Vážené dámy, sleduju tady debatu a zjišťuju, že jste jediné, kdo mě může aspoň poradit, když už ne pomoci.
Je mě 37 let a aktuálně jsem ve strašně těžké situaci. Před měsícem mě opustila po šestnáctiletém manželství žena. Zjistil jsem, že má od listopadu známost a totálně se zamilovala. Je to člověk podruhé ženatý (ještě nerozvedený), dvě děti, dluží kam se podívá. Občas své ženy i bil a to i řekl mé ženě, která to ale ignoruje. Celé okolí manželce říká, že šlápla totálně vedle. Ona přesto je rozhodnutá s ním žít, protože je šíleně šťastná. Kvůli tomu dokázala opustit i naší třináctiltou dceru, takže aktuálně zvládám v domácnosti vše sám.
V podstatě ani nechce komunikovat, jen píše, jak je zamilovaná, že ke mě již nic necítí, ale že jí strašně schází dcera. Měli jsme samozřejmě své problémy, ale žena je typický introvert, který to v sobě dusil a pak to přeteklo. Naprosto jsem si vědom, že není jen vina na straně ženy. Mám na tom minimálně poloviční podíl.Klasický "souboj" sport vs. seriály, VV a tak. Pracoval jsem, pracoval, chodil do společnosti (žena nechtěla chodit se mnou), z důvodu stresu sexuální apetit už nebyl takový, ale mé chování bylo vždy slušné a ohleduplné.  Zabezpečení rodiny a fungování v domácnosti také. Když jsem v prosinci vycítil, že se něco děje, tak jsem začal fungovat skoro jak novomanžel, ale to už se žena ode mne odtahovala, byla unavená, nechtěla se mazlit, chodila často ven a tak. V únoru jela s kamarádkami na dovolenou, v květnu jsem jí dal s předstihem k výročí na vrcholu Eifelovky prstýnek s kamínkem (tam se poprvé rozplakala a já si uvědomil, že je fakt zle). V červenci jsme byli celá rodina na dovolené a tam to bylo krásné. Čtrnáct dní po návratu však . . . . . . ! Všechno v háji. Když jsme to řešili i s dcerou, tak jí sama dcera řekla, jestli si uvědomuje, že jí může ztratit. Sama manželka ten den řekla, že ví že dělá nejhloupější věc v životě a že vše ztrácí, ale že to musí udělat. Hned druhý den se ptala dcery, co bych říkal na to, kdyby se chtěla někdy vrátit. A hlavně co vztah dcera a maminka ? To přece není možné.
Prosím poraďte co mám dělat. Já chci počkat. Teď nemůžu ženě volat a říkat, jak ji miluju, ať se vrátí a tak. To bych se jí zhnusil ještě víc. Dcera mě říká, ať otevřu oči a začnu nový život po nějaké době. Já ale ženu stále miluju a chci nějaký čas jí dát šanci k návratu. Jak dlouho mám čekat? Co ale pak, když se bude chtít žena po roce vrátit. Jak potom začít znovu a důvěřovat? Bylo by strašně jednoduché si najít další vztah samozřejmě s ohledem na dceru, ale tím bych definitivně své ženě zavřel dveře a nebo se dostal do strašné situace, kdyby se chtěla žena vrátit a já bych strašně ublížil té "nové".
Jsem asi první muž, který si tady vylévá srdce, ale my nemáme žádný chlapinet a kdo mě může poradit než ženy, které si už tím svým peklíčkem prošly.
Abych ještě řekl jednu strašně důležitou věc, tak i já se jednou zblbnul do osmnácky a odstěhoval se od rodiny, ale po čtrnácti dnech jsem to utnul, protože jsem si nedovedl život bez rodiny představit. To jsem řekl i ženě, když se mě ptala, proč jsem se vlatně vrátil. A garantuju Vám, že není dne, kdybych nelitoval co jsem své ženě tím způsobil a nechtěl praštit svou tupou hlavou do nejbližší zdi !

díky za radu a třeba i případně otevření očí tvrdou realitou

Jonathan     :grater:

P.S. Věřím, že za nějakou dobu tam bude jiný smajlík . . . .

Ahoj Jonathane,
nesem sice možná zrovna povolaná ti tu něco radit, jen mi bylo smutno, že je ten tvůj novej příspěvek tak osamělej .-)

To co tu píšeš je jako přes kopírák...někdy muži, někdy ženy, plno těch vět je naprosto shodnejch.  I tvoje vnitřní tápání a cítění, že asi nemá smysl ji k něčemu tlačit. NEMÁ. Ona teď prostě myslí úplně jinak, nespojuje jí to v obvyklých schématech, chemismus jejích hormonů (ať už je vyvolalo cokoliv) a její vlastní vůle s ní zmítají tak, že to ani nemůže ovlivnit. NE teď. Jediné, co ti můžu doporučit, je nechat ji nějakej čas (pár měsíců ?) žít její život a ty, ty najdi sám sebe, žij svůj život i pro sebe. Máš dceru ve věku, kdy sice leccos chápe, ale plno věcí ji může těžce poznamenat. Takže ze sebe udělej tátu CHLAPA, sice asi budeš muset bejt trochu i máma, ale pozor, abys nebyl baba. Citlivej chlap je sice poklad, ale někdy to s sebou nese takové zjemnění, že my ženy, aniž bychom to dokázaly zcela vysvětlit, nejsme spokojené a možná v nás ta láska přechází na jakési holčičí kamarádství... nevím, nechci tě ranit, jen tě asi čeká velké přemýšlení o sobě samém, zkus se na váš vztah kouknout i cizíma očima...
Možná máte ještě šanci, ale je to cesta dlouhá a přetěžká, pro oba nese plno změn. Možná jste už na konci, cesty se rozcházejí, jen to ještě tak úplně neunesete...kdo ví, to ukáže jen čas.

A o nový vztah si nedělej starost, když člověk tahle brzo má myšlenky na novou lásku, zavání to pomstou a uraženým egem, dokázat si, že "na to mám taky". Když budeš čekat na svou ženu, a někdo to dokáže leta (ač není na co), stejně nikoho nenajdeš, právě pro tu myšlenku "co kdyby"...možná vztah na jednu noc...(což taky někdy není od věci, aspoň pro své ego, ovšem nezapomeňme na nebezpečí :-)
Ale jestli se vše vyřeší a ty začneš nový život, a pak se vyloupne skvělej, sebevědomej chlap, tak si najdeš novou lásku - a pak tě ž nějaký potencionální návrat exmanželky nemusí trápit, protože...co by tě mělo trápit, když budeš smířený s tím, co se stalo a budeš už někde dál, ve svém vnitřním vývoji?

Náhoda neexistuje... máš před sebou nějaký úkol, možná ho ještě nevidíš, až později v kontextu.. na všem hledej něco dobré a nenech se unášet sebelítostí a zmatkem. Buď trpělivý, poslouchej své vnitřní já a rozum, ten ti nakonec poradí...
A možná i hlava pomazaná, poradce, psycholog, by ti pomohl se zorientovat..
Moje rada - čti a čti příspěvky, hlavně ty staré, najdeš tam plno osudů, a když pak čteš v novějších a vidíš, kam se ti lidi posunuli... v tom je kopec naděje...

Jonathane, nacházím se v podobné situaci. S manželem jsme spolu 15 let (první láska) a teď najednou konec, manžel někoho poznal a zajiškřilo to tam a je totálka zamilovanej. U nás je to asi otázka času a dopadne to stejně jako u Vás a taky máme dítě 1,5 kluka. Manžel komunikuje minimálně a taky mi řekl, že ke mě nic necítí. Já bych čekala na návrat max. půl roku, budou v tom i Vánoce, to se jí určitě zasteskne po dceři a zavzpomíná i na celou rodinku. Taky ten čas můžeš využít aby vše přebolelo a třeba po čase dostat chuť někoho nového poznat. Na to že ublížíš někomu druhému vůbec nepomýšlej, protože když vzplaneš pro někoho jiného tak tvoje žena už nebude ta nej a šance na návrat už nebude existovat. Taky se v tom plácám, ale vím že časem vše přebolí.

Díky za radu a názor. Zjemnělí určitě nejsem a nebudu neboj. Akorát to třídění prádla nějak nevychytávam, ale já to vyladím. Díky a dobrou:supr:

Jonathane - nejsi první muž, který si tu vylévá srdce.. Řekl bych, že nás tu je takových víc, zatím bych Ti doporučil asi to, abys jen vyléval a vyléval, po čase to přejde a pak uvidíš... V téhle situaci se radí špatně, sice to je skoro pokaždé, jako přes kopírák, ale každý to bere trochu jinak.. Tak se drž, chlapče.. ;)

Jo - mám na Tebe jeden docela dotěrný dotaz: udělal jsi po tom svém útěku k té "osmnáctce" manželce nějakou satisfakci, udělal jsi jí to, co jsi jí na očích viděl a opravdu to ona mohla vidět tak, že Tě to fakt mrzelo a že je jediná, o níž stojíš? Jsi si jistý, že v ní z té doby nezůstala žádná hořkost z toho, cos jí vyvedl? Tahle záležitost může být i dlouhodobě docela destruktivní - zkus zavzpomínat i tam... Hm?

Minulý týden se mi svěřila kamarádka, že už pět let miluje ženatého muže. Všichni to ví, i jejich rodiny, oba mají děti v pubertě.  Manžel kamarádky je bezvadný chlap, ale ona ho už nemiluje, má ho ráda, chybí jí vzrušení, vášeň / však to znáte/. O novém příteli ví, že je to v podstatě zmetek, ale přemýšlí o tom /kamarádka/, že opustí manžela i děti /pro mě nepochopitelné/ a odejde za ním. Tak jsme se spolu bavily o mně a mém BM a druhý den mi psala na mail, že ji ten rozhovor dost rozhodil. Nic jsem jí nevymlouvala, to stejně nemá smysl. Nenadávala jsem ani na milenku svého BM. Už jsem z toho celkem venku.
Ona mi o své nevěře řekla až když jsme se skoro rozcházely, do té doby jsem mlela já o sobě. Až pak mi došlo , proč se ptá na různé detaily. Asi nejvíc ji rozhodilo to, že rozvodem neopouštíš jen svého partnera, ale změní se hodně jiných věcí a vztahů, spousta věcí je jinak. taky jsem jí řekla, že nejvíc jsem se bála o dceru,aby chtěla být se mnou. a ona by děti nechala doma a odešla.
Neumím poradit ani sobě, ne tak jiným, ale jestli doufáš, že se tvoje žena vrátí, tak rozhodně nehledej nový vztah, protože potom si cestičky k sobě zavřete. Ješitnost je blbý rádce. A cítím, že v to doufáš a máš ji rád, tak chvíli vydrž,ale asi ne příliš dlouho.
Pak dej vědět, jak jste dopadli a držím vám palce.

to klokan: Samozřejmě jsem se v tom po návratu plácal a jsem také toho názoru, že to zanechalo šrámy větší než jsem si myslel a o to víc jsem na sebe nazlobený. Nejhorší je, když jdu tím vztahem zpátky, tak vidím co se dalo udělat jinak. Strašně mě mrzí, že jsme to nechali dojít tak daleko. Myslel jsem si, že nám dal pánbůh řeč a myšlenky, abychom komunikovali a to se nedělo. Vzkaz pro všechny: když se Vám něco nelíbí, tak o tom ihned s druhou stranou promluvte a řešte to. To mě bohužel můj protějšek nesdělil a jen to v sobě dusil a pak jsem najednou dostal jednu na "komoru".

:rolleyes:

Půl roku je ještě krátká doba na nějakou jejich krizi. Ale ..... myslíš si, že kdyby se vrátila, že by to bylo jako dříve ? Ta zrada jen tak nepřebolí a každé zpoždění, každý pohled na jiného muže nebo posezení s kamarádkou budeš brát s podezřením. Chce to čas, zalíbí-li se Ti jiná žena, nebudeš už chtít manželčin návrat, protože Tě taky bude ovládat ta zrádná chemie. To vyříkávání si problémů provozuji, je to někdy únavné, ale nutné. Možná, že ji Tvá nevěra ranila víc než si myslíš až to dospělo k jejímu odchodu. Apeluju na všechny, kteří se zakoukali někde jinde : pokud máte fungující vztah NIKDY NEDOPUSŤTE ABY SE TO PARTNER DOZVĚDĚL.

Jonathane, co radit? Budeš jí i sobě muset dát čas. Ono ti asi ani nic jinýho nezbyde.  A na mě to působí možná tak, že jste neměli dořešen možná dávný, možná nedávný tvůj odchod od rodiny. Ale teď už je situace jiná, jiný výchozí bod.
Každopádně si nemyslím, že by bylo něco ztraceno.

asi ještě vydrž a zkus si udělat jasno, co by sis přál. jestli by sis jí ještě přál....nebo ne....těžko radit.
máme toho tady všechny plný brejle, ale nic jinýho se ti teď asi stejně poradit nedá.
držim ti palce.

a jak to ty lumpíku, že sis dal stejnej název tématu jako já, teď se nám to bude motat.....:):):)

omluva lucie :vissla:

to ffly: odchod se udál nějak léto 98. že jsem si radši tenkrát zlomil hnáty na schodech.

ffly, jak se dá dořešit (???) odchod od rodiny a následný příchod? já myslím Jonathane, že tohle by sis neměl brát jako styčný bod, i když ti to tu píšou, to se podle mě nikdy nedá nijak dořešit, to se prostě buď stane a jde se dál a nebo se nejde dál a nebo se to nestane. ale po 8 letech se teď tim zaobírat a hledat v tom důvod .....? prostě jak všichni víte, tyhle věci se stávaj, ano a asi jsi tehdy udělal chybu, ale teď jí udělala tvá žena. já bych v tom přehnanou souvislost nehledala, to bysme nikdo nikam nedošli. to už bysme teda mohli dělat opravdu všichni všechno, že najednou po x letech jsem teda něco nakonec nerozdejchala a šup....oplatím stejně, nebo ještě hůř.....??? v tomhle bych tvoji vinu prostě nehledala. nevím, je to jen můj názor. to už sis určitě sám v sobě vyžral a tvoje žena určitě taky, myslim, že to už je dlouho.

Klokane, myslim, že málokterá z nás tady s těmahle našima smutnejma zkušenostma můžeme říct, že jsme od manžela následně dostali to všechno co tu píšeš Jonathanovi. takhle to nějak prostě nebejvá. a hořkost nám zůstane všem ať dostanem co chcem. jenom mám pocit, abysme tu v něm zbytečně nevyvolávali pocit viny za něco, co už by mělo být promlčené. nebo prostě neaktuální....

klokan napsal(a):

Jo - mám na Tebe jeden docela dotěrný dotaz: udělal jsi po tom svém útěku k té "osmnáctce" manželce nějakou satisfakci, udělal jsi jí to, co jsi jí na očích viděl a opravdu to ona mohla vidět tak, že Tě to fakt mrzelo a že je jediná, o níž stojíš? Jsi si jistý, že v ní z té doby nezůstala žádná hořkost z toho, cos jí vyvedl? Tahle záležitost může být i dlouhodobě docela destruktivní - zkus zavzpomínat i tam... Hm?

