cilka — 21. 11. 2006 10:26

Nejdříve jde o lidskou důstojnost, pak o zdraví a nakonec o život.

DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ VÁS OPAKOVANĚ:

-blízká osoba uráží
-blízká osoba ponižuje před ostatními lidmi
-blízká osoba nutí k sexuálním praktikám, které se Vám nelíbí, nebo je přes Váš odpor vykonává
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ VÁM OPAKOVANĚ:
-blízká osoba zakazuje styk s přáteli a s vaší rodinou
-blízká osoba kontroluje veškeré Vaše finance
-blízká osoba vyhrožuje a zastrašuje Vás
-blízká osoba fyzicky ubližuje
-blízká osoba ničí Vaše věci
DOMÁCÍ NÁSILÍ JE, KDYŽ:
-blízká osoba požaduje naprostou kontrolu nad vším, co děláte
SKUTEČNÉ DOMÁCÍ NÁSILÍ SE OPAKUJE A STÁLE STUPŇUJE. V OBĚTI VZNIKÁ VZRŮSTAJÍCÍ STRACH VŮČI AGRESOROVI A DOMOV PŘESTÁVÁ BÝT ÚTOČIŠTĚM A DOMOVEM.
  Domácí násilí není omezeno jen na ženy v některých případech jsou obětmi i muži a staří lidé. Pro rodiče ( muže i ženy), kteří se setkávají se syndromem odmítaného rodiče, jako výsledkem msty rozvedeného partnera existují webové stránky, na nichž je možné si najít mnoho důležitých informací, nebo se zapojit do debaty.

DULEŽITÁ ČÍSLA:
Nepřetržitý provoz:
DONA-linka obětem domácího násilí
Telefon: 251 511 313
Linka Bezpečí dětí a mládeže
Telefon: 800 155 555
Senior linka
Telefon: 222 221 771
ACORUS non stop: vyborna poradna  TELEFON: 283 893 772
PRO-FEM: velice vychvalovana poradna s pravni linkou 1x tydne (streda?),  jinak denne: 224 917 224
LIGA LIDSKYCH PRAV,  PORADNA  PRO ZENY V TISNI:  KRIZOVA LINKA  MOBIL: 737 834 345, DENNE TELEFON : 545 245 996
PORADNA PRO TYRANE ZENY: BRNO 974 624 001 (974 624 001)
ROSA. TELEFON 602 246 102
RIAPS jen lecebna s provizornimi azylovymi luzky: TELEFON 222 580 698
LINKA PRAVNI PORADNY PRO ZENY: 224  910  744
SPONDEA BRNO: Pro deti a dospivajici : TELEFON: 541 235 551.MOBIL:  608 118 088
NESEHNUTI : TELEFON :  543 245 342

WEBY
www.profem.cz poskytuje pomoc ženám, které byly týrány, pomáhá najít sama sebe - MOSTY PRO ŽENY
www.acorus.cz pomoc ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem, včetně anonymní porady emailem
www.llp.cz Liga lidských práv
www.obcanskeporadny.cz Asociace občanských poraden
www.rosa-os.cz Občanské sdružení ROSA se specializuje na poskytování bezplatné, komplexní pomoci ženám-obětem domácího násilí.
www.spondea.cz pomáhá dětem a mladým lidem, kteří se ocitli ve stavu beznaděje, nouze či psychické krize, dále matkám s dětmi jako obětem domácího násilí (emailová poradna:krizovapomoc@spondea.cz), poradenství prostřednictvím chatu
http://www.help24.cz/index.php?page=poradna psychologické poradny na netu

PRO PŘÍPAD VYHROCENÍ SITUACE ZVAŽTE TYTO KROKY:
-uschovejte si u osoby, které věříte, náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty, lékařské předpisy a určitý peněžní obnos
-uschovejte si všechny důkazy o fyzickém násilí
-Naplánujte si nejbezpečnější dobu k případnému útěku
-Pamatujte si na koho se můžete obrátit se žádostí o pomoc. Svěřte se někomu s tím, co se u Vás děje. Noste s sebou telefonní čísla svých přátel, příbuzných a azylových domů
-Jestli je to jen trochu možné, odveďte děti z dosahu agresivního partnera(ky)
-Domluvte si nouzový signál se sousedy
-Nestyďte se vyhledat pomoc příbuzných a odborníků

KDYŽ JDE O ŽIVOT:
-Pokud jste v nebezpečí zavolejte policii
-Pokud jste napaden(a) během telefonátu nechte telefon vyvěšený, mluvte a křičte
-Když přijde policie, jděte s ní do jiného pokoje, abyste mohl(a) mluvit bez přerušování.
-Pokud jste zraněn(a) jděte na pohotovost nebo ke svému lékaři a oznamte, jak ke zranění došlo a požádejte ho, aby Vaši návštěvu zdokumentoval a Vaše zranění popsal, případně Vám napsal zprávu.
-Po útoku neuklízejte důkazy až do příjezdu policie.
-Zjistěte si jména a čísla zasahujících policistů a pokud by se zdráhali zasáhnout, upozorněte je na zákon o domácím násilí.
-Vyhledejte pomoc odborníků


Rady přátelům a příbuzným obětí domácího násilí

- buďte vnímaví, naslouchejte oběti, ale nenuťte ji k detailům, podporujte ji v projevech jejích emocí
- vysvětlete oběti, že v podobné situaci zdaleka není sama
- projevte svůj soucit, ale oběť nelitujte (mohlo by to vést k prohloubení jejích negativních pocitů)
- nabídněte svou pomoc: poskytněte informace o možnostech řešení, případně je pomožte vyhledat. Nabídněte doprovod k lékaři/lékařce, advokátovi/advokátce či policii. Poskytněte kontakt na poradnu pro oběti domácího násilí.
- nesnažte se oběť k ničemu nutit – nabízejte možná řešení, ale nechejte ji učinit svá vlastní rozhodnutí
- zdůrazněte oběti, že není příčinou jednání pachatele a nenese za ně žádnou odpovědnost. Její situace není důvodem pro pocity studu a zahanbení.
- nehledejte příčiny násilí, myslete na to, že nikdo nemá právo působit jiné osobě bolest
- oběti nic nevyčítejte
- nepodmiňujte svou pomoc nutným odchodem oběti ze vztahu, ačkoliv vy jinou možnost řešení nevidíte. Nechejte ji samu vyhledat řešení svých problémů.
- cílem vaší pomoci by měla být znovu nabytá samostatnost, sebedůvěra a nezávislost oběti

NIKDY NEHLEDEJTE CHYBU V SOBĚ. VINA JE, SE VŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, JEN NA NĚM. JE ZPŮSOBENA JEHO POVAHOU, ZE KTERÉ NENÍ, ANI PRO NĚJ, BEZ NĚKOLIKALETÉHO LÉČENÍ, JAKÉHOKOLIV VÝCHODISKA. POKUD DOJDE K PRVNÍMU ÚTOKU, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE.

Jak bezpečně prohlížet tyto stránky?

Pokud se obáváte, že se někdo dozví o vaší návštěvě stránek DONA linky, přečtěte si prosím tento text. Dozvíte se, jaké kroky podniknout ke zvýšení vaší bezpečnosti při používání internetu.

Ani s využitím těchto informací však nemusí dojít k úplnému skrytí stop. Mnohé prohlížeče obsahují funkce, které umožňují zobrazit nedávno navštívené stránky. Nejbezpečnější způsob jak hledat informace na internetu je použití počítače u přátel nebo např. v knihovně.

1. Jak vyčistit internetovou paměť (cache)
Je možné, že někdo prohlédnutím souborů internetové paměti vašeho počítače zjistí, jaké stránky jste navštívil(a). Do těchto souborů se ukládají části webových stránek pro snažší dostupnost a rychlejší časy stahování. Internetovou paměť můžete vyprázdnit v nastavení vašeho prohlížeče. Tím zabráníte komukoliv v prohlížení vámi navštívených stránek.

Pro vymazání internetové paměti postupujte podle těchto kroků:

Internet Explorer:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti Internetu.
3. V záložce Obecné klikněte na tlačítko Odstranit soubory.
4. Zaškrtněte políčko Odstranit veškerý obsah offline.
5. Zvolte OK.

Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti.
3. V sekci Soukromí a záložce Vyrovnávací paměť klikněte na tlačítko Vymazat diskovou vyrovnávací paměť.
4. Zvolte OK.

2. Jak odstranit stránky z historie prohlížeče
Historie prohlížených stránek se narozdíl od internetové paměti ukládá přímo v prohlížeči. Je přístupná pomocí tlačítka Historie a uchovává odkazy na všechny stránky, které jste v několika předchozích dnech navštívil(a).

Pro vymazání historie v prohlížeši postupujte podle níže uvedených kroků. Historii budete muset mazat vždy, když navštívíte takové stránky, u kterých si nepřejete aby mohl někdo zjistit, že jste je navštívil(a).

Internet Explorer:
1. Vyberte v menu položku Zobrazit.
2. Zvolte Panel aplikace Explorer.
3. Klikněte na možnost Historie.
4. Na levé straně prohlížeče se zobrazí sloupec s historií prohlížení stránek.
5. Klikněte pravým tlačítkem myši na položku, kterou chcete smazat a zvolte Odstranit.

Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Zobrazit.
2. Zvolte položku Postranní lišta.
3. Klikněte na možnost Historie.
4. Na levé straně prohlížeče se zobrazí sloupec s historií prohlížení stránek.
5. Klikněte pravým tlačítkem myši na položku, kterou chcete smazat a zvolte Smazat.

Upozornění
Pokud toto provedete pečlivě, nikdo nepozná, že byla historie změněna. Buďte opatrní a nemažte celou historii, hrozilo by riziko, že si toho ostatní uživatelé počítače všimnou.

3. Jak odstranit cookies soubory z harddisku
Cookies jsou malé kousky programu uložené na harddisk internetovými stránkami k uchování často požadovaných informací. Například pokud zaškrtnete políčko "Uložit přihlašovací údaje" na nějakých stránkách, uloží se na harddisk cookie, které je voláno při každé návštěvě stránek a vy se díky němu nemusíte pokaždé přihlašovat.

Není dobrý nápad mazat všechny cookies soubory, protože pokud to uděláte, odstraníte všechna uložená hesla, informace o uživatelích a nastavení z různých stránek a budete muset tato data znovu všude zadat. Potřebujete vymazat jen cookies ze stránek, jejichž návštěvu chcete udržet v tajnosti. Cookies je nutné smazat po každé návštěvě rizikových stránek.

Internet explorer:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti Internetu.
3. V záložce Obecné klikněte na tlačítko Nastavení v bloku Dočasné soubory internetu.
4. Klikněte na tlačítko Zobrazit soubory.
6. Objeví se seznam všech souborů uložených prohlížečem. Většina cookies má formát "Cookie: uživatel@doména".
7. Vyberte soubor, který chcete odstranit.
8. Klikněte na něj pravým tlačítkem myši a zvolte Odstranit.

Mozilla Firefox:
1. Vyberte v menu položku Nástroje.
2. Zvolte Možnosti.
3. V sekci Soukromí a záložce Cookies klikněte na tlačítko Správce cookies.
4. V zobrazeném seznamu vyberte složku, kterou chcete odstranit a klikněte na tlačítko Odebrat cookie.
5. Zvolte OK.

Opsáno z letáku Petry Vitoušové prezidentky Bílého kruhu bezpečí a serveru Donalinka

mala.popelka — 26. 11. 2006 9:27

TÝRÁNÍ DĚTÍí

Tělesné a psychické týrání

Tělesné týrání je definováno jako tělesné ublížení dítěti nebo nezabránění ublížení či utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení nebo udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno anebo že mu vědomě nebylo zabráněno.
(definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)

Pro větší přehlednost tělesné týrání rozdělujeme podle povahy na aktivní a pasivní.

Aktivní tělesné týrání

Zahrnuje všechny akty násilí na dítěti, při kterých dochází k tělesnému zranění dítěte, k jeho trvalému postižení nebo dokonce k usmrcení. K této formě týrání se také řadí pravidelné tělesné trestání dítěte užívané jako převažující výchovný prostředek.

Za aktivní formy fyzického týrání je považováno:
- nepřiměřené bití rukou, jako jsou facky a pohlavky
- bití různými nástroji, většinou běžně dosažitelnými v domácnosti -např. vařečka, řemen, hadice, kabel apod.
- kopání do dítěte, údery pěstí (při tomto násilí často dochází k poranění vnitřních orgánů)
- způsobení bodných, řezných a sečných ran různými nástroji (také se většinou běžně dosažitelnými v domácnosti, kupříkladu nožem, nůžkami, jehlou, jehlicí aj.
- poranění střelná
- vytrhávání vlasů (možná záměna s onemocněním, které je typické vypadáváním vlasů – alopecií)
- nepřiměřené tahání za ušní boltce
- kousání dítěte
- způsobování popálenin přiložením žhavého předmětu na kůži, nejčastěji cigaretou, popáleniny od kamen, kulmy, grilu apod. Řadíme zde i drobné popáleniny vzniklé třením, když je například dítě vlečeno po koberci, popáleniny úst od násilím podané horké potravy, popáleniny od vroucí vody, kdy větší děti bývají horkou vodou většinou polity a menší spíše do horké vody ponořeny
- odmrštění, odhození dítěte, kdy často dochází k úderu o různý nábytek, stěnu nebo podlahu
- svazovaní a připoutání dítěte (mezi způsobená zranění patří stopy od provazu či kabelu, které jsou patrné především na zápěstí a v okolí kotníků)
- škrcení (charakteristickým zraněním jsou stopy po provazu na krku (tzv. strangulační rýha) a patrné stopy po prstech
- dušení
- silné třesení, které zejména u malých dětí způsobuje poškození mozku.
- otravy jedy a chemikáliemi
- podávání alkoholu a drog

Pasivní fyzického týrání

Představují nedostatečné uspokojení nejdůležitějších potřeb dětí v návaznosti na jeho potřeby psychické a sociální. Jde o úmyslné, ale také neúmyslné nepečování o dítě, jedná se také o opomenutí v péči o dítě či nepochopení rodičovské role. Takto týrané dítě se vyznačuje nedostatečným rozvojem v mnoha oblastech. Nejvážnějším důsledkem je zpustnutí dítěte v krajním případě pak jeho smrt.

Za pasivní fyzické týrání je považována:

- porucha v prospívání dítěte neorganického původu. Jde o poruchy vzniklé z nedostatečné výživy, což se projevuje výraznou podváhou, nedostatkem důležitých vitamínů především skupiny D, C a B. Nejtěžší případy pak představují zastavení růstu dítěte.
- nedostatek zdravotní péče. Jedná se o vědomé odmítání preventivní a léčebné péče. Nevědomé odmítání zdravotní péče, zvláště v kritických situacích, vzniká spíše z nepochopení a neporozumění vážnosti zdravotního stavu dítěte a ohrožení jeho života. Do této skupiny patří i případy, kdy dospělí způsobí dítěti nějakou újmu, bojí se následků, doufají ve spontánní uzdravení dítěte a tím mu prakticky odepírají první pomoc. Řadíme zde i případy, kdy rodiče nezabezpečují dítěti kvalitní hygienickou péči.
- nedostatky ve výchově a vzdělání. Jedno z významných práv dítěte je právo na vzdělání. Nedostatky se projevují v nerozvinutí mentální kapacity dítěte a to nedostatečnou motivací a učením. Vzdělanostní úroveň dítěte pak neodpovídá jeho možnostem. Jednou z nejvážnějších poruch je negramotnost dítěte.
- nedostatek přístřeší, ošacení a ochrany. K ohrožujícím vlivům na zdraví a život dítěte patří nezabezpečení domova a vhodných životních podmínek. Děti takto postižené jsou ty, jenž bezprostředně trpí chudobou svých rodičů, děti bez domova, které o něj přišly z příčin objektivních (přírodní katastrofa, válka, emigrace, úmrtí apod.) nebo subjektivních (útěk, izolace aj.),
- vykořisťování dětí. Jde o nucení dětí k žebrání a využívání dětské práce.

