Požádal vás partner o ruku než jste se vzali? Nebo nepožádal nebo jste se jen domluvili? Jak má tohle správně probíhat?Nebo jak to probíhalo u vás???
pozadal..a vubec jsem to necekala.....pres mou kamaradku vyloudil velikost meho prstu(na prstynek),a ta mi nic nereklaaaaaaaaaaaa grrrr hehe,koupil prstynek z bileho zlata s bilym kaminkem,ted den jsem ho vyzvedla na letisti(muj manzel je cizinec),chteli jsme se jit projit do pruhonickeho parku,ale ze lilo tak jsme jeli rovnou domu..a tam to na me "vybalil"..uplne necekane,oba k smrti znaveni ...no jak nejsem romanticka jsem se rozbrecela a souhlasila :D ...ten vecer pak jsme meli krasnou veceri s moji mamkou a segrou ..tak jsme je s tim faktem obeznamili...na ten den vzpominam moc rada jelikoz by me to ani ve snu nenapadlo...ani jsme se v te dobe poradne neznali....a ja se ani vdavat nechtela..no...clovek mini zivot meni...:) jsem uz 10 mesicu vdana a MOC spokojena :D
Ahojky, tak já jsem byla požádána o ruku na plese, o půlnoci si přede mně klekl partner na kolena a požádal mě :hjarta: Všichni koukali, co se děje :)
jeee to je peknyyyy :) ti nasi chlapici jsou stejne super ne?:D
Jo jo požádal to k tomu vztahu asi patří, ale koukala jsem když přišel zcela vážně s kytkou k nám požádat o mou ruku moje rodiče :rodna: V té chvíli jsem byla ráda že nejsem chlap a nemusím být v jeho kůži :cool:
tyyyjo tohle bych taky jednou chtela zazit:)Myslela jsem ze princove vymreli:)))
To je pěkný :) Když je to tak, že člověk nečeká... Já už bych to pomalu brala, ale... Asi to budu muset udělat já... Myslíte, že je to špatně? Požádat o ruku chlapa?
No já bych chlapa nežádla, chci, aby mě požádal on.
kamarádka si to požádání musela trvdě zasloužit. Byla s přítelem v létě chodit po horách a on jí donutil vylézt na šílený krpál, plazila se tam skoro po čtyřech :) Ceou dobu jí tvrdil, že tam musí být nádherný výhled, a ajaký skvělý fotky tam udělají... Když tam vysupěla, posadil jí na balvan, klekl před ní na kolena a požádal s prstýnkem... Ten prstýnek měl s krabičkou zamotaný celou dovču ve fusekli, aby na něj nepřišla...
Holčička napsal(a):
To je pěkný :) Když je to tak, že člověk nečeká... Já už bych to pomalu brala, ale... Asi to budu muset udělat já... Myslíte, že je to špatně? Požádat o ruku chlapa?
No ten můj dokonce vymyslel že ho budu muset požádat o ruku já :D se ale krutě spletl chlapec :dumbom: no i když kdyby to bylo nutný. Myslím, že to není zrovna standartní postup ale v dnešní době už se to tak nebere takže špatně to určitě není. Až ho požádáš o ruku dej vědět jak to dopadlo ať mám inspiraci :storstark:
Mě dnes už manžel požádal na naše první výročí, přišel domu pozdě (byl pro prstýnek), měli sme jít na večeři.
Nejdřív mi dal nádhernou kytici růží co jsem si celý život přála, pak vytáhl krabičku s prstýnkem. Ale protože prstýnek nevypadala jako ten zásnubní z am. filmu tak mi to nedošlo. Klekl si ke mě a zeptal se jestli si ho vezmu. :hjarta:
No oplakala jsem to, seděla jsem asi hodinu s vytřeštěnýma očima. :par:
Pak sme to honem chtěli někomu říct, tak sme vyrazili k mým rodičům. Zabalili sme zase tu mojí kytku pro mámu, flašku pro tátu a jelo se. Nevím jak, ale tátovi to došlo hned, máma vytřeštila oči na kytku "ale dyť nemám svátek".
No bylo to fajn, manžel na to vzpomíná jako na "hodina kdy byla tchýně potichu", pěkně se nám kluci opili a bylo to.
Ráda na to vzpomínám.. no i když tady píšu jak kdyby to bylo 40let a jsou to dva roky
:) no jo ti nasi chlapi..nejsou jen uzasni a roztomili :D ?
já chci být taky požádaná.....:grater:
to prijde ;)
ja to vuuuubec necekala a prislo....a to me hosanek videl podruhe v zivote...to skocili jsme na to rychle..ale nelituju niceho :D
Ferda napsal(a):
:) no jo ti nasi chlapi..nejsou jen uzasni a roztomili :D ?
No na chvíli jo, ale někdybych ho raši reklamovala :vissla:
hahahaha napodobne;) ...nekdy tu chut taky mam :supr: :lol:
Jéje já bych se vdávala.. ach jooo
to jednou prijde;)
NO já už se právě vdala...
:lol: ahaaaaaaaaaaaaaaa gratuluju...takze jsi mela namysli ze bys do toho sla klido znovu?;) hehe
me to teda jednou stacilo...stacilo me to ocumovani a to jsme byli v restauraci v salonku a cizi hoste mimo salonek..cesta na zachod taky super..dve baby me musely pomoct abych se vycurala :lol: ...obe manzelovy segry hehehe...no me to stacilo ;)
Mě se to líbilo, i když na každé svatbě je někdo kdo bude dělat problémy,tak s manželem na to oba vzpomínáme a šli bychom do toho znova (spolu). No možná i s někym jinym :D
Mě to očumování nevadilo, je to přece jen jeden den kdy můžeš být středobod vesmíru
no ja zase takove dny taaak moc neprozivam :)...takze me to jednou stacilo a dost :D
Mno, já si to asi nechám ještě rozležet v hlavě... Přemýšlím nad tím, aby pak Chlap neměl nějaký komplexy z toho, že je neschopnej... Nevím
.
No jasně, on je to takovej trouba... :) já nevím... taktně naznačovat mě nebaví...
