byl nevím jaký.
Choe 16, fakt neblbni. Koukni se kolem sebe. Dneska máte volnost a práva, co my nikdy neměli. Jasně, že jsou to omletý písničky, že sis život nedala, atd. Ty to asi spíš vidíš tak, že sis nikomu neříkala o to, aby ses narodila do světa, kterej se Ti teď moc nelíbí. Že mám pravdu?
A teď Ti napíšu svou pravdu já. Dobře mě poslouchej. Už vím, že život se mění. Mění se i tehdy, když to nečekáš. Některý věci musí člověk udělat v sobě sám. A některý ho potkají, aniž by pro to hnul prstem. Teď máš vztek na sebe i svět kolem. Za nějaký čas to bude jinak. Musíš pro to udělat jediné. Zůstat na tomhle světě a počkat si na to.
Zaměř se na věci, které jsou dnes, zítra, pozítří. Jistě chodíš někam do školy. Tak tam dělej,co máš.Bude toužitečnější, než myslet na jedno a to samý pořád dokola. Zadruhé jistě někde bydlíš. Udělej tam cokoli prospěšného, z čeho budeš mít radost. Zatřetí jsou kolem Tebe nějaký lidi. Tak se na ně aspoň nemrač. Než se naučíš zase smát.
Jestli chceš, aby se ti něco v životě změnilo k lepšímu, Chloe, hni se trochu. Najdi si aktivitu, která Tě bude bavit. Už jen nějaké sportování ti pomůže, aby ses cítila líp. A pamatuj si, Chloe, že aby se Ti na světě líbilo, nepotřebuješ kupu peněz ani známost s uznávaným playboyem. Ani luxusní ohoz natož mít zcestovanej svět. Až se budeš trošičku snažit vyjít světu vstříc a nebýt pro svoje okolí bubákem a pesimistou, pak Ti to svět oplatí a i Ty zažiješ něco hezkého. Máš trudnýmyšlenky pořád dokola, je to jako bys měla v těle nemoc. Pokus se uzdravit, Chloe. Nám na Tobě záleží a to jsme cizí lidi. Rozhlídni se dobře kolem sebe. Nemáš náhodou někoho takovýho ve svým okolí?
Chloe, zapřemýšlej jiným směrem a večer mi napiš, co hezkého Tě dneska potkalo a co dobrého jsi udělala pro druhý. Může to být i maličkost. Ber to jako domácí úkol z nepovinného předmětu, který sis na začátku školního roku vybrala. Aby Ti to líp šlo.
Ahoj dneska večer. Kalupinka.
Chloe: možná pro někoho blbej nápad, ale zajdi třeba do útulku a vyber si tam pejska. Já měla kdysi v tvém věku sice jen morče, ale to bylo tak mazléné a vědělo o všech mých problémech a starostech a dávalo mi tolik lásky.....Pes to umí dát ještě více najevo, nebyla bys sama.
Chloe,
vítáme tě do nového rána s čistým vzduchem a s modrým nebem, jen sem tam ozdobeným mráčkem. Slunce už taky vstalo...Tak to vypadá tady u nás....
Víš, myslím si, že slova z tvého posledního příspěvku o tom, že se špatně chováš, že jsi nemožná, sobecká...nejsou tvoje, že ti je řekl někdo, komu věříš a koho máš ráda. Ale i lidé, které máme nejvíc rádi, se mohou mýlit....a moc. Z a s l o u ž í š s i ž í t,
z a s l o u ž í š s i l á s k u a r a d o s t, vím to jistě.... Těším se na tebe....Napiš... :hjarta:
Chloe: dneska je opravdu moc hezký den, jen se podívej, jak to vypadá za okny díky sluníčku. A pokud nemáš náladu vůbec na nic, tak si řekni, že odpoledne se půjdeš projít, nebo jen tak co cukrárny na zmrzlinu, na výstavu, nebo si koupit nějakou knížku. Soustřeď se na to a těš se na to odpoledne a potom si tu malou radost dopřej.
Pochybnosti o sobě neměj a nezatracuj se, nejsi omyl přírody. Každý jsme svým způsobem originál. Pokud jsi stále ještě schopna o svých pocitech mluvit (psát), tak jsi schopna také začít něco na sobě dělat. Nejsi neschopná, sobecká, jen ti chybí odvaha chtít něco dělat a tím začít pracovat sama na sobě.
Jsme tady pro tebe všichni cizí lidé a přesto se ti snažíme pomoci se z tvého trápení dostat. Tak nám dej tu šanci a vypiš se ze svých pocitů, tím se ti také uleví. Možná každý budeme na to mít jiný názor, ale stačí, když si ty názory přečteš a z každého si něco pozitivního vezmeš pro sebe.
Piš, piš, hlavně nemlč! Přeji ti hezký den!!!
Přece Vánoce jsou příležitostí, jak nebýt sobecký, ber je jako příležitost ne překážku. Když máš pocit , že jsi sobec, pomáhej jako dobrovolník v dětském domově nebo domově důchodců v Tvém okolí a hned máš smysluplnou práci pro druhé.
Chloe16 napsal(a):
Ahoj, proč jsem omyl přírody?Za všechno co jsem kdy udělala,jak se chovám,jak jsem nemožně sobecká.Kalupinka má pravdu.Je spoustu lidí.Mají obrovské problémy,aby třeba neumřeli hlady.Jsou na tom hodně špatně.Je mi zle z toho,jak jsem sobecká a asi si opravdu nezasloužím žít.Nenávidím se.Změnit sebe samu jsem se pokoušela hodněkrát.Ale teď už nemám sílu něco měnit.Asi se neumím vyjadřovat,nevím,jak to jinak říct.Kdyby teď nebyly ty blbý Vánoce,už mohlo být líp.
No, když je člověk v depresi, tak poslední na co by, podle mě, pomyslel je pomoc druhým. To je až ta další fáze.
Já si naopak myslím, že být sobecká, je někdy moc zdravé.
A ted je to tvůj největší úkol. Chci aby ses do toho svého sobectví ponořila a myslela jen na sebe. Abys byla ted pro sebe naprosto na prvním místě.
Dělej si radost, hýčkej se, dobře a zdravě jez, jdi do kina, nebo na procházku... čti knížky.
Mysli na sebe a na to co by jsi pro sebe mohla udělat.
Všechny to děláme, protože to je nesmírně důležité bychom byly štastné.
Teprve až mi budeme v pohodě, tak tu svou lásku a stěstí můžeme rozdávat dalším.
Rozumíš mi, kočičko?
:hjarta:
Napiš, jestli jsem to dobře vysvětlila.
Ahoj Chloe,
děkuji za mail, doufám, že jsi dostala ten můj.
Dej, prosím, echo pokud by se stala chyba.
Jsem ráda, že s tou zkušeností co se děje po smrti nejsem sama. Jsou to v podstatě cenné zprávy ze záhrobí.
Díky Poletucho za ta slova: "Je pro tebe důležité, abys své problémy před smrtí vyřešila nebo zůstanou, budou trvat. Nezůstane nic než to!"
:hjarta:
Milá Chloe,
ve tvých letech jsem měla velice blízko k tomu, co prožíváš ty.
Zkusím ti přiblížit můj příběh....
V 9 letech mi umřel otec, matka si našla přítele - alkoholika. začala chlastat s ním. Denně se opíjeli, on mě mlátil gumovýma hadicema do krve, nesměla jsem jíst..(pak jsem skončila na 3 měsíce v lázních na výkrm) Pak se narodili jeho děti. Musela jsem je hlídat a aby oni mohli chodit chlastat já musela hlídat děti a nesměla jsem chodit do školy. Zanedbané hodiny??? Nebyl problém 500h za půl roku. I tak jsem patřila mezi průměrné žáky. Kdybych chodila do školy jako ostatní měla bych známky výborné. Děti na mě koukali opovrženě, posmívali se mi, že smrdím, že jsem chudá, že mám rodiče alkoholiky a tak...Skoro každý večer jsem viděla matku ležet opilou na zemi, pomočenou nebo se zvratky, ve 12 mě její druh nechal málem znásilnit, aby měli na chlast... Nesnášela jsem sebe, myslela jsem si, že chyba je i ve mě, věřila jsem dětem okolo, co mě neměly rády - a při tom já vlastně za nic nemohla. Nesnášela jsem všechny lidi, chtěla jsem pryč ze světa, který byl hnusný, po*ný a hrozně těžký a zbytečný...
Pak jsem si ale řekla - proč se nezkusit mít ráda!!!! Proč všem okolo nedokázat, že nejsem taková jakou mě vidí, a hlavně jsem chtěla dokázat sama sobě, že nejsem žádný vyvrhel, ale lidská bytost , která umí dát i přijímat lásku. Měla jsem stavy, kdy jsem dokázala ljen ežet a oddávala se sebelítosti, byla zhnusena celým světem, nedokázala jsem mluvit, jíst, pít... jen jsem měla před s sebou vidinu smrti - a tím rychlého konce. Ale pak jako by najednou se ve mě rozsvítila jiskřička naděje - sebrala jsem poslední špetku síly.... A DOKÁZALA JSEM TO!!!!!!!
Dnes je mi milá Chloe 29. Dodělal jsem si střední školu. Bydlela jsem u babičky a dědečka.. vidíš našly se dvě osůbky, které mi pomohly - Určitě máš kolem sebe lidičky, kterým na tobě záleží, prosím jen se rozhlédni!!!!
Mám moc hodnýho manžela. Krásnou dcerušku a skvělou práci. Jako by se mi život otočil k dobrému sám od sebe. Stačilo jen malilinko malilinko chtít!!!! Stačí jiskřička naděje!!!! I pozitivní myšlení s tebou udělá divy.
Prosím Chloe, nevzdávej to....sama jsem příklad, že z neřešitelné situace se člověk může dostat a může být štastný. Od mých 9 do 16let byl můj život horror, ale nyní bych ti přála, abys byla na pár okamžiků v mém těle, abys na vlastní kůži okusila to, že vše špatné se v dobré obrátí. Prosím Věř tomu a držím palečky!!!!
Chloe,
vyjadřuješ se dobře (ne že to neumíš), píšeš čistě a přesně...Dobře ti to myslí.:) Asi máš ráda knížky, viď? Lidé, kteří čtou, jsou citliví a vnímaví... Můžu se zeptat na tu, kterou máš nejradši? A proč? :) Taky říkáš, že by ses chtěla změnit....Čím bys chtěla začít? Sobecká k druhým nejsi, protože nám svými odpovědmi děláš radost a to sobci nedokážou... Povídej..:):hjarta:
Nu, pokud chces pohrdnout darem zivota, promarnit tu sanci, o kterou jsi sama stala, a udelas to, nikdo z nas ti nezabrani....
Muzeme jen soucitit s tou bytosti, ktera se jednou probudi a bude plakat a ptat se: PROC? Proc prave ja a proc takove hoře.....
tes 1..... :pussa: hodně štěstí :hjarta:
To je smutnej, pravdivej, ale "úžasnej" příklad, že si opravdu to štěstí musíme
ukočírovat sami :) ......nikdo jinej to za nás neudělá......
Chloe...hodně síly :)
Irenka21 napsal(a):
Já ji přece také chápu, přece člověk, který má depresi není blázen a je zcela normální, taková špatná situace doma může být spouštěcí mechanismus k depresi, zdravě myslící člověk se snaží svoji situaci řešit konstruktivně, ale v tomto případě uzavřela deprese člověka ve svém začarovaném kruhu beznaděje, ona se nedrží na stejné úrovni, ale přichází na drobné podněty v návalech. Už jsem jich pár viděla a věřte, že vím, o čem mluvím. Pokud chybí blízký přítel nebo rodič na popovídání, může jej nahradit i odborník.
Irenko, souhlas, presne tohle prozivala ma kamaradka ve veku kolem 15-16, diagnostikovali ji depresi a predepsali leky, serotonin v mozku se dostal do normalu a po case bylo vsechno fajn. Tohle je proste nemoc jako kazda jina, jako chripka, angina, bolest zubu!... O blaznovstvi to vubec neni!!!!!
Ahoj všem.Dneska bylo líp,ale už zas začíná zle.Nemůžu usnout jako skoro vždycky..
kalupinka: já čekám,čekám už dlouho,počkám přes Vánoce do ledna.Déle už ale čekat nevydržím.Ve škole přežívám, doma taky přežívám.To není možný.A lepší to asi fakticky nebude.Jednou za čas je mi sice líp,ale pak je to o to horší všechno.
Káča: psa mám, mám ho i ráda.Ale jako canisterapeut už na mě nepůsobí.Mám pocit,že mě začal nenávidět.Něvěnuju se mu tak jako dřív.Nedokážu to.Stále jsem tak vysílená.
Largo: nikdo mi nic říkat nemusel,to já vím sama, jaká jsem.Mám pocit,že si nezasloužím nic.Knížky moc nečtu, teď už vůbec ne.Změnit jsem se chtěla hodněkrát, teď jsem ale tak šíleně vysílená, že je mi často všechno úplně jedno.
Isidia: já myslím,že mě nepomůže už ani snad nic.A to jsem si tolikrát říkala dost,teď to změním.Ale ono to už asi ani nejde.Nemám vůli na nic.Všichni co tu píšete máte pravdu.Já vím,jen kdybych nebyla tak strašná, ani nemůžu najít to správný slovo,jak špatná jsem.
Irenka21 : no vidíš,ani to mě nepřinutí někomu pomáhat.Ani mě to díky mýmu sobectví nenapadlo.Bohužel mi dělá problém i jít a přijít ze školy.To už ani není možný,že nezvládám ani takový základní povinnosti jako školu.A jelikož se bojím lidí, tak nevím, jestli je to vůbec možný.
poletucha :Nevím,jestli jde být ještě sobečtější než jsem teď.Je mi ze mě blbě, kdykoli si vzpomenu na mé chování.
tes1 : měla jsi smutné dětství.Jsi asi hodně silná.Měla bych si vážit své rodiny.Moje rodina není důvod k tomu proč se chci zabít.Ta obrovská chyba to jsem já.Celá moje osoba.Nepatřím bohužel mezi ty silné jedince.Je dobře, že se ti daří.
Pandorraa : jasně, až se zabiju, nikdo mi v tom nezabrání.Budu se snažit, aby to bylo rychlé a jisté.Přežít a skončit někde v léčebně nechci.To by byla pro rodiče ještě větší rána.Navíc by se mnou měli problémy a to já nechci.
Milá Chloe a nechceš nám říct něco konkrétního o svých problémech, co tě trápí?
Vidíš, že nejsi sama, kdo v tuhle hodinu nemůže spát :)
Ahoj Chloe :) ,
děkujeme za odpověď. Víš, opravdu by nám všem pomohlo, kdybys nám řekla, proč se bojíš lidí, proč si o sobě myslíš, že jsi strašná, špatná a sobecká, co zlého jsi podle svého názoru udělala. Jsi tu anonymní a pokud třeba někoho chráníš, nic jim ani tobě nehrozí. Jestli ti máme rozumět a najít odpověď na tvou úplně první otázku, se kterou jsi přišla na net, tak nám pomoz... :par::hjarta:
P.S. Možná jsi přehlédla mou otázku, ČÍM bys chtěla při změně sama sebe začít.....:)
Chloe: psi svého pána neumí nenávidět! To si vážně jen namlouváš, on Tě má strašně rád, neříkej mi, že to v jeho očích nevidíš, jak oddaně na Tebe kouká.
Chloe: asi by bylo dobré, kdyby jsi začala od začátku, čím tvé potíže vznikly. Nebo co bylo jejich startérem. Zkus se vrátit na začátek a zkus zavzpomínat. Asi odtud by bylo dobré začít. My se ti snažíme pomoci, ale pravou příčiny tvých špatných myšlenek neznáme.
Napíši ti několik bodů a pokus se na ně odpovědět. Ano?
1. Jaké jsi měla své dětství?
2. Jak vztah máš se svými rodiči?
3. Máš je ráda a oni tebe?
4. Máš, nebo měla jsi nějakého koníčka, zálibu?
5. Máš nějakou kamarádku či kamráda?
6. Máš sourozence, jak s ním vycházíš?
7. Vzpomínáš si, kdy jsi z něčeho měla radost?
8. Měl někdo u vás v rodině psychické problémy?
9. Proč jsi si vybrala zrovna tuto školu kterou studuješ?
10. Snažila jsi se o svých problémech mluvit s někým doma?
Myslím si, že to pro začátek stačí.
Vidím, že jsi dlouho vzhůru a potom jsi přes den unavená. Máš nemocnou duši, tak nám dej šanci, aby jsme ti mohly pomoci aspoň radou. Jak je vidět, tak nás je většina vdaných a máme životní zkušenosti, kterými ti můžeme aspoň trošku v tvém trápení poradit.
Zkus si z hlavy vymazat myšlenky na smrt a že jsi jenom omylem přírody.TO NENÍ PRAVDA!!!
Ahoj,dneska je celkem fajn den
Proč se bojím lidí, to ani nevím.Mám z nich hodně divnej pocit.Navíc s něma neumím komunikovat, takže i toto je problém.Mám hrůzu z toho,že bych se měla s někým bavit.Taky nesnáším, když se na mě někdo dívá.
Čím bych chtěla při změně sama sebe začít?Nevím,nejradši bych změnila všechno.Ani nevím co nejdřív.Možná to, abych se těch lidí nebála,ale ono to stejně asi nejde.
Isidia : 1. Jaké jsi měla své dětství? Takové normální jako každé dítě.Jediné co mě štvalo bylo to,že u mě berou všechno jako samozřejmost.
2. Jak vztah máš se svými rodiči?Řekla bych, že normální.
3. Máš je ráda a oni tebe?Asi jo
4. Máš, nebo měla jsi nějakého koníčka, zálibu?Dřív jsem chodila na cvičák,tam už jsem ale více jak rok nebyla.
5. Máš nějakou kamarádku či kamráda?Mám kamarádku
6. Máš sourozence, jak s ním vycházíš?Vycházím s němi normálně.Tak jak asi každej se občas pohádáme.
7. Vzpomínáš si, kdy jsi z něčeho měla radost?Ani moc ne.Naposledy asi, když jsem si vezla domů štěně.To už je dlouho.
8. Měl někdo u vás v rodině psychické problémy?To nevím, ale asi ne.
9. Proč jsi si vybrala zrovna tuto školu kterou studuješ?Protože jsem nevěděla, na jakou mám jít, tak jsem šla na gympl.
10. Snažila jsi se o svých problémech mluvit s někým doma?Ne a asi bych to ani nezvládla.Tata je trochu cholerickej, radši bych nechtěla vědět jeho reakci.A mámě stejně nic moc neříkám, ještě ji zatěžovat mými problémy.Taky netuším jak by reagovala.
Ahoj Chloe :),
je fajn, že jsi na netu...Neboj, jde to nebát se lidí. Podívej, kolik jich zajímá tvůj život a kdo všechno ti drží palce. :par: Mnozí z těch, které denně potkáváš, jsou chytří, láskyplní a veselí, a o to se s tebou mohou podělit, když budeš chtít. Tohle všechno je určitě i v tobě, podle toho, jak píšeš... a taky proto, že máš psího kamaráda. Jak se jmenuje? Víš co? Pohladˇ ho a pohraj si s ním... Káča má pravdu - má tě rád a bude první, který ti pozornost a lásku oplatí. Ale říkáš : "mám z lidí hodně divnej pocit".... já si pod tím neumím nic představit, můžeš mi pomoci? Myslím, že od toho se odvíjí komunikace s lidmi a spousta dalších věcí. Napiš. :hjarta:
Ahoj Chloe.
Všichni Tě tu chlácholí, dodávají ti sílu, vyptávají se Tě na všechno, věnují se Ti a přemlouvají, abys žila.
Já to dělat nebudu. Jednak Ti v tom stejně nezabráním, pokud se budeš chtít zabít a jednak bych se to vlastně ani nedozvěděla, takže by se mě to nějak zvlášť nedotklo.
Píšeš, že jsi sobecká. A já myslím, že je to pravda. Moc se pitváš v sobě samé, pořád řešíš, jak jsi nemožná, tak něco dělej !
Bojíš se lidí ? A proč ? Nic horšího, než co se chystáš sama sobě udělat Ty, ti přece nemohou provést.
Jestli se chceš změnit, začni tím, že zajdi třeba do nemocnice a dojednej si tam brigádu nebo zkus hlídat děti, psy, .....cokoliv, kde budeš dělat něco pro druhé - to už tě vyléčí, věř mi - ten pocit, že někomu něco dáváš, předáváš, pomáháš a že on Tě potřebuje, Tě vrátí zpátky - začneš myslet také na něco jiného, než sama na sebe
Chloe, podle toho, co o sobě píšeš, se mi zdáš úplně normální. Každý má někdy pocit, že něco nezvládá, že nemá sílu. jde jen o to, jak dalece se svým pocitům poddá. Ty dovoluješ, aby Tě pocity ovládly a měly nad Tebou navrch. To je ta Tvá chyba. ne to, jaká jsi. Ale to, jak se vidíš. Vždyť Ty na sobě nevidíš nic kladného! Ty nejsi k sobě objektivní. někdo se cítí jako mistr světa a přitom toho moc neumí a někdo se zbytečně podceňuje. Zkus si na papír napsat, nebo nám napsat klady a zápory. Svoje, světa, školy, rodiny...A taky, Chloe, Ty jsi ještě asi nikdy neměla nějakou vážnější starost. Ty neumíš rozlišit důležité a nedůležité. Důležité je, aby se člověk cítil dobře ve své kůži, ve své škole, ve své práci, i když je normální a obyčejný. I když ničím zrovna nevyniká. Nepodceňuj se, Chloe. Řeknu Ti to asi tak: vzdát to můžeš vždycky! Ale znamená to prohru! Kdo uteče, ten nevyhraje, Chloe! Kdo utíká, vždycky prohrává. Vyhraje ten, kdo zůstane...a popere se. Kdo se problému postaví čelem a ne se před ním shrbí a schová. Chloe, prožila jsem hodně ošklivého. Nikdy bych nevěřila, že se budu cítit tak fajn. Jistě, bývá mi smutno. Jsem sama. Nemám domov. Ale nevzdám to. Nemysli, že mé děti neměly problémy. měly. A jaké. A já je podporovala, až dneska jsou docela dospělé a docela spokojené. Syn mi třeba řekl - nejradši bysem nežil. A to byl docela malý. Mnohem mladší, než Ty. pramenilo to z absolutního pocitu, že je k ničemu. nebyl spokojený sám se sebou, svými výsledky ve škole, věděl, že nemá na víc, že se bude učit špatně. A když nastoupil do svého prvního místa, vydržel tam pět let. A jak s ním byli spokojení! Chloe, jako bych ho v Tobě viděla. Ty si myslíš, že všichni kecáme, když ti říkáme, že nám na Tobě záleží. Chloe, uvědiomuješ si, že by stačilo zatáhnout za určitý provázek...a že by se to zlepšilo? Co na tebe tak nejvíc platí? Utěšování a chlácholení nezabírá. Chloe, co kdybych Ti dala pár pohlavků? Věkově bych si to vážně dovolit mohla. Víš, co mě napadá? Tobě může třeba chybět jen nějaký vitamín nebo něco jiného, podobného. Že jsi taková nesoustředěná, unavená, otrávená...Napadlo Tě to někdy? Nedovol, aby Tě ovládla beznaděj, Chloe. Vždycky je naděje, že se to zlepší. Jestli chceš, můžeme se setkat. napiš mi soukromou zprávu, chceš-li. Mám zítra moc práce a přišla jsem sem jen kvůli Tobě. Tak dobrou noc! Nebo si můžeš s námi popovídat na chatu. V kolik máš čas tam jít?
Milá Chloe, Ty máš svoj cieľ (zmeniť seba a teda aj svoj pohľad na Človeka a Život), ale dopredu sa vzdávaš jeho naplnenia. Určite so mnou budeš súhlasiť, keď napíšem, že na to predsa ciele niesú. V KAŽDOM zdravom človeku je toľko sily, aby dosiahol čokoľvek, čo si v živote zmyslí. Ty si si niečo zmyslela, ale dopredu si sa odsúdila na neúspech. A v tom je podľa mňa kameň úrazu. Ako chceš niečo dosiahnuť, keď si dopredu vsugerovávaš, že to nedokážeš? Viera je veľmi dôležitá. Nehovorím o viere v Boha, ale o pozitívnej viere v čokoľvek. Človek, ktorý niečomu skutočne verí, nepozná prekážky a chová dôveru. Človek, ktorý niečomu skutočne verí, žije so svojou vierou šťastný život.
Tvoja túžba prerušiť tento život prichádza práve v období obrovských zmien a ja sa tomu ani nečudujem. Citlivejších ľudí sa tieto zmeny môžu dotknúť aj spôsobom, akým sa dotkli aj Teba. Pozri sa na svet, niečo sa deje... sama cítiš, že sa niečo deje. Z vesmíru nás "bombardujú" energie, ktoré doteraz neboli také intenzívne a ktoré ovlyvňujú náš každodenný život, naše pocity a túžby. Slnko zvyšuje svoje žiarenie stále viac, na všetkých planétach Slnečnej sústavy prebiehajú obrovské klimatické zmeny, sami tu vidíme zintenzívnenie určitých javov - desiatky sopiek sú v stave pred výbuchom, ničivé zemetrasenia, zosuvy pôdy, hurikány, potopy, vojny naberajú na intenzite, ale na druhej strane sa aj stále viac ľudí obracia od hmoty k duchovnu... niečo sa skutočne deje. Ja verím tomu, že to je predvoj niečoho skutočne veľkého a veľkolepého, niečoho, čo zasiahne každú bytosť na tejto planéte, niečoho, čo nemá v histórii ľudského rodu a ani tejto planéty obdobu. A tiež verím tomu, že sa toho "niečoho" aj dožijem. Nie, neverím tomu, som o tom presvedčený, je "to" za dverami... už "to" klope na dvere. Verím, že sa dožijem uskutočnenia predstavy Novej Civilizácie, v ktorej nebude mať Strach svoje miesto. Ja sa na to už naozaj teším a život v tejto vzrušujúcej dobe by som nevymenil za nič na svete. Čomu veríš Ty?
p.s: prikláňam sa k rade od mashenky - seba najskôr nájdeme v úprimnej službe druhým... verím, že v každom človeku je hlboho zakorenená túžba pomáhať... je to naša prirodzenosť...
Milá Chloe :),
myslela jsem na Tebe dnes každou chvíli - kde zrovna jsi, co vás ve škole učili, jestli jsi cestou do školy a ze školy viděla něco, co tě potěšilo. :) Měla jsem radost z Tvého včerejšího příspěvku, zahlédla jsem dívku, která se uvnitř sebe maličko usmívá. Moc mě to potěšilo. :hjarta: Jen jsem si všimla podle času tvých psaní, že se Ti špatně usíná - a to mi dělá starost. Z toho jsi asi moc unavená a já se vůbec nedivím. Znám to. Co s tím uděláme? Máš nějaký nápad? Čaj? nebo nějaký slabší prášek pro spaní? Napiš mi, co sis vybrala a jak to působí. Dobrý nápad by se mi hodil. Taky jsem pochopila, že jsi nejstarší dítě v rodině, a ty to nemívají jednoduché. A pokud jste tři sourozenci (je to správně?), máš jistě i starosti navíc. Jsi výborná holka, že to zvládáš. Už proto musíme pro dobré spaní něco vymyslet, i moje snaha o spánek bude mít větší naději na úspěch, když budu vědět, že tobě něco pomáhá. Posílám pohlazení pro tebe i tvého psího přítele. Přeju ti hezké sny... a určitě se ozvi :par:
Largo napsal(a):
Ahoj Chloe :),
je fajn, že jsi na netu...Neboj, jde to nebát se lidí. Podívej, kolik jich zajímá tvůj život a kdo všechno ti drží palce. :par: Mnozí z těch, které denně potkáváš, jsou chytří, láskyplní a veselí, a o to se s tebou mohou podělit, když budeš chtít. Tohle všechno je určitě i v tobě, podle toho, jak píšeš... a taky proto, že máš psího kamaráda. Jak se jmenuje? Víš co? Pohladˇ ho a pohraj si s ním... Káča má pravdu - má tě rád a bude první, který ti pozornost a lásku oplatí. Ale říkáš : "mám z lidí hodně divnej pocit".... já si pod tím neumím nic představit, můžeš mi pomoci? Myslím, že od toho se odvíjí komunikace s lidmi a spousta dalších věcí. Napiš. :hjarta:
Ahoj Chloe,
Ja jsem o dost starsi a take mam problem s komunikaci, nekdy mne to hodne stve.
Mam taky pejsky a s nimi je mne nejlepe. To ale asi nebude ten hlavni duvod,ze? Neco te musi trapit nesrovnatelne vic . Pis a komunikuj pres net, to jde samo.
Ahoj, Chloe. Taky jsem nějaká ubitá, utahaná. Věřila bys, že stačí docela málo, aby se člověk cítil líp? Prý je dobré reiky. Něco jsem o tom četla.
Jeden čas jsem chodila na takový nácvik zklidnění těla i duše. nešlo mi to. Poslouchala jsem LEVÁ RUKA JE TĚŽKÁ, DÝCHÁNÍ JE KLIDNÉ... a nebavilo mě to absolutně. Člověk se nemůže nutit, ale co dělá, by měl dělat ze své vůle. Ale mohla bys zkusit jít si někam popovídat. Stejně si uděláš, co budeš chtít, ne? Ale třeba by Ti to něco dalo.
Jsou i neškodné léky na zklidnění. Přírodní, myslím. Žádná nezdravá chemie. Třeba Persen. Není drahý, asi čtyřicet kaček. Je z bylinek. íš, kdybys došla k doktorovi, dal by Ti léky šité na míru. Přesně na to, nač je potřebuješ. Chápu tvou únavu. Měla bys s ní něco dělat. Když člověka vysiluje únava, možná se připravuje nemoc. Nemyslím duševní. Už jsem Ti jasně řekla, že jsi u mě normální. Ale tělesná. Nech si vzít krev, Chloe. Třeba máš málo železa. To je člověk úplně vyřízenej. Vždyť za Tebe stát platí zdravotní pojištění. Trochu si pro sebe něco vyinkasuj, ne? A neboj se. Doktor má povinnost mlčet, co mu řekneš. A má povinnost Ti pomoct.
Každý máme chvíle, kdy bychom to nejradši zabalili. Ty jsi přece inteligentní holka. Jen nemáš sílu sama na sebe. A to mívá taky každej aspoň párkrát za život. Odpočívej, Chloe. Jez vitamíny. Relaxuj. Dělej, co máš ráda. Třeba máš nevhodně vybranou školu..? Nebo bys mohla zkusit akupunkturu. A co nějaký léčitel? Znám jednoho. Obyčejný člověk. normální, věř mi. Kdybys mi poslala svůj mail, dám ti na něj kontakt. jen nevím, jak to máš ke mně daleko. Koukej, kolik je hodin. Ty si spíš a já Ti smolím vzkaz. Dobrou noc!
Ahoj,
Z těch lidí mám divný pocit tak, že se je bojím potkávat, bojím se s němi mluvit.Ani nevím proč.Nemám ráda, když jdu, že se na mě někdo dívá a tak.
mashanka: vím, že bych měla něco dělat, o to horší je to, že si to uvědomuju,ale nejsem schopná udělat ani ty nejzákladnější věci.
Jsem druhá nejstarší.S tím spánkem to mám blbý.Žádný čaje nezabírají.K doktorce jsem přemýšlela, že bych šla, ale je to asi blbý.
Chloe, napíši Ti to tak: musíš si pomoci jen Ty sama!
Já jsem skončila bohužel (už s pouhýma 36kg) na psychiatrii-lůžkovém. Nemohla jsem si tenkrát pomoci, nemohla jsem své tělo vůbec ovládat, dělalo si se mnou co chtělo. Ale když jsem pak ležela v té nemocnici a viděla, co se tam děje, vůbec to prostředí, ty lidi (já vím, že za to nemohli)a tu léčbu u některých(elektrošoky), tak jsem podepsala revers a řekla si, že pomoci si musím já sama a že vážně stojí za to žít.
Bylo to dost těžké, tělo mi vůbec nechtělo přijímat jídlo-rohlík jsem po kouskách jedla celý den-nemohla jsem skoro chodit, spát, měla jsem bolesti kloubů, padaly mi vlasy....
Trvalo to ještě dlouho, co jsem byla schopná normálně fungovat. Dnes jsem šťastná, že žiju, mám děti.
Bude to trvat i Tobě déle, ale vyhledej doktora (psychiatra) a nech si jen předepsat nějaká lehčí antidepresiva-bez nich to asi nezvládneš a ani nemá cenu se trápit a prodlužovat to- a pak už záleží jen na Tvé vůli!
Je to fakt. Když si neumíš pomoct sama, podej ruku někomu, kdo se bude snažit Ti pomoct. Proč by to nemohl být lékař nebo dobrý léčitel. Nespavé noci znám, Chloe. po mizerné noci, tím spíše při celkově mizerném spaní, je i zdravý člověk absolutně nepoužitelný.
Chloe, víš, jak vidím tvou situaci? Jsi dole v jámě a nevíš, jak ven. Dolů ti visí pár lan, ale Ty nevíš, které je to správné. Bojíš se zachytit jednoho z nich, protože kdyby Ti nepomohlo, cítila by ses hůř. A tak jen stojíš a přešlapuješ a čas utíká. Čím déle v té jámě budeš, tím hůře se ti poleze nahoru. A tím delší dobu Ti bude trvat, než se zaběhneš do normálního života. Ten normální život myslím tak, že budeš dětat to, co my ostatní a s chutí. A nebudeš smutnit a živit v sobě to prázdno.
Chloe, byla jsem hrozně moc nemocná. Byla jsem na tom daleko hůř, než Ty. Kromě těch společných myšlenek jsem měla fyzickou a jasně diagnostikovanou nemoc. Nedalo se před ní nikam utéct. Měla jsem chuť to vzdát. Řekli mi, když to vzdáte psychicky, jste odepsaná i fyzicky. Chloe, neměla jsem sílu dojít nakoupit, najíst se, uklidit. koukala jsem na svět kolem sebe, jako by to tělo nebylo moje. Jakoby odjinud. Pak jsem si řekla - zkusím to. Vzdát se to dá vždycky. Dneska...žiju daleko intenzivněji, než dřív. Stíhám daleko víc, než dřív. Co dělám, mě baví. Když mě to nebavilo, našla jsem si něco podobného, ale podle svých představ. Vrátila jsem se i do práce. kdybys věděla, co to dalo práce...!
Chloe, jsi mladá a až na ty brouky v hlavě zdravá. Važ si života, Chloe. Nikdy nevíš, kdy budeš nucená vydolovat ze sebe tu nejposlednější sílu, abys přežila.
Ubezpečuji Tě, že jí má každý v sobě víc, než sám předpokládá. Máš ji i Ty. jenže o tom zatím nevíš. Chloe, my Tě držíme za jedno lano a společně Ti pomáháme. Táhneme, Chloe, ale Ty se držíš nějak mizerně. Musíš nám pomoct. Zkus zapojit trochu nohy, odstrkávej se! Kdyby ses chytila ještě jedoho lana, poleze se Ti líp. Nebo bych za tebou mohla do té jámy vlézt a strkat Tě ven. Jenže to bys mě tam musela pustit.
Chloe, neviem, či si už počula o regresnej terapii. Túto terapiu využívajú ľudia, ktorí nepoznajú príčinu svojich problémov a ani lekári im ju nedokážu nájsť. Naše problémy v aktuálnych životoch môžu, a väčšinou aj majú, korene v životoch minulých. Či už na minulé životy veríš alebo nie, nemala by si opomínať fakt, že táto metóda pomohla miliónom ľudí po celom svete pochopiť príčiny ich dovtedy neriešiteľných problémov a následne ich vyriešiť. Táto terapia nieje nič strašné, terapeut Ti len pomôže odblokovať spomienky na minulé životy a Ty sama nájdeš a pochopíš príčinu svojej terajšej situácie. Ja si myslím, že za pokus by to určite stálo a dokázalo by Ti to zmeniť život... v Čechách je určite plno ľudí, ktorý regresné terapie robia, ja Ti pošlem do pošty kontakt na dvoch, podľa ohlasov dosť dobrých. Ak sa pre túto možnosť rozhodneš, tak nás informuj... ja som dosť zvedavý... ;)
Milá Chloe,
Mám dceru je jí 10 let. Měla jsem s ní velmi těžké těhotenství. Musela jsem velmi bojovat o to aby se narodila. Byla jsem dlouhé týdny na infuzích v nemocnici, celých devět měsíců jsem pořád zvracela, nemohla jsem se pořádně napít, vlivem hormonů jsem trpěla šílenými depresemi, v 6. měsíci jsem byla na operaci slepého střeva a o 14 dní později ještě na opravě, to že mi na utišení bolesti nedali žádné léky kvůli mimču ani nemusím říkat.
Pak se malá narodila a během chvíle mi splatila všechnu bolest. Jenom tím, že byla, jen tím, že žila.
Jako každá matka, budu šťastná, když se bude umět radovat z vůně jarní přírody a ze šumu stromů…
Nedovedu si představit kdyby si sama vzala život, to co jsem pro ni já tak těžce vybojovala. Minimálně očekávám, že se o svůj život popere. Začínat přece můžeš tisíckrát...
Dostala jsi dar a jako s darem s tím nakládej. Vždycky se dají složit zbraně, ale to dobrodružství života je v tom je čas od času vytáhnout a zkusit je. Všichni to děláme a všichni čas od času padáme na hubu. Ale to je na tom právě to super. Prostě jít do toho a pořád to zkoušet.