Díky. Teď jsem dočetl tvůj sloupek se "stejným" názvem a držím strašně moc palečky. Neboj, vše dobře dopadne ať tak a nebo tak. Pak se ozvi a dej vědět. Držím palce :supr:

Luci, možno sa to práve kumulovalo tak dlho, až prišiel podnet zvonka, a bum! Netvrdím, že sa treba rýpať až tak ďaleko v minulosti a hľadať chyby pomaly v minulých životoch, ale zasa - prečo by nemohla ostať nezhojená jazva aj po ôsmich rokoch a zrazu vybublať na povrch niečo boľavé, čo povedzme ideme hojiť novou zamilovanosťou? Ak napríklad ona mala potrebu počuť od Jonathana ospravedlnenie alebo priznanie chyby alebo prosto len vyznanie, že je predsa len preňho dôležitá(formulácia - "neodídem od rodiny" je podľa pána Plzáka skvelá, ale mňa by to asi neuistilo, že som preňho najdôelžitejšia žena v živote -okrem dcéry, teda).... a mohlo by to viesť k tomu, že to budem chcieť počuť od niekoho iného.

no ano Seli, tak to se mám na co těšit. já tomu rozumim. nic takovýho jsem teda já nedostala. takže až se za 10 let zamiluju, tak mu to pěkně vmetu.....to ale přece neni cesta.
ten důvod Jonathane mohl být jakejkoliv i tenhle, ale prostě zbytečně bych to nezveličovala. stává se to relativně i bez důvodu.....jen jsem prostě nechtěla, abys timhle zbytečně teď plejtval energií, to ti stejně nepomůže, akorát se budeš cejtit ještě víc pod psa...

díky za tvojí podporu....:)

ono je to všechno pořád dokola - špatná komunikace, bum, jak najednou  po tom všem ale ještě vylepšit komunikaci....to je otázka, a pak po 8 mi letech.....nevyřešeno....

já nevim, mě se to moc nelíbí. to už pak na světě nezbyde nikdo, kdo by neměl důvod....

Lucie dovolím si nesouhlasit. Pokud vznikla situace, kterou tady Jonathan popsal, t.j. jeho odchod od rodiny - byl tu problém, na kterém se oba pravděpodobně podíleli. A ten problém - ta rána se musí vyléčit a pak se zahojí. Né jdeme dál. To pak nikdy nemůže fungovat! Nikdy.
Záleží na tom, jak se k tý situaci postavili oba, jestli ten problém řešili a jestli ho vůbec identifikovali. A neřekli si pouze - jdeme dál. To pak v tobě zůstane a vyhřezne to ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš.

to Selima: Taky názor a taky musím souhlasit. Nejhorší je, že tyto situace vznikají mixem všech těchto věcí. Další věc je, že jsem byl její první "vážný" vztah a teď v 36 přišel nějaký další impuls. Fakt nevím.

Ffly, pod pojmem "jdeme dál" jsem myslela stručně řečeno - identifikovat problémy a snažit se je vyřešit. to jo. ale i tak si myslim, že nikdy to člověk sám v sobě nemá úplně dořešený. ale to už je potom o chtění a nechtění to zvládnout.

ffly napsal(a):

Lucie dovolím si nesouhlasit. Pokud vznikla situace, kterou tady Jonathan popsal, t.j. jeho odchod od rodiny - byl tu problém, na kterém se oba pravděpodobně podíleli. A ten problém - ta rána se musí vyléčit a pak se zahojí. Né jdeme dál. To pak nikdy nemůže fungovat! Nikdy.
Záleží na tom, jak se k tý situaci postavili oba, jestli ten problém řešili a jestli ho vůbec identifikovali. A neřekli si pouze - jdeme dál. To pak v tobě zůstane a vyhřezne to ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš.

Jonathane: Myslím, že teraz je najdôležitejšie dať čas sebe i jej, sústrediť sa na život mimo vzťah, a po nejakom období - povedzem pol roku - urobiť rekapituláciu a rozhodnúť sa, ktorým smerom teda vykročiť. Pol roka nie je dlho, ale dosť na to, aby sa veci vykryštalizovali u nej i u teba. Ona teraz naozaj koná ako v pomätení zmyslov, ja by som zaľúbencov všetkých uznala nesvojprávnymi, tak treba vyčkať, až sa veci trochu usadia, ustália, zakalená voda sa vyčistí... a uvidíš. Psychológ je dobrá vec, či už len pre teba, alebo vo dvojici(to záleží na nej, nakoľko je ochotná).

Selimo: Díky za tento mail. Vystihla jsi to přesně, jak to cítím. To přesně udělám. Myslím si, že Vánoce rozhodnou a cca březen - duben to chci rozlousknout, ať tak a nebo tak. To si myslím, že bude tak optimální doba. Nejhorší je, že přesně vím jak se cítí, protože si to moc dobře pamatuju dle sebe. Máš pocit štěstí, že by jsi mohla létat, tvůj nový "objev" má kolem sebe svatozář i kdyby kálel doprostřed bytu. vše co řekne ti připadá jak nebeské pohlazení - ach jo
Ale je v tom ta dcera ! Já jsem po týdnu co jsem byl pryč začal tu "novou" slečnu nenávidět a trapně jsem si myslel, že za to může hlavně ona. Jsou to prostě chemický stavy a ty jsi to přesně vystihla. Škoda, že na to nejsou prášky a je na to bohužel jen čas . . . .
K psychoušovi jdu zítra, aby mě spíš poradil, jak komunikovat se ženou.

čauky a dám vědět;)

drž se souputníčku........myslim na tebe. :)

Toho si vážím a držím také palečky !:godlike::supr:

ahoj Jonathane, jak je?

Čauky Luci, hůř a hůř. V sobotu se mě zabil kolega a jeden z nejlepších kamarádů a zítra mě čeká zatím nejhorší den v mém životě a to bude jeho pohřeb. Na rovinu musím říct, že jdu dneska k psychoterapeutovi to probrat, protože jsem si aktuálně šáhnul hodně hluboko a doufám, že už je to dno. V porovnání s tím co se stalo je odešlá manželka jako problém na úrovni nevyneseného koše . . . . .  Strašně to bolí:grater:

A co ty ?

víš, i když jsi chlap, neznamená to, že musíš bejt furt nad věcí a silnej. asi nejsi, ani se o to zbytečně nesnaž. nech to všechno vyplout ven, ono se ti uleví. třeba u psychoterapeuta, nebo třeba v lese, mě to pomáhalo....a pomáhá. to je hrozný.  je mi to líto. ale zas člověk ty problémy vidí z jiný perspektivy, i když tohle není zrovna dobrá pomůcka. držim ti palce, ať to všechno nějak zvládáš a když ti bude ouvej, napiš, tady jsou všichni naladěný na podobnou vlnu, tak nějaký aspoň malý útěchy se ti tu vždycky dostane.

Jonathane, buď silnej!!! Jsme s tebou a myslíme na tebe!!!:pussa::hjarta::pussa::hjarta:

Neodpověděla jsi co ty. Něco nového ?:rodna:

To Dako:  Díky, za pomoc. Budu a všem problémům nakopu p . . . . .        :dumbom:!!!!!!!!!

Jonathan napsal(a):

To Dako:  Díky, za pomoc. Budu a všem problémům nakopu p . . . . .        :dumbom:!!!!!!!!!

Jo,jo,jóóó!!!! A vem si špičatý polobotky!!! Slibuju, že BUDE líp!!!:pussa:

no já se tak zabrala do toho tvýho odstavečku, že tý malinký větičky na konci jsem si nevšimla. no novýho? doufám, že nic. všechno dobrý, myslim. a já - jsem takový malý schizofrenik - jedna venku, jedna uvnitř, ale už se k sobě hodně přibližujou a ta venkovní už má navrch(ještě nedávno to bylo obráceně), takže je to na dobrý cestě. jo, jsem vcelku v pohodě. máme se doma hezky. snad budu silná i dál i v dalších letech a dokážu udržet rodinu spokojenou, sebe taky a nevysublimuje to ze mě nějakým špatným způsobem. už se teď zamejšlim zas nad úplně jinejma věcma než před měsícem, takže snad bude všechno dobrý. cesta dlouhá.....
drž se, zvládneš všechno. neboj. :)
taky dobrý je štípat dřevo, já v nedávnejch dobách často mlátila sekerou do špalku, slzy a třísky lítaly na všechny strany, pes koukal jak puk....a pak mi bylo chvíli dobře.

jsi statečnej kluk, neboj :):):)

Lucie: Díky Luci :pussa:

Ahoj Jonathane,

musim říct, že Ti přeju vše nejlepší ve všem, to co Tě potkalo se mně stalo před cca třemi měsíci, v den kdy mi tragicky zamřel jeden z nejbližších přátel (mimochodem neunesl nevěru manželky) jsem dostal zprávu o své manželce a jejím vztahu,musím Ti říct, že s Tebou moc cítím a vím jak Ti je. Já na pohřeb nemohl a dodnes si to vyčítám ( budu to muset napravit, ale nemohl bych se podívat do očí jeho manželce ) dnes to zvládám trochu líp, ale pořád jsem na začátku, zkus myslet na hezké chvíle, které jste prožili a mysli na to, že šel jenom tochu napřed, a jinak přeji hodně vnitřní síly to v sobě překonat.
Ahoj

user: Díky za tento mail. Moc si toho vážím. Já to dokážu. Musím. ale přečkat nějaký čas. Strašně to bolí a vevnitř to užírá jak červ. Střídám myšlenky na něj a následně manželku, jak nás opustila a jak se jí dotýká někdo cizí. Úplně se mě z toho zvedá žaludek a nemůžu nic jíst. Teď po pohřbu, si někde v baru vystřelím mozek z hlavy, umeju závity a v pondělí do toho šlápnu a vyrazím do života naplno. Vím, že by to tak chtěl !  Přiznám se, že mojí obrovskou oporou je moje dcera, která mě drží jak nikdo.

A jak to dopadlo tobě ? Je někde k tomu sloupek ?

Jonathan napsal(a):

user: Díky za tento mail. Moc si toho vážím. Já to dokážu. Musím. ale přečkat nějaký čas. Strašně to bolí a vevnitř to užírá jak červ. Střídám myšlenky na něj a následně manželku, jak nás opustila a jak se jí dotýká někdo cizí. Úplně se mě z toho zvedá žaludek a nemůžu nic jíst. Teď po pohřbu, si někde v baru vystřelím mozek z hlavy, umeju závity a v pondělí do toho šlápnu a vyrazím do života naplno. Vím, že by to tak chtěl !  Přiznám se, že mojí obrovskou oporou je moje dcera, která mě drží jak nikdo.

A jak to dopadlo tobě ? Je někde k tomu sloupek ?

Milý Jonathane, posílám Ti energii na dálku.....................ať to všechno zvládneš. Když odchází přátelé, je to velmi těžké. Vím to z vlastní zkušenosti. Mě vždy pomáhala moje víra, že život smrtí nekončí, duše je energie a ta se může jen přetransformovat. Na duchovním se o tom vedou dlouhé debaty, tím Tě nebudu zatěžovat. Vím, že je to někdy těžké pochopit a přijmout, ale fakt věřím ( já vím, že to říkám furt dokola, ale to je moje mantra) že všechno má nějaký důvod a smysl. Že nás nepříznivé věci, když je překonáme, posouvají dál a že člověk se víc naučí ze svých chyb, než z úspěchu. Třeba už na Tebe někde za rohem čeká něco krásného!!!!  :hjarta:  :hjarta:  :hjarta:

Jonathane, drž se. Bude líp, určitě..... vím to z vlastní zkušenosti. Vím, hodně to bolí, ty pocity přesně znám, ty vizuální obrázky co lítají v hlavě taky............. ale přijde čas (a ten bezpečně poznáš) kdy začne být líp. Máš velkou výhodu a to, že i když jsi chlap, spoustu věcí si uvědomuješ a přemýšlíš o nich i citově. Spoustu mužů tohle neumí. Držím palečky :supr:, promaž si pořádně závity a hlavně teď žij pro sebe a svoje malé sluníčko.

Jonathane uvidis, zvladnes to, len nemozes cakat zazraky zo dna na den. Ale urcite to pojde, postupne, krocik po krocku bude vzdy lepsie. Chce to vela vela casu a hladiet do buducnosti s optimizmom. Musis mat vieru, ze to bude lepsie a ono skutocne bude. Pred necelym rokom stracalo pre mna vsetko vyznam a dnes ... usmev mojej dcery ma nabija energiou a vecer, ked sa ku mne prituli som najstastnejsi clovek vo vesmire. Prave vdaka nej to zvladam a ono sa to skutocne lepsi. Prave preto, ze vdaka nej som si nedovolil sam sa znicit a snazil som sa vyskriabat hore znovu nachadzam sam seba. Drzim ti palce. Vlastne vam obom.

Lue, Dani, Oxi : Díky strašně moc za energii. My to s dcerou zvládnem a za ten roh se podívám, co by tam mohlo být krásného.;)

Milý Jonathane,
zatím jsem nestihla pročíst úplně všechno, ale napravím to. Chci se tě jenom zaptat a možná i další to bude zajímat. Ty jsi podvedl taky, vše si ukončil a vrátil se k manželce. Jaké to pro tebe bylo, ukončit vztah s někým, koho jsi předpokládám miloval? Jak jsi to dokázal? Byl to rozum? Utnul jsi to ze dne na den nebo jsi ještě občas napsal, zavolal? Ptám se proto, abych pochopila svého m. A nejenom to. Ty teď vlastně prožíváš to, co prožívala tvá žena před osmi lety, když to prasklo. Zkus se třeba zamyslet nad tím, co ti v tu chvíli z její strany vadilo, co jsi v tu chvíli od ní potřeboval, jak sis přál, aby se k tobě chovala, přes tu všechnu bolest, kterou v sobě měla. A zkus se tak chovat ty a pak čas ukáže.

no Uzlíčku, ahoj, zvědavej invalida Karásek je proti tobě břídil. tímto tě moc zdravím..:) musim ti říct, že jsem to měla taky na jazyku, ale nakonec jsem se ovládla...:) taky jsem se chtěla Jonathana zeptat, jestli může jíst a spát, nebo jestli je to taková specialita nás žen, tak už je to venku....Jonathan se na mě určitě nebude zlobit....vid?

uzlík napsal(a):

Milý Jonathane,
zatím jsem nestihla pročíst úplně všechno, ale napravím to. Chci se tě jenom zaptat a možná i další to bude zajímat. Ty jsi podvedl taky, vše si ukončil a vrátil se k manželce. Jaké to pro tebe bylo, ukončit vztah s někým, koho jsi předpokládám miloval? Jak jsi to dokázal? Byl to rozum? Utnul jsi to ze dne na den nebo jsi ještě občas napsal, zavolal? Ptám se proto, abych pochopila svého m. A nejenom to. Ty teď vlastně prožíváš to, co prožívala tvá žena před osmi lety, když to prasklo. Zkus se třeba zamyslet nad tím, co ti v tu chvíli z její strany vadilo, co jsi v tu chvíli od ní potřeboval, jak sis přál, aby se k tobě chovala, přes tu všechnu bolest, kterou v sobě měla. A zkus se tak chovat ty a pak čas ukáže.