.
já 25 on 22... Já vím, že je mladej... :dumbom:
.
:) Nový zážitek - koukali jsme tak na TV a tam ta reklama na kávu, jak jí podává hrneček a na podšálku je prstýnek... Povídám, že to není možný, že tohle by chlapa přece nikdy nenapadlo (trapně jsem si myslela, že nahodím téma :dumbom: ) a on na to, že vymýšlení volovin by mi šlo...
.
jojo, už asi tři měsíce a před tím asi 9 měsíců
.
No, taky si myslím... a asi mi to musí stačit... (upřímně - jsem fakt šťastná :) )
.
Pracuje...
To už jsem tu taky řešila - bojím se, aby z toho neměl nějakej komplex :o
.
Holčičko a myslíš, že se už chce ženit? Podle toho, co jsem vyčetla, si myslim, že se do toho ještě moc nepohrne... za 1) je mladej... jak známo muži dozrávají psychicky později (ten můj snad ještě ani nedozrál a je o dvacet starší)
za 2) spolu nejste moc dlouho
Jsi si skutečně jistá! že už se na to cítíš? A mluvili jste někdy o svatbě? Já teda nevim, ale řekla bych, že až se na to bude cítit, že tě požádá sám... Nakonec, aby tě to tvé žádání potom nemrzelo. Může odmítnout a myslím, že to by pro tebe byla asi nemilá zpráva...
Já bych toho svýho nepožádala ani za nic... O svatbě jsme už mluvilï, takže vím,že jednou to přijde...ale spěchat nebudu.
Já jsem manžela požádala o ruku SAMA. Asi půl roku jsme polu bydleli, a tak jsem mu řekla, že nejsme žádní rozvedení nebo se závazkama ani nijak "životem spálení", abychom už byli opatrní a že bych prostě už ráda byla vdaná paní, že jsem asi staromodní apod... Chvíli koukal a pak že tedy jo.
Markét, myslíš, že 3 a půl roku je málo?
A mladej? A jako na co jako na trvalej vztah? To mám jako čekat, že mě bere jen jako zastávku? Kdyby si chtěl "užívat" tak se mnou není tak dlouho, ne? A navíc si myslím, že si dost užíváme i spolu :)
Já ho teda jako do ničeho nenutím, spíš jsem to téma načala jen tak z hecu a ze zvědavosti co vy na to :) I když, přiznávám, že by to bylo docela příjemné být požádaná... To přece neznamená, že když mě požádá, musíme se hned další týden vzít,ne? :)
NO mladej a délka vztahu.. manželovi bylo čerstvě 23 když mě požádal a chodili sme spolu rok, tedy pravda i ten rok bydleli. Nebyli sme oba žádný domácí puťky, ale pak nastala chvíle kdy sme oba zjistili, že než jít každý víkend pařit a pak celý den proležet tak radši vyrazíme na výlet a nebo si užíváme spolu. Když jsem se ho jednou ptala jak ho napadlo se ženit říkal že cítil že nastala chvíle se usadit.
Včera si založil sám od sebe důchodové pojištění a stav. spoření.. a pak už budou jen samá pozitiva a soc. jistoty :D
tak len tak zo srandy - ked som sa raz priatela pytala, ze ci si ma chce vziat povedal, ze samozrejme a na dalsiu otazku "kedy ma poziadas o ruku" odpovedal "v sobotu", no a ze ktoru "ked nebudes prat...."
odvtedy ide u nas pracka kazdu sobotu :D :D nejako to inak nevychadza :lol: :lol:
ale ziadne oficialne poziadanie o ruku neprebehlo... otazky typu "vezmeme sa v marci?" ked sa popija na svadbe niekoho ineho akosi beriem jednym uchom dnu a druhym von... :)
Sunny a kdo v sobotu zapíná tu pračku?
No u nás taky bylo že pořád říkal "já tě asi miluju, já si tě asi vezmu" pak se mě jednou v noci před spaním na oko zeptal co bych jako dělala kdyby mě náhodou požádal..
A?
Já bych taky nežádala, i když někteří chlapi jsou fakt natvrdlý a třeba je to ani nenapadne. Toho mýho to naštěstí napdlo, ale až když jsem mu oznámila, že bude tatínkem. Ale i tak to bylo hezký, na břehu Vltavy, při západu slunce....Ach ta romantika...
jééééé, když my ještě mimi neplánujem... Tak asi nebude ani ta svatba :grater:
Holcicka, pracku zapinam ja :D a periem samozrejme aj jeho veci....
a preco tak velmi tuzis po svadbe?
Abych se přiznala, tak ani nečekám, že by mě přítel kdy požádal. Ale uvidím, třeba se mýlím :rodna: Ne, že bychom se o svatbě nebavili, ale já s tím jako první určitě nepřijdu...
no, ja zacinam mat pocit, ze ak by ma ten moj aj chcel poziadat, tak asi jedine po telefone... sak s nim skoro vobec niesom... a ked uz teda konecne za mnou pride, lahne do postele, behom sekundy je tvrdy.... ale keby aspon na tom spravnom mieste :D aspon by mi bol "uzitocny"... :D :D :D
ale inak ked tak rozmyslam, on mi nejako nepride ako typ, co by si predomna klakol a spytal sa "vezmes si ma"....
pripada mi prilis racionalny, to len ja trdlo :dumbom: som taka emotivna.... :vissla:
To by ses divila jací "týpci" poklekli :) Třeba můj švagr - tvrdej chlap. A když žádal ségru o ruku smála jsem se a zároveň jsem byla tak hrozně dojatá áááách :)
Jeee, to je tak krasny!! ja bych take chtela byt pozadana o ruku..Ale nemit svatbu a nebyt vdana!!! Jen slyset to pozadani, zazit ten okamzik..Byla jsem doooost dojata, kdyz na romantickem miste mi Laska dala prstynek k nasemu 7 letemu vyroci, takze pri pozadani bych asi zkolabovala! :-)
Holký, ježišmarjá, já asi nejsem normální, ale co je na tom žádání krásného? Dyť jak to tu popisujete, že si před vás klekne a pak se vás zeptá tamto, no dyť víte co, dyť to je strašné :o Já jsem se svým přes dva roky, máme se rádi, bydlíme spolu protože to myslíme vážně, koneckonců už (bohužel) nejsme žádní puberťáci, ale když se mě jednou ptal co bych udělala kdyby mě požádal o ruku... Já vám nekecám, ale mně se normálně zatmělo před očima, zastavil se mi dech a jediné co jsem měla v tu ránu v hlavě bylo "To je konec! No to je v pr.... !" (a pak NĚKDO za mě odpovědel "Uteču", ale to je vedlejší).
