Jak reagovat jako rodič na kluka své dcery, které je 16,5. S klukem chodí více než rok a my, jako rodiče víme, kdo to je, z jakých rod. poměrů pochází, co studuje. Ale..... nezamlouvá se nám to. Přijde mi, že na to, že je to její první kluk, ho dcera nějak protlačuje do naší rodiny a do skupiny našich velmi dobrých známých. Nevím, sama ještě nejsem úplně vnitřně srozumněná s tím, že dcera má kluka  - se vším všudy, teď jak reagovat na to, když ho chce vzít s sebou na víkendový cyklo výlet s našimi známými. Tzn. přespávání, snídaně, chování se před ním. Uf. Mě to připadá, že ona ho bere jako kluka, který s ní zůstane napořád. Sama ze zkušeností vím, že je lepší "vystřídat" více partnerů, abych si pak v 21-26 letech uvědomila, co od svého nastávajícího požaduji a co mohu očekávat. Díky za radu.

Ahoj! Já sama děti ještě nemám, ale jsem spíš v pozici tvé dcery. Je mi 22 let a s přítelem jsem téměř 7 let. Chodíme spolu od 15ti a "rodinovat" jsme se začli tak po roce. Je to můj první přítel a nemůžu si stěžovat ani já ani rodiče. Příští rok ze mě bude asi už i paní :D No a to stejné moje sestra, s prvním přítelem je teď už 4 roky.

Já bych z toho až takové obavy neměla. Naopak, je hezké, že vám důvěřuje a kluka vám představila. Na cyklovýlet bych ho klidně vzala, co se týče rodinných sešlostí, asi bych zvažovala, kam je to vhodné a kam ne. A pokud by došlo mezi nimi k rozchodu, tak bych se jí snažila být oporou.... A že to bere jako trvalý vztah? Kdo by tak svou první lásku nebral? Vždyť je to pěkné. Tak jí ten pocit dopřej.

Mě se to taky líbí. Buď ráda, že má k Vám takovou důvěru, že Vám kluka přivedla ukázat. Pokud nemáš nějaké konkrétní výhrady(třeba k jeho chování, ) nebránila bych se. Přeci jen, dneska je to všechno nějak dřív, člověk si na to musí zvyknout. A pokud dcera kvůli němu nijak neblbne - nezanedbává školu např.- tak můžeš být ráda, že se nechytla třeba nějaký party.

heko  -  souhlasím s holkama, buď ráda že není nějak do větru a netahá se každej tejden s jiným  a že má stálého partnera, kterého notabene znáte. To je přeci prima ne?  A na vdávání  dcery zatím nemysli, to je ještě  daleká budoucnost - stát se do té doby může cokoliv. A i kdyby si ho nakrásně za pár let chtěla vzít, stejně jí to nevymluvíš. Je to její život a svoje chyby si musí udělat sama ;)

heko,
no aspoň budeš mít možnost partnera své dcery více poznat. NO ale jinak si myslím, že je lepší do vztahu nijak razantně nezasahovat, protože by se dcera postavila na jeho stranu a nakonec by se vše, co myslíš dobře, obrátilo proti tobě. Pokud to pro tvou dceru není ten pravý, tak na to snad časem příjde taky. Každý si za svůj život musí projít různými situacemi, aby nasbíral dobřé i špatné zkušenosti. Takže určitě bych radila ve vztahu k dceři pouze dát radu, říct svůj názor, ale nijak razantně nazasahovat.

holky díky, já jsem si také myslela, že dobrou radou víc zmůžu než nějakým hartusením a zakazováním. Uričtě by se to obrátilo proti mě. Takže uvidíme jak to dopadne. Známí ho určitě vezmou, už se viděli teď o víkendu, ale jen na chvíli. tak snad uděláme jako rodiče dobrý dojem na budoucího zeťáka.....haha

heko10 napsal(a):

Jak reagovat jako rodič na kluka své dcery, které je 16,5. S klukem chodí více než rok a my, jako rodiče víme, kdo to je, z jakých rod. poměrů pochází, co studuje. Ale..... nezamlouvá se nám to. Přijde mi, že na to, že je to její první kluk, ho dcera nějak protlačuje do naší rodiny a do skupiny našich velmi dobrých známých. Nevím, sama ještě nejsem úplně vnitřně srozumněná s tím, že dcera má kluka  - se vším všudy, teď jak reagovat na to, když ho chce vzít s sebou na víkendový cyklo výlet s našimi známými. Tzn. přespávání, snídaně, chování se před ním. Uf. Mě to připadá, že ona ho bere jako kluka, který s ní zůstane napořád. Sama ze zkušeností vím, že je lepší "vystřídat" více partnerů, abych si pak v 21-26 letech uvědomila, co od svého nastávajícího požaduji a co mohu očekávat. Díky za radu.

myslim ze bysis mela vazit toho ze Ti ho dcera vubec oredstavi.A navic neni lepsi jejiho kluka poznat a vedet co je zac?Vis ja jsem se svou velkou laskou chodila asi od 14ti let...nasi ho znali skoro od zacatku...a od 15ti u nas mohl spavat.(ne se mnou ale u nas)Rodice mi verili a jsem vedela ze za nimi muzu s cimkoli prijit.Vzajemna duvera a porozumeni prohlubily lasku mezi mnou a rodicema!

heko 10:máš pravdu je to celé nějaké uspěchané.My jsme se rodinkovali až už jsme si mysleli že je to ON ten pravý a dnešní mládež se napřed rodinkuje a potom poznává.Moje dcera (18)  mi ho taky dovedla asi po 14 dnech domů.seděli u ní v pokoji čučeli na film a přišlo jim to úúúplně v normálu.Ma moji pozdější poznámku,jestli nám bude vodit všechny nám bylo řečeno,že je "to normální."Pro dnešní generaci je všechno "normální".
Ale aspoň víme o koho jde. :dumbom:

Buď ráda, že víš s kým dcera chodí ne ? A určitě bych si odpustila promluvy do duše na téma "je to tvůj první kluk, je dobrý jich vystřídat víc" atd.

hezký výraz "rodinkovat"... Mně to také nepřijde jako nic špatného, zvláště, když s ním nechodí týden, ale už delší dobu. A proč by to nemohl být ten pravý a jediný ?  Horší by mi přišlo, kdyby každý týden "rodinkovala" někoho jiného.