Ber to jako hru, Chloe, prostě dobrodružství, objevování, samá překvapení. Možností, jak se dívat na život a jak si jen tiše užívat a potutelně se usmívat, je hrozně moc, udělej si radost a vyzkoušej je…
V psychologické poradně jsem založila téma Co mi dělá radost o tom jak učím svou desetiletou dceru hledat si potěšení v životě, když tak se na to mrkni…
A napiš
:hjarta:
Milá Chloe,
zdravím tě a je moc prima, že jsi napsala. :) Vzpomínám na tebe :hjarta: a myslím si, že divný pocit z lidí a strach z nich má začátek v tom, že nemůžeš spát. Moc bych ti přála, abys za doktorkou zašla a tahle potíž zmizela. Víš, i na běžné povídání s lidmi (i na pouhé potkávání se s nimi) potřebujeme sílu, kterou obnovuje spánek -tak to je u lidí a všech jiných živých tvorů zařízené. A když ji nemáme, můžeme mít i pocit, že naši únavu každý vidí. Jsi statečná a milá holka, a pomůžeš i mně, když mi napíšeš, co ti doktorka předepsala. Držím ti palce. :):)
Milá Chloe,
svým příspěvkem jsi vzbudila zájem a péči lidí i z jiných sekcí. Obrátili se na mne s prosbou, ať na Tvůj příspěvek také reaguji. Už jen tento fakt může pozměnit Tvé nazírání na ostatní a zmírnit Tebou zmiňovaný strach z lidí.
Komunikace s ostatními přes net Ti jde bravurně – může to být jeden ze způsobů, jak najít cestu ke komunikaci v běžném životě.
Četla jsem si jejich reakce a zahřálo mne u srdce, zřejmě stejně jako Tebe, že se Ti i „cizí“ lidé snaží pomoci. Například Ra Ti doporučuje zavolat na linku bezpečí. Také bych se k tomu připojila – můžeš tam zavolat kdykoliv, ať ve krizových chvílích (třeba když jen pláčeš...) nebo když budeš mít prostě chuť Sama na podobné lince pracuji, a proto vím, že se Ti budou věnovat s péčí a pochopením. Uvidíš, že kontakt po hlase je přece jen více osobnější než přes PC.
Chloe16 napsal(a):
Ahoj,
Z těch lidí mám divný pocit tak, že se je bojím potkávat, bojím se s němi mluvit.Ani nevím proč.Nemám ráda, když jdu, že se na mě někdo dívá a tak.
mashanka: vím, že bych měla něco dělat, o to horší je to, že si to uvědomuju,ale nejsem schopná udělat ani ty nejzákladnější věci.
Jsem druhá nejstarší.S tím spánkem to mám blbý.Žádný čaje nezabírají.K doktorce jsem přemýšlela, že bych šla, ale je to asi blbý.
Tohle by ale mohl být jen nedostatek nějakých látek nebo hormonální nerovnováhy třeba - z toho můžeš být unavená, bez chuti do života, malátná...... nemusí v tom nic jiného být, jen biologický nedostatek něčeho - neměj se hned za cvoka, k cvokaři zatím nechoď a zajdi spíš k doktorce a nech si udělat vyšetření krve. Můžeš mít v sobě zánět, být chudokrevná, štítná žláza má taky na vitalitu vliv..... je 1000 možností a k tomu všemu dospíváš a to je člověk také unavenější
Nechci, aby to vypadalo, že jsem ta zlá, co Tě nelituje a nepřemlouvá k životu, ale já se vždycky snažím místo planých keců hledat příčinu a pomoci. To sice nemůžu (leda bych Tě k té doktorce dovedla za ruku, což není problém, kdybys chtěla), ale myslím, že mazání medu kolem pusy, jak jsi nepostradatelná pro lidi, kteří Tě vůbec neznají, Ti taky nepomůže. Musíš se prostě donutit a pomoci si ve finále sama, alespoň v první fázi tím, že zajdeš k té doktorce. Se zlomenou nohou bys tam přece šla, tak proč ne s tímhle
Chloe16 napsal(a):
S tím spánkem to mám blbý.Žádný čaje nezabírají.K doktorce jsem přemýšlela, že bych šla, ale je to asi blbý.
A proc je to blby????
Predstav si, ze by si tohle rekli vsichni lide, kteri maji zdravotni problem.
Uz si to predstavujes?
Takze vidis ty davy doktoru bez prace??
Vidis jak jsou zoufali a smutni?
Treba i tak smutni, ze pomysleji na sebevrazdu :dumbom:
Tak nemudruj, co je blby a co neni, nepredjimej, neres za druhe lidi, co si budou myslet a svihej k obvodakovi. A protoze bude mit nejspis plnou cekarnu, zastav se v knihkupectvi a kup si knihu "Čtyri dohody". Zabijes tak dve mouchy jednou ranou: nebudes se pri tom cekani nudit a jeste se neco velmi zajimaveho dozvis ;)
Opatruj se.
Milá Chloe, letošní Vánoce budu trávit úplně sama. Měla bych být nešťstná, ale nejsem. Obě děti ode mě dostanou dárečky, které si rozbalí doma se sými protějšky. Mají totiž obě v tomhle letos premiéru. Pod stromeček jsem si vtipně nadělila, co se mi líbilo a co potřebuju a něco od těch dětí tam bude taky. Můj muž tráví tenhle hezký čas se svou novou láskou a já mu to přeju. Pustím si pohádku, pustím si rádio, budu si číst... a ani mě nenapadne smutnit nebo myslet na negativa života. Život je takovej, Chloe, jakej si ho uděláš. Záleží na Tobě. Chceš-li tu být a užít si to, nebo si to znepříjemnit natolik, že tady nebudeš chtít být. Vnímej atmosféru těchhle pěkných dní, Chloe. Ne každý má tu kliku, že je obklopený rodinou, která ho má ráda. Je plno lidí bez domova, bez blízkého človíčka. Pamatuj na to, Chloe, až si zase budeš říkat, že je život na houby. není. Za pár měsíců či let budeš zamilovaná a šťastná. Budeš ráda, že jsi to nevzdala. Hezké Vánoce, holka!:styrka:
Ahoj, tak tedy půjdu asi po Vánocích k té doktorce.Doufám, že na mě nebude hledět jak na blba, kterej jí kvůli takové blbosti otravuje.
Psychaela : s tou linkou bezpečí.Jednou jsem tam volala, ještě, že jsem se nedovolala, nevím ani co bych tam řekla, jak bych začala.Radši to už nebudu znovu zkoušet.Navíc bych to tam blokovala a třeba by se tam nedovolal někdo, kdo má opravdový problém.
Teďka o svátcích nebudu muset vstávat do školy, tak si snad i odpočinu.
kalupinka napsal(a):
Milá Chloe, letošní Vánoce budu trávit úplně sama. Měla bych být nešťstná, ale nejsem.
Kalupinko, jsi bezva baba :pussa: a ja si jsem jista, ze ty dlouho sama nezustanes...uz ted nejsi sama. Kazdy mame sveho Andela, jen o tom nekteri nevedi.... Preji ti krasne Vanoce :hjarta:
Milá Chloe, doufám, že sis přečetla všechny příspěvky a podle toho se zachováš.
Přeji ti hodně štěstí.
Chloe: přeji Ti krásné Vánoce, spoustu pohody, zdraví a bezva kluka, pro kterého ,,budeš chtít dýchat."
Děkuji.Taky všem přeji krásné Vánoce.
Chloe přeji ti krásné Vánoce.
Jsem moc ráda Chloe, že zkusíš zajít k tomu lékaři. To je opravdu dobrý krok.
Doufám taky že si za ty svátky trochu odpočineš... Všechno bude dobré. Mysli na sebe a své zdraví.
papa
Chloe16 napsal(a):
Jsou myšlenky na sebevraždu ve věku kolem 16 let normální?A co když ten člověk už přesně ví,kdy se zabije,to je taky normální?Jaký je váš názor
Hele většina lidí i já co na to myslí, to stejnak neudělá.
Ahoj Hebe,
nevím, co se Ti právě honí hlavou...
Naopak je pravda, že 60 procent lidí, kteří takto oznamují svůj úmysl, také nějaký sebeohrožující čin provedou.
Jsi dobrá, že jsi tyhle myšlenky zvládla a překonala! Co Ti pomáhá?
Drž se!
Chloe také bojuje! Věřím tomu :supr:
:hjarta:
Milá Chloe. Měla jsem obavy ze svých prvních samostatných vánočních svátků a Silvestra. Chloe, chci Ti říct, že jsem to zvládla v pohodě. Lidi mi psali, lidi mě navštívili, za lidmi jsem šla ven i já. Žádné litování, žádné smutnění. Našla jsem si prácičku, zábavičku, relaxaci, pohyb... Zkrátka, Chloe, dneska už jsem koukala, že bylo trošinku déle vidět... Jsem šťastná a hrdá sama na sebe. Teď mám důvod k radosti. Než se zase něco vyvrbí, co mě trošku zdrbne...Myslím na Tebe, holka. Nikdo to nemáme lehké. Zdává se nám, že zrovínka my to máme nejtěžší. Není to pravda, Chloe. Když se pozorně podíváš kolem sebe, zjistíš, že není důležitý, kolik Ti život naloží, ale s jakou kuráží se s tím popereš. Držím Ti pěsti a napiš nám!
Ahoj Chloe,
zdravím tě po vánocích :) Už jsi tu s námi dlouho nebyla.... Jak je se spaním? Dostala jsi od doktorky nějakou radu a lék? Co ti udělalo v minulých dnech radost a co tvůj psí přítel? Povídej... :hjarta:
Ahoj chloe, sem tady sice poprvé ale tato diskuze mě jaksi zaujala, tak sem si ju proletěl, nečetl sem sice úplně všechnoa ..asi 80 % této diskuze, zaujalo mě to proto, že mám kamaráda, který měl před rokem bouračku a málem zabil nebo zmrzačil sebe a a bratránka, naštěstí to přežily, ten kamarád měl sice problémy s pamětí ale jinak byl celkem v klidu, pak mi kámoši říkaly, že začal pomýšlet na sebevraždua že se o to i pokusil, pak si na oslavě jiného kámoše našel holku a měl zase chuť do života, víš možná by ti porspělo, si někoho najít, sice tvrdíš, že neumíš a bojíš se komunikovat s lidn´mi v okolí, tady si vykládáš normálně. je to úplně to samé, jenom si v přímém kontaktu a na víc dokážeš líp vyčíst pocity toho člověka, vidíš totiž jak se tváří a jaký zaujímá postoj, no a další věc abych pokračoval........ta holka toho kámoše pak nechala, smířil se s tím dobře..asi, no a na silvestra sme byly s partijou na akci zakalit, potkali sme tam 3 holky, s tou jednou si začal, a le oona mi pak říkala že není její typ, že se jí spíš líbím já jako typ kluka..tak sem jí řekl, že jestli o něho nestojí tak ať ho radši nechá než aby si pustila moc k tělu a pak mu dala kopačky...to sem ani netušil ale, že myslela přímo mě ta holka, takže v tom nebylo nic samolibého, to sem se dozvěděl až druhý den když mi psala sms, no a ona mu to řekla ještě na té akci, bylo vidět že z toho moc happy není. Včera mi psal a ptal se mě, jestli s ní něco mám, tak sem mu to do podrobna řekl, já se s ní vlastně ani nelíbal nic atd... noa psal sem mu, že ať neháže flintu do žita, že si ještě holku najde on na to, že hmm možná, jestli tady ještě budu, napsla mi ..se nediv, když se mi hroutí život před očima...víš nejsem si jistý ale mám i takový pocit, že ste s tím kamarádem na stejné lodi, a že jedním z vašich mnoha problémů je sebepodceňování a strach přebrat zodpovědnost za svou samostatnost a taky překonávat překážky a hledáte úlevu v tom, že se chcete zabít...na to sem mu řekl toto : měl by si uvědomit, že tím že se zabije a uleví si tím od svých starostí, tak přidá starosti rodině svojí, pomyslete na to utrpení a neštěstí rodičů kteřý tě milují, vychovávají tě od malička viděli tě vyrůstat, nesmte myslet jenom na své pocity, musíte myslet taky na své okolí, a když začneš mít ty svoje myšlenky na sebevraždu, tak zatni zuby a řekni si, že ty máš na víc, než na zapomenutý pomník na hřbitově, život je až příliž krátký, měla by sis ho užívat, a ne brát, komu tím pomůžeš ? ..když se zabiješ, ...myslíš že sobě ? tak na to zapomeň milá zlatá, sobě tím nejvíc ublížíš, protože se připravíš o veškeré ty radosti, které tě jednou potakjí, jen si to představ...co všechno můžeš zažít.......co na tebe čeká....je toho strašně moc. Mě stačí když vidím v televizi že se zabil nějaký 18ti letý kluk na mašině, já sem v těchto věcech silná osobnost(a to opravdu dost silná, se mnou hned tak něco nepohne), když se zabije dospělí, tak to mě nějak ..no vlastně skoro vůbec nezajímá, spíš si člověk řekne chudáci pozůstalí, ale ten mladý kluk.......měl celý život před sebou, mohl nebo měl dívku, kteráho měla ráda a teď je nešťastná, určitě by s ní trávil spoustu času, měl by rodinu, děti, byl by šťastný...a teď o to všechno přišel a nejspíš nedobrovolně, a když si na jeho místě před stavím sebe tak to není příjemná myšlenka, a vy si životy chcete žít dobrovolně, porstě by ste měli v sobě sebrat tu životní sílu a odpovědnost, a říct si, že něco chcete v životě dokázat a né se zabívat tím jak jste špatní atd......to by se musel zabít každý člověk na světě, protože každý má své klady a pozitiva - tak vzhůru do života Chloe :-)
mě je třeba 20 a budu mít první holku v životě, nikdy sem se nelíbal a do te´d sem býval pořádně vypasený, myslíš, že sem kvuli tomu chtěl spáchat sebevraždu ? kvůli tomu, že o mě jediná nezavadila pohledem ? ne...radoval sem se z toho co sem měl, teď chodím už rok do práce, tam sem začal hubnout, protože sem měl pohyb a začal sem i cvičita ejhle...sem se dozvěděl nedávno i pro mě obrovskou novinku a to je to že sem údajně šikovný kluk..řekli mi to zničeho nic 3 holky, prostě sem se podceňoval, a ješpořád se učím, už aspoň vím další věc a to je to, že by se člověk neměl podceňovat a jít do života na plno, a to bych radil aji tobě, protože ty se podceňuješ pořád jako ty řeči, že kdo je na tebe zvědaví a tak, to ty nemůžeš nkdy vědět kdo je na tebe zvědavý, třeba zrovn někdo bude.....tak jak to řekli ty holky mě když sem jim to s tou mojí šikovností vymlouval, řekli mi : proč s epořád podceňuješ ?jak ty můžeš vědět komu se líbíš a komu ne ? to nech na těch ostatních, a já si myslím že měli sakra pravdu....a říkám to i tobě...nech na ostatních jejich rozhodnutí jestli jim za to stojíš a nebo ne, to oni si rozhodnou sami, a neboj se dívat na lidia klidně i do očí, pokud si tě někdo prohlíží tak může mít o tebe zájem a když ty si řekneš, že ty mu nestojíš za to, tak se otočíš a tím pádem rozhodneš za něho a on když vidí, že nemáš zájem tak už s eo tebe nezajímá, možná kdyby ses naněj podívala, tak by si zjistila že je fajn a že ste si padly do oka, pokecáte..a on ti řekne že by tě rád viděl a ty najednou zjistíš, že je tu člověk kvůli kterému chceš momentálně žít a budeš myslet jenom na něho..tak se drž a měj se fajn
no to sem napsal blbě, těch 80 % sem jako přečetl :-)
Ahoj všem,
spaní je pořád stejný.O prázdninách se to sice trochu někdy i zlepšilo,ale teď je to úplně stejný jako předtím.K doktorce jdu příští týden.Největší radost mi asi udělalo,že jsem nemusela o prázkách do školy.Teď je to tam totiž hrůza.Nejhorší je,že se ale nejsem schopna nic naučit,takže mám fakt strašný známky.
Pejsek se má doufám dobře.Škoda,že je ale takový hnusný počasí.
CeltikDragon : když se zabiju,tak tím sobě pomůžu.Lidi říkají,že život je boj, no a já si myslím,že bojovat neumím.Pokud to půjde tak jako doteď, tak mě v životě nic hezkýho nečeká.To by se muselo něco změnit.Já bych se musela změnit.To mi ale nejde.Dřív jsem se snažila se změnit.Říkala jsem si tak,odteď to bude jinak.Jenže nebylo.Teď jsem tak unavená,že toho nejsem ani schopná.Vlastně ta doktorka je taková poslední možnost.Jinak už zbývá fakt ta sebevražda,protože než žít takovej život,radši ho nežít vůbec.
Ahoj, hele, nevím jakou školu děláš, ale víceméně bys se mohla domluvit s tou lékařjkou, že bys třeba ze zdravotních důvodů na půl roku přerušila a pokračovala až od září znovu v témže ročníku, známky by sis zlepšipla a trochu si odpočala, třeba chodila zatím jenom plavat a cvičit a když by se Ti chtělo na nějakou jazykovku dvakrát do týdne, můj syn také vypadá vyčerpaný ze studia, uvidím , jak se bude cítit na konci školoního roku, on má známky pěkné, ale přijde mi vyhořelý a a unavený, uvažuj o této možnosti, nevštiv lékařku, hlavně jí odpovídej popravdě a potom si promluv s rodiči, většina chce mít zdravé a šťastné dítě a pochopí ho.
Vlastně pokud by někdo fajn z rodiny s Tebou vyrazil nyní třeba za sluníčkem a za teplem, je to bezva odreagování, já jsem byla unavená a dnes jsem po návratu jako znovuzrozená.
Chloe : víš, to je problém, já sem taky zkoušel někdy říct dost teď to bude jinak, teď končím se starým a najíždím na nové,ale jediný výsledek je ten, že to dopadne přesně naopak, portože na tu změnu člověk není zvyklý a nepasuje mu dělar všechno najednou jinak, všechno ale všechno se musí měnit postupně - od základů, nemůžeš dělat střechu, když nemáš základy a zdi........a ty hned zkoušíš stavět střechu zkus začít od základu...pomaličku né hrk, je to něco jako jojo efekt když se do toho pustíš moc rycle, tak se ti do toho nebude chtít a ještě si to zprotivíš.......neměň prostě všechno najednou, začni třeba s tím, že když na tebe půjdou ty tvoje návaly, tak si běž třeba něco dat na jídlo, třeba čokoládu, ať sklidníš nervy, nebo si běž třeba zacvičit, nebo si pusť oblíbenou hudbu, né nějakou pohřební píseň prosím tě...třeba nějaký popík, rockovku, něco co ti zvedne adrenalin a rozhýbe tě, co ti dává takový ten výtězný a hrdý pocit, já když se tápím kvlůli něčemu, tak už mě samotnému pak vadí, že se tím příliš dlouho zabívám, a zjistím, že se lituju, tak si řeknu dost..musím se nějak odreagovat, vytáhnu CDčka s Kabátama a poslouchám kalím, hraju na s něma na kytaru zpívám si :-) a do těch písniček se vžívám když zpívají o hrdosti, tak si zpívám jako bych zpíval o sobě atd.....zkus to, hudba je skvělá relaxace
do volného času si naplánuj jednu věc, nesnaž se namlátit všechny změny najednou, nebo se porstě domluv s tou kamarádkou, že si s něma chceš někam zajít, třeba jednou za týden...na diskotéku třeba....ale naplánuj toho moc, vydrž třeba měsíc, třeba si tam najdeš nějaké nové kamarády, pak přidej třeba to , ž e si ještě navíc jednou či dvakrát v týdnu zacvičíš, a hned máš tři relaxace za týden....a tak dál, můžeš to třeba natáhnout na dýl než na měsíc, pokud se nebudeš cítit na další změnu, zkus to a uvidíš
a ještě něco.....život je sice boj ale nemusíš to brát doslova, život je taky zábava a volný čas a ty když si ještě na škole by si ho měla mít dost, boj je to hlavně pro lidi jako sou bezdomovci, děcka které sou dama mlácené a podobně ale myslím opravdu mlácené, ne to že dostaneš po čuni za to že se neučíš a flákáš se nebo si drzý, výš podívej se na tyto lidi mají mnohem tvrdší život a přitom se ho nevzdávají, myslí na to že jednou bude líp, tak na to mysli taky a nevzdávej to, jdi do toho na plno....jako ten CeltikDragon kterého sem si dal za přezdívku, keltský drak, byl nejvýznamější tvor v keltské zvířecí říši, byl považován za ochránce lidí a pokladů, tvor s obrovskou hrdostí a odhodlaností, buď jako on, buď na sebe hrdá, na to co v životě uděláš pro sebe i pro okolí...buď drak :rock:
Já jsem poprvé pocítila opravdový životní boj před sedmi lety, když jsem po rozvodu měla odpovědnost za dvě děti, chtěly si hrát, jíst, mít to co ostatní, chtěly mámu, která nepláče a hraje si s nimi, přes den jsem byla v práci a s nimi, v noci jsem studovala, pracovala doma a dělala některé domácí práce, nyní už je relativně dobře, vzdělání mi pomohlo k lepší práci a nějak nás ta špatná doba semkla dohromady, tedy hlavně s mladším synem, ten dospělý už je trochu mimo, jo to je život, láska a děti dají životu ten pravý smysl, tak nad ním nelámej hůl, já také ráda poslouchám Kabáty a pomohli mi vždy, mám všechny jejich CD.
chloe16 dlouho jsem váhala, jestli ti sem napsat. Dnes jsem se rozhodla, že napíšu. Taky jsem zažila to, co Irenka. A taky znám pocity, které máš ty. Bojovala jsem s nimi moc dlouho. Znám to, o čem píšeš. Pak už jsem to nezvládla a pokusila jsem se z tohoto světa odejít. Taky jsem si řekla, jako ty, že tím pomůžu sama sobě. Tak jsem to cítila. Ale můj čas ještě nepřišel a za řekou mrtvých mne nechtěli a vrátili mne zpět. Zlobila jsem se. Moc. A pak za mnou do nemocnice přišly mé děti. Došlo mi, jak strašně sobecká jsem byla. Dlouho jsem byla v nemocnici. Potkala jsem tam spoustu zajímavých lidí, nevšedních lidských osudů. Musela jsem tam přijít, abych se na sebe, na svůj život začala dívat jinak. Bylo tam hodně lidí, osud kterých byl velmi těžký, to, co se stalo mně - odchod mého manžela, bylo proti jejich příběhům malicherné. A přesto v sobě měli sílu jít dál. Těšit se ze života, třeba jen z toho, že je ráno, že jim není zima, že venku zpívá pták. Připadala jsem si vedle nich zbabělá a styděla jsem se za svou slabost. Teď se z toho pomalu hrabu. Nemyslím na to, co bude, jako dříve, kdy jsem měla naplánovaný svůj život snad až do konce, protože plány se málokdy stanou skutečností. Žiju dnes, v tuto chvíli a v ní hledám něco hezkého. Jde to ztuha, ale jde to. Chodím do skupiny k psycholožce, kde si povídáme, setkáváme se jednou týdně, moc mi to pomáhá. Máme tam i děvčátko ve tvém věku. A pomalu se zase učím smát, vidět a slyšet kolem sebe hezké věci, těšit se na příští minutu. Když mne občas ještě přepadnou myšlenky na smrt a mé pocity méněcennosti, řeknu si, že vzít si život můžu vždycky, ale je to až to poslední a na to je vždy dost času. Tak ještě počkám. A ono to zase přejde a čím dál, tím méně se tyto pocity objevují. I mé děti se už zase smějí, už zase se mnou mluví a nejsou nešťastné z toho, jak jejich maminka není schopná se z toho srabu vyhrabat a ony neví, jak jí pomoct. A po více než roce, co jsem v noci téměř nespala, už zase začínám spát. Zdá se mi, že zlepšení přišlo tak nějak samo, začalo přicházet až tehdy, kdy jsem se rozhodla nechat se jen tak nést životem, o nic nebojovat, o nic se nesnažit, čekat. A zase mi začíná svítit sluníčko. Chloe, jdi k paní doktorce, ona ti pomůže. A neboj se. Můžeš jen získat. Často na tebe myslím a tak moc bych si přála sejmout z tebe to tvé břemeno. Ale to nejde. Tím si musíme projít každý sám. Taky mi pomáhá hudba, i Kabáti, ty mám moc ráda, stejně jako Celtik a Irenka. A mám moc ráda Pána prstenů. Mám i knížky. Vzalo mne za srdce, jak šli bojovat proti zlu, přesto, že to vypadalo, že už nezbývá žádná naděje. Vždycky zbývá naděje, ač třeba už vidíme jenom temnotu. Když chvilku počkáme, temnota se rozplyne a sluníčko zase zasvítí. Chloe, já jsem myšlenky na sebevraždu mívala celý svůj život, co si pamatuju. Minulý rok to vyvrcholilo. A teď v mých 43 letech mám pocit, že konečně začínám být uvnitř sebe spokojená, že konečně nacházím svůj vnitřní klid. Minulý rok jsem potkala spoustu nových lidiček a všichni mi pomohli, jakoby se kolem mne semkli a chránili mne nejenom před "zlým" světem, ale hlavně přede mnou samotnou. Nesmírně jim za to děkuju, ač třeba někteří z nich vůbec netuší, že mi pomohli. Chloe, holčičko, myslím na tebe. Nejsi na světě sama. Svět je bezpečné místo a život není boj, život je škola. A svět bývá velmi laskavý. Vidíš, kolik lidiček ti tady píše, kolika lidem na tobě záleží. Určitě máš takové i přímo kolem sebe, živé, nejenom nás virtuální. Ještě nepřišel tvůj čas odejít. Tady na tomhle světě tě čeká spousta krásného. Buď klidná, nech život plynout, nech se nést, když nemůžeš jít a přijde doba, kdy zase vykročíš a budeš se usmívat. Mám tě ráda.
majkafa,
ufff!
Tak tohle uz vypada velmi dobre, jsi statecne devce :))
A zivot neni boj. Neni s kym bojovat, leda jak rika majkafa - sam se sebou a se svymi strachy.....
Pan, děkuju.
Dobře chloe poslouchej....a taky si z toho něco vezmi, víš, mám takového tucha, že budeš chtít napsat, že ty tu sílu porstě nemáš...ale ty ji máš, a vidíš, že sem měl pravdu tady majkafa si myslela, že si tím pomůže a anakonec je ráda, že se jí to nepovedlo atyky má rodinu a uvědomila si , jak byla zahleděná do sebe a až potom si uvědomila kolika lidem by svou smrtí ublížila, ...a ty by si taky ublížila, tak posloucheja vem si z toho ponaučení :)
K té lékařce buď úplně upřimná, co Ti předepíše , ber přesně posle instrukcí a nečekej zázrak okamžitě, něco se začne projevovat až po týdnu, jinak držím palce.
Fajn, že ses ozvala, Chloe. Když nemá člověk sílu na životní boj, má si říct: tak, dneska odpočívám, nic nedělám. Pustím si něco, přečtu si něco, nebo budu jen tak ležet, procházet se, relaxovat... Nenuť se do učení, když se Ti nechce, nenuť se do úklidu pokojíku, když se Ti nechce. Uměj odpočívat, když to potřebuješ. A jestli Tě už zatěžují ty běžný záležitosti...jako vstát, nasnídat, přečkat to ve škole...fakt se zamysli, zda je ta škola pro Tebě tohle pravé. Víš, Chloe, mám děti už dospělé. Nikdy jsem nebazírovala na samých jedničkách. Věděla jsem, že na ně ani jeden nemají. Myslím, že není účelem vzorné vysvědčení. Lidí s průměrným prospěchem je drtivá většina. Důležitý je, jak se umějí postavit k praktickým stránkám života. Podívej, jaký kus práce jsi svými příspěvky udělala. Rozpoutala jsi docela užitečnou diskusi o smyslu života. Chloe, dobře mě poslouchej. S rodiči jsem si příliš nerozuměla, v manželství jsem byla stranou zájmu muže. Dbal na své rodiče, na svou práci, na zabezpečení dětí a domácnosti. Znala jsem povinnosti, které jsem léta plnila, aniž bych měla radsot, koníčky. Pomalu jsem se ani neměla důvod občas zasmát. Nebylo čemu. Prodělala jsem ošklivou nemoc. Teď bydlím sama. Mám koníčky, známé, přátele, kolegy a kolegyně. Musím se starat, aby se mi na světě líbilo. Nikdo to za mě neudělá. A mně se na světě líbí, jako nikdy předtím. Věř mi. Bývá mi občas smutno. Jenže jsem daleko starší, než Ty. A vím, že se musím něčím zabavit, než zase bude dobře. Chloe, na život bych si nikdy nesáhla. Mám ho ráda. Jiný mi nikdo nedá. Jsem tady teď. Dneska, zítra. Co bude za rok, to nemám sílu plánovat. Ale vím, že ten dnešek si pro jistotu užiju. Kdyby zítra bylo hůř, abych měla zase z čeho čerpat na pozítří... Chloe, my všichni Ti tady držíme palce. Je správné, že ses rozhodla si o tom popovídat s odborníkem. Mé děti občas taky mrzel život. Nudná škola, kamarádů moc neměly. Teď mají oba partnera. Věřila bys, že mi občas závidí? Jak prý to dělám, že jsem tak v pohodě, stíhám tolik věcí a koníčků, že mám víc známých, než oni, že vypadám tak mladě a dobře, na to, co mám za sebou. To je tajemství života, Chloe. Mít radost, i když prší, i když je práce nad hlavu, i když si říkáš...co budu vlastně zítra dělat, nemám žádný program... Tajemství života je v tom, vědět, že přijdou hezké i smutné věci. Poprat se s těmi druhými, užít si ty první. Nejít proti proudu, nesnažit se o nemožné. Když něco nejde, odsunu to. Půjde to jindy. Když mám chuť něco udělat, tak to udělám. Někdy mám doma binec...a klidně si čtu. Řečem mé matky, jako že je třeba umýt okna před svátky, se směju. Já je budu mýt, až se mi bude chtít. A ne, že je nějaký den v kalendáři! No a jindy se pustím do uklízení, protože se mi chce a zvládnu to jedna dvě. Klidně si sednu a řeknu si, že mi nic neuteče. Nebo vezmu kolo a jedu si, kam mě silnice vede. Nebo sednu na autobus, jedu do Prahy, chodím po Malé Straně, po Karláku, koukám kolem sebe, a je mi fajn. Sama se sebou jsem spokojená. POřád se něco nového učím. Udělala jsem konkurz na vedlejšák. Baví mě to. Stejně jako moje práce. A nehoním se, nedřu se. Mám to rozvrženo tak, že stíhám oboje. Kdybych nestíhala, zvolním a promyslím to jinak. Zkrátka, Chloe, na světě je fajn. Taky na to jistě časem přijdeš. Zatím ahoj!
Chloe, asi tomu nebudeš věřit, ale to je jedno, stejně to řeknu. Jestli si myslíš, že smrt je vysvobození, tak se hluboce mýlíš. Pokud nemá duše vyřešené věci v životě a trpí, smrtí se nic nevyřeší. I po ní zažívá stejné utrpení, je chycena do pasti. Jen nemá své fyzické tělo a nepociťuje fyzickou bolest. Jsme tu na světě z nějakého důvodu. Abychom se něco naučili a pokud máme odejít, neměli bychom to být my, kdo o tom rozhodne.
Jak ho ale budeme žít, tak to už je jen v NAŠÍ MOCI. Přeji Ti hodně síly. A vždycky je někdo, kvůli komu stojí za to žít. Přinejmenším jsme to my sami Chloe.
tak co Chloe ? jak to vypadá ? zlepšuje se to ?
Ahoj Chloe,
vzpomínám na tebe každý den :) a držím ti všechny palce, co mám. :):) Jak sis popovídala s doktorkou a co ti předepsala? Jestli chodíš do školy s obavami i kvůli známkám, je pololetí a všechno se dá spravit, ale musíš si v noci odpočinout! Únava postupně zmizí, budeš se moci soustředit a učení ti půjde dobře.... a když tě začne zvládání látky i bavit, máš vyhráno! Jsi chytrá holka - dokážeš to v pohodě. Napiš nám. :hjarta:
Ahojte,já jsem kté doktorce dneska nešla.Jsem naprosto neschopnej člověk.Nezvládnu takovou základní věc jako jít k doktorce.
Školu bych přerušit asi nemohla,nejen,že pro rodiče by to byla ostuda,ale tak bych si připadala ještě víc neschopná.Co tady čtu vy všechno tak pěkně zvládáte.Já neumím ani ty nejobyčejnější věci.
CeltikDragon : já nemůžu poslouchat veselý písničky.Strašně mě to deptá.Mám samý smutný.Poslední dobou nemám náladu ani na ty.Jak jsem se ještě snažila změnit,tak přesně jak píšeš,chtěla jsem to najednou.Teď se ani tak už nesnažím,spíš přemýšlím nad něčím jiným.Hlavně na to nemám sílu.
kalupinka : já už se do ničeho ani nenutím.však co,pokud tu nebudu dlouho,tak to stejně nemá cenu.Ale docela mě štve,že nejsem schopna se třeba donutit nejen naučit do školy a tak.
lueta : smrt je vysvobození
CeltikDragon : ani ne.Z neděle na pondělí jsem spala 3,5 hodiny a z pondělí na úterý půl hodiny.Ve škole jsem zase jen hleděla do blba nebo bych se tam musela asi rozbrečet.A pořád nějak nemůžu dojít k té doktorce.
z toho si nic nedělej.....:) to že si nešla k doktorce není neschopnost , prostě se ti nechce..... mě na začátku loňského roku zjistily v krvy jaterní buňky a měl sem jít na vyšetření , doktorka mi předepsala prášky...3* denně sem je měl brat a hned potom jak je doberu dojít na testy, ale jelikož sem an tyto věci flegmoš jak ty tak sem bral tak jeden za dva dny protože se mi na to nechtělo myslet no a místo potýdnu sem došel až po měsíci a paní doktorka mě dala kartáč, tak sem sělal smutné oči jako že to chápu atd. a dala mi nové, že ať už určitě příjdu, do dneška sem tam nebyl... :lol: no a před týdnem na prohlídce v práci mi nezjistily nic, ale taky klidně mohly ...kdo ví co to bylo, ale to že si nezajdeš k doktorce není nic o nezchopnosti, to seš prostě flegmoš, je ti všechno jedno, naco dodržovat a dělat to a to když stejně umřu.......tak to neřeš, řekni to vašim, ať jdou s tebou a máš to hold tě tam povedou, nebo běž jindy sama, já sem zase nebyl schopný si dneska zajít k holičovi...tak hold půjdu zítra...ne ? nesmíš házet hned flintu do žita.....a to že tě veselé písničky deptají, to je jenom tím, že si to namlouváš, seš totiž podepřená z pilířů těch smutných písniček, všechny je vyhaž z okna, a začni se bavit......né sedět doma a přemýšlet o tom jak si neschopná...dělej něco..běž ven , nebo si zjistím kde bydlíš a půjdu tě vytáhnout mezi lidi já.....
komprende ? :rock:
Ahoj Chloe,
n e j s i neschopný člověk, vidím to na tvém příspěvku - myslí ti to, vyjadřuješ se logicky a čistě. :supr: Taky máš dobrou slovní zásobu. :) Spíš si myslím, že jsi přijala svou domnělou neschopnost jako f a k t ... automaticky to denně zapisuješ do hlavy A TÍM SE NEJVÍC ZTRÁCEJÍ SÍLY. (To není tvá vina, jen omyl - nevyčítej si to, s tím se mnozí z nás setkávají denně). Když se k tomu ještě přidá špatné spaní, je z toho strach, bolesti a deprese.
Když jsou ti, které máš ráda a kterým věříš, v pohodě, (pohoda se dnes nehledá snadno), určitě by ti řekli: JSI CHYTRÁ, ŠIKOVNÁ, MÁM TĚ RÁD....:hjarta:. A v lidech to je, to vím j i s t ě. Tak TOHLE přijmi jako fakt a mysli na to každý den :):) Přidáš-li k tomu dobrý spánek od doktorky, (to ti hodně pomůže, je to důležité! ), síly se začnou obnovovat a věci měnit k lepšímu. Piš nám - všichni ti přejeme to, na co máš právo - vědomosti, úspěch, hudbu, tanec, lásku, radost... neváhej, Chloe, a vezmi si to. Máme tě rádi. :par:
Moje milá Chloe, smrt NENÍ vysvobození. O tom jsem skálopevně přesvědčená. Ale proto nepíšu. Chtěla jsem Ti říct, abys s tou návštěvou doktorky fakt neváhala. Mám kamarádku psychiatra a ta má v péče i takové mladé lidi, jako jsi Ty. Někdy se jedná o deprese způsobené nějakou poruchou chemie v mozku ( nevím jak lépe to říct, nejsem odborník) a zlepší se to po užívání léků. Neříkám, že je to zrovna Tvůj případ, ale dobrý doktor Ti může hodně pomoci. Nevím odkud jsi, ale pokud jsi z okolí Brna, mohla bych Ti s tím pomoci. Ta moje kamarádka je strašně fajn člověk a skvělá doktorka. Chloe, ví o tvých pocitech tvoje maminka?
Ahoj, Chloe. Ty nás jenom zkoušíš, žejo? My se tady snažíme Ti pomoct...a Ty se objednáš k doktorce a pak si tam klíďo píďo nejdeš. Chloe, Ty sis ten problém jen odsunula. Nevyřešila jsi nic. A dnes jsi měla příležitost. Teď máš o to víc práce. Musíš se objednat znovu a říct, že jsi nebyla schopná tam jít, že ses bála, že Ti do toho něco přišlo. Chloe, doprčic práce, ještě jsi zažila moc málo na to, a udělala ještě míň, abys měla života plný zuby. Víš, jak je život někdy těžkej a složitej? Mělas někdy opravdu vážnej problém? Co mají říkat lidi po bouračkách, děti z děcáků, osamělí, víš, jak jim bývá zle na duši? A nemají kolikrát vyhlídky na zlepšení jak dlouhou dobu! Už mě holka vážně neštvi. Tvrdnu tady kvůli Tobě u bedny, myslím na Tebe, a ona si tam nejde. To řešení máš ve svých rukách. Je v rukách Tvé rodiny. Když jsi nešla k doktorce, řekni jim, ať Ti povědí něco o řešení životních starostí. Jaké kdy měli, jak proti nim bojovali, co je kdy trápilo. Na rozdíl od jiných, co sem píší, si nemyslím, že bys jim měla svoje pocity říct. Byl by to pro ně asi šok, Chloe. Oni si to nezaslouží. Máš přece normální rodinu, jak píšeš. Jiní rodiče děti tlučou, zanedbávají, neposkytují jim ani desetinu toho, co mají v rodičovských povinnostech. A ony zoufale čekají, kdo jim pomůže. Teprve když máš skutečný starosti, Chloe, vidíš, život je to nejúžasnější, co člověk má. A vzdávají se ho ti, co si v hlavě vyrábějí problémy z ničeho. Aniž jim kdo ubližuje, svět se jim nelíbí. Chloe. Máš povinnost vůči sobě samé vyřešit ten problém, který sis vyrobila. Nepíšeš, že by Ti někdo ubližoval. Buď jsi psychicky nemocná, pak jdi k psychologovi či psychiatrovi, nebo jsi nemocná tělesně, pak si dej vyšetřit krevní obraz určitě, dále vše podle Tvé lékařky a dostaneš buď vitamíny, něco na únavu, nebo jinou léčbu, a pokud se jen tak nudíš a jsi líná se učit, pak Choe, nevím, co Ti dají za známky bez práce a kde Tě jednou zaměstnají. Zlobím se, Chloe. Už nemám chuť Ti psát. Protože Ty se prostě nesnažíš, zatímco my se můžeme přetrhnout.