Nejsem žádná amazonka, co si plánuje jak bude efektně zdrhat nápadníkům po vzoru přiblbých amerických filmů a pak si připadat šíleně žádaně a nedostupně, myslím, že snad i mám nějaký smysl pro romantiku, já jen pořád nechápu CO je na tom tak krásného (-to není řečnická otázka!!!, já to fakt nechápu a ráda příjmu když mě do toho někdo zasvětí, třeba se jen na věc dívám ze špatného úhlu...)
Vy se na mě možná sesypete, ale prosííím, jestli je tu alespoň jedna, která má na věc stejný pohled jako já, ozvi se holka, třeba spolu příjdem na prapůvod naší noční můry (psychologa kvůli tomu hledat nehodlám).
P.S.: Teď jsem si to zkoušela představit znovu... Ono je to fakt ale hrozná představa... Myslíte, že se to s rokama zlepší? Nebo by se to zlepšilo s výměnou partnera, přestože jsem se svým spokojena?
A kolik ti Jiněnko je let?
Babucha napsal(a):
A kolik ti Jiněnko je let?
22 pryč
Jitřenko, buď to není ten správný chlap ,nebo se na to necítíš a nebo je to prostě tak, že se nechceš vázat. Já si taky nemyslela že se někdy jako vdám, nejsem romantika ale realista, ale ten okamžik byl pro mě hezký. I když si někdy říkám že jetli by se zlobil kdybych mu řekla že ještě počkáme nebo tak.
Beru to třeba od toho mýho jako velkou odvahu, já bych se asi na takovou věc nikdy nezeptala (jako bejt chlap)
Já jsem si vždycky myslela, jak se prostě vdávat nebudu, proč taky... Máme jeden druhého rádi a určitá nejistota vztahu prospívá... Taky jsem si třeba myslela, že nikdy nebudu vařit a žehlit... :rodna:
Vařím, žehlím a jsem u toho šťastná :dumbom:
A já vím, že svatba není důležitá, ale kolik věcí, který v životě dělám, je nedůležitých? A dělám je jen proto, že chci, že je mi u toho fajn a mám z toho dobrý pocit...
Mě vůbec nejde o "pokleknutí" ani o ceremoniál svatbení ( o ten fakt nestojím, nejradši bych to přeskočila)... Mě jde o to, že ten, s kterým si je jistý tím, že já jsem ta pravá pro něj, že se mnou chce trávit život, mít se mnou děti... A aby fakt všichni věděli, že to tak je...že jsme si jistí jeden druhým. A že o chce být "můj Pán" a já "jeho
paní" ( a s nadvládou to fakt nemá co společnýho) :hjarta:
Hm... Asi to bude fakt tím, že se mi ještě nechce vázat, jenže nějak si nejsem jistá, jestli se mi někdy bude chtít... No, kdybych mu tohle na tu jeho otázku odpověděla, určitě by si to vyložil tak, že s ním nepočítám do budoucna ale mám ho jen na dobu přechodnou, než si narazím někoho jiného... To já už ty jeho myšlenkové pochody znám :dumbom:
No 22 let není od puberty moc daleko.Myslím ,že jsi na to ještě moc mladá.Třeba časem změníš názor.Taky jsem se nechtěla vdávat a děti už vubec-vše se časem zmenilo.
a k lepšímu? Máme se na co těšit? :lol:
Ale já chci děti, jen se mi nechce pocitově ( !!! ) kvůli tomu vdávat, stačí mi, že spolu bydlíme... :) Snad je to tím, že moji rodiče se rozvedli když jsem byla malá a mně se nějak podvědomě nechce je následovat. (Aby to bylo jasnější, dřív mi na tom nepřišlo nic tak hrozného, v osmnácti jsem si dokonce představovala detaily své svatby (a bylo mi fuk s kým:-), ale čím jsem starší, tím míň se mi do toho chce... Nemá to být obráceně?
Také mi nepřipadá narození dítěte jako duvod ke svatbě.Ve 22 jsem si chtěla víc užívat života-cestovat ,flámovat a ne být doma s mimčem.Ale když jsem byla dost zcestovalá a naflámovaná,tak to přišlo.Vdávala jsem se sice ve 23,ale když by to bylo o pár let později nic by se nestalo.Užívali jsme si 4 roky jako manželé a pak přišlo mimčo.Tenkrát jsme se brali spíš kvuli me puritánské matce-vše až po svatbě,byli jsme spolu přes 3 roky tak nás nebavilo se pořád schovávat.
Tak to si pamatuji moc dobře. Bylo to v krásné restauraci ve Zlíně, když mě požádal o ruku. Vůbec jsem to nečekala a o to víc jsem byla překvapená. Zásnubní prstýnek nebyl, protože ještě ten samý týden jsme kupovali snubní prstýnky. No a už je to hooooooodně dlouho, co jsme spolu.
Naši se taky rozvedli, ale stejně mám pocit, že když už kvůli ničemu, tak kvůli dětem se chci vdát... asi jsem na to "konzerva", ale - jak by se to dítě jmenovalo? Po tátovi? A proč by se moje děťátko mělo jmenovat jinak než já?
No, na SVK je v dnesnej dobe "financne vyhodnejsie" byt slobodna matka ako vydata....
