Proč je život nespravedlivý?! Je to mé zoufalé volání. Dnes šla moje švagrová se svým 2 letým Filípkem pro oběd kolem jednoho domu a Filípkovi spadla na hlavu cihla. Řemeslníci tam něco opravovali. Vrtulníkem ho převezli do nemocnice. Už má za sebou CT a prý to nevypadá dobře. Obávají se poškození mozku. Proč??? !!Mám tak hrozný strach a přitom nemůžu nic dělat. a i když sama mám dvě děti, nedokážu si ani v nejmenším představit co prožívají. Bojím se jít domů a říct klukům, hodně na něm visí, bojím se jet za nimi do nemocnice (mám jim přivézt věci). Bojím se o Filípka i o švagrovou, která je těhotná. Představa, že by obavy doktorů byla pravda je šílená. Jsme rodina, která hodně drží při sobě a nevím co jim říct, jak se držet, až je uvidím. Držte, prosím, Filípkovi pěsti.
Honey myslím si, že ty palečky Filípkovi bude držet celý babinet. Je to hrozné...za chvíli, aby člověk koukal všude, protože nikdy nevíš co se přihodí. Tvůj příběh je velmi smutný a je mi z toho do breku. Takže se prosím drž co se dá!!!! Nezbývá než jen věřit, že se z toho Filípek dostane. Naděje umírá poslední takže posílám hodně štěstíčka!
Držím Filípkovi i mamince pěsti hrozně moc, a tobě taky. Je to strašný, nevímjinak přesně co na to říct.
Prostě moc na vás myslím, na všechny.
To je strašný, tohle by se nemělo stát ani náhodou... měli to tam nějak označit, ohradit, lešení, nebezpečí úrazu, práce na domě atd......
A´t to dopadne jak nejlépe může.
Panebože!! Držím pěstíky,aby všechno dopadlo dobře. A dopadne!!! Musí!!!
Taky moc držím palce, ať to všechno dobře dopadne. Honey vím, že je to strašný, ale zkus se vzchopit, dětem to nějak rozumně vysvětli a hlavně podpoř švagrovou, ta to teď nejvíc potřebuje. Stejně, co se má stát, to se stane a my s tím nic nenaděláme, i kdybysme se na hlavu stavěli a stokrát ptali, proč se to muselo stát zrovna mě (nám). Přeju hodně štěstíčka a hlavně dobrý konec.
To je hrůza, úplně se mi zatajil dech. Budu na vás myslet a přeju moc moc štěstíčka, ať všechno dobře dopadne :hjarta: Držte se!
Není asi odpověď na to strašné proč. Ať to dopadne co nejlépe.
Tak to opravdu hrozné :( snad to dobře dopadne, člověku nezbejvá než věřit :( je mi to líto.
Dej vědět a drž se, přeju moc štěstí a ať to dopadne dobře.
To je hrůza, že se něco takového může klidně stát a dvouletému chlapečkovi... Taky moc držím pěstičky jak Filípkovi tak mamince, ta je na tom teď psychicky asi nejhůř, ještě že má vás - rodinu!
Držím všechny palce, úplně mě z toho zamrazilo. Nety má pravdu, toto by se nemělo stávat ani náhodou....
Držím palce a napíš, ako to pokračuje...
To je děsný. Budu Filípkovi držet pěsti, aby to dobře dopadlo. Prostě to musí být dobré !!!!! Hodně štěstí a brzké uzdravení :hjarta:
Je to dnes o život, setkávám se s tím snad denně. Např. včera jsem jela autem kolem penzionu, který se opravuje (stojí asi 3m od silnice) a najednou těsně vedle auta proletěla nějaká fošna, či co. Prostě ji tam hodili dělníci ze střechy-však co, že tam jezdí auta a může se něco stát.
Přeji, aby se malý brzy uzdravil a nebylo to tak hrozné, jak to teď asi vypadá.