Ahojky, Chloe. Nejsi z okolí Ústí nad Labem? Taky bych ti mohla a chtěla pomoci, jestli jsi někde poblíž. Víš, jak píše Largo, o té poruše chemie v mozku, tak mozek produkuje málo serotoninu, který nám umožńuje pociťovat radost. Ty antidepresiva od paní doktorky doplní hladinu serotoninu na běžný stav a pomáhají i obnovit produkci serotoninu v mozku. To mám já, paní doktorka mi to vysvětlila. Takže to, že jsi smutná, netěšíš se ze života, že to nejde, může být i touto poruchou a je to normální nemoc jako každá jiná. Jako se vyléčí zlomená noha, tak se vyléčí i tohle, jen musíme o pomoc požádat a za doktorem zajít. Sama jsem to minulý rok absolvovala, už jsem ti o tom psala. Jsi moc prima holka. Budu na tebe myslet, abys v sobě našla sílu zajít k paní doktorce a ta ti jistě pomůže. Nebo se svěřit svým nejbližším, svým rodičům, jestlis to ještě nezkusila. Chloe, smrt opravdu není vysvobozením, vysvobodí tě jenom pro tuhle chvíli. Dobrou noc a piš, holčičko.
Ahoj Chloe,
jaký jsi měla dnes den? Co bylo ve škole a jak je doma? Máš už nový termín k doktorce? Jestli jsi z okolí Olomouce, doprovodím tě - dej vědět. :hjarta:
Kalupinko, je moc dobře, že ses rozhodla již Chloe nepsat.
Ozval se v tobě rodič, kterému došla trpělivost! Nechtěla bych Tě jako svou mámu, nechtěla bych žít, když bys mi vyčítala, jak jsem nemožná, neschopná a co dalšího jsi dokázala vyčíst na těch pár řádcích!
Víš co Chloe všechno trápí? Víš jaké to má doma? Už víš co to všechno může odstartovat? Co třeba výčitky tohoto typu? Jak by Ti bylo po přečtení takového dopisu?
Chloe je úžasná v tom, že chce svůj stav řešit, že o tom přemýšlí, jenom je v rozpoložení, kdy chápu, že věci nejdou tak snadno jako nám, co nebojujeme s tím co Chloe. Člověk v takové depce nemá žádnou vůli a bojuje sám se sebou. Pro Chloe jsou to veliké kroky. Obdivuji Chloe, že je ochotná s tím něco udělat a věřím, že to překoná.
Má přece další pokus!
Za chvíli zde bude zmonitorovaná celá republika a Chloe bude mít i možnost doprovodu k doktorce! Podpory a pochopení. Není to úžasný, Chloe? Možná bych vzala ještě k tomu toho pejska, co Ty na to?
pa
ahoj Chloe,
přečetla jsem všechny Tvoje příspěvky i příspěvky všech ostatních a nedá mi to se nepřidat........
Ti, kteří Tě chtějí podpořit, naprosto chápu, oni o Tebe mají strach, nejsi jim lhostejná, jak bys možná čekala....
Ti, kteří láteří a říkají, že si nevážíš života atd, tak ty taky chápu, oni jsou totiž možná v rolích rodičů stejně mladých slečen, jako jsi právě Ty a umí si představit, jaké utrpení by bylo je ztratit....
a ti, kteří říkají, že to Tvoje problémy nevyřeší, že si je poneseš dál, nebo že nevydařeným pokusem si zkazíš zdraví, život......
tak k nim patřím i já.... a věř, že vím, jak velké je vyčerpání, které pochází z psychických problémů, kdy spíš 3-4 hodiny, nedokážeš se na nic soustředit, pro ostatní bezdůvodně brečíš, nedokážeš nic jíst...... sama jsem před půl rokem byla v podobném stavu a přistihla jsem se, že jsem po vypití asi půl litru slivovice seděla nad lékárničkou a vážně přebírala léky s myšlenkou "co smíchat, aby se mi konečně ulevilo" ........ nikdo z okolí to na mě nepoznal, byla jsem navenek hrdinka.... jen člověk, který žije vedle mě a který mě miluje...
tehdy mě celé noci objímal, držel v náručí.... řekl, že mě neopustí a společně to budeme řešit.....
takže jsem se donutila /ač jsem se neskutečně styděla/ a šla si nechat napsat nemocenskou.... dostala jsem skutečně antidepresiva, po nichž jsem se aspoň vyspala (i 16 hodin denně, tělo to potřebovalo) a doporučili mi kineziologii a psycholožku...
ke kinezioložce jsem opravdu šla.... ta mi odbourala moje vnitřní podvědomé bloky, které jsem měla /myslela jsem si, že jsem hnusná, nemožná, prase, kráva a kdo ví co ještě..../ a s psycholožkou pracuju dodnes na posílení svého sebevědomí....
je to těžká a dlouhá cesta, ale má smysl....
Ty jsi podle Tvých příspěvků chytrá a citlivá holka.... holka, která když se zamyslí nad tím, jak by se ulevilo jí, kdyby si vzala život, nutně jí musí napadnout, jakou bolest a utrpení by způsobila svým blízkým -- sourozencům, rodičům, prarodičům....... kamarádkám..... a pokud skutečně je něco na tom, že nás čekají další životy, pak bys přece nechtěla stejné utrpení zažívat i potom.....
je - li někdo, komu věříš, ať tě k té doktorce doprovodí, pokud sama nemáš odvahu.... svěř se, byť jednomu jedinému človíčku.... i to stačí, aby Ti pomohl najít cestu z trápení....
držím pěstičky, stejně jako Ty, i já jsem na začátku dlouhé a náročné cesty, ale my jí zvládneme ;)
Taky se přidám do této diskuze, nedá mi to....
Po přečtení všech Tvých příspěvků, Chloe, mám z toho pocit, že na všechno předem rezignuješ. Volíš tu jednoduší cestu, tzn. rovnou všechno předem vzdávat. Mám z tebe trochu pocit, jakoby ti ta role, do které se sama uvádíš, vyhovovala. Je to samozřejmě pohodlnější, než se OPRAVDU snažit věci změnit. Taky mi připadá trochu podivné to, že jak píšeš máš problémy se spaním, tudíž jsi unavená, zesláblá apod (což je logické, pokud se pořádně nevyspíš). Neříkej mi, že si toho tvé okolí nevšimlo??? Pokud jsi neustále skleslá, unavená a ,,bez života", tak to přece tvé okolí musí zaregistrovat. Tví rodiče, kamarádka, ve škole... Tudíž by se měli o Tebe začít zajímat a zjistit, jestli nemáš nějaký problém. Sama píšeš, že myšlenky na sebevraždu máš asi půl roku, to znamená, že před tím jsi byla v pohodě? Co Tě k těm myšlenkám přivedlo?? Musí to celé mít nějakou konkrétní příčinu...
Chloe, přestaň se stylizovat do role chudinky. Tím nechci říct, že si své problémy vymýšlíš. Věřím Ti, ale myslím si, že se málo snažíš je řešit. Svěř se s tím mamce a neboj se její reakce!!! Je to Tvoje máma, pomůže Ti!!!!!!! Jen tady na Babinetu vidíš, kolik lidí se Ti snaží pomoc a to tě neznají osobně.
Nečekej zázrak, Chloe, pokud chceš své problémy vyřešit, musíš začít sama! Nečekej, že se stane NĚCO a ty budeš zase ok. Ovšem důležité je, abys ty sama opravdu chtěla je vyřešit (a tím nemyslím zabít se, to není řešení!!!!!!). Chceš???
Chloe,
1. Jdi k doktorce a zkousej to do te doby nez jsi s ni opravdu nepromluvis
2. smutne pisnicku neposlouchej, po nich je na sebevrazdu snad kazdy
3. kazdy den se za neco pochval, zacni treba tim, ze jsi opravdu zvladla navstevu doktorky
4. pokud se sama sebe nelibis, tak omez na cas pohled do zrcadla
5. pokud jsi se doted zabila, ale jsi zjistila, ze se da zit, tak zij
6. napis sve pocity na papir a pak ho zapal nebo roztrhej,
tim 6. bodem jsem zacala na novo ja, kdyz jsem mela na krku coby Au-pair v cizine 3 decka, ktere mi delily naschvali, jejich matka byla v nemocni a jejich otec pred zodpovednosti zkratka utekl a nechal me samotnou bez penez a bez pomoci. sebevrazdu jsem sice spachat nechtela, ale prala jsem si nebyt, coz je trochu podobne.
NEVZDAVEJ TO. Je ti 16, ze? Maturitni rocnik nejsi, takze to ber s prehledem a snaz se dostatecne odpocivat, taky naznac rodicum, ze neco neni ok a je-li to alespon trochu mozna, pozadej je o pomoc.
Hodne stesti
Petunko,
jestli máš víc času, přečti si příspěvky Chloe ještě jednou, pozorněji. Čti pomalu, nespěchej...všechno tam je. A drž Chloe všechny palce co máš!
no a pokud opravdu nemůže usnout aje tak zasláblá, tak ať si skusí vzít prášek na spaní.....jasně že ne když chodí do školy..v pátek a v sobotu, pokud tě vaši nechají spat, tak se vyspíš do aleluja a možná, že když ti bude líp, budeš mít i více sil na to aby si bojovala...nebo odpočívaly a myslela na něco jiného než je sebedestrukce.........zkus to možná že ti bude líp až se vyspíš...do toho... :rock:
Chloe, kde jsi ??? O z v i s e !!
Ahojky,
k doktorce jdu v úterý a fakt tam musím jít.Jsem sice z okolí Olomouce,ale snad tam zvládnu jít sama.Ve škole ani moc nevnímám,tak podle toho jsou taky známky.Teď se samozřejmě píšou samý testy.Všechny jsem pokazila.
Petunka : okolí si všimlo,že vypadám unaveně.Ve třidě to ví všichni.Ale co s tím udělají.Radí mi ať se jdu vyspat.Mamka to ví taky.Říkala jsem jí to s tím spánkem.
Chloe, držím pěstičky, ať se k té lékařce opravdu donutíš.... sama vím, jak jsem se cítila trapně a považovala jsem to za obrovskou ostudu a prohru, že si se svými problémy nevím rady sama....
ale pokud je to doktorka rozumná, pomůže Ti a zkusíte společně najít cestu, jak Ti ulevit :)
a to mluvím z vlastní zkušenosti ;)
Ahoj Chloe,
ze školy si nic nedělej, na opravu je čas, až se ti uleví. Teď je důležitá doktorka, a podle toho jak píšeš, jsi rozhodnutá to zvládnout. S k v ě l é ! :pussa:
No já nevím, zda jsou myšlenky na sebevraždu až tak normální...
Mne nikdy nenapadly.
Přiznám se, měla bych pocit, že jsem všechno vzdala, že jsem nebojovala. A já jsem bojovník.
Ale chápu, že každý jsme jiný.
Možná by sis měla s někým spolehlivým promluvit. Píšu o dívkách, které sebevražda napadla a píšu také o těch, které ji zkusily realizovat. Vzhledem k tomu, že potom se mnou mohly ještě mluvit, byly to ty, kterým se "nepovedla".
A co jim z té!"akce " zůstalo? Většinou samé problémy.
Zkus situaci přehodnotit . Život je dar, který jsi dostala jen jednou, nemůžeme spoléhat na reinkarnační teorie atd... i kdyby pak něco bylo, už to nebudeme my.
Ahoj Chloe,
celý víkend jsem se v duchu radovala z tvého odhodlání jít za doktorkou. :):) Jsi dobrá - je to výborné rozhodnutí ve správný čas. Co všechno jí povíš? Až se vrátíš domů, poděl se o to, jak se cítíš, o čem byla řeč, co ti předepsala a doporučila. Těším se na tebe. :):hjarta:
Ahoj,mám z toho zítřku strašnej strach.Vůbec nevím, co jí řeknu.Kdybych nepsala,že k ní v úterý půjdu,tak bych tam zas nešla.Teď mám ale takovej pocit, že prostě musím.
Milá Chloe,
protože už u doktorky jsi, je na tohle mé psaní nejspíš pozdě, ale přece jenom: neměj strach z lékaře, jdeš si přece pro pomoc a pro úlevu! :):) Neměj strach ani ze sebe - lékaři jsou zvyklí na všechno, co se při povídání o problému může stát - že můžeš hůř hledat slova, na slzy (to je úleva), na hněv....to všechno patří k člověku a vůbec není na škodu, když se tomu dá průchod. Tohle všechno tě nijak nesnižuje, ani před doktorkou, ani před tebou samotnou. Myslím na tebe a určitě napiš! :hjarta:
Ahoj, tak copak řekla lékařka? Doufám , že jsi to nevzdala, myslela jsem na tebe celé dopoledne.
Chloe, myslela jsem dnes na tebe a čekám, co napíšeš. Dokázalas tam zajít? Napiš, holčičko.
Ra, v mých příspěvcích není ani slovo o tom, že bych Chloe cokoli vytýkala. Sdělila jsem, že nemám chuť psát a zlobím se, že Chloe problém odsunula. Vždyť už se mohla cítit líp! Škoda každého dne, kdy se člověk trápí a nevyhledá pomoc. Kdy váhá, zda jít k lékaři s tím, co ho trápí. Ra, uvědom si, že Chloe by měla být šťastná, že nemá nějakou vážnou nemoc...A právě nejen proto by měla být vyšetřená! Únavou se některé nemoci také projevit. Čím dřív se problém řeší, tím dřív je vyřešený. Doktoři jsou od toho, aby léčili a pomáhali. A Chloe prostě doktora potřebuje. Stokrát jí tady můžeme vymlouvat její pocity. Ona se s tím sama nepopere a naše řeči, byť dobře míněné, JI ÚNAVY NEZBAVÍ. Proto všichni chceme, aby šla k lékaři! Chceme, aby to dobře dopadlo. A promiň, Chloe dítě je. Naše. Babineťácké. Nebo snad je někdo z těch, co se jí snažíme pomoct aspoň slovem, mladší, než ona?
Milá Chloe,
jestli se ti nepodařilo za doktorkou zajít, to nevadí - máš další příležitost a dokážeš to. :) A ozvi se nám, povídej, co tě bolí, z čeho máš strach a proč. Jistě se najde někdo, kdo ti dá tu správnou odpověď a dojít za lékařem pak nebude tak těžké. :):hjarta: Tak do toho....
No tak jsem tam zas nešla.
kalupinka :vím,že bych k té doktorce měla jít.Nějak jsem to zas nezvládla :(
Z té doktorky mám hroznej strach, že mě třeba vyhodí,protože takové blbosti se neřeší.Nebo se ještě bojím,že tam půjdu a nebudu schopna nic říct.
Napadlo mne, že bys si to mohla nějak sepsat, co Ti je a od kdy a jaký to má průběh, ona Tě nevyhodí, s takovými lidmi určutě pracuje každý den, řekla bych jí, že nevím zda bych dokázala o svých problémech mluvit bez zábran, ona si to přečte a potom s Tebou naváže dialog a půjde to samo, vidíš, takhle ses už mohla uzdravovat a znovu se v tom budeš plácat nejmíň týden, naž Ti dá nový termín.
Milá Chloe,
je prima, že jsi tu :):). Tvoje potíže blbosti nejsou, protože ti už několik měsíců narušují spaní, vlastně spíš b r á n í ve spánku - to znamená, že to, co tě trápí, je pro tebe opravdu důležité. A doktoři vědí, že každý snáší problémy jinak, respektují to a jsou na to připraveni. Navíc, psala jsi, že i tvoje třída vidí, že vypadáš unaveně - lékař pozná na první pohled, že je něco špatně. Neboj.....:) zvedni telefon a najdětě společně další termín. :hjarta:
Jak se ti zamlouvá nápad Irenky? Chtěla bys to zkusit? Nedej se odradit tím, že to může jít špatně z tužky, nebo že to, co napíšeš, vypadá divně. Pomůže ti to jít do ordinace a pokud ti to nepůjde mluvit, můžeš to vyřešit tak, jak Irenka psala. Co na to říkáš? :par:
myslím si , že by bylo nejlepší, kdyb někdo z okolí přemluvil chloe k tomu a by jí dal adresu a opravdu šel k doktorce s ní protože jinak tam nikdy nepůjde.......
CeltikDragon,
věřím, že má pravdu mala.popelka - říká, že je důležité vědomí, že první krok Chloe zvládla sama. Řekla bych, že je to strach z neznámého, co ji drží na prahu, všichni to známe z vlastní zkušenosti. Když ten krok udělá, strach zmizí. :)
Ahoj, Chloe. Z doktorky strach mít nemusíš, věřím, že budeš překvapená, když překonáš ostych a podaří se ti k ní zajít. Když nebudeš schopna nic říct, to vůbec nevadí. Irenčin nápad s tím, aby sis to doma v klidu napsala a dala to paní doktorce přečíst, je moc dobrý. Anebo - co kdyby sis vytiskla tohle povídání na babinetu, nebo jen to, co píšeš ty nám, překopírovala do Wordu, vytiskla a dala to paní doktorce. Myslím, že pro začátek to bude úplně dostačující a paní doktorka už bude vědět,jak dál. Není na tom nic zvláštního, když jí přineseš to, co tě trápí, napsané na papíře. Chodím k pani psycholožce, zařadila mne do skupiny, setkáváme se každé pondělí odpoledne a povídáme si o tom, co nás trápí. Zrovna toto pondělí nám povídala holčička, které jsem odhadovala 16 let, protože tam chodím teprve krátce, takže ještě ostatní moc neznám. A začala tím, že si vše přinesla napsané na papíře a přečetla nám to. I paní doktorka, která tam s námi vždy je, to vzala jako normální věc a nic zvláštního, že to naše holčička měla napsané. My ji máme jako naši skupinovou dcerku, neboť ostatní jsme o něco starší. Neměj žádný strach, řekni si, že nemáš co ztratit, můžeš jenom získat. Moc ti držím palečky, aby jsi našla v sobě sílu a odhodlání k paní doktorce zajít. První krok je nejtěžší, znám to taky, pak už to bude jenom lepší.
Chloe, netrap se, že to nevyšlo. Prostě to třeba vyjde příští týden. A budeš pyšná sama na sebe, že dokážeš řešit své problémy. A všechny jsou řešitelné Chloe!!! S tím napsáním je to výborný nápad. Držím Ti všéééécky palce!!!!
Ahoj Chloe :),
jak se cítíš a co je nového? Spala jsi aspoň trochu? Co tvůj psí kamarád? Dlouho jsi o něm nic nepsala. A jak je s doktorkou? Ozvi se. :):)
Ahoj,
dneska jsem nějakou tu hodinu spala.
S tím napsáním na papír je to zajímavý nápad.Jen nevím,jestli bych tam nevypadala tak neschopně, že neumím říct pár slov a musím to mít napsaný.
Dneska ve škole jsem si pokazila úplně všechno.Známky co jsem měla nerozhodný, jsem si pokazila.
Jsem neuvěřitelně blbej člověk.V té škole stejně nic nedělám.Jenom tam prosedím/prospím několik hodin a to je všechno.
S tou doktorkou teď nevím.Možná, že bych se objednala rovnou k psychologovi (což nevím jestli zvládnu) nebo začátkem února mám jít na preventivní prohlídku jak se chodí co 2 roky, takže bych jí to mohla říct možná tam.
Chloe, za prvé: nejsi blbej člověk. Já bych řekla, že jsi moc citlivá a přemýšlivá holka. Jinak bys tady Chloe nebyla a kouřila někde za barákem marjánku. Třeba. Za druhé: není vůbec pravda, že budeš vypadat neschopně, když budeš mít svoje myšlenky a pocity napsané. Dělají to tak i dospělí a velmi vzdělaní lidé. Přece to, co napíšeš, jsou Tvoje vlastní myšlenky. Za třetí: není žádná ostuda jít rovnou k psychologovi nebo psychiatrovi. Já si dokonce myslím, že by to bylo nejlepší. V dnešní době Chloe vyhledává tyto specialisty čím dál víc lidí, protože jsme daleko víc vystaveni různým tlakům ( pracovním, společenským atd.) než v minulé době. Psycholog se Ti bude snažit pomoct, nebude se na Tebe dívat ani skrz prsty, ani nebude Tvůj problém zesměšňovat. Hlavu vzhůru holka, začni se mít víc ráda ( ono se to lehce řekne, viď) a uvědom si, že jsi originál. Nikde na světě není podobná Chloe. Takže se začni o sebe starat, řekni si ( jako v té reklamě ) JÁ ZA TO STOJÍM !!!!!!:jojo: Jestli budeš potřebovat doprovodit k tomu psychologovi dej vědět, tady se určitě někdo najde !!!!!
Chloe, ahoj, jsem moc ráda, že píšeš, že se ti povedlo trošku spát. Lepší by bylo zajít nejdříve k psychiatrovi. Psycholog se tě ujme až po doporučení psychiatra, aby to mohlo být hrazeno tvou zdravotní pojišťovnou. Některý psycholog nepříjímá pacienty, kteří by chtěli úhradu od pojišťovny, chce jen úhrady hotově. Aspoň já mám tady u nás takové zkušenosti. Víš, když jsem šla poprvé k paní psychiatričce, hrozně jsem se styděla, měla jsem pocit, že to na mně na ulici všichni vidí, kam jdu. V čekárně mne překvapilo,kolik moc lidí různého věku tam bylo, a vypadali "normálně". Kdybys je potkala na ulici, nepoznala bys, že je něco trápí. Paní doktorka byla ke mně moc příjemná, rozuměla mi, moc mi pomohla. Teď už chodím k psycholožce do skupiny, jak už jsem ti psala. A je mi mnohem lépe, lepší se to ze dne na den. Pak jsem o tom mluvila i v práci a byla jsem moc překvapená, kolik lidí, i od nás z práce, i známých mých kolegyň má různé problémy a psychiatr a psycholog jim moc pomáhá, nebo pomohl a jsou už úplně v pořádku. Jde jen o překonání strachu z první návštěvy. Ty ho určitě překonáš. Nepřemýšlela jsi někdy o možnosti svěřit se mamince, tak jako se tady svěřuješ nám? Neznám tvou maminku, nedokážu posoudit, jestli by ti byla oporou. Pokud máš pocit, že ano, zkus to. Myslím na tebe.
Ahoj Chloe,
jsem ráda, že si s námi povídáš a že aspoň na včerejšek jsi spala líp. :) Jak se ti spalo na dnešek? Taky si myslím, že psychiatr a psycholog by pro tebe byla lepší volba - šla bys přímo tam, kde podobné potíže řeší spousta lidí, (nemusíš mít obavy, že lidé v čekárně si myslí něco špatného, každý se věnuje svému trápení a přesto se na tebe dovedou usmát, přátelsky a mile), a terapeut pro tebe hned může něco udělat, začít si povídat, poradit ti, ulevit se spaním.
Když jsem četla tvé včerejší psaní, vybavil se mi jeden záběr z pohádky Princ a Večernice. Velen jde hledat Večernici a Mrakomor mu posílá do cesty všelijaké strašáky (hluk kočáru, který se řítí přímo na něho, falešné volání o pomoc, aby změnil směr, ještěra, co hlídá průrvu ve skalách...) a taky iluzi hluboké strže, aby se zdálo, že cesta už dál nevede. Na prince jde hrůza, ale zakryje si oči, udělá krok a... je tam pevná zem. A právě na ten výraz úlevy jsem si vzpomněla - říkal: díkybohu, jsem celý, dokázal jsem to. I ty budeš z ordinace odcházet s úlevou - pozorně poslouchají, co říkáš, nebo si přečtou, co jim přineseš napsané, jsou vlídní, příjemní a nebudou na tebe spěchat. I se známkami ve škole můžeš hodně udělat, když si pro tuhle pomoc dojdeš. Jsi chytrá a vnímavá holka, společně můžete všechno, co ti vadí, spravit. Odpočívej přes víkend a piš nám. :):hjarta:
Ono to s tím odpočíváním ale je diskutabilní. Čím víc je člověk v klidu, tím větší slabost pak pociťuje. Chloe je oslabená, ale nelze zůstat ležet a čekat, že až vstanu, budu silnější. Tělo chce trénink. Měla by zkusit málo den po dni si přidávat trošku pohybu. Jakéhokoliv. Jestli jí moc nechutná jíst, měla by aspoň ovoce a zeleninu. Vždyť nemusí nikam k doktorům, co se vrtají člověku v hlavě. Ta hrozná únava musí mít někde příčinu. Až se jí zbaví, nebude mít chmurný myšlenky. Vždyť oni jí dají léky na nervy a ona potřebuje zjistit příčinu únavy. Ona potřebuje najít příčinu a ne léčit následek. A nebo je vyřízená ze školy. Měla by zkusit alternativní medicínu. A nechat se vyšetřit na tu únavu. Není to jen tak.
Majkafo, neříkáš pravdu, psycholog se ujme člověka na podkladu doporučení klidně od obvoďačky....... to taky vím z vlastní zkušenosti ;) a určitě bych doporučovala spíš spychologa, než psychiatra !!! ten je od toho, aby psal léky, přičemž ty může napsat i ošetřující lékař, takže se může Chloe ušetřit jednoho přemlouvání :)
Chloe, určitě Tě LÉKAŘ NEVYŽENE !!! Taky jsem měla tenhle pocit, já se dokonce asi měsíc přemlouvala, abych tam zavolala a zeptala se, kdy tam jsou.... pak jsem se další týden přesvědčovala, že už nevím co dál, neumím si sama pomoct a ta lékařka je tam přece od toho..... Měla jsem dojem, že to na mě musí přece zákonitě poznat celá čekárna, že jsem totálně v háji, na dně.... pořád jsem žmoulala kartičku od pojišťvny, až jí mám celou pokrčenou.... (neblahá vzpomínka na to, jak mi bylo)
ale důležité je, že už když jsem odcházela, byla jsem klidnější, věděla jsem totiž, že jsem udělala NĚCO !!! že jsem udělala ten první krok, aby se mi ulevilo....
a uvidíš, když ho dokážeš udělat, taky pocítíš úlevu.... a potažmo, když jsem doktorce říkala,že jsem měla strach, že se na mě bude dívat jako na blázna, sama mi přiznala "a víte, kolik já takových lidí v krizi za měsíc vidím ? Byste se divila, ale je to čím dál častější"
a já si už v té chvíli byla jistá, že jsem udělal srpávnou věc pro sebe a svůj vnitřní klid.... ;)
preventivní prohlídka je ideální příležitost, tedy pokud tam s Tebou nebudou rodičce, aby sis o tom promluvila ;) a jistě najdete společně nějaké řešení....
Když tak nad tím přemýšlím, když jsem pak poprvé přišla psycholožce, udělala mi test na míru deprese a sklony k sebevraždě.... a tehdy mi vyšlo, že jsem v té nejkritičtější skupině... takže kdo ví, jak by to dopadlo, kdybych něco neudělala....
Ahoj Chloe,
jak je po víkendu? Napiš, co je nového...:):hjarta:
Ahoj,
nového není nic.Všechno je stejný.Teď jsem 2 dny spala hodinu a půl denně.Zítra mě čeká pololetka a samozřejmě nic neumím.A tuším,že dneska nebudu spát zase, i když se mi už dost motá hlava.
majkafa : mamce toto určitě nemůžu říct.Jednou jsem se jí snažila trochu svěřit, ale radši ne.
mala.popelka : na preventivní prohlídce se mnou rodiče nebudou.Jenom je blbý,že tam jdu až v únoru.Bůh ví co se do tý doby stane.
Ahojky, Chloe. Jsem moc ráda, že píšeš. Chápu, že někdy to nejde - svěřit se mamince. Budu ti držet palce, aby ses aspoň trošičku prospala a aby se ti pololetka co nejvíce povedla. A když to nepůjde, to neva, příště to bude lepší. Chloe, prosím, zkus zajít za paní doktorkou dříve, než bude ta preventivní prohlídka. Budu na tebe moc myslet a přát ti, abys našla v sobě sílu k paní doktorce jít. Jak se má pejsek? Jakou školu studuješ? Možná jsi to už psala a přehlídla jsem to. Napiš zase, aspoň pár slovíček, jak ti je.
Chloe, pak opravdu čapni za ruku některou z kamarádek, někoho, komu věříš..... vysvětli mu, že potřebuješ, aby Tě dotáhnul k té doktorce, pokud to sama nezvládáš...... takhle si holka ubližuješ a pokud nejsi masochistka /což Ty nejsi/, tak podle mojí zkušenosti musíš neskutečně trpět.... a hlavně !!! TY SAMA SI NEPOMŮŽEŠ !!! Od toho jsou tu odborníci, kteří to dokáží.... I kdyby to v první fázi znamenalo, že Ti na nějakou dobu napíší antidepresiva, aby ses aspoň prospala.... pak hned věci uvidíš jinýma očima.... věř mi, sama jsem to prožívala.... :(
spala jsem 3-4 hodiny denně, po měsíci byla tak vyčerpaná, že jsem se nedokázala na nic soustředit, za volantem jsem čučela doblba.... důkazem totálního vyčerpání mého těla bylo to, že jakmile mi na 2 týdny doktorka předepsala uklidňující léky (na tak krátce, protože byly jen pro akutní stav, pak jsem dostala jiné, nenávykové), dokázala jsem spát až 16 hodin denně............
až zpětně vidím, jak vážná situace to byla a jak moc jsem si ubližovala, že jsem s návštěvou lékaře otálela tak dlouho...
Milá Chloe,
opravdu bys nechtěla, abych tě k doktorce doprovodila? Pokud se ti točí hlava, jsi celkově vyčerpaná a to už není na co čekat. Znám to. Mohla bys taky skončit v nemocnici, a na dost dlouho. Dej vědět, co by sis přála - jsem blízko a všechno se dá zařídit. Určitě napiš! Se školou si teď nedělej žádné starosti, děláš, co můžeš. Ale musíš začít od začátku - od zdraví, pak ani škola nebude problém, vždyť ti to myslí - vůbec nemám pocit, že bys měla s nějakým předmětem větší potíže. Dokonce si myslím, že nejsi typ, který musí "dřít". Ale když nespíš, hlava prostě nebere a přirozená schopnost dávat věci do souvislostí a pamatovat si je po jednom poslechu jakoby mizí. Je nejvyšší čas obnovit možnost odpočívat a spát! Neváhej, napiš mi SZ - domluvíme se. :hjarta:
P.S. Piš klidně i sem, dej prostě vědět tak, jak si přeješ.
Hele lidi všichni pozor, možná že sem tak blbej jenom já, ale ještě mě nenapadlo hledat jak chloe vypadá, právě teď sem si na lidech prohlížel profily různých slečen a háejte na koho sem narazil, byla tam fotka a pod ní napsané chloe 16 říkám si sakra žeby......profil není vůbec vypsaný, sou tam 3 fotky jedné fakt pěkné slečny..... říkám si sakra to je K**da, tak jak si to mi chlapy říkávámev duchu ....že jo ale to je teď fuk, a soudím že je to naše chloe podle toho, že u jedné fotky kde se směje má napsané že už se dlouho neusmála, proto si myslím, že je to naše chloe, je to vážně šikovná holka, taky tam bylo místo bydliště olomoucký kraj....myslím
Chloe : poslouchej, myslím si že si fakt pěkná holka a myslím, že je zbytečné aby se taková krasavice jako ty podceňovala, popravdě se divím, že tě neobletujou kluci od vás ze třídy, takže se vzchop a jdi k té doktorce, nebo sednu ve volnu na vlak a přitáhnu tě k ní sám...... ;) :rock:
málem bych zapoměl, kdyby byl někdo stejně blbý jako já..... :D
http://profil.lide.cz/profile.fcgi?akce … er=chloe16
vážně mě to překvapuje chloe, že se ti něco takového stalo, kdyby si byla nehezká a já nevím co - třeba neoblíbená které by se posmívaly, tak bych se nedivil, že o něčem takovém přemýšlíš a cítíš se jak se cítíš ale ty máš na hodně máš charisma máš postavu, ty by si měla nosit hlavu vzhůru a být hrdá......bojuj :rock: ;)
Ahoj Chloe,
jak se cítíš? Ozvi se nám!! :hjarta::)
Ahoj, asi neřeknu nic nového, takže jen snad pár věcí. Za prvé: podle toho profilu na lide.cz jsi fakt hezká holka, takže žádné komplexy bys mít neměla (resp. evidentně je máš, ale zbytečně). Podle příspěvků hloupá taky nejsi. Takže jediným důvodem jsou asi deprese. Dříve nebo později je dostane většina lidí, takže to není nic neobvyklého. Jen to, že jsi v tomhle věku a ve vývoji, znamená, že si je bereš víc k srdci, k tomu se následně přidruží zdravotní problémy (nespavost). Je fakt škoda, že jsi smířená sama se sebou a nebojuješ. Podle mě návštěva lékaře (ať už je to psychiatr nebo jiný specialista) ti stoprocentně pomůže. Možná nevyřeší nespavost, ale deprese ano. Obvodního lékaře bych nedoporučoval, bývají to obvykle lékaři, kteří jsou zvyklí na stovky pacientů s chřipkou a nevěnovali by se ti tolik.
Měl jsem spolužáka, který ve tvém věku měl podobné úmysly, souviselo to hlavně s jeho špatnými výsledky ve škole. Dneska se tomu smějeme, on vůbec nechápe, proč to dělal. Jsem naprosto přesvědčený, že se z toho dostaneš a za pár let budeš moc ráda, že jsi k tomu doktorovi nakonec zašla. Ta návštěva u lékaře je totiž nevyhnutelná. Sice by ses z toho asi dostala za nějaké dva roky i sama, ale nemá cenu riskovat čekání.
Ahojky,
Largo : musím to zvládnout sama.
Teď tak přemýšlím, že bych se objednala k nějakýmu tomu psychologovi.A jestli to nezvládnu do začátku února, tak to řeknu té doktorce jak půjdu na tu preventivní prohlídku.
CeltikDragon : no ty fotky jsou starý skoro třičtvrtě roku.Nejsem hezká a už vůbec nejsem oblíbená.
Chloe, jsi moc hezká slečna, to tady nikomu nevymluvíš. A to, že nejsi oblíbená....oblíbenost je dost relativní. Taky jsem nebyla nikdy oblíbená. Když jsem chodila na gympl, tak jsem ve třídě měla jen jednu kámošku. A to proto, že jsem se nesnažila zapadnout do party těch ,,oblíbených". Byli to lidi, který mi nesedli, takže jsem se s nima moc nebavila a tudíž jsem možná působila trochu jako outsider. Ale nakonec jsem na tom byla mnohem líp než oni, protože jsem získala jednu opravdovou kamarádku, se kterou jsme si výborně rozuměli a stále ještě rozumíme. Není to o tom zapadnout, je to o tom být svá a nepřetvařovat se. Jako člověk jsi lepší než ti, co si nejdřív vesele povídají a v zápětí se navzájem pomlouvají. Aspoň tak to chodilo u nás na gymplu-je fakt, že jsme byli převážně dívčí třída. Takže buď svá , Chloe a nebud smutná z toho, že nejsi oblíbená. Daleko cenější je mít jednoho opravdového kamaráda než tucet falešných...
Taky máš moc hezkýho psa!!! To je zlatý retrívr? Plánuju si ho pořídit :) Ten je určitě jeden z nejlepších kamarádů :)
Chloe16 napsal(a):
Ahojky,
Largo : musím to zvládnout sama.
Teď tak přemýšlím, že bych se objednala k nějakýmu tomu psychologovi.A jestli to nezvládnu do začátku února, tak to řeknu té doktorce jak půjdu na tu preventivní prohlídku.
CeltikDragon : no ty fotky jsou starý skoro třičtvrtě roku.Nejsem hezká a už vůbec nejsem oblíbená.
Chloe! Copak se Ti stalo, že máš tak nízké sebevědomí? Jsi moc hezká a sympatická holka ( i pes, miluju retrievery)
Sláva, že už aspoň o té psycholožce přemýšlíš!!!! To, jestli jsi nebo nejsi oblíbená vůbec neřeš!!! Nejprve si musíš "oblíbit" sama sebe, teprve pak si Tě oblíbí i ostatní. Tak to prostě je!!!! :jojo: :jojo: :dumbom:
Být hezká a inteligentní, což naše Chloe bezesporu je, může být výhoda pro život. jenže naše Chloe má problém, a to silnou únavu, která jí logicky bere sílu žít normálním aktivním životem, užít si drobné i větší radosti, které k tomuto věku patří. Proto je Chloe houby platné, že je taková kočka, protože to momentálně pro ni není důležité. Někoho bolí záda, někdo si udělá úraz, a někdo je unavený. Příčinu únavy odhalí každý lékař dobře cílenými testy, proto bych, milá Chloe, zítra šla ke své doktorce a řekla jí:
"Paní doktorko, já jsem v poslední době tak strašně unavená, spát nemůžu, učení mi nejde, já s tím musím něco udělat, já už prostě nemám na nic sílu, ani na ten život ne."