Psychické týrání zahrnuje chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a vývoj jeho chování. Může mít formu slovních útoků na sebevědomí dítěte, opakovaného ponižování dítěte, jeho odmítání či zavrhování. (definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992)

Za psychické týrání považujeme:

- slovní útoky na sebevědomí dítěte. Jde o nadávky, často vulgární.
- opakované ponižování dítěte, tj. uvádění dítěte do situací, kdy jsou uráženy jeho lidské kvality. Dítě je například nuceno vykonávat pro něj ponižující práce či úkony.
- zavrhovaní dítěte. Je mu dáváno najevo, že je pro rodinu či rodiče nedůležitým, nepotřebným.
- vystavování dítěte závažným domácím konfliktům, a to domácí násilí mezi partnery, a situace předrozvodové, rozvodové a porozvodové
- násilná izolace dítěte. Může se jednat o izolaci od vrstevníků, širší rodiny, sourozenců, rodičů,...
- kontrolování dítěte s cílem vyvolat u něj pocit citového ohrožení. Patří sem výroky typu, „stydíme se za tvé chování“, „těmi špatnými známkami nás utrápíš“. Také sem náleží případy, kdy je okolí rodiny prezentováno jako nepřátelské, dítě je kontrolováno s kým se stýká, co si myslí, co cítí.
- podrývání sebedůvěry a sebevědomí dítěte opakovaným urážením a podceňováním. Dítěti je dáváno najevo, že ničeho nemůže dosáhnout, nic nedokáže udělat, například „ty to nedokážeš“, „tys to nikdy neuměl“ apod. a také srovnávání dítěte se sourozencem, který je podle rodičů "lepší"
- kladení nerealistických nároků. Dítě pak není schopno splnit očekávání rodičů, kteří pak jsou neustále nespokojení se školními, sportovními či jinými výsledky a výkony svého potomka a dítě tak nabývá dojmu, že pro rodiče nebude nikdy dost dobré
- nedostatečný zájem o dítě z důvodu vysoké zaměstnanosti rodičů.

Oznamovací povinnost

S účinností od 1. 1. 1994 platí ohledně trestného činu týrání svěřené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit jeho páchání. To lze učinit i včasným oznámením. Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu (s trestní sazbou až na tři roky odnětí svobody). Oznámení je nutno učinit orgánům činným v trestním řízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdivě sdělit skutečnosti, které týrání dítěte nasvědčují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání činu podaří prokázat.


Jak pomoci týraným dětem?

Nenechávejte si své poznatky o špatném zacházení s dítětem pro sebe. Situace je obvykle ještě horší, než se jeví zvenčí. Malým dětem jde často o život.

- Je-li to možné, zeptejte se dítěte, jestli ho něco netrápí, jestli mu někdo neubližuje, zda a jak mu můžete pomoci
- Nasvědčují-li zjištěné poznatky týrání, je podle zákona nutno učinit neodkladně oznámení policii (oznamovací povinnost). Prověřují se i anonymní oznámení.
- Informujte též orgán péče o dítě, příp. i některou nestátní organizaci, třeba FOD.
- Zjistíte-li ve škole nebo v jiném kolektivním zařízení na dítěti stopy týrání, zajistěte lékařské vyšetření, příp. i fotodokumentaci, a informujte neodkladně policii a Péči o dítě.
- Nevíte-li si rady, můžete kontaktovat nestátní či státní instituci na ochranu dětí http://www.fod.cz/informace.htm.

Zdroj: http://www.moje-rodina.cz/deti/tyrani-deti

choysia — 27. 11. 2006 9:50

Jestli to tady někde už je, tak se omlouvám :/

Sdružení Rosa: Žen zabitých v důsledku domácího násilí neubývá

Praha - Počet žen, které se staly oběťmi domácího násilí a přišly rukou manžela či partnera o život, v České republice neubývá. V letošním roce jich občanské sdružení ROSA zaznamenalo 17, řekla dnes ČTK ředitelka sdružení Marie Vavroňová při akci "Tiché svědkyně", pořádané u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Na pražském Jungmannově náměstí sdružení ROSA postavilo deset červených figurín znázorňujících stejný počet konkrétních žen, které zavraždili jejich nejbližší, současní či bývalí partneři.
"Dnešní akce je takovým vykřičníkem, že jsou zde zmařené životy mladých žen, které mohly mít děti nebo si vůbec neužily svých potomků a vnoučat. Je to takové memento, že domácí násilí je pořád slabě postihováno, trestní sazby jsou nízké a ochrana obětí stále nedostatečná," uvedla Vavroňová.

Je přesvědčena o tom, že tresty za vraždu jsou "naprosto neúměrné". Určitě by prý zpřísnila postihy za tyto násilné činy. "Naším snem je, aby do několika let nebyly ženy vůbec zavražděny, ten horizont je tak do roku 2020," doufá ředitelka sdružení.

Věřila, že poté, kdy v červnu 2004 začal platit zákon určující jako trestný čin týrání osoby blízké žijící ve společné domácnosti, tak se sníží počet skutků souvisejících s domácím násilím a lidé budou tento problém více vnímat. "Policejní statistiky ale hovoří jinak. Jen letos se do konce září stalo 70 vražd, kde jsou drtivá většina obětí ženy," doplnila Vavroňová. Loni policie zaznamenala 104 vražd, z kterých bylo podezřelých 83 mužů a 21 žen, předloni 120 činů se 102 podezřelými muži a 18 ženami.

Akce Tiché svědkyně navazuje na 16 let starý projekt, který vznikl v Minnesotě v USA. Postupně se do něj zapojilo 46 států USA a nejméně 21 evropských zemí včetně ČR. Česko do projektu vstoupilo v roce 2003.

Dnešní Mezinárodní den proti násilí na ženách si účastníci shromáždění v Praze připomněli tichou vzpomínkou, básní z úst herečky Jitky Schneiderové (známá z filmu Samotáři), přečtením deseti krátkých příběhů letos zavražděných žen a zapálením svíček u deseti červených figurín, na kterých byly připevněny jmenovky usmrcených.

Mezi těmi, jejichž jméno dnes viselo na umělohmotné siluetě znázorňující oběť vraždy, je například jednatřicetiletá Karolína, kterou manžel přivázal k posteli, zalepil jí ústa, lehl si vedle ní a byt podpálil. Třiapadesátiletou Marii zase zavraždil muž kvůli rozvodu, když zastřelil nejen ji, ale i osmadvacetiletého syna. Další, devětatřicetiletá žena, zemřela rukou partnera přímo před zraky lidí ve vlaku, kde ji 17 ranami nožem při návratu z chaty bezdůvodně v afektu ubodal. Čtyřicetiletou Danielu manžel ubil násadou jen kvůli tomu, že po rozchodu, který iniciovala, prý neměla stejný názor na dělení společného majetku. Následně zastřelil i její čtyřiapadesátiletou tetu, která vraždu viděla.

Organizátor dnešní akce, nevládní sdružení ROSA funguje v ČR již třináctým rokem a zajišťuje týraným ženám i jejich dětem kompletní poradenství. Má mimo jiné vlastní krizovou linku (602 246 102), utajený azylový dům a dva utajené byty, v nichž se mohou oběti násilí mužů skrýt. "Azylové ubytování zachránilo od roku 1998 do konce června 2006 život celkem 111 ženám a 122 dětem. Navíc od roku 1998, kdy ROSA otevřela své informační a poradenské centrum, se až do letošního června obrátilo téměř 1200 nových klientek," upřesnila Vavroňová.

Largo — 1. 12. 2006 10:10

Cilko,
zdravím vás všechny na tomhle fóru.... přeji uzdravení všech šrámů na duši a  radost každý den... :hjarta: Víš, jak čtu příspěvky, mám dojem, že DA nebojuje (nevím, jak bych to líp řekla)  z a  týrané ženy (tj. snaha poradit, přispět, vžít se...) ale  s   n i m i ....

DarkAngel — 2. 12. 2006 15:21

Tyto stranky stoji za prohlednuti:

http://test.polar.cz/domacinasili/

DA

cilka — 9. 12. 2006 21:00

ZÁKON ze dne 14. března 2006, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím

Odkaz na tento zákon mi poslal DA (kterému děkuji), původně jsem si myslela, že by bylo vhodné jej nějak "zestručnit", ale vzhledem k tématu, je třeba podat pravdivé a úplné informace, tedy jej sem kopíruji v úplném znění :

135
ZÁKON
ze dne 14. března 2006,
kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNĺ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. I
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., zákona č. 138/1999, zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999, zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 288/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21d, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8f) až 8i) znějí:
" Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj
§ 21a
(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen "společné obydlí"), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (dále jen "vykázaná osoba"), je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje.
(2) Není-li ten, vůči komu směřuje opatření podle odstavce 1, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje.
(3) Rozhodne-li policista o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj podle odstavce 1 nebo 2 (dále jen "vykázání"), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem podle odstavce 1 (dále jen "ohrožená osoba").
(4) Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby podle zvláštního zákona8f), je o této skutečnosti třeba bezodkladně vyrozumět zaměstnavatele nebo provozovatele objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu objektu.
(5) Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení.
(6) O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista neprodleně úřední záznam.
§ 21b
(1) Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje.
(2) Rozhodnutí o vykázání se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu podle § 21a odst. 6 příslušnému intervenčnímu centru8g); v případě, že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které nemá odkladný účinek.
(4) Při vydání rozhodnutí o vykázání se postupuje, nestanoví-li tento zákon jinak, podle správního řádu.
§ 21c
(1) Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba je povinna klíče vydat. Policista zároveň poučí vykázanou osobu o následcích neuposlechnutí takové výzvy8h). Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání.
(2) Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování.
(3) Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu8i) a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Je-li toho třeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc.
§ 21d
(1) Vykázání, o kterém bylo rozhodnuto podle § 21a odst. 1 nebo 2, trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby.
(2) Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se lhůta uvedená v odstavci 1 prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3) Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam.".Poznámky pod čarou č. 8f, 8g, 8h a 8i znějí:
________________________________________
"8f)      § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
8g)      § 74a a 74b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
8h)      § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
8i)      § 76b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 42k odst. 1 písm. a) se za slovo "tak" vkládají slova "tento nebo".
3. V § 42k odst. 2 v druhé větě se za slova "odstavce 1 písm." vkládají slova "a) a".
4. Za § 42m se vkládá nový § 42n, který včetně nadpisu zní:
"§ 42n
Zpracovávání osobních údajů v souvislosti s vykázáním ze společného obydlí a zákazem vstupu do něj
(1) Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie též osobní údaje ohrožené osoby a vykázané osoby (§ 21a); v případě, že ve společném obydlí, na které se vztahuje vykázání (§ 21a odst. 3), bydlí nezletilá osoba, zpracovává policie též osobní údaje této osoby.
(2) Osobní údaje osob uvedených v odstavci 1 se zpracovávají podle zásad stanovených v § 42g.".
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. II
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 52 odst. 2 se slova "příslušný policejní orgán" nahrazují slovy "Policii České republiky" a slova "tento orgán" se nahrazují slovy "Policii České republiky".
2. V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Účastníky řízení podle § 76b jsou navrhovatel a ten, vůči němuž návrh směřuje; navrhovatelem se rozumí osoba, jejíž život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost jsou jednáním osoby, proti které návrh směřuje, vážným způsobem ohroženy.".
3. V § 74 odst. 4 se za slova "§ 76a" vkládají slova "a 76b".
4. V § 75a se na konci odstavce 2 doplňují slova "a 76b".
5. V § 75b odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a 76b".
6. V § 75c odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova "nebo § 76b".
7. V § 75c odst. 2 se za slova "24 hodin poté, co byl podán," vkládají slova "o návrhu podle § 76b až do 48 hodin poté, co byl podán".
8. Za § 76a se vkládá nový § 76b, který včetně poznámky pod čarou č. 33c zní:
"§ 76b
(1) Je-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby
a)      dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (dále jen "společné obydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval,
b)      se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.
(2) Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.
(3) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 1 rozhodnutí Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu33c), počíná tato lhůta dnem následujícím po dni, v němž uplynula lhůta stanovená v tomto zvláštním právním předpise. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření podle odstavce 4 neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne.
(4) Bylo-li před uplynutím doby uvedené v odstavci 3 zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření; vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele podle odstavce 1, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení.
(5) Rozhodnutí o návrhu předběžného opatření podle odstavce 1 není podmíněno předchozím rozhodnutím Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.
________________________________________
33c)      § 21a a násl. zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".Dosavadní § 76b až 76f se označují jako § 76c až 76g.
9. V § 76c se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Usnesení o předběžném opatření podle § 76b se vyhlásí účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, se usnesení doručí dodatečně společně s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon.".
10. V § 76d se na konci textu písmene a) doplňují slova "a 76b".
11. V § 77 odst. 1 písm. a) se za slovo "nepodal" vkládají slova "v zákonné lhůtě nebo".
12. V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) V řízení, které je zahajováno spolu s návrhem na prodloužení předběžného opatření podle § 76b odst. 2, je příslušný okresní soud, který o prodloužení předběžného opatření rozhoduje.".
13. Za § 273a se vkládá nový § 273b, který včetně nadpisu zní:
"§ 273b
Výkon rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným
(1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby povinný dočasně opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud v usnesení označil, a nenavazoval kontakty s ní (§ 76b), zajistí také bezodkladný výkon tohoto rozhodnutí.
(2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný drží, a popřípadě mu zakáže setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soud zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření podle § 76b pak povinnému umožní vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání.
(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, poskytne mu soud na jeho žádost během lhůty uvedené v § 76b odst. 4 příležitost, aby si ze společného obydlí vyzvedl věci uvedené v odstavci 2. O tomto právu soud povinného vyrozumí oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí.
(4) Příslušným k výkonu rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 je soud, který nařídil předběžné opatření.".
ČÁST TŘETĺ
Změna trestního zákona
Čl. III
V § 171 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 91/2004 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 692/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se na konci písmene d) slovo "nebo" zrušuje a za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 2b zní:
"e)     dopustí se závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil rozhodnutí o vykázání vydané podle zvláštního právního předpisu2b) nebo na základě předběžného opatření soudu, nebo
________________________________________
2b)      § 21a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o sociálním zabezpečení
Čl. IV
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 582/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 213/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 218/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 73 odst. 6 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
"l)     pomoc v intervenčních centrech.".
2. Za § 74 se vkládají nové § 74a a 74b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 50a znějí:
" Pomoc osobám ohroženým násilím
§ 74a
(1) Osobám, které jsou ohroženy násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob žijících s nimi ve společném bytě nebo domě, se poskytuje bezprostřední individuální psychologická a sociální pomoc ambulantní nebo azylové povahy. Těmto osobám se rovněž zprostředkuje poskytnutí následné pomoci zejména sociální, lékařské, psychologické a právní. Pro poskytování pomoci těmto osobám se zřizují intervenční centra.
(2) Součástí pomoci podle odstavce 1 je i spolupráce a vzájemná informovanost mezi orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, orgány Policie České republiky a obecní policie, nestátními a charitativními organizacemi. Intervenční centra plní koordinační úlohu mezi zúčastněnými institucemi při pomoci osobám ohroženým násilným chováním a vyhodnocují vzájemnou spolupráci.
(3) Zaměstnanci intervenčních center jsou při pomoci osobám ohroženým násilným chováním povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděli. Sdělit takové skutečnosti mohou jen se souhlasem osob, kterých se tyto údaje týkají, nebo pro účely trestního řízení orgánům činným v trestním řízení i bez takového souhlasu.
§ 74b
(1) Pomoc osobám ohroženým násilným chováním se poskytuje převážně na základě podnětu doručeného intervenčnímu centru Policií České republiky podle zvláštního právního předpisu50a); tímto podnětem je opis rozhodnutí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí a opis úředního záznamu o provedených úkonech. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta na základě žádosti osob ohrožených násilným chováním i bez takového podnětu.
(2) Intervenční centrum je povinno kontaktovat osobu, která byla v rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí označena za osobu ohroženou násilným chováním, a to ve lhůtě nejpozději do 48 hodin od doručení podnětu, jinak vždy bezodkladně poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným chováním.
(3) V rámci prvního kontaktu s osobou ohroženou násilným chováním intervenční centrum zjišťuje, zda tato osoba porozuměla všem informacím poskytnutým příslušníky Policie České republiky a zda jí byla zajištěna dostatečná ochrana a bezpečí. Dále pomoc zahrnuje i následnou poradenskou činnost.
(4) Intervenční centrum je povinno oznamovat příslušnému krajskému úřadu počet osob ohrožených násilným chováním, kterým byla poskytnuta pomoc.
________________________________________
50a)      § 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení
Čl. V
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d)    zřizuje a spravuje intervenční centra.".
2. V § 45 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
"i)     intervenční centra.".
3. V § 46 odst. 1 se za slova "§ 3 odst. 2 písm. a)" vkládají slova "a d)".
ČÁST ŠESTÁ
Účinnost
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.