Honey72, život, bohužel, spravedlivý nebývá. Ale Filípkovi držím taky hrozně moc palce. Měla bys, pokud je to v tvých silách, podržet švagrovou. A piš, jak se Filípkovi vede. Musíte být všichni silní a věřit, že to dopadne dobře.
Drží strašně moc pěstičky jak Filípkovi tak i mamince at to dobře dopadne. Hlavně hodně štěstí a jestli existuje bůh tak at pomůže oběma moc na vás myslíme
To je strašný, moc přeji ať to dobře dopadne, je to hrůza stejně jako dopravní nehody a nemoci, které člověk nedokáže ovlivnit. Je to nepřízeň osudu, která doufám, dobře dopadne a nebudou následky vážné......
Tak zatím nevíme co bude dál. V nemocnici nikoho nenechali, Filípek je na jip a jeho stav je velmi vážný. Má prasklou lebku a štěpy vklíněné dovnitř. Jeden z nich tlačí na krevní řečiště. které odvádí krev z mozku, proto by byla operace riskantní. Musíme čekat až opadne otok. Jediná pozitivní zpráva je, že se báli velkého tlaku na mozek, tak mu zavedli nějaký čip, který to monituruje a tlak byl včera večer v normě. Slíbili, že kdyby se cokoliv změnilo, tak se ozvou. Nejhorší bylo, že jim řekli, že mjí počítat i s nejhoším. A to všecjno jenom kvůli jednomu kreténovi, který opravoval střechu a aby mu neuletěla lepenka, tak si jí zatížil cihlou. Nikde nebylo nic označené, že se tam nemá chodit a kočárek byl postavený u vchodu do krámu. Malýho posadila do kočárku a než ho obešla,tak to spadlo z 8 metrové výšky. Policie si odvezla majitele domu a vyšetřování, ale nebyla se podívat ani kde se to stalo, žádný svědky nevyslýchala (a že jich bylo, spalo se to v centru). Zdá se nám, že nedělají vůbec nic. Dnes budeme kontaktovat vyhlášeného právníka v kraji, tak snad alespoň ten s tím pohne. Mohlo se to stát komukoliv kdo šel okolo nebo nakoupit. Tak strašně moc zoufalství a beznaděje jsem nikdy neviděla.
Nejhorší "Proč?" je to, na které neznáme odpověď, přestože se ji zoufale snažíme najít. Honey, myslím na vás všechny, hlavně na toho malého a strašně moc držím palečky, aby všechno dopadlo co nejlíp. A ono by mělo - přece se tolik pozitivní energie, která tady sálá ze všech příspěvků, nemůže jen tak rozplynout...
Honey, to co se stalo je strašné a vůbec si to neumím představit. Teď je nejdůležitější pomoct Filípkovi. Trvejte na tom, aby přijali matku k dítěti. Má na to právo a pro Filípka je to teď velmi důležité. Ač se to zdá divné i v bezvědomí vnímá hlas a doteky blízkých lidí. A musí bojovat a k tomu potřebuje i psychickou podporu. Držím palce!!!!!
Díky všem za podporu.
Barboro, nesmí u něj být nikdo, je na přístrojích, které mu pomáhají dýchat, je v umělém spánku, protože každý byť jen nepatrný pohyb prstíku by mu mozek zatěžoval. A musí být v maximálně sterilním prostředí. Poškozený mozek má, ale nikdo neví v jakém rozsahu. Až mu opadne otok, tak ho začnou probouzet a budou provádět testy a rozhodovat jestli operovat nebo ne.
BARBORA MÁ PRAVDU, JE VELMI DŮLEŽITÉ, ABY S NA FILÍPKA NĚKDO MLUVIL A HLADIL HO-TEDA AŽ TO BUDE MOŽNÉ.
JE TO DOOPRAVDY STRAŠNÉ A NEJHORŠÍ NA TOM JE ŽE NA TO PROČ PRÁVĚ MALÝ FILÍPEK, VÁM NIKDO NEODPOVÍ....