Je hrozně jednoduché, poslat člověka na psychiatrii, ale nechuť k životu postihne každého aspoň někdy za ta léta, co tu je. Neboť nikdo to nemá jednoduché. Chloe, nešikuj se k doktorům přes hlavu. Tam Tě pošlou, až budeš mít všechny testy dobré a v pořádku. Podle mě máš prostě nedostatek něčeho, červených, bílých krvinek, hořčíku, co já vím. Podle mě jsi úplně normální, jen psychicky labilní z potíží, které máš tak dlouho. A je logické, že jsi tím už usoužená. A máš je proto, že jsi nedokázala jít a říct - sakra, udělejte se mnou něco, jsem unavená. Chloe, na tuhle větu nepotřebuješ žádnou pomoc! Už jsi slyšela o chronickém únavovém syndromu? Ty máš právo na léčbu. Jsi pojištěná. Máš právo na vitamínové injekce, na železo, na podávání minerálů, možná i na lázně. Prostě, Chloe, máš právo být unavená a máš právo na to, aby se Ti dostalo léčby. Nedělej problém větším, než je. Kvůli tomuhle si přece tak hezká holka, která to má v hlavě srovnaný možná spíš, než mnozí z nás, nesáhne na život? Co by měli dělat lidi bez nohy, lidi, co nejsou tak hezcí, jako Ty, co žijou v dětském domově a ne v prostředí rodiny, která je má ráda, jako ta Tvoje Tebe? Uvědom si, že máš všechny předpoklady mít fajn život. Až na tu jednu brzdu. Na Tvou zatracenou únavu. Chloe, naštvi se jednou aspoň trochu. Naštvi se pořádně a řekni si: To teda ne. Ještě se uvidí, kdo bude mít navrch. Jestli únava, nebo já. To bych se na to podívala. hned zejtra dojdu k doktorce. Jé, ta bude ráda. lidi tam lezou s různejma blbostma a já tam přijdu s únavou. Doktorka bude pyšná, že ten můj problém vyřeší co nejdřív bude moct. Napsat Panadol, to umí každej. Doktorku bude zajímat, co mi chybí a dá se do toho, aby mi pomohla. No sakra, Chloe, nečekej na únor. A nechoď k psychologovi. am myslíš, že Tě pošle? K obvoďačce na krev. A krev potvrdí, že Ti chybí třeba to železo. A v únoru si už na Babinet ani nevzpomeneš. Budeš mít zcela jiné zájmy, než řešit únavu. No tak! Chloe! Vyřeš to!
Chloe16 napsal(a):
Jsou myšlenky na sebevraždu ve věku kolem 16 let normální?A co když ten člověk už přesně ví,kdy se zabije,to je taky normální?Jaký je váš názor
Myslenky jsou naprosto normalni, i to planovani chapu ono nekdy realne uvazovat taky nenei an skodu, ale nezapomen. Nejsi tak dobra, abys vedela, ze zitra nepotkas neco nebo nekoho kdo ti tak zmeni zivot... nemuzes vedet, ze bys dva dny na to, nebyla hrozne stastna a tak...
Ano, me myslenky a hodne silne jeden cas napadali-vyresila sjem to tim, ze jsem si poridila psa.Ted proste fungovat musima hlavne, nemam tu odvahu soudit svuj zivot, kdyz ho neznam cely...:kapitulation:
Tak vidíš chloe...... ;) všichni ti to tu říkají...máš ty nejlepší předpoklady žít plnohodnotný život........jenom to chce neházet ho zmuchlaný do koše......... vytáhni ho narovnej sprav a pokračuj v něm...... a jestli ne tak si pro tebe dojedu a to nakazím tě mým optimismem :D jenom doufám, že né moc...to by z tebe mohlo být zas příliš aktivní kvítko....;)
Ahoj Chloe,
tak co, jak je dnes? A co říkáš posledním příspěvkům? Povídej. :)
Petunka : asi tak jsem na tom u nás ve třídě.Moc se s nikým nebavím.Dřív jsem se všech hrozně bála.Teď zase ani nemám chuť se s nikým bavit a jsem i ráda sama.Asi to je taky tou únavou.Mám jednu kamarádku,ale ta chodí na jinou školu a teď se vidíme málokdy.Ve třídě se bavím tak se dvěma holkama,ale ty mě taky asi nejspíš pomlouvají.Upřímně teď je mi to i docela jedno.
Zlatí retrívři jsou skvělí.Doporučuju.
lueta : nízký sebevědomí mám asi už od narození.
Takže můžu jít buď k doktorce nebo psychologovi nebo psychiatrovi.Jelikož nejjednodušší z těchto 3 variant je jít asi k doktorce,protože tam se nemusím telefonicky objednávat a hlavně jako bych tam byla objednaná na 5.února, tak teda půjdu tam.Možná, že má kalupinka pravdu a něco mi jen chybí.Jen by mě zajímalo, co ta doktorka udělá, když zjistí, že mi nic nechybí.
airgosh : je pravda, že nevím co bude za pár dnů.Ale pořád čekat, když nakonec mě třeba stejně nic dobrýho nečeká.To se nedá vydržet moc dlouho.
CeltikDragon :díky, zatím se snažím
Kalupinka bude asi veliký šprýmař. :supr:
Myslí, že člověk, který uvažoval o sebevraždě a dostane doporučované vitamínové injekce, železo, minerály, možná i lázně si to rozmyslí a bude v pohodě. Také si myslí, že psycholog takového člověka pošle k obvoďákovi na vyšetření krve.
:godlike:
Dobrá otázka Chloe, co ta doktorka udělá, když zjistí, že Ti nic nechybí?
A přesto se budeš cítit tak, jak se cítíš?
Co uděláš Ty?
:hjarta:
Ra myslím, že jsi trefila do černého. To, co popisuje chloe, není způsobeno tělesným nedostatkem něčeho. Cesta od myšlenek na sebevraždu, od pokusu o sebevraždu, hlubokého smutku, tmy, absence vidění jakékoliv budoucnosti k chuti opět žít, vidět kolem sebe hezké věci, najít smysl svého žití je tak těžká, dlouhá, namáhavá, trnitá. Ale existuje. Člověk na ní potká ty, co ho podrží, posunou o kousek dál, třeba o tom ani nevědí. Vím to, protože touto cestou teď jdu. Stačí tak "málo". Chtít jít dál. U mne nastala chvíle, kdy jsem už nechtěla. Kdy už neexistovala žádná budoucnost. Ale na druhé straně mě nechtěli. Vrátili mě zpět. Ještě nepřišel můj čas. Chloe, ani tvůj čas ještě nepřišel. Pořád jsem od něčeho utíkala. Bála se tomu postavit, problémy vyřešit. I od života jsem utekla. A tak jsem byla vrácena zpět, abych pochopila, že nelze donekonečna utíkat. Teď začínám věci řešit a je to věru dobrý pocit. Dokonce se z věčného pesimisty stává optimista. Nevím, jak k tomu došlo. Ale bylo kolem mne hodně lidí, cizích, neznámých, když mě ten nejbližší opustil. A ti mě chránili, před světem i přede mnou samotnou. Člověk neuteče tomu, co musí vyřešit. I z druhého světa ho vrátí.
Chloe, nevzdávej to. Prosím, požádej o pomoc.
Ra napsal(a):
Kalupinka bude asi veliký šprýmař. :supr:
Myslí, že člověk, který uvažoval o sebevraždě a dostane doporučované vitamínové injekce, železo, minerály, možná i lázně si to rozmyslí a bude v pohodě. Také si myslí, že psycholog takového člověka pošle k obvoďákovi na vyšetření krve.
:godlike:
Dobrá otázka Chloe, co ta doktorka udělá, když zjistí, že Ti nic nechybí?
A přesto se budeš cítit tak, jak se cítíš?
Co uděláš Ty?
:hjarta:
RA:
Co by udělala ta doktorka, to ti asi nikdo neřekne, panč jí nikdo do hlavy nevidí :D
( Mimochodem, tak od věci ty vitamíny, minerály atd. nejsou, u mé známé kombinace selen, zinek dokázala zázraky :) )
Ale Chloe tím rozhodně BUDE POKRAČOVAT V HLEDÁNÍ ŘEŠENÍ, jak z kola ven :)
Začla už tím, že se tu ozvala.
Domnívám se, že chloe trpí dle popisovaných příznaků těžkou depresí. Mám o tom hodně znalostí, prožila jsem si to. Tady nepomáhají vitamíny a pod., ale taky neuškodí. Pokud deprese není vyvolaná nějakou událostí, může být celoživotně způsobena tím, že v mozku je porucha produkce serotoninu, který napomáhá tomu, aby člověk měl příjemné pocity, aby byl "radostný". Tady jsou na místě už jenom antidepresiva - ne tá návyková, ale druhá skupina, která doplňuje v těle hladinu serotoninu a pomáhá obnovit produkci serotoninu v mozku. Znám ze svého okolí lidi, kteří pomocí těchto prášků, které užívají léta, žijí celkem spokojeně, ale jakmile je vysadí, deprese je tu znovu. Pokud člověk trpí depresí v důsledku nějaké události, tady do začátku pomáhají prášky, ale hlavně vyřešení problému, vyrovnání se s událostí, pohyb, činnost, neležet. Lehce se to říká, ale já taky tu teorii všechnu znala a přesto jsem celé dny ležela v posteli, neschopna se i najíst. Teď už antidepresiva neužívám, chodím k psycholožce a ta sezení mi moc pomáhají, týden od týdne je to lepší a zase se vracím do normálního života.
Chloe, jak říká meya, ty jsi na dobré cestě, protože to nevzdáváš, hledáš řešení. Myslím si, že psycholog, nebo psychiatr, nebo kombinace obou do začátku ti určitě pomůže, že ve tvém stavu už nemáš sílu pomoct si sama a tvé okolí neví, jak na to.
Omlouvám se, nepatří to sem, ale nemůžu přece nepozdravit MajenkuFa :D
Mají, zlatíčko, sluníčko :hjarta: Zdravím :hjarta:
Buď ráda, že mě nevidíš, dala jsem si včera po sto letech jakousi masku na obličej, do rána mám oteklé oči a vypadám jak....co myslíš?.....jak Mongolka :D
Milá Chloe,
ráda bych se zeptala - znáš tu doktorku, ke které půjdeš? Jestli ne, myslím, že máš předem zbytečný strach z toho, že bude netrpělivá nebo nerudná. Že nejsi v pořádku pozná na první (nebo na druhý :) ) pohled. Nečekej problém předem. :hjarta: Když to zkusíš, uděláš další krok k tomu, aby ses cítila líp. Přeji ti odpočinkový víkend s pejskem, užijte si sněhu a piš. :)
Jasně, že jsem šprýmařka. Však tohle je téma k popukání.
Jedna věc je únava. Ta patří do rukou obvodního.
A druhá věc, ty sebevražedné myšlenky, pokud jde o těžkou depresi, ty patří psychiatrovi.
Jenomže my víme, že Chloe zmiňuje jako prvotní problém únavu. Z ní má pocity marnosti nad životem, které ji přivedly s úvahám o jeho skončení. Ona nepíše...chci se zabít a nic mi není, ona píše, jsem unavená a proto mám sklon uvažovat o tomhle. Proto si myslím, že jí něco chybí.
Nejsem žádná odbornice. Ale nejdřív se MUSÍ VYLOUČIT FYZICKÁ PŘÍČINA A NEMOC. Potom, když bude v pořádku po téhle stránce, ji rozeberou psychicky. K čemu by jí byla antidepresiva, jestli má například nedostatek železa či hořčíku, to by mě teda zajímalo. Moc.
Ono to souvisí, únava je produktem té těžší deprese.
kalupinko, myšlenky na sebevraždu a deprese patří PSYCHOLOGOVI...... psychiatr může napsat léky, ale pomoci hledat cestu umí psycholog..... a antidepresiv napíše i obvoďák, pokud to uzná za opodstatněné a to v případě Chloe podle mne je, už jen aby si opravdu odpočinula a měla sílu něco dále řešit....
zažila jsem si tuhle cestu, takže přesně vím, o čem mluvím......
btw - třeba maniodeprese je nemoc, při níž s těle je nedostatek tzv. "hormonu štěstí".... prostě je ho v mozku málo....... a dodává se uměle léky..... takže tady třeba fyzická příčina psychických problémů je a rovněž tito lidé užívají jistý druh antidepresiv.......
a ano, Irenka má pravdu..... ta stále se stupňující únava je následkem depresivních stavů..... a jen z nevyspání nikdo o sebevraždě nepřemýšlí.... :(
chloe, držím palce, 5.února se blíží, abys našla tu obrovskou odvahu se svěřit lékařce a spolu jste nastoupily na start dlouhé cesty k Tvé úlevě ;)
a to vím, o čem mluvím........ není to ani rok, co jsem seděla se sklenkou alkoholu v ruce nad lékárničkou a přemýšlela, co si vzít.... :( a paradoxně právě tenhle okamžik mi otevřel oči a dohnal mě k lékařce.... protože jsem si uvědomila, že takhle dál prostě nemůžu....
Ahojky,
jak se máte?
Tu doktorku ke které půjdu moc neznám.Vidím ji tak 1x za rok.Od zítřka za týden, to snad už vydržím.
Takže únava je z deprese nebo je deprese z únavy?
Ahojky!!! :pussa:
Dobrá otázka pro psychologa, Chloe, zeptáš se ho?
:supr:
Ra: Když tam půjdu tak jo.
- a půjdeš? -
:supr:
Ra: Uvidím za týden
dobrá, Chloe, jak se rozhodneš, tak to bude. :)
Vydržíš středeční vysvědčení? :vissla:
Já to vydržím.Jsem zvědavá na rodiče.
já vím, že toho vydržíš hodně, Chloe! A nemáš to právě jednoduchý!
Držím palce!
Setkali jsme se takhle na Babinetu, je něco o čem by sis chtěla tady povídat?
:hjarta:
Zatím je všechno dobrý
dobrá,
zajímalo by mě jak jsi strávila víkend a co tě čeká, chceš-li si ještě psát. Co ty na to?
:)
Víkend jsem strávila doma nebo jsem šla se psem.Zítra ve škole mě čeká test z chemie.Vůbec nechápu o co jde.Chemie mi nikdy nešla.Pak mám cosi rýsovat do matiky.Jenže to budu muset dělat znovu, protože jsem spadla ze židle a udělala si čáru přes celej papír.
Píšeš, že jsi šla se psem, tady v Praze se docela oteplilo, jak se ti líbilo venku?
Ještě píšete testy? Nejsou uzavřený známky?
Chemie a matika to jsou ale předměty! :usch:
Píšeš, žes spadla ze židle? Co se stalo?
Dneska odpoledne jsme měli 4 stupně.Venku se líbilo hlavně Jessie (psovi).Miluje sníh.
Známky jsou uzavřený.To je do dalšího pololetí.
S tím padáním.Já se občas ztratím, a pak neudržím rovnováhu.Asi usnu, nevím.
Tak Jessie se vyválela ve sněhu a tebe asi taky ne? :D
V té škole to je docela hustý, že jedete už na druhý pololetí. Budete mít nějaký prázdniny?
Docela si o tebe dělám starosti Chloe, píšeš, že se ztratíš a pak neudržíš rovnováhu. Jsi potlučená? Jak to máš dlouho? Kdy se to stává? Stává se ti to i ve škole?
Chloe, jestli se můžu zeptat....... a to si ani v takovém případě na Tobě rodiče nebo někdo z okolí nevšimne ničeho divného ?
mimochodem, Chloe, máš krásného pejska.... ;) a i Ty jsi hodně sympatická slečna ;)
prázdniny máme v pátek.
Jak dlouho tak padám to nevím.Většinou ale nespadnu.Nestává se to moc často.
ve škole se to neděje.Tam sice usnu ale zatím jsem nespadla.Jenom si musím kopírovat sešity, protože i když usnu jenom na chvilku, tak mám třeba napsanoů jen půlku slova.
Rodiče si toho nevšimli.Protože jsem v pokoji sama.A tam jsem často.
Podle toho co píšeš musí být tvůj organismus hodně přetažený. Taky ti to tak připadá Chloe?
Ten boj co podstupuješ je pro tebe hodně vyčerpávající, přesto chceš odkládat pomoc?
Býváš v pokoji často sama, asi moc nevěříš rodičům? Nepovídáte si?
No jsem docela dost unavená.
S rodiči si moc nepovídám.Nemají čas.Ani mě to nějak nechybí.Zase ale občas spolu prohodíme nějaký to slovo.Ne že bych se s něma neviděla celej den.
mala.popelka :děkuju
Jaký to pro tebe je, že ti nechybí ten kontakt s rodiči? Jak si to mám vysvětlit?
A co sourozenci?
jo a Chloe, ještě jedna maličkost....nevadí vůbec, že svoji doktorku moc neznáš....a že nevíš, jak jí o všem říct......... já když jsem k ní šla, taky jsem měla v hlavě zmatek, co jí budu vykládat........ přece jí nebudu říkat, víte paní doktorko, já vůbec nespím, nejím, nebo se přežeru..... pořád brečím, nemůžu se na nic soustředit......
jenže jak jsem tam sedla, najednou jsem věděla, že když jí to řeknu, už tím se mi uleví a ona bude hledat cestu jak mi pomoct......
potažmo, na preventivce se dělají určitě věci jako vážení, měření tlaku.....nám dělávali odběr moči....atd.... a pokud je doktorka všímavá, měla by i tak poznat, že na Tvém tělesném stavu je něco divného....
já jsem měla třeba strašně vysoký tlak a hned se mě pala, jestli nejsem v nějakém stresu.........
držím pěsti, ať najdeš odvahu začít.... a to je hlavní ! ;)
Jsem na to zvyklá.Mladší bráchové ti si většinou hrají spolu a starší, ten často hraje pc hry.
Ahoj Chloe,
nechci Ti dávat žádné rady, protože většina lidí Ti radí moc dobře. Jen jsem Ti chtěla napsat, že spousta lidí (a mezi nimi i já) má o Tebe starost a zajímají se o Tebe. A protože máš asi ráda zvířata - znáš tenhle odkaz?: http://www.rozhlas.cz/odhaleni/live/?vi … ;format=wm Když jsem na netu, mám to pořád puštěný, abych to nepropásla, což se mi při mý smůle určitě stane :-)
žjooova, Chloe, teda vy jste početná rodina........ samí chlapi a jedna dospívající slečna, jaké to je hledat si svoje místo na slunci ?
Daja : už to mám puštěný, neznala jsem to
Jsem jedna holka.A holka má být šikovná.Všechno jí musí jít samo.
Takže máš tři bráchy. S tím starším se dá povídat, nesedí-li u pc jako právě my? Anebo si nerozumíte?
Připadáš mi hodně na všechno sama, Chloe. :(
Co s tím?
přidala se k nám také malá popelka, kterou také zdravím :)
moc hezky Ti Chloe píše :supr:
nezdržujeme od povinností, co tě ještě dnes čekají (chemie a matika)? :vissla:
Chloe, no jo, na holku mají rodiče teda největší nároky, co ?
taky zdravím Ra...... přidala jsem se, hlavně proto, že sama na vlastní kůži vím, jak je to hrozně složité, když člověk je opravdu vyčerpaný,.......
Určitě nezdržujete.Jen bych nerada zdržovala vás.
Když nehraje na počítači, tak se s ním i povídat dá.Jenže on ty hry hraje pořád pokud není zrovna ve škole.
já jsem nejstarší.... a taky jsem měla vždycky dojem, že já všechno musím umět, být ve všem nejlepší...... aby na mě mohli být pyšní.... bla bla bla....
a dneska už vím, že to tak není, že je to jenom můj život a jak si ho prožiju, je na mě..... a nemusím se nikomu zodpovídat :)
ne ne Chloe nás (teda mě) určitě nezdržuješ...... taky tady na netu zaplňuju nějakou díru, něco, kdy se cítím hrozně sama.... mám pocit, že tady se lidem snadněji svěřím, než v reálu ;)
a když jsem tady, necítím se tak osamělá, víš ? ikdyž jsem už dospělá, taky mám svoje trápení....a taky se s nima peru, někdy hůř, někdy líp.....
Jo rodiče počítají s tím, že já musím všechno umět, že mi má všechno jít samo od sebe.Ale tak to bylo vždycky.Hlídala jsem venku staršího bráchu, když jsme byli malí :)
Chloe, ještě maličkost............ a slyšela jsi od nich někdy "tohle se ti povedlo" "ty jsi ale šikovná holka" apod ?
dokázali někdy ocenit to, že všechno umíš, že jsi tak šikovná ? nebo Ti to chybí .....?
Možná jo.Asi mi to někdy řekli, ale nějak si to nepamatuju.
a máš pocit, že by Ti to pomohlo ? že bys měla radost, že si Tě někdo všímá, oceňuje, že něco umíš, dokážeš....s něčím si poradíš ?
Jak, vidíš nezdržuješ Chloe.
Napadá mě, jestli alespoň on ví o tvém stavu, jestli si toho všiml jak ti je?
Když jsi hlídala staršího bráchu, rodiče ti předali část své rodičovské zodpovědnosti. Myslíš že je to správný? Jaký to pro tebe bylo?
Jaký je pro tebe to, že jako holka máš všechno umět?
mala popelko, jsem ráda, že máš podobnou zkušenost jako se cítí Chloe a že si můžete porozumět, co říkáš Chloe?
:hjarta:
Možná, že bych měla radost.Ani nevím.Jsem na to celkem zvyklá.Ale asi by mě to určitě potěšilo.
Ra: Tak brácha, ten o tom určitě neví.
To, že jsem měla hlídat bráchu.Ani mě to nějak nevadilo.Spíš jsem to brala jako fakt.Nepřemýšlela jsem nad tím.
No docela mě někdy štve, že mám všechno umět.A když to neumím, tak mám na to přijít a nějak si poradit.
víš Chloe, já si svoje problémy přitáhla už někdy z dětství..... vždycky jsem byla tak nějak "jiná" než ostatní..... nebavilo mě běhat za míčem, skákat přes švihadlo a hrát si s panenkama..... rodiče říkali, že mě posílali ven za trest :) dneska se tomu směju, ale já fakt nevěděla, co tam dělat....
ve školě jsem měla jen jednu opravdu dobrou kamarádku, lidem jsme moc nevěřila a do kolektivu jsem moc nezapadala..... a tak se to táhlo přes střední i vysokou školu...tu jsem nakonec ani nedodělala :( (a dávala jsem si to safra dlouho za vinu)
pak jsem dloooouho nemohla najít chlapa, už jsem si říkala, že asi umřu sama.....
a moje pochybnosti sama o sobě se prohlubovaly......byla jsem ošklivá, tlustá....sama.....dlouho bez práce......
nevěřila jsem, že mě může mít někdo rád, připadala jsem si, že jsem všem jen na obtíž, že nikoho nezajímají moje trápení....
pak jsem měla práci....ale tím, jak jsem jí chtěla dělat dobře, jsem se svojí pitomou zopovědností přivedla až tam kde jsem byla před skoro rokem...... nad lékárničku s lahví alkoholu v ruce :(
a dneska s pomocí psychologa vím, že musím najít svoje vnitřní pevné já, které se neotřese každým ošklivým pohledem, každým zlým slovíčkem....... které mi někdo řekne..... že při všem co se mi stane špatného nebudu ta pitomá já, co nic neumí a je k ničemu.....
je to dlouhá cesta, ale jakmile na ní jednou vykročíš, budeš zjišťovat, že s pomocnou rukou krok po kroku poznáš, co je pro Tebe v životě důležité, jak chceš žít, jaké jsou Tvoje životní hodnoty.......
mala.popelka : jsem ráda, že aspoň někdo ví, jak se cítím
mala.popelka : nějak tak,taky jedna kamarádka,v tom kolektivu jsem na tom podobně a jsem teprv na střední
Chloe a potom tedy taky z vlastní kůže vím, že psycholog mi nevyřeší moje problémy, to ani nejde..... ale může a pomáhá mi postupně najít cestičku....odpovědi na moje otázky.... pomáhá mi najít "mě samotnou" a to je pro spokojený život to nejdůležitější.....
a proto si myslím, že první, co by měla udělat Tvoje lékařka je napsat Ti na nezbytně nutnou dobu antidepresiva (ony Tě zklidní, aby ses alespoň vyspala a pak dokáží stimulovat, abys měla sílu se svým trápením něco dělat) a jako další napsat doporučení k psychologovi..... Tak to totiž budeš mít bezplatné..... ;)
a neboj, nemysli si, že bys tam vypadala jako blázen, já tam potkávám nejrůznější lidi......... mladé holky, které nechtějí jíst, vynervované vysokoškoláky, paní co nezvládá svoji práci..... taky rodiče s malým capartem....
do ordinace psychologa nás můžou zavést nejrůznější potíže a nikdo z nás nemá na čele napsané, že právě on trpí depresema...
jo, uvidím za týden, jak to u té doktorky dopadne
Říkáš, že bys měla radost, kdyby tě pochválili, potěšilo by tě to a jsi zvyklá, že je samozřejmostí to, že si máš se vším sama poradit a všechno umět. To na ně musíš mít někdy i zlost? Příjde mi, že jsi hodně na všechno sama a že to musí být pro tebe těžký.
Máš právo na jejich pochvaly, ocenění, na jejich pozornost, na jejich lásku. Vždyť jsi jejich jediná princezna! Šikovná, trpělivá, sympatická, která ale už sama nemůže. Něco není v pořádku. Tak to nemá být...
Rodiče o nás mají pečovat a my máme mít v nich tolik důvěry, abychom se jim dokázali svěřovat.
Není-li tomu tak, musíme vyhledat pomoc jinde u babičky, dědy, nejlepší kámošky anebo u odborníků, psychologů, co s tím, když rodičům se svěřit nemůžeme, když už padáme ze židle vyčerpáním a když už nevíme co dál.
Pokud rodiče nevědí s čím zápasíš, je to jejich veliká chyba.
Nezbývá než být zase ta silnější a sama si vyhledat pomoc, Chloe.
Cítím ale, že vám s popelkou skáču do povídání, lépe bych to nenapsala, tak vás nechci rušit a pro dnešní večer se s vámi oběma rozloučím - přeji hezký večer - Chloe co nejvíc hodin spánku k dobru a zase zítra :pussa:
:hjarta:
Taky přeju dobrou noc
Ahoj Chloe, vidím, že ste se tu nějak rozvykládaly děvčata, musím vás všechny pochválit ;) a jhlevně chloe, že se tek rozpovídala..... :-) , víš sem si říkal, že by si možná měla víc komunikovat s těmi rodiči, možná že to může být jeden z mnoha činitelů proč máš takové problémy...... samota...mamka mi říkala , že se kvůli tomu nějaký kluk zabil, bylo to prý i v televizi, prý šikovný dobře se učil , rodiče si myslely že je šťastnýa hraje si na PC a on se zabil, pak se zjistilo, že trpěl obrovskou samotou v tom pokoji......
doufám, že konečně skočíš k té doktorce...chceš doprovodit ???? ;)...aspoň bych mohl chvilku machrovat, že jdu s takovou šikovnou holkou... :) ;)
Júúú Chloe, gentlemann.....ber to!! :) :jojo:
Celtik: :supr:
CeltikDragon: seš hodnej ;) :), myslím, že bys mě nepoznal :D
Chloe,
tak to si nemyslím, že by tě Celtik nepoznal, kdo ví, jestli se mu už neproháníš ve snech....:) Co tvoje spaní a vůbec všechno? Napiš. :hjarta:
Chloi, dneska jsem v jednom článku narazila na úplně stejné potíže, které popisuješ ty sama. Už jsem ti dříve psala také a celé povídání dále sleduji. Přeji ti, aby jsi dostala odvahu a o pomoc požádala příští týden lékařku, ke které jdeš.
Možná by bylo dobře, kdyby jsi si ten článek přečetla. Je v dnešním vydání SVĚT ŽENY a stojí 12.-Kč. Držím ti pěsti ať nalezneš nejen odbornou pomoc, ale i svůj duševní klid!!!
já myslím, že bych tě poznal ;)
Ahoj Chloe,
jsi tu s námi? Jak se cítíš? Spala jsi na dnešek? Co Celtik - půjde s tebou k doktorce? Bylo by to príma....:hjarta: :) Ozvi se!
Ahoj,
spala jsem trochu dýl.Ale ani těch 5 hodin nepomohlo.Jako kdybych vůbec nespala.Dneska se cítím ještě hůř než normálně.Bojím se pondělka.Bojím se prostě všeho co mě má čekat.
Isidia : děkuju.Jestli ten časopis ještě budou mít, tak si ho koupím.
CeltikDragon : myslím, že by ses mě spíš pořádně lekl.
Tak už se neboj, je to jenom prodkužování agonie, prostě tam běž, copak chceš takhle žít celé mládí, ty si potřebuješ normálně užívat života a ne takhle živořit, trochu sebekázně a odvahy a do toho, ber to tak, že Ti můžou jenom pomoct.
Chloe, téměř vždy je ten strach před nějakou událostí horší, než pak událost sama. Budu ti mooc držet palce. Přeji dobrou noc, holčičko.
:lol: teda ...... chloe - myslím, že to trochu přeháníš... ;) seš pěkná holka a pořád se podceňuješa opravdu si zkus vzít přes výkend prášky na spaní, pokud nedokážeš usnout sama, tak tomu ze začátku trochu pomož, pokud je nebudeš hltat každý den, tak se na nich závislá nestaneš ;) ale pátek a sobota by ti mohly dodat na pondělí sílu, plnohodnotný a vydatný spánek je pro tělo strašně důležité, takže to aspoň zkus...prosíííím ;) :rock:
Ahoj Chloe,
toho, že se po delším spánku cítíš hůř, se neděs - tělo si při nespaní zvyklo brát ze zásob energie, a teď neví, co si s přísunem má počít. Budeš dospávat ještě několik týdnů - vzpomeň si na příspěvek male.popelky. Koťátko, neboj se ničeho, může už být jenom líp. :par: A ten svůj strach z pondělka chytni za pačesy a nakopej mu zadek! (škoda, že tu není takový smajlík...) protože tě čekají jen lidé, s kterými jsi na jedné lodi, a pak ti, kteří tam budou jen pro tebe a dokážou pomoct. Posílám ti :pussa::hjarta:
Ahojky,
děkuju za podporu.Pondělek je za chvíli.Přitom jdu jenom k doktorce, ale cítím se jak před popravou.
Tak Chloe 16 nebuď už tak ušlápnutí, vypnout prsa, břicho zastrčit, budeme Ti v pondělí všichni držet palce, hlavně, aby Ti pomohli a ostatní jako je škola a atd.se potom vyvrbí samo.
jj chloe.... ;) držíme ti palce, hned ráno si na tebe vzpomenu, budu po noční, a jedu ještě něco vyřizovat...... tak v pondělí do toho práskni dračice ;) :rock:
Ahoj Chloe,
myslím na tebe od rána...ozvi se, až se vrátíš od doktorky!:hjarta: :)
Také už to tu netrpělivě prohlížím, ozvi se, jak jsi dopadla.
Chloe - jak jsi pořídila?
ahoj kočeno ;) tak jak u doktorky , hm ? ;) :rock:
Ahojky,
řekla jsem jí to s tou únavou a nespavostí, tak mi vzala krev.Mám prej zvýšenej tlak.
Dívala se na mě ale dost divně.Asi mi nevěřila.Ten její pohled byl divnej.
Ještě mne napadla jedna věc, Tvpje potíže ba mohly být umocněny poruchou štítné žlázy, když je snížená činnost, také se to projevuje únavou a depresivními stavy, jestli je Ti 16, tak je divné, že máš vyšší tlak, děvčata v tomto věku mají skoro vždy tlak spíš nízký, kdy jdeš na kontrolu?
to jak se dívá to vůbec neřeš, hlavně, že něco dělá aby ti bylo líp ;)
Irenka21: ale mám ten tlak prý zvýšený jen trochu.Ale překvapilo mě to.Já jsem si vždycky myslela, že ho mám spíš nižší.Doktorku uvidím tak za 3 dny až si půjdu pro výsledka té krve.Potom se uvidí.
CeltikDragon : ale ono to vypadalo, že se začne každou chvíli smát.
No některé doktorky můžou podcenit problémy pacienta, přímo od ní chtěj lístek na vyšetření specialistou a vyšetření krve na hormonální hladiny, dnes o co si ve zdravotnictví neřekneš, to není.
Milá Chloe,
mám ohromnou radost, že sis došla pro pomoc - že se začínáš mít ráda. :hjarta: To je ten nejlepší začátek, jaký sis mohla zvolit. A tak, jak jsi statečná, buď i moudrá - nedej na to, že se lidé "tváří", důležité je, že ty se necítíš v pořádku a chceš být v pohodě. Nenech se znejistit, trvej na svém a chtěj všechno, co se pro tebe dá udělat. :jojo: A udělej si za to pondělí radost, dělej si ji každý den - něco na sebe, drobný šperk, procházka, něco dobrého v hezkém prostředí, dobrý film. Zasloužíš si to, Chloe, možná ani sama netušíš, jak moc. :hjarta: A piš. :)
co máš z toho, třeba jenom chtěla vypadat příjemně, aby působila lepším dojmem na lidi, kteří k ní příjdou......nebo je prostě taková, taky sem byl kolikrát u doktorky nebo klidně i na úřadech a někdy se tvářily ty úřednice tak, že sem myslel, že si daly prda trávy, nebo je vytáhly z kromclu z ústavu, uvidíš co ti řekne až příjdeš na kontrolu, zatím se drž ;) :rock:
Ahoj,
tak dneska jsem byla (ne)dobrovolně u psychiatričky.I když se mi částečně teď ulevilo, stále mám z toho všeho smíšené pocity.
výborně chloe ;) děláš nám všem radost, je dobře, že si se do toho takto vrhla, jen tak dál kočko :)
Ahoj Chloe,
nechtělo by se ti napsat víc? Kdo tě doporučil, jak to probíhalo a co ti přijde zvláštní? :par: :hjarta:
Ahojky, Chloe. Jsem moc ráda, že se snažíš. Víš, já jsem ze začátku někdy měla pocit, že se po návštěvě u psychiatričky i u psycholožky cítím ještě hůř, ale třeba druhý den jsem se cítila mnohem, mnohem líp, než před návštěvou. Ono to postupně půjde, neboj. Napiš víc, prosím, jestli můžeš.
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=031 … p;c=679755
Hm, tak dnes už ten odkaz nefunguje, příště článek raději nakopíruju. Bylo to o depresi.
Chloe, to je dobře že jsi se přemohla a došla tam. Ten první krok k nápravě jsi udělala a to je důležité. Držím ti palce!!!
Ahojky,
no upřímně jsem se tam ani tak nepřemohla.Neměla jsem moc na výběr.
Chloe a už by jsi měla mít výsledky krve, není tak ? Tak jak to dopadlo ? ;) .... chybí Ti něco (myslím nějaká látka v těle?)
mala.popelka : Krev mám v pořádku.Nic mi nechybí.
Prostě je ze mě normální cvok.Jsem blázen a nemůžu se s tím smířit.
Chloe ty nejsi blázen. Opravdoví blázni si neuvědomují, že jsou blázni......a propos - kdo může někoho označit za blázna? To je hrozně relativní.
Máš prostě psychický problém, který se ale určitě dá řešit, neboj se toho řešení. Může Ti to jedině pomoci. Uvidíš, že v tom nejsi sama. I psychické nemoci jsou nemoci jako každé jiné, to jen někteří lidé je prostě nevidí a podceňují.
Napiš nám, co bylo u té psychiatričky. Co Ti přišlo divné? Co Ti říkala? :pussa:
Ahoj Chloe,
proto, že jsi byla u psychiatričky, přece nejsi blázen ... ale tys to asi nemyslela vážně a já ti skočila na špek, viď :) :hjarta:
Milá Chloe,
nemáš se s čím smiřovat.
Nemáš důvod se smiřovat s tím, že bys byla blázen anebo cvok :usch: netrpíš halucinacemi, bludy, fóbiemi a kdo ví s čím vším ve svých představách bojují tihle nešťastlivci.
Depresivními pocity trpí spousta normálních lidí, hodně se o tom začíná psát a mluvit.
To, že máš krev v pořádku neznamená, že ti něco nechybí. Nevíme, jaké rozbory z krve tehdy ta "paní doktorka" :co: nechala udělat. Třeba ti chybí dopamin anebo serotonin? http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=3076
Nepochybuj o svém zdravém rozumu!
Vše zase bude dobré.
Tou léčbou se zase vrátíš do normálního stavu.Jenom jsi už vyčerpaná a tím vším znavená bez jiskřičky.
Odpočívej a spinkej :sova: čerpej energii a bude zase dobře.
Píšeme si spolu už asi od prosince a ani jednou jsem neměla pocit, že bych si psala s bláznem. Jsi bystrá a inteligentní slečna.
Věříš mi? :supr:
:hjarta:
Milá Chloe,
souhlasím s Ra-teď odpočívej a spi co nejvíc. Víš, myslím si, že to funguje tak, že
mozkem člověka proběhne za sekundu obrovské množství informací a pocitů, pozitivních i negativních. Když je hladina energie normální, (doplňuje se hlavně spánkem, stravou a nejrůznějšími způsoby odpočinku), negativní myšlenky a pocity se moc neuchytí, a když přece, je dost sil je řešit a radovat se z úspěchu. :D Když energii doplníš (po půl roce nespaní musí být dluh energie obrovský), dokážeš všechno, co budeš chtít. Neboj se ničeho, měj kolem sebe všechno, co máš ráda a co tě pohladí, pusť z hlavy starosti a hlavně spi jako jezulátko. :) :hjarta:
jasňačka chloe ;) ty nejsi cvok, ty mají jiné starosti a věci na práci, hlavně musí zalívat kytky aby jim neutekly a krmit kamínky v akvárku aby jim nopochcípaly hlady ;) , ale ty se snažíš se sebou něco dělat, pač nejsi zahleděná do sebe a vnímáš realitu kolem sebe :) tak mě neštvi kočko a hlavně se nevzdávej ;) do toho :rock:
Chloe, tak to teda ani OMYLEM !!! Žádný blázen, jsi mladá slečna, která si v dospívání prostě připadá opuštěnější, osamělejší, smutnější než ti druzí.....
Blázen opravdu vypadá jinak, to mi věř....... Pro začátek by sis měla opravdu dostatečně odpočinout, pokud už delší dobu spíš jen 5 hodin denně, musíš už svět vidět setrafra šedivě (bohužel vím, o čem mluvím), pak se můžeš pustit do boje......