Salvator — 23. 3. 2007 15:54

cilka napsal(a):

NIKDY NEHLEDEJTE CHYBU V SOBĚ. VINA JE, SE VŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTÍ, JEN NA NĚM. JE ZPŮSOBENA JEHO POVAHOU, ZE KTERÉ NENÍ, ANI PRO NĚJ, BEZ NĚKOLIKALETÉHO LÉČENÍ, JAKÉHOKOLIV VÝCHODISKA. POKUD DOJDE K PRVNÍMU ÚTOKU, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE.

Opsáno z letáku Petry Vitoušové prezidentky Bílého kruhu bezpečí.

Co to tady čtu????? Sním, nebo bdím??? Mám dojem, že paní prezidentka nemá absolutní tušení o tom, o čem mluví!!!

Naopak, milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:

VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...

...to vše do doby, NEŽ SI NEZAČNETE NAPROSTO A BEZPODMÍNEČNĚ VÁŽIT SAMA SEBE, DO DOBY, NEŽ SE OKAMŽITĚ A NEKOMPROMISNĚ NEPOSTAVÍTE AGRESI A NEUDĚLÁTE S NÍM KRÁTKÝ PROCES, ABY SI UVĚDOMIL, ŽE TÍM, ŽE JDE PROTI VÁM, JDE VLASTNĚ PROTI SOBĚ SAMÉMU...

Této vlastnosti se v psychologii říká interpersonální inteligence a obsahuje přesně specifikované dovednosti a kvality. Schopnost navázat a udržet si partnerský vztah. Je to dovednost, které se člověk učí velmi... velmi dlouho, mnoho životů...
V závislosti na tom, jak máme tuto kvalitu zvládnutou, jsme buďto více, nebo méně úspěšnější v partnerských vztazích...

Takže, abych nebyl pouze proti paní prezidentce zcela se shoduji s její radou: Od agresivního partnera jste měli odejít již tehdy, když si dovolil na vás vztáhnout ruku ... aniž by vás třeba udeřil, tehdy, kdy na vás poprvé "zařval", kdy vám poprvé hrubě vynadal...
Když vás zmlátí, je už dávno pozdě, milé oběti, věřte mi, vím, o čem mluvím...

Zapomněl jsem na týrané děti... zde to ovšem neplatí a je povinností každého dospělého, aby zabránil týrání i cizích dětí, jinak vychováváme generaci, která je bezbranná a submisivní, pokud jde o agresi!!!

Ra — 23. 3. 2007 21:43

Je fajn, že se nad tématem zamýšlí také muž. Přemýšlím, zda by na leták odborník psycholog nechal napsat:
Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:
VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...


Myslíš, Salvatore, že ženě, která je svým manželem bombardovaná urážkami (jsi neschopná, blbá, vždyť se na sebe podívej, nic neumíš, jsi k ničemu, jenom tě musím živit, krávo, ku****.... a mnohem horší urážky), která je fyzicky napadaná, bita, znásliňovaná, že téhle ženě pomohou slova: "Milé oběti domácího násilí...", která by si přečetla na tvém letáčku?
Anebo takové ženě se zlomeným sebevědomím a přesvědčením o své neschopnosti a méněcennosti pomohou slova podpory, že si nezaslouží takové zacházení, že má odejít od takového násilníka a vyhledat pomoc (sociální i psychologickou, kde v terapicích může najít svůj vzorec chování, které spouští tuhle agresivitu jejích partnerů). Anebo ten vzorec nezmění, protože je na to zvyklá již z dětství z rodiny a myslí si, že je to normální a nic jiného si ani sama nezaslouží.  :grater:

V závěru tvého příspěvku čtu, že se nakonec shoduješ s paní prezidentkou :godlike:

sisi21 — 23. 3. 2007 22:32

Ra  :supr::supr:

Kiara — 24. 3. 2007 1:50

Salvatore, moc bych tě poprosila, aby ses napříště vyjadřoval zasvěceně pouze k těm tématům, ke kterým máš co říci z vlastní zkušenosti.
To, co jsi napsal Tě posouvá na stejnou úroveň duševních suterénů, na které se nacházejí pachatelé domácího násilí, tzn. na úroveň zamindrákovaných hajzlů, kteří si dnes a denně léčí svoje komplexy buď na manželce, nebo na komkoliv slabším, kdo má tu čest jim přijít pod ruku.
Nepřeji Ti, aby ses někdy dostal do pozice podobné oběti. K vyvolání dlouhodobých psychosomatických obtíží stačí mít někdy jenom náročné zaměstnání a navíc nadřízeného, který si upevňuje svoje ego brutálním rajtováním po personálu.
Je vidět, že ses na vlastní kůži ještě nesetkal s personifikovaným zlem, namířeným proti Tvojí vlastní osobě a nedostal ses do pozice oběti, která je dnes a denně trápena agresorem s tím, že si za svoje peripetie může sama, protože ho "provokuje".

Salvator — 24. 3. 2007 8:21

Ra napsal(a):

Je fajn, že se nad tématem zamýšlí také muž. Přemýšlím, zda by na leták odborník psycholog nechal napsat:
Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám:
VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO.
I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...


Myslíš, Salvatore, že ženě, která je svým manželem bombardovaná urážkami (jsi neschopná, blbá, vždyť se na sebe podívej, nic neumíš, jsi k ničemu, jenom tě musím živit, krávo, ku****.... a mnohem horší urážky), která je fyzicky napadaná, bita, znásliňovaná, že téhle ženě pomohou slova: "Milé oběti domácího násilí...", která by si přečetla na tvém letáčku?
Anebo takové ženě se zlomeným sebevědomím a přesvědčením o své neschopnosti a méněcennosti pomohou slova podpory, že si nezaslouží takové zacházení, že má odejít od takového násilníka a vyhledat pomoc (sociální i psychologickou, kde v terapicích může najít svůj vzorec chování, které spouští tuhle agresivitu jejích partnerů). Anebo ten vzorec nezmění, protože je na to zvyklá již z dětství z rodiny a myslí si, že je to normální a nic jiného si ani sama nezaslouží.  :grater:

V závěru tvého příspěvku čtu, že se nakonec shoduješ s paní prezidentkou :godlike:

Milá Ra,
řekni mi, kde se to stane, když "velká láska" na celý život se změní na tento způsob chování a co to vyvolá? Ačkoli nesmírně soucítím s obětmi DN, a ženu bych neuhodil ani květinou, jak se říká, přesto zodpovědně tvrdím: Domácí násilí není něco, za co je vinen pouze agresivní partner. Jeho podstatou je vztahový vzorec chování, pocházející, řekněme, z otrokářského Říma.
Muž - dominantní osoba, která může cokoli,
žena - submisivní osoba, která musí "někomu patřit".
Když tento vzorec zasadíte do moderní civilizované společnosti, výsledkem je KATASTROFA.
Oba partneři snadno vklouzávají do těchto rolí, protože je mají hluboce v sobě zakořeněny. Dokud je nerozkryjete a nezačnete s nimi pracovat, nic se nezmění. Vývoj vztahové inteligence je velmi dlouhodobá záležitost a člověk za jeden život nemá možnost v této společnosti poznat dokonale sám sebe a také adekvátní počet protějšků, aby se naučil dostatečně rychle si vážit sám sebe a hledat vztah, který bude harmonický.

Další z blbých společenských vzorců říká: muž může střídat partnerky, žena nesmí. Důsledkem je opět iluze, do které jsou oba dva chyceni: muž proto, že se podvědomě domnívá, že otázka harmonického partnera je otázkou nalezení vhodné ženy, žena proto, že čeká na "toho pravého, prince na bílém koni, kterému když se oddá, tak bude šťastna". Oba tyto postoje jsou naprosto iluzorní, nefungují a nebudou fungovat.

Takže, slova podpory - třebas ano - ale v konečném důsledku oběti DN nemohou pomoct, dokud nerozkryje v sobě v čem dělá chybu a nezbaví se modelu "potřeby patřit někomu", projektovat se skrze partnera. Je to v ní, je to pouze a výhradně její problém.
Žádná oběť nemůže změnit partnera (to nemůže nikdo) a dokonce ani nemá právo to očekávat a žádat. (Bohužel, toto je častá iluze žen: "moje láska k němu ho změní..." dovolte, abych se zasmál, milé dámy, to nebude fungovat!). Co ale každá oběť může udělat - je ZMĚNIT SAMA SEBE.

Takže, abych to shrnul:
Svalováním viny za DN pouze na agresivního partnera, sice snad umožníte jeho "potrestání", nikoliv však efektivní nápravu věcí.
Přesunutím viny na agresora navíc ZAMLŽÍTE PRAVOU POVAHU PROBLÉMU. Tím vznikne opět jenom FALEŠNÝ DOJEM, že muži jsou agresivní bestie, kteří neumí nic, jenom terorizovat bezbranné chuděrky ženy.
Čehož následně využijí různé pseudo feministické spolky, které zas jenom vytvářejí falešný dojem, že muži a ženy patří do dvou v zásadě nikdy nesmiřitelných táborů... a tak dále....
Obětem DN nemůže pomoct někdo, kdo JE CHYCEN VE STEJNÉM PROBLÉMU SÁM. To může udělat jenom ten, kdo je ZA TÍM, KDO TENTO PROBLÉM UŽ VYŘEŠIL...
Namísto stěžování na svého brutálního partnera a osočování mne, že vám nerozumím, se zamyslete nad tím, jak tu situaci řešit efektivně.
Všechny, které jste zde, všechny ženy, v sobě potenciálně skrýváte Bohyni. Umožněte, aby se vaše božství projevilo. To se nestane do té doby, dokud budete sedět se strachem v koutě a třást se před svým agresivním partnerem, nebo, ještě horší, třást se, že vás ten hrubián opustí a zůstanete sami...

Salvator — 24. 3. 2007 9:02

Kiara napsal(a):

Salvatore, moc bych tě poprosila, aby ses napříště vyjadřoval zasvěceně pouze k těm tématům, ke kterým máš co říci z vlastní zkušenosti.
To, co jsi napsal Tě posouvá na stejnou úroveň duševních suterénů, na které se nacházejí pachatelé domácího násilí, tzn. na úroveň zamindrákovaných hajzlů, kteří si dnes a denně léčí svoje komplexy buď na manželce, nebo na komkoliv slabším, kdo má tu čest jim přijít pod ruku.
Nepřeji Ti, aby ses někdy dostal do pozice podobné oběti. K vyvolání dlouhodobých psychosomatických obtíží stačí mít někdy jenom náročné zaměstnání a navíc nadřízeného, který si upevňuje svoje ego brutálním rajtováním po personálu.
Je vidět, že ses na vlastní kůži ještě nesetkal s personifikovaným zlem, namířeným proti Tvojí vlastní osobě a nedostal ses do pozice oběti, která je dnes a denně trápena agresorem s tím, že si za svoje peripetie může sama, protože ho "provokuje".

Drahoušku, zeptám se tě: co ty o mně víš? Co víš o tom, s čím mám zkušenosti a s čím ne? Namísto toho, abys popřemýšlela o tom, co říkám, mne posouváš na roveň těch zamindrákovaných chudáků, kterými se necháváte týrat.
Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU. Nikdo, a už vůbec ne já, je nemáme právo soudit za to, že v sobě rozkrývají středověké žoldáky a otrokáře.

Ano, máš pravdu, psychosomatika jsou důsledkem takového zacházení a pro tebe jenom signálem, že ignoruješ své sebeprosazení, sebehodnotu a sebevyjádření. Model "přenechání odpovědnosti za sebe na druhého" prostě nebude fungovat a o své se musíš zasadit sama. Za ta léta praxe jsem řešil desítky žen v podobné situaci a vždy, podotýkám, VŽDY byl problém v tom, o čem mluvím. Větší, menší, ale pokaždé je to jenom variace na toto téma.

Pokud jde o "brutálním rajtování na personálu" - nenechte si to líbit. Zajděte na pracák a poptejte se, jak postupovat. Ušijte na šéfa boudu, do které se sám chytne. Zruinujte mu firmu. Udělejte proboha něco, jinak vás může zničit on. Proč ustupujete agresi? Ze strachu. Strachu z čeho? Z budoucnosti, která se ještě nestala.
Máte povinnost postarat se sami o sebe, zachovat svou integritu. Pokud to neuděláte, lekce se budou opakovat.
Pozor, není dobré agresí převálcovat toho druhého. Tlačte jenom tolik, abyste získali svůj životní prostor. Na to máte právo a o zbytek se nestarejte. Pokud jste slabé, pozvěte si kamaráda, zaplaťte si gorilu, která vás ochrání a vytluče z vašeho agresora duši.
Každý agresor je v podstatě zbabělec, využijte toho... jenom mi nevykládejte, že to nejde, že nevím o čem mluvím, že nemám zkušenost.
Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Možná i proto nyní mohu žít v harmonickém vztahu už více jak dvacet let.

cilka — 24. 3. 2007 10:41

Víš Salvatore, tohle co píšeš, je pravda, potvrzuješ tak to, že vina je vždy na obou březích, že k tomu aby zbraň vystřelila ji musí někdo nejen držet, ale taky stisknout spoušť..... Jenže pokud se někdo dostane do situace oběti DN, je mu úplně fuk za co může a za co ne, protože v jeho očích je on sám, to nejhorší, nejneschopnější,....., prostě on za nic nestojí a když vychází z téhle pozice, nebude za sebe nikdy bojovat, raději se nechá umlátit k smrti..... A proto se v onom letáku píše to, co tě tolik pobouřilo....
Sytý, hladovému nevěří. 100x nic umořilo vola.
Začni obráceně, popiš svoji zkušenost, ukaž na skutečném člověku, že lze z toho ven. To že po několika letech oběť DN přijde na to, že nebyla vina jen na agresorovi, bych ponechala stranou, protože to je součást jejího sebeuzdravení.
Víš, ono je moc lehké přijít říct, že si za to může sam a pokračovat: ....Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Mám taky zkušenost a proto se tě tu ptám: na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: lež, můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, ptoože to ona zvládá sama.

DarkAngel — 24. 3. 2007 12:28

All : ne abyste si myslely, ze Salvator je prevleceny DA :D ...mile "trpitelky" podotykam DOBROVOLNE TRPITELKY...

Hezky Week, pokud mozno bez nasirani partneru a nasledneho breceni nekde v koute...

Ra — 24. 3. 2007 12:47

Cilka napsala: "...na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, protože to ona zvládá sama."
:supr: :supr:

Anebo po přečtení tebou navrhováného doporučení na letáku: Milé oběti domácího násilí! Ač je to paradoxní, ač vám to připadne jako zhola nemožné a za vlasy přitažené, ač riskuji, že mi budete nadávat, zcela zodpovědně a důrazně říkám: VŽDY HLEDEJTE CHYBU V SOBĚ! VINA JE TÉMĚŘ VŽDY NA VAŠÍ STRANĚ! VY JSTE V PARTNEROVĚ POVAZE VZBUDILY TY NEJTEMNĚJŠÍ MANIPULATIVNÍ A AGRESIVNÍ VÁŠNĚ, KTERÝMI VÁS TERORIZUJE! vY SE ČÍM DÁL VÍCE PROPADÁTE DO SYNDROMU BEZNADĚJNÉ OBĚTI. I KDYBYSTE ODEŠLY OD STÁVAJÍCÍHO AGRESIVNÍHO PARTNERA, NENÍ ZÁRUKA, ŽE NENATREFÍTE NA JINÉHO, JEŠTĚ HORŠÍHO, AGRESIVNĚJŠÍHO. I TEN NEJSLUŠNĚJŠÍ A NEJHODNĚJŠÍ PARTNER SE PO VAŠEM BOKU PRAVDĚPODOBNĚ ZMĚNÍ ČASEM NA AGRESIVNÍ TERORISTICKÉ ZVÍŘE... a to platí jak pro ženy, tak pro muže, i když ženy jsou v tomto případě ohroženější kvůli svému založení...
si vezme nejraději život, protože už dál nemůže a ještě slyší od Salvátora, odborníka přes lidské vztahy, jak si za to může sama a nemá už sílu dál to snášet a žít.