JE VŮBEC HROZNÉ, ŽE SE NĚCO TAKOVÝHO MŮŽE STÁT,NĚKDY MI PŘIJDE, ŽE NĚKTEŘÍ LIDI VŮBEC NEPŘEMÝŠLÍ O MOŽNÝCH NÁSLEDCÍCH SVÝHO CHOVÁNÍ.
TAKY SE PŘIDÁM K OSTATNÍM BABINETKÁM A BUDU FILÍPKOVI DRŽET PĚSTI, ABY V TOMHLE NEROVNÝM BOJI ZVÍTĚZIL.ZE ZKUŠENOSTI VÍM, ŽE DĚTI JSOU VĚTŠÍ BOJOVNÍCI NEŽ DOSPĚLÍ A TAK BUDU DOUFAT, ŽE FILÍPEK :gloria: TO S POMOCÍ SVÉ RODINY A LÉKAŘŮ ZVLÁDNE.
PŘEJI VÁM A HLAVNĚ MAMINCE HODNĚ SÍLY....BUDE JI POTŘEBOVAT! :hjarta:
No Honey, ten dělník měl skutečně nevídaný nápad. Nechápu, jak je možné, že v centru města se cokoli opravuje bez označení, takové věci se nesmí nechávat náhodě, i když samozřejmě nechtěl nic podobného způsobit, ale lidé prostě nesmějí být takto nepozorní a firma, která práce zastřešuje prostě musí dodržet bezpečnostní opatření. To je tak strašný, co se stalo. Musíte věřit lékařům, oni jsou jediní, kdo mohou fakticky pomoci a dnes je medicina hodně daleko. Udělají to nejlepší. Když si představím, co dokáže i lehčí předmět z výšky a zvláš´t děti jsou tak křehké... Musíte prostě doufat. Oni udělají maximum, aby ho zachránili a byl v co nejlepším stavu.
Strašně vám přeji, aby se to podařilo. Aby poškození bylo co nejmenší a nejschůdnější, já nevím, co dalšího napsat. určitě ho budou udržovat v umělém spánku a postupně pokračovat v léčbě a uvidí se. Při té vší smůle Vám přeju co nejvíc štěstí, aby to dobře dopadlo. Smolím to tu a fakt nevím,c o jiného napsat....
honey72 napsal(a):
Díky všem za podporu.
Barboro, nesmí u něj být nikdo, je na přístrojích, které mu pomáhají dýchat, je v umělém spánku, protože každý byť jen nepatrný pohyb prstíku by mu mozek zatěžoval. A musí být v maximálně sterilním prostředí. Poškozený mozek má, ale nikdo neví v jakém rozsahu. Až mu opadne otok, tak ho začnou probouzet a budou provádět testy a rozhodovat jestli operovat nebo ne.
Určitě je to pro něj to nejlepší, nemůže si dovolit sebemenší další riziko. určitě jakmile začnou něco dělat s ránou až opadne otok, začnou tam pomalu pouštět rodiče, te´d by to asi opravdu bylo riziko, vědí, co dělají.
Nety napsal(a):
honey72 napsal(a):
Díky všem za podporu.
Barboro, nesmí u něj být nikdo, je na přístrojích, které mu pomáhají dýchat, je v umělém spánku, protože každý byť jen nepatrný pohyb prstíku by mu mozek zatěžoval. A musí být v maximálně sterilním prostředí. Poškozený mozek má, ale nikdo neví v jakém rozsahu. Až mu opadne otok, tak ho začnou probouzet a budou provádět testy a rozhodovat jestli operovat nebo ne.Určitě je to pro něj to nejlepší, nemůže si dovolit sebemenší další riziko. určitě jakmile začnou něco dělat s ránou až opadne otok, začnou tam pomalu pouštět rodiče, te´d by to asi opravdu bylo riziko, vědí, co dělají.