Vies holcicka, ja som kedysi (mozno este pred mesiacom) skalopevne tvrdila, ze sa o dieta pokusim az ako vydata pani... ale ked si to tak uvedomujem, uplne by mi stacilo, keby ma priatel poziadal o ruku a mozme na mimcu zacat pracovat. svadbu k tomu nepotrebujem. tehotenstvo ani dieta nie je pre mna na to dovod....
a dieta sa moze kludne volat po tebe alebo aj po otcovi. je to uplne jedno nie? ved aj tak meno otca zapises do rodneho listu. a v porodnici davaju automaticky dietatu priezvisko po matke... a meni sa to az potom, takze sito este mozes rozmysliet aj v porodnici :lol: :lol:
Já vím, asi to nebudu řešit, stejně jsme tak nějak dohodnutý, že mímísek bude až bude vlastní bydlení - a do toho nám ještě pár let zbývá :)
Ale tahle naše konverzace mě fakt hřeje na duši, je to jak kdyby už to fakt mělo být... Alespoň s někým se o tom můžu bavit :)
Můj muž mě požádal o ruku na vánoce, koupil krabičku ve travu růže a v něm byl zásnubní prstýnek tu krabičku dal mezi větve vánočního stromečku. Byla to nádhera a hned v lednu jsme šli zamluvit termín na červen.
no vida a mě požádal tuto sobotu. On se na to vyfešákoval a mě překvapil oblečenou do domácích tepláků (i s dírou na koleni). Ale vyšlo mu to. Máme skoro tříletého synka, tak si to užije i on.
Ahoj lidicky.Nasla by se mila dusicka,ktera mi poradi?
poradime..ale s cim???
Dekuji moc.
Chtel bych pozadat pritelkyni o ruku a bojim se,ze neco pokazim.
Nemam vubec tuseni jak na to.
Asi si reknete,ze jsem divnej.
Snubni a zasnubni prstyne (jakej je v tom rozdil?)
Asi tak trochu tusim ale chtel bych radsi poradit.
Kytka,rodice a spousta jinejch veci.
Zasnubni prstynek ji dam,kdyz ji zadam o ruku a snubni jsou dva?Kazdej ma jeden?
Prosim opravte me nekdo jestli kecam blbosti.
Mam pozadat o ruku prvne ji a az potom jeji rodice?
MAM S TOHO VSEHO TROCHU STRACH :(
Ale ted bych hlavne chtel vedet,jestli jsou dany nejaky pravidla jak ma vypadat zasnubni prstynek?
Jako jestli musi bejt ze zlata,met kaminek a tak podobne.
Jeste jednou se omlouvam ale vazne bych nerad neco pokazil.
mno..zasnubni je kdyz ji zadas o ruku.... snubni pri svatbe....jak pro ni tak pro tebe....
se zadanim o ruku u rodicu nesouhlasim......takze me v tom neposlouchej ale rodicu bych se nikdy neptala..zalezi na ni..je pravomocna tak na co rodice..ale to je muj nazor....v tomto me vubec neposlouchej...
no zasnubni sem videla jak zlaty tak z bileho zlata(ten je hezci) s kaminkem..zalezi co tva pritelkyne nosi..zlato ci stribro..pokud stribro tak bych sla do bileho zlata ..kaminek vypada pekne..ma rada jednoduche motivy prstenu ci slozitejsi??? podle toho bych se asi ridila ...
nebo to muzes prokonzultovat s nejakou jeji kamoskou(tak to udelal ten muj a trefil se :supr:
A jsem si jista ze na tom pokazit nic nejde!!!!!!!!!!!
Moc moc dekuji.
Na to s tema rodicema mam stejnej nazor.
Ale pritelkyne i jeji rodina jsou verici.
Ale nevadi mi to pozadat je o ruku jejich dcery.
V tom nevidim problem.
Beru to spis jako takovou slusnost.I kdyby s tim nesouhlasily,tak si ji stejne vezmu pokud bude chtit ona.
pravda, zalezi na ni, beres si ji ne jeji rodice :)
drzim palce a dej vedet jak to vse dopadlo :))
Moc dekuji :godlike::)
no moc jsem nepomohla..to nejdulezitejsi je na tobe..urcite dej vedet a drzim pesti!!!! To zvladnes na jednicku..o tom nepochybuji :)
Tak uz to dopadlo.
Mam t o za sebou.
Vcera dopoledne jsem ji pozadal a vecer,kdyz jsem na ni cekal,tak prijela s nejakym jinym v krasnym aute a uz si ho tahala domu. :grater::grater::grater:
Cekal jsem cokoliv ale tohle ne.
Ted si asi najdu zase nejakej chat o sebevrazdach. :|
.
Takhle jsem přesně taky reagoval :(
.
Ono je to trochu složitější.Známe se už 4 roky.Tento vztah už byl náš druhej.Měl jsem poslechnout všechny když říkali,že slepovanej vztah neskončí dobře.
Ale víš co je to láska ne?
A navíc mám kámoše,kterej se dal dohromady s tou samou třikrát a až napotřetí se vzali a jsou už spolu 7 let štastní.
Začalo to tím,že si našla kamaráda (je totiž ze Slovenska) to ještě bydlela u mně.To by mi až tak nevadilo.Chápu nikoho kromě mě tady neměla.Ale co mi vadilo bylo,že s ním byla každou volnou chvilku a ještě k tomu mě za zadama.Když jsem šel na noční do práce tak ležela v posteli a dělala,jako že je strašně unavená a že chce spát.A jenom co jsem vypadl z baráku tak vyrazila za ním.Došlo to až tak
Došlo to až tak daleko,že se ji nelíbilo jak zarlim a jednoho dne se sbalila a odstěhovala se ke kolegini z práce než si našla podnájem.Potom za dva dny přišla a vykládala jak ji to strašně mrzí a všechno bylo skoro jako dřív.Až do včerejška. :(
teď podruhé jsme spolu byly 1 a půl roku.Bez 40 dní.
Ty jo. To není moc dobrý.
Nejhorší je ale to,že ji pořád miluji.Vždycky jsem ji všechno (to co jsem si myslel že udělala i to co jsem věděl že udělala,i to co my kdy řekla) vždycky odpustil.Ona mi tvrdila že ma lubi ale nikdy mi nic co jsem ji řekl (když jsem byl nasranej) neodpustila.I když jsem ji řekl,že toho lituji.