Píšeme tady o pomoci, o prvních krocích, o přístupu k takové ženě, o podpoře, o získání ztraceného sebevědomí, o empatiích. Tvůj racionální úhel pohledu není špatný, ale může přijít až ve chvílích, kdy žena je stabilizovaná, má podporu a možnost pomoci sociální, psychologické, ekonomické. ;)

Salvator — 24. 3. 2007 13:06

Cilko,
Především pár poznámek v textu...

cilka napsal(a):

Víš Salvatore, tohle co píšeš, je pravda, potvrzuješ tak to, že vina je vždy na obou březích, že k tomu aby zbraň vystřelila ji musí někdo nejen držet, ale taky stisknout spoušť..... Jenže pokud se někdo dostane do situace oběti DN, je mu úplně fuk za co může a za co ne,
...ale nemělo by být. Nikdo není kompetentnější řešit život člověka, než ten člověk sám. Je iluzí myslet si, že nějaká pomoc zvenčí může nahradit reálnou práci na sobě, mobilizaci svých sil. Ale budiž, chápu situaci obětí velmi dobře a vím, že to není snadné...
protože v jeho očích je on sám, to nejhorší, nejneschopnější,....., prostě on za nic nestojí a když vychází z téhle pozice, nebude za sebe nikdy bojovat, raději se nechá umlátit k smrti..... A proto se v onom letáku píše to, co tě tolik pobouřilo....
To je ovšem krutá realita, ale těžko pomáhat člověku, který sám sobě nehodlá pomoct. První impuls, první mobilizace sil MUSÍ vyjít z té oběti samotné.
Dále - oběť sama vzhledem k situaci NEMÁ JASNÉ ROZLIŠOVÁNÍ. Má tendenci ODMÍTAT  efektivní pomoc a hledat kompenzace řešení. Celý ten leták je o hledání podobných kompenzací, nikoliv o podání kvalifikovaných vysvětlení a řešení situace.
Kompenzace, náhražky, k řešení nevedou, pouze maskují STATUS QUO. O tom leták paní prezidentky nemluví - nevím proč.
S tím souvisí skutečnost, kdy oběti by sice chtěly, aby se jim pomohlo, ale pomoc si představují - po svém, na základě svého úzce omezeného vnímání: finanční pomoc, bydlení, úkryt před agresivním manželem (dyť on se uklidní a vše bude zas dobré...) apod.
Znovu opakuji: nic nebude dobré, dokud si oběť neuvědomí a VĚDOMĚ NEPŘIJME FAKT, ŽE v něčem hluboce chybuje a že potřebuje ZMĚNIT PŘÍSTUP SAMA K SOBĚ.
Když to udělá, PŘESTANE KONEČNĚ NEPRODUKTIVNĚ ŘEŠIT AGRESIVNÍHO PARTNERA, NEFUNKČNÍ RADY MATEK A DALŠÍCH PŘÍBUZNÝCH, A HLEDAT DOČASNÁ ŘEŠENÍ, ALE RADIKÁLNĚ ŘÍZNE DO VŘEDU SVÉHO ŽIVOTA.

Sytý, hladovému nevěří. 100x nic umořilo vola.
Dá se říct, že to platí i obráceně: hladový sytému nevěří, že k tomu, aby se nasytil, je potřeba naučit se orat, sít, sklízet, mlít, péct chleba...
Začni obráceně, popiš svoji zkušenost, ukaž na skutečném člověku, že lze z toho ven. To že po několika letech oběť DN přijde na to, že nebyla vina jen na agresorovi, bych ponechala stranou, protože to je součást jejího sebeuzdravení.
Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!


Víš, ono je moc lehké přijít říct, že si za to může sam a pokračovat: ....Zkušenost mám, a možná mnohem horší, než se vám mohla přihodit. Je to už hodně dávno, ale zvládlo se to...
Mám taky zkušenost a proto se tě tu ptám: na jakém základě vyslovuješ domněku, že osobě v situaci, kdy leží v krvi na zemi a močí na ní vlastní manžel, nejvíc pomůžou slova: ..... Uvědomte si, milé oběti DN, že VY JSTE SI SVÉ PARTNERY VYBRALI KE SPOLEČNÉMU ŽIVOTU.....
Tyhle slova, milý Salvatore, právě té ležící osobě řeknou: lež, můžeš si za to sama... a právě na tomhle základě, nevstane.... Protože si to uvědomuje, ví, že toho partnera si vybrala sama, že si za to může sama a tak zůstane ležet....
...anebo ji to zmobilizuje, aby odložila poslední závoj iluze o sobě, o partnerovi, o životě a KONEČNĚ ZAČALA DĚLAT TO, CO JE JEDINĚ FUNKČNÍ: SPOLÉHAT BEZVÝHRADNĚ A VŽDY POUZE SAMA NA SEBE!
Což je přesně to, co ji vytáhne z těch problémů. Znám osobně mnoho podobných případů a vím, že to není jednoduché.
Ovšem jediné, co se tady snažím říct je to, že jiná cesta není, alespoň já jsem za ta léta jinou neobjevil.
Veškeré maskování, kamufláž problému je pouze oddalováním agonie a léčením vředu studeným obkladem. Nebude to fungovat.

Po své zkušenosti, bych jí řekla: ty za to nemůžeš, je to jeho vina, vstaň.... A až bude schopná stát a rozhlížet se kolem sebe, zeptám se... Víš proč? A pomůžu jí to pochopit. Ale nebudu jí nijak obviňovat, ptoože to ona zvládá sama.
Tak pozor, já nikoho neobviňuji. Milé oběti, nebuďte vztahovačné. Tento model - "hledání vinníka" - je také jedním z těch, které je potřeba okamžitě hodit do kanálu.
Život není jednoduchý a nikdy není napsán recept na jeho šťastné prožití. Ovšem některé věci fungují, zatímco jiné nikoliv. Platí zde určité zákony, a pokud je neznáme a nerespektujeme, výsledkem jsou zpackané životy a obviňování někoho jiného za své omyly a iluze. Když říkám "můžeš si za svůj život" tím myslím, že "každý je zodpovědný za realitu, kterou sobě svým myšlením vytváří".
Když toto přijměte, pochopíte, jak to funguje a osvobodíte se. Jinak se zde budete plácat v podobných problémech a metodou pokus - omyl narážet na překážky a rozbíjet si o ně hlavu.
Je dovoleno dělat chyby, souvisí to s povahou relaity, kterou si tvoříme. Ovšem co není dovoleno, je ZATVRZELE TYTO CHYBY OPAKOVAT! Kdo tak činí, ať se nediví, že se dostává do situace oběti.
Když řekneš: "Moje neštěstí je jeho vina", uděláš přesně to, co není žádoucí. Odmítneš svůj díl zodpovědnosti. Tím se spustí kolotoč obviňování, nenávisti, antagonismu, separatismu, šovinismu... který nemá konce. Život pak zařídí, abys lekci opakovala do té doby, dokud si to neuvědomíš... Neznalost kosmických zákonů neomlouvá...

Salvator — 24. 3. 2007 13:12

DarkAngel napsal(a):

All : ne abyste si myslely, ze Salvator je prevleceny DA :D ...mile "trpitelky" podotykam DOBROVOLNE TRPITELKY...

Hezky Week, pokud mozno bez nasirani partneru a nasledneho breceni nekde v koute...

Darkie,
jak hezky řečeno... "DOBROVOLNÉ TRPITELKY"...

Jak smutný je obsah toho slova, jaký soucit vzbuzuje... Díky, drahoušku...

DarkAngel — 24. 3. 2007 13:37

Salvatore a vsak je to pravda. Uz me tu malem ukamenovaly za moje kecy, ale plne s Tvymi nazory souhlasim. Jen magor se necha urazet a mlatit a tlachat o tom na Webu, dokonce si o tom zalozit svoje vlastni vlakno :/

Muj pribeh tu nebudu rozepisovat, kdo cte moje prispevky vi, ze nikdy nepisu o sobe, beru problem jako celek. Nikdy jsem nebyl obeti DN, ale kdybych byl, urcite bych s tim neco udelal a nezalezelo by mi na tom, zda se o me nekdo postara, nebo ne, zda zustanu sama s deckama, atd - s magorem zit nebudu a basta ! V pripade, ze jsem ja ta, ktera se "blbe" vdala, je to ciste moje vina, ve svych 19 letech jsem videla muze jako sveho vysneneho prince, ale pak prisli deti, nezvladla jsem roli manzelky, nezvladam ani roli matky a vztah je v haji. Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?

Bla, bla, bla...Uz se opakuji, kazdy vi o cem pisi, ale nikdo to nejak nebere...Kazda chce slyset jedinou vetu: On je ten magor, ktery mi ublizuje, ja jsem pani dokonala a beda tem ( nam, Salvatore ), kteri maji opacny nazor.

PS: Primeju svou pritelkyni k napsani par vet sem do fora, mozna se nebudete stacit divit mile trpitelky, ze jako zena tu mnoha zenam vytre zrak a bude mozna ukamenovana za to, ze se stotoznila s roli Zeny, pritelkyne, partnerky, milenky...a ze ma spokojeny zivot, je ctena, vazena svym partnerem, je milovana a je rozmazlovana proto, ze si zachovala zenskost a ze pokud ji ve vztahu neco neklape, vidi problem predevsim v sobe a na problemu pracuje uz 6 let a ve vztahu se ji dari cim dal vic. Zadne DN totiz neexistuje, pokud si ho sami nepripustime, DN je jen umele vykonstruovany problem, ktery trpitelky "nechteji" resit, jako ostatne vse ve svem zivote.

cilka — 24. 3. 2007 13:43

Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!


Salvatore, jsem nevěděla, že jsme měli společnou matku :)

Vážně si myslíš, že cesta z tohoto vede ttím, že budeš jiný??? Přesně tohle jsem dělala spoustu let, občas jsem se přistihla, že sice ujíždím k jejímu stylu, ale včas jsem to poznala a vrátila se k tomu - hlavně být jiná..... Ale to je blbost, neseš si to v sobě dál, dál kopíruješ svoji matku, třebas i jen tím, že stále myslíš na to abys to dělal jinak, tvoje matka v tobě žije dál a dál řídí tvůj život.... Jediné co můžeš udělat, je nepředávat ji dál, alespoŃ ne celou, prostě to přetrhnout...... To jediné lze.
Jo, funguje to, ale za jakou cenu?
Nezlehčuji tvé utrpení, jsem dítě přelomu blíženců a raka, chápu pojem tiše citově strádat. Nebýt jen pohlazen....

Moje odešla v mých 11 letech, a tvoje?

cilka — 24. 3. 2007 13:47

Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?

Já.....
A zeptala jsem se taky: "proboha jak to vypadáš?"

Salvator — 24. 3. 2007 14:11

DarkAngel napsal(a):

Salvatore a vsak je to pravda. Uz me tu malem ukamenovaly za moje kecy, ale plne s Tvymi nazory souhlasim. Jen magor se necha urazet a mlatit a tlachat o tom na Webu, dokonce si o tom zalozit svoje vlastni vlakno :/

Muj pribeh tu nebudu rozepisovat, kdo cte moje prispevky vi, ze nikdy nepisu o sobe, beru problem jako celek. Nikdy jsem nebyl obeti DN, ale kdybych byl, urcite bych s tim neco udelal a nezalezelo by mi na tom, zda se o me nekdo postara, nebo ne, zda zustanu sama s deckama, atd - s magorem zit nebudu a basta ! V pripade, ze jsem ja ta, ktera se "blbe" vdala, je to ciste moje vina, ve svych 19 letech jsem videla muze jako sveho vysneneho prince, ale pak prisli deti, nezvladla jsem roli manzelky, nezvladam ani roli matky a vztah je v haji. Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?

Bla, bla, bla...Uz se opakuji, kazdy vi o cem pisi, ale nikdo to nejak nebere...Kazda chce slyset jedinou vetu: On je ten magor, ktery mi ublizuje, ja jsem pani dokonala a beda tem ( nam, Salvatore ), kteri maji opacny nazor.

PS: Primeju svou pritelkyni k napsani par vet sem do fora, mozna se nebudete stacit divit mile trpitelky, ze jako zena tu mnoha zenam vytre zrak a bude mozna ukamenovana za to, ze se stotoznila s roli Zeny, pritelkyne, partnerky, milenky...a ze ma spokojeny zivot, je ctena, vazena svym partnerem, je milovana a je rozmazlovana proto, ze si zachovala zenskost a ze pokud ji ve vztahu neco neklape, vidi problem predevsim v sobe a na problemu pracuje uz 6 let a ve vztahu se ji dari cim dal vic. Zadne DN totiz neexistuje, pokud si ho sami nepripustime, DN je jen umele vykonstruovany problem, ktery trpitelky "nechteji" resit, jako ostatne vse ve svem zivote.

Darkie,
plný souhlas! Tak nejak to funguje. Ono, tím, že existuje nějaký většinový názor, to ještě neznamená, že je správný. Právě opačně. Já na místě těch trpitelek bych se chytal právě těch názorů, které jsou ve výrazné menšině... nikoliv utvrzoval se v tom, že já mám pravdu...
Poměr těch šťastných partnerství taky není nijak moc výrazný, že ano... Obvykle jde nejspíš o nějakou materiální či citovou symbiózu nebo dokonce vzájemnou nebo jednostrannou závislost na partnerovi, často pro neschopnost zodpovídat sama za sebe...
A kde je v tom všem láska? Milé trpitelky, možná to bude znít moc tvrdě, ale vy, ani vaši partneři, které si vybíráte, nemáte ponětí o tom, co je to láska... ovšem, pokud chcete láskou nazývat tu trochu "hormonálního sentimentu", kterým jste trpěli nebo trpíte, anebo celou tu vaši životní iluzi, v níž vězíte až po uši, tak budiž... ale k lásce to má daleko...
Holky zlaté, trpitelky dobrovolné, otevřete oči a uši a vnímejte... snad vás jednou... někdy... něco trkne... a proberete se k opravdovému, svému, šťastnému, radostnému, tvořivému a nezaměnitelnému životu....

cilka — 24. 3. 2007 14:19

nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....

Salvator — 24. 3. 2007 14:23

cilka napsal(a):

Je nesnadné popsat můj příběh tak, aby to bylo správně pochopeno. Mnoho z těch obětí zde si řekne: "to, o čem píše on, nic není v porovnání s tím, co zažíváme my... Chci poukázat na to, že:
1.) dítě je odkázáno na svou matku fyzicky, citově, mentálně
2.) Každý realitu prožívá jinak, to co je pro jednoho nesmírně těžké, je pro druhého brnkačka,
3.) Co je horší? Týrání fyzické, nebo psychické? Těžko říct...
Moje matka (ať spočívá v pokoji) provozovala spíš psychické týrání na mně, i když sem tam padla facka nebo výprask také... nijak nestandardní, to však neznamená, že o to méně ponižující...
Teprve lety jsem pochopil, že neuměla vychovávat jinak. Nebyl jsem zlé dítě, právě opačně. Ovšem jako Rak jsem byl hodně citlivý a matčiny "dny" jsem prožíval tak, že jsem citově tiše strádal.
Neměl jsem laskavou a milující maminku, nýbrž afektovanou matku podléhají svým generálským manýrům, které ventilovala v nejneočekávanější chvíli nejneočekávanějším způsobem.
Mojí sestře zničila život, tak ji psychicky týrala, že se z toho nikdy nevzpamatovala. Její manželství se rozpadlo, protože si nebyla schopna udržet manžela, tak měla ubité sebevědomí.
Já jsem si řekl, že takto nesmím dopadnout. Dělám všechno jinak, než jak by to dělala matka, jinak než mne učila, než vyžadovala. A kupodivu to funguje!!!