Uzlík: Vrátil jsem se po čtrnácti dnech, hlavně kvůli dceři. k ženě jsem si našel cestu tak za půl roku. pro mě to bylo strašně těžké a plácal jsem se v tom jak zoufalec a tak jsem si i připadal. Opravdu jsem pro sebe neměl dobré názvy!:dumbom::dumbom::dumbom:
Tu ženu jsem pak potkával pracovně a mělo to tak půlroční "citový" doběh. Po tom jsme si zavolali tak jednou za čas, byly jsme párkrát pokecat na kafi, ale už bez nějaké sentimentality. Spíš se chtěla vypovídat o svém partnerovi. Teď si pošleme tak jednou za půl roku mail. Nic víc. Už jsem ji tak tři roky nepotkal Problém byl v tom, že se jednalo opravdu o tzv. osudovou lásku. To snad každý zažil. Já vím, že musím aktuálně zabezpečit chod domácnosti a šťastný život dcerky. Dveře jsem nechal otevřené a budu vstřícný a příjemný. Dnes jsem byl u psychoterapeuta a doporučuji to všem, kteří se v této situaci ocitli. Nezkoušejte to unést sami. :styrka:Mohlo by to napáchat obrovské škody.

Lucie33: Jíst můžu v pohodě. První tři týdny, co se to stalo, jsem jedl tak jednou za tři dny. (- 12 kg). Spát můžu v pohodě: na dva prášky (bylinné) vydržím spát, tak 4 hodiny. Po tom, co se mě zabil kamarád se cyklus protáhl na dny čtyři a spánek zkrátil na tři. teda první dva dny jsem nespal vůbec
Dámy je to strašný, strašný, strašný. Já to říkam pořád, ale je to marný, marný. je to, . . . marný.

Páčko:kapitulation:

Jonathane, sakra chlape, drž se!!! Určitě na to máš a ty to zvládneš!!! :pussa:

Uzlíčku, máš cos chtěla. nevim jestli mě to teda udělalo nějak dobře.

Jonathane, jestli říkáš váhovýmu úbytku 12 kg - jíst v pohodě, tak to je dobrý, to jsem taky jedla v pohodě :)
bože to je hrozný, je to stejný. je mi tě moc moc moc líto, já to úplně cejtim, ach jo. jak jsem po 3 hodinách spánku chodila po baráku až do 6ti do rána a za celej den byla schopná sníst půlku suchýho rohlíku a jak mi bylo hrozně hrozně.... a tobě je určitě ještě hůř,.....ach jo, mě je smutno. mě už je teď dobře, ale zase tobě je hrozně a určitě ještě někomu dalšímu a to je smutný, smutný, smutný.........
je třeba dobrý, že si umíš představit, jak bylo tehdy tvojí ženě, ale myslim, že to je tim pro tebe ještě horší....ach jo.

myslim na tebe.

Daky: Budu se snažit a strašně tomu věřím, že už další "jobovka" nedorazí. Vždyť ten život nemůže být taková svi..! A já měl poslední dva roky fakt pocit, že je všechno naprosto v poho. Takže, věřím, že mě zase čeká něco hezkého.
Když se nezadaří - Máte na babinetu, taky nějakou "seznamku" pro zabezpečené odložené muže se závazkem (krásná 13 let dcera) ? Nebo si mám udělat svůj pořad "chcete mě?"
Je to jen černý sarkasmus na tuto dobu . . . .  Dědeček přežil koncentrák (byl žid) a když mě popisoval jejich humor, tak mě běhal mráz po zádech. Je to asi přirozená reakce mozku proti strašnému stresu.


:hjarta::hjarta::hjarta: Buďte v míru :hjarta::hjarta::hjarta:

Luci: v pohodě jsou v uvozovkách, ale je to život. Vše co tě v životě potká, přijmy s pokorou a to i to zlé neb tě to posune dál v rozvoji osobnosti. Takže, když celý život dostáváš na "pr...", tak je to lepší než být šťastné chudomislné hovádko . . . , protože se aspoň rozvíjíš :lol:

Jak ti to mohlo udělat dobře ???????:o:godlike:

Luci: poslední otázka udělat dobře nebrat. Já si nepřečíst spravně podle čárek . . .  a ztratit význam věty.
:kapitulation:

já jsem to pochopila, že sis to špatně přečet. dobře mi to neudělalo. jen nechápu moc, když máš pocit, že to byla tvoje osudová láska, že jsi neodešel a že tedy teď takhle špatně neseš jednání tvojí ženy? jak se to všechno v tobě změnilo? jak to do sebe zapadá?

já přijímám s pokorou neboj, určitě mě to posunulo, ale bylo to dost drahý posunutí, radši bych šla na Matějskou a svezla se na lochnesce....:) ale rozvíjím se na plný obrátky, a co teprve ty, ty budeš rozvinutej, až se z toho zblázníš.....

dokud máš trošku humoru, je to dobrý,.....a i tvůj sarkasmus je druh humoru, takže jen tak dál....

a tvoje "v pohodě" jsem zas já pochopila až teď..takže jsme si fifty fifty.

Jonathan napsal(a):

Daky: Budu se snažit a strašně tomu věřím, že už další "jobovka" nedorazí. Vždyť ten život nemůže být taková svi..! A já měl poslední dva roky fakt pocit, že je všechno naprosto v poho. Takže, věřím, že mě zase čeká něco hezkého.
Když se nezadaří - Máte na babinetu, taky nějakou "seznamku" pro zabezpečené odložené muže se závazkem (krásná 13 let dcera) ? Nebo si mám udělat svůj pořad "chcete mě?"
Je to jen černý sarkasmus na tuto dobu . . . .  Dědeček přežil koncentrák (byl žid) a když mě popisoval jejich humor, tak mě běhal mráz po zádech. Je to asi přirozená reakce mozku proti strašnému stresu.


:hjarta::hjarta::hjarta: Buďte v míru :hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, co blbneš?? na mém energetickém depu to trénujem a jde to!!! :hjarta: Tak základem je se nehrbit! Narovnej se, zkus úsměv, nó vidíš,a teď vyprsit, v tvym případě teda naber dech a rozhlídni se!! Určitě se zachvělo alespoň jedno chřípí...,věř mi, a až to začneš vnímat..nepotřebuješ seznamku. Musíš ty být v poho a pak uvidíš ten mazec!! ...né, děvčata, netlačte se, hezky po jedný, dyť je to taky jen člověk... SLIBUJU!!:hjarta::hjarta::hjarta:

Daky: Seznamka byla taky hec. V momentě, kdy se to rozneslo po lidech v okolí jsem zaregistroval kroužení dam z povzdálí. Ne tak ne, ale z toho strach nemám. Ale co tady začínám zde pár lidí číst a "poznávat", tak to by někdy stálo za setkání na panáka :storstark:

Luci: Byla to osudová láska, ale pocit, že ztratím dceru a denní kontakt s ní mě velice rychle posadil na zadek. Specifikovat, jak se co změnilo nejde, protože to je takovej mazec, že člověk nemá šanci si to ani uvědomit a je to.
Je to jako bitka v hospě, kde za patnáct vteřin sedíš na chodníku před ní a nevíš jaký je den a jak jsi se tam dostal . . . .

:D

no to jsem moudrá....
tak aspoň abstraktně .....na zdraví......
a snaž se dneska trošku jíst a trošku spát.......bude líp.

Jonathane, byla to asi velká osudová chemie.

A k těm novým zítřkům - myslím tím dámám - jak sám vidíš tak to jde, ale taky to nežeň moc kupředu. Teď si zraněnej, bolavej, nezahojenej a to by tvoje další vztahy asi poznamenalo.
A jak říká Lucie, najez se ať se nám neztratíš.

Milý Jonathane, držím moc pěsti, abys to vše zlé, smutné a ošklivé  kolem sebe, co se ted děje zvládl a posílám také energii. A pokud máš pocit, že jsi sám, tak nejsi, máš dcerku a jistě i spousty přátel.Na  tebe budu myslet ode dneška každý den, piš , jak se cítíš, jak to zvládáš. Přeju ti sílu a klid, s tím jídlem - já to pak zkoušela třeba po hodinách malé porce, se spánkem ti bohužel zatím neporadím.
A setkání na panáka? Až půjde příště Dakotino energetické centrum, tak se to dozvíš a budeš pak zářit minimálně týden. Pozdrav Míša :hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, nevím proč, ale tak nějak cítím, že u tvé ženy jde momentálně jen o chemii. Je zamilovaná, nevidí neslyší. Podle toho, cos psal o jejím milenci si myslím, že tvrdě narazí. Pak pochopí kde je její místo a kde jí bylo dobře. Možná to teď vypadá jako scifi, ale uvidíme... Ty mi připadáš velkorysý a společný život a hojení vašeho vztahu by jste určitě zvládli. Být tebou na jiné partnerky bych v tuto chvíli nemyslela. Nech to plynout, mysli na sebe a tvou dceru. Ať je váš byteček plný pozitivní energie.
Jinak ještě k té velkorysosti - určitě pramení z toho, že jsi vlastně udělal to samé co tvá žena. Zároveň si myslím a souhlasím tak s Lucií, že to co tvá žena udělala nemá souvislost s tím cos provedl ty před 8 lety.
To, že zemřel tvůj přítel mě mrzí a je mi to líto. Bohužel s tím se nedá už nic udělat nedá se to napravit a člověk si opět již po několikáté uvědomuje, že pokud nejde o život jde o ho...
Držím pěsti aby bylo zítra lépe než dnes, pozítří lépe než včera atd. Drž se chlape ať ti to šlape.

dneska ti moc držim palečky, ať to zvládneš........

a jenom jsem tak večer přemejšlela, co tvoje dcera, jak zvládá to, že jí maminka opustila? neměl bys možná vzít k psychoterapeutovi i jí? ona se asi snaží bejt statečná, ale myslim, že to pro ní musí bejt hrozný......a i kdyby se tvoje žena probudila z poblouznění (myslim, že nic jinýho to neni) a vrátila se, myslim, že překonat to, že vůbec od vás odešla bude pro ní ještě těžší než pro tebe.....

ffly, koka, MisaII, Luci: díky za ty maily. Hrozně mě to pomáhá. Nebojte, nikam za novýma babama se nepoženu. To bych šel proti hlasu svého srdce. A hlavně nejsem typ "zoufalce" na jednu noic. Svou domácnost povedu nejlépe jak umím (včera jsem dvě hoďky žehlil a uvařil jsem dceři výborné hamánko na přání). Dnes v jednu mě čeká asi to nejšílenější co mě zatím potkalo a proto myslete na mne prosím a pošlete prosím trošku energie. V sobotu vyrazím s dcerkou na procházku po Praze a někam na kafíčko. Děkuju všem

V pondělí se ozvu

:hjarta::hjarta::hjarta:

posílám ti co můžu :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta: a odpoledne na tebe budu myslet. večer to někde spláchni a zítra vyraž s dcerou......drž se, ahoj.

Pamatuj si, každý den je jiný a připraví nám spoustu překvapení. Ráno se probudíš a najednou víš, co máš udělat nebo najednou už nemůžeš plakat a mraky se rozplynou.
Přeju ti takové dny, i když je to pro tebe noční můra. Jednej VŽDY podle svého pocitu, rady nás všech zainteresovaných jsou  sice z praxe, ale tvůj život a to, jak ho žiješ, je jen tvoje volba, za kterou neseš důsledky.
Nikdy nepoznáš víc, jaký jsi , nikdy nepoznáš, kolik máš přátel, kdo tvé bolesti zneužije a kdo ti pomůže.Většinou vůbec netušíš, jak moc tě třebo má někdo rád, pomůžou ti věci, kterých sis nikdy nevšiml nebo je zapomněl.
Dcera je formát, že ti dokázala říct, abys žil svůj život- to je úžasné, dává ti najevo podporu.
Nepochybuju, že vás tento zážitek velice sblíží a stmelí.A obohatí.
Důležité je, abys v sobě  nedusil pocity (vztek, vina, nenávist, láska....)-musí to ven! Vypsat se, vyřvat, vysportovat- hlavně nedusit!!!Saháš si na dno, ale z něj je jen cesta vzhůru- nespěchej, pak z tebe bude nový a bohatší člověk. Láska fakt bolí.
Depky přijdou a budou hnusné- takže přeju hodně síly(to ještě nevíš, ale máš jí na rozdávání)- rozdýchej to a neboj, bude líp!

Uzlíčku, máš cos chtěla. nevim jestli mě to teda udělalo nějak dobře.

Luci ahoj,
mně to moc dobře neudělalao, ale tak nějak jsem s tím počítala. Dojezd musí být, nejdou utnout city. A s tím vším se mi teď musíme smířit.Proto musíme myslet na sebe a netrápit se, ale je to tak těžké.
Vím, co se asi v mém m odehrává. Chtěla bych se ještě Jonathana zeptat, zda by znovu vstoupil do stejné řeky a nebo zda mu to něco přineslo.Zda pak tu cestu k ženě opravdu našel a nebo zda se jenom snažil. Zda si uvědomil, cože se to vlastně stalo. Jsem opravdu moc zvědavá. Co to znamená, když jsou k nám teď takoví jiní? Hojí si u nás rány? Omlouvám se Jonathane, ptám se asi dost hloupě.