Možná jsem divnej,možná blbej ale moje vnímáni lásky je takový,že když někoho miluji a vidím,že toho co udělal upřímně lituje tak mu nedokážu neodpustit.
Jsem divnej nebo to někdo cítíte podobně?
Nevím, do takové situace, v jaké jsi teď ty, jsem se ještě nedostala (a doufám, že snad nedostanu)...
není náhodou ta snaha odpustit cokoliv jen strach ze samoty?
To asi nebude v tom.Mezi tím co se se mnou rozešla poprvé a tím jak jsme se daly zase dohromady,vběhly skoro 2 roky.A taky jsem to sám vydržel.
Nejde o to vydržet, ale žít!!
Myslím že by ses v tom už neměl plácat :( a zkusit nový prostě zbrusu nový vztah :jojo: a neohlížet se zpět :cool:
Žil jsem sám.
To bude dost těžký.Byl jsem takovej ... , že jsem ji domluvil práci tam co dělám já.Přesně tam co dělám já.Takže buďto budu muset změnit práci,nebo se s ní budu každý den vidět. :(
Co je v domě není pro mne. Další věc co mi všichni říkaly a taky jsem neposlechl.
Nebudeš to mít lehké ale opravdu nebreč nad rozlitým mlékem :cool: CO BYLO BYLO musíš jít dál, nic nelámat přes koleno a ona ta pravá na tebe určo někde čeká ;)
tak to me moc mrzi zamilovanej!!! zivot je svine jednou za cas co??? moc preju aby ses brzy citil lepe !!! A nasel zenskou ktera te bude milovat!!!!
Bojím se toho,že už nikdy nikomu neuvěřím že mě miluje.
Bojím se,že budu pořád podezřívat a žárlit a že se mnou žádná dlouho nezůstane.
Přeji Ti, aby to tak nebylo, abys zase našel sebedůvěru... a tím i důvěru v ostatní...
Děkuji Vám všem.Jste super lidičky.
Tak to je hodne husty!!!!Je mi to moc lito a nechapu,jak se nekdo muze takhle zachovat!!!Ale na kazdeho jednou dojde rada a to jak v dobrym, tak i ve zlym....
Letos v srpnu mi bude 30 a v říjnu máme výročí 5 let. Tak doufám, že si ton parchant uvědomuje:reta: a jeden termín využije :dumbom:
Ahojky, zdravím všechny. Nedávno jsem se vdala a ráda bych prodala věci ze svatby. Mám jich plný seznam, včetně svatebních šatů za cenu půjčovného. Kdyby jste měla některá zájem písněte mi a já vám pošlu seznam mailem i fotky daných věcí. Zabírá mi tomísto, tak bych se toho ráda zbavila (o: lenishine@gmail.com
ahojky to je tak krásný číst jak váš ty vaše miláčkové požádali o ruku....všem přeju hodně štěstí...
:)
Ahóój, tak mě požádal o ruku. Připravil pro nás výlet na Moravu, ubytování v penzionu a večer mi dal krabičku s prstýnkem. :par:
Tak to je super Mihule. Přeju vám hodně štěstí.
Jejej, děkuju..
Mě nepožádal..:-( Jsme se domluvili. Tedy, zeptal se mě, jestli si myslím, že bychom se měli vzít.. Bééééé, jsem romantik :-/
:par: Tak mě tím vyděsil -rovnala jsem prádlo ze sušáku a on za mnou přiběhl a klekl si se slovy -vezmeš si mě?ještě pořád na tom trvá -8.8.2008 zatím si zvykám. :vissla:
Zřícenina hradu Lopata, poklekl a dal mi prsten, já byla úplně vedle, po osmi letech bych takovou romatiku fakt nečekala:supr:
Jé, dzifdayly, to se máš, já se chtěla vdávat 2.8.2008, bylo by to i symbolické na výročí svatby mých rodičů a po pěti letech od sester, ale pořád čekám na nějaké to romantické požádání a nic, takže to pravděpodobně nestihnem :( Přítelík teda o svatbě mluví, počítá s ní, je takový pragmatik co řeší posloupnost svatba-hypotéka-dítě... :rolleyes: ale s tou ofic. žádostí se nějak nehrne, tak asi abych začala přemýšlet o jiném pěkném termínu, což mě štve. :butter:
Cihla napsal(a):
Jé, dzifdayly, to se máš, já se chtěla vdávat 2.8.2008, bylo by to i symbolické na výročí svatby mých rodičů a po pěti letech od sester, ale pořád čekám na nějaké to romantické požádání a nic, takže to pravděpodobně nestihnem :( Přítelík teda o svatbě mluví, počítá s ní, je takový pragmatik co řeší posloupnost svatba-hypotéka-dítě... :rolleyes: ale s tou ofic. žádostí se nějak nehrne, tak asi abych začala přemýšlet o jiném pěkném termínu, což mě štve. :butter:
U nás je to posloupnost: hypotéka - svatba - dítě :-) Hypotéku už máme.
"Zasnoubená" jsem už přes rok, asi po půl roce jsem pořád chtěla zásnubní prstýnek, až jsem ho dostala. Cestou na návštěvu ke kamarádce, kleknul si na asfalt mezi panelákama :-) Ale bylo to pěkný.
Přesto datum svatby ještě nemáme. Příští rok, možná přespříští...
Takže to první zasnoubení bylo bez prstýnku? A zeptal se jako přímo tou okázalou větou? :P U nás totiž přítel začal hovořit o svatbě tak nějak jako že samozřejmě, "no, až se vezmem...", tak jsem se ohradila, jestli by nebylo dobrý se mě zeptat, jestli ho vůbec chci :dumbom: a on prohlásil, že jinak bych s ním snad nebyla a jestli to nemyslím vážně, mám mu to říct. :co: Prostě romantika nepochopena :grater: Takže jsem mu řekla, že to požádání očekávám a se vším všudy, jinak že to odmítám řešit, a teď čekám a čekám a nic... mno, je fakt, že asi čeká až budou lepší příjmy a zázemí, teď teprv končíme VŠ takže fin. nic moc. Poslední jeho výlev na toto téma byl v červenci s tím, že "bysme mohli udělat někdy v lednu nějaký oficiálnější zásnuby, aby došlo i jeho rodině, že to myslíme vážně a stihli si promyslet, jak se k tomu postaví" - jde mu spíš o to, jestli se rozhodnou mu fin. přispět nebo ne. Zatím počítáme s tím, že si vše zaplatíme sami... Takže uvidíme :/
Cihla: s prstýnkem samozřejmě :-) předtím jsme ho spolu koupili, stříbrnej :-)
Cihlo :lol: některý chlapi na to fakt nejsou. Můj taky romantiku nepochopil, prstýnek jsem sice dostala, ale během reklamy a řečeno mi bylo pouze :tak a máš prstýnek, tak teď už teda jsi moje. A když jsem se zeptala kdy se vezmem, tak mi řekl, že neví, ale v příštích 3 letech určitě ne :dumbom: :lol:
Jinak všem zasnoubeným gratuluji.