Ano, není to jednoduché.... Ano, tenhle boj je dlouhý, je těžký, ne každý den přináší radost a důvod k úsměvu, ale věř mi, on ten boj sakra stojí za to ;)
A hlavně, jednu věc Ti poradím, se kterou mám zkušenosti...... Nevyprávěj moc o tom, co cítíš, nebo že jdeš k psycholožce atd. širokému okolí, tím mám na mysli třeba vrstevníky, spolužačky apod..... Jen opravdu někomu, komu hluboce důvěřuješ.... Není to lehké se svěřit, právě proto, že si člověk zpočátku připadá jako nějaký blázen, což v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ OPODSTATNĚNÉ !!! ....... Ale mohlo by se stát, že někdo, kdo to bude zlehčovat, by Ti ještě více "ublížil"......
MILÁ CHLOE....SEDÍM TADY UŽ DVĚ HODINY A ČTU TĚCH 10 STRAN, CO JSTE TADY SE VŠEMI POPSALI....
UŽ MOCKRÁT JSEM CHTĚLA DO TÉTO DISKUSE NAKOUKNOUT, ALE VŽDYCKY JSEM SE JÍ BÁLA OTEVŘÍT...(ŠPATNÁ ZKUŠENOST)....ALE TEĎ TOHO MOC LITUJI...
AŽ JMÉNO POPELKY :gloria: MĚ DONUTILO, SEM NAKOUKNOUT....UŽ SE SPOLU CHVILKU NA BABINETU POTKÁVÁME A MÁM JI MOC RÁDA...VÍM, ŽE TO NEMÁ LEHKÝ A ŽE SE SNAŽÍ ZE VŠECH SIL SI DÁT V ŽIVOTĚ VŠECHNO DO POŘÁDKU A HLAVNĚ SE SNAŽÍ MÍT RÁDA...A TO JE STRAŠNĚ MOC DŮLEŽITÝ! :)
TAKY JSEM SI PÁRKRÁT V ŽIVOTĚ STOUPLA AŽ NA TO POMYSLNÝ DNO....A MYSLÍM,ŽE TO NEBYLO NAPOSLEDY,JEN SI ČLOVĚK VŽDYCKY MUSÍ NAJÍT NĚCO,NEBO NĚKOHO,KDO MU PODÁ RUKU A POMŮŽE MU ODRAZIT SE ODE DNA A NAD HLADINOU SE NADECHNOUT...AŤ JE TO TVÁ PSÍ SLEČNA JESINKA,KAMARÁDKA A NEBO DOKTORKA CO BLBĚ KOUKÁ....AŤ KOUKÁ,HLAVNĚ AŤ TI KONEČNĚ POMŮŽE,HOLČIČKO!
SKORO JSEM NEDOUFALA PŘI ČTENÍ, ŽE SES K NÍ VYPRAVILA!!! ALE TY JSI TO ZVLÁDLA...JSI ŠIKULKA. :hjarta:
PŘEDMINULÝ VÁNOCE JSEM PROBREČELA DNY I NOCI....PO NOVÝM ROCE JSEM SE JEŠTĚ MĚSÍC PŘEMLOUVALA,AŽ JSEM JEDNOHO DNE SEDĚLA PŘED MÝM OBVOĎÁKEM A SNAŽILA SE MU ŘÍCT,CO SE DĚJE,ŽE BEZDŮVODNĚ BREČÍM A JEN CO PŘESTANU,PODÍVÁM SE NA DĚTI NEBO NA MANŽELA ZAČNU BREČET ZNOVU... NECHAL MĚ VYBREČET A VYPOVÍDAT,NAPSAL MI ANTIDEPRESIVA,ALE JÁ JE NAKONEC ANI NEPOUŽILA....STRAŠNĚ MI POMOHLO SI O SVÝM TRÁPENÍ PROMLUVIT S NĚKÝM ÚPLNĚ CIZÍM,KDO MĚ VYSLECHL A SNAD I POCHOPIL...
NENÍ ŽÁDNÁ HAMBA ZAJÍT K PSYCHOLOGOVI...
JSI KRÁSNÁ SLEČNA....VŠAK TI TO CELTIK I HOLKY NAPSALI A JÁ SE K NIM MŮŽU JENOM PŘIPOJIT. :)
A BLÁZEN...TAK TO URČITĚ NEJSI...TEN BY NEPSAL TAK ROZUMNÉ PŘÍSPĚVKY JAKO TY...A TO MI VĚŘ...V TOM MÁM ZKUŠENOST....MÁM ZNÁMOU,KTERÁ BOHUŽEL BLÁZNEM JE...
JEN SI ŘÍKÁM,ŽE SE TI ASI NELÍBÍ NA ŠKOLE...KTEROU JSI SI SPÍŠ NEVYBRALA NEŽ VYBRALA..../SNAD JSEM TO DOBŘE POCHOPILA/...NESTÁLO BY ZA TO,AŽ SE DÁŠ ASPOŇ TROŠKU DO POŘÁDKU,PŘEMÝŠLET O ZMĚNĚ?
TO JSEM TOHO ZASE NAKECALA,ŽE SE AŽ STYDÍM...TAK UŽ JENOM...
MĚJ SE HEZKY BERUŠKO,SNAD SE DNES TROŠKU VÍC VYSPÍŠ A VĚŘ, ŽE JE TADY SPOUSTU LIDIČEK, KTEŘÍ NA TEBE NEUSTÁLE MYSLÍ.....
Sluníčko: :pussa: DĚKUJI !
POPELUŠKO NEMÁŠ ZAČ...VZALA JSI SI KOUSEK MÉHO SRDÍČKA A JÁ TI HO DALA RÁDA... :hjarta:
CHLOE, JAKÝ JSI MĚLA DNESKA DEN? DOUFÁM, ŽE JSI SE PĚKNĚ VYSPALA A PROBUDILA SE DO SLUNEČNÉHO RÁNA. :)
MOC BYCH TI TO PŘÁLA ZLATÍČKO. :hjarta:
ZATÍM PA. ZASE BRZY JUKNU.
Ahoj chloe . tak jak se máš ? ;) co spaní a nechuť ? doufám, že už pomalu mizí ;)
teda - jako jenom ta nechuť :D
Ahojky,
děkuju všem, že sem píšete.Já jsem teďka pořád strašně unavená.Spím v noci, ale i přes den.Bolí mě hlava, klepou se mi ruce.To je po těch prášcích, co teď mám.Nejraději bych se na to vykašlala a žádný prášky nebrala.Je to ještě horší než předtím.
Hele, takové prášky mají nástup plného účinku až 14 dní, tak neblázni, to vše je jenom důsledek Tvého předchozího vyčerpání.
Chloe, po týdenním užívání prášků opravdu nemůžeš mít tak silné projevy.... to že spíš, je jenom dobře, tělo potřebuje nutně dohnat, co jsi za poslední týdny nedospala.... já jsem první týden po nasazení spala víš jak ?
přišla jsem domů, vzala si prášek, usnula v 9 večer......... a spala 16 !! ano vidíš dobře, opravdu šestnáct hodin !!!
a taky mi to připadalo, že jsem jak přejetá parním válcem..... ale to se postupně zlepší uvidíš ;)
jestli to není tajemství, smím vědět, jaké léky jsi dostala ? kdyžtak pokud bys nechtěla sem, můžeš do SZ ;)
jj Irenka má pravdu, musíš to chvíli vydržet, tvoje tělo je teď dost vyčerpané a proto se třepeš a je ti zle, to se stane i člověku který dlouho nespal, já sem tomu příkladem, když chodím na ranní tak to dospávám až po 4 dnech, sem porstě noční pták, a za ty 4 dny ranní naspím tak ..... 10 - 12 hodin, ale taky když si lehnu a náhodou usnu a spím tak hodinku , pak mě naši vzbudí tak se cítím, jako by mě přejel buldozer, všechno mě bolí a než se trochu rozhýu tak se celý třepu a sem strašně slabý, je to prostě následek vyčerpání a únavy, vydrž a bude líp ;) :rock:
ahoj chloe, jak je ? už se tu dlouho nic neděje měla by si nám napsat jak se máš, všichni sme tu nedočkavý nových informací ;) :)
Ahoj,
nic novýho se neděje.Pořád je mi tak zle.Původně jsem zamýšlela chodit do školy, nakonec ale budu tento týden doma.Potom máme prázdniny a pak by to snad mělo být lepší.
Chloe, odpočívej a čti něco, třeba nějaké humoristické povídky, třeba knížka ho :-) hoří , je dobrá, já jsem starší a čtu ráda knížky od Ireny Fuchsové, jsou to povídky ze života, kolikrát mne překvapilo, co se všechno může lidem stát, není to těžké čtení. Chce to všechno čas, fakt se s rodiči nemůžeš o sobě bavit, to je divné, my se bavíme se syny o všem, proč vlastně máš pocit, že by Tě nepochopili? Já mám nyní chřipku a je mi také pod psa.
Irenka21 : ale rodiče o tom, že jsem byla u psychiatričky ví.Sami mě tam dotáhli na doporučení doktorky.Takže nemusím mít pocit, že by mě nepochopili.Berou to zatím v pohodě, nemají mě za cvoka.
No tak, to je fajn, to tedy pozitivní, určitě také napnou všechny síly, aby Tě nějak povzbudili.
super, to je doré, no vidíš, a ty si měla strach ze začátku, že by na to vaši nebraly ohled, tak to vidíš, pomaličku zjišťuješ, že tvoje okolí o tebe stojí, a vidíš, že i tady se o tebe zajímáme a chceme aby ses měla dobře a byla zdravá
a až ti bude dobře tak dáme všichni scuka a dáme si panáka na tvoje vítězství ;) :) co ty na to ? hm :D
Chloe, tak to mám fakt radost, že rodiče mají rozum a Tvoje problémy nezlehčují :) .... to je hodně důležité..... věřím, že po prázdninách už budeš alespoň fyzicky odpočinutá..... a spolu s psycholožkou (nebo psychiatričkou) se pustíte do nápravy nejen tělesného stavu, ale hlavně té dušičky......
nicméně, spíš než psychiatričku bych doporučovala psycholožku.... ;) .... tam Tě lékařka neposlala ?
Rodiče neví ale asi úplně všechno.Nevím, co jim ta psychiatrička všechno řekla.Teď ani nemám moc náladu se s něma bavit.Hlavně se bojím, že by mě vyslýchali.
K psycholožce jdu taky.Mám z toho už předem noční můry.Zrovna dneska se mi zdál strašnej sen, že jsem šla k psycholožce.Už ani nevím přesně co se v tom snu stalo, ale probudila jsem se hrůzou.
Chloe, neblááázni, psycholog nekouše...... je to míň nepříjemné než návštěva gynekologa ....teda aspoň pro mě ;)
prostě si jen budete povídat o Tvých pocitech.... o problémech.... co Tě trápí, bolí..... a on (nebo ona) Ti ukáže coby nezasvěcená osoba problém z jiného úhlu pohledu...... uvidíš, poprvé jsem si přišla taky nesvá, ale druhá nebo třetí návštěva.... a pomalu se to zklidní ;)
Hlavně jí věř, ona Ti nechce ublížit.... chce Ti pomoct najít cestu, kterou Ty sama teď právě třeba nevidíš
Hele nešil, chceš se přece uzdravit, než jde člověk třeba na operaci, zaké se bojí a potom je vše fajn.
POPELKA MÁ PRAVDU...JE TO NEZNÁMO A PRVNÍ NÁVŠTĚVA...ALE UŽ ZA CHVILKU SI BUDETE POVÍDAT O VŠEM MOŽNÉM A NAKONEC NAJDETE TO CO TĚ VLASTNĚ TRÁPÍ A I TO JAK SI MŮŽEŠ POMOCI TY SAMA A JAK TI MŮŽOU POMOCT TVOJI BLÍZCÍ.
NEBOJ SE CHLOE...PSYCHOLOŽKA JE TAKY JENOM ČLOVĚK,KTERÝ VYJDE Z ORDINACE A MÁ SPOUSTU LIDSKÝCH STAROSTÍ A CHYBIČEK. KDYŽ SE TI NEBUDE NA PRVNÍ POHLED LÍBIT,PŘEDSTAV SI JI JAK RÁNO VSTÁVÁ...ROZCUCHANÁ A HNED TI BUDE PŘIPADAT PŘÍSTUPNĚJŠÍ.
JÁ CHODÍM S CERKOU K JEDNÉ MOC HODNÉ A MŮŽU TI ŘÍCT, ŽE KDYŽ JE MI NEJHŮŘ VŽDYCKY MĚ POVZBUDÍ A I MALÉ SE SNAŽÍ CO NEJVÍC POMOCI.
TAK UŽ SE NEBOJ BERUŠKO :hjarta: ,MY TAM BUDEM S TEBOU...VZPOMEŇ SI NA NÁS AŽ STISKNEŠ KLIKU. :) PA
jj vzpomeň si na nás a řekni si : co na mě ten CetikDragon zas vymyslí :D ;) jenom tam hezky běž , držíme ti všichni palce :rock:
Chloe, k psychologovi se těš!!! Pomůže Ti! Je to asi rok, co jsem ho (jí) taky navštívila a jak se mi ulevilo! Ale já jsem tam šla zcela dobrovolně, protože už jsem si sama pomoct nedokázala a dál jsem ty své stavy nechtěla snášet. Byla to sympatická paní, se kterou jsem si povídala o tom, co mě štve. Hlavně jsem k ní byla ve všem naprosto upřímná, řekla jsem jí všechno. Jelikož ona je cizí nezaujatý člověk, tak jsem se nebála se ve všem svěřit. A hlavně je to odborník, který je tu pro Tebe!!! Neměj z toho vůbec strach, mysli na sebe a na to, aby Ti bylo konečně dobře! A v tom je psycholog to nejlepší řešení!!! Zvládneš to, neboj! Ono vlastně ani není co zvládat ;)
Chloe, kdepak jsi ? Pojď mezi nás .... Už ty nepříjemné účinky spolu s tím, jak se tělo pomalinku dostává zpátky do rovnováhy, ustupují ?? Doufám, že jsi to nezvdala a nepřestala s užíváním ? ;)
Ahojky,psychologa se neboj,sám sem k němu do nedávna chodil.Co se týče té unavenosti,moc dobře to znám.Jestli ti můzu něco poradit,najdi si kamarady(kamarádky) kterým se dá věřit(Idealní "kamarádi"jsou rodice),nedus to v sobe,to že si pořád dokola omíláš v hlavě co by bylo kdyby....,jak je vsecho na prd,jak ti nikdo nerozumí se zbytečně unavuješ.Najdi si činnost která tě baví, a u které se odreagujes( pro me je ideální je hudební nástroj,nebo patlání keramické hlíny,ty si najdi co vyhovuje tobe).Uvědom si co, a kohomáš ráda,a zaco ti stojí žít.Myslím ze tu bolest, kterou by si tím,ze by ses zabila, způsobila rodině ,si nezaslouží.
Čauky Luky
Ahojky,
prášky užívám pořád.Zatím se nic moc nezlepšilo.V pátek jdu na kontrolu.Vůbec se mi tam nechce.
CHLOE :hjarta: TY TO ZVLÁDNEŠ :supr:
jasan že to zvládneš ;) seš přece silná holka - to si piš ;) :rock:
jak by řekl malý Nicky stan junior : to se ví :cool:
Ahojky,
psychiatrička mi předepsala nový prášky.Naštěstí jsem tam nebyla tak dlouho jak minule.Jsem ráda,že to mám za sebou.
no vidíš - šikovná holka - a to myslím ve všech směrech ;)
Ahojky,
jak se máte?Mě je momentálně strašně špatně.Šíleně.
Mně také, mám haldy prádla na žehlení, chystám manželovi s sebou na cesty jídlo a synové už natahují čumáčky na večeři a já bych tak nejraději spala, ještě jsem po nemoci docela unavená.
Ahojky Chloe :pussa:,
je ti strašně špatně?
Musí to být pro tebe hodně těžký tenhle stav!
Myslíš, že je to po těch nových lécích?
Jak si to vysvětluješ?
Jak ti je špatně? Zase nemůžeš spát? Co ti dělají ty nové prášky?
Co ti pomáhá to vydržet?
Naše trpělivá Chloe VYDRŽ!!
Musí ti být hodně nepříjemně.
Co by ti mohlo pomoci?
Dokážeš to říci svým rodičům?
pro TEBE :hjarta:
Už je to lepší.Včera to bylo strašný.Psychicky mi bylo hrozně.Možná je to po těch jiných prášcích.Usnula jsem celkem brzy,ale probudila se ve 4 a pak jsem nemohla už usnout.
Jsem ráda, že je to lepší!
Jenom není dobře, že po těchhle zase nemůžeš spát. :(
Zkus tedy vydržet ještě pár dní, co to bude s tebou dělat. Zítra to můžeš říci psycholožce, jaký s tím máš potíže. Jistě nějak poradí.
Jinak se dá zase té psychiatričce říci o těchhle příznacích. Antidepresiv je spousty a jistě najdete, které budou ti vyhovovat.
Nemáš to tedy jednoduchý, Chloe.
VYDRŽ!
:hjarta:
Ahojky Chloe,
drž se, koťátko naše, a povídej si s námi. Jak je zrovna teď? :par:
Ahoj Chloe drž se. Jak píše Ra, ono někdy chvilku trvá, než doktor najde ta správná antidepresiva. A neboj se. Neměj strach. Říkej si, když ti není dobře, že teď je to sice horší, ale zase to přejde a bude to lepší. A postupně, jak se budeš léčit, bude těch zlých chvil míň a míň a bude ti častěji lépe. Myslím na tebe, holčičko.
ahoj Chloe , já věřím, že to zvládneš ;) , mám hlavně radost z toho, že se snažíš na sobě pracovat, a taky že si zase konečně napsala, už tu bylo docela dlouho mrtvo, včera sem se sem ani nedíval, protože mi zkolabovalo PC a až teď sem ho plně zprovoznil, konpletní instalace.... všechno v háji, 15 giga muziky v trapu... :grater: a je toho mnohem víc, ale teď se mi nálada zpravila, když vidím, že si živá a zdravá a začínáš se psychicky zlepšovat ;) :hjarta:
AHOJKY CHLOE :gloria:
MOC S TEBOU CÍTÍM...VÍM CO JE TO KOUKAT PO NOCÍCH DO TMAVÉ STĚNY NEBO Z OKNA A ZKOUŠET ZASTAVIT MYŠLENKY,KTERÝ TI LETÍ HLAVOU JAKO SPLAŠENÝ KONĚ....
ALE JAK VŠICHNI PÍŠEME,TAKY JSEM SI JISTÁ,ŽE TO CHCE NĚJAKÝ ČAS A BUDE LÍP. :)
HLAVNĚ,ŽE JSI SE ROZHODLA S TÍM ZLÝM NĚCO UDĚLAT A JAK JE VIDĚT DAŘÍ SE....A ŽE NENÍ VŠECHNO HNED JAK BY MĚLO BÝT...TO NEVADÍ....VŽDYŤ ASPOŇ MALÝ ÚSPĚCH TĚ POTĚŠÍ A NÁS VŠECHNY S TEBOU.
TAK VYDRŽ HOLČIČKO :hjarta: MYSLÍME NA TEBE
Ahoj Chloe,
spala jsi na dnešek dobře? Co ty nové prášky - je to lepší, zabraly, nebo ti pořád nesedí? Jak bylo u doktorky, zamlouvala se ti? Cítíš obavy, nebo je ti příjemná? Ozvi se nám...:hjarta:
Chloe, uvidíš, že to všechno zvládneš. Jen je třeba vydržet a nevzdávat to. Pokud si s lékařem nerozumíš, tak je lepší zažádat o jiného. Vztah pacient - lékař musí být založený na důvěře. Myslím na tebe a jak budeš moct, tak se ozvi!
Ahojky,
teď je mi trochu blbě,asi je to tím,že v noci zas nemůžu spát.
Largo : ty nový prášky jsou daleko horší.První dny jsem normáílně usnula a nebyla přes den moc unavená,ale teď zas nespím.
K psycholožce už v životě nepůjdu.To není nic pro mě.Nevím,co bych tam dělala.
Tak s tímhle přístupem se z toho nedostaneš, koukej zapojit mozek a přestat fňukat.
Chloe, přece to teď, když jsi udělala první krůček vpřed, to nevzdáš ???
Psychiatričce přece snadno jde říct, jaké potíže s těmi novými léky máš........
A psycholog ?? Co bys tam dělala ? Hledala cestu k úlevě, když nemáš kolem sebe lidi, kterým můžeš natolik důvěřovat, abys s nimi dokázala probrat svoje trápení :jojo:
Milá Chloe,
koťátko naše... :par: Neboj se...psycholožka zastává místo tvých rodičů a přátel, které potřebuješ, ale kteří nemají dost sil nebo odvahy s tebou mluvit, věnovat se ti, ptát se na to, co je pro tebe důležité...a tys tolik přivykla samotě se starostmi, které nechceš přenášet na jiné, že se ti zdá skoro nemožné promluvit o nich i s člověkem, který je vázán lékařským tajemstvím. Chápu to. Ale není to konečný stav - to mezi vámi jen narostla zeď neveselých myšlenek a mlčení, skrz kterou je sice vidět, ale slova a jejich skutečný smysl nepropouští. Něco jako když vypneš zvuk u televize. Snahou psycholožky není vloupat se ti do soukromí, ale vrátit ti schopnost mluvit o tom, o čem mluvit chceš. Takhle vznikají kamarádství, přátelství, lásky. Je to úplně přirozený proces a přirozená lidská potřeba. Klidně tu snahu přijmi, neublíží ti, ty sama stanovuješ hranice, kam až psycholožka při jednotlivých sezeních může... Máme tě rádi. :):hjarta:
hele chloe :) já si myslím, že by si měla pokračovat ;) jak tady všichni píšou, svým způsobem ti prostě odemkne dveře v komunikaci tam, kde si je ty kdysi zavřela a zahodila klíč a ona se jenom snaží ty dveře vykopnout a dát ti nový zámek ;) nic víc, nechce se ti ti tam vloupat ona to ani nepotřebuje tak jako zámečník je to akorát jeho profese, vymění , dá klíče a na shledanou ;) doufám, že to nevysvětluju až moc dětinsky....... ;) zatim čus chloe, někdy zajdem na pivko
Ahoj Chloe,
jsi tu s námi? :) Jakou jsi měla noc? Jestli špatnou, nebylo by dobře říct psychiatričce, jaké máš potíže a poradit se s ní? Není dobře, že jsi na včerejšek zase nespala. Ozvi se nám. :hjarta:
Ahojky,
já vím,že to myslíte dobře.Ale svěřovat se jen tak někomu,to mi dělá celkem problémy.
Dnes v noci jsem naštěstí spala.Aspoň že tak.Ty dny se ale tak strašně vlečou.Přestávám mít na to všechno nervy.
Když půjdu k té psychiatričce,tak ji samozřejmě řeknu,jak na mě působí tyto léky.
ahojky Chloe,
vím, že je těžké se svěřovat cizí osobě se svým trápením.... Ale ber to tak -- on(a) je nezaujatá, nežije Tvůj život a tak není zatížená takovými starostmi..... Takže Ti může s odstupem naznačit cestičku, směr, způsob, jak si sama pomoct...... Nečekej zázraky, on(a) Tvoje problémy nemůže vyřešit za Tebe.... co ale může, je otevřít Ti dveře, ke kterým jsi sama zatím nedokázala najít ten správný klíček a Ty pak můžeš vykročit k příjemnějším a hezčím, barevnějším dnům ;)
a hlavně -- ona stejně jako kterýkoli jiný lékař má povinnost dodržovat lékařské tajemství, takže nemusíš mít obavy, že by za rohem něco vykládala Tvojí kamarádce atd...... což třeba v případě, že se svěříš třeba té kamarádce, určitě být nemusí...
ahoj Chloe,
docela tomu rozumím, že musí být těžké takhle někomu cizímu a ještě k tomu odborníkovi něco o sobě říkat. Zvlášť je-li člověk uzavřenější osobnost. Je pravda, že ani nemusíš vědět proč se cítíš tak, jak se cítíš, proč máš deprese. Je to dlouhodobé a člověk ani už neví čím to začalo, jak se to spustilo.
Vzpomínáš si sama na dobu, když jsi byla ještě v pohodě? Co jsi dělala? Co jsi dělala ze všeho nejvíc ráda? Co ti dělalo radost?
Píšeš, že se dny tak strašně vlečou.Přestáváš mít na to všechno nervy. Musí to být pro tebe dlouhý! Chtěla bych se zeptat jak trávíš den. Co ráda děláš? Čteš, maluješ, hraješ na něco, šiješ, něco ukuchtíš? Čím bys mohla zaplnit den, když se právě nemusíš učit?
Hlavu vzhůru, v léčebně by bylo hůř, ne? :usch:
:hjarta:
Tyto poslední dny je mi hodně blbě.Teď skoro vůbec nejím a nepiju.Nemůžu do sebe nic dostat.Vždycky nějak přežiju den.Nemůžu ani pořádně nic dělat.Nemůžu se soustředit ani na blbej film.U televize vydržím chvilku.Tak jdu aspoň se psem ven ať ten den nějak uteče.Ale nedělám nic,protože nejsem toho schopna.Nejsem unavená,ale je to takový divný.Mám teď mnohem silnější myšlenky na sebevraždu než předtím.Tluče mi rychle srdce a cítím se strašně divně.
Naše milá Chloe, :)
neváhej a zajdi nebo zavolej psychiatričce a řekni jí, co s tebou tyhle nové léky dělají. Nejsem odborník, ale taková reakce na ně se mi nezdá normální. Dehydratace, podvýživa, potíže se srdcem, to je špatně. Už jsem tu pro tebe četla vzkaz, že antidepresiv je mnoho druhů a že je potřeba najít ty správné. Neotálej, každý jsme jiný a snášíme léky jinak, tyhle ti téměř jistě nesedí. Když se s doktorkou poradíš, černé myšlenky se leknou a zmizí tam, kam patří. A piš. :) :hjarta:
MILÁ CHLOE, :gloria:
JE MI MOC LÍTO, ŽE TI NENÍ MOC DOBŘE...TAK RÁDA BYCH TI NĚJAK POMOHLA,ALE MŮŽU TI JEN ŘÍCT...NEVZDÁVEJ SE.
URČITĚ ALE NEČEKEJ NA KONTROLU A ASPOŇ DOKTORCE ZAVOLEJ...ŘEKNI JÍ,ŽE TI LÉKY NEDĚLAJÍ DOBŘE A ONA UŽ TI POMŮŽE.
NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ,ŽE TI NEZABÍRAJÍ JAK BYS POTŘEBOVALA....KAŽDÝMU SEDÍ NĚJAKÝ JINÝ LÉK...A NĚKDY CHVILKU TRVÁ NEŽ SE NAJDE.
JÁ UŽ MÁM TAKY DRUHÉ LÉKY NA EPILEPSII A POŘÁD JEŠTĚ OMDLÍVÁM...TAKŽE MĚ ČEKAJÍ DALŠÍ...ALE TY UŽ URČITĚ ZABEROU!
A TOBĚ TAKY...BUDU NA TEBE MOC MYSLET.
VÍM,ŽE JE TO TĚŽKÝ,ALE ZKUS PO CHVILKÁCH DĚLAT TO CO JSI MĚLA VŽDYCKY RÁDA,JAK RADÍ HOLKY.I KDYBY TO MĚLO BÝT JEN 10 MINUT,ČASEM TO BUDE DÝL A BUDE TĚ TO I BAVIT.
MĚJ SE CO NEJLÍP HOLČIČKO. :hjarta:
Ahoj Chloe zkus si o svých problémech popovídat tady
http://www.deprese.cz/poradna.aspx
Je to hrozný,když si člověk představí,že jsi mladá holka,která by si měla užívat života a bavit se,jako tvoji vrstevníci a místo toho se trápíš a žiješ ze dne na den.
Taky se mi už stalo,že jsem si připadala nemožná,hloupá,zbytečná.Neměla jsem žádný cíl a přemítala jsem o tom,proč jsem vlastně na světě..ano,sebevražda je řešení, jak se zbavit prázdnoty,ale je to řešení definitivní,zbytečné a hlavně jen tvé.Co tvoje maminka?
Uvidíš, že pár let, až si ujasníš svoje místo v životě,budeš vidět vše jinak.Jdi se podívat na nevyléčitelně nemocné děti, co by jejich mámy dali zato, aby se uzdravili a žili.
Včera měl pohřeb můj švagr.Bylo mu 30let. Nespáchal sebevraždu,co hůř,o jeho životě rozhodl někdo jiný,ale nepřeju ti pohled na zdrcené rodiče,kteří si kladou otázky proč? a jestli tomu šlo předejít?
Totéž by se ptali tvoji rodiče.Do konce života by je pronásledovalo,že ti neuměli pomoci,že jste spolu málo komunikovali.Přemýšlela si o tomhle?
ještě lepší psychologická poradna je zde http://www.internetporadna.cz/psycho/index.php
Svůj život jsem promrhal. Jsem tím čím jsem vždycky pohrdal. Nejsem si jist, ale už jsem se asi rozhodl.
Ahoj Chloe :),
spala jsi na dnešek? Jak je ti? Je osm ráno a psychiatrička už bude v ordinaci - zavolej nebo zajdi za ní a poraďte se, jestli potíže trvají. Bude ráda, žes jí o tom řekla a společně vymyslíte to, co ti bude pomáhat bez vedlejších účinků. Myslíme na tebe a dej hned vědět, máme o tebe starost. :hjarta:
Nekdo_z_davu, kolik je ti let?
ahojky Chloe,
včera jsi psala, jak ti je špatně, že nejíš, nepiješ, nemůžeš nic do sebe dostat ani nic dělat. Takhle to asi do pondělka, kdy máš jít na kontrolu, nevydržíš. Můžeš zkolabovat, pak už jenom čeká léčebna. Dokážeš to říct rodičům? Vidí, jak ti je?
Chloe, jaký je to dnes? Jak působí léky?
pro tebe :hjarta:
Zdravím také Někoho z davu!
tvé rýmování mi připomnělo E.A. Poa, znáš?
Zároveň by mě zajímalo k čemu se rozhoduješ?
Chceš se zabít?
Čím jsi pohrdal?
Jak jsi život promrhal?
Napíšeš mi víc?
Zajímá mě to, tajemný z davu
AHOJKY CHLOE,
UŽ JSEM CELÁ NETRPĚLIVÁ,KDY SE NA CHVILIČKU UKÁŽEŠ A ŘEKNEŠ NÁM,ZDA JSI ZVEDLA TELEFON A CO TI DOKTORKA PORADILA.
DOUFÁM,ŽE TI JE DNESKA O NĚCO LÍP.
RA MÁ PRAVDU...ZKUS SE PŘEMOCT A ASPOŇ TROŠKU ZAČNI JÍST A PÍT...JE TO TĚŽKÝ,ALE DOKÁŽEŠ TO! KKUS SI TŘEBA KAŽDOU PŮL HODINU VZÍT TŘI PIŠKOTY A NAPÍT SE. A KDYŽ TO PŮJDE,ZKUS NĚCO LEPŠÍHO,CO TI CHUTNÁ NEJVÍC.
TAKHLE BYS VÁŽNĚ SKONČILA NA KAPAČCE A VĚŘ,ŽE TA NECHUTNÁ NIJAK.
OZVI SE NÁM BRZY HOLČIČKO :hjarta:
Ahojky,
dneska je trochu líp.Nějaký to jídlo do sebe dostanu.Když třeba mamka udělá oběd,tak i něco sním.Spíš ale tak nemám na nic chuť.Na kapačce ale snad neskončím.Do pondělka to vydržím.Rodiče nechci zbytečně děsit,tak jim vždycky řeknu, že je mi normálně nebo fajn.Zjistila jsem,že nejhůř je mi vždycky tak k večeru nebo brzo ráno(podle toho jakej mám zrovna spánek)
rogersova : děkuju za odkazy
Nekdo_z_davu : napiš něco prosím
Ahojky Chloe,
jsem ráda, žes napsala!
Je fajn, že do sebe něco dostaneš! Jsi rozumná a trpělivá, Chloe!
Jsi moc hodná, že tak myslíš na rodiče a nechceš jim dělat starosti. Myslím, že větší už o tebe nemůžou mít. Když jim řekneš, jak ti je - je to spíš o sdílení, o dělení se o své pocity, ne o starosti. Myslím, že by to unesli, zvládli a na něco třeba i přišli. Co ty na to?
Napadá mě, jak píšeš o tom stavu k večeru a brzy ráno. Není to doba před tím, než si vezmeš prášek?
Taky tě zajímá, co se děje s Někým z davu...doufám, že napíše...co se děje?
:hjarta:
Kdybych jim řekla,že je mi psychicky strašně,tak by se mě vyptávali z čeho a proč,jenže to já ani sama nevím a nechci to s něma rozebírat.Deprese má prej vždycky nějakou příčinu.Jsem asi hodně divná,protože já ji mám bez příčiny.Možná,že je to tím práškem,že je mi tak zle.Někdy je mi ale i blbě celej den,taková nějaká úzkost na mě přijde,ale spíš je to ráno a večer.
Taky doufám,že Nekdo_z_davu napíše víc
Chloe, to není pravda, že deprese musí mít vždy příčinu, někdy může vznikat i bezdůvodně. Přečti si článek o depresi.
je to tak, deprese se může obejvovat i bezdůvodně.... jedná se o nízkou hladinu nějaké látky v mozku, podívej na Vašuta, taky přiznal, že mívá deprese, pokusil se o sebevraždu.... a přitom je to úspěšný bohatý hezký a i chytrý člověk ;)
to prostě je NEMOC, k té nepotřebuješ důvod.....
Ahoj Chloe,
jsem ráda, že se dnes cítíš líp. Jen nezapomínej pít, je to důležité. Myslím na tebe, přeji ti dobrý spánek a ozvi se. :hjarta:
Milá Chloe,
stále máš představu, že deprese musí mít příčinu.
Připustíš, že tou příčinou může být organismu chybějící dopamin anebo serotonin? http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=3076
Chtěla jsem se zeptat, jak s rodiči mluvíš? Dokážeš jim říct, těď je mi tedy pořádně zle, nevím asi po tom prášku? Nevím co si o tom mám myslet, že mi je tak zle. Dokážete o tom společně mluvit aniž byste hledali příčinu? Dokáží tě podpořit, uklidnit, utěšit? Jaký to mezi vámi je?
Už jsi vysledovala, kdy je ti nejhůř. To je dobře. Je to především navečer a ráno. Je to tedy v době kdy si máš vzít svůj prášek?
-klidnou noc-
:sova:
Já beru prášek teď jenom večer, ne ráno,takže nevím přesně jestli je to tím práškem.
S rodiči teďka mluvím míň než před tím.Bojím se,že když mamě řeknu,že je mi zle,tak se mě bude pak pořád ptát z čeho.Že to prej musí mít příčinu.Když ji vždycky řeknu,že z ničeho,tak mi nevěří.Říká,že to musí mít nějakou příčinu.Já připouštím,že to můžou být nějaký chybějící látky,ale mama to asi nebere jako příčinu.
Potěšit mě nedokáže teď snad vůbec nic.Nemám radost z ničeho.
ahoj chloe ;) vidím že ti teď není zrovna super, tak se tě na to ani nebudu ptát,( někdy to už může člověku lézt na nervy ) tím pochopitelně na nikoho tady nenarážím - aby ste nemyslely že to myslím špatně..... ;)
víš, já si myslím, že ty bys potřebovala v okolí někoho, kdo by tě vytáhl z baráku a pořádně tě provětral...... kdybych bydlel kousek, tak bych to vzal na sebe, ale já to mám trochu z ruky, ale zkusme se zeptat Ra .... hm co ty na to ? zdá se mi, že tu někdy psala, že region máte stejný,
tak co Ra ? myslíš, že by to šlo ? nebo i někdo jiný kdo by to měl kousek k chloe, ... chloe - ty prostě potřebuješ k sobě nějakého optimistu, opravdu nejlépe mě, já bych vzal někam večer přes den atd.. ;) tak by si nám mohla aspoň napsat chloe město ve kterém bydlíš, aby se tu mohl popř. někdo přihlásit
léky sice pomůžou, ale osobně si myslím, že to chce pomoct i zvenčí - pomoct těm práškům, prostředí určitě taky hodně udělá... to sou základy psy\chologie.... to co ovlivňuje člověka : skupina prostředí ...rodina atd..... tebe teď ovlivňují v léčení prášky, ale chtělo by aby tomu v rychlejším postup léčení pomohl ten zbytek..... teď hlavně někdo kdo myslí pozitivně a je to pořádné střevo :D ... jako já, takže teda napiš kde bydlíš a pak se najde možná někdo kdo pomůže zvenčí ;) zatím se měj pěkně a ať se ti udělá dobře ;) taková kočka jako ty by se měla smát a balit kluky a né se trápit doma tak do toho :rock:
Ahoj, chloe. Jak se ti daří? Ozvi se, prosím. :pussa:
Ahoj,
dneska je mi dost blbě.Abych se vůbec toho zítřku dožila.
Chloe, ale no tak :pussa: to víš, že se toho zítřku dožiješ ;)
jestlí je u vás tak krásně jako tady, vezmi pejska a vyjdi si s ním na dlouhou procházku a uvidíš, jak Ti ten den uteče
Ahoj Chloe, neznam cely tvuj pribeh, ale chci ti rict, ze na to (depresi, ci jinou psychickou nemoc) nejsi sama. Sama mam takovou zkusenost. Rodicum bys asi mela zkusit vysvetlit, jak se citis a treba jim rict, co si myslis, ze by ti pomohlo (treba to, aby se te na vsechno nevyptavali). Zkousela jsi zavolat na linku duvery nebo do krizoveho centra? Nemusis premyslet o cem s nima budes mluvit, oni uz to z tene dostanou, takovych pripadu jako tvuj uz videli spoustu, maji zkusenosti. Radi ti pomohou. Myslim, ze by nebylo od veci zajit za psychologem. Me osobne to moc pomohlo. Prosla jsem si dost divokym dvouletym obdobim, kdy jsem trpela silnou depresi a uvazovala o sebevrazde. Vim, ze je tezke v takovem stavu videt to svetylko na konci tunelu, ale ver, ze ono tam je a ze bude lip. Musis proste verit. I toto pomine. Hodne stesti. A nezapomen, ze na to opravdu nejsi sama.
Milá Chloe,
mohu nějak pomoci?