NENÍ to pro něj nejlepší - nejlepší pro něj by bylo, aby u něj byla matka!!!!!!! Zdravotnický personál k němu taky může - je nejmenší problém matku převléknout do sterilního a posadit jí k dítěti. To, že je v umělém spánku a na přístrojích neznamená, že nevnímá. Vím to jistě, pracovala jsem několik let na dětském ARO. Filípek i jeho matka mají právo být spolu a nikdo jim v tom nesmí bránit. V cizině je to naprosto normální a je načase, aby si na to zvykali i čeští lékaři. Filípek matku potřebuje víc než všechny hadičky. Medicína je už hodně daleko, ale stále nevíme co všechno dokáže psychika. Zažila jsem děti s infaustní diagnozou, které se zázračně probraly z bezvědomí a naopak děti, které nebyly zdaleka tak těžce nemocné a přesto svůj boj o život vzdaly. A velmi často v tom hrála velkou roli právě přítomnost jejich matky. Ale nejen její přítomnost, ale třeba to ,že dítěti četla, zpívala, hladila ho. Taky mi zpočátku přišlo legrační, že čte dítěti v bezvědomí, ale pak jsem na vlastní oči zažila zázraky, které tato péče přinesla. Navíc jsem zažila i děti, které si na maminčino zpívání vzpomínaly poté co se probraly. Žádné smí, nesmí u nemocného dítěte neexistuje - nemocnice není kriminál a nemají na to právo. Honey snažte se co nejvíc prosadit přítomnost maminky u Filípka. MMCH v jaké je nemocnici? Když to jde jinde, proč by to nemohlo jít tady?
No , jen jsem chtěla povzbudit... já jsem pochopila, že má velice vážné komplikované zranění lebky s otokem mozku . Nejsem diplomovaný lékař a specialista, a proto bych se na něho spolehla, a nedovolila bych si posuzovat jeho nařízení a už vůbec ne takhle na dálku. Jakmile budou moci, patrně tam rodiče oba pustí, včera tam teprve dítě přivezli v kritickém stavu, takže pokud tam hned rodiče nenechali, vědí proč.. Matku jistě potřebuje, ale v tomto případě bych věřila hodně těm "hadičkám", jak píšeš, Barboro.
hlavně ať to dobře dopadne - a z pozice matky - asi bych se odtud nenechala vyhodit, otázka je, jestli by moje případná hysterie nabyla spíš na škodu... ale to není důležité - teď držím všekcy palce, které mám k dispozici...
Hlavně a´t se to zlepšuje, držíme palečky všichni, co se to děje ty poslední dva dny? to je strašný.
Já být matka, tak by mne tamodtud asi taky nedostali, myslím, že bych tam zůstala aspoń na chodbě nebo někde za sklem...i když zase, maminka je těhotná.... . Hlavně, a´t jsou všichni v pořádku, je to strašný.
Ahoj Honey,
z toho, co se stalo, mě mrazí. Moc držím palce, aby to dobře dopadlo. Je strašné, jak jedna vteřina může změnit celý život. Drž se :hjarta:
M.
Nety napsal(a):
No , jen jsem chtěla povzbudit... já jsem pochopila, že má velice vážné komplikované zranění lebky s otokem mozku . Nejsem diplomovaný lékař a specialista, a proto bych se na něho spolehla, a nedovolila bych si posuzovat jeho nařízení a už vůbec ne takhle na dálku. Jakmile budou moci, patrně tam rodiče oba pustí, včera tam teprve dítě přivezli v kritickém stavu, takže pokud tam hned rodiče nenechali, vědí proč.. Matku jistě potřebuje, ale v tomto případě bych věřila hodně těm "hadičkám", jak píšeš, Barboro.