Já jsem se o tom s přítelem bavila, o prstýnkách a tak.Ho to strašně zajímalo,a pak to rozebírali s klukama na koleji.To mě teda pobavilo.:-)Tři kluci bavící se o prstýncích,kolik stojí,jaký jsou nejlepší....Nedávno jsem se od něj dozvěděla,že si mě jednou vezme a mám to brát tak,že jsme teda jako neoficiálně zasnoubení.Řekla jsem mu sice,že se mě v podstatě vůbec nezeptal a něco jako neoficiální zasnoubení neexistuje,ale potěšilo mě to.No a taky trochu pobavilo.Je fakt milej.Prstýnek prý dostanu,až bude mít dost peněz na ten nejkrásnější.:-)
Ahojky, potřebovala bych poradit. Chtěla bych přítele požádat o ruku (zasnoubit se), ale nevím jak to udělat a hlavně co se v takových to příležitostech chlapům dává. Taky prstýnek nebo co?máte s tímto někdo zkušenosti?prosím o pomoc. Děkuju všem i za názory.:par:
Dej mu flašku :D zvlášť jestli nemluvíte o svatbě :lol: ba ne, normálně bych za nim přišla s něčim co má rád (večeře, svíčky a tak), chytla bych ho za ruku a zeptala se, jestli si mě vezme. Prstýnek by mu asi radost neudělal, ale třeba jo, nevím jak to má se šperky... nebo ho vezmi na víkend do hezkého hotýlku ;)
Tweety - taky jsem to řešila ( na začátku tohoto tématu :vissla:) - nakonec jsem se na to vykašlala, a on s tím přišel sám....
markéta napsal(a):
Cihlo :lol: některý chlapi na to fakt nejsou. Můj taky romantiku nepochopil, prstýnek jsem sice dostala, ale během reklamy a řečeno mi bylo pouze :tak a máš prstýnek, tak teď už teda jsi moje. A když jsem se zeptala kdy se vezmem, tak mi řekl, že neví, ale v příštích 3 letech určitě ne :dumbom: :lol:
Jinak všem zasnoubeným gratuluji.
Jenom aby se Vám to neotočilo :D
Manželovi se do toho moc nechtělo, já bych se vdávala, až bych brečela, pořád to ale bylo: AŽ (až budeme mít bydlení, když jsme koupili domek, tak až budeme mít našetříno, když bylo i to tak pořád až, až, až .......... až jsem byla v jiném stavu :lol: ).
Tehdy se manžel dost blbě zeptal, kdy teda do toho praštíme, :rolleyes: já píchla prstem do kalendáře a řekla, že ve středu mám volno. :lol: Návštěva matriky nás pak vyvedla z omylu, čekali jsme 3 měsíce. :D
Za ty tři měsíce jsem manželovi stihla 4x utéct :D až jsem se nakonec nechala ukecat komplet celýma rodinama a, světe, div se, manželem, který přehodil výhybku. :D
Od té doby to je naruby. Mám doma neuvěřitelnýho romantika. Na 5-ti leté výročí přinesl pugét, že přes něj nebyl vidět, prsten, vzal si dovolenou, objednal restauraci ............ a mě se tam nechtělo. :dumbom:
Někdy mám mrazení, že bych chtěla pořádnou a romantickou svatbu, ne to, co bylo, všechny ty pohledy, jestli ještě nezdrhnu :D (bych mohla napsat román )............ ale když mi manžel nabídl nějaký "výroční" obřad, že by to šlo zařídit, málem mě kleplo. Ne,ne a ne. :lol:
Mě přítel dal před měsícem taky prstýnek. Žádná romantika neproběhla :lol: a když jsem se ho ptala jestli je jako zásnubní tak řekl že takovej PŘEDzásnubní :lol: :lol: pak tvrdil že to neni zásnubní,pak že zase je....ach jo je to snima težký. každopádně ho nosim na ruce at jsme zasnoubený nebo ne. Podle mě se toho chlapi bojej jak čert kříže :lol:
Já jsem to tenkrát brala jako samozřejmost, že ANO.
Druhý den k nám přišla mamka na kafe a já se chtěla hrozně moc pochlubit :rodna: a v tu chvíli jsem si uvědomila, že vlastně ani nevím, jestli to znamená, co to znamená, takže jsem nic neřeka... No a pak jsem se ho prostě natvrdo zeptala, jak že to teda myslel, když se vlastně ani na nic nezeptal :dumbom:
Zajímalo by mě proč je svatba pro vás tak důležitá? Dle mě je to zbytečnost, která může vést při rozchodu jen k nepříjemnostem. Žádnou výhodu nevidím. Vy ano?
Pro mě třeba není důležitá sama svatba ,ale to jestli si mě ten můj chlap chce vůbec vzít.
Já byla požádána při kojení našeho mimča.Tatka si k nám přikleknul na sedačku a zeptal se jestli si ho vezmu.
mates napsal(a):
Pro mě třeba není důležitá sama svatba ,ale to jestli si mě ten můj chlap chce vůbec vzít.
Není to stejný - mít svatbu a nebo si někoho vzít. A proč je to pro tebe důležité - to vzetí?