Salvatore, jsem nevěděla, že jsme měli společnou matku :)

Vážně si myslíš, že cesta z tohoto vede ttím, že budeš jiný??? Přesně tohle jsem dělala spoustu let, občas jsem se přistihla, že sice ujíždím k jejímu stylu, ale včas jsem to poznala a vrátila se k tomu - hlavně být jiná..... Ale to je blbost, neseš si to v sobě dál, dál kopíruješ svoji matku, třebas i jen tím, že stále myslíš na to abys to dělal jinak, tvoje matka v tobě žije dál a dál řídí tvůj život.... Jediné co můžeš udělat, je nepředávat ji dál, alespoŃ ne celou, prostě to přetrhnout...... To jediné lze.
Jo, funguje to, ale za jakou cenu?
Nezlehčuji tvé utrpení, jsem dítě přelomu blíženců a raka, chápu pojem tiše citově strádat. Nebýt jen pohlazen....

Moje odešla v mých 11 letech, a tvoje?

No, mně se to docela povedlo, alespoň myslím... možná je to tím, že jsem chlap, muži snad tolik nepřebírají mateřské vzorce, spíše otcovské... ale vůbec, když se tak na to zpětně dívám, je s podivem, že jsem to přežil bez větší úhony... teda až na to, že to citové zraňování vyvolalo mírný sklon k obezitě, se kterou musím neustále zápasit. Jo, a přišel jsem o mandle, a vůbec, krční čakru jsem měl v té době totálně "nadranc", anginy, chřipky apod. Teď v mých 47 letech se to postupně a pozvolna po léta dává do pořádku...

Moje matka ve mně nežije... s tím nesouhlasím... odpoutal jsem se, a její vzorce i tehdy nebyly mými vzorci a už vůbec ne nyní.
Prostě, divím se, jak jsem se mohl narodit k lidem, se kterými mám tak málo společného... asi nikdo lepší nebyl k dispozici...:) jo, a byla tam těžká karmická vazba, srovnal jsem to až někdy v mých 35 letech.
Umřela, coby dobrovolná trpitelka, na rakovinu prsu (! nezvládnuté mateřství !) v mých necelých 16 letech. Několik let předtím byla již nemocná.

DarkAngel — 24. 3. 2007 14:34

cilka napsal(a):

nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....

Otazka mela byt polozena spis jinym smerem : Co delat, kdyz uz jsem na zemi a nechci aby se to znova opakovalo. na to je jednoducha odpoved: Jednat a necekat, az milostpan "mozna" prijde k rozumu a osviti ho svaty a on se najednou polepsi a bude hodny manzel, otec a milenec...Jestli se problem opakuje, jste hloupe, ze do toho jdete znova a znova.

Prostredku, jak zabranit dalsimu DN, mate mile damy od 1.1.2007 dost.

Salvator — 24. 3. 2007 14:38

cilka napsal(a):

nj, a když už se stane.... tak jak s tou dotyčnou dle vás jednat? Právě v té chvíli, kdy je je na zemi....

Když je na zemi, je potřeba ji zvednout, nechat uklidnit a odpočinout. Teprve pak bych řešil, zda si chce nechat pomoct. Pokud ano, pak se snažit ji dovést k pochopení v čem dělá chybu a jak se z toho dostat ven.
Pokud zjistím, že trpitelka neslyší a dále odmítá uvědomit si že její život patří jí, nemohu ji pomoct a spolupráci končím.
Možná mám výhodu v tom, že již nejsem oběť a mám dobré nástroje, které mi umožňují vniknout do hlubin osobnostní dispozice trpitelky.
Ovšem to, co nemohu ovlivnit, je její ochota pracovat na zlepšení své situace. Proto se snažím nepomáhat těm, kdo o to nestojí... a když o to stojí, pak musí splnit pár individuálních podmínek, "domácích úkolů"- Teprve pak to pro ně celé má cenu...
Věř mi, cilko, mám několik takových dlouhodobých případů a není s nimi jednoduché pořízení... Učební látka jim dochází pomalu ale časem stejně vždy přiznají, že jsem měl pravdu v tom, co jsem jim říkal.
Prostě, život jim jde "jak psovi pastva" ale posouvají se kupředu...

cilka — 24. 3. 2007 14:43

s tou první větou souhlasím.....
druhá věta = nebudu na sebe přebírat cizí bolest
věřím ti, opravdu věřím, ono to není jednoduché, ono to poznání totiž moc bolí a to se nikomu nechce podstoupit...
A navíc, je to na dlouho, na moc dlouho.... stále doufám, že ne na celý život :)

cilka — 24. 3. 2007 14:47

DA, nevím jak dnes, ale vždy byla největším problémem rodina dotyčné. Ta dotyčná má sice dnes k dispozici zákon, to ano, ale pokud je to opravdu TO týrání, sama to nezvládne, opravdu potřebuje třeba i jen jednu větu, jedno pohlazení a pokud chce tak to zvládne. Ale mrzí mne, takový zvláštní pocit, že pořád házíte dohromady ty, co z toho ven opravdu chtějí a ty, co si to zítra rozmyslí. Ale to je možná moje chyby, protože automaticky předpokládám, že chce, na 101%.

cilka — 24. 3. 2007 14:48

tohle je odpověď na Salvatora 14:23
Myslím, že člověk dostane do cesty to, co mu někdy nějak pomůže. Prostě to, na čem pochopí jak pomoct jiným.
Já se nebráním své zkušenosti s matkou (neber to tak, jako že píšu, že ty se bráníš, jen nemám vhodná slova), v podstatě si myslím, že ta má byla velmi nešťastná ve svém životě a je mi jí velmi líto ale to je moje mínus. Špatně jsem se před tím vyjádřila, odešla od rodiny v mých 11 letech, zemřela před skoro 7mi týdny. Minulý týden, při uklízení její pozůstalosti, se mi dostal do ruky její deník - občasník. Potvrzuje v něm nepřímo mé myšlenky, je plný zla, zlých myšlenek, závisti a obvinění. Mému bratrovi zničila život, tím, že ho psychicky ne zdeptala, ale zničila, učinila ho na sobě totálně závislým, neschopným vlastního názoru, natož empatie. Je velmi inteligentní člověk, má na krku ( :) ) několik světových patentů ve svém oboru, tahle oblast je také jediná, kde je schopen žít. V reálném světě nikoli. Bylo mu nedávno 36. Absolvent ČVUT a bude se po smrti své matky teprve učit žít. A do smrti ji bude bránit. Mně ublížila hodně, ale nedá se to srovnat s tím, jak ublížila jemu.

Salvator — 24. 3. 2007 14:55

cilka napsal(a):

s tou první větou souhlasím.....
druhá věta = nebudu na sebe přebírat cizí bolest
to taky nemám v úmyslu... to poslední co bych chtěl udělat, je přebírat cizí bolest... soucitu se člověk stejně nevyhne...
věřím ti, opravdu věřím, ono to není jednoduché, ono to poznání totiž moc bolí a to se nikomu nechce podstoupit...
A navíc, je to na dlouho, na moc dlouho.... stále doufám, že ne na celý život :)

jediné co bolí, je to, že ego plné iluzí se jich musí vzdát pod tlakem okolností. Není potřeba se tolik ztotožňovat s egem a jeho problémky. Člověk je víc než fyzické tělo, emoční a mentální komplex. Člověk je energie, duch, který toto tělo a tuto realitu pouze obývá. Proč si zbytečně komplikovat život lpěním na absurdních a iluzorních představách které nefungují a přinášejí utrpení?
Ego si chce hovět ve své nevědomosti, zatímco duch se chce vyvíjet dál... Co myslíš, kdo nakonec vyhraje?

Jeden život? Jak říká klasik - Co je jeden život ve světle věčnosti? Vývoj je otázkou stovek životů v miliardách bytostí...

Salvator — 24. 3. 2007 15:28

cilka napsal(a):

tohle je odpověď na Salvatora 14:23
Myslím, že člověk dostane do cesty to, co mu někdy nějak pomůže. Prostě to, na čem pochopí jak pomoct jiným.
Já se nebráním své zkušenosti s matkou (neber to tak, jako že píšu, že ty se bráníš, jen nemám vhodná slova), v podstatě si myslím, že ta má byla velmi nešťastná ve svém životě a je mi jí velmi líto ale to je moje mínus. Špatně jsem se před tím vyjádřila, odešla od rodiny v mých 11 letech, zemřela před skoro 7mi týdny. Minulý týden, při uklízení její pozůstalosti, se mi dostal do ruky její deník - občasník. Potvrzuje v něm nepřímo mé myšlenky, je plný zla, zlých myšlenek, závisti a obvinění. Mému bratrovi zničila život, tím, že ho psychicky ne zdeptala, ale zničila, učinila ho na sobě totálně závislým, neschopným vlastního názoru, natož empatie. Je velmi inteligentní člověk, má na krku ( :) ) několik světových patentů ve svém oboru, tahle oblast je také jediná, kde je schopen žít. V reálném světě nikoli. Bylo mu nedávno 36. Absolvent ČVUT a bude se po smrti své matky teprve učit žít. A do smrti ji bude bránit. Mně ublížila hodně, ale nedá se to srovnat s tím, jak ublížila jemu.

Mně mojí matky líto není. Cítím k ní akorát jemný soucit, ale ne lítost. Tito lidé neumí žít tak, aby neškodili sobě a jiným, prostě se to učí.
Našim úkolem je, aby jejich řádění nedopadlo destruktivně na nás.

Ra — 26. 3. 2007 8:50

Nejsou mi jasná tato rčení napsaná jednou osobou v tomto fóru: „Prostě, divím se, jak jsem se mohl narodit k lidem, se kterými mám tak málo společného... asi nikdo lepší nebyl k dispozici :) ….Neznalost kosmických zákonů neomlouvá... člověk za jeden život nemá možnost v této společnosti poznat dokonale sám sebe…

Pokud nějaké kosmické zákony fungují, víme, že platí na každého z nás, že se rodíme lidem se kterými máme stejné vlastnosti, stejné vibrace, silné vazby, které umožňují bytosti narodit se právě těmto lidem. Povaha se dědí, dědí se způsob myšlení, je to genetické, rodové. Známé pořekadlo praví: Chceš-li se oženit/vdát, poznej nejprve jeho/její rodinu.

Život má rád vtip!

:supr:

Salvator — 27. 3. 2007 10:01

Ra napsal(a):

Nejsou mi jasná tato rčení napsaná jednou osobou v tomto fóru: „Prostě, divím se, jak jsem se mohl narodit k lidem, se kterými mám tak málo společného... asi nikdo lepší nebyl k dispozici :) ….Neznalost kosmických zákonů neomlouvá... člověk za jeden život nemá možnost v této společnosti poznat dokonale sám sebe…

Pokud nějaké kosmické zákony fungují, víme, že platí na každého z nás, že se rodíme lidem se kterými máme stejné vlastnosti, stejné vibrace, silné vazby, které umožňují bytosti narodit se právě těmto lidem. Povaha se dědí, dědí se způsob myšlení, je to genetické, rodové. Známé pořekadlo praví: Chceš-li se oženit/vdát, poznej nejprve jeho/její rodinu.

Život má rád vtip!

:supr:

Ra, to všechno ovšem vím, a proto mne to neudivuje. Pamatuj, že existuje ještě jedno pravidlo, které je vlastně variantou zákona "Stejné přitahuje stejné", a to zní: "Protiklady se přitahují"

Protiklady jsou také své podstatě stejné!

Dále - když zhodnotím všechno, co jsem kdy zažil i své rodiče - vše bylo dobré! Vše je moudře zařízeno tak, abych dostal šanci, kterou jsem třeba neměl jindy.

Ačkoliv to nebylo snadné, vyhodnocuji to velmi pozitivně. Nebýt toho všeho, můj život by se odvíjel určitě jinak a byl bych méně šťastný, protože bych se nenaučil vytvářet štěstí sám v sobě bez ohledu na vnější okolnosti.

Ra — 28. 3. 2007 9:59

Salvator napsal: „Prostě, divím se, jak jsem se mohl narodit k lidem, se kterými mám tak málo společného... asi nikdo lepší nebyl k dispozici  ….Neznalost kosmických zákonů neomlouvá...
Ra, to všechno ovšem vím, a proto mne to neudivuje. Pamatuj, že existuje ještě jedno pravidlo, které je vlastně variantou zákona "Stejné přitahuje stejné", a to zní: "Protiklady se přitahují"

Tak nevím, jednou píšeš, že se divíš a pak zase že tě to neudivuje. :co:

Souhlasím, že stejné přitahuje stejné a že protiklady se přitahují, v lepším případě, aby vyzářením jejich lásky k nim mohla sestoupit bytost, která s nimi ladí, má stejné vlastnosti, stejné vibrace, silné vazby, které umožňují bytosti narodit se právě těmto lidem.

:supr: Moc hezky jsi napsal: Vše je moudře zařízeno ... Ačkoliv to nebylo snadné, vyhodnocuji to velmi pozitivně. Nebýt toho všeho, můj život by se odvíjel určitě jinak a byl bych méně šťastný, protože bych se nenaučil vytvářet štěstí sám v sobě bez ohledu na vnější okolnosti.

Vše má své důvody, hluboký smysl, který většinou nevidíme a i to má svůj důvod.

- vše je v pořádku -

záleží jenom na nás jak to uchopíme a jestli to vlastně chceme uchopit

:hjarta:

Pandorraa — 4. 4. 2007 0:02

No....... dřív to pro mne bylo jednoznačné, ale teď to tak už nevidím.

Za prvé:
Tobě milý Temný bych ráda jemně naznačila - tedy tak, jak ty to jistě pochopíš, tedy tvým vlastním jazykem -  abys už konečně držel hubu, naplnil své nekonečné sliby o opuštění vlákna, kde ti "tvoji Pražane" nerozumějí, a nestrkal svuj nevymáchanej čumák tam, kam nemáš. Tvá "záchranářská mise" zde mi silně připomíná křižáckou výpravu na záchranu božího hrobu :(
Ty jsi totiž ještě větší tupoun, než já a to už je co říci. Už jen to, že to vidím, je známkou toho, že bych mohla konečně už předat štafetu, ale tobě ani náhodou, to si ten kolík radši ještě chvíli nechám :vissla: Vždycky je dost času na to, abych ti ho vrazila do..... no já si ještě rozmyslím kam, kde tě to nejvíc probere  :reta:

Když se pak totiž budeš svíjet na zemi například v žlučníkové kolice, bude tě to svinsky bolet tak, až se z toho pobliješ a pos..., těžko tě nadchne lékař, který tě shora skoukne a prohlasí: drahý Anděli, seš idiot a můžeš si za to sám, tvůj problém je umělý, na příště se tak nevztekej a nepřežírej tučným jídlem a bude ti dobře!
Nejspíš opravdu oceníš lékaře, který ti něco píchne, aby tě těch svinských bolestí zbavil a až teprve POTOM budeš vnímat jeho rady, týkající se tvé životosprávy a tvého chování.... a možná budeš a možná nebudeš, protože doktor nemá na výběr a něco ti zkrátka vždycky bude muset "prdnout", dokud ti ten žlučník nevyřízne na furt.

A pokud jsi to, co říkám, nepochopil, klidně se zeptej, já se přemůžu  a vysvětlím ti to pro tebe ještě srozumitelněji, protože to, jak se ty, naprosto prost jakékoliv empatie a citlivosti, navážíš do žen, které nezvládají svůj život, mě po dlouhé době skutečně dost rozlítilo a Salv promine, ale v tomto případě klidně risknu, že si zase nakarmím, a nakopu ti pr....
Chováš se tu jak slon v porcelánu!