Moc mě mrzí že ti takhle je! Ty prášky snad stále nezabírají! :dumbom:
Zkus se zeptat zítra té doktorky čím to je, kdy už zaberou a bude ti lépe. Určitě jí řekni, že ty myšlenky tě stále provázejí. Že s tím těžko můžeš žít.
Když je ti takhle špatně, co by pomohlo to překonat?
Můžeš spát?
Máš si s kým povídat?
Je chyba, že nemáš tu oporu v mamce. Co kdybys příště zareagovala na otázku z čeho je ti zle - "No přece z té deprese", že tou příčinou je právě ta deprese. Co taťka, jaký je to s ním? Taky hledá příčinu aniž by si s tebou jen tak povídal?
Celtik psal, že by bylo dobré, kdybys měla kámošky, kterým bys mohla věřit. Povídat si s nimi. Souhlasím i s tím, že by to chtělo optimistu, který by tě podržel nad hladinou! Určitě! :)Navrhoval sebe, mne. ;) Určitě tě ráda uvidím, přijedu, dovolíš-li nám to. Můžeme se domluvit, budeš-li chtít. Bydlím v Praze.
Zároveň také vím, že asi nemáš právě na nic a nikoho náladu.
Napiš ;)
pro tebe :hjarta:
Za chvíli se půjdu ven se psem.A budu s ní venku dlouho.Aspoň ten pes mě donutí jít někdy ven, i když se mi třeba nechce.
Ra :zkusím to kdyžtak tak říct mamce,jenže ona se mě zas zeptá,z čeho že mám tu depresi a bude tp stejný.Ale zkusím to,když se bude ptát.Tata se mě neptá tak jak mamka.Aspoň že tak.Vím,že se o mě rodiče baví,jenže já teď nemám vůbec chuť se s nikým ani bavit.I když se snažím mluvit normálně, tak vždycky odseknu.Mrzí mě to.Já už jsem tak ošklivá i na toho psa.
Milá Chloe,
to je jasný, že máš špatnou náladu z toho všeho, že odsekáváš. Člověk se neudrží ani když je v pohodě. Naopak směřuj tyhle nepříjemný otázky zpět k rodičům - a co si myslíte o tom vy, z čeho to mám, poraďte mi, jste mí rodiče, jste zkušenější, starší, co mám dělat, jak to mám vydržet? Když vy to nevíte, jak to mám vědět já? Pomozte mi! Neměl to někdo někdy z vás anebo někdo z rodiny? Kdy mi ty prášky už konečně zaberou?!
Takže s taťkou se dá mluvit?
Stejně musíš být hodná a trpělivá holka, že to všechno takhle snášíš, že si uvědomuješ i to, že nechceš rodičům odsekávat i na Jessii chceš být milá. Teď to nejde, je ti mizerně a to tě omlouvá, Chloe. Doufám, že co nejdříve prášky už zaberou! VYDRŽ!
Je dobře, že jdeš s Jessie ven. Užij si to a slib mi, že necháš komíny bez povšimnutí a budeš se jim vyhýbat!
Co ty na to?
Určitě napiš!
:hjarta:
Chloe, víš, co si myslím? Tobě je po práškách blbě buď proto, že se jim tělo brání.Není na ně zvyklé, víš? A nebo to ještě nejsou ty pravé, které bys měla mít!
A ještě něco Ti povím: mám někdy takový prchavý pocit, že se najednou zastavím a ... nedokážu to popsat, ale najednou se mi udělá tak zvláštně divně. Je to pocit, že nevím, zda to, co mám před sebou, bude hezké, zda vůbec něco bude, zda to všechno zvládnu, co mám v plánu, zda má vůbec cenu něco plánovat, když se cokoli může stát a vše se změní, aniž bych do toho měla možnost zasáhnout...Jenže, já se s tím poperu. jak mě něco takového napadne, okamžitě jdu něco dělat. Takže to je záležitost pár minut a málokrát do měsíce. třeba jen dvakrát. Není to ta depka? Víš, na někoho působí ošklivé počasí, na někoho nějaké prostředí...mě to popadne, i když je krásně a na něco se těším. No je tohle ono?
Jinak z Tebe mám opravdu radost. Jsi bojovnice.
A škoda, já si opravdu myslela, že máš něčeho málo v těle. Bylo by to vyřešeno. Existují ukazatele a projevy, jak se to pozná.Že oni lajdáci Ti neudělali pořádně ta vyšetření? Je o tom knížka. Myslím, jmenuje se Co nám chybí. Od Janči.
kalupinka : ty pocity jak si tady popisovala.Tak nějak tak se cítím v těch lepších dnech.Někdy je to ale horší.Poslední dobou je to horší pořád.Kdyby mě teď někdo zabil,ještě bych mu poděkovala.
No vida.To bylo pořád řečí, že Tě nechápu a nemám na Tebe trpělivost. Někdo mi to tu vytýkal. Já vím, jaký pocity to jsou. A to mi můžeš věřit, ten pocit přijde a JÁ K NĚMU NIKDY NEMÁM DŮVOD. Fakt. Ale je děsnej. Třeba se na chviličku zastavím, než jdu z práce. A řeknu si najednou...páni, co já budu dělat? Mám v tu danou chvíli zoufalej pocit prázdna. Absolutního a konečnýho. Ale jsem na sebe přísná. Zaženu to a řeknu si - KDYBYCH MĚLA DOKOLA DĚLAT NĚJAKOU PRÁCI, ČÍMKOLI SE ZABÝVAT, TAK TO UDĚLÁM.SEDĚT S RUKAMA V KLÍNĚ NEBUDU.TO BY MĚ TO POHLTILO. Nikomu jsem to nikdy neříkala. Je to něco podobného, jako když si uvědomím, že tohle už jsem někdy zažila. Odborně se tomu říká "dežavy". Jak se to správně píše, nevím. Tak abych se neblamovala, pěkně foneticky počesku.
A proto mám tolik aktivit, abych se utahala. Někdy si myslím, že snad nemůže normální člověk stihnout to, co já. No, kdo taky říká, že jsem normální...?
Inu, nikdo to lehký nemáme, Chloe! Dobrou.
Chloe, teraz, keď čítam príznaky Tvojej "choroby", tak som si spomenul na jeden článok, ktorý som čítal ešte minulý rok. Prečítaj si ho sama a daj vedieť, či sa v ňom nájdeš... na Zem v súčastnosti dopadajú energie, ktoré sme ešte nezažili. Majú za následok aj globálne otepľovanie. Globálne otepľovanie nieje spôsobené ľudskou činnosťou až do takej miery, ako nám "vedci" tvrdia. Dôkaz toho je, že v súčasnosti sa otepľuje každá planéta Slnečnej sústavy... niečo sa fakt deje...
tu je ten článok
12 znamení probouzejícího se božství
1. Ruzne bolistky tela, specialne v zadech, krku a ramenou. Je to nasledek silnych zmen v hladine vaseho spiritualniho DNA a ve vas se probouzejiciho ‘Bozskeho semena’. To pomine.
2. Pocity bezduvodneho hlubokeho vnitrniho smutku. Odpoutavate se od sve minulosti (tohoto zivota i zivotu predeslych) a to zpusobuje pocit smutku. Je to podobny pocit jaky maji lide, kteri se stehuji z domu ve kterem vyrustali ci zili mnoho let do noveho domu. I kdyz se chcete prestehovat, pocitujete smutek, protoze za sebou zanechavate vzpominky, zkusenosti a energii sveho domova. To take pomine.
3. Placete bezduvodne. Podobne jako # 2. Je zdrave nechat slzy tect, protoze slzy uvolni starou vnitrni energii. To take pomine.
4. Nahla zmena kariery a nebo povolani. Velice bezne znameni. Jak se menite vy i vse okolo vas se meni. Ted si nedelejte hlavu s hledanim ‘perfektni’ kariery a nebo zamenstnani. To take pomine.Jste v prechodnem stadiu a bude mozna treba nekolika zmen zamestnani, nez najdete to po kterem touzite.
5. Odtah od rodinnych pout. Jste spojeni se svou rodinou pres starou Karmu. Kdyz
vystoupite ze sveho stareho okruhu Karmy, pouta starych vztahu se uvolni.
Bude to vypadat ze se vzdalujete od rodiny a pratel. To take pomine. Po nejake dobe se vytvori vztahy nove, kde to bude spravne. Vsechny vztahy budou ale zalozeny na nove energii, bez karmickych pout.
6. Neobvykle cykly spani. Stava se, ze se casto budite mezi 2 – 4 hodin rano. Deje se ve vas ted mnoho veci a to vas casto probudi, aby si telo a mozek udelali ‘prestavku’. To neni nic vazneho. Jestlize uz pak nemuzete usnout, vstante a delejte neco, misto toho aby jste lezeli v posteli a premysleli o lidskych problemech. To take pomine.
7. Intenzivni, zive sny. Mohou zahrnovat valecne a bojove sny, honicky a strasidla.
Doslova se zbavujete veskere stare vnitrni energie a enrgie minulosti jsou casto symbolizovany valkami, utekem pred nekym a nebo utekem pred monstrem. To take pomine.
8. Fyzicka disorientace. Nekdy se citite ‘uplne neuzemneni’. Budete se citit jako kdyz nemate obe nohy na zemi a nebo jako kdyz se pohybujete mezi dvema svety. Jak se totiz vase vedomi prizpusobuje nova energii, telo se nekdy zpozdi. Snazte se stravit vic casu v prirode, coz vam poomuze zakotvit tu novou vnitrni energii. To take pomine.
9. Vic si povidate sami se sebou.. Budete si vic povidat, tedy sami pro sebe. Z niceho nic si uvedomite, ze si uz ‘povidate’ 30 minut. To poukazuje na novou hladinu komunikace ve vas vnitrne. To, co pozorujete jako povidani sam se sebou, je jen malicka cast toho co se deje uvnitr. Toto ‘povidani’ prida na intenzite a stane se vic plynulym, jasnym a vidicim. Nezblaznili jste se, jen jste Shuambra (Lightworkers, Pracovník Světla) a vstupujete do noveho pole energie.
10. Citite se osamoceni, i kdyz jste ve spolecnosti. Mate pocit jako by jste byli uplne sami a ‘mimo’ ostatnich lidi.. Muzete dostat i pocit paniky, ze se vam chce utikat od skupin a zastupu lidi. Jako Shaumbra (Lightworker) jdete po ceste, ktera je osamela a posvatna. I kdyz vam pocit osamelosti pusobi uzkost, nemuzete se primet k tomu, abyste se citili, ze nalezite. Tyto pocity osmamelosti jsou take spojeny s faktem, ze vas opustili vase zivotni ukazatele. Byly s vami behem vsech pouti vsemi zivoty. Bylo na case, aby ustoupily do pozadi, aby jste byli schopni vyplnit ten prostor svym vlastnim bozstvim. To take pomine. To vnitrni prazdno se naplni laskou a energii vaseho bozstvi.
11. Ztrata jakekoliv vasne. Mozna budete mit pocit, ze nemate chut delat vubec nic. To je normalni a je to jen soucasti procesu. Vyuzijte ten cas ‘na delani niceho’. Nesnazte se to premoci, protoze to take pomine. Podobne jako potrebujete ‘reboot’ pocitac, tak take potrebujete na chvili vypnout aby jste mohli nabrat nove lepsi software, nebo jinymi slovy, vasi osobni bozskou energii.
12. Hluboka touha vratit se Domu. Tato touha je asi ze vsech pocitu to nejtezsi ovladnout. Muzete mit pocit hluboke a nepremozitelne touhy opustit planetu a vratit se Domu. Neni to ale ‘sebevrazedny’ pocit. Neni zalozen na zlobe a nebo frustraci. Nechcete tim delat nejake velke problemy a nebo pusobit drama sobe ani jinym. Existuje klidna cast ve vasi bytosti, ktera si preje jit Domu. Hlavni duvod je velmi jednoduchy. Dokoncili jste vase karmicke cykly. Dokoncili jste kontrakt pro tento zivot. Jste pripraveni zacit novy zivot, i kdyz jste dosud v tomto fyzickem tele. Behem procesu prechodu si podvedome vzpominate jake to je byt na druhe strane. Jste pripraveni se prihlasit na dalsi sluzebni pobyt na Zemi? Jste pripraveni na vyzvu vstoupit do nove energie? Ano, jiste by jste mohli jit Domu, ted hned. Byla by to ale velka skoda, po tak dlouhe ceste, po tolika zivotech, odejit nez skonci ‘film’. Navic, Duch vas tu pootrebuje aby jste pomohli dalsim v prechodu do teto nove enrgie. Budou potrebovat lidskeho pruvodce, jako jste vy, ktery jiz zazil cestu ze stare do nove energie. Ta cesta, kterou kracite ted, vam doda tu zkusenost, ktera vam pomuze stat se ucitelem Noveho Bozskeho Cloveka. Jak je vase pout tmava a osamocena, nezsapomente ze nejste nikdy sami.
Ahoj Chloe,
jestli jsem dobře pochopila, šla jsi dnes na kontrolu - jak to dopadlo? Vysvětlila ti doktorka co a jak, nebo máš jiné léky? Jak bylo v neděli na procházce a jak jsi spala? Napiš. :):hjarta:
P.S. Jak bylo po čtrnácti dnech ve škole? :)
Ahojky,
jo byla jsem na kontrole.Mám brát teďka zas jiný prášky.Ty co jsem brala jako první.
Ze včerejška na dnešek jsem moc nespala, pořád jsem se budila.Byla jsem včera večer docela rozrušená.Ale nejsem dneska ani nějak moc unavená.Ve škole ale děs.Já jsem tak neschopnej člověk.Já v té škole nic nedělám.Jsem tam jenom seděla a nebyla schopna ničeho.Nezvládám takovou jednoduchou věc jako je aspoň chvilku dávat v hodině pozor a poslouchat učitele.
Chloe, ta nepozornost a roztěkanost je v souvislosti s Tvými problémy, taky jsem s tím měla hdně dlouho problémy :/
blbé je, že Ty musíš chodit do školy, jinak bys asi hodně zameškala, já byla měsíc na nemocenské...
Milá Chloe,
obviňuješ se, že nejsi schopná ve škole pracovat. Vzpomeň, že ti doktorka doporučovala hospitalizaci, znamená to, že bys v tomto stavu do školy nechodila.
Přesto se překonáváš a do školy chodíš! Snažíš se, ale asi to jen tak snadno nepůjde. Až se tvůj stav zlepší, půjde i ta škola. Snažíš se stále zvládat školu, jako bys žádné problémy neměla. Ale ty deprese tě stahují dolů a hraješ hru o svůj vlastní život. Naostro, bez možnosti to vrátit zpět. A to není už hra, Chloe. Tady jde o tvůj život. O ŽIVOT ! Natvrdo!
Pro tyhle deprese, prášky, které nezabírají není snadné zvládat to, co bys chtěla.
VYDRŽ
Přeji ti, aby ta antidepresiva zabrala a hlavou se ti honily naprosto odlišné myšlenky.
Nepůjde to hned.
VYDRŽ, Chloe!
Zvládneš to, určitě! ;)
Věřím ti i spolu s ostatními
:hjarta:
Halóó Chloe!
kde jsi??
Jak je po dnešku?? :styrka:
:hjarta:
Milá Chloe, :)
je úterý a máš druhý den jiné léky - cítíš se líp? Spalo se ti na dnešek klidněji? :)
Přemýšlím nad tím, jestli jsi byla v neděli večer rozrušená z nějakého rozhovoru v rodině, nebo z toho, že jsi měla jít do školy... O nějaké neschopnosti nemůže být ani řeč, koncentrace na cokoliv je duševní práce... tys ještě nedospala, co je potřeba, měnila jsi léky a taky se učíš po mnoha měsících mlčení zase sdílet "naživo" alespoň některé svoje myšlenky s někým jiným... to všechno je velká změna. Co psycholožka, povídaly jste si? Myslím na tebe a napiš. :jojo: :hjarta:
Chloe, nevěš hlavu, bude to dobré. Ale musíš tomu věřit. Mám kamarádku, její dcera měla na střední škole velké deprese, brala léky ( ale taky chodily k homeopatovi, ten jim moc pomohl), musela dokonce rok školu přerušit. Všechno se upravilo a pak v pohodě vystudovala i vysokou školu. A to je postižená ( má narušenou jemnou motoriku, takže velmi špatně mluví a hodně sliní), má už několik let bezva přítele, který ji miluje a klidně jí utírá sliny kapesníkem.
Ahoj Chloe, :)
jak je? Ozvi se nám.....! :hjarta:
Chloe,
co se děje?
kde jsi?
:kapitulation:
:hjarta:
CHLOE, KDE JSI? O Z V I S E !!! :hjarta:
AHOJKY CHLOE :gloria:
JEN SE PŘIDÁM....OZVI SE NÁM....
JE NÁM PO TOBĚ UŽ SMUTNO,BERUŠKO :hjarta:
Ahoj Chloe, posílám pozdrav. Naučila jsem se vkládat obrázky, tak jsem z toho hotová :lol:. Napiš jak se máš!
nazdar kočko, ozvi se ;) já s tím pivkem počítám, takže to nezamluvíš...... ;) to si piš :)
Milá Chloe,
OZVI SE NÁM.....MÁME O TEBE STAROST :hjarta:
Mám vám všem vyřídit, že vás chloe16 moc pozdravuje. Je v nemocnici, podařilo se jí na mobilu připojit k internetu, ale může jenom číst. Vzkazuje, že je OK, víc nám určitě řekne, až bude moct i psát.
tak to je super, takže se do toho pustila na plno, tak teda chloe : držs a bojuj :) držíme ti tu všichni palce ;) ty naše kočko
majkafo, tak to jí určitě od nás všech pozdravuj :) a že moc moc držíme palečky, ať už je jenom líp ;) :hjarta:
Ahoj Chloe, :)
jsem moc ráda, že to nevzdáváš a máš kolem sebe lidi, kteří ti mohou přímo pomoct vším, co právě potřebuješ...léky, rozhovorem a třeba i pohlazením. Taky ti jedno na dálku posílám a jak to jen půjde, hned napiš. Myslím na tebe a :hjarta:
Poslala mi sms, abych vám vše vyřídila, pak mi volala, hlasem vypadala, že je jí fajn. Zítra dopo jí budu volat, pak vám zase napíšu, jak se ta naše holčička zlatá má.
Chloe, zdravím tě, přeji ti dobrou noc, holčičko.
Tak napiš, třeba jí pomůžou, můj syn někdy mívá debku, sice menší, ale mám ho ráda a můžu se vždycky přetrhnout, aby měl pocit, že ho mám ráda a že má podporu.
Dobré ráno, Chloe,
jak ses vyspala? Koukám z okna - celé nebe zatažené, jen na východě modroorůžověoranžový kousek nebe, který se "nedá"....jako kdybych viděla tebe. :) Dej vědět, co se děje a jak se cítíš. :hjarta:
CO NEJHEZČÍ DEN CHLOE :hjarta:
MÁM STRAŠNOU RADOST,ŽE O TOBĚ MÁME ZPRÁVIČKU!
JEN SI HEZKY ODPOČIŇ A NAČERPEJ SÍLU. TEĎ UŽ BUDE DOOPRAVDY JENOM LÍP. VŠECHNY STAROSTI HOĎ ZA HLAVU A MYSLI NA TO,ŽE UŽ JE TADY JARO A NA JAŘE JE VŽDYCKY VŠECHNO VESELEJŠÍ. ;)
TADY U NÁS NA VYSOČINĚ VYKUKUJE SLUNÍČKO A JÁ TI MILÁ CHLOE :hjarta: PO PAPRSKU POSÍLÁM HŘEJIVÉ POHLAZENÍ 
Ahojky, Chloe. Zkoušela jsem ti dnes volat,ale asi jsi měla vypnutý mobil. Přeji ti dobrou noc, aby ses cítila pořád líp a líp a posílám ti pohlazení. Dobrou noc, holčičko. :pussa:
dobré ráno chloe ;) právě sem přišel z noční, doufám, že ještě spíš a to klidným spánkem a hlavně plnohodnotným tak se vyspi pěkně do růžova ;)
Co míte z toho já bych se také chtěla zabít ale nejde to mamka mě hlédá už jednou jsem se o to totiž pokoušela...
Než to budeš příště zkoušet, uvědom si, jak moc bys ublížila mámě a vůbec těm, co Tě mají rádi, já jsem taky máma a když vidím, že moje syny něco trápí, hledáme řešení spolu, ať má třeba např. špatnou známku, ale ať je elementárně šťastný, nejhorší jsou tady asi konce prvních lásek, svět je někdy jako mlýn, který se snaží člověka semlít, já taky chtěla odejít, ale myšlenka na moji matku a děti, mne zastavila a hnala dál, abych jim dala zajištění, lásku a když vidíš, jak na Tobě stojí jejich svět, prostě nemůžeš to udělat, komunikuj se svými blízkými, to je základ všeho.
Ahoj Chloe, moc a moc tě zdravím a přeji ti trpělivost ve tvé cestě za úspěšnou léčbou. Jen vydrž a uvidíš, že bude líp. Je to ale cesta na dlouhou trať, chce to trpělivost. Jen se nevzdávej. Zdravím tě a držím ti palce!!!
ŽIJEŠ!
Díky za tyto zprávy!
Co se stalo?
DRŽ SE, Chloe!
Vzpomínám
:hjarta:
Gabca napsal(a):
Co míte z toho já bych se také chtěla zabít ale nejde to mamka mě hlédá už jednou jsem se o to totiž pokoušela...
Gábinko, jelikož jsem četla na tvém vlákně proč, tak si dovoluji říct, že bys zasloužila ohnout přes koleno a dostat pořádně na zadek. Mamince se vůbec nedivím, že Tě hlídá. Má o Tebe strach. Až budeš mít jednou děti, tak to pochopíš. Přestaň dělat hlouposti a dělej co Tě baví, od sportu, jazyků až po koníčky a uvidíš, že si naplníš svůj život i bez takové kamarádky. Uvědomuji si, že se tohle moje kázání asi mine účinkem, doma to slyšíš určitě taky, ale prosím Tě hlavně si vyžeň z hlavy myšlenky na demonstrativní sebevraždu. Ono by se Ti to děvče totiž taky mohlo povést, víš!!!! :dumbom: :dumbom: :dumbom:
Gabča napsala:Co míte z toho já bych se také chtěla zabít ale nejde to mamka mě hlédá už jednou jsem se o to totiž pokoušela...
Gabčo: Co máme z čeho? Píšeš tady o tom, že ses jednou už chtěla zabít takovým tónem, jako bys psala o tom, žes už jednou zkoušela řídit auto anebo zkoušela kouřit anebo zkoušela si vzít drogu, anebo se poprvé opila... S ironií, nadsázkou, jako by život byl něco, co si můžeš vzít a pak to zase vrátit zpět. Sebevražda je rozhodnutí, které už NIKDY nevrátíš zpět. Každý má právo na svá rozhodnutí a je to jenom na tobě, co uděláš, jak se rozhodneš.
Mamka tě hlídá, ale nemůže tě ochránit před tebou samotnou. Rozhodnutí jsou jenom na tobě. Sama jsi odpovědná za svůj život, za to, jaký bude.
Zamysli se nad tím, čeho tím chceš dosáhnout?
Koho tím chceš nejvíc potrestat?
Chceš-li na sebe sebevraždou upozornit, být zajímavá, přitáhnout k sobě někoho kdo s tebou nechce být anebo si tě právě nevšímá?
Není to třeba vydírání?
Jaký to pro tebe bude?
Nemusíš mi odpovídat, jenom buď k sobě upřímná. :supr:
Zkus to :gloria:
Dnes mi volala chloe, mám vás pozdravovat a vyřídit vám, že je v pořádku. Je stále v nemocnici.
Chloe, přeji ti dobrou noc. Myslím na tebe. Drž se, holčičko.
Moc děkujeme za vzkazy!
Mrzí mě, že si s Chloe nemůžeme povídat.
Můžeš-li číst alespoň tyto řádky, chci abys věděla, že jsme s tebou, že na tebe myslíme, držíme palce! :supr:
Tolik by mě zajímalo, jak ten čas v nemocnici prožíváš, jak to snášíš, jak se cítíš? Jaký to pro tebe je? Chybí mi tvé každodenní maily, Chloe.
Jsem vděčná za tvé vzkazy!
Podívám-li se na profily, vidím tam jen fotku Jessie s bačkorou v tlamě, s nádhernýma tmavýma očima a výrazem, že by ji člověk zulíbal. Tvé fotky tam chybí. Tak mi je z toho smutno a těším se, až budeš zase v pořádku. ;)
DRŽ SE !!
:hjarta: pro TEBE
Zdravím Chloe! :supr:
Jakpak se daří, Chloe?
Jak prožíváš dny?
Kdypak zase napíšeš?
Nestýská se také Jessii?
DRŽ SE!!
pa - pro Tebe :hjarta: ;)
ahojky Chloe, myslím, že tady na Tebe čeká spousta lidiček, které zajímá Tvůj osud ;) ......... Vidíš, nejsi na světě tak zbytečná a opuštěná, jak se zdálo :)
Všichni Ti držíme pěstičky, abys to brzy překonala a mohla zase za námi, doufejme, že už s lepšími pocity :supr:
Jsi statečná, drž se :hjarta:
Dnes jsem si chvilku povídala telefonicky s Chloe. Říkala, že v nemocnici se cítí dobře. Že ji často navštěvují rodiče a může s nimi jít i na procházku po areálu nemocnice. Dělala nějaké testy, paní doktorka je bude vyhodnocovat. Hodně si tam s ní prý lékaři povídají. Má snad jen jeden prášek ráno. Čte si knížky, aby jí čas rychleji uběhl. Hlas měla celkem veselý, zdála se mi být dobře naladěná. Mám vás všechny od ní pozdravovat.
Chloe, holčičko, přeji ti dobrou noc, jestli nás čteš. Mám tě ráda. Jsi moc prima.:hjarta:
Majko, děkujem za zprávy, je to super, že už beruška není tak vyčerpaná a sklíčená..... vypadá to na dobrý přístup doktorů, konec konců oni se s podobnými případy setkávají stále, takže ví, jak se chovat, jak reagovat, jak s takovým trápením pracovat a to je to hlavní.... :)
přesně jak už tu někdo psal, zlomenou nohu taky svěříme odborníkovi, takže zlomenou duši přesně tak.... :)
Tak ať jsi zase brzy veselé a sebevědomé děvče !!!
Tak třeba se to konečně zlepší, už jsem o ni měla také strach.
je to dobře že se spravuje, pořád byla dost pesimistickáa mám fakt radost že už se cítí dobře :) jen tak dál chloe ;) nakonec si na to pivko spolu zajdem jak to tak sleduju
CeltikDragon napsal(a):
je to dobře že se spravuje, pořád byla dost pesimistickáa mám fakt radost že už se cítí dobře :) jen tak dál chloe ;) nakonec si na to pivko spolu zajdem jak to tak sleduju
Celtiku, já si myslím, že jsi takový fajn kluk, že bys jí určitě pomohl získat trochu sebevědomí ! :)
lueta : to si piš.... ;)
AHOJKY CHLOE :hjarta:,JSEM MOC RÁDA,ŽE SE TI DAŘÍ LÍP.
PĚKNĚ SI ODPOČIŇ,PŘEČTI NĚCO MOC PĚKNÉHO,AŤ NÁM PAK MŮŽEŠ DÁT TIP NA KNÍŽKU :)
KRÁSNÝ DEN A NEJEN TENTO. :supr:
MAJKAFO,DÍKY MOC ZA ZPRÁVIČKY OD CHLOE....JSI SUPR ŽENSKÁ :)
Chloe, posílám moc pozdravů a držím palce!
Ahoj Chloe, :)
neodnesl vítr nemocnici? Tady to fučí jako na severním pólu. Jsem moc ráda, že se cítíš líp, čteš si a můžeš taky ven. Jak to půjde, ozvi se nám! :hjarta:
Ahojky Chloe,
díky za zprávy vám oběma!
Aby Ti čas lépe ubíhal, posílám Ti internet. odkaz na jedno dobré cvičení před spaním: http://psychologie.doktorka.cz/myslete- … te-za-dne/
Myslete před spaním na tři příjemné věci prožité za dne.
Než usneme, můžeme se pokusit myslit na tři příjemné okamžiky či události, které jsme přes den zažili, a přemýšlet přitom, proč v nás právě to či ono probudilo pocit štěstí. Podle prvních výsledků jedné americké studie to je účinné.
Myslíš, že se něco příjemného nebo trochu pozitivního ve Tvém dni najde? ;)
pa
:hjarta:
Milá Chloe, :)
vzpomínám na tebe, je vynikající, že se o tebe v nemocnici tak starají a hlavně - že si povídáš s lidmi. Dej vědět, jak vypadá tvůj den, co tě zajímá, co ti dělá radost a na co se těšíš. A jestli máš nějakou starost, tak sem s ní! :par: :hjarta:
AHOJKY CHLOE :gloria:....DOUFÁM, ŽE NEJSI TAKOVÁ OSTUDA JAKO JÁ A UŽ PĚKNĚ CHRUPKÁŠ V POSTÝLCE. TAKŽE AŽ SE RÁNO PROBUDÍŠ,AŤ JE TO DO KRÁSNÉHO DNE A TY JSI VYSPINKANÁ DO RŮŽOVA JAKO TA RŮŽIČKA. MĚJ SE HEZKY...PA HOLČIČKO :hjarta:
Ahoj! Mohl byste mi někdo prosím ve zkratce převyprávět příběh Chloe abych se zorientovala- zajímalo by mě to. Snažila sem si to tak letmo přečíst, ale přece jen je tu 373 příspěvků...............
Budu vám vděčná................
Ty jo!
Že by se o Chloe už zajímalo i záhrobí?
:kapitulation:
Chloe, přeji hezké ráno a pokud možno příjemný den!
:hjarta:
Před chvilkou jsem telefonovala s Chloe, zítra ji pustí na celý den domů. Cítí se dobře a všechny pozdravuje.
Majkafo, díky za zprávu - skvělé! :)
Chloe,
jestli najdeš chvíli, až budeš doma, NAPIŠ NÁM, budeme se těšit. :D :hjarta:
Ahojky,tak jsem teda do večera doma.Hlavně si chci užít Jessiny.Ta mě tak vítala,že se málem počůrala radostí.Mám se celkem fajn.Lepší by bylo, kdybych už doma zůstala.Ale dá se to tam přežít.Dívám se tam na filmy, co mi brácha vypálil.Ještě, že tam můžu mít mobil a tak.To bych tam asi jinak zcvokla.
Mějte se všichni pěkně, já jdu zas za psem a ostatníma,ať využiju toho času,co dnes mám.Až budu moct, tak zas napíšu.
Ra napsal(a):
Ty jo!
Že by se o Chloe už zajímalo i záhrobí?
:kapitulation:
Chloe, přeji hezké ráno a pokud možno příjemný den!
:hjarta:
Děkuju! :(
Chloe, mám z Tebe radost. Chováš se jako dospělý člověk. Máš problém a řešíš ho. Tak je to správné. I když jsem dlouho nepsala, myslím na Tebe a sleduju, jak si vedeš. Jdeš správnou cestou. Prima.
mortuus_sum : cloe začala mít myšlenky na sebevraždu..... tak sme jí začaly radit roůzné věci .. psychyatr a tak , nakonec se odhodlal, ale léky jí nezabíraly, spíš naopak, chodila po vyšetřeních a nakonec a to už ani nevím jak se doastala do nemocnice a začalo se jí to lepšit to už si jistě četla.. taky abych nezapoměl, skoro vůbec nespala, jen pár hodin denně měla pesimistiické myšlenky byla unavená nemohla se soustředit, ale spát taky nedokázala, možná že kolikrát nespal vůbec.... je to šikovná holka a měla stašně snížené sebevědomí..... am y se jí tu snažíme jenom pomoct, protože nám přirostla k srdci... že jo chloe ;) máme tě tu všichni rádi a sme rádi že se ti vede dobře... :) :jojo: tak hlavně bojuj dál :rock: a bych nezapoměl... dobrou noc a sladké sny.... o to už si asi nepřečteš .. tak teda : ehm ehm : dobré ránko chloe naše milá, už aby si se nám uzdravila, na panáka pak všichni společně musíme jít a na tvé znovudobité zdraví pít ;)
Teda to je proměna proti těm prvním příspěvkům.Přeji štěstí.
:supr: Chloe :supr:
mám tak velikou radost :D
Nádherná myšlenka co píšeš: "já jdu zas za psem a ostatníma, ať využiju toho času,co dnes mám..."
uvidíš, takhle budeš moci využít celého svého života, až se uzdravíš! :supr:
Všichni jsme tě postrádali, ale Jessii jsi asi chyběla nejvíc!! Radostí z vašeho setkání se tedy málem počůrala! Těší se na tebe a my také! :pussa:
VYDRŽ!!!
:hjarta:
Chloe, jestli nás čteš, přeji ti hezkou dobrou noc. Zítra dopoledne ti zavolám. :pussa::hjarta:
Chloe, holčičko, myslím na tebe a přeju sladký sny !! :pussa:
Tak jsem tam chtěla dát obrázek pejska a nějak to nevyšlo. Takže zdravím Tě Chloe i bez obrázku !! :hjarta:
no jelikož už nás asi nečteš, tak ti přeju kásné dobré ráno, , to bylo včera krásně chloe co ? kdybych nebyl nemocný, určitě bych vyrazil ven... ale i tak sem si to slunko a ptáky užil, ;) doufám, že ty taky....
Ahoj Chloe, :)
máš u sebe v pokoji otevřené okno? To je pohoda, slunce, dobrý vzduch... Drž se, Chloe, myslíme na tebe a držíme ti pěsti. :hjarta:
teda lidi.. :lol: když se to s*re tak se to s*re, zničeho nic mi napuchl horní ret a vypadám teď jako ptekopisk, ještě že sem na nemocenské :lol: takhle chodit v práci tak by se mi všichni vysmál ... :D dobré odpoledne chloe ;) krásný den na vycházku, já bohužel žádné nemám... drž se chloe ;) a hlavně se uzdrav .. do boje :rock:
Zdravím Chloe!
nádherný jaro, co? :supr:
jakpak se vede?
Dostaneš zase vycházku?
Těšíme se!!
VYDRŽ!!
:hjarta:
Ahoj Celtiku?
Copak se děje? Alergie, viróza?
Vidíš ženy touží mít plné rty, nechávají si dávat injekce a ty k tomu příjdeš jako slepý k houslím, ale všeho s mírou, viď?
Chudáčku, držím palce, ať co nejdříve se toho zbavíš a můžeš s jarem rozdávat ty nejvášnivější polibky!
:pussa:
jj ;) dik Ra , už je to dobré, ono to splasklo hned večer, mamka říkala, že je to průvan.. že se mi buď udělá opar, nebo to jenom splaskne... uuuf naštěstí to jenom splasklo :)
ahoj chloe ;) přeju krásný den puso ;) :rodna:
AHOJKY CHLOE :hjarta:...TO JE SUPER, ŽE JSI BYLA DOMA!!!! A NEBOJ, ONO TO UTEČE A ZA CHVILKU UŽ BUDEŠ DOMA NASTÁLO...A PAK SI ZALOŽÍME TÉMA...JAK SI UŽÍT ŽIVOT!!! :lol:
TAK SE HEZKY VYSPINKEJ PRINCEZNO A PŘEJI TI I KRÁSNÉ PROBUZENÍ....RÁNA JSOU TEĎ NAPROSTO ÚŽASNÁ!!! :)
CELTIKU :gloria:...NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ...MŮJ MILÁČEK MĚ NAKAZIL A JÁ TEĎ PRSKÁM A KAŠLU NA CELÝ OKOLÍ :sjuk:
MĚJTE SE TADY VŠICHNI MOC HEZKY...JÁ JDU VAŘIT LIPOVÝ ČAJÍČEK S MEDEM
Chloe, princezno, drž se !!! :pussa:
Ahoj Chloe :) ,
budeš mít zase "opušťák" ? Napiš nám zase, jsme napnutí jako špagáti - co všechno se zlepšilo, jak se má Jessie, a jestli se ti líbí jaro. :hjarta:
Ahoj, Chloe. Napiš, jak se ti daří, jestli budeš moct. Myslím na tebe, holčičko.
Ahojky,
tak jsem do zítřka doma.Vůbec se mi nechce do nemocnice vracet.
U nás je teď hnusný počasí.Venku prší.A to bylo přes týden tak pěkně.Za chvilku přijde kámoška, těším se, že ji uvidím, ale děsím se toho, že se bude ptát, co mi je.Což asi bude.
Jinak Jessinka se má skvěle.V úterý a ve středu mě jela navštívit s našima.Teď někde chrní nebo se dívá z okna.
Taky si musím už okopírovat nějakou látku do školy.Čeká mě docela dost testů.Tak bych se mohla začít aspoň snažit učit.Bude mi stačit, když nepropadnu.
Mějte se všichni moc hezky.
Samé fajn zprávy, Chloe. Čeká Tě dost testů-prima. Budeš mít čím se užitečně zabývat. Nechce se ti do nemocnice. Taky prima-to znamená,že se uzdravuješ a vracíš tam, kam patříš. Když nepropadneš, bude fantstickej úspěch. Však víš, že jsi vlastně ve škole nedělala nic. Když propadneš, houby si z toho dělej. Doženeš to prostě příští rok. A v pohodě, bez honiček. Důležitý že, že jsi se sebou udělala to, co bylo třeba. Nač se Tě bude kamarádka ptát, se normálně vykašli. Nikdo neví, co potká jeho. Ona se přijde podívat, aby Tě potěšila. Je-li to pravá kámoška, nebude vyzvídat. Není-li, klidně jí dpovz...nechce se mi o tom teď mluvit. Máš právo říkat lidem, co uznáš za vhodný. Vždycky. Je Tvá vůle, o čem s kým mluvíš. Bavte se lehce o obecných věcech. To je nejlepší. Bude-li neodbytná, převáděj vytrvale hovor jinam. Ať se kždý podívá do svého. Každý má nějaký ten problém. Tak jakýpak copak. No, Chloe, není to letošní jaro celkem fajn...? Zatím ahoj.