Protože prostě víš, že ten člověk s tebou chce být, žít, zestárnout, starat se o tebe až nebudeš zvládat, dělit se s teboou o radosti i starosti atd. ... Já vím, že to by mi to mělo stačit, že mi to řekne, že to tak bude, ale ten krok - pro něj tak zásadní, že mě požádá o ruku, je prostě.... No prostě... hrozně fajn :rodna:
Já se nechci vdávat, celá ta šaškárna se svatbou mi přijde mírně nevhodná pro mou osobu, ale samotné to požádání o ruku je vlastně důkaz toho, že chlap přemýšlí o společné budoucnosti - což je v některých případech opravdu vrchol snažení.... :lol:
Ani to požádání není pro mě důležité,stačí mi jen ,že ten chlap by si mě klidně vzal.Znám docela dost případů kdy muž žije léta se ženou a nejednou prohlásí,že si jí nikdy nevezme.Přijde mi to pro tu ženu dost ponižující-pokud nemá stejný názor jako on.
No tohle udělal můj bratrane.Mu bylo 40 jeho přítelkyni asi 30 a chtěla dítě. On jí řek¨l, že už je na to starý, dítě už má a chce už své pohodlí. A to spolu byli tak 5 let.No ona se s ním rozešla, ale teď spolu mají dítě a vzali se. To mi přišlo ponižující a taky mě tím naštval, že ho ona musela přemlouvat, protože už jí biologické hodiny přímo tloukly.
Bellagambi napsal(a):
Zajímalo by mě proč je svatba pro vás tak důležitá? Dle mě je to zbytečnost, která může vést při rozchodu jen k nepříjemnostem. Žádnou výhodu nevidím. Vy ano?
U nás jde třeba o záležitost čistě materiální. Přítel je nemocný a chce ať mám možnost dozvídat se vše o jeho zdravotním stavu bez nějakých plných mocí a podobných kravin. Taky chce zabezpčit našeho syna. Má totiž ještě dceru z předchozího manželství, jejíž matka dělá dluhy, které za ni splácí její rodina a přítel se bojí, aby exekutoři nepřišli kvůli ní za ním, takže chce sepsat předmanželskou smlouvu, podle které je vlastně všechno našeho syna a exmanželka na to nemá nárok.
Další důvod ke svatbě je ten, že když už máme dítě, chceme se jmenovat všichni stejně ať z toho mrňous nemá v hlavě zmatek.
A ten hlavní důvod je taky ten, že chceme všem dát najevo, že s tím druhým opravdu chceme být celý život a není to jen etapovka, než najdeme někoho lepšího.
Holčička napsal(a):
Protože prostě víš, že ten člověk s tebou chce být, žít, zestárnout, starat se o tebe až nebudeš zvládat, dělit se s teboou o radosti i starosti atd. ... Já vím, že to by mi to mělo stačit, že mi to řekne, že to tak bude, ale ten krok - pro něj tak zásadní, že mě požádá o ruku, je prostě.... No prostě... hrozně fajn :rodna:
Fajn to být pro vás může. Ovšem nikde není psáno, že manžel/-ka s tebou bude žít, že s tebou zestárne, bude se o tebe starat...prostě až už s tebou nebude chtít vezme si kufry a zmizí. A žádný papír mu v tom nezabrání. V tomto se to od života na psí knížku vblastně ani moc neliší. Je to vlastně jen iluze neexistující jistoty.
mates napsal(a):
Ani to požádání není pro mě důležité,stačí mi jen ,že ten chlap by si mě klidně vzal.Znám docela dost případů kdy muž žije léta se ženou a nejednou prohlásí,že si jí nikdy nevezme.Přijde mi to pro tu ženu dost ponižující-pokud nemá stejný názor jako on.
Stejně tak ponižující může být se ženit proti vlastní vůli.:D
Piia napsala: A ten hlavní důvod je taky ten, že chceme všem dát najevo, že s tím druhým opravdu chceme být celý život a není to jen etapovka, než najdeme někoho lepšího.
To možná paltilo před pár desítkami let, ale dnes v zemi s jednou z nejvyšších rozvodovostí v Evropě, rozvodovost je u nás zhruba 50 procent, plus řada manželství oficiálně pokračuje, ale jsou jen formální. Pravděpodobnost úspěchu je tedy menší než 50 procent, je tedy asi taková jako u hazardních her (na ty já mimochodem nevsázím). Blíže viz. zde:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost
Bellagambi napsal(a):
Fajn to být pro vás může. Ovšem nikde není psáno, že manžel/-ka s tebou bude žít, že s tebou zestárne, bude se o tebe starat...prostě až už s tebou nebude chtít vezme si kufry a zmizí. A žádný papír mu v tom nezabrání.
Já vím jak to myslíš :)
Taky si rozhodně nemyslím, že by mi prstýnek na ruce a papír v zásuvce zajistil doživotní jistotu.... Mě konkrétně šlo hlavně o to, že jsem věděla, že se mnou prostě počítá do budoucna a nejsem jen "etapovka".
Konečně, když bych s ním chtěla děti, je dobře vědět, že to myslí vážně... :jojo:
Představa toho, že bych už od začátku vztahu počítala s tím, že to jednou skončí - to mi přijde trošinku ujetý... promiň :storstark:
Bellagambi napsal(a):
Piia napsala: A ten hlavní důvod je taky ten, že chceme všem dát najevo, že s tím druhým opravdu chceme být celý život a není to jen etapovka, než najdeme někoho lepšího.
To možná paltilo před pár desítkami let, ale dnes v zemi s jednou z nejvyšších rozvodovostí v Evropě, rozvodovost je u nás zhruba 50 procent, plus řada manželství oficiálně pokračuje, ale jsou jen formální. Pravděpodobnost úspěchu je tedy menší než 50 procent, je tedy asi taková jako u hazardních her (na ty já mimochodem nevsázím). Blíže viz. zde:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost
Holka, tobě někdo musel hodně ublížit. Nebo jsi jedna ze zapřísáhlých pesimistů? To opravdu vždycky počítáš s tím horším? V dnešní době je 50 % pravděpodobnost, že se dožiješ důchodu. Spácháš proto sebevraždu, protože nemá cenu počítat s tím, že se důchodu dožiješ? (to je samozřejmě nadsázka, tak ne abys utíkala shánět provaz :D ).