Ty sám nemáš jasno v tom, kdo jsi, sám máš nejspíš těžký problém s matkou, tedy potažmo se ženami (pochybuji, že tvou partnerkou je žena), sám máš problém sám se sebou a tváříš se tu jak mistr světa amoleta. Jsi dost ubohý a není mi tě líto, protože si za to můžeš sám. A je to o to větší trága, že jsi dost inteligentní na to, aby ti to došlo.
Jo a jestli máš pocit, že drškuju a že jsem na tebe agresivní a drzá, ba přímo sprostá, tak to je vynikající postřeh. To všechno jsem a dělá mi to potěšení, protože tohle všechno ty potřebuješ jako prase drbaní a já ti to ráda poskytnu. Příliš rozdáváš a je třeba ti něco taky vrátit. A já si to konečně můžu užít, protože ty si si to všechno zasloužíš :) Prostě znáš to: Vy za to stojíte :gloria:

Jo a nevopovažuj se na mne něco zkoušet, jinak probudíš mé temné stránky, protože já jsem v nehoraznostech, manipulacích a nevybíravých půtkách všeho druhu dost dobrá  :jojo: Mám nastudováno ze stovek životů :))) A už mně fakt dost svrbí jazyk, potřebuju si na někom smlsnout  :vissla:
(Salve, co říkáš, na ignorantovi, který nevybíravě uráží lidi jako je majkafa bych snad mohla nééééé???? Bude to fakt pro jeho dobro, já ho opravdu nezabiju, jen na chvíli trochu zmrzačím, aby se neřítil jak parní válec, jo???  :gloria:  ;)  :rodna: )

Za druhé:
souhlasím s cilkou. Salv má pochopitelně pravdu v tom, jak problém řešit PRAKTICKY, cilka má pravdu v tom, jak ho řešit METODICKY.
Každá oběť DN je obětí proto, že to tak dovolí, že to tak chce, že to tak viděla doma, u sousedů..bla bla bla.
A v nemalé míře i proto, že si to tak sama NAPLÁNOVALA, než šla do života. Ale naplánovala si to právě proto, aby to ZVLÁDLA. A o tom to je!

Myslím cilko a Salve, že jsme sourozenci. Salve, taky jsem jako dítě přišla o mandle a nikdy nezapomenu, jak mi je doktor kleštěma "za živa" v mých zhruba osmi letech rval z krku. Ale taky si dobře pamatuju, jak mne máma po tom úžasném zákroku téměř dvanáct kilometrů nesla na zádech, protože nám ujel autobus. Byla jsem z toho tehdy dvojnásob zmatená....
Taky mám hradby sádla a taky s tím zápolím. Ale už nezápolím se svou matkou. Nesmírně mi pomohly rodinné konstalace. V hlavě jsem si to srovnala už dávno, ale tam jsem si to skutečně PROŽILA. Je to za mnou a já to přijala tak, jak to bylo. Máma ve mně samozřejmě žije dál a vždycky bude. Mám její geny, ale nikdy nedovolím, aby mně to převálcovalo tak, jako ji..... Nikdy jsem nikomu nedovolila a nedovolím, aby mne jakkoliv týral. Kdyby na mne nebo na mé děti chlap vztáhnul ruku, tak mu ji urvu i s ramenem.
Jenže já jsem bojovník, vždycky jsem byla a já svou sílu spíš musím krotit než probouzet. Možná i proto si umím představit, jako to musí být strašné, když to má někdo opačně...

Týraných žen, můžu, dětí, starých lidí mi není líto. Určitě se to neděje bez příčiny. Ale hluboce s nimi soucítím a souhlasím se Salvem, že jim nikdo nemůže pomoci, pokud oni sami, vyjma malých dětí, nebudou chtít! Konečně nevystrčí alespoň ruku z těch sr...., ve kterých se topí, aby je bylo za co chytit a pomoci jim se v tom bahně alespoň postavit. Většinu té "práce" stejně musejí udělat sami. A pokud to udělat nechtějí, nepomůže jim nikdo a nic! Ani tisíc tísňových linek, ani milion zákonů, ani miliarda azalových domů, ani naše řeči a už vůbec ne samolibý "záchranář" DA!
NIKDO!

Má zkušenost se ženami, které přijedou na školu v přírodě, je taková, že "profesionální oběti", pokud vůbec dojedou, se už neukážou. Ty ostatní na sobě pracují a výsledky jsou moc vidět. Je to úžasné pozorovat, jak se ty událostmi v rodině, nejčastěji nevěrou, zdeptané bytosti mění v sebevědomé ženy, které aktivně přistupují k životu, uvědomují si, že dělají chyby, aktivně je hledají, odstraňují a mají se rády i s nimi. Většinou to jde ztuha, ale obohacujeme jedna druhou. Je to nesmírně osvobozující a nádherné. A jde to.
Ale na jedné straně to chce CHTÍT po té cestě jít a na druhé CITLIVĚ vážit způsob, jak určit směr...

cilka — 4. 4. 2007 18:09

Sice ničemu nerozumím, ale krásně jsem se zasmála :), já si to snad budu muset vytisknout abych se naučila tak krásně nadávat :lol: Fakt, skvělý :supr: nechceš si to Pan otevřít fórum, kde nás - mne budeš učit jak nadávat a přitom neuject?

Jinak, díky....

lupina montana — 4. 4. 2007 21:00

Cilko, já myslím, že to, co jsi tady předložila je převelice užitečné a bohulibé. Salvátor má jistě velký kus pravdy, ale  želbohu je to v těchto určitých situacích pravda spíš teoretická....nebo spíš dokonce ta příznačná "vrtule v hejnu kolibříků" ..Víš, Salvatore, já byla taky týrané dítě, i když "jen" psychicky - ale zato........no řekněme, že téměř profesionálně. A kdybys mi v těch těžkých okamžicích mluvil do duše, asi bych tu už nebyla...myslím, že Cilčino elaborát by mi pomohl spíš, minimálně pro začátek.

cilka — 4. 4. 2007 22:26

No hlavně, když se pro někoho najde cestička :)
Mne by Salvátor v mých dobách taky maximálně donutil jít se oběsit , nic ve zlým, jen to chápání je v té době poněkud jiné, když se ale z toho všeho člověk hrabe ven, už je to trošku jiné, tam už je Salvátor třeba :)

lupina montana — 4. 4. 2007 22:39

cilka napsal(a):

když se ale z toho všeho člověk hrabe ven, už je to trošku jiné, tam už je Salvátor třeba :)

Nepochybně. I když bych teda byla zatraceně opatrnější ve formulacích.

Pandorraa — 5. 4. 2007 1:18

cilka napsal(a):

Sice ničemu nerozumím, ale krásně jsem se zasmála :), já si to snad budu muset vytisknout abych se naučila tak krásně nadávat :lol: Fakt, skvělý :supr: nechceš si to Pan otevřít fórum, kde nás - mne budeš učit jak nadávat a přitom neuject?

Jinak, díky....

Věř mi cilko, že při psaní toho  "nadávání" jsem se stejně bavila jako ty při jeho čtení, krucifix himlhergot, jupíííí :lol: :lol: :lol: :lol:

Salvator — 5. 4. 2007 22:18

Pandorraa napsal(a):

Má zkušenost se ženami, které přijedou na školu v přírodě, je taková, že "profesionální oběti", pokud vůbec dojedou, se už neukážou. Ty ostatní na sobě pracují a výsledky jsou moc vidět. Je to úžasné pozorovat, jak se ty událostmi v rodině, nejčastěji nevěrou, zdeptané bytosti mění v sebevědomé ženy, které aktivně přistupují k životu, uvědomují si, že dělají chyby, aktivně je hledají, odstraňují a mají se rády i s nimi. Většinou to jde ztuha, ale obohacujeme jedna druhou. Je to nesmírně osvobozující a nádherné. A jde to.
Ale na jedné straně to chce CHTÍT po té cestě jít a na druhé CITLIVĚ vážit způsob, jak určit směr...

Pan,

super....! :supr:

Nemohu, než naprosto souhlasit a to, co děláš pro ty holky, se nedá ničím vyvážit. Kéž by si profesionální oběti uvědomily, že není radno čekat, ale jít a postavit se agresorovi. Udělat všechno pro to, aby svou neutěšenou situaci změnily.

Salvator — 5. 4. 2007 22:20

lupina montana napsal(a):

cilka napsal(a):

když se ale z toho všeho člověk hrabe ven, už je to trošku jiné, tam už je Salvátor třeba :)

Nepochybně. I když bych teda byla zatraceně opatrnější ve formulacích.

Možná že formulace někomu pomohou, aby si něco uvědomil... možná bláhově doufám, že ty oběti to vyburcuje k akci..., že nepomůže sebelítost, ustupování, jenom rázná akce...

lupina montana — 5. 4. 2007 22:35

nojo, jenže právě to udělala Cilka, ten mustr pro ráznou akci. Ty tvoje formulace jsou..........řekněme že pro lidi v daleko lepší kondici, než byli ti, co se tu o nich mluvilo. Pro ty jsou fakt smrtící, vážně. Popravdě já jsem ve svatém nadšení kdysi taky začala šířit osvětu o tom, jak má člověk brát věci své do rukou svých. Naštěstí mi ty těžké případy pod pazouru nepřišly (tedy na moje i jejich štěstí) Ale i tak jsem narazila, a to jsem formulovala tuto bohulibou myšlénku ve stylu - "jen ty můžeš tu situaci doopravdy změnit." No vidíš, je to mnohem humánnější, než "můžeš si za to sám" a přesto- jak to blbě zní, žejo? Taky jsem pěkně narazila :lol:

Pandorraa — 6. 4. 2007 15:15

Salvator napsal(a):

Nemohu, než naprosto souhlasit a to, co děláš pro ty holky, se nedá ničím vyvážit.

I dá Salve, já to nedělám jen pro ně, já to dělám i pro svou dceru, vnučku, pravnučku, prapravnučku a hlavně pro sebe ;)


A pokud jde o formulace - má zkušenost mi opět říká, že po onom: "jen ty to můžeš změnit", zcela zákonitě přichází ono osvobozující: "nojo, už to vidím, můžu si za to sama" :)

Můj parní válec konečně objevil brzdy, jupííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí :) :vissla: :jojo:

lupina montana — 6. 4. 2007 15:24

no, má zkušenost, Pan, mi říká, že po onom "jen ty to můžeš změnit" zcela zákonitě přichází...."tohle???...to přece nejde změnit!! A já už to vůbec nedokážu!!" ..načež následuje..."no tak ne úplně, tak třeba jenom tenhle kousílínek...co?" ...a dále..."kousílínek zkusím, ale jen malej.."  a "nojo...funguje to, tak co další kousíček?" atd.atd. a to "můžu si za to vlastně sama" to je až nakonec. Aneb-neuč se tango, když neumíš chodit ;)

Pandorraa — 6. 4. 2007 18:32

Ale no tak lupi :) Beru jen začátek a konec, o té dřině mezi tím ani nemluvím :)

lupina montana — 6. 4. 2007 22:49

Nojo, jenže pak si kdekdo pomyslí, jaká je to mašlička a nestačí se divit...anebo spíš má  pocit, že je to moc velký sousto, takhle najednou...ono se to po kouskách mnohem líp zpracovává.  A mé zkušenosti mi říkají, že skutečně vyděšený člověk není schopen udělat víc, než jen malinký krůček, prostě se mu nedá říct -támhle za kopcem je bezpečí, doběhi si tam.

Pandorraa — 7. 4. 2007 9:13

Vidíš lupi a já si zase myslím, že nic jiného se mu ani říci nedá. Jen k tomu musím dodat: Neboj se, pokud mi důvěřuješ, vezmu tě za ruku a na vrchol toho kopce poběžím s tebou :) Ale jen když uzavřeme dohodu - poběžíme tvým tempem a já zase rozhodnu o tom kudy.

Nevím, jak kdo, ale já rozhodně nejsem záchranář - šílenec, který by se pouštěl do něčeho, co nezvládne. Já vlastně vůbec nejsem záchranář,  jen se snažím lidi dostat na nohy a ne je jen pořád podpírat. Takže proto jsou má pravidla taková, jaká jsou. Kdo je nechce - ano nechce, protože to je jen a jen o chtění - respektovat, urřitě najde pomoc jinde: u psychologa, psychoterapeuta, psychiatra..... Každý máme dnes už naštěstí na výběr :)

lupina montana — 7. 4. 2007 17:16

Inu jak komu - mně za ruku až donedávna nikdo nedržel, tak jsem se mohla dohadovat jen s knihama a sama se sebou. A jak jsem byla pravila- muselo to být po kousíčkách(vlastně dodnes musí).  Však se s tebou nepřu, ty nabízíš pomoc jistého druhu a zajisté že najde adresáta. Tady byla řeč pouze o tom, že tenhle druh není vhodný pro každého - a taky byla řeč o těch, pro které vhodný asi není. Cilka mě opraví, jestli se mýlím, nebo uhýbám od tématu :)

Pandorraa — 7. 4. 2007 19:40

Máš pravdu, pro každého vhodný není....jenže i to je třeba zjistit :)
Naštěstí zpusobů je mnoho, cíl jen jeden - co nejméně zmatených a vyděšených lidí :)

lupina montana — 7. 4. 2007 19:47

nelze, než souhlasit :jojo: :)

DarkAngel — 9. 4. 2007 14:49

Nazdar Pandora :D nedalo mi to a musim odpovedet :D Diky za uprimna slova, mozna Ti to jeste nedochazi, ale me je to uplne jedno, co jsi napsala, nebo chtela napsat a nenapsala, nebo napsala a myslela jsi to jinak, nez to ja chapu. Podle meho se docela nudis, proto  a takten sahodlouhy prispevek e jsi take docela nastvana a tak vypisujes do netu a snazis se nekomu "nakopat pr..." Jen do toho, klidne za Tebou prijedu, abys mi nenakopala pr... jen na "netu" ale i doopravdy, libilo by se Ti to ? :D A mozna bych i stal o to, seznamit se s Velkou Pandorou, carodejkou, zaklinackou, atd...chicht :D A abych Ti objasnil par veci: Ziju s chlapem a nenavidim zeny, proto na ne imrvere nadavam a ukazuji jim, jak jsou nepouzitelne pro bezny zivot. Spokojena ? Podle meho je urcite procento zen, naproste slepice, ktere si nezaslouzi slitovani. Ty, ktere to jsou o sobe vetsinou vedi, ale chovaji se jako ubohe chudinky. Ty na takovou trubku sice nevypadas, ale urcite mas take nejaky problem, mozna jsi JEN rozvedena, protoze jsi nezvladla vztah a mozna nezvladas ani materstvi, kdo vi.

Zdar a silu. Tvuj DA

PS: Zdravim Lupinu ;)

Pandorraa — 9. 4. 2007 15:12

No Temný, nezklamal jsi.
Nedalo ti to??? Divné...když je ti to šuma fuk, co jsem napsala....
Máš potřebu něco vysvětlovat? A proč proboha?
Já nepotřebuji vědět, proč chlap žije s chlapem, beru to za normoš.
Já nepotřebuji vědět, co ty si myslíš o ženách, je to evidentní.(Tvé vysvětlení je k smíchu určo nejen mně)
Ty tu nejsi kompetentní k tomu, abys sortíroval: ty nalevo, nad tebou se slitujeme, ty na pravo, ty si slitování nezaloužíš.
KAŽDÝ máme nějaký problém, já i ty beruško dvojtečná.
Tvůj pokus mi nainstalovat nějaký pocit nedostatečnosti je dost dětinský a diletantský - co tam máš dál?

Jo a taky tě miluju  :pussa:

DarkAngel — 9. 4. 2007 16:20

Pandorraa : Neber to jako vysvetlovani, spis jako ze jen odpovidam, mam chvilku a tak napisu par pismenek, nic vic je mi to vazne putna, jak si tady na netu zijete a jak si zijete doma v soukromi ;) Melas pocit, ze nenavidim zeny, mas pravdu - nenavidim je, duvod si s dovolenim necham pro sebe, ano ? ale nehazim je vsechny do jednoho pytle, protoze existuje spousta zen, ktere za neco stoji a ted kdyz to vis na 100%, muzes klidneji spat !!! :D To, zda mam, ci nemam problem s matkou, to by Te take mozna zajimalo, proto se o ni zminujes - nevidel jsem ji uz rok a vidavam ji tak jednou za 5 let, zije mimo republiku, ale nemyslim si, ze bych s ni mel kdy nejaky problem, od malinka si ziju svuj vlastni zivot a rodicum jsem daval patricne najevo, ze se svym zivotem si mohu delat co se mi zlibi a respektovali to a nic jim nedluzim, ani nepotrebuji projevovat vdecnost. Normalka...A abys mohla opet klidneji spat, tak jsem odpovedel o nasem homosexualnim svazku ( jsme registrovani :D , to je husty co ? :D ). Nic nevysvetluji, jen potvrzuji Tvoje domenky. Zda jsou, ci nejsou pravdive, si domysli a ty inteligentnejsi ( baby ) si to domysli take, spousta z nich je ale jen sezere bez rozmyslu...