Nety, já vím, že to myslíš dobře, ale já taky. Také nejsem lékař, jsem pouze sestra specialistka, ale to co jsem psala plyne z praxe. A že zastaralé postupy, kdy lékaři nechtějí přijímat matky k dětem v kritickém stavu bohožel ještě stále v mnoha nemocnicích fungují je sice smutné, nicméně už i v naší zemi existuje cosi jako Úmluva o právech dítěte. Cituji:"Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte"
Lékaři určitě dělají co mohou, ale léčí pouze tělo a v případě dítěte je obzvlášť potřeba, aby spolu s tělem se braly ohledy i na psychiku. Ale to jsem se snažila dost jasně i s příklady vysvětlit v minulém příspěvku.
Přidávám se ke všem ostatním a jen chci napsat, že Filípkovi strašně moc přeju, ať se uzdraví!!! A taky se přimlouvám za to, aby u něj maminka mohla jen sedět a mluvit na něj, protože i já mám podobné informace jako Barbora1 - že mozek může vše obdivuhodně vnímat i v bezvědomí. Hrozně moc držím palce.
Mám nové zprávy o stavu Filípka (jinak je v UL), na CT žádné zhoršení proti včerejšku, jsou vidět 3 poškozená místa, ale zatím nám nikdo není schopný říct v jakém rozsahu a jak moc. Také přestal krvácet a odpoledne ho budou pomalu odpojovat od dýchacího přístroje. Když se jim probral, zjistili, že jedna polovina těla reaguje velmi málo, ale koukal na ně a spolupracoval. Máme známou primářku neurologie v Praze, tak ta nám také průběžně zjišťuje informace a v UL je údajně neurochirurgie na špičkové úrovni a pracují tam vyhlášení lékaři, tak nemáme mít strach o to, že by tam všechno neměli potřebné vybavení a přístroje.
Jestli tam s ním maminka být může nebo ne opravdu nevím, v každém případě tam s nimi za hodinu jedeme, tak to určitě zjistím. Pravdou je že je teď psychicky úplně na dně a je práškama, které jí předepsal gynekolog. Při zazvonění telefonu a při jakékoliv zprávě se hroutí a při pohledu na něj pláče.
Možná jsou to trochu zmatené informace, ale pomáhá mi se z toho vypsat, protože mluvit o tom s nikým cizím v práci nemůžu. Naštěstí mám dobrou šéfovou a můžu kdykoliv odejít z práce. No a aby to ještě nebylo málo, dnes jsem se dozvěděla, že mám babičku po mrtvici, nechodí, nechce jíst, nechce nic. Tím ale teď v rodině nikoho nezatěžuju, ví to jenom manžel. Uvidím, co mi řeknou v neděli.
Jinak všem děkuji za reakce a povzbuzení, pomáhá mi to. Díky
A´t je to co nejlepší........ :pussa:
Je pravda, že by se to nějak udělat dalo. Když tam můžou sestry, lékaři, tak by se do sterilního mohla převléci i matka, anebo nahrát její hlas, je fakt, že v bezvědomí mnozí vnímají.
DRŽÍM MOC PALCE :hjarta: :hjarta: :hjarta: zázraky se dějí!
Honey to je dobrá zpráva!!! Jestli kluk spolupracuje, hýbe se, vidí a slyší tak zatím jen potichoučku šeptám gratulace. Švagrovou podporujte jak jen to bude možné a fakt se pokuste prosadit její pobyt v nemocnici, třeba alespoň přes den. Ono to totiž bude prospěšné i pro ni. Uvidí co se se synem děje, bude se moci podílet na jeho léčbě a to všechno podpoří i její psychiku rozhodně víc než jen bezmocné pozorování a čekání na zprávy. Vím, že to komplikuje její těhotenství. Strašně moc držím palečky vám všem a Filípkovi do ouška zašeptejte: "Statečnej kluk, bojuj dál" :)
Ale určitě dalo, a určitě na to dojde, ale malé tam přivezli včera, tak určitě měli lékaři plné ruce práce. V jakém stavu je maminka tady honey také psala, určitě nezhorší situaci to, když k malému půjde teď. Jistě tam rodiče pustí. Včera to muselo být velice vypjaté.