AHOJKY CHLOE :hjarta:
TO JSEM RÁDA, ŽE TĚ TADY VIDÍM! JAKÁ BYLA NÁVŠTĚVA...POTĚŠILA TĚ...URČITĚ ANO! KÁMOŠKY JSOU PŘECE OD TOHO ABY SE POTĚŠILY A PROBRALY VŠECHNO CO JE NEPŘÍSTUPNÝ RODIČŮM :)
ŠKOLY SE NEBOJ...MYSLÍM, ŽE TO BUDE LÍP...PODLE MĚ JSI ŠIKOVNÁ HOLKA.
TAK JESSÍ NĚKDE SPÍ...NO ANI SE JÍ NEDIVÍM...U NÁS TAKY PRŠÍ A DO PELÍŠKU BYCH ZALEZLA CELÝ ODPOLEDNE!
TAK SE MĚJ MOC HEZKY A PÁČEK PŘÍŠTÍ VÍKEND....NEBO TŘEBA I DŘÍV. PA BERUŠKO :gloria:
ahoj chloe, je fajn, že se ti dsří, , ze školy si velkou hlavu nedělej, říkám to proto, že věřím, že nepropadneš, určitě to zmákneš levou zadní, tak zatim čusík ;) a pěkně se nám uzdravuj
Chloi, moc ti držím palce. Jen vydrž! Měj se hezky a nevzdávej se. Uvidíš, že školu zvládneš, třeba nebudou známky podle tvých představ, ale to není podstatné. Hlavní je, aby jsi získala opět svoji sebejistotu a chuť do života. Myslím na tebe.
Ahoj Chloe, to je moc dobře, že se věci pohnuly a věřím, že se všechno v dobré obrací. Doufám, že se Ti daří vidět věci čím dál pozitivněji a že konečně uvěříš, že máš velkou sílu a moc svůj život držet pevně ve svých rukou. Ze školy si nedělej větší starosti, než je potřeba. Myslím, že i kdybys musela ročník opakovat, není to žádná tragedie. Třeba by Ti to naopak pomohlo. Vždycky je všechno zlé i k něčemu dobré. Tak se měj čím dál líp a dej o sobě zase vědět. Všichni Ti tu moc držíme palce!!!!! :supr: :supr: :supr:
Ahoj Chloe,
nevrč na nemocnici... :) to víš, že kdybys pobyt opravdu nepotřebovala, vyexpedovali by tě natošup - žádné filmy ani mobil "v pracovní době"... :D
Myslím, že se školou je to tak, jak to cítíš a jak všichni píšou. Jestli to chceš mít trochu lehčí, začni těmi předměty, které tě baví, hlava si líp zvykne a dřív začne makat naplno. Ale nepřeháněj to - je to jako s jídlem: spíš častěji, ale po menších částech. A nenech vyhodit z kolejí tím, co všechno máš zvládnout - protože úplně nejdůležitější je, aby ses radovala z uzdravování a ze všech vlídných a laskavých nemocničních a rodinných lidiček (a zvířat - to aby se Jessie neurazila). :hjarta: Jo, a co nejdřív se nám ozvi, naše kotě babinetí....:)
Chloe, jsem moc moc ráda, že vidím, že se Tvoje příspěvky pomaličku polehoučku mění a dostávají jistřičku a život.....
"Jessie se má skvěle" ---- copak něco takového bys ještě před pár týdny /měsíci vůbec napsala ? Myslím, že ne,..... tedy to slovíčko skvěle..... Vždyť si vzpomeň, tehdy jsi viděla všechno skrze černou tmu.... Teď začínáš používat i pozitivní slovíčka...
A taky myslím, že jakmile budou lékaři vědět, že Tě můžou už svěřit do domácí péče, natotata to udělají ;)
Co se školy týká, určitě zvládneš "prolízt" a kdyby náhodou ne, svět nekončí..... Vždyť Ty bys nepropadla, protože jsi líná, nebo blbá, ale protože jsi měla zdravotní problémy, které Ti znemožnily zdárně postoupit.... To ale říkám, jen KDYBY !!! Já jsem přesvědčená, že to zvládneš :supr:
A kamarádka ? I kdyby se vyptávala, vždyť se nemáš za co stydět.... Tak jako člověk, který jde na operaci slepého střeva, Ty nesimuluješ a potřebuješ prostě urovnat svůj mladičký život, zamést v dušičce nepořádek, který se tam nahromadil za dobu, kdy jsi se jen trápila a nikdo situaci neřešil ....
myslíme na Tebe a držíme pěstičky :pussa:
AHOJKY CHLOE :hjarta:
TAKY KDYŽ KOUKNEŠ Z OKNA JE VENKU SKORO PŮL METRU SNĚHU? :lol:
JÁ SE DNESKA BRODILA AŽ DO PŮLI LÝTEK V TÉ NAŠÍ SNĚHOVÉ NADÍLCE...JO PANÍ ZIMA TO NEHODLÁ VZDÁT!
TAK SE MĚJ MOC HEZKY :pussa:
Dobré ráno, Chloe,
doufám, že jsi zalezlá pod dekou až po bradu a čteš si nějakou pěknou knížku... a nebo ještě sladce chrupeš? :) Obojí je prima. :D Měj příjemný den. :par:
Ahooj. Mám velikou radost. Před chvilkou jsem mluvila s naší chloe. Říkala, že se právě učí do školy, že se cítí fajn a zíta ji možná už pustí domů. Tak vám to na její přání hnedka píšu. To je ale hezký první jarní den, i když venku nesvítí sluníčko. :D
Díky za zprávy!!
:supr: Už se těšíme! :supr:
:kapitulation: zdravím :D
:hjarta:
Ahoj Chloe,
tak co, jsi ještě ve státní péči, nebo už doma s Jessinou u PC? Povídej. :)
Ahoj,
tak už jsem natrvalo doma.V pondělí jdu do školy.Zítra si půjdu pozjišťovat, co mě vůbec v to pondělí čeká.
Jinak nemůžu uvěřit, že jsem tam byla 3 týdny.Protože první den jsem měla pocit, že to tam ani snad nemůžu přežít.Uteklo to ale docela rychle.Ani to tam nebylo nějak vyloženě strašný.Teď mě ale čeká v lepším případě tuna písemek.V tom horším mě vyzkouší ústně.Což docela znemožňuje použití taháků :D.No, ale pondělí je ještě daleko.
Chloe ahoj. Jsem ráda, že to vyšlo a pustili tě domů. Dneska odpoledne, když jsem šla z práce, jsem si vzpomněla, jak jsme si ten první čtvrtek, cos tam byla, telefonovaly, já jsem tenkrát šla nakoupit do Plusu. Říkala jsem si, jo, to už jsou dva týdny, co je chloe v nemocnici a teď už bude asi doma a s Jessinkou. A ono jsou to už tři týdny. :D Přeji ti hezkou noc ve tvé postýlce, zvládlas to vše výborně. :hjarta::pussa: A určitě to tak půjde i dál. :)
Chloe, vidíš že to co se zdálo k nevydržení uběhlo jako voda. Co jsou to tři týdny, hlavně že ti pomohly.
Na taháky si píšeme věci, které si nemůžeme zapamatovat. Ale když ty taháky přepíšeme třikrát, tak si to zapamatujeme a pak se nám to vybaví i bez taháku. To je moje zkušenost.
Tady je dnes chladno, ale nádherně svítí sluníčko, tak ti ho také posílám.
Měj se moc hezky a držím ti palce.
ahoj chloe, je dobře že už si doma.. ;) sakryš to je úplně jiná chloe než před třemi týdny.....:D samé pozitivní myšlení, já už ani nevím co ti vlastně napsat.. ty už podporu ani nepotřebuješ :) ty už si v perfektním stavu, a až budeš mít nějaký ten čas, měly by sme dát se všema co tě tu podporovali scuka tak zatim čus a hlavně buď zdravá, choď ven a užívej života ;)
Celtiku,
že nemáš co psát.. :co: a co takhle namlouvání - milá slovíčka, žertíky a tak? :):)
no myslím, že to bych měl nějako z ruky... :P ;)
ale to je fuk :) lidi co jdete dělat zítra, moje mamča má narozky a večer du na bwl a pak na rockáč... už se těším jak hrom sem za ty tři týdny nevybouřený jak sviňa... chloe ;) měla by si taky někam zajít.....provětrat hlavu pobavit se zaskákat na place... co ? zajímavá inspirace, ne ?
ta zatim čus chloe :pusa:
TAK JÁ TADY CHVILKU NEJSEM A TADY SE DĚJOU TAKOVÝ PŘEVRATNÝ VĚCI!!! :lol:
CHLOE :hjarta: TO JE SUPER, ŽE UŽ JSI KONEČNĚ DOMA :D
TAK SI UŽÍVEJ MOC PĚKNĚ VÍKEND A Z PÍSEMEK SI NIC NEDĚLEJ, ANI ZE ZKOUŠENÍ...VŠAK TY TO ZVLÁDNEŠ,TAK JAKO VŠECHNO :supr:
NĚJAKÝ ZKOUŠENÍ NEBO PÍSEMKA JE PROTI TOMU CO JSI DOKÁZALA TÁÁÁÁÁÁÁKHLE MALINKÁ!
TAK PA CHLOE :pussa:
Dobré ráno Chloe, :par:
tak už jsi ve škole...jak tě přivítala třída? Jak sis posháněla učební látku a vůbec - jaký byl první den? Venku je krásně, to se bude líbit i Jessině - doufám, že půjdete po škole ven. Neplánuješ štěňátka? :) :hjarta:
Ahojky,
ve škole je to docela blbý.Jsem unavená jako předtím.Navíc teď mám co dohánět.Šíleně mě třeští hlava.A to jsem tam dneska byla jen 4 hodiny.Teď bych nejradši zalehla a spala.
No nevím jestli mě tata pustí s Jessinou ven.Beztak jenom na zahradu.S tím jejich hlídáním už mě taky štvou.Venku svítí slunko.To je hnus.Je vedro.
Štěňata jsme chtěli, ale muselo by to vyjít někdy na letní prázdniny, aby mohli celej den lítat po zahradě.
Chloe :),
a jak by se ti líbilo si po návratu ze školy sednout na zahradu a tak půl hodinky až hodinku si zdřímnout? A občas vystrčit nos na slunce, abys nachytala bronz...Po malém odpočinku by hlava přestala bolet a fungovala by určitě líp, protože je to nápor - po třech týdnech výpadku zase udržet pozornost, soustředit se, pracovat hlavou.... Jessi tam bude s tebou, pohraje si, přitulí se k tobě a budete spokojené obě... :) :hjarta:
Ahoj Largo,
je fakt že mi včera bylo docela blbě z toho,že jsem tak dlouho nebyla ve škole.Včera jsem byla ještě k tomu naštvaná.
Dnešní den byl ale úplně pohodovej.Očekávám, že takovej bude i zítřek.Ted jsem už pěkně unavená.Celej den jsem na nohách.Takže půjdu brzo spát.s jessinkou jsem se pomazlila.To je takový miminko.Ty její roztomilý očička.
Chloe, teď jsi dlouho odpočívala. Musíš se do všeho vpravit hezky pomalu. Nepospíchej. Nemysli si, že teď musíš všechno stihnout. Je to jako kdybys chtěla po ošklivý angíně jet celý den na kole! Všechno bude a půjde to. Nedávej si velké cíle. Užívej si mezi povinnostmi volné pauzy!
Chloe, holčičko, jsem tu, kdybys potřebovala. Můžeš kdykoliv zavolat. Jen teď trošku nestíhám kvůli práci, ale pro tebe kdykoliv. Je fajn, že ti tvé "miminko" :D dělá radost. Drž se, nelámej to ve škole přes koleno. Ono to pomaloučku půjde. Myslím na tebe. :pussa:
majkafa : děkuju, já ted taky moc nestíhám.Ale jinak je všechno docela fajn.
Příští týden jenom 3x do školy, a pak jsou prázdniny.Jupíí.
Jediný, co mě opravdu štve, je jak si mě pořád rodiče všímají.A jak se mě pořád na něco ptají.
Chloe, víš, ono možná jim právě Tvojí situací docvaklo, že Ti nevěnovali pozornost, nezajímali se o Tebe.... a teď mají pocit, že to rychle musí dohnat..... ;)
Chloe16 napsal(a):
majkafa : děkuju, já ted taky moc nestíhám.Ale jinak je všechno docela fajn.
Příští týden jenom 3x do školy, a pak jsou prázdniny.Jupíí.
Jediný, co mě opravdu štve, je jak si mě pořád rodiče všímají.A jak se mě pořád na něco ptají.
Chloe, nediv se rodičům. Zkus si představit sebe na jejich místě. Kdyby se tvá dcerka dostala do nemocnice ze stejného důvodu, jako ses tam dostala ty, taky bys ji hlídala. :pussa: Neboj, až budeš úplně v pořádku a deprese bude pryč, rodiče taky poznají, že je vše OK. Mají o tebe zájem, mají tě rádi.
AHOJKY CHLOE...A VŮBEC VY VŠICHNI OSTATNÍ TADY....UŽ JE TADY JARO,AŤ SE NÁM TO LÍBÍ NEBO NE.
A TO BUDE TA ÚNAVA, MILÁ CHLOE....NA MĚ TAKY PADLA.
NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ....ONA ZA ČAS VYPADNE A BUDE NÁM DO ZPĚVU. :vissla:
HEZKY SI UŽÍVEJ A JESSINKOU...I KDYŽ TŘEBA NA TÉ ZAHRADĚ....JE PRAVDA, ŽE VENKU BY TO BYLO LEPŠÍ, ALE POCHOP RODIČE...JÁ BYCH SE O TEBE TAKY BÁLA A JAK PÍŠE MAJKAFA, NEBOJ I ONI POZNAJÍ, KDY UŽ TI JE TAK DOBŘE, ŽE JE ÚPNĚ ZBYTEČNÝ DÁVAT TAK VELKÝ POZOR JAK DÁVAJÍ.
MĚJ SE MOC HEZKY A USMĚJ SE....SVĚT ZA TO STOJÍ :lol:
jj, je tu jaro, sem rád, že je pěkně, ... ale ta té práce na zahrádce :grater: mě z toho asi švihne.....teď se bude připravovat plac na udírnu, to mi ani tak nevadí, pořádná práce aspoň uteče když člověk maká, ale naši chcou natírat plot... já snad zdechnu. asi to s taťkou vyměním, já půjdu chystat místo na udírnu a on bude natírat plot :D
málem bych zapoměl, ... ahoj chloe, ty moje puso ;) jak je ? :)
Ahojky,
tak s tím hlídáním to už naštěstí moc nepřehání.Navíc já jsem teďka nemocná, tak ven nechodím.Jenom mě ráno přijdou zkontrolovat,jestli žiju :)
Akorát ve škole si teď budeme muset vybírat volitelný předměty do dalšího ročníku.No a všichni si vybírají podle toho, z čeho chtějí maturovat.A to si zas vybírají podle toho, na jakou školu chtějí jít.A to právě já nevím, tak jsem fakt zvědavá, co si nakonec vyberu.Já totiž nemám ani tušení, co bych tak měla jednou dělat.Když jsem to vzala vylučovací metodou, tak jsem došla k závěru, že se na nic nehodím.
CeltikDragon: vaši chcou natírat plot, naši ho zas stavět :)Tak teďka může Jessa lítat jen po jedné půlce zahrady.
ahojky Chloe,
takže jsi nemocná a máš celé dny čas přemýšlet o volitelných předmětech, o maturitě, o své budoucnosti... Čtu, že si nevíš rady co po škole. Napadá tě, ze kterých předmětů bys mohla maturovat, které ti jdou? Které ti tolik nevadí? Jaký máš výběr? Chtěla bys ještě pokračovat na VŠ?
Máš s kým tohle probrat?
:hjarta:
Chloe, jsem moc ráda, že se ti vede líp!!!! Jen tak dál :hjarta: :)
Chloe, přeji ti krásné Velikonoce. :)
VESELÉ VELIKONOCE VÁM VŠEM A HLAVNĚ TOBĚ CHLOE :hjarta:
veselá velikonoce všem ;)
Ahojky,
taky přeji všem veselé Velikonoce
Ra: no tak s rodiči jsem to probírala, ale ti mi teda poradili.Mama chce, aby ze mě byla doktorka.Jako kdyby nevěděla, že na to nemám.Nebo mi říkají, že je jim to jedno, ať si dělám co chci.A to já nevím.
Pokračovat na VŠ bych měla.Mít gympl, to je vlastně nic.Jen příprava na VŠ.
Předměty, který mi vůbec nejdou jsou: chemie a fyzika(ta fyzika mě spíš ani nebaví) .A nesnáším dějepis a lituju, že jsem si vzala latinu.Matiku taky nemusím, ale ta mi ještě celkem jde.Ostatní předměty jsou takový neutrální.Občas mě něco co probíráme zaujme, ale spíš je to takový neutrální.
ahojky Chloe,
doufám, že tě bráchové pomlázkou moc nezbili? :dumbom:
Jak se daří?
Píšeš, že ti nejde chemie, fyzika, matika docela jo (to jsi dobrá, holkám matika většinou dělá problémy!), dějepis a latinu nemusíš. Takže z těchto maturovat nechceš. Pak jsou ty neutrální a ty ze kterých maturovat musíš. O kterých z nich by se dalo uvažovat?
Je fajn, že jste to probírali doma, i když máma by z tebe chtěla mít doktorku a ty ne (ta chemie tam bude). Napadá mě, ale nevím, jestli po tvých zkušenostech se ti to bude líbit, že v pedagogicko psychologické poradně je možné si nechat udělat test, který by mohl být pomocníkem při tvém rozhodování o volbě školy. Ukáže jakým směrem by ses mohla vydat, pokud sama nevíš. Co ty na to?
Chloe, kdybys popustila uzdu své fantazie, svých představ, kdyby sis mohla přát a šlo by to zařídit, co bys ve svém životě ráda dělala? Tak, teoreticky. Měla jsi nějakou představu, nějaký sen o tom, když jsi šla na gympl anebo když jsi byla malá?
hezký den :supr:
:hjarta:
Ahojky,
tak jde to.Velikonoce jsem přežila bez újmy :D
Tak z češtiny a AJ musím maturovat určitě.Pak další věc je, jak to bude s tou státní maturitou.V prváku mě docela bavily společenský vědy.Teď už ale moc ne.Letos je celkem normální biologie a myslím, že příští rok by mě mohla i začít bavit.Aspoň doufám.U nás ve škole se dělali jakýsi testy zájmů nebo co (nějakej IQ test a k tomu ještě test zájmů myslím).Jenže já jsem byla zrovna nepřítomna.
"Chloe, kdybys popustila uzdu své fantazie, svých představ, kdyby sis mohla přát a šlo by to zařídit, co bys ve svém životě ráda dělala? Tak, teoreticky."
Tak na tohle se mě už někdo ptal :D Asi nemám fantazii.
Jinak když jsem byla malá, tak jsem chtěla dělat různý věci.když jsem byla úplně malá, tak jsem chtěla být zahradnicí (nevim proč).Jednu dobu jsem chtěla být veterinářkou nebo architektkou.To jsem ale byla malá.Ani to neberu vážně.
ahojky Chloe,
státní maturity snad ještě budou příští rok spát. Uvidíme...
Píšeš o ČJ a AJ, připouštíš biologii, zbývá ještě ...
Jaký by to pro tebe bylo, kdybys ty sny začala brát vážně - veterinu, architekturu, zahradní architekturu? Jsou to hezký sny! :supr:
Co říkáš tomu, udělat si ty testy, když jsi chyběla?
měj se prima!
:hjarta:
Kopretinko,
určitě jsi četla celou diskusi, viď....tak potom víš, že tohle není ten případ. A co ty - máš takový problém?
Ahoj Chloe :) ,
tak já "hlasuji" pro zahradní architektku...co ty na to? :)
Ahoj Chloe,
no to je výborný. Zahradní architekt.
Vysoká škola na zahradní architekturu je v Hluboké. Umíš v kreslit?
Já jsem architekt na domy, ale sama jsem se doučila dost věcí na to, abych mohla dělat i zahrady. Je to moc hezká práce. Žiješ s rytmem přírody. Nejenom navrhuješ, ale i třeba fyzicky ji tvoříš.
Kdyby jsi chtěla něco o tom vědět víc, napiš mi. Je dobré mít informace než se pro něco rozhodneš. Nebo ti mohu zkouknout nějaký tvoje obrázky a poradit. Mě takhle pomohl zase jiný člověk, když jsem se chtěla dostat na školu.
I kdybys nešla na VŠ, práce zahradnice je taky supr. Mám známou a ta si to strašně užívá.
:offtopic:
to majkafa: máš odemě zprávu...............
to kopretinka: ne lidi páchají sebevraždu proto, že je pro ně přijatelnější a snadnější zemřít než žít, upozornit na sebe chtějí pouze ti, kteří o tom neustále předevšemi mluví a pak to nikdy neudělají (ale ani u nich neni 100%ní že to neudělají............)
a co ty, mortuus_sum, co láká tebe víc ŽÍT anebo UMŘÍT?
:kapitulation:
:hjarta: :hjarta:
No byť si umím vychutnat sílu okamžiku a umím žít, přesto na hrudi neustále cítím, intenzivně svíravý pocit, že už to nevydržím............... že už nevydržím žít. O sebevraždě sice denno denně přemýšlím, ale příjde mi jako plýtvání životem............ spáchat sebevraždu............. snažím se to vydržet. Mým snem je umřít při záchraně něčího života, pak bych ten život jakoby předala dál........... pak by moje smrt nebyla zbytečná a já bych umírala s bezmezně skvělým pocitem........... Jen se neustále "modlím", aby to bylo co nejdříve. Ale je mi jasné, že je možné, že se do takové situace nikdy nedostanu (že by mi osud nabýdl možnost zachránit někomu život) A já už dlouho žít nechci..........V tom případě by mi nic jiného, než sebevražda nezbývalo................ ale nemůžu udělat rodičum to, aby mě přežili, protože to je pro rodiče to nejhorší............ přežít své dítě. Takže byť si jejich smrt opravdu nepřeju............ "modlím" se také, aby už umřeli a já si se svým životem mohla dělat "co chci" ........................
Mortuus,
nenapadlo tě někdy, že ten svíravý pocit je mnohem víc touhou po plném svobodném životě, než po smrti? Možná máš schopnosti, o kterých zatím nic nevíš. A spáchat sebevraždu při záchraně života někoho jiného...pořád je to sebevražda, nepředala bys svůj život, to nejde....jsi tu sama za sebe a jsi tu proto, že se máš něco naučit. Možná objevit právě ty schopnosti... :)
Kdybych někomu zachránila život, tak by to nebyla sebevražda, protože v tu chvíli bych to nedělala za účelem zemřít, ale za účelem zachránit tomu člověkovi život. A já neříkám, že bych předala dál SVŮJ život, ale život jako takový. Dejme tomu, že bych svůj život pro toho potencionálního člověka, co by měl zemřít, neobjetovala............. tak bych žila já, ale on by zemřel, a kdybych pro něj život obětovala, tak bych já zemřela a on žil................ takže by to zůstalo v rovnováze = život bych předala dál.................
Ahojky sum,
píšeš, že každý den o sebevraždě přemýšlíš.
Musí to být těžké s tím takhle žít. Svěřila ses s tím už někomu? Věříš někomu, s kým bys o svých pocitech mohla takhle mluvit?
Co ti pomáhá tyhle myšlenky překonávat?
Co ti pomáhá každý den?
Přijde mi moc pěkné, že nechceš plýtvat svým životem, že ti nejsou lhostejní rodiče, že jim nechceš způsobit bolest svojí smrtí. Jsi ohleduplná! Máš je zřejmě ráda!
Je od tebe moc hezké, že bys chtěla někomu zachránit ŽIVOT! Chtěla bys zřejmě zachránit život komukoli? Je jedno komu svou smrtí zachráníš život? Život jako život. Napadá tě koho bys mohla zachránit?
Mne napadá, že o jednom člověku vím. Mohla bys totiž zachránit sama sebe. Obětuj se. Pro svůj život! Vím, že to bude mnohem těžší nežli zachraňovat někoho jiného. Budeš muset být statečnější! Silnější. Odvážnější. Rozhodně to ale nebude plýtváním života!
Co ty na to? :styrka:
….kdybych pro něj život obětovala, tak bych já zemřela a on žil................ takže by to zůstalo v rovnováze = život bych předala dál........
nechej zemřít „Mortuus sum“ a předej život „Vivat sum“ předej život dál sama sobě :pussa: pokus se mít ráda
Zvládneš to sama? :kapitulation:
:hjarta:
Dobrý den všem.Četl jsem Vaši diskusi zde.;) Nejvíce mne zaujala uživatelka RA....Mohu se zeptat na klasifikaci?....psycholog/psychiatr??......:)
zdravím všechny obyvatele toho to fóra ;) už sem tu chvilku nebyl, nebyl nějak čas, spousta práce... uuuf, sakryš lidi zažeňte chmury z čela a vložte něčí mládí do dlaní svých ;) tím chci říct, namyslete na smrt ale na život, :) najděte si nějakou samici nebo samce a nemyslete na smrt :jojo:
Mortuus : poslyš holka ;) myslím, že tvúj sen je umřít Heroickou smrtí(částečně) a toužíš po tom tak moc, že už tě nabyví žít pro nic jiného než pro tento sen, já bych se přidal k Ra, když chceš zachraňovat, tak zachraň sma sebe ... mortuus chce zemřít, tak ať zemře, ať obětuje svůj živoit a zachrání tebe, odlož mortůse pryč, zakopej ho hluboko a zapomeň kde je, a řiď se tím co sem psal, , užívej si, vždyť jaro je ejlepší čas pro vztahy .. najdi si chlapa ;) přítele, kluka.......chápeš, a nemysly, na to , že čekáš až tvoji rodiče umřou skočíš z mostu, jen ať rví rodiče pěkně žijou aspoň do 90ti, do té doby tě to přejde :) , když deš ven, nemysli na to, že někde za rohem skočíš pod auto aby si zachránila malého chlapečka, myslím, že to máš trošku idealizované, , víš to by si asi přál každý člověk takovou smrt, aby tě všichni opěvovaly atd..... ale když jdeš ven, zkus se radši zaposlouchat do zpěvo ptáků, šumu stromů a doteků slunečních paprsků, jestli máš někde v okolí pěkný les s prosluněnou loukou jdi tam a poslouchej ten koncert přírody, lehni si na deku nebo na spadlý strom pokud je dost velký a zavři oči.. a poslouchej... představ si to ....... je teplo slunko svítí, lehce fouká vlahý větřík , zpívají ptáci.... cvrčci a kobilky cvrkají, do toho šum stromů a rávya ty ležíš a jemné jarní sluníčko ti svítí do obličeje ale nepálí tě...... jen příjemně hřeje...... a ty u toho usínáš, ukolébává tě to, ani se ti nechce z tama odejít, a říkášsi , jaký je ten život skvělý...................;)
ahoj chloe, jak se daří, škoda, že nebydlíš poblíž, by sme ty velikonoce trošku okořenily......, ode mě by si dostaly na holou... ;) :P :lol: :)
CeltikDragon napsal(a):
nemysli na to, že někde za rohem skočíš pod auto aby si zachránila malého chlapečka, myslím, že to máš trošku idealizované, , víš to by si asi přál každý člověk takovou smrt, aby tě všichni opěvovaly atd.....
myslím, že jsi mě ani trochu nepochopil, ale to je jedno...............A vždyť kdo řekl, že neumím žít. Kdyby jsi se podíval, tak já jsem psala, že si umím vychutnat krásu okamžiku, věř, že mě opravdu nemusíš radit jak relaxovat a užívat si život. Já nejsem jako jiné povrchní pubertální děti, které myslej jenom na to, aby byli cool, byli oblíbený a měli každou (s prominutim) technickou :), která spatří světlo světa, a kteří si neustále stěžujou jak je ten svět krutej a že je rodiče nechápou a sou "nemožně staromódní". Takovejm dětem já se od malička smála :dumbom: Já sem právě člověk, který miluje přírodu, všechno živé, já hraju na didgeridoo, djembee, brumli a pannovu flétnu, miluju čaje (mám doma přez 40 druhů sypaných čajů a všechno možný i nemožný čajový vybavení,............................. Stává se mi, že kyž mi do obličeje zafouká jemný a svěží vánek, do očí mi zkrze koruny stromů prosvítá jemně hřejivé slunce, nebe má neuvěřitelnou škálu barev, nebo když je letní bouřka a je cítit svěží vůně ozónu a řev světa utichne a je hrobové ticho, tak se zastavím a pomyslím si, že už jenom kvůli téhle chvíli stálo za to se narodit a žít.
Ale pak jsou dny, které jsou jak život v podsvětí, začne mě zžírat minulost. Já nevím, ale já už prostě dál žít nevydržím a už ani nechci. A ta záchrana nečího života není, jako že bych si myslela, že tím spasím svět, ale jen prostě jako nejrozumnější řešení, jak neplýtvat životem. Jen si prostě vážím víc života ostatních, než svého. A upřímně dělat to proto, aby mě lidi opěvovali, jak ty říkáš, by bylo opravdu hloupé, protože to už bych nežila!
teď jsem zjistila, že to místo sprostých slov hází usměvavé smailíky........... to je chytrý!!!! Ale to slovo bylo zdrobnělý!!!
..že by vtipná cenzura...:supr:
Tak ty jsi takový muzikální člověk! Ty jo! :rock: Přiznávám, že některé jsem ještě neslyšela (djembee a brumli). Jak jsi k tomu přišla? Já včera byla na koncertě 3 500 let starého hudebního nástroje „vodního zvonu“ z období dynastie Ming. Taky dobrý! :supr: Mohla by sis v budoucnu založit třeba čajovnu s vlastní hudební produkcí. Uvažovala jsi někdy co bys mohla dělat? Předpokládám, že ještě studuješ…anebo ne?
Moc hezky poeticky píšeš o svých prožitcích v přírodě! Že bych tam nejradši od pc utekla…tak za chvilku…už jenom tohle prožít! Možná píšeš básně? :supr:
Zřejmě se něco stalo ve tvém životě, zžírá tě minulost! Chtěla bys o tom sem napsat? Co se stalo? Co tě zžírá? Co tě táhne ke dnu? K myšlenkám na smrt? Co se stalo, že víc si vážíš života ostatních nežli svého?
Zajímáš mě
Tak hodně příjemných zážitků jara, které by mohly ty myšlenky minulosti rozpustit, odehnat a navždy zapomenout! Proč si kazit dnešek špatným včerejškem! Máme šanci NOVÉHO DNE, začít ZNOVU, JINAK. :supr: Je to v našich rukách. Je to na nás. Co ty na to?
:hjarta:
Zdravím také Chloe!
doufám, že užívá jara, že se s Jessie nepřipekla na sluníčku a proto sem nepíše...:supr:
:hjarta:
Zdravím NiM,
nejsem odborník, studuji a specializuji se na život :hjarta:
A kdo jste Vy, že jste otevřel toto téma myšlenek na smrt?
;)
Je mi 18 let a můžete mi tedy samozřejmě tykat.;)...Jen mne zajímal tento příběh.Mám podobné problémy:|...Nejdřív ale musím poblahopřát k skutečně vynikajícímu psychologickému výkonu..:)....Skoro bych nepoznal, ze to nebylo od profesionála;)
můžeš mi taky tykat...máš asi profesionálů plný zuby...:mad:...
když tě někdo zajímá,
když ti na někom záleží,
není co řešit
;)
A co ty?
Nejdříve bych chtěl pozdravit CHloe:hjarta:.............Si moc statečná potýkat se s těmi všemi problémy a bojovat s nimi, ale koukal jsem, ze tu más mnoho přátel, kterým na tobě záleží....nejsem moc dobrý pisatel, takže Ti popřeji hodně síly a enegie.....:)
Ra:Nebyla to ironie, ale pravda, skutečně máš talent.:) Měl jsem již 2psychology a velmi dobrého psychiatra, ale musím konstatovat, ze Ti psychologové byli..:dumbom:....
PS:Jen dodám, ze mám problém s psaním, takze odpusťte chyby a překlepy.....
Ahojky,
no ted se mám tak nějak docela normálně.Píšu písemky, ale nestíhám se učit :D .Trochu jsem z toho vyřízená.V pondělí máme naštěstí kvůli přijímačkám volno, tak se budu aspoň moct učit na další písemky.
Jinak ani nemám na nic jinýho skoro čas.Až tu školu doženu, tak to snad bude lepší.A budu moct dělat konečně něco jinýho.
NiM : taky zdravím a děkuju za přání :)
Ra : napsala jsem ti mail
No ahóóój, Chloe :) ,
to jsem ráda, že tě vidím... :par: Koukám, že do školního života jsi zaplula solidně, doháníš a makáš...SKVĚLE!!! Držím ti pěsti! Co dělá Jessi? Chodíte ven, nebo se "učí" s tebou? :) A co kino, taneček...prostě občas nějaké odreagování...koná se? Povídej. :)
to NiM: Také mi přijde, že je tu Ra jak doma, ale z jejího psaní je cítit celkem dost osobních pocitů, odborníci většinou bývají už tak trochu "zdegenerovaní" svou odborností a city do toho kolikrát moc nemíchají. Přijde mi, že Ra má životní příběhy lidí spíše jako vášeň, něž jako "povinnou" profesi...............
to Ra: No........... asi to vezmu po bodech:
°Vodní zvon si také plánuju pořídit................... já ho tedy znám spíše pod názvem "tibetská mísa". Ještě mám v plánu udu, darbuku, bonga, fujaru a cítar (ale ten je celkem finančně náročný)
Začínala jsem s djembeem a pak s didgeridoo a to mě úplně uchvátilo............ Jako malá (no...... přibližně ve 12 letech) jsem ho slyšela jako součást zvukové kulisy nějakého filmu. A vždy jsem ho sem tam někde zaslechla, ale nevěděla jsem, jak se jmenuje, tak jsem mu říkala "australský roh" :dumbom: - byla jsem takový malý kulturní "barbar" :) A pak jsem se jednou čistě náhodou dostala na stránku didgeridoo-shopu.......... a už sem ho měla doma :D Didgeridoo je moje vášeň! Při hře na něj se moje vědomí a podvědomí propojí a já si úžasně vyčistím hlavu...........
°Ano studuji............ jsem na gymnáziu. Jako malá jsem dál chtěla studovat medicínu..................... ale nevím no.
°A ano skládám básně............ ale spíše ve stylu, že si některé pocity a myšlenky, které by mě jinak tížili, "odložím" na papír............. a né ve stylu že bych je plánovala někde publikovat.
°Ohledně toho, že preferuji život ostatních před svým............. to ani snad není následkem nějáké události. Já už jsem na tomhle principu založená od malička..........
°A co mě táhne ke dnu? No asi minulost a to že mám schizoidní depresi................... ale má minulost se mi tu rozebírat opravdu nechce, tak se omlouvám..........
Jessie teď hlavně lítá po zahradě.Moc s ní ven přes týden nechodím.Ale zítra jí to vynahradím.
V kině jsme byli s holkama v neděli.Dávali Prázdniny pana Beana.Bylo to docela sranda.A mamě jsem udělala radost, že jsem viděla něco jinýho než horor :D .Přitom nevím, co je na hororu tak děsivýho.Žádný dobrý se snad ani nenatáčí.Na ně se můžu dívat tak akorát s bráchou, ostatní to nemají rádi.
to Mortuus:Mno..mne prijde, ze se chova velice zkušeně, můžem to probrat, ale ne zde.Jestli máš ICQ??......
Ahoj všichni. Zdravím, nestíhám kvůli účetní závěrce.
Chloe, jsem moc ráda, že děláš takové pokroky. Prima. :hjarta:
Mortus, díky na SZ, napíšu. Drž se holčičko, piš si tady s námi. Určitě to nějak půjde, aby ti jednou bylo líp. :hjarta::pussa:
nazdar mortusko ;) : tak já se teda omlouvám :) máš pravdu, špatně sem tě odhadl, ale života se určitě drž, a co bych ti mohl poradit ? ......... když na tebe jdou ty špatné návaly, zkus myslet na své známé a kámoše co tě mají rádi
ahojky sum,
myslím, že právě ty, která si vážíš víc života ostatních nežli svého, chápeš důvody proč sem píšu a to nejenom já. Je tu spousta krásných lidí, kterým nejsou lhostejné vaše životy, kteří si váží života i ostatních, nemyslí jenom na sebe, spousta jejich podpory, empatií, odvahy bojovat pro váš život. :hjarta:
Ale je to stejně jenom na vás, co s tím uděláte, co se svým životem uděláte. Můžeš tím svým někomu či mnoha lidem prosvětlit jejich život, anebo také otrávit, znechutit. :usch: Můžeš zachránit život anebo spousty životů svým dlouhým žitím a ne tím, že odejdeš a jen mnoho lidí zarmoutíš, zklameš. :grater: Co si představuješ, že bude potom, až se zabiješ? :gloria: Už to NIKDY nebudeš moci vrátit. NIKDY
Měla jsi sen studovat medicínu, je to krásný, je to poslání. Jako doktorka můžeš denně zachránit spousty lidí, pomoci, ulehčit v bolestech, povzbudit, dát naději… Tvůj život by rozhodně nebyl promarněný. Tvá přirozená vlastnost, že preferuješ život ostatních před svým, by takto mohla zachránit spousty lidí. Rozhodně by to nebylo plýtváním života jako ta sebevražda. :dumbom: Ale všechno je ve tvých rukách. Máš veliký potenciál. Záleží na tobě, co s tím uděláš. Je to na tobě.
Obdivuji ten rozsah hudebních nástrojů! Myslím, že můžeš létat, tahle hudba unáší! Pomáhá ti to v těch těžkých dnech? (Ten vodní zvon vypadal jinak než tibetská mísa.)
Jak jsi přišla na to, že máš schizoidní depresi? :co:
měj se hezky
:hjarta:
ahojky Chloe!
"Přitom nevím, co je na hororu tak děsivýho :supr: Žádný dobrý se snad ani nenatáčí." :supr:
Docela by mě zajímalo, jak si asi představuješ dobrý HOROR :) Nic už s tebou nezacloumá? Klídek, pohoda ... ?:vissla:
Ještě to učení do tý hlavy vleze? :co:
Držím palce, ať se ti daří všechno dohnat! :supr:
(mail nedorazil, někde se toulá...:vissla:)
hezký den!