Luci: Byla to osudová láska, ale pocit, že ztratím dceru a denní kontakt s ní mě velice rychle posadil na zadek. Specifikovat, jak se co změnilo nejde, protože to je takovej mazec, že člověk nemá šanci si to ani uvědomit a je to.
Je to jako bitka v hospě, kde za patnáct vteřin sedíš na chodníku před ní a nevíš jaký je den a jak jsi se tam dostal . . . .
Musí to být asi pěkná mela a každý na tu melu potřebuje určitý čas. Ale přijde mi, že ten, který je popdvedený, musí čekat o něco déle. A je to asi čas, než onen nevěrník se vyrovná s tím, že se musí rozloučit se svou milenkou a až pak teprve může hledat tu cestu ke své ženě. Je to tak Jonathane?
Jonathane, moc ti držím palečky a věřím, že vše dobře dopadne. Ty jsi stál už na druhém břehu a víš moc dobře, co tě vrátilo zpět. Tvá žena teď stojí také na druhém břehu s růžovými brýlemi a možná se časem dostane do "mely" a ty růžové brýle jí spadnout ........ Drž se chlape, už jenom tvá dcerka ti za to stojí.
Tím jsem si trošku vzpomněla na Gabriela, jak ten asi na tom je???

Jonathane, Jonathane, myslím, že by ses měl obrnit velkou trpělivostí a velkorysostí. Tys své ženě dost ulehčil rozhodování svým úletem před osmi lety. Možná má teď pocit, že má jeden úlet k dobru a že když tě ona tehdy vzala zpátky, tak ty jí, v případě, že se rozhodne vrátit, taky vezmeš. No, jestli jsi jí tehdy řekl, že se vracíš kvůli dceři a ne kvůli ženě, tak se jí ani nedivím. Nechci ti sypat sůl do ran, ale myslím, že bys měl být opravdu o něco pokornější než ostatní postižení tady. Taky si myslím, že se žena k tobě vrátí, čím víc stoupají hormony do hlavy, tím rychleji vyšumí. Držím ti palce ať je to co nejdřív.

uzlík: Jsem vyléčen do konce života. Nikdy a to říkám NIKDY bych do něčeho už nešel. Ani bych si nedovolil začít chodit se zadanou ženou. NIKDY
Nejhorší je, jak si uvědomuju, kolik času jsem s tím ztratil. To že jsme k Vám ohleduplnější, je pocitem viny a snahou něco kompenzovat. 

Odjíždím na ten posra. . . . .   pohřeb !


:hjarta::grater::hjarta:

Suzie:  Ta pokora tam je, neboj. Když se ale vrací člověk od milované osoby k té "původní", tak je to vždy kvůli něčemu (dítě, situace) a pak si najde cestu k tomu člověku, kterého opustil. To je prostě chemie.

díky za názor

Jonathan napsal(a):

uzlík: Jsem vyléčen do konce života. Nikdy a to říkám NIKDY bych do něčeho už nešel. Ani bych si nedovolil začít chodit se zadanou ženou. NIKDY
Nejhorší je, jak si uvědomuju, kolik času jsem s tím ztratil. To že jsme k Vám ohleduplnější, je pocitem viny a snahou něco kompenzovat. 

Odjíždím na ten posra. . . . .   pohřeb !


:hjarta::grater::hjarta:

Díky Za odpověď.

S kamarádem je mi to moc líto. Život je k nám někdy hodně krutý. Drž se chlape, drž !!!! :pussa::pussa::pussa:

uzliku pred prazdninami som sa rozpraval s Gabrielom a chcel podat ziadost o rozvod

Jonathane, já tu chemii chápu. Jen jsem chtěla říct, že pro tebe je to uzavřená kapitola, ale tvoje žena mohla mít pocit, že není, že máš u ní dluh. Já jsem byla podvedená před šesti lety a pořád je to ve mně. Už to nebolí, ale ta důvěra už se nevrátila. A to, že se s ní manžel nerozešel kvůli mně, ale protože musel, mě docela štve pořád. Fakt ti přeju, aby se to u Vás urovnalo, protože ty si toho pak určitě budeš umět vážit. Jó, kdyby byli všichni manželé tak osvícení jako ty...

Oxi napsal(a):

uzliku pred prazdninami som sa rozpraval s Gabrielom a chcel podat ziadost o rozvod

Ach jo, jenom doufám, že je na tom psychicky lépe, že ho ohýnek (dcerka) pořád zahřívá. Mám na něj mail, ale je mi hloupé mu v této situaci psát. Děkuji Oxi

Jonathan napsal(a):

uzlík: Jsem vyléčen do konce života. Nikdy a to říkám NIKDY bych do něčeho už nešel. Ani bych si nedovolil začít chodit se zadanou ženou. NIKDY
Nejhorší je, jak si uvědomuju, kolik času jsem s tím ztratil. To že jsme k Vám ohleduplnější, je pocitem viny a snahou něco kompenzovat. 

Odjíždím na ten posra. . . . .   pohřeb !


:hjarta::grater::hjarta:

Jonathane, drž se!!! a nenech se tím složit. Posílám :pussa:

Uzlíčku, podle tvých otázek na Jonathana je jasné, že bys moc chtěla vidět do hlavy svého muže. Tím, že o tom s tebou moc nemluvil jako by si v tom stále neměla jasno. Připadá mi, že stále řešíš vztah tvého manžela k narušitelce, jak moc ji miloval, jak moc bylo pro něj těžké zůstat s tebou a ne s ní... Nedá a nedá ti to pokoj. Myslím si, že za tu dobu má tvůj muž v sobě jasno. Je s tebou a určitě tě moc miluje a jistě se trápí tím co ti způsobil. Je šťastný když ty jsi šťastná a už se v tom nechce pitvat. Užívej si vašeho vztahu, jeho lásky a dál už to v sobě neprobírej ze všech stran. Jistě cítíš rozdíl v tom, jak je to fain když je ti dobře a jak je to jiné když se zase necháš něčím ve své hlavince potrápit. Ze všech sil se snaž, aby ti bylo dobře stále a nenech si to ničím kazit. Také jsem si myslela, že to nejde, ale právě ten strašný rozdíl mezi tím když je mi dobře a tím když je mi mizerně mě donutil přestat na to myslet a užívat si toho co mám. Víš, někdy jsem až měla pocit, že si v té bolesti libuji. A to muselo přestat. Kvůli mně, kvůli budoucnosti, kvůli našemu vztahu, který je teď paradoxně lepší než před tím... Tvůj muž tě miluje a tak to prostě je a tak to vnímej. Pa

Koka :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::):):) zas máš pravdu !!!

Koka,
moc hezky jsi mi to napsala. Několikrát mi řekl, že je to za ním, že myslí na budoucnost, že ho to mrzí. A vidíš, já pořád probírám, ale né už tak často. Jsou to blbosti, třeba teď mi poslal obrázek, jen tak. A já u toho hledám alespoň větu "zdravím Tě". K ní se rozplýval a připsal by k tomu určitě román. A já se těch myšlenek pořád nějak nedokážu zbavit.
Náš vztah je taky teď lepší, užívám si ho, ale pořád chci asi něco víc.
Pa

UZLÍKU hernajz !!!!!!! ty mě štveš, já se tak statečně snažim tohle všechno házet za hlavu a nemyslet, ani z Jonathana jsem to netahala - ovládla jsem se - a ty mě do toho vždycky zase namočíš. hernajz. nech už toho. je to na nic !!!!!!! buď hodná, šťastná a spokojená holčička, nebo bude zleeeeee !!!!

Několikrát mi řekl, že je to za ním, že myslí na budoucnost, že ho to mrzí. No vidíš Uzlíčku, vždyť to je moc hezké co ti řekl.
Jiné neslyšely ani ň, jako by si řekli " jsem s tebou tak co víc chceš tečka "  Víš jak je to přísloví " kdo chce víc nemá nic " Poslal ti obrázek, řekl si, to se bude mé Uzlince líbit, myslel při tom jen a jen na tebe. Nezlob mě a neřeš, že jí by něco připsal. Je to za ním. Důležité je, že teď by už nic nenapsal ani obrázek by neposlal...  "Já měl nějakou milenku? pane bože kdy to bylo?"
Netřeba se tím dál zabývat , stačí chvilky kdy se nám to připomene, tak nějak samo třeba prostřednictvím televize. Na to potřeba ještě trochu síly, ale jinak ji dávej jen do vašeho vztahu.

správně.

Jonathane, už to máš za sebou !!! zvládls to určitě dobře, pokud se takováhle věc dá zvládnout dobře. zapij to a mysli na kamaráda a na všechno hezký, co jste spolu prožili a on zůstane s tebou. Myslela jsem na tebe a ještě budu.

Lucie33 napsal(a):

UZLÍKU hernajz !!!!!!! ty mě štveš, já se tak statečně snažim tohle všechno házet za hlavu a nemyslet, ani z Jonathana jsem to netahala - ovládla jsem se - a ty mě do toho vždycky zase namočíš. hernajz. nech už toho. je to na nic !!!!!!! buď hodná, šťastná a spokojená holčička, nebo bude zleeeeee !!!!

Už mlčím Lucinko, už mlčím!!!!
Jedu do přírody, jdu se usmívat, slibuji :par::par::par:

hudry hudry basama s fousama !!!! jedu taky do přírody, na vandr, do lesa, do podolí, do lékárny....se těšim, a ty si dej na mě bacha !!!! :):)

Hmm Jonathane ... jsem tu se svym prispevkem sice pozdejs nez ostatni, vetsina toho tady uz zaznela, tak jen doplnim, ze tu urcite nejsi jediny chlap, ktery se pta zdejsich dam, jak to zaonacit, aby zase bylo doma dobre. Ja to zkousel taky - na rozdil od Tebe mi zena za nikym neutikala. Dost jsem se snazil to urovnat a nedarilo se, nedarilo se ... a nedari se dodnes. Pred pul rokem jsem snahu vzdal ... 2 mesice jsem predtim nebyl schopen jist, pracovat, myslet, porad jsem jen premyslel a planoval jak to dat dohromady. Az terapeut v poradne mi pomohl vyjit z bludneho kruhu a od te doby jsem to hodil za hlavu, protoze to opravdu nikam nevedlo. Cim vic jsem toho delal, tim hur bylo ("ty nic nedelas, ty nic neurychlujes "- mysleno rozvod) ... a cim vic jsem se snazil tim jeste vic hur bylo ("ty me nenechas chvili na pokoji, porad po me neco chces, ...") ... zkratka at jsem udelal co jsem udelal (nebo neudelal) bylo to spatne. Tak jsem to otocil a (jako ty) se zacal starat vyhradne o domacnost a o deti (nikoliv o ni) a pro zmenu do problemu spadla ona. Jednou si take zkousela nabrknknout nejaky podobny individuum jako popisujes ty-  to jsem ale 'zavcas' prekazil - a o to vic mi to pak uskodilo, no co - jsou cesty, ktere si v zivote clovek musi zkusit, aby priste vedel, ze tudy fakt ne.
Ty mas mozna stesti v tom, ze ona je pryc a nedela Ti ze zivota peklo ... me ho udelala (a hodne to ublizilo i detem) a chte nechte ji to ted nemohu odpustit, takze ja uz cestu zpet nejen ze nehledam, ale ani si nepreji. Doufej, ze Tva pani prozre rychleji, nez Ty sam prestanes cestu zpatky hledat.

Jonathane,
reaguju na tvůj první příspěvek, protože nemám zatím bohužel čas číst dál...
Stalo se, stalo, bohužel, jestliže někde funguje nějaká chemie, s tím nic nenaděláš, to musí ten "postižený" partner sám, ovšem chce-li...a mnohdy nechce, že? Vnucovat se a lísat se absolutně nemá smysl, spíš vyvolává opačnou reakci - mluvím z vl. zkušenosti, nevěru manžela  máme snad za sebou, nicméně opravdu jsme prošli ( nebo jsem prošla skoro všechna stadia, zde na netuse  připomínající....Takže některé momenty, jak se manžel choval, mě nepřekvapily, jen jsem si v duchu odškrtla : ano, jsme v této fázi a problem se vyvíjí tímto směrem....plus minus  na jedno brdo s rozdílem koncovkybuď anebo....a ve finále vyvstává otázka  co je vlastně lepší: strvat  či rozpustit seance( nebo-li rodinu)???

Jonathane, držím ti palce, aby si nejako prekonal toto krízové obdobie "bez ztráty desítky"... Veci chodia v skupinách, dobré aj zlé... Teraz máš asi horšie obdobie, ale zatni zuby a povedz si, že veď bude lepšie... a ono určite bude. Či už so ženou, alebo bez nej - tak to je. A držím palce aj tvojej dcére, aby jej táto situácia priniesla nejaké ponaučenie a aby ňou tiež prešla bez vážnešjích strát. Až budeš zasa schopný, napíš prosím, ako si zvládol pohreb a ďalší vývoj krízy. čau S

Zdravím všechny. Strašný pátek mám za sebou. Ustál jsem to jen tak tak. Tolik smutku pohromadě jsem nikdy nezažil. Večer jsem to zapil a zatáhl za tím oponu. Zůstane mě v srdci na trvalo, ale bez smutku. Pouze hezké vzpomínky. Nic jiného už s tím neudělám.
Teď se vrhám na práci a život s dcerou. Musí být lépe a bude lépe.

:hjarta:

ahoj, jsi šikulka !

Míša: My jsme teď v druhé fázi, kdy se konfrontují fantazie a představy s realitou. Uvidíme co bude dál.
U mě se teď střídají pocity vyrovnanosti se zoufalstvím. Horší je, že dcera začíná být na mámu naštvaná, protože jí stále volá a chce se s ní potkávat. Tam se bojím, že by se to mohlo vyhrotit a to bych za žádnou cenu nechtěl.

Míšo, potřeboval bych eventuálně upřesnit, jak ti ty fáze probíhaly a jakým způsobem jsi hlavně komunikovala. Když byla fáze jedna až teď dvě, tak nemůžu ženě volat, jak se má a tak, abych nebyl za loudila. Prosím poraď. :)

Čau Luci, co vandr ?? Jak jde život ???:)

na vandru bylo krásně, doma je dobře, mě je taky dobře (tak na 85%), co si víc přát? aby bylo líp taky vám ostatním, aby to vydrželo, pořád si v sobě tak uklízim a hledám a ještě pořád dost nacházím, takže stěhuju, přerovnávám a má to asi všechno smysl.

tak to gratuluju a držím palečky:supr:

Prosím o radu. Dostal jsem SMS od ženy, že jí dcera napsala, že na ní nemá o víkendu čas a že jí nechce tak často vídat, protože nás opustila. Žena jí zase každý den píše volá a chce ji vidět, aspoň potkat. Nechci, aby to přešlo do nějakého konfliktu.