Judinka napsal(a):
Je pravda, že by se to nějak udělat dalo. Když tam můžou sestry, lékaři, tak by se do sterilního mohla převléci i matka, anebo nahrát její hlas, je fakt, že v bezvědomí mnozí vnímají.
DRŽÍM MOC PALCE :hjarta: :hjarta: :hjarta: zázraky se dějí!
Jo Judinko to mi připomnělo, rodiče, kteří z nějakých důvodů nemohli být se svými dětmi v nemocnici, často využívali walkmanů. Nosili pohádky nebo písničky, které mělo dítě rádo ať už jemu známé nahrávky nebo vlastním hlasem namluvené či nazpívané - super nápad :supr: Fungovalo to lépe než jakékoliv tlumící léky dokonce i na novorozence!
I malé zlepšení vede k větší naději, že všechno dobře dopadne!Moc moc držím pěstičky, ať jste všichni stateční a Filípek je určitě bojovník :) .
Ať se Filípkovi sype móooc štěstíčka..
Filípkovi držíme všechny pěsti, co doma máme.
1Barboro, je to už delší dobu, viděla jsem reportáž, kdy dětem, které byly v bezvědomí a neprobíraly se z něj, byly předkládány a podávány věci, které měly rády. Klukovi-bláznovi do motorek tatínek donesl hadr napuštěný olejem a naftou..., batoleti, které milovalo malinovou šťávu dávaly sestry na jazyk tampón šťávou napuštěný. Pouštěly oblíbené pohádky, hudbu. Ale myslím, že tento speciální přístup byl aplikován až poté, co dítě bylo stabilizované, po operacích a neprobouzelo se.
Se synem jsem zažila 3 operace a 3 narkózy, vždy jsem s ním mohla být v nemocnici. Ale po operaci, než se měl probrat bylo lepší, aby mu dokapala "kapačka" a probral se z lékařského hlediska přirozeným způsobem. Maminka byla rušícím elementem, pokud byla u dítěte které dospávalo narkózu, dítě se probíralo dříve, než mělo a hůře se "adaptovalo" na pooperační stav.
Což svědčí i o tom, že od určitého okamžiku je přítomnost matky, otce, babičky to nejlepší, co může být. Kde je ale ta hranice, to dosud nevím.
Přidávám se, taky Filípkovi držím všechny palce co mám, moc cítím s jeho maminkou, určitě si teď sahá na dno. Moc přeju, ať všechno dobře dopadne a Filípek se s toho dostane co nejlépe.
Vidíš Maggie a to je přesně to s čím nesouhlasím. Maminka je u svého dítěte rušivým elementem???? To snad ne. Proč by mu nemohla dokapat kapačka v Tvé přítomnosti a proč by se neměl probouzet přirozeně? To bys ho jako budila štípáním nebo co? I moje dcera byla na operaci ,2x, v obou případech jsem ji doprovázela až na sál a okamžitě po operaci byla s ní. Sestrám to ušetřilo práci, malou jsem si ohlídala sama a navíc probouzela se zmatená s pláčem a uklidnila se po mém objetí - to by jí sestry asi těžko poskytly. Navíc jak už jsem psala, mám zkušenosti z ARO a přijímali jsme rodiče k dětem okamžitě jakmile byly stabilizovány (obvykle během několika hodin) a byla to pomoc jak pro nás sestry tak pro dítě i rodiče. Ale tohle je samozřejmě na každé matce. Já bych se od své dcery prostě odloučit nenechala. Já jsem to všechno psala hlavně proto, že někteří lékaři mají stále pocit, že přítomnost matky u nemocného dítěte mohou zakázat. Chtěla jsem jen upozornit na to, že NEMOHOU a že matka svou přítomností nemůže na léčbě dítěte nic pokazit, spíše naopak! Toť vše. Je to pouze a jenom na rozhodnutí rodičů a jaké to rozhodnutí bude to už je jen jejich věc.