Holčička napsal(a):
Představa toho, že bych už od začátku vztahu počítala s tím, že to jednou skončí - to mi přijde trošinku ujetý... promiň :storstark:
Jo štěstí je zpravidla na straně toho kdo s ním nepočítá - tak praví jedno přísloví.
Jo a mimochodem jsem chlap!
Tak to se Tvým názorům vůbec nedivým.......
Bellagambi napsal(a):
Jo štěstí je zpravidla na straně toho kdo s ním nepočítá...
To ano, ale počítat už od začátku s tím, že to nevyjde...
Co bych se nemáhala udržet vztah, když vím, že to nemá cenu, protože to nedopadne.... ;)
Ahoj,
tak jsem teď před Vánoci uklízela a ze skříně na mne vypadl prstýnek. Přítel pořád poslední dobou mluví o tom, jak si mě chce vzít a že má pro mne skvělý dárek k Vánocům, tak už jsem pochopila, o co tu jde. :D Takže už odpočítávám dny do Vánoc, trochu se bojím, moc se těším... Přecejen já jsem v druháku na VŠ a on je o hoodně (nemyslím tak o deset nebo tak... přidejte - ale zase dědula to taky není) let starší... Žijeme spolu rok, chodíme spolu 2 roky... Miluju ho a je to chlap, se kterym si i přes všechny nástrahy (a že jich bude) umim představit život. Ale do roka se vdávat nebudu, to si ještě počkám, i když už zarezervovaná... Tak doufám, že se k tomu rodiče postaví statečně... :kapitulation:
Tak držím palce ať to všechno vyjde tak, jak si přeješ :supr:
A na názor rodičů zase tak moc nedej - jejich představy o svatbě jejich holčičky a výběru ženicha a tak, jsou občas pěkně ulítlé... :rolleyes:
mě ten můj požádal po 14dnech chození, na Vánoce předemnou poklekl se jmelím v ruce a zeptal se mě, jestli si ho chci vzít.....
nevěděla jsem, co odpovědět, tak jsem mu řekla, ale miláčku, to jmelí je jedovatý a začala jsem se smát a on mi řekl - lásko, jako Ty, no není to krásný???
Ale pak se mě zeptal, když jsme leželi, řekla jsem mu, že asi jo, ale jsme spolu chvilku...tak mi vysvětlil, že se můžeme vzít klidně teď, že ani za 10 let nezjistíme, jestli se k sobě hodíme...no a teď plánujéme svatbu....už jen zaskočit na příslušné úřady...ale vzhledem k tomu, že makáme od rána do večera, tak nevím...to si budeme muset vzít volno...řekl mi, že chce jednoduchou svatbu, jen rodina, ale i tak je nás moc...ale že nehodlá šetřit na ničem...tak uvidíme...zítra jsme spolu oficiálně měsíc:-) jo a až se budete ptát, mě je 25, jemu 33:-)
Jůůů, ta romantika :) Já byla požádána s rukama ve dřezu se špinavým nádobím a totálně vytočená, protože celým bytem smrděla mrtvola - pekla jsem sekanou ze zkaženýho masa.... :lol:
Jinak, já jsem mu taky po měsíci chození řekla, že si ho chci vzít, klidně hned, ale že si počkám, až to dojde jemu :dumbom: už je to pět let, a já jsem stále svobodná ;)
tmavovlaska napsal(a):
Jitřenko, buď to není ten správný chlap ,nebo se na to necítíš a nebo je to prostě tak, že se nechceš vázat. Já si taky nemyslela že se někdy jako vdám, nejsem romantika ale realista, ale ten okamžik byl pro mě hezký. I když si někdy říkám že jetli by se zlobil kdybych mu řekla že ještě počkáme nebo tak.
Beru to třeba od toho mýho jako velkou odvahu, já bych se asi na takovou věc nikdy nezeptala (jako bejt chlap)
Tmavovlasko, s 1,5-letým odstupem: Měla jsi pravdu - nebyl to ten správný chlap :supr:
Tak to my jsme se už dřív bavili o svatbě, stylem- "třeba jednou kdybysme měli svatbu"... pak to přešlo do - "a ty by sis mě vzala kdybych tě požádal o ruku?" později - "a jak se to dělá s tím prstýnkem, ten se dává před nebo až po tom co tě požádám? " - no a nakonec jsem si šla s ním vybrat prstýnek k svátku. Doma mi ho prostě podal a řekl něco v tom smyslu, jestli si ho chci vzít za muže ? Tak jsem si ho vzala (ten prstýnek), dali jsme si pusu a objednali pizzu :-)
Dneska říkali v telce,že 29.2. je jediným dnem kdy může požádat o ruku žena muže.
Mě žádal snad od doby co jsme spolu začali chodit pokaždé, když jsme se někde přiopili. Vždycky se tak hezky zadíval a pak se zeptal "vezmeš si mě?" Ale nikdy jsme to nepočítali jako doopravdy. Takže si to v podstatě několikrát nacvičil, než to zkusil naostro. A to jsme šli na procházku na louku a najednou vytáhl prstýnek, klekl si a zeptal se tentokrát vážně. :)
Bratr, když hledal inspiraci pro něco extra projížděl všechny články typu http://luciehola.cz/blog/2016/11/21/jak … at-o-ruku/ Ale to mi přijde že inteligentní člověk na to přijde sám :D
Ale to mi přijde že inteligentní člověk na to přijde sám
Tak proč sem cpeš odkaz? Protože chceš všechny seznámit s tím, že tvůj brácha na to sám nepřišel, nebo kdyby některej ze zdejších neinteligentů potřeboval pomoc? 
Asi má všechny za blbce.....
Asi má všechny za blbce.....
To víš... každej cikán hádá podle svý planety...
Tak proč sem cpeš odkaz? Protože chceš všechny seznámit s tím, že tvůj brácha na to sám nepřišel, nebo kdyby některej ze zdejších neinteligentů potřeboval pomoc
Protože nám chce říct, že její brácha inteligentní není, popř. včas varovat jeho přítelkyni.