A o tom sortirovani mas uplnou pravdu, ale proste to to tak je a Ty s tim nic neudselas, muzes se maximalne tak rozcilit a napsat mi od srdce co si o me nmyslis, ale je mi to vcelku sumak. Proste to mam v krvi - Ty se mi libis, mam Te rad, Ty stojis za ho*no a pujdes do prde** a neopru si o Tebe ani cizi kolo.

Take neslo o instalaci pocitu nedostatecnosti, slo o to, ze sem nepise zena, ktera nema problem sama se sebou, tato fora hledaji ty, co si v zivote neco zpackaly...Preber si to jak chces. Chvalyhodne je to, ze Ty na rozdil od jinych s tim alespon neco delas...

Zdar DA

Pandorraa — 9. 4. 2007 19:43

Andílku, jasně jsem ti rekla, abys se nevopovažoval na mne něco zkoušet, tak proč:
-vysvětluješ
-obhajuješ se
-mlžíš
-máš pocit, že já mám potřebu s tím cokoliv dělat
-pořád nechápeš, že povídat si můžeš, co chceš, kompetentnější stejně nebudeš :)
-hraješ drsňáka, když jsi tam uvnitř dost v hajzlu
-staráš se o mé spaní
-vrčíš a štěkáš na každého, kdo se jen přiblíží
????????

Hele nač ty tanečky?  Je jen tvoje hloupost, že ti tvá ješitnost nedovolí se dostat hloub k tomu, co jsem ti nejen já, ale i ostatní napsali. Je jen na tobe, jak dlouho budeš ještě za béčko, co se tváří jako áčko...

Je ti to fuk?
OK
Vykašlis se na to a spi dál, ju?

cilka — 9. 4. 2007 19:51

heleďte vy dva, nemohli by jste si povídat mimo zvýrazněné téma? Protože podle toho jak je chápán spam, spamujete až se z vás kouří :)

:offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:  :offtopic:

Pandorraa — 9. 4. 2007 20:26

Rozkaz náčelníku  :kapitulation:

lupina montana — 9. 4. 2007 22:16

třeba nejsou až tak mimo, Cilko,Andílek má zjevně nějaké trauma, které se zřejmě pod titulek vejde. Tipovala bych, že ho matička bezdůvodně mlátila hlava-nehlava, aby si vylila vztek na jeho (asi opilého) tatíčka. Na tatíčka si netroufla, tak mlátila Andílka. Jenže on o tom nemluví takhle rovnou, páč se děsí představy, jak se mu budeme posmívat.
nazdárek, Andílku!

cilka — 9. 4. 2007 22:54

ale tohle téma mělo být - kontakty, rady kam zajít a tak..... ne diskuse, proto je zvýrazněné

lupina montana — 9. 4. 2007 23:23

Aha- tak to promiň. :kapitulation:

cilka — 9. 4. 2007 23:33

neomlouvej se ani ty ani jiní.... měla jsem se ozvat hned
udělám nové téma - diskuse o domácím násilí .....

DarkAngel — 11. 4. 2007 17:46

Pandorraa:
No vidis, jak jsi to hezky napsala :) Takze si nadale budu psat co se mi zlibi a budu za becko, ktere si hraje na acko. A pokud Ti to vadi, tak moje prispevky necti, ano ? ;)

DarkAngel — 11. 4. 2007 17:47

lupina montana napsal(a):

třeba nejsou až tak mimo, Cilko,Andílek má zjevně nějaké trauma, které se zřejmě pod titulek vejde. Tipovala bych, že ho matička bezdůvodně mlátila hlava-nehlava, aby si vylila vztek na jeho (asi opilého) tatíčka. Na tatíčka si netroufla, tak mlátila Andílka. Jenže on o tom nemluví takhle rovnou, páč se děsí představy, jak se mu budeme posmívat.
nazdárek, Andílku!

Jeee, nazdarek Lupi. Mas naprostou pravdu :D Spokojena ?

DarkAngel — 11. 4. 2007 17:55

cilka napsal(a):

ale tohle téma mělo být - kontakty, rady kam zajít a tak..... ne diskuse, proto je zvýrazněné

Cilko, moderator je tu od toho, aby prispevky presouval kam patri, ale nemaze je, jak to delaji moderatorky na babi, ktere si mysli, zže se to proste smi.... Uklid to tu prosim ...

Pandorraa — 11. 4. 2007 20:25

Jj, cili, nechala bych to tu, jako memento začátku každého domácího násilí: A JÁ SI ROZDUPU KAŽDOU BÁBOVIČKU, KTEROU SE MI ZLÍBÍ, AŤ JSEM ZA BLBA NEBO NE, PROTOŽE TY TY TY, TY TO BUDEŠ PLATITI A JÁ JSEM NEPRŮSTŘELNĚJ SUPERMÁÁÁÁÁÁÁN  BÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ UÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!  :grater:     :dumbom:

Ha ha, no má snad někdo lepšího "ptáka" k názorné demonstarci??? :reta:

cilka — 11. 4. 2007 20:37

DarkAngel napsal(a):

cilka napsal(a):

ale tohle téma mělo být - kontakty, rady kam zajít a tak..... ne diskuse, proto je zvýrazněné

Cilko, moderator je tu od toho, aby prispevky presouval kam patri, ale nemaze je, jak to delaji moderatorky na babi, ktere si mysli, zže se to proste smi.... Uklid to tu prosim ...

jednotlivé příspěvky tu přesouvat nejdou, pouze celá témata.

lupina montana — 11. 4. 2007 23:10

DarkAngel napsal(a):

Jeee, nazdarek Lupi. Mas naprostou pravdu :D Spokojena ?

Ani ti nějak nevím, Andílku, mně pravda nijak neoslňuje...

lupina montana — 14. 4. 2007 19:35

Milá Cilko,
přečetla jsem si pár tvých příspěvků i jinde a chci ti říct tohle: myslela jsem si, že jsem si prošla peklem, což byla i pravda - jistou jeho částí. Ale ty ho máš evidentně prochozený skrz - naskrz. :godlike: :godlike:

DarkAngel — 16. 4. 2007 12:01

lupina montana napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Jeee, nazdarek Lupi. Mas naprostou pravdu :D Spokojena ?

Ani ti nějak nevím, Andílku, mně pravda nijak neoslňuje...

No, ono Lupi v nekterych pripadech je nejlepsi souhlasit se vsim, co prispevatelka napise. Napriklad ve vsem souhlasim s Pandorrou, ktera si na Webu dovoli leccos, ale kdyz jsem ji navrhnul kafe a ze probereme nektere veci mezi ctyrma ocima, tak nereagovala ;) Jsem zvedav, jak by mi to rikala do oci ;) A co Ty Lupi, Ty taky nechces na kaficko a probrat to ?

majkafa — 16. 4. 2007 13:05

DA, zase mi potvrzuješ, že jsi kecka. Na Nevěře v kabátku píšeš, že už sem ani nepáchneš a zase tu oxiduješ. :lol: No vidíš, a já s tebou na kafe jít chci a ty se mnou zase ne. Bojíš se? Že ti budu zrcadlit? :lol:

lupina montana — 16. 4. 2007 13:09

No tak pojďte do tý zologošky, tam se dá jít hezky na kafe. :)
Mmch, Andílku, něco mi na tvém pozvání nesedí. Mezi dvěma počítači být můžeš a nevyužiješ toho.
Můj nos je znepokojen.

DarkAngel — 16. 4. 2007 13:10

Majkafa : V cervnu a cervenci pracuji v UL, kjlidne na kafe zajdeme, ano ? A mmch beze me by ste se tu unudily :)

lupina montana — 16. 4. 2007 13:13

Unudily rozhodně ne - ale je pravda, že zpestřuješ, hranic neznaje :lol:

majkafa — 16. 4. 2007 13:14

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : V cervnu a cervenci pracuji v UL, kjlidne na kafe zajdeme, ano ? A mmch beze me by ste se tu unudily :)

Beru tě za slovo. Napiš pak do SZ, kdy tady budeš, určitě se domluvíme. :D

DarkAngel — 16. 4. 2007 13:21

Majkafa : A dame si rovnou do drzky, ano ? A pak o tom tu budeme diskutovat, jako o DN :D

Pandorraa — 16. 4. 2007 16:32

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : A dame si rovnou do drzky, ano ? A pak o tom tu budeme diskutovat, jako o DN :D

Darku nejen že jsi "kecka" a "slibotechna", ale taky jsi tele (viz tvůj text výše) a face to face ti to klidně řeknu daleko jasněji. Tedy pokud usoudím, že si na tebe udělám čas. Zatím jsi mne nijak nezaujal, nejsi pro mne ničím vyjímečný (B +W je v lidských vztazích docela fádní kombinace), takže jsem se zatím sešla s mnohem PRO MNE (někdo může mít samozřejmě jiný názor) zajímavějšími lidmi.

Snad to tvoje ješitnost unese a jemnocit něktrerých bojovníků "za slušnější a jemnější Pandoru" taky :jojo:

DarkAngel — 16. 4. 2007 16:37

Pandorraa: Tak ja teday budu trpelive cekat, az Te necim zaujmu, ano ? A ze jsem TELE mi nerikas nic noveho, to uz davno VIM ! :D

Pandorraa — 16. 4. 2007 16:51

DarkAngel napsal(a):

Pandorraa: Tak ja teday budu trpelive cekat, az Te necim zaujmu, ano ? A ze jsem TELE mi nerikas nic noveho, to uz davno VIM ! :D

Super, unesla :supr: :D :supr:

DarkAngel — 18. 4. 2007 12:07

Zdarec vsichni :) Uz je tu zase ta otrava DA :D
Tak me rano napadlo, kdyz jsem videl sveho ehm.. homosexualniho "pritele" lezet jeste v pelisku, ze ma nadherna prsa :D a kdyz jsme odchazeli do prace a ja mu zapinal reminky na botkach s vysokym podpatkem kolem kotnicku, ze ma velmi hezke nohy ! :D Nekteri chlapi jsou proste uzasni, co Vy na to ? :D :D

Jinak hezky den !

helena — 18. 4. 2007 12:09

A někteří jsou zase na http://fora.babinet.cz/img/smilies/dumbom.gif, abych nenapsala ještě něco horšího...

majkafa — 18. 4. 2007 12:09

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : A dame si rovnou do drzky, ano ? A pak o tom tu budeme diskutovat, jako o DN :D

Já ti do d*žky nedám, omlouvám se předem. Nikdy jsem nikomu do d*žky nedala. :D Nevím, jak na to. Ty mi dáš do d*žky u mne doma, aby to mohlo být DN? Já tě domů nezvu. :lol:

666salome — 18. 4. 2007 12:10

DA :supr::lol::lol:

Kiara — 18. 4. 2007 19:47

DarkAngel napsal(a):

Zdarec vsichni :) Uz je tu zase ta otrava DA :D
Tak me rano napadlo, kdyz jsem videl sveho ehm.. homosexualniho "pritele" lezet jeste v pelisku, ze ma nadherna prsa :D a kdyz jsme odchazeli do prace a ja mu zapinal reminky na botkach s vysokym podpatkem kolem kotnicku, ze ma velmi hezke nohy ! :D Nekteri chlapi jsou proste uzasni, co Vy na to ? :D :D

Jinak hezky den !

Jistě, někteří chlapi jsou - pokud se operace změny pohlaví zdárně zadaří - přímo k sežrání :pussa:, potažmo když se pomocí skalpelu a šikovného chirurga vyloupne z ošklivého chlapa přímo nádherná ženská :reta:

DarkAngel — 19. 4. 2007 16:42

Kiara ! I Ty ftipe ! :D

DarkAngel — 19. 4. 2007 16:43

majkafa napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : A dame si rovnou do drzky, ano ? A pak o tom tu budeme diskutovat, jako o DN :D

Já ti do d*žky nedám, omlouvám se předem. Nikdy jsem nikomu do d*žky nedala. :D Nevím, jak na to. Ty mi dáš do d*žky u mne doma, aby to mohlo být DN? Já tě domů nezvu. :lol:

Majkafa, mozna kdybys me pozvala, tak by ses presvedcila, zda jsem ci nejsem "buzna" ! :D :lol::lol::lol::lol:

DarkAngel — 19. 4. 2007 16:45

Majkafa : mam navrh. Co tak se usmirit a uz si nenadavat a nedelat jeden z druheho blbce ? Tak co, kamosi ? Uz me to nebavi stourat do Tebe :/

majkafa — 19. 4. 2007 18:47

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : mam navrh. Co tak se usmirit a uz si nenadavat a nedelat jeden z druheho blbce ? Tak co, kamosi ? Uz me to nebavi stourat do Tebe :/

Přijímám. Připijeme si na to, až přijedeš do ÚL, OK? A k tomu příspěvku výš, já nemám problém s tím, jestli jsi nebo nejsi homosexuál. Je mi to úplně lhostejné. Takhle lidi nedělím. Dělím lidi na ty, se kterými si rozumím a ty, se kterými si nerozumím. :) A taky se nemiluju s nikým, kdo je zadaný. Nebudu jiné ženě - muži dělat to, co mně "udělala" jiná žena. Vím, jak to bolí.
Doplněk, aby bylo jasno :D Nesoudím nikoho, kdo má vztah se zadaným, "nechodím v jeho botách". :D To je jenom o mně, že mně to mé svědomí či co nedovolí. Vím to, neboť příležitosti byly.
P.S. Já vím, žes to nemyslel vážně, že tu svou miluješ. :D

DarkAngel — 20. 4. 2007 9:00

Majkafa : Presne tak. Nechci tu z ni delat bohyni, ale je to to nejlepsi, co me mohlo v zivote potkat. Je tak nezna, jemna a hlavne zranitelna, ze si davam sakra majzla na to co ji treba jen reknu, natoz abych ji neco nechutneho provedl. Vim, ze ona me by nikdy nic zleho neudelala. Tak az budu v UL ozvu se. Ted si uzivam na Jihu Cech - je tu supeeeer ! :)

majkafa — 20. 4. 2007 10:14

DarkAngel napsal(a):

Majkafa : Presne tak. Nechci tu z ni delat bohyni, ale je to to nejlepsi, co me mohlo v zivote potkat. Je tak nezna, jemna a hlavne zranitelna, ze si davam sakra majzla na to co ji treba jen reknu, natoz abych ji neco nechutneho provedl. Vim, ze ona me by nikdy nic zleho neudelala. Tak az budu v UL ozvu se. Ted si uzivam na Jihu Cech - je tu supeeeer ! :)

Hezky si užívej a opravdu se ozvi. Budu se těšit. :D

Selima — 20. 4. 2007 15:29

DarkAngel napsal(a):

Salvatore a vsak je to pravda. Uz me tu malem ukamenovaly za moje kecy, ale plne s Tvymi nazory souhlasim. Jen magor se necha urazet a mlatit a tlachat o tom na Webu, dokonce si o tom zalozit svoje vlastni vlakno :/

Muj pribeh tu nebudu rozepisovat, kdo cte moje prispevky vi, ze nikdy nepisu o sobe, beru problem jako celek. Nikdy jsem nebyl obeti DN, ale kdybych byl, urcite bych s tim neco udelal a nezalezelo by mi na tom, zda se o me nekdo postara, nebo ne, zda zustanu sama s deckama, atd - s magorem zit nebudu a basta ! V pripade, ze jsem ja ta, ktera se "blbe" vdala, je to ciste moje vina, ve svych 19 letech jsem videla muze jako sveho vysneneho prince, ale pak prisli deti, nezvladla jsem roli manzelky, nezvladam ani roli matky a vztah je v haji. Ktera z tech trpitelek se podivala na sebe do zrcadla a zeptala se sama sebe : Jsem to ja - ta sama zena, kterou si bral ? Co se zmenilo od te doby ? Proc chlasta a proc mi ublizuje ?

Bla, bla, bla...Uz se opakuji, kazdy vi o cem pisi, ale nikdo to nejak nebere...Kazda chce slyset jedinou vetu: On je ten magor, ktery mi ublizuje, ja jsem pani dokonala a beda tem ( nam, Salvatore ), kteri maji opacny nazor.