Mě psala, jak je to taky pro ní strašně těžký, ale že nemohla jinak. Že jsme vše měly řešit dřív a že nemůže zapomenout na to co jsme prožily, ale že nemohla jinak. Prostě maso . . . . :kapitulation:

dcera je dost stará, nechala bych to teď na jejím rozhodnutí. dost chápu, že na maminku nemá zrovna náladu a nechápu, že tvoje žena si neuvědomuje i ve svým poblouznění, že vaše problémy, který jste měli řešit dřív a na který nemůže zapomenout (to tě jen cituju - víc nevím) se její a tvé dcery poměrně netýkají a že jí muselo moc a moc ublížit, že přes tyhle vaše problémy jí opustila. a že "nemohla jinak" je sice teda smutný, ale myslilm, že za to bude muset určitý následky nést. tvojí dcery je mi opravdu líto, je jak mezi mlýnskýma kamenama a úplně nevinně. nech to na ní. ženě bych to stručně vysvětlila, copak bože nechápe, co to dítě musí cejtit?

Luci: Špatná interpunkce. Psala, že nemůže zapomenout na to hezký co jsme za těch x let prožily . . . . :kapitulation:

Jonathane, ona se probere, aspoň to si já myslim. bude to ještě chvilku trvat, ale podle mě se probere. já spíš myslim na tvou dceru, jak to s ní mele s chudinkou. mluvíš s ní o tom? zkus jí to nějak vysvětlit, aniž bys ženu nějak shazoval nebo pomlouval, ona už toho fůru pochopí  a třeba jí to trošku pomůže se k tomu nějak postavit a třeba mámu i trošku pochopí - i když to bych od ní asi teď nečekala. co tvoje dcera, jak to bere?

Ahoj Jonathan,
mám stejný názor jako Lucka. Tvá dcera už je dostatečně stará a asi by jsi ji měl nechat se rozhodnout samu. Myslím, že na svou matku asi nezanevře, i když se teď na ni zlobí. A zlobí se právem.

A to že tvá žena nemohla jinak, ne ne. Každý může jinak.

Držím ti moc palce ať to všechno s dcerou zvládnete. Bude to těžké, ale vy to určitě dokážete ;)

Jonathane, manželce řekni, ať dá malé čas se s tím vším srovnat. Přece jenom je to moc brzy a všechno si v sobě teprve skládá, je plná emocí, někdo jí rozboural ten její hrad, který si sama v sobě stavěla. A pak bych opatrně pomaličku polehoučku po špičkách zkusila mluvit s malou a probrat to s ní, vysvětlit jí, že i přes to všechno (a vím že ti to z úst nepůjde lehce) jí má maminka ráda a chce jí vídat.............a pak je hrozně velký kus práce na tvé ženě, aby si malou získala a ne ji od sebe ještě víc oddálila.

Jonathane prosím, pomoz své dceři pochopit, že ona v žádném případě nemůže trpět vašimi neshody. Zkus jí vysvětlit, že maminka ji miluje pořád stejně, problémy máte přece mezi sebou vy dva. Je to důležíté pro její citový, psychický vývoj. Máš to chlapče nesmírně těžké, ale musíš to prostě ustát. Myslím, že i Tvá žena to ocení. Tebe ocení, rozumíš mi?

Čauky všem. Tolik reakcí. Kde jste se vzaly sudičky ??? S dcerou o tom mluvím velice často. Jí strašně vadí, že na ní mamka tlačí, ať se vidí každý den a když jí dcera odpoví, že na to nemá čas, tak to žena spíš vnímá jako odmítání.
Taky jsem to pravě dnes ženě odepsal, že mám pocit, že na dcerku hodně tlačí a ať jí dá čas. Nikdy bych si nedovolil tlačit holky pro ti sobě. Nejsem magor. Stalo se, co se stalo, ale jsme dál lidi, který spolu prožily i krásný čas a nezazdím to nějakou hloupostí a stupidností.

Díky za pomoc a radu  :hjarta::hjarta::hjarta:

Přesně tak, jak píšou holky. Tvoje dcera se teď cítí strašně. Já když si představím, že bych byla v její kůži - přesně vidím, co by se mi honilo hlavou: vlastní mámě nestojím za to, aby se mnou byla.
Její svět se totálně rozpadl, veškerý jistoty v háji.
Musíš jí dát hodně moc lásky, porozumění a hodně jí ty věci vysvětluj. Pomůže jí to se trochu orientovat v situaci a přijde aspoň nějaký uklidnění. Je to opravdu moc a moc práce a sil. Ale tvoje dcera za to stojí, viď?

ffly: Já bych jí v tom rád pomohl se orientovat, ale zatím v tom sám bloudím, jak v pralese . . .  Ale ode mě ví, že se o ní postarám a že jí mamka má stále ráda. Ale je to pro ní složitý, aby tomu teď věřila . . . . . :kapitulation:

Jonathane, ono není o to se postarat, ale lásku lásku a zas jen lásku, která jí dá ten pocit bezpečí, který ztratila.

Jonathane, tak jí dejte hlavně čas, ale myslím, že i bez nás to máš v hlavě srovnané a víš co dělat. Držím palečky :supr: .

ffly: Špatně podáno z mé strany. Postarat neznamená jen zaplatit, vyprat, vyžehlit, uvařit, ale hlavně pohladit, utěšit, zakravit, vzít do pelíšku a tak.

:kapitulation:

Jonathane, tak pak je to v pořádku :D, víš ona bude hodně hodně hodně v tomhle plavat a jestli je citlivá dušička, tak jí to dá pořádně zabrat. A jediná náplast je ta lásečka - hodně intenzivní. A pomůže to i tobě.
Vidím, že si ten pátek přežil, takže vzhůru ode dna nahoru.

jen mysli na to, že ty jsi chlap, dospělej člověk, kterej už něco prožil a jak je to pro tebe těžký, ale ona je bezbranná 14 letá holka, v nejhorším věku ohledně citů a emocí a toho, jak bude v životě sama fungovat a co si ponese dál - tak na to mysli. a měla by na to myslet i tvoje žena. ta už na to měla myslet dřív, teď už bude jenom spravovat a bude to dlouháááá cesta a na tenkým ledě. ty, ač se cejtíš sám pod psa, jí teď musíš podržet - je ve věku, kdy teda myslim to musí bejt něco, tohle zažívat......ale ty máš fůru citu, zvládneš to, máš empatii a miluješ jí, zvládneš to. :) a ona to díky tobě zvládne taky. :)

ffly a Luci: Nejhorší je, že stále doufám a když si myslím, že to půjde, tak si všimnu, že si žena odnesla další své věci a to mě zase pošle dolů. Jako by mě vše utíkalo mezi prstama. Já vím, že i žena potřebuje čas, ale ta bezmoc a nutnost "nečinného" čekání bez možnosti to nějak ovlivnit a bez šance vidět výsledek je tristní a k zoufání.

:kapitulation:

vydrž a nemávej tady furt tim bílým hadrem člověče !!!!! :hjarta::hjarta::hjarta:

Luci: když on je tak hezkej a trošku to sedí . . . . . :godlike:

já vím, já se tě snažim jen tak malinko pošťuchovat a rozptylovat.....já vím. drž se.

Jonathan napsal(a):

Luci: když on je tak hezkej a trošku to sedí . . . . . :godlike:

Trochu síly Tobě ...
té co mi zbývá, chtěl jsem Ti odepsat, ale zatím toho nejsem schopný a počkám jak se to dál bude vyvíjet, potom - já jsem si tehdy řekl to co jsem měl kdysi v posilovně ( i když to asi není moc k věci) " Není umění sebrat se a jít, ale je umění sebrat se a zůstat."
A tak přez moje všechny zaručené rady od přátel a kolegů (mimochodem jsem o tom nikomu neřekl, to jen z dřívějška) jsem si řekl slova mého známého - já bych to překonal, už jenom kvůli dětem.
A teď to vidím jako cestu, i když je to se mnou jako na houpačce, děti jsou to co mne drží, jsou menší než Tvoje dcera a nechci je vystavovat nečemu takovému pokud to jen trochu půjde.
Skus dát ženě šanci, já měl chvilky, kdy bych jí na rukou nosil, dýchal za ni a vzápětí po nějaké "indicii" bych byl radši sám a nedělal vůbec nic, jen blbě civěl do zdi, tenkrát mi řekla, že ji tím od sebe odháním a já reagoval, že se má kam vrátit, dveře jsou otevřené a já na ni čekám, i když se to ve mně boxovalo a já myslel na to, jak si mne může vážit, být se mnou, když mi to udělala ...
Možná kdyby jsem našel v sobě víc síly, tak by to bylo jiné, ale byl jsem jako teď  Ty - jedna velká bolavá rána, ne že by to teď bylo jiné, ale teď se jenom víc zvládám (alespoň v to doufám).
Dej své ženě čas a ukaž jí otevřené dveře, náruč, srdce ...
Možná to pochopí a ...
Nechci Vám prognozovat, to mne nepřísluší, ale přeji Vám všem vše krásné a dobré ...

Ahoj

user: Díky pane za podporu a hlavně tu sílu. Dělám věci přesně jak píšeš, otevřít dveře a žít. Srdce a náruč bohužel nemohu, protože moc nekomunikuje. Život musí jít dál a ono to VYJDE! Věřím tomu a nebo je to jen zbožné a nereálné přání. Fakt nevím. představuju si to dost často, kdyby zazvonila u dveří s tím, že se chce vrátit a my bychom ji u dveří s dcerkou umačkaly. Ufff.

;):hjarta:;)

Jonathane - ani bych nevěřila, že chlap může prožívat stejně jako my. Popisuješ přesně moje pocity. Jednu chvíli jsem smířená, že už je definitivně konec, začínám promýšlet konkrétní kroky - stěhování, rozvod .... za pár dnů mi něco nebo někdo dá zase nějakou další debilní naději a já si začnu říkat, že ještě bych měla počkat, co kdyby .... Při tom všechno svědčí pro to, že jejich láska stále sílí, tráví spolu více a více času. Kamarád psychlog mi k tomu napsal :
- ty už bys to moooooc chtěla vidět ukončený, ale ten konec neovlivníš, smiř se s tím
- uvědom si, že u nich nejsi v centru pozornosti - nikdo jiný kromě nich dvou teď pro ně na světě není  tak důležitej. oni si budou dělat, co budou chtít. až top bude, tak to bude a budě to časově i výsledkem bez ohledu na Tebe
- všechno je správně a všechno je špatně - oni existují nezávisle na okolním světě

Salen: Teď jak jsi to napsala, tak mě úplně přejel mráz po zádech. Pravdivý a výstižný.:/

Od tebe se už odstěhoval ?

Neodstěhoval. Trvá to 5 měsíců, od pondělí do čtvrtka je doma, protože tady má kšefty a od ní by to měl na dojíždění daleko, ve čtvrtek odjíždí k ní a vrací se zase v pondělí. Tak jednou za 3 týdny to proloží týdenním pobytem někde. Ona mu i pere, takže část věcí už má u ní. Ani o rozvodu nic neříká. Při tom ale z občasné kontroly mailu vím, že oba spolu mluví o svém novém krásném životě, jak konečně mají to, v co nikdy nedoufali, bla bla bla ... prostě žádný úlet, pro oba zřejmě trvalý vztah. Jen já v tom nějak překážím. A asi se čeká, až mě povolí nervy a vypadnu nebo podám žádost o rozvod. A já v tom lítám.

A Jonathane - jsi si jistý, že kdyby se vrátila a ty bys ji mačkal v těch dveřích, že by to tím bylo vyřešeno? Já jsem si to myslela první čas taky. Teď už nějak nevím .... kdyby se dalo přeskočit to období rozvodu a řešení nového bydlení a mohla bych skočit rovnou do nového samostatného života bez něj, možná by mi bylo líp.

Salen: Po prvním přivítání, by musel následovat trpělivý krok za krokem s obrovskou dávkou trpělivosti a komunikace. Akorát si to zatím nedovedu představit. Strašně pak asi záleží na okolnostech a chování všech zúčastněných, protože ty rány jsou vždy čerstvé a bolavé.
Fakt nevím.
Teď se mě to ale netýká, protože je žena ve fázi dvě, kdy se před měsícem odstěhovala, je šťastná a fantasie se konfrontuje s realitou a když jí to bude vyhovovat, tak je hotovo a my si budeme muset zařídit život nějak nanovo.

Koukám, že čteš Klimeše Jonathane :-) - já mu dokonce psala mail, ochotně mi odpověděl, ale radil spíš také vyčkávat, že u nás to není ještě klasický rozchod, když se tu pořád objevuje, že prý se nemám pokoušet rozvíjet síly přitažlivé, ale jen minimalizovat odpudivé. Z pohledu těch fází jsi na tom asi líp, protože ty můžeš za nějaký čas čekat fázi paradoxní, což je ta šance k návratu. Ale taky nezapomínej, že návrat by neměl být moc brzy - to je pak opakování odchodů a návratů, protože by to ona neměla pořádně vyřešené.
Myslím si, že pro nás opuštěné je nejhorší to čekání. Neutíká to, já mám pocit, že už takto žiju strašně dlouho, při tom z pohledu těch psychologů to není ani ten doporučovaný půlrok. No, já už jsem spíš skeptická, asi bych se místo nadějí měla spíš zaměřovat na ten nový život, ale zřejmě i já potřebuju čas k dozrání, když pořád nejsem schopná to utnout.

A ještě něco - teď budu asi tvrdá, ale matka, která kvůli svému milostnému vzplanutí opustí dceru ..... Jonathane, zvaž to dobře, zda je to žena hodná tvého snažení.

Salen: ad) Klimeše nečtu. To mám vše odsud . . . . . .     ;)  Je dobrý na čtení ???   Jaká knížka - doporuč prosím . . . . . ???   
ad2) - beru to, že to je chemie a když chemická látka působí, tak reálné uvažování je OUT ! Taky jsem to zažil a je to hnus, když se na to člověk s odstupem podívá !


:dumbom:

Jeroným Klimeš - a teď nevím přesně název - najedeš to na netu, Partneři a rozchody? Tak nějak.