1Barboro - Bylo mi to vysvětleno tak, že za přítomnosti maminky se dítě probouzí dříve, než by muselo. Respektovala jsem to, byla na telefonu a čekala na chodbě, jak se začal probírat, byla jsem tam, kde jsem být měla - u syna.
A je fakt, že jsem respektovala i doporučení, abych nebyla u dítěte při odvozu na sál, jsou to emoce, vypjatá situace a já vždy bečím..., tak jsem se se synkem rozloučila, dostal sirup "na spaní", vyfotili ho před operací ....
Nikdo mi nebránil u něj být, jen jsem naznala, že bude lepší před ním nebrečet a bezprostředně po zákroku u něj nebrečet znovu.
...při čtení těchto řádků si člověk musí uvědomit,jak jsou jeho starosti malicherné...moc přeji chlapečkovi,at to dopadne dobře a bez následků ...
Švagrové,Tobě i celé rodině pevné nervy a posílám moooc pozitivní energie všem...:hjarta::hjarta::hjarta:
tak teď to bylo ve zprávách na nově
Bude to dobrý, musí to být dobrý. Myslíme na něho celá rodina a přejeme jen vše dobré. Drž se.
V TV říkali, že ho už operovali, takže to znamená, že otok je pryč, že se zlepšil stav natolik, že si mohli dovolit operaci? Doufám, že je vše na dobré cestě. Držím palečky.
Dobré ráno všem, díky za reakce. Jak víte Filípek je po operaci a nám nezbývá než čekat. Pořád ho tlumí léky kvůli bolestem. Dle lékařů teď musíme mít hodně trpělivosti a bude potřeba spousta času na rekonvalescenci a rehabilitaci.
Nejvíc mě rozčilují novináři se zaručeně ověřenými zprávami, kteří už od čtvrtka krouží jak supi. Dokonce citují pana Seidla, který k mému údivu něco jiného říká novinářům a něco jiného policii a nám.
Novinářema se nenechte rozhodit - ti musí mít každý den NĚCO, aby prodali a vydělali si. Hlavně s nimi pokud možno moc nemluvte, protože druhý den klidně můžete zjistit, že píší něco, co jste vůbec neřekli. Klid potřebuje nejen Filípek, ale vy všichni. Doufám, že to bude každý den lepší a lepší.
Dobré ráno, chci poděkovat všem, kdo dzželi malému Fildovi palce.
Je už z nemocnice doma, po psychické stránce docela v poho, co si nepamatoval se mu docela rychle vracelo, ale po fyzické je to horší. Je na úrovni 9 ti měsíčního batolete. Musí se vše učit od začátku. Nejprve neudržel ani hlavičku a byl jak hadrová panenka, uplakaný a vystrašený. Teď vydrží chvíli sedět, snaží se lézt. denně chodí na rehabilitaci a po novém roce by měli jet do lázní. Minimálně 3 měsíce musí nosit přilbu, protože se nesmí uhodit do hlavičky. Lékaři jsou na jakékoliv prognózy skoupí, protože se nikdy nesetkali s tím, že by takový úraz dítě přežilo a považují to za zázrak. Spíš sami čekají co bude dál a chtějí o něm napsat odbornou práci. Doufáme, že než se v březnu narodí miminko, tak se jeho stav zlepší, protože teď se nemůže spustit z očí.