PS: Primeju svou pritelkyni k napsani par vet sem do fora, mozna se nebudete stacit divit mile trpitelky, ze jako zena tu mnoha zenam vytre zrak a bude mozna ukamenovana za to, ze se stotoznila s roli Zeny, pritelkyne, partnerky, milenky...a ze ma spokojeny zivot, je ctena, vazena svym partnerem, je milovana a je rozmazlovana proto, ze si zachovala zenskost a ze pokud ji ve vztahu neco neklape, vidi problem predevsim v sobe a na problemu pracuje uz 6 let a ve vztahu se ji dari cim dal vic. Zadne DN totiz neexistuje, pokud si ho sami nepripustime, DN je jen umele vykonstruovany problem, ktery trpitelky "nechteji" resit, jako ostatne vse ve svem zivote.

Darky, ak nemáš skúsenosť s domácim násilím, tak síce to neznamená, že nemáš právo na vlasntý názor, ale to je podobné, ako keby som sa išla na intranet Slovenskej akadémie vied diskutovať o kvázikryštáloch... Mám právo na svoj názor na kvázikryštály, ale otázka je, nakoľko ma budú páni akademici počúvať a diskutovať so mnou...

Selima — 20. 4. 2007 15:45

Salvator:
jediné co bolí, je to, že ego plné iluzí se jich musí vzdát pod tlakem okolností. Není potřeba se tolik ztotožňovat s egem a jeho problémky. Člověk je víc než fyzické tělo, emoční a mentální komplex. Člověk je energie, duch, který toto tělo a tuto realitu pouze obývá. Proč si zbytečně komplikovat život lpěním na absurdních a iluzorních představách které nefungují a přinášejí utrpení? Ego si chce hovět ve své nevědomosti, zatímco duch se chce vyvíjet dál... Co myslíš, kdo nakonec vyhraje?

Jeden život? Jak říká klasik - Co je jeden život ve světle věčnosti? Vývoj je otázkou stovek životů v miliardách bytostí...
Trebárs preto, aby sme sa poučili a mohli ísť ďalej... Keď neľpiem, ale neprejdem si niečím, akoby som to preskočila a ono si ma to nájde neskôr. Duch sa môže vyvíjať len tak, že sa s egouškom zmieri a presadí sa proti nemu..

anedz — 20. 4. 2007 15:49

souhlasim. kdo to nezažil tak o tom nemuže nic vědět..

DarkAngel — 22. 4. 2007 10:39

Sel : Chtel jsem odpovedet, ale nakonec Ti to napisu radeji do SZ. Moji odpoved by stejne zadna z techto zen nepochopila...

karla — 7. 12. 2007 8:51

Je domácím násílím i vynucování si sexuálních praktik s nimiž druhý nesouhlasí, ale je neustále i přes jasný nesouhlas  vyžadována a částečně praktikována.

cilka — 7. 12. 2007 9:06

přečti si Karlo toto:  http://plicnik.jinak.cz/knihy/laska_manipulace.htm

Ota — 7. 12. 2007 9:07

Ano je
Sexuální zneužívání
- znásilnění, donucení k sexu či sexuálním praktikám, které odmítáte, násilím nebo výhružkami.

http://www.stopnasili.cz/index.htm

karla — 7. 12. 2007 9:21

Díky, konečně jsme našla odvahu to pojmenovat. Ale opravdu nevím jak s tím budu "bojovat".

Ota — 7. 12. 2007 9:27

Karlo, s tím se Ti bude špatně bojovat. Pokud se takto partner chová, tak se těžko změní. Radikální řešení je to jediné, co Ti může pomoct. Ono se to může zhoršovat.

cilka — 7. 12. 2007 9:39

Karlo, dej si čas, přemýlej, uvažuj... V prvním příspěvku jsou kontakty na organizace, které by ti mohly pomoct. Prohlédni is jejich stránky, jsou tam rady jak se připravit na rozchod, jak s tkovým člověem žít, prostě je tam spousta rad na různé situace. Prostě si vytvoř představu o tom, jak ty by jsi to chtěla dál a začni na ní pracovat. Ono není jednoduché od takového člověka odejít, měla by jsi být připravená na všechny situace. Už jen to, že začneš v duchu připravovat svůj další život, ti hodně pomůže.
Někde tu jsou i rady jak po sobě smazat stopy v pc - abys utajila stránky kam chodíš, potřebuješ-li zamést stopy, přečti si to!
Jinak... drž se...

karla — 7. 12. 2007 9:47

Cilko, Oto děkuji   můj problém je o to složitější , že můj partner na své okolí působí jako hodný a úslužný člověk. Pro své děti by se rozkrájel. Jen naše manželská komunikace vázne. Kdysi jsme nabízela manželskou poradnu , tu odmítl.

cilka — 7. 12. 2007 10:00

Karlo, vždy je to hodný a úslužný člověk.... Tvůj muž není vyjímka.

DarkAngel — 7. 12. 2007 10:23

karla napsal(a):

Možná můj dotaz bude znít naivně, ale je domácím násílím i vynucování si sexuálních praktik s nimiž druhý nesouhlasí, ale je neustále i přes jasný nesouhlas  vyžadována a částečně praktikována.

Podle meho to nasili urcite je. Na d ruhe strane mate 3 moznosti:
1. Umoznit partnerovi sexualni vyziti jinde, bez zbytecnych komentaru a nadavek ( jelikoz by to bylo domaci nasili z Vasi strany )
2. rozejit se, pokud neunesete fakt, ze spi s jinou.
3. Navstivit lekare a poradit se ( v pripade, ze Vam na vztahu jeste zalezi )

Kiara — 8. 12. 2007 19:26

DA, samozřejmě že TOTO domácí násilí zcela nepochybně JE a já bych na místě karly volila nejspíše rozchod.
Nutí-li mne partner k praktikám, které jsou mi proti chuti, už samotný fakt, že jsem v TAK choulostivých věcech k něčemu nucena by mě vedl k tomu, že by se mi partner velice brzy vysloveně zprotivil a letěl by jak cukrář.
Oboustranný soulad v intimních potřebách je velice důležitá věc a pokud si pár v tomto směru DOBROVOLNĚ nedokáže vyjít vstříc, celý vztah jde po čase zákonitě do kopru.
Já to vidím ze svého zorného úhlu tak, že pokud mě partner násilím NUTÍ do praktik, které jsou mi nepříjemné s nevysloveným podtextem - nevyhovíš-li ty, vyhoví jiná, není co řešit. Protože podle mě je milování vzájemná výměna slasti :) a pokud pár nemá nastaveny pro slasti - jakékoliv slasti - společné hranice, je mi to moc líto, ale takový vztah bych neměla sebemenší chuť udržovat.
Ale to je jenom můj soukromý názor, nic víc :jojo:

karla — 9. 12. 2007 18:11

Otovi,
prosím koukni do e-mailu. Prosím pokud tě to neobtěžuje . Odpověz
Dík Karla

Ota — 9. 12. 2007 18:20

karla napsal(a):

Otovi,
prosím koukni do e-mailu. Prosím pokud tě to neobtěžuje . Odpověz
Dík Karla

Mrknu.

Ota — 9. 12. 2007 18:53

Odpověd odeslána do mailu.

Mikulenka — 10. 12. 2007 19:03

cilka napsal(a):

přečti si Karlo toto:  http://plicnik.jinak.cz/knihy/laska_manipulace.htm

Cilko, dík za všechny-tohle bylo potřeba !  :supr:  :supr:

DarkAngel — 13. 12. 2007 10:24

Kiara napsal(a):

DA, samozřejmě že TOTO domácí násilí zcela nepochybně JE a já bych na místě karly volila nejspíše rozchod.
Nutí-li mne partner k praktikám, které jsou mi proti chuti, už samotný fakt, že jsem v TAK choulostivých věcech k něčemu nucena by mě vedl k tomu, že by se mi partner velice brzy vysloveně zprotivil a letěl by jak cukrář.
Oboustranný soulad v intimních potřebách je velice důležitá věc a pokud si pár v tomto směru DOBROVOLNĚ nedokáže vyjít vstříc, celý vztah jde po čase zákonitě do kopru.
Já to vidím ze svého zorného úhlu tak, že pokud mě partner násilím NUTÍ do praktik, které jsou mi nepříjemné s nevysloveným podtextem - nevyhovíš-li ty, vyhoví jiná, není co řešit. Protože podle mě je milování vzájemná výměna slasti :) a pokud pár nemá nastaveny pro slasti - jakékoliv slasti - společné hranice, je mi to moc líto, ale takový vztah bych neměla sebemenší chuť udržovat.
Ale to je jenom můj soukromý názor, nic víc :jojo:

Hezky Kiaro :)
A mas pravdu, sam bych to nedovedl vyjadrit lepe, nicmene, vse co se deje v posteli, je zcela normalni - tot nazor psychiatra. Jina vec, pokud to nevyhovuje jednomu z partneru a jak pises, meli by se urcit hranice. Ja take nebudu s partnerkou provadet veci, ktere se ji nelibi a take se ozvu, kdyz ona se pokousi o neco, co se nelibi me :) Celkove ale mam z puvodniho dotazu pocit, ze ta zenska se nedokaze sama rozhodovat. Vec je nad slunce jasna a podle meho potrebuje asi "pozehnani" Velkeho Babinetu k tomu, aby rekla partnerovi DOST tak takto ne holanku, nebo se dokopala k rozvodu. Bohuzel, tu nepadla podpora me odpovedi, ze by to meli resit s lekarem, nebo odbornikem. Alespon je videt, jak to vse funguje. Zenska problemy resit nebude, jukne se na babi, tu ji par bombastickych "kamaradek" neco poradi a ona to takto udela - a je vymalovano...Jeste ze ten Babinet existuje, jinak by si sama nedobehla ani na toaletku...

karla — 14. 12. 2007 6:35

Děkuji Všem za ochotu mi poskytnout radu. K poslednímu příspěvku DA (po  letmém  shlédnutí jeho příspěvků z dubna )  nemám co říci.   :(

Zvláště můj dík patří   Otovi  a     Cilce   ,  kteří mi podali opravdu pomocnou ruku a moc mi , ač to možná ani netuší,  pomohli.

Přeji Všem   hodným lidičkám krásné vánoce  a hodně pěkných a štasných  dnů v novém roce. Karla

claudia.alba — 26. 5. 2008 20:19

DarkAngel napsal(a):

Kiara napsal(a):

DA, samozřejmě že TOTO domácí násilí zcela nepochybně JE a já bych na místě karly volila nejspíše rozchod.
Nutí-li mne partner k praktikám, které jsou mi proti chuti, už samotný fakt, že jsem v TAK choulostivých věcech k něčemu nucena by mě vedl k tomu, že by se mi partner velice brzy vysloveně zprotivil a letěl by jak cukrář.
Oboustranný soulad v intimních potřebách je velice důležitá věc a pokud si pár v tomto směru DOBROVOLNĚ nedokáže vyjít vstříc, celý vztah jde po čase zákonitě do kopru.
Já to vidím ze svého zorného úhlu tak, že pokud mě partner násilím NUTÍ do praktik, které jsou mi nepříjemné s nevysloveným podtextem - nevyhovíš-li ty, vyhoví jiná, není co řešit. Protože podle mě je milování vzájemná výměna slasti :) a pokud pár nemá nastaveny pro slasti - jakékoliv slasti - společné hranice, je mi to moc líto, ale takový vztah bych neměla sebemenší chuť udržovat.
Ale to je jenom můj soukromý názor, nic víc :jojo:

Hezky Kiaro :)
A mas pravdu, sam bych to nedovedl vyjadrit lepe, nicmene, vse co se deje v posteli, je zcela normalni - tot nazor psychiatra. Jina vec, pokud to nevyhovuje jednomu z partneru a jak pises, meli by se urcit hranice. Ja take nebudu s partnerkou provadet veci, ktere se ji nelibi a take se ozvu, kdyz ona se pokousi o neco, co se nelibi me :) Celkove ale mam z puvodniho dotazu pocit, ze ta zenska se nedokaze sama rozhodovat. Vec je nad slunce jasna a podle meho potrebuje asi "pozehnani" Velkeho Babinetu k tomu, aby rekla partnerovi DOST tak takto ne holanku, nebo se dokopala k rozvodu. Bohuzel, tu nepadla podpora me odpovedi, ze by to meli resit s lekarem, nebo odbornikem. Alespon je videt, jak to vse funguje. Zenska problemy resit nebude, jukne se na babi, tu ji par bombastickych "kamaradek" neco poradi a ona to takto udela - a je vymalovano...Jeste ze ten Babinet existuje, jinak by si sama nedobehla ani na toaletku...

Kecy v kleci, DA :usch:

cucoretka — 13. 11. 2012 11:10

Před rokem jsem se na téma domácího násilí zúčastnila chatu.
Domácí násilí je velmi vážné téma. Hostem chatu byla  spoluzakladatelka sdružení Rosa, které je nestátní neziskovou organizací specializující se na pomoc ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem a také na prevenci domácího násilí.
více na
http://www.trijednicky.cz/temata-komuni … i?strana=9

JTina — 28. 11. 2012 15:07

Ahoj, jak už tu někdo psal - věci se mohou ještě zhoršovat a to je na tom to nejhorší :-( Kamarádka s tím bojovala taky, pořád to všechno vypadalo jakože dobrý a chlap strašně fajn....ale pak najednou začal jančit a jen doma, na veřejnosti nejlepší kámoš....tohle snad nikdy nemůže dopadnout dobře. A to ještě nebyla nějak fyzicky týraná, jen ji tak jako pomalu psychicky deptal, ale vono co je horší a co je lepší že jo :-(  Já bych z takového vztahu zdrhala dokud je čas...vím, že je to těžké....ale jde o Tebe!
Kámoška si pěkně vyslechla, jak má být ráda, že s ní vůbec žije, nikdo jinej by s tak strašnou ženskou nežil atd. atd...nepostavila se na začátku a znáte to...100 x omýlaná věta se stává skutečností...už fakt věřila, že je tak strašná. Nakonec se to vyřešilo tak nějak za ni......napsala o tom článek do časopisu Moje psychologie, jmenuje se to Žila jsem s tyranem. Je to to poslední číslo, jak je na titulce Táňa Vilhelmová. Doporučuju přečíst, stojí to za to. Myslím, že je potřeba, aby si to takhle lidé/ženy přečetly a věděly, že v tom nejsou samy. Mimochodem kdybyste se chtěli také podělit o svůj příběh, tak ho můžete zaslat na mail mojepsychologie@mf.cz.

Tak držím pěsti!!!!

BarcaB — 1. 12. 2012 20:50

JTina napsal(a):

Ahoj, jak už tu někdo psal - věci se mohou ještě zhoršovat a to je na tom to nejhorší :-( Kamarádka s tím bojovala taky, pořád to všechno vypadalo jakože dobrý a chlap strašně fajn....ale pak najednou začal jančit a jen doma, na veřejnosti nejlepší kámoš....tohle snad nikdy nemůže dopadnout dobře. A to ještě nebyla nějak fyzicky týraná, jen ji tak jako pomalu psychicky deptal, ale vono co je horší a co je lepší že jo :-(  Já bych z takového vztahu zdrhala dokud je čas...vím, že je to těžké....ale jde o Tebe!
Kámoška si pěkně vyslechla, jak má být ráda, že s ní vůbec žije, nikdo jinej by s tak strašnou ženskou nežil atd. atd...nepostavila se na začátku a znáte to...100 x omýlaná věta se stává skutečností...už fakt věřila, že je tak strašná. Nakonec se to vyřešilo tak nějak za ni......napsala o tom článek do časopisu Moje psychologie, jmenuje se to Žila jsem s tyranem. Je to to poslední číslo, jak je na titulce Táňa Vilhelmová. Doporučuju přečíst, stojí to za to. Myslím, že je potřeba, aby si to takhle lidé/ženy přečetly a věděly, že v tom nejsou samy. Mimochodem kdybyste se chtěli také podělit o svůj příběh, tak ho můžete zaslat na mail mojepsychologie@mf.cz.

Tak držím pěsti!!!!

Ano, ano, máš pravdu, zdrhnout, jenže nám, které jsme to nezažily na vlastní kůži, se to lehce říká. Jenže ty, které v tom jsou dnes a denně, jsou naprosto zdepatné, pdychicky na dně, kolikrát žijí s vědomím, že si vlastně zaslouží to, co jim ti chlapi prováděj. A bohužel ne každou z náruče tyrana vysvodbodí jeho smrt, jako se to stalo té ženě z článku v Mojí psychologii.