:hjarta:
No řekl mi to můj psychiatr........................ on teda říkal, že jiný psychiatr by mi možná řekl, že mám schizofrenii, ale že on to takhle v mém věku nerad rovnou přimo škatulkuje. Tak že by to spíš nazval schizoidní depresí...................
to je fakt mortus, když budeš dělat medicínu, tak zachráníš spousty lidí i bez toho aby ses musela zabít, a taky by mě naše milá zlatá zajímalo, co je to to didgeridoo ???????? to sem totiž ještě neslyšel ani o tom druhém.. o tom......... djemboo ???? pouč mně ;) , taky mě napadlo, z kama vlastně si ? řekla by si město ? prosíííííím
to CeltikDragon:
Já nerada lidi poučuju, tudíž tě mohu pouze informovat................... :) No tak didgeridoo je starodávný tradiční australský nástroj (dechový) kmene aboriginců. Laik by to nazval prostě dutou větví.................Jde vlastně o eukalyptovou větev vyžranou termity. Aboriginci ho mají jako obřadní nástroj a používají ho k mluvení s bohy.............
tady je ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=6aN5R5dT … mp;search=
A to druhé.......... djembee Je africký bubínek pohárovitého tvaru.........
http://www.youtube.com/watch?v=bi9Yq_Yt … mp;search= to v zadu na videu (ty vodorovně položené) jsou "kenkeni"
mortuus máš krásné a zajímavé záliby. To by sis rozuměla s bubínkovou Selimou. :D A moc hezky píšeš, tvá slova hladí. :pussa::hjarta:
:supr: takže se léčíš, sum?
Ano léčím............ kdybych se neléčila, tak bych nebyla schopná ani tady psát.............
ahojky sum,
to je prima, že ti léčba pomáhá :supr:
moc držím palce, aby ti bylo stále lépe a lépe :supr:
:hjarta:
jj držíme palci ;) ty nástroje sou fakt zajímavé, s těma tvojema zálibama , máš docela pestrý život jak to tak vidím :)to bych ti mohl aji pomalu závidět, já tolik aktivit nemám..... a kdyby si náhodou měla při léčení dlouhou chvíly, tak ti posílám pusu :pussa:
Ra: No dobrý horory jsou například Hlas smrti nebo Nezvratný osud.Nemám ráda taková ty vyvražďovačky, kdy parta lidí jede někam na výlet, pokazí se jim auto, jdou kam nemají a nakonec je začne nějakej šílenec vraždit.Prostě nic na způsob Texaský masakr motorovou pilou atd.
Saw je taky docela blbost.Ale Kruh byl docela fajn.Nebo třeba Hráči se smrtí.To jsem viděla už dávno, ale to bylo dobrý.Prostě nemusí tam být krev.Jenže brácha shání snad jen samý krváky , a pak se diví, když u toho usínám.
Já nepokládám Hráče se smrtí za horor, ale za hluboce psychologický film. Velmi mě to zasáhlo.
ahojky Chloe,
tak tomu rozumím, nemusí tam být krev (já neusínám :D, zvedá se mi žaludek a tak vypínám), ale asi miluješ to hrozný napětí k prasknutí :skurt:, že by adrenalin? :rock:
Ahoj Chloe :par: ,
jak Ti dopadly písemky... Jsi spokojená? Co se ve škole děje ? A nemáš nějakou školní historku? A s těmi horory by bylo možná dobré být opatrnější ...mají vrstvy, do kterých když nahlédneš nepřipravená, rozhodí tě na dlouho. Jestli to ale bereš jen jako pohádku, u které se "krásně bojíš", a ne sama, tak myslím pohoda.... :) :hjarta:
Ahojky,
tak písemky jsem nějak napsala.Ne na jedničky, ale aspoň že ne na pětky:D .Ještě mě čeká spustu testů,ale hlavně že mám už nějaký známky.Jako volitelnej předmět jsem si vybrala biologii.Nevím proč, nevím k čemu mi to bude.Ještě to můžu do konce příštího týdne změnit.Zdá se mi to jako nejnormálnější předmět a i podle toho, co tam budeme probírat, bych to možná mohla zvládnout.
Na horory se dívám právě proto, že se u nich člověk hezky bojí.Ještě jsou dobrý nějaký thrillery.U nich se bojím asi i víc, protože tam nejsou žádný vymyšlený bytosti, a tak se to může i stát.První horor, co jsem viděla, byl nějaký díl Noční můry v Elm Street.To jsem se tenkrát hodně bála.A všude jsem viděla Freddyho.To je už ale hodně dávno.
majkafa :ale je to dobrej film
Áááááhoj Chloe :) ,
vidíš, tvůj výběr volitelného předmětu mi přijde skoro logický... máš ráda zvířata (Jessi například :) ), jako malá jsi chtěla být zahradnicí :) :) , takže máš ráda všechno, co žije. Paráda. Jasně že to zvládneš, máš v sobě to nejpodstatnější, co k tomu potřebuješ. :hjarta:
P.S. A co štěňata? Budou? :)
Ra napsal(a):
Ahoj Hebe,
nevím, co se Ti právě honí hlavou...
Naopak je pravda, že 60 procent lidí, kteří takto oznamují svůj úmysl, také nějaký sebeohrožující čin provedou.
Jsi dobrá, že jsi tyhle myšlenky zvládla a překonala! Co Ti pomáhá?
Drž se!
Chloe také bojuje! Věřím tomu :supr:
:hjarta:
60% ľudí... JPP ! odkial máš taký blud ? Ja som počula od odborníka, že človek, ktorý to nahlas vysloví, volá o pomoc a podporu, lebo to naozaj skoncovať nechce. Ten, ktorý chce, nevraví ale koná. :jojo:
Mafia napsal(a):
Ra napsal(a):
Ahoj Hebe,
nevím, co se Ti právě honí hlavou...
Naopak je pravda, že 60 procent lidí, kteří takto oznamují svůj úmysl, také nějaký sebeohrožující čin provedou.
Jsi dobrá, že jsi tyhle myšlenky zvládla a překonala! Co Ti pomáhá?
Drž se!
Chloe také bojuje! Věřím tomu :supr:
:hjarta:60% ľudí... JPP ! odkial máš taký blud ? Ja som počula od odborníka, že človek, ktorý to nahlas vysloví, volá o pomoc a podporu, lebo to naozaj skoncovať nechce. Ten, ktorý chce, nevraví ale koná. :jojo:
Mafia, mýliš sa. A nepočula som to len od odborníka. Vlastné skúsenosti. Ano, volá o podporu, ale keď sa mu podpory nedostane, tak ...
Largo : tak třeba ta biologie není zas tak špatná volba.Uvidím příští školní rok :D
Štěňata budou.Chtěla bych,aby byli letos.Teďka hodně potkávám štěňátka retrívrů.To jsou tak roztomilá stvoření.Když ale byla malá,tak jsem se těšila až vyroste a bude konečně poslouchat.Teď bych z ní chtěla zas to štěňátko :D
Pokud někdo sledujete hokej,tak našim dneska držte pěsti.
Ahoj, chloe. :hjarta: Jsem ráda, že píšeš. Podle psaní se cítíš dobře, plno věcí tě zajímá, super. Taky koukám na hokej, včera to bylo o fous, ale postoupili jsme. Jupí. :D Když budu odteď koukat na hokej, vzpomenu si na tebe, že koukáme spolu. :D
Mortuus, jak je? Ozvi se, prosím.Mám o tebe starost.
čáágo Chloe,
tak to bude sladký nadělení - několikanásobný!!!!
Máte dnes školu anebo vlno :supr: zítra zase :supr:
ahoj Mafia,
tak ten blud je pouhá statistika :(, odborník-neodborník. Jak už ti psala Majkafa ano, volá o podporu, ale každý jsme originál a proto se každý chováme jinak. Někdo se zabije aniž by komukoli cokoli řekl a někdo o tom přemýšlí, mluví a pak se sám rozhodne tak anebo tak. Je to mýtus, že člověk, který to nahlas vysloví, volá o pomoc a podporu, protože se opravdu zabít nechce. Nevím, jestli si četla tenhle příběh...
Mafia, roky som volala o pomoc, nahlas. Nedokázal mi pomocť nikdo, ani ja sama. Ešte pol hodinu, než som to urobila, som chodila po dome s liekmi nasypanými v dlani a v duchu prosila, nech zazvoní telefon, nech niekdo príde, nech sa niečo stane, nech ma niekdo zachráni. Nič sa nestalo. Tak som to urobila.
V nemocnici nás bolo veľa takých, ktorí sme o tom hovorili nahlas a potom sme sa pokúsili to urobiť.
Ahoj Chloe :) ,
štěňata retrívrů, to je skvost - minulý týden jsem taky jedno potkala, velký tlapky, tělíčko ještě drobné a nevědělo, co si stím nadělením počít.... každá tlapka ho nějak táhla jinam, šlapala jedna po druhé, nakonec se z toho všeho zatočilo do kolečka a počůralo paničce botu. Ovšem panička byla taky skvost - nerozčilovala se, otřela boty, štěně strčila do pelíšku na kolečkách, takže mu z něj spokojeně koukala jenom hlava..... jenže za chvilku zase vylezlo ven na další lekci chůze.... :D Vydržela bych se dívat hodiny. Užívej "jaraléta" a napiš, jak je ve škole, co Jessi, kam zajdeš za zábavou, co se ti líbí ke čtení... :) :hjarta:
Ahojky Largo,
ve škole dobrý.teďka jak byli ty svátky, tak jsme měli vždycky volno i v pondělí.To bylo aspoň dobrý.Odpadli nám ty nejhorší hodiny.Protože pondělky a úterky přímo nesnáším.V ty dny máme hodně hodin a v úterý ještě k tomu nultou.Ale jinak dobrý.Zítra už je středa.V tyto dny čtu tak maximálně učebnice :D .Pokud se teda vůbec učím.Ale možná si nějakou knížku vypůjčím.
Ahojky Chloe,
jakpak se daří? :kapitulation:
Vím, že máš ráda ty horory, jeden strašidelný příběh bych pro tebe měla:
Stopuje chlápek o půlnoci na krajnici.
Je bouřka, déšť, takže auta nejezdí ...
Najednou vidí v dálce světla auta, jak se blíží k němu - strašidelně, pomaloučku.
Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, takže když u něj
zastaví, tak si naskočí ... Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedi! :o
Strašně se vyděsí, ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase
pomaloučku do pohybu ... Chlápek sedí jak zařezanej, vyděšenej
k smrti a nemůže se strachy pohnout. :skurt:
Pak se vzpamatuje, otevře dveře, vyskočí a zdrhá pryč. Pořád
se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho, takže se
zastaví až v nejbližší vesnici.
Tam najde hospodu (kupodivu ještě otevřenou), zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou ...
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlapi, poručej si grog a rozhlížej se kolem.
A v tom jeden z nich povídá druhýmu: "Vole, hele, že je to ten kretén, co si naskočil, když jsme tlačili auto?!"
dobrý? anebo blbý?
měj se prímově :supr:
majkafa napsal(a):
Mafia napsal(a):
Ra napsal(a):
Ahoj Hebe,
nevím, co se Ti právě honí hlavou...
Naopak je pravda, že 60 procent lidí, kteří takto oznamují svůj úmysl, také nějaký sebeohrožující čin provedou.
Jsi dobrá, že jsi tyhle myšlenky zvládla a překonala! Co Ti pomáhá?
Drž se!
Chloe také bojuje! Věřím tomu :supr:
:hjarta:60% ľudí... JPP ! odkial máš taký blud ? Ja som počula od odborníka, že človek, ktorý to nahlas vysloví, volá o pomoc a podporu, lebo to naozaj skoncovať nechce. Ten, ktorý chce, nevraví ale koná. :jojo:
Mafia, mýliš sa. A nepočula som to len od odborníka. Vlastné skúsenosti. Ano, volá o podporu, ale keď sa mu podpory nedostane, tak ...
No veď ja sa nehádam, to čo píšeš ty je už dôsledok toho, že sa pomoci nedostalo. Tak budem kričať viac ! A ak to prežijem, konečne pomoc príde. Je to smutné, že to musí niekedy zájsť až tak ďaleko, lebo okolie je slepé a hluché. :/
majkafa napsal(a):
Mafia, roky som volala o pomoc, nahlas. Nedokázal mi pomocť nikdo, ani ja sama. Ešte pol hodinu, než som to urobila, som chodila po dome s liekmi nasypanými v dlani a v duchu prosila, nech zazvoní telefon, nech niekdo príde, nech sa niečo stane, nech ma niekdo zachráni. Nič sa nestalo. Tak som to urobila.
V nemocnici nás bolo veľa takých, ktorí sme o tom hovorili nahlas a potom sme sa pokúsili to urobiť.
To som rada, že si stále tu a oveľa silnejšia. :supr:
Mafia napsal(a):
To som rada, že si stále tu a oveľa silnejšia. :supr:
:D Aj ja som rada, že som stále tu. O aké krásne chvíle by som prišla. Už viem, že tam možem ísť, až keď príde moj čas, inak ma zase "kopnú do zadku" a pošlú naspať. :D
nazdar děvčata ;) musim se vám omluvit že sem tu dlouho nebyl, mám teď takovou malou starost do které sem zamilovaný a nemyslím na nikoho jiného než na ni, takže všechny co mě znají zdravim , užijte si léto pač nevim kdy se sem zase dostanu, čágobelo šílenci ;) :P
:supr:
to je úúžasnáá ZPRÁVA!!! :par:
Užij si to!! :hjarta: :hjarta:
Krásné léto Celtiku Tobě, Tvé slečně a všem co mají i nemají bolavá :hjarta:
děkuju ;)
Ahoj Chloe :) ,
už jsem tě tu dlouho nezahlédla .... jak se cítíš a jak žiješ? Co budeš dělat o prázdninách, co Jessi - budou štěňátka? Dej o sobě brzy vědět. :)
ahojky Chloe a ostatní přátelé,
ráda bych doporučila snad i pro vás úžasný dnešní film na ČT1 ve 22.15 Ti druzí, o tom jaké to může být na druhé straně našeho bytí...řekla bych názorný, výukový film...
někdo jej může označit lehce hororovým, ale není to horor, je to realita každého z nás, jsou to naše myšlenky, naše úzkosti, naše představy...
hezký večer :supr:
Ahoj,
tak štěňátka zatím nejsou a v nejbližší době ani být nemůžou.Nejdřív na podzim.Jinak já se mám skvěle.Není škola a prázdniny před sebou.Sice vůbec nemám naplánovaný, co budu dělat, ale to je tak vždycky.Akorát příští týden jedu na chatu.Ale i s ostatními sourozenci, takže si možná přibalím špunty do uší :-D .Pak bych chtěla jet s kámoškou do Prahy, no a snažila jsem se najít nějakou brigádu,takže pokud to vyjde, tak v srpnu budu na brigádě.Možná ještě třeba někam pojedu.Uvidím co bude.
Ra: jo ten film je dobrej.Já už jsem ho kdysi viděla a líbil se mi.Včera jsem ale viděla asi jen půlku, pak jsem usnula.
Chloe, moc ráda tě čtu a ještě raději jsem, že se máš skvěle. Mám tě ráda, chloe. :)
:supr:
jakou jsi sehnala brigádu?
Já jednou byla na brigádě na hvězdárně, na archeologických vykopávkách a jako průvodce na zámku. Prima zážitky a ještě k tomu pár peněz.
Co čeká tebe, přežiješ-li ten týden na chatě s těma špuntama v uších? :co:
Prosím poraďte mi, kamarádka Evča někdy říká, že se zabije, a že nikomu nebude chybět. Já jí na to řeknu že bude chybět rodině a mně, ona uzná jen, že bude chybět mně, ale nikomu jinému. Nebo říká, že jí nikdy žádný kluk nebude chtít, to jí taky vyvracím (mimochodem je hezká). Vždycky se jí snažim nějak rozumně přesvědčit, ale někdy mi už docházejí nápady jak. Proto bych potřebovala poradit jak jí mám přesvědčit že má cenu žít?
dej mi na ni kontakt já už to s ní nějak zvládnu :D pomohli sme tu chloe, pomůžeme i tvé kamarádce ;) hlavně se nesmíž sžívat s ní když si o tom vykládáte, musíš se snažit jakoby nevnímat její náladu a chovat se jako by se o tom nebavila, pochopitelně né zas tak aby to vypadalo, že tě to netankuje... musíš to udělat v takové míře aby jí to předávalo ten tvůj optimismus, dál.. pokud je pěkná a začne ti vykládat že nikomu nebude chybět jí řekni: co blázníš, vždyť si kočka, musíš sbalit nějakého chlapa a ukázat mu zač sou toho ženské loket, někam ju vytáhni, pojď s projít, hele na toho kluka myslím že se mu líbíš, mrkni na něj podívej on se na tebe usmál... skus si s ním promluvit....
potom třeba: ty jo až to řekneš mamce ta bude čučet. její odpověď: mamce je to jedno :(, ty: neblázni.. to jí musíš říct.. nebo jí to půjdu říct s tebou.. prostě ju někam vytáhni.. musíš ji pozitivně nabíjet, hlavně ji nesmíš otevřeně litovat.. něco jako :ty chudinko to je strašné...a co já si bez tebe počnu atd...., jí to sice dělá dobře ale spíš jí to ještě zhoršuje touhu a sebelítost...., ukaž jí pořádně co je to žít, bavit se, kalit blbnout, užívat si s klukama na kalbách atd... aby zase měla chuť žít ;) a je toho víc co by se dalo napsat....v první řadě musíš pochopit a zamysle se nad tím, jak lidský mozek funguje, jaké podněty na něj jak působí, chce to nad tím přemýšlet, si její kamarádka....měla by si teda vědět co ji rozveselí atd... musíš přijít na o jak ji vytáhnout z depky.. ať chodí víc ven, baví se, komunikuje s odinou, to všechno můžou být počátky depresí aniž by to na sobě pociťovala.....je toho moc jak jí pomoct, ale to by sme tu byly do zítřka kdybych měl vychrlit všechno co mám v hlavě
Jugulator, mám z tebe pocit, že tobě bych na ni nedala kontakt, ani kdyby už stála na střeše. :(
:lol:
ale za to si chlapec věří :D
hlavně věta - pomohli jsme tu chloe - mě dost dostala. Je vidět, že nemá moc tušení, jak to bylo s chloe. Psala a telefonovala jsem s ní celkem dost.
Přečetla jsem si jeho příspěvky, na jeho věk dost pubertální chování.
na jaký jeho věk, já mu tipovala těch náct :co:
majkafa napsal(a):
hlavně věta - pomohli jsme tu chloe - mě dost dostala. Je vidět, že nemá moc tušení, jak to bylo s chloe. Psala a telefonovala jsem s ní celkem dost.
Přečetla jsem si jeho příspěvky, na jeho věk dost pubertální chování.
hmm tak to bych chtěl vědět konkrétně jaké příspěvky byly ode mně pro chloe pubertální, jako nic proti ale to si asi jediná, které to tak připadá, pač sem do toho aktivně zapojoval u chloe po celou dobu co měla ty problémy a dokud se z toho nedostala tak sem si tu diskuzi hlídal.... pár lidí pochopilo o co mi u chloe šlo a dokonc mi psali i sz a děkovali že jí pomáhám, ale tak ono asi záleží na tom jak kdo má dlouhé vedení...;) a popravdě mě to doela nasralo to co si mi tu teď napsala, ty si myslíš, že si nějaká lepší nebo co ?? :lol: ty sis s ní telefonovala, takže všichni ostatní sme vlastnědebilové.. jenom ty víš, jak se cítila a my ostatní sme ji vlastně jenom ubližovaly.. ježiši vzpamatuj se a lišti si.... já sem si zas chloe kontroloval i na netu, pač se mi podařilo najít její profil na lidech... nejsi jediná kdo se jí snažil pomoct..., a jak říkám, pár lidí pochopilo můj záměr ale jak to tak sleduju ty si to nebyla....
a v podstatě máte s ppavlou pravdu.. sem ještě v pubertě a užívám si kravin a chlastání atd.. ale to neznamená, že sem nezodpovědný floutek...;)
nepíšu o příspěvcích pro chloe ale o tom tvém posledním na tomto vlákně a pak tak celkově na různých vláknech, jak píšeš. :)
Konkrétně tato tvá věta: dej mi na ni kontakt já už to s ní nějak zvládnu mě velmi nemile překvapila. Ta nesvědčí o "profesionálním" přístupu. Možná to ale měla být legrace, ale v téhle situaci ji vnímám jako nevhodnou.
PPavlaa napsal(a):
na jaký jeho věk, já mu tipovala těch náct :co:
náct mi není, je mi něco málo po cet přesněji 22. června mi bude 23, jo a pokud to bude možné, tak mi držte v pondělí palce, pač i já takový zlý puberťák můžu mít zdravotní problémy, ale beru život s lehkostí.. ;) jdu na operaci se zádama, alenenrvuju se , pač strachem člověk nic nezíská a pesimismem taky ne, prostě to nějak dopadne, bu´d natáhnu brka a nebo se po operaci probudím a řeknu si: dneska byl fakt dobrej den :rock: víte holky, nebodámy, jak chcete, já sem optimista a člověka který chc spáchat sebevraždu bych se snažil tím optimismem nakazit, to znamená vytáhnout homezilidi a ty ostatní věci které sem psal, vůbec netuším, co je chybného na tom co sem napsal, klidně si seženu psychologa a napíšu mu a´T ZKONTROLUJE, ZDA JE NA tom něco špatně, tak ádié a nepruď majkafo, tď si uvědomuju, že ty sama si mi možná psala že je fajn že jí pomáhám:D víš jenže já sem si tu jednou měnil nick takže dřív sem tu psal pod jiným ;)
vytáčí mně když někdo píše sem místo jsem, sme místo jsme .. ani nevím proč
majkafa napsal(a):
nepíšu o příspěvcích pro chloe ale o tom tvém posledním na tomto vlákně a pak tak celkově na různých vláknech, jak píšeš. :)
njn sem veselý a v podstatě bezstarostný ale vím kdy je potřeba být zodpovědný, a věř, že bych z toho u holku dostal ;)
Jugulator napsal(a):
njn sem veselý a v podstatě bezstarostný ale vím kdy je potřeba být zodpovědný, a věř, že bych z toho u holku dostal ;)
Sebevědomí ti skutečně nechybí. Jen si nejsem jista, že je tady na místě tento druh sebevědomí.
PPavlaa napsal(a):
vytáčí mně když někdo píše sem místo jsem, sme místo jsme .. ani nevím proč
opsjn... se to pořád nemůžu odnaučit, jak pišu v rychlosti tak to na 90 procent přehodím.. popravdě mě to taky štve ale pořád se to nemůžu odnaučit...:(
Jugulator napsal(a):
PPavlaa napsal(a):
na jaký jeho věk, já mu tipovala těch náct :co:
náct mi není, je mi něco málo po cet přesněji 22. června mi bude 23, jo a pokud to bude možné, tak mi držte v pondělí palce, pač i já takový zlý puberťák můžu mít zdravotní problémy, ale beru život s lehkostí.. ;) jdu na operaci se zádama, alenenrvuju se , pač strachem člověk nic nezíská a pesimismem taky ne, prostě to nějak dopadne, bu´d natáhnu brka a nebo se po operaci probudím a řeknu si: dneska byl fakt dobrej den :rock: víte holky, nebodámy, jak chcete, já sem optimista a člověka který chc spáchat sebevraždu bych se snažil tím optimismem nakazit, to znamená vytáhnout homezilidi a ty ostatní věci které sem psal, vůbec netuším, co je chybného na tom co sem napsal, klidně si seženu psychologa a napíšu mu a´T ZKONTROLUJE, ZDA JE NA tom něco špatně, tak ádié a nepruď majkafo, tď si uvědomuju, že ty sama si mi možná psala že je fajn že jí pomáhám:D víš jenže já sem si tu jednou měnil nick takže dřív sem tu psal pod jiným ;)
jenže já si myslím, že pokud někdo přemýšlí o sebevraždě, opravdu, tak vytáhnout mezi lidi a snažit se ho nakazit optimismem je sice fajn, ale nezabere to ... jen můj názor
že jsi zlý, jsi napsal ty, nepodsouvej prosím tě nikomu co neřekl ;)
problémy máme všichni, někdo zdravotní, někdo jiné, možná tě to překvapí, ale tak to prostě je ;)
jinak držím palec, ať všechno dopadne dobře ty optimisto :)
jj já vim že je to asi přehnané ale většinou sem dostal z deprese každého kdo v ní byl i v reálném životě... nevím proč ale s lidima to prostě umím.... u jako malý když sme s klukama něco provedli sem toho dospělého uměl tak zpracovat, že místo toho aby vynadal nám vynadaklsvým děckám které sme prudili.. ale tak to mi bylo tak 10 teď už takvé sviňárny nedělám, za chyby se omlouvám, sedět nesmím, tak ležím při psaní na břeše v posteli tak občas klepnu bokem...
Jugulator napsal(a):
majkafa napsal(a):
nepíšu o příspěvcích pro chloe ale o tom tvém posledním na tomto vlákně a pak tak celkově na různých vláknech, jak píšeš. :)
njn sem veselý a v podstatě bezstarostný ale vím kdy je potřeba být zodpovědný, a věř, že bych z toho u holku dostal ;)
vážně ? neber zo jako rejpání, ale myslím, že tohle není sranda a ty nejsi psycholog ...
ppala tomi povídej :d neboj to já vím že každý má své problémy, ale jde právě o to umět na tom člověku zapracovat...tobě se zdá že to nepomůže.. ale musíš tahat za určité nitky.. tak aniž by si toho člověka nutila či přemlouvala prostě aniž by si to uvědoml.. ale to se fakt těžko vysvětluje, myslím si, že to chce mít pro to cit, umět vycítit kam prostě šáhnout, každýmáme nadání na něco jiného... a já mám prostě nadání na tohle...
jenže on je rozdíl mezi obyčejnou depkou, která čas od času přepadne každýho a mezi tím, zcela vážně pomýšlet na sebevraždu ...
majkafa napsal(a):
nepíšu o příspěvcích pro chloe ale o tom tvém posledním na tomto vlákně a pak tak celkově na různých vláknech, jak píšeš. :)
Konkrétně tato tvá věta: dej mi na ni kontakt já už to s ní nějak zvládnu mě velmi nemile překvapila. Ta nesvědčí o "profesionálním" přístupu. Možná to ale měla být legrace, ale v téhle situaci ji vnímám jako nevhodnou.
popravdě řečeno bych si na ni klidně třeba icq vzal a klidně bych si s ní vykládal, a postupně by sem se pokosil k ní dostat blíž .. do toho co ji trápí atd... nemůžu si pomoct, ale když se prostě o někom dovím že je v takové depresi, tak mám prostě nutkání mu z toho pomoct, i kdybych ho třeba neznal....
njnale když je ta depka velká a ten dotyčný si připadne na světě nepotřebný(teď nemyslím konkrétně sebevraždu), jako že bude mít ze života nic a umčře sám atd, tak to je docela kušt vytáhnout ho z toho za jeden den
majkafa: už víckrát když sem se díval na babinetu mě trklo jak se chloe asi daří ale nenapadlo mě, že není máš kontakt, tak bych se na ni chtěl zeptat jak se jí teď daří...
nezlob se, ale tahle debata nemá smysl ... určo jsi hodnej, fajn, ale v tomhle mimo, sorry ...
s tím sebevědomím měla Majka pravdu ..
Jugulator napsal(a):
njnale když je ta depka velká a ten dotyčný si připadne na světě nepotřebný(teď nemyslím konkrétně sebevraždu), jako že bude mít ze života nic a umčře sám atd, tak to je docela kušt vytáhnout ho z toho za jeden den
:o:o:o bože můůůj :rolleyes:
PPavlaa napsal(a):
Jugulator napsal(a):
njnale když je ta depka velká a ten dotyčný si připadne na světě nepotřebný(teď nemyslím konkrétně sebevraždu), jako že bude mít ze života nic a umčře sám atd, tak to je docela kušt vytáhnout ho z toho za jeden den
:o:o:o bože můůůj :rolleyes:
tak to zas nejsem, nepřeháněj :-P ale neřešme to, v tomto se prostě neshodnem :)
ne to neshodneme, ty jsi v tomhle kapku mimo, sorry
Jugulator tvůj přístup může člověku v opravdové depresi spíš uškodit, než pomoct. Mluvím o SKUTEČNÉ depresi. Z té se žádný člověk nedostane za den. To je hodně dlouhodobá záležitost.
Ackulik napsal(a):
Prosím poraďte mi, kamarádka Evča někdy říká, že se zabije, a že nikomu nebude chybět. Já jí na to řeknu že bude chybět rodině a mně, ona uzná jen, že bude chybět mně, ale nikomu jinému. Nebo říká, že jí nikdy žádný kluk nebude chtít, to jí taky vyvracím (mimochodem je hezká). Vždycky se jí snažim nějak rozumně přesvědčit, ale někdy mi už docházejí nápady jak. Proto bych potřebovala poradit jak jí mám přesvědčit že má cenu žít?
Ahojky Ackuliku,
Tvoji zprávu jsem si přečetla až včera, omlouvám se. Nevím, co se děje teď...
Je od tebe moc prima, že takhle kámošce pomáháš. :pussa: Říkám si, jaký to pro tebe asi je? Kdo ještě o jejich myšlenkách kromě tebe ví? Komu se můžeš svěřit ty sama?
Cítím, že už nevíš kudy kam, a tak proto píšeš sem. Je to dobrý nápad! Pokud hledáš pomoc, určitě ji najdeš třeba na Lince bezpečí, tel.116 111 anebo na jejich internet. stránkách: pomoc@linkabezpeci.cz, chat.linkabezpeci.cz Je to bezplatná tel. linka a rádi si s tebou o tomto nelehkém problému popovídají. Můžete přijít na to, co by na kámošku platilo. Jak to třeba říct někomu dospělému. Jak a kde vyhledat odbornou pomoc. Myslíš, že by se ti podařilo třeba někdy zavolat na Linku? A někdy to navrhnout i Evce? Můžeš jí to zkusit nabídnout. Co ty na to?
držím palce!
:hjarta:
Ra: Děkuju za radu, ještě uvidím co udělám.
Taky patřím k těm co tyhle myšlenky napadají někdy možná až moc často:-(..Jsou to prostě stavy,kdy se mi nic nedaří a já nemám sílu jít dál..jelikož nevidím žádnou budoucnost..Můj problém je asi i v tom,že jsem se nedokázala smířit s realitou(mám od narození zdravotní problémy) a tím mám pocit vlastního zklamání a nedokonalosti+malý seběvědomí...
Vždycky si,ale říkám,že to bude dobrý a možná čekám na zázrak..Ale vždycky když mám nějakou depresi,tak si řikám,že by bylo dobrý "začít znova"v nějakým příštím životě...
Ale zatím se snažím bojovat a věřit,že to bude všechno v pořádku...
S tou kámoškou, zjistila jsem, že to říká jen proto, aby byla zajímavá, nebo tak něco, teď už to přestala řikat (konečně).
Poslední dobou (no vlastně už je to dlouho) si začínám všechno uvědomovat...
Když začnu mluvit, nikdo mně nevnímá, nebo mně chvilku vnímá a pak se otočí a baví se s někým jiným. Ve škole se mi takzvané nejlepší kámošky celý den posmívají (Tereza a Eva) a já nemam nikoho, s kým bych si mohla upřímě promluvit. Pořád se musím přetvářet, že mi nic nevadí, nic mi není atp. Kámošce musím říkat, že jí miluju z kamarádství, přitom to tak není, pro mně je to jenom známá... Jediná kámoška, která se mi neposmívá, je teď nemocná (ale tohle pondělí už konečně přijde do školy). Jmenuje se Denisa. Denisu jsem kvůli Evě "zanedbávala", protože Eva žárlí. Až teď mi došlo, že Denisa je lepší kamarádka než Eva, ele pořád to není opravdový přítel... Ale na Evu se taky nemůžu vykašlat, i kdyby to asi bylo někdy nejjednodušší... Eva pořád říká, jak jí dvě kámošky strašně štvou a že na ní kašlou, a vzápětí se mi s některou z nich posmívají. Doma se taky nikomu nemůžu svěřovat, protože: táta by to vykecal v hospodě, máma by z toho udělala diskuzi na 2 hodiny (pořád by se opakovalo to samý) a sourozenci ty by mi to někdy až by to potřebovali vrátily (např. by řekli "ty mi neraď, když nemáš žádný kamarády atp.). Jediný komu se můžu svěřovat je můj pes Punťa, nebo králík Piškot... Je mi 14, ještě nemám menstruaci, jsem hodně hubená a bledá, takže se mi každý (i cizí) posmívají zombie, kostík atp. Ve škole jsem se zhoršila a to se chci dostat na Gympl (nemam na něj)... Říkám si, že bych všem ušetřila trápení, že se mnou musej být, kdybych se zabila (už sem si říkala, že bych (předtím než bych skočila pod auto) si na ruku gumičkou připevnila dopis a tam by bylo, že nechci resuscitaci, že chci umřít, co jsem doopravdy ke komu cítila (přátelství) a že za nehodu nemůže řidič, ale že jsem tam já skočila dobrovolně). Všichni by si ode mně oddechly...
Je příslový: "Život je boj." A já si myslim, že už nemám sílu bojovat, lepší by bylo se vzdát :kapitulation:
Myslim, ze ridic by ti nepodekoval, protoze by mu to pojistovna neuznala. Policajti by ho vysetrovali. Skazila bys mu zivot. Ty vycitky by mel do smrti. Vysetrovani ve skole. Tebe by museli ohledavat. Soudni lekar omyvat, rezat, pak zase sesivat. Pohrebaci cesat, malovat a oblekat do rakve, hrobnik kopat diru, v tomhle vedru nic moc. Myslim, ze dost lidi by melo praci navic.
Sebevrah je vlastne hrozne sobeckej clovek, kterej nebere ohled na ostatni. Pro nej to konci smrti, ale vis kolik lidi ma z toho pak hlavu v pejru a neproplacene prescasy? A co teprve rodice? Hm? Vlozili do tebe plno usili, doufaji, ze z tebe neco bude. A ty se jim odvdecis cim? Identifikaci na nerez stole? Vraskami a sedivymi vlasy? Otazkami: 'Proc to udelala?' 'To jsme byli tak hrozni rodice?'
Nechat je zit v bolesti a pochybnostech? Spachat sebevrazdu neni zadna odvaha. Je to nejvetsi zbabelost. Dno v zivote je od toho, abychom se meli od ceho odrazet. A ne ze si tam sedneme a utopime se jak idioti.
Seber se devce. Nikdy neni tak spatne jak to vypada. Zaskoc k doktorce ohledne te menstruace. Pokud nemas aspon kolem 50 kg tak zadnou menstruaci necekej. Na kamaradky se vazat nemusis. Nejvetsi pratelstvi vznikaji na stredni a vysoke skole. To ze te pomlouvaji a smejou se ti? No a? Clovek, kterej se posmiva jinym je zakomplexovanej chudak, kterej si svy mindraky leci na jinejch lidech.
A ze chces na gympl? Tak zaber. Energii a vuli, kterou vkladas do myslenek o sebevrazde presmeruj na uceni a mas vystarano.
A sverovani se zviratum? Ja mam Tapku, fenku jezevcika, je tak stara jako ty ;) a je to nejvetsi kamaradka. Ta totiz nikdy nezradi. Nikomu to nepovi, posloucha me problemy a hlavne me miluje takoveho jakej jsem. Proto je pes nejlepsi pritel cloveka. Protoze nasloucha, mlci a miluje.
Ackulik, ta "kámoška" to jsi ty? Nebo zveřejňuješ cizí soukromé psaní? :co:
majkafa: To je ta kámoška Evča, psala jsem tu, že mi pořád říká, že se chce zabít.
Kiwuaka: Děkuju Ti za upřímnost. Ale víš jak mi je, když v sobě musím neustále dusit svoje pocity, nemůžu si s nikým povídat a nikomu se pochlubit? Vím, že sebevražda není nic odvážného, ale zbabělost. Ale co když jsem zbabělec a idiot? Co když se od dna nikdy neodrazím? Já se nechci fixovat (možná se ani teď nefixuju) na kámošky, ale alespoň to, že jsou se mnou je lepší, než abych seděla ve škole sama v lavici celejch 8 hodin bez promluvení.
Dřív jsem si vždycky říkala: "Musím usmívat, protože to vypadá na člověku hezky." teď si říkám: "Proč bych se měla usmívat, když nejsem šťastná?"
V tom případě se ptám - proč zveřejňuješ její soukromé psaní? Máš její svolení?
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Majkafa: Šlo tu hlavně o to co jí mám řct nebo udělat, aby to neříkala a nikdo z vás neví o koho se jedná (odkud je, jaké má přijímení atp.), takže to není její soukromé psaní...
Kajushka napsal(a):
Taky mám poslední dobou často myšlenky na sebevrždu.....Příjde mi že nemám nikoho.....a že sem na všechno uplně sama.....Kuli jednomu problému jsem se začla řezat a nemůžu s tím přestat.....s řezáním přišly i tyhle myšlenky.........
To majkafa: Všimla jsem si že přispíváš do hodně takovíchhle fór tady.....to sis všemi těmyhle věcmi prošla....??
Bohužel, možná bohudík ano. Bohudík proto, že už snad trošku vím, jak některé věci nedělat, nebo když přijde problém, jak se k němu u sebe postavit.
Děvčata, možná každá třetí prošla tímto obdobím. Zdálo se jí, že je hnusná, bez kluka a bez kamarádek. O to lepší je teď doba internetu. Můžeš se přihlásit na jakoukoliv diskuzi, mít spoustu kamarádek na dopisování, najít si web s podobným zaměřením ,,chci se zabít a co dál". Víte, co nejvíce pomůže? Když se podíváte na život těch opravdu postižených, na diskuzi lidí postižené rakovinou, nevyléčitelnou nemocí, osamocených maminek apod. Potom zjistíte, že vaše problémy se časem vyřeší a snad v sobě najdete pocit, že musíte pomoci těm, co jsou na tom hůře. A to je ten ,,výtah" co vás dostane vzhůru. Napadá mi pořekadlo : pomož druhým a pomůže to především Tobě. Nebo také nemysli na sebe,ale na druhé, zní to jako fráze, ale funguje to.