Honey na to proc se asi kazdy z nas ptame kazdy den milionkrat....Jedno takove obrovitanske proc jsem zazila nedavno a dodnes rikam,ze uz asi spravedlnost opravdu neexistuje...Stalo se nasim nejlepsim pratelum. Pred dvema roky se jim narodil opravdu nadherny chlapecek, rok na to kamaradka otehotnela znovu, cekali holcicku. Po porodu si maminku nechali v nemocnici pres 14 dni a uz jsme s muzem zacali tusit,ze neco neni tak uplne v poradku. Pri prvni navsteve bylo miminko na pohled zdrave,jen se malo hybalo a tekalo ocickama po cele mistnosti,i laik by poznal,ze osud si opet nepekne zahral. Clovek se nechce ptat,protoze se nechce nikoho dotknout, tak jednou tatinek zacal vypravet sam, mala byla velika a tak musela ven, druhy den po vysetreni nastoupila mamina na porod a rodila neco pres 14 hodin a az kdyz prestavalo bit srdicko a privolali doktora zjistili,ze mala byla pr... napred. Vytahli ji potom ven samozrejme uplne pridusenou. Dnes je ji 7 mesicu a neumi se stale prekulit ze zadicek na brisko ani naopak, kamaradka s ni cvici kazdicky den, nikdy ani jeden z nich nezalamentoval ani na okamzik neprestal doufat,ze jednou bude jako jejich syn, uplne v poradku a zdrava a reknete mi,kde je spravedlnost? Melo to byt uplne normalni zdrave krasne miminko.....Po kazde navsteve se ptam,proc prave oni,tak skvely a ukazkovy par?
Ani nevim,proc jsem to napsala, mozna proto,aby jsi Honey neztracela nadeji a vedela,ze takovych lidi existuje kolem hrozne moc a nadeje umira posledni a vule dokaze zazraky....:)
Honey, jsem moc ráda, že se Filípek dává do kupy, to co popisuješ jsou úžasný pokroky, za těch pár týdnů hotový zázrak. Uvidíš, že časem to bude pořád lepší a lepší, ta rehabilitace dokáže hrozně moc. Opravdu se už neptejte PROČ, odpověď na to neexistuje.
Taky můžu popsat podobný příběh jako Slniečko, moje sestra pracuje na porodním sále a vyprávěla jak manželé - oba vysokoškoláci dlouho nemohli mít děti, po několika letech paní otěhotněla, byli šťatný, manžel byl přítomen u porodu, všechno filmoval a fotil a pak se narodilo vytoužené miminko a teprve potom, ještě na sále zjistili, že má Dawnův syndrom. Rodič na to nebyli připravený, byl to hrozný šok. Jistě se taky ptali, proč se to stalo právě jim.
Moc držím palce a Filípkovi přeju hodně ZDRAVÍ.
Milá Honey
z toho co tady čtu,mi běhá mráz po zádech,asi nemůžu slovy vyjádřit jak mi je Filípka a celé vaší rodiny líto :grater:
Budu držit palečky :pussa:
sorry,Beru zase nezmenila identitu :)
I já vám moc držím palce, jsem ráda, že to takhle dopadlo, snad už bude jen všechno lepší!!
tak jsem akorát viděla filípka v tívce vypadal už docela zdavě to je moc dobře a mamince přeju pohodový porod :)
Honey, taky držím palečky.
Při každém porodu se může stát cokoliv. Svoje druhé dítě jsem - na rozdíl od prvního - porodila téměř rychle a bezbolestně, normální cestou, hlavičkou napřed. Druhé dítě přišlo na svět s nalomenou klíční kostí a nataženými krčními svaly. Když jsem se dotazovala, proč se tak stalo, bylo mi řečeno, že jsem subtilní postavy, dítě bylo dosti veliké (3,89 kg a 53 cm) a že během porodu nastaly natolik silné porodní stahy, že dítě takto poškodily.
S dítětem jsem potom absolvovala každodenní cvičení a dojezdy na rehabilitaci, protože hrozilo, že bude hlavičku stáčet doživotně k jedné straně. Díky bohu, cvičili jsme Vojtovou metodou až do úmoru, ale vyplatilo se.
(Tohle je trošku :offtopic: , protože Filípka potkal úraz. Nicméně Vojtova metoda dělá neskutečné zázraky a přeji hodně štěstí a držím palce)