Už jsem to našel a běžím pro to. Mrknu na to a uvidím.  Díky :hjarta:

Milý Jonathane,koukám že jsi pohřeb zvádl a máš krásně nakročeno ke štěstí spolu se svou dcerou. Pro tebe a Salen, já čekala 8 měsíců, přesně, jsou to návraty, odchody, ted už jsem si řekla dost. Myslím, že záleží na každém, kolik času tomu druhému poskytne, já prostě už víc nemůžu. Jonathane, jak si psal, ....chemická látka působí, rozum je out..., možná to lépe cítíš právě proto, že tu zkušenost máš. Já právě nějak nemohla pochopit, že je to někdo jiný, úplně, vše je mu fuk ale jeho chování v tomto stylu pokračuje a já jsem už někde dál / dnes přišel s rozbitým obličejem od manžela milenky/   . Držím ti hrozně moc palce, s dcerou je to asi těžké- myslím ty setkání s matkou, nenut jí, a manželce to vysvětli, je to prostě ted to nejlepší, co může pro svou dceru ted udělat, když jí opustila. A promin, já souhlasím se Salen, a znám i ve svém okolí příběhy- sbalí i děti, vetšinou po dohodě nebo o ně bojují , dohodnou se s manželem na střídavé péči, ale odejít...... nevím, možná si tvá žena jednou uvědomí, co vlastně své dceři provedla, ale jsem si jistá, že má skvělého otce a ten jí tu lásku a porozumění dá. :hjarta::hjarta::hjarta:

teď mě napadlo, na druhou stranu - ne že bych se chtěla zastávat tvojí ženy - ale. hodně tady odsuzujeme to, že opustila dceru, jo, je to hrozný. jen mě napadá - proč dělat tak veliký rozdíly, když odejde od rodiny muž(ať už se jedná o chemii, poblouznění, nebo něco vážnějšího - to je jedno), tak přece opustí dítě stejným způsobem (uznávám zažitou větší citovou vazbu matka-dcera), ale abysme tu zas nezatracovali ženu a mužům, kteří to dělají daleko častějc, těm to odpustíme, děti nijak neřešíme a všichni jsou šťastný, že se otec vrátil. chápete co chci říct, rozumíš mi Jonathane? v případě, že se bude chtít vrátit a ty budeš schopnej a ochotnej zkusit to slepit - nemyslím, že by měla bejt na větším pranýři (abstraktně myšleno) než chlap. muž je otec, žena je matka - neměl by bejt stejnej metr?

Lucie33, máš samozřejmě pravdu, takhle by to mělo být. Já to spíš pojala ze svého pohledu, děti bych prostě neopustila. A je jasné, že je i mnoho takových mužů. A Jonathanovu ženu nezatracuji, jak jsem psala, možná to on sám chápe líp než my všichni ostatní, kdo si touhle : zamilovaností : neprošly. A souhlas, napsala jsi to hezky, dvojí metr, hm, to je asi problém tradicí a společnosti, u těch chlapů se to prostě zkousne, u žen těžko.
Jinak se moc těším na setkání Míša

Luci: Je to na obě strany stejné. Je to to samé jako porovnání mužská a nebo ženská nevěra. U chlapů je tendence to trošku omlouvat a u žen tragédovat. Jsou to jen zažitý šablony.

Dámy odcházím pracovat, neb tam mám žehlení a uvařit nějaké hamánko. Ach jo, já bych šel na pivko . . . .   :dumbom:

mějte se krásně :hjarta::hjarta::hjarta:

My pražské a některé nepřažské už pivko domlouváme, zatím to vypadá na 5.10, tak ti dáme vědět. Pokud samozřejmě budeš chtít, a je tam sranda. :dumbom::hjarta::hjarta:

Jonathane, nedělej se sebe zas kuchynku,všechno s mírou. Je obdivuhodné,jak se o dcerku staráš a jak se dokážeš o všechno postarat ale zas to nepřeháněj. Na manželku nečekej, začni si svůj život.

Eva: Jo v poho. Starám se rád, ale na druhou stranu nemám problém vyrazit do víru města na manévry. Neboj, je to vyvážený. Nový život už začal, ale stejně nechám otevřené dveře . . . . .
Díky z názor  :)

Jonathane, opravdu nejsi jediný chlap, ktyrý se odhodlal svěřit své bolavé srdíčko do péče místních dam. A z vlastní zkušenosti musím napsat, že jejich podněty a podpora je k nezaplacení. Když si uvědomím, jakými těžkými chvílemi museli projít, nebo stále procházejí a čtu jejich příspěvky, tak smekám. Nemůžu jinek než se k nim připojit a přát ti, ať se držíš a dáš maximum lásky své dceři, která tě drží nad vodou a to samé potřebuje od tebe. Jo život je neuvěřitelně krutý, ale přitom tak krásný. Každý z nás dělá chyby a kdyby mohl, vzal by je zpět. Jelikož to nejde, nezbývá nám nic jiného než se z nich poučit a pokud je to možné, napravit je. A to si myslím, že brzo dojde i tvé manželce, která si svou fatální chybu uvědomí, vrátí se a vše se v dobré obrátí. Otázkou je, jsi-li schopen jí odpustit a nevracet se k tomu.
Držím palečky, chce to všechno pevné nervy a schopnost sebeovládání.
Měj se a věř, že se vše v dobré obrátí.

jeff napsal(a):

Jonathane, opravdu nejsi jediný chlap, ktyrý se odhodlal svěřit své bolavé srdíčko do péče místních dam. A z vlastní zkušenosti musím napsat, že jejich podněty a podpora je k nezaplacení. Když si uvědomím, jakými těžkými chvílemi museli projít, nebo stále procházejí a čtu jejich příspěvky, tak smekám. Nemůžu jinek než se k nim připojit a přát ti, ať se držíš a dáš maximum lásky své dceři, která tě drží nad vodou a to samé potřebuje od tebe. Jo život je neuvěřitelně krutý, ale přitom tak krásný. Každý z nás dělá chyby a kdyby mohl, vzal by je zpět. Jelikož to nejde, nezbývá nám nic jiného než se z nich poučit a pokud je to možné, napravit je. A to si myslím, že brzo dojde i tvé manželce, která si svou fatální chybu uvědomí, vrátí se a vše se v dobré obrátí. Otázkou je, jsi-li schopen jí odpustit a nevracet se k tomu.
Držím palečky, chce to všechno pevné nervy a schopnost sebeovládání.
Měj se a věř, že se vše v dobré obrátí.

Jeffe, ráda bych jen jestli se můžu zeptat, vše jsem totiž od tebe nečetla jen ty první přízpěvky, jestli u vás je to už v poho nebo jak to pokračuje... Díky za odpověď. Kéž by o všem tak jako ty uměl přemýšlet i můj muž... ale to by bylo moc snadné....

Ahoj sharon, mno v pohodě to není a asi hned tak nebude. Události, které jsem popisoval mají další vývoj, ale zatím prostě nemám síly na to, abych o nich psal. Bohužel věc, která se nijak nepohnula je ten můj definitivní krok a to ať je jakýkoli. Prostě jaksi nemůžu nabrat sílu, topím se v bezmoci. Vím že vše záleží jen a jen na mně, ale když vidím kolik životů tím můžu ovlivnit a to negativně, tak mě to svazuje a stojím pořád na místě a přešlapuji. No ale jak jsem psal Jonathanovi, pevně věřím, že se vše v dobré obrátí. Jenom je třeba vykročit. Zatím ovšem hledám směr. Měj se

jeff napsal(a):

Ahoj sharon, mno v pohodě to není a asi hned tak nebude. Události, které jsem popisoval mají další vývoj, ale zatím prostě nemám síly na to, abych o nich psal. Bohužel věc, která se nijak nepohnula je ten můj definitivní krok a to ať je jakýkoli. Prostě jaksi nemůžu nabrat sílu, topím se v bezmoci. Vím že vše záleží jen a jen na mně, ale když vidím kolik životů tím můžu ovlivnit a to negativně, tak mě to svazuje a stojím pořád na místě a přešlapuji. No ale jak jsem psal Jonathanovi, pevně věřím, že se vše v dobré obrátí. Jenom je třeba vykročit. Zatím ovšem hledám směr. Měj se

Je to v tom že ty nedovedeš odpustit? Nebo že ona toho nechce nechat ... Nějak tomu nerozumím ví už aspoň tvá žena co vlastně chce? Možná se ptám hloupě ale opravdu jsem nečetla vše. Můj muž se plácá bych řekla se svým egem ale s čím ty chci jen pochopit zda se na to díváš jako můj muž nebo jinak, ale přesto myslím že trochu jinak z toho co jsi psal předtím...

Jonathan napsal(a):

Eva: Jo v poho. Starám se rád, ale na druhou stranu nemám problém vyrazit do víru města na manévry. Neboj, je to vyvážený. Nový život už začal, ale stejně nechám otevřené dveře . . . . .
Díky z názor  :)

Je to nespravedlivé, kdo umí dávat a má srdce nesobecké většinou nedostává zpět, kdo dostává většinou se uzavře a vůbec o to nestojí.... pouze mé vnitřní myšlenky:rolleyes:

Víš sharon, ono se to nedá tak jednoduše napsat. Já jsem jí už několikrát odpustil a výsledkem toho vždy byly další lži a žádná změna jejího chování. Denně opakuje, že miluje nás (dceru a mně) a chce být s náma, přesto i nadále si nechávala zadní vrátka a stýkala se s milencem. Já asi jsem schopný to znovu překousnout, ale co nejsem schopný překousnout to je život s lhářem. A představa, že se to stane znovu je pro mně šílená. No a mezi tím vším je malá sedmiletá holka, která za nic nemůže a která na to všechno může doplatit nejvíce. A to mi rve srdce.
Nevím, jestli poznání mého postoje ti v něčem napoví ve vztahu k tvému muži, ale když si přečteš všechny příspěvky na můj příběh, možná pochopíš můj postoj.;)

Jeffe, já tvůj příběh četla tedy hlavně ten začátek a tvůj postoj naprosto chápu a spíš tě obdivuju že si opravdu vyzrálý člověk ze srdíčkem na dlani, protože pokud si to tvá žena neuvědomí že ty vrátka je třeb aopravdu pořádně zavřít a přiznat si že udělala velkou chybu pak je v tomto vztahu ztracená a je mi jí líto že příjde o dobrého člověka... a ty tím určitě nestratíš... Jestli chceš a máš chvilku času přečti si něco z mého příběhu je to z té druhé strany jako by pohledu tvé ženy... ale ne tak úplně... Najdeš to a čti pozorně na psychologické části "Objevená SMS". Ráda si přečtu tvůj názor...ať je jakkoliv tvrdý, hlavně upřímný..

Takže sharon, přelouskal jsem to, no a co k tomu říct. Nechápu postoj tvého manžela, který neustále řeší tvou nevěru, která už je dávno pase. A to zvlášť s ohledem na to, že se nevěry dopouštěl taky. Sám vím, že mužská ješitnost někdy zvítězí a podvedený chlap prohodí slovo nebo větu, která má popíchnout, ale pokud jde o vaší vzájemnou komunikaci, nechápu že není schopen si přiznat svou část viny na vzniklé situaci. Asi si není schopen připustit chybu a proto smýšlí tak že jeho nevěra měla své důvody a proto je omluvitelná, kdežto on je bezchybný a tvá nevěra měla pouze sobeckou příčinu. No nemůžu radit, rozhodnutí co stím je pouze na tobě a taky nerad někoho hodnotím, aniž bych ho znal. Přesto požádala jsi mně o názor, tak se snažím vyhovět. A co ho postavit před hotovou věc? Buď se změníš a odpustíš stejně jako já tobě, nebo rozvod?
No je to na tobě. Držím palce.

Jsem ráda Jeffe, pomohlo mi to hodně vidím to stejně a hlavně si mě opět zvedl ze stínu pochybnosti v samu sebe... moc dík! A před tu hotovou věc jsem ho již postavila, no ale nevím jestli je schopen to pochopit i bez toho že se prostě s dětma seberu a spálím mosty a to už ale bude bohužel pozdě pro něj...  Jeden den jsem to prostě na něj vysypala, že jsem připravená na to být raději bez něj, protože tohle není život, docela to i pochopil... ale řekl na to že se teda bude snažit i za cenu přetvářky(chuť na sex apod.) víš kdyby ten dodatek aspoň nevypustil s pusy líp by se to poslouchalo. Prostě den se snaží a pak znova do toho spadne a nemůže si prostě pomoct, nevím jak já mu dál pomoct. Docházejí mi nějak energie a vůbec důvod proč... Ráda si s tebou pokecám ještě někdy, pokud ti to nebude vadit. Teď mám aspoň pocit,že nemluvím s člověkem z jiné planety... díky.:storstark:

Taková ještě zajímavá věcička, kterou mi řekl, že teď mi jako věří vše co říkám ale co když mi za 5let zase rupne v bedně......  no co k tomu říct, zbytečné pokračovat..:dumbom:

sharon napsal(a):

Jeffe, já tvůj příběh četla tedy hlavně ten začátek a tvůj postoj naprosto chápu a spíš tě obdivuju že si opravdu vyzrálý člověk ze srdíčkem na dlani, protože pokud si to tvá žena neuvědomí že ty vrátka je třeb aopravdu pořádně zavřít a přiznat si že udělala velkou chybu pak je v tomto vztahu ztracená a je mi jí líto že příjde o dobrého člověka... a ty tím určitě nestratíš... Jestli chceš a máš chvilku času přečti si něco z mého příběhu je to z té druhé strany jako by pohledu tvé ženy... ale ne tak úplně... Najdeš to a čti pozorně na psychologické části "Objevená SMS". Ráda si přečtu tvůj názor...ať je jakkoliv tvrdý, hlavně upřímný..

Ahoj Sharon,
k Tvému tématu, my sme si mohli číst všechno, sms, e-maily, dopisy, jenom do určité doby, pak se najednou změnila v chování, atd, jenom mně to nedošlo a pokračoval jsem dál, po provalení, kdy mi to někdo dal vědet, její otázka byla - máš někoho? Možná to bylo nedorozumění, špatně vyložený stav - pro jednu činnot jsem si přesměroval oznámení e-mailu na telefon a běžně přicházeli správy celých 24hpdin, ona to měla taky a řekla, že jí to ruší, tak jsem to přesmroval na svůj, pravděpodobně si to zle vysvětlila, nebo si to vysvětlovala po svém, já taky nechci mluvit o tom co dělám s kolegou v práci. Teď to chci změnit a doufám, že oba, ale důvěra je zatím někde ...

Jeff.
nevím, ale už jsem psal předtím, děti potřebují oba rodiče a mne není jedno, kdo by je vychovával, bydlel s nima a tak. Proto ale doteď nevím jak by jsem se zachoval ve Tvé situaci, po provalení, mi sice řekla, že to končí, ale budou spolupracovat dál, jenže ten pocit pokračování tam byl, dnes si minimálně denně volají, třeba jsem u toho, posílají e-maily - říká mi o tom, já ale nevím, jestli to pokračuje, jenom jsem jí řekl, že chci vybudovat to co se zbořilo, ale nemůžu být na to sám.
Přeju Ti, aby jsi to ustál,

Sharon,
trošku se připletu do vaší debaty. Děkuji za tvůj příspěvek. Dala jsi nám, nám podvedeným nahlédnout trošku pod pokličku té strany opačné. My se tady pereme s tím, či věřit, nevěřit, občas se neudržíme a taky to na ty svý m vyklopíme  pokud mám psát za sebe, tak já už jsem si v sobě musela říct dost, nebo mi pak opravdu uteče. Řekl mi, že se takto přeci nedá žít, že nemůžu pořád myslet na minulost, že je rád, že je to pryč, že chce žít budoucností. Trošku jsi mi dala okusit pocitu, jak se asi cítí .......

já jsem - čestný slovo - ani jednou ani jedinkrát - teď za celou tu dobu - cca 2,5 měsíce, co je to snad za námi - manželovi jediným slovíčkem nevěru nepřipoměla, nevylejvala si na něj svoje smutky, jen jednou jsem bulela, jenom chviličku a jednou, nikdy jsem mu to nevyčetla jediným slovem - po té co se to tedy uzavřelo, napsala jsem mu, že je mi to sice strašně moc líto, ale že snažím chápat příčiny a důsledky, a ať stojí při mě, že to zvládneme. a napsala jsem mu taky, že kdyby mi bylo  znovu těch mých 19 let, že bych si ho vzala znova s tou velikou láskou. asi neví, co na to odpovědět, a asi si ani neumí představit, že jinde to  je třeba jiný - že ženský tropěj scény a hysterčej, takže nevím nevím, jestli to ocení - ale já za sebe mám čistý svědomí, že jsem to ustála jakžtakž se ctí a statečně. snad je rád. ale třeba ještě přijde chvíle, kdy to ze mě vyletí a všechno to na něj vyřvu, ale myslím, že s odstupem času a všeho to třeba bude míň hrozný. a nebo opravdu to zvládnu až do konce, do toho vyšumění i těch negativních emocí a pak na sebe budu opravdu snad pyšná (jen nevím, jestli to má nějakej smysl, on to má tak jednoduchý....) ale to je jeho plus, já prostě jednám za sebe a za sebe vím, že jsem udělala maximum, kterýho jsem byla schopná. a pochopila jsem, že to opravdu dělám hlavně pro sebe. a pokud i přes to by měl pocit, že teda je málo spokojenej a málo ho miluju a zase se našli nějaký důvody ----- tak pak už opravdu bohužel - já víc udělat nemůžu. svědomí mám čistý. a jsem sama se sebou vcelku spokojená. po tom všem.

Lucinko, tebe si moc vážím a tvůj m určitě moc dobře ví o jaký poklad by přišel. Já jsem veliká citlivka a ty slzy jsem na uzdě kolikrát neudržela. Psycholožka mi sama řekla, že city nepřeválcuji. Také jsem nevyčítala, jenom jsem asi příliš povídala o tom, jak strašně moc mě to bolí.

no třeba dělám chybu já Uzlíku, čert ví. ale jsme jaký jsme. a to je koneckonců dobře.

Mojí milí moc  vděčím za všechny vaše názory a jsem ráda že to někomu i mohlo v něčem pomoct, ale jak už jsem řekla ať je to z kterékoliv strany (a unás to bylo obostranné ) vždy se nad tím musí zamyslet oba i ten co "ublížil" i ten "ublížený" jinak ten vztah jde do háje a jeden z těch dvou se určitě nepoučil třeba pro svůj další vztah. Nejsem na to určitě pyšná ať je manžel jakýkoliv, ale na druhou stranu mi to pomohlo svým spůsobem dozrát aspoň v těchto věcech....:gloria::)

Jeff: Ahoj pane, díky za mail. Jsem ve fázi, že žijeme s dcerkou svůj život. Dcerka je teď na návštěvě u ženy a mluvily jsme spolu po telefonu. Celkem v poho. Hlavně slušnost a nevyčítat. Já vím, že musím vyčekat nějakou dobu, kdy možná přijde "paradoxní" fáze a pak se uvidí. Žena vidí, že se starám o domácnost na 150% a v SMS jsem ohleduplný. Kdykoliv mluví s dcerou tak mě pozdravuje, v SMS je vždy slušná a na konci s pozdravem pa pa. Oslovujeme se tak jak normálně zdrobnělinou. Čeká mě dlouhý podzim, "krušné" vánoce a zima, ale žena ten čas dostane. To garantuji. Co bude pak ??? Nevím . . . . .
Když by se měla vrátit a hrát hru na dvě strany, jak to tady často vidím, tak to by asi bylo pak rychlé a to i od dcerky. Ulítnout se může, ale lhát dlouhodobě ? I když, já se v tom plácal taky jako PAKO!

Mějte se hezky a hodně energie všem   :hjarta::hjarta::hjarta:

Tak teď jsem byl vyzvednout dcerunku, protože byla na návštěvě u mamky. Přivedla mě ji na sraz a řeknu Vám, že se mě klepala kolena, jak 17 letému cucákovi. Vše bylo ve slušnosti, pusa na tvář, klidná konverzace a rozloučení. Ptala se dcery, jak to zvládáme a jak se mám. Jsem z toho rozebranej, jak auto na GO.
Pomóóóóóóóóc :kapitulation:
Je to čerstvý, ach jo. Kde na to dámy berete sílu ? To bych musel být v depu celý den . . . . :hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, casom si zvyknes ...
Jo a kto povedal ze depka nebola cely den kazdy den?

ahoj kluci, já tu jen tak čumákuju, jestli tu někdo není, páč se mi nechce spát a ten můj lojzík je na hokeji.
myslím, že člověk si zvykne na všechno. ženský jsou silný a vám nic jinýho teď nezbejvá, takže jste taky silný. jste fajn, Jonathane, všechno zvládneš, ať bude výsledek jakejkoliv. věř tomu, člověk nakonec zvládne fakt všechno.
tak vám přeju klidnou dobrou noc a posílám pohlazení na čelíčko.

Lucie33 mne by sa aj chcelo ale nejde to ...

Jonathane klid. Časem trošku otupíš a nebude to tak emocionálně náročný. A kde brát sílu? Sám v sobě, bohužel a někdy je velmi těžký ji vydolovat. Ale věř mi, je tam.

ffly: Díky. Zatím teď není kde brát. Asi pojedu objímat stromy. Spíš by potřeboval obejmout někoho jiného . . . . .                :(

To že ji necítíš - myslím tím tu sílu - neznamená, že tam není. Ale stromy nejsou určitě k zahození. Koukej jak svítí sluníčko, vyraž na houby, obejmi pár stromů a hlavně sám sebe.

ffly: Tak jo . . . . :supr:

Týden nebudu na netu. Mějte se a držte se.:hjarta:

Tak mám trošku času být na netu. Co se od té doby změnilo. Poprosil jsem svou ženu, aby zašla za mým terapeutem. Chtěl s ní mluvit. Šla velice ochotně a vše s ním probrala. Důvody odchodu jsem celkem pochopil.
Odpovědi na některé otázky mne dostaly:

Aktuálně se vrátit nechce - má vztah (chápu)
Co bude dál v tom vztahu - neví
Uvažujete o rozvodu - ne
Kdyby vztah nevyšel, chtela by jste se vrátit - ano

Velice si mne váží za to jak se chovám a funguju, nemůže zapomenout, co jsme prožili, stýská se po dceři.

Takže pan doktor řekl, čekat, čekat, čekat, ale jak to dopadne nevím. Jediné co je mezi námi za blok, je ten vztah.

Tak a co teď dámy . . ?

P.S. akorát nevím, jak by reagovala na to, že si tady vylévám srdíčko.:hjarta:

Ještě jedna věc. Jdeme v týdnu s dcerou na večeři a mamku jsem samozřejmě také pozval a ráda přijala (zaplaťpánbůh). A teď co . . ?
Od té doby, co odešla jsem sundal snubák             vzít - nevzít
Dceři jsem nechal udělat kytici bílých růží - nechat jednu růži pro ženu          ano - ne
Sundal jsem i řetízek s křížkem                       vzít - nevzít

Poraďte prosím. Hlavně ten snubák a kytičku

Díky Vám

P.S. pak dám vědět

:)

Dcera má narozeniny . . .  já to tam nenapsal:dumbom:

Milý Jonathane, to asi záleží na tom, co chceš. Jestli chceš dát najevo, že o ní stále stojíš, tak si nechej šperky a předej květinu a pokud chceš dát najevo nezájem ( jen aby to ale nepochopila spíš jako truc) tak to zkrátka nechej doma. V prvním případě bych ještě přidala dobrou náladu, pohledy očí, letmý dotek a krásnou pánskou kolínskou. Hodně štěstí !!!!!  :supr:

Aktuálně se vrátit nechce - má vztah (chápu)
Co bude dál v tom vztahu - neví
Uvažujete o rozvodu - ne
Kdyby vztah nevyšel, chtela by jste se vrátit - ano


Milý Jonathane, musíš si sám uvědomit jestli o svoji ženu stojíš nebo nestojíš, jestli o ní stojíš dej jí kytku a vezmi si šperky, jestli o ní nestojíš dej jí kytku taky ale šperky si neber, ať ona si to přebere sama. Pokud jdete na večeři a kytku dostane dcera, malá kytička z galantnosti pro ženu se hodí.
Ovšem Ty její odpovědi si musíš přehodnotit sám. Tvoje žena si nechává zadní vrátka, teď chce žít vztahem novým a tebe a dceru odkopla, rozvádět se nechce, a kdyby se rozešla, chce se vrátit, ale stojíš o to?? Co když se vrátí za měsíc, co když se vrátí za rok, co když se vrátí za deset let, myslíš, že si budete rozumět, když se vrátí za rok, myslím, že já být v této situaci na manžela bych nečekala, čekala bych tak půl roku, víc asi né. Dala bych mu půl roku šanci, zmýlit se může každý, ale pokud by do půl roku nepřišel už by asi nebyla cesta zpátky, nechtěla bych to vrátit do zajetých kolejí, jako já jsem se s ní rozešel, vem mě zpátky............. Jednou se rozhodl, že život chce strávit s někým jiným než se mnou, odešel aniž by se zeptal, proč já bych měla být ten blázen s otevřenou náručí, kterej na něj čeká, i když bych ho sebevíc milovala. Myslím, že už by to stejně nebyl ten muž, kterého jsem měla doma, ale někdo jiný, ovlivněný jiným vztahem, a to by se mi možná nelíbilo. Nevím, zatím v takovéto situaci nejsem. Ale myslím, že máš právo si někoho najít a být šťastný, když žena odešla. Jiné by třeba bylo kdybychom se potkali po deseti letech, a začala ta láska znovu, randíčka, kytky, kina, procházky, nejprve chození a potom bydlení, to by šlo asi o úplně novou lásku s novými lidmi, žádný návrat, o tom by se dalo uvažovat............

Zdravím dámy,
o ženu stojím a moc. Prstýnek vezmu, kytičku už jsem objednal a parfém je pravidelně. Spíš jsem chtěl od vás radu, aby neměla pocit, že jakoby loudím . . . . Víte, jak to myslím ??? Ok, jdu na to. Dcera dostane kytici bílých růží. Co ženě - jednu krásnou růži na dlouhém stonku nebo kytičku ?

:)

Tím, že budeš mít na sobě snubák a řetízek přeci neloudíš (teda záleží na tom jestli jsi to na sobě nosil pořád nebo jeslti si to vezmeš jenom na tu večeři a pak to zase skončí někde v krabičce, toho by si žena určitě všimla a něco by si mohla myslet možná v dobrém možná ve špatném)...........ženě bych dala 1 růži, přeci jenom dcera má narozeniny a je přednější a měla by dostat větší kytici, taky by mohla dcera žárlit, že ač maminka nic nemá a ještě ke všemu od vás utekla, dostala stejně velkou kytku jako ona, spíš bych dala ženě červenou růži jednu, já jich tuhle dostala sedm prý pro štěstí a byla to nádherná kytka

Prstýnek jsem do odchodu nosil pravidelně a tu růži beru.

díky a čauky:)

Týýý jo, neviem, ci by som zvladla niekomu robit "zalozne riesenie" a pravdupovediac, neviem, ci by som si zasa az tak vazila, keby ho bol partner ochotny robit mne.

Tak ona ta okaslala, rozvadzat sa nechce, lebo co keby jej ten novy vztah predsa len nevysiel.... Byt nou, tak si ta asi velmi nevazim, maximalne by mi ta bolo luto, ze vodim za nos chlapa, ktory je taky dobry, az je blby.
Prepac Jonathan, nemyslim to zle, mas to naozaj tazke, ale nechat so sebou takto zametat??? Davat zenskej najavo, ze ona je ta jedina, ze aj keby neviem co, ty tu pre nu budes, kym ona si s tebou robi co chce? To uz nie je len prejav dobroty a lasky, si myslim....... Ako si ta moze vazit? Vsak zo seba robis rohozku pod jej nohami. :usch:

faf napsal(a):

Týýý jo, neviem, ci by som zvladla niekomu robit "zalozne riesenie" a pravdupovediac, neviem, ci by som si zasa az tak vazila, keby ho bol partner ochotny robit mne.

Tak ona ta okaslala, rozvadzat sa nechce, lebo co keby jej ten novy vztah predsa len nevysiel.... Byt nou, tak si ta asi velmi nevazim, maximalne by mi ta bolo luto, ze vodim za nos chlapa, ktory je taky dobry, az je blby.
Prepac Jonathan, nemyslim to zle, mas to naozaj tazke, ale nechat so sebou takto zametat??? Davat zenskej najavo, ze ona je ta jedina, ze aj keby neviem co, ty tu pre nu budes, kym ona si s tebou robi co chce? To uz nie je len prejav dobroty a lasky, si myslim....... Ako si ta moze vazit? Vsak zo seba robis rohozku pod jej nohami. :usch:

Faf to je docela trefné protože přesně tak se cítím já jako rohožka a to mi M tvrdí že si mě za to jak se k němu chovám váží.... no ale nic s tím stejně nehodlá dělat a o soucit to vážně nestojím... Snažím se s tím bojovat jsem asi na správné cestě ale vím jak se Jonatan cítí není to snadné připustit si že prostě doba s tímhle člověkem je asi pase a pravděpodebně jsem si z něj vzala to nej co jsem uměla azasloužila si, ale je třeba jít dál a neotáčet se, vím člověk vždy někde v koutku duše doufá že se to přece jen jednou v tom protějšku zlomí... No trochu jsem se do toho asi zamotala ale to je jen tím že dnes mám opět nějakou depku ale aspoň znám cestu ven... A Jonatana naprosto chápu...i když ubližuje momentálně sám sobě...

Sharon,
a to nemas v sebe taky mechanizmus, za ktory ta to uz nepusti??? ja neviem, u mna to funguje akosi automaticky, pustim ludi s ich spravanim sa ku mne po urcitu hranicu, a dalej to jednoducho nejde, nedokazem nechat po sebe slapat, zabilo by ma to. Tak sa mi spusti obranny mechanizmus a nedovoli mi to....

Nevím, asi určitě ale každý má jinou hranici kdy se spustí a to už je asi dáno od útlého dětství .... těžko říct... On se právě ten mechanizmus už spouští ale já se stále za něčím otáčím co když ale na tom pracuji, vím že jen tohle někam vede....

faf: No nevím. Napsala jsi to na drsno a je v tom i dost pravdy, ale musím ti oponovat Stalo se to co se stalo a člověk by měl dát tomu druhému i šanci. Vyhozené věci z okna a urážky ještě nic nevyřešily.Musí se nechat dveře otevřené. Jestli zůstanou otevřené kratší nebo delší dobu. to nikdo neví. A lidi i po rozchodu nebo rozvodu můžou zůstat lidé a ne trosky, které na sebe plivou jen špínu a hnus.
To že bych to zamáznul a našel si trucbabu by opravdu nebylo hrdinství a hlavně musíme rozlišovat rozchod po tříletém vztahu nebo šestnáctiletém manželství.

čauky Jonathan

faf napsal(a):

Sharon,
a to nemas v sebe taky mechanizmus, za ktory ta to uz nepusti??? ja neviem, u mna to funguje akosi automaticky, pustim ludi s ich spravanim sa ku mne po urcitu hranicu, a dalej to jednoducho nejde, nedokazem nechat po sebe slapat, zabilo by ma to. Tak sa mi spusti obranny mechanizmus a nedovoli mi to....

Máme to každý, ale každý niekde inde... a kto sa zamiluje inde, nešliape tým predsa po tebe, navyše si to ani sám nevyberie. To je prírodná katastrofa, niečo ako tsunami. Iná vec je, čo s daným stavom urobím ja, ale to ešte neznamená, že ten druhý je vyvrheľ spoločnosti...

Jonathan napsal(a):

faf: No nevím. Napsala jsi to na drsno a je v tom i dost pravdy, ale musím ti oponovat Stalo se to co se stalo a člověk by měl dát tomu druhému i šanci. Vyhozené věci z okna a urážky ještě nic nevyřešily.Musí se nechat dveře otevřené. Jestli zůstanou otevřené kratší nebo delší dobu. to nikdo neví. A lidi i po rozchodu nebo rozvodu můžou zůstat lidé a ne trosky, které na sebe plivou jen špínu a hnus.
To že bych to zamáznul a našel si trucbabu by opravdu nebylo hrdinství a hlavně musíme rozlišovat rozchod po tříletém vztahu nebo šestnáctiletém manželství.

čauky Jonathan

Jonathane v tom je kus pravdy, ale na druhou stranu pokud neustále budeš jen čekat na toho kdo o to možná vůbec nestojí, tak si ten člověk ani nemá šanci uvědomit co stratil... A to neznamená že musíte být nepřátelé to určitě ne... Tohle bych taky nikdy nechtěla...

A Jonathan, uisťujem ťa, že to bolí aj po trojtýždňovom vzťahu a niektoré ženy(možno aj chlapi) sú ochotní tiež dávať šance... Po šestnásťročnom vzťahu je dávanie šancí ešte pochopiteľnejšie, halvne ak ide pritom ešte o tretiu osobu. Len by som zvážila, či je o nejaké šance naozaj záujem aj z druhej strany. Pol-trištvrte roka je podľa mňa ideálne lehota, veci vyhnijú - a potom už nejako riešiť. Akokoľvek, ale riešiť.

Selima:  Máme stejný časový horizont . . . ;)

Cítím to stejně

Mas pravdu Jonathan, nie je to jednoduche, uznavam..... Ale zit potom s tym clovekom dalej s tym, ze sa ku mne vratil pre pohodlie a pre sklamanie v novom vztahu? Neviem, co by som robila ja, urcite by som veci z okna nevyhadzovala a ani si nenechadzala z trucu niekoho ineho, ale urcite by som nechcela niekoho, kto doo mna len tak odisiel.
Nechala by som partnera ist, priatelsky, ci menej priatelsky, v zavislosti na jeho spravani sa pocas rozchodu ku mne, ale urcite by som mu nepovedala, ze cakam, ako sa rozhodne a ak mu dotycna novinka nebude vyhovovat, stara dobra faf tu bude kedykolvek pre neho. nemal by dvere otvorene, maximalne by ich nemal zamknute a musel by pekne zaklopat, keby chcel naspat. A mozno by uz skor na tie dvere zaklopal niekto iny a jeho by uz nebolo treba.

Podla mojho nazoru to nerobis uplne spravne. Povedz, co tlaci tvoju manzelku, aby sa teda rozhodla( ked o nu este stale stojis)? Nic, lebo ta ma na motuziku, moze si robit, co sa jej zapaci. Tolko len moj nazor.

A stavila by som sa o cokolvek, ze sa k tebe raz bude chciet vratit, a to presne v momente, kedy ty tie dvere rezignovane ale pokojne privries, otraveny cakanim a vyrovanany so situaciou, mozno znovu zamilovavajuci sa do niekoho ineho. A potom z toho bude este len pekna motanica.....:lol:

Ale kazdopadne, drzim ti palce, aby si bol stastny, si mi z tvojich prispevkov sympaticky. Skoda, ze dobri chlapi si vacsinou najdu potvory, ktore s nimi pozametaju....:rolleyes:

Seli, vsak ja nikoho celospolocensky nezavrhujem, zavrhujem ho len pokial ide o to miesto, ktore v mojom srdci mal. :)

Netvrdim, ze s niekym,kto ma opustil kvoli inej laske, nemozem zostat priatelkou, vzhladom na kopu inych okolnosti, ja len tvrdim, ze niekto, kto si dvere na mojom srdci za sebou zavrie sam, nemoze cakat, ze ich budem ja otvarat a vykukat ho, ci nahodou nechce niekedy prist naspat. to je vsetko.

nebudem mu vnucovat tie otvorene dvere, ale ak sam od seba zaklope, mozno mu tie dvere este otvorim. Ale to musi chciet ten, ktory odisiel, a nesmie mat istotu, ze dvere su nadlho dokoran....

faf: Díky za komentář. Čauky Jonathan;)

Faf je to přesně tak jak píše funguje to tak uvědomí si to až ho ztratí bohužel ... mám to vyzkoušeno na vlastní kůži... no ale stejně jsem v tom znova a se stejnou osůbkou tak je asi někde chybička co?:dumbom:

Hej, naše vlastné city si s nami zahrávajú priam gorodky, nielen hokej, ako sa hovorí... A s tými otvorenými alebo pribuchnutými dverami to býva ošemetné, aspoň u mňa to býva problematické a sama málokedy viem urobiť dobrú prognózu. Dala som druhú šancu človeku, s ktorým som od začiatku nemohla mať nejaký ideálny vzťah, a uvedomovala som si to, ale zároveň som vedela, že v tej chvíli potrebujem presne to, čo mi on môže a chce dať. A trebárs som zatresla dvere niekomu "perspektívnemu", lebo moja slonia pamäť mi stále opakovala obrázky jeho správania pri rozchode a ja som nebola schopná - a asi ani ochotná - preniesť sa cez to... Sú veci medzi nebom a zemou, Horácio...

sharon: se stejnou osůbkou ???? nerozumím . . . . . :rolleyes:

Jonathan napsal(a):

sharon: se stejnou osůbkou ???? nerozumím . . . . . :rolleyes:

Nevadí... přečti mé předchozí příspěvky všude možně a pochopíš jak jsem to myslela... Teď už tomu nerozumím taky protože momentálně hledám sama sebe a je to dřina... No už jsem asi našla ale bude makačka se se sebou vyrovnat tak drž palce.... :dumbom:

Prosím poraďte, jak můžu cíleně vidět příspěvky od Sharon. Po rozkliknutí se objeví všechna témata, kde Sharon psala, ale některá jsou tak rozjetá, že je komplikované to najít. Existuje zde nějaký filtr, ktery by rovnou a přímo cíleně našel jen její komenty ???

díky za radu :hjarta:

Sharon: palce držím urputně. Dej vědět. Čauky      ;)

Seli, Sharon, to je presne o tom, kazdy ma podla mna v sebe urcity vzorec, ci predstavu, ako by mal jeho vztah vyzerat. A tento vzorec nie je nemenny, meni sa vyvojom osobnosti, skusenostami a tak dalej....Je to napriklad tusim ako v jednom z prvych prispevkov od Misi II. kde jej potom Axi vycital, ze nevera partnera je obrovsky problem, ale to, ako sa k nej choval dovtedy ( myslim, ze ju nazval pred detmi "debilorodkou" ) jej akoze nevadilo....?

Asi kazdy v sebe mame hranicu, po ktoru ten druhy ( uplne jedno, ci partner, kamaratka, pribuzni....)moze a odpustime mu, no a kam uz sa dotlacit nedame. A u kazdeho je to asi hodne individualne.

Áno, určite je to tak, ale u mňa napríklad vždy rozhodujú konkrétne okolnosti, stav onoho vzťahu i ďalších, atď. Skrátka nemám ten vzorec nejaký fixný, skôr takú predstavu, že čo áno a čo už nie... Napríklad fyzikcé násilie mám ako absolútne tabu(a od mojich 14 sa mi ani neprihodilo, že by na mňa ktokoľvek vztiahol ruku), ale uznávam, že môžu teoreticky nastať isté okolnosti, za ktorých je aj fyz. násilie aspoň pochopiteľné, ak už nie ospravedlniteľné. Ale nevera je u mňa taká skôr okrajová záležitosť - a opustenie partnerom? Zasa záleží na okolnostiach, rovnako ako pri návrate... ľudia sa fakt vyvíjajú a môže aj zmeniť názor, iba idioti nemenia názory.

Čauky, dnes jdu s dcerkou na véču (narozky) a pozvaly jsme mamku a ta ochotně přijala, takže prosím držte palečky:hjarta

:hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathan napsal(a):

Čauky, dnes jdu s dcerkou na véču (narozky) a pozvaly jsme mamku a ta ochotně přijala, takže prosím držte palečky:hjarta

:hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, držíme držíme :supr: :supr:

ahoj kámo, tak to teda držim všechno co mám. :):) hlavně buď chlap a zachovej si všechno co je potřeba. ale držim držim.

Čau Lucinko: Copak se to děje? Četl jsem u tebe nějaký šílenosti. Drž se! :hjarta:

snad nic Jonathane, jsem jen blbá. a teď se v tom máchám.

Lucinko drž se  :par:
:par:

:hjarta:

někdy bych se radši už pustila. jsem nějaká utahaná. ruce u kolen :):)

Lucie33 napsal(a):

někdy bych se radši už pustila. jsem nějaká utahaná. ruce u kolen :):)

vydrž prťka vydrž!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :dumbom: :styrka: :styrka: :styrka: :styrka:

ty mě teda hlídáš a nedáš mi vydechnout, viď.   dííííííky ti. :)

vydrž prťka vydrž!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!     :dumbom:  :styrka:  :styrka:  :styrka:  :styrka:

nejsi utahaná, to si jenom myslíš, jestli ti za to stojí bojuj,

taky bojuji všema dostupnýma ženskýma přednostma, možná se mi to daří

někde jsem četla příspěvek, že žena podvedla manžela, jeho první reakcí byl rozvod, nechtěl nic slyšet, nechtěl o ni bojovat, neunesl své ego a ješitnost, po letech když na to myslel a byl  už ženatý s jinou ženou, litoval neustále svého rozhodnutí rozvodu, litoval, že manželku nevyslyšel a že za ni nebojoval, byl nešťastný, ale už to nešlo vrátit.........

bojuj aby jsi jednou nelitovala, možná si nabiješ čumák to se nevylučuje, ale co tě nezabije to tě posílí, a nebo jednou nebudeš litovat a budeš moc šťastná a tvoje manželství to posílí     :supr:     :supr:

nevím, bojuju. nejvíc bojuju sama se sebou. se svojí slabotstí, bolestí, blbostí, strachem, nejistotou - navzdory realitě, intuici, citu, vůli........až si to vybojuju sama v sobě, budu zase dál. je to nekonečný. ale nedá se to obejít. já to nedokážu.

Vše si musíme prožít a nic nejde obejít. Já to tak beru a v nejistotě žiji stejně jako Ty. A my býci nejistotu nesnášíme. Ale život je jedna velká nejistota - a na druhé straně jistota je zase nuda. Tak nevím ................:)

Růža napsal(a):

Vše si musíme prožít a nic nejde obejít. Já to tak beru a v nejistotě žiji stejně jako Ty. A my býci nejistotu nesnášíme. Ale život je jedna velká nejistota - a na druhé straně jistota je zase nuda. Tak nevím ................:)

..........bych se asi radši nudila :rodna:

ahoj ty statečná šikulko, moc tě zdravím. moc moc.

Růža napsal(a):

Vše si musíme prožít a nic nejde obejít. Já to tak beru a v nejistotě žiji stejně jako Ty. A my býci nejistotu nesnášíme. Ale život je jedna velká nejistota - a na druhé straně jistota je zase nuda. Tak nevím ................:)

Jonathane , vyjde to   :pussa::hjarta::pussa::hjarta::pussa:

Lucinko, bacha na Dakotu, tě najde všude :dumbom::dumbom::lol::lol::dumbom::lol:, klidně zavolej , posílám :hjarta::pussa::hjarta::pussa:

..si piš!!! Blaženo,DOMU!!!!

dakota napsal(a):

..si piš!!! Blaženo,DOMU!!!!

:supr::lol:

Jonathan napsal(a):

Čauky, dnes jdu s dcerkou na véču (narozky) a pozvaly jsme mamku a ta ochotně přijala, takže prosím držte palečky:hjarta

:hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Ahoj Jonathane, díky a drž palečky já ti budu držet také, ať ti ta véča vyjde podle tvých představ...:rock: Momentálně jsem ve stádiu, kdy si jaksi zvykám na sebe samu... Kdy se snažím opravdu jednat podle sebe a né podle toho jak to chtějí vidět druzí... Prostě říkám a dělám co cítím a myslím, že to opravdu dovede ovlivnit i tvé okolí když s tebe cítí jakousi sebejistotu... Doufám, že stím budu umět pracovat i nadále a bude to jen lepší... V pátek večer jsem si prošla jakousi největší očistou "hezky řečeno" prostě mi bouchly nervy poprvé v životě v této míře, kdy jsem neovládala svou mysl a vše co jsem za celý život v sobě dusila a v sobě neustále ustupovala, pro jakýsi pomyslný klid v rodině, no tak teď to bylo vše jako přetlakovaný papiňák... Styděla jsem se opravdu za to na druhý den ráno, ale hned mi taky začalo docházet, že se to prostě muselo stát jinak bych neuměla jít dál s čistou hlavou a ponaučením do budoucna... Ještě jednou držím palečky a jak budu zase o něco dál dám určitě vědět a také co vše se u nás změnilo k lepšímu... Pokud budu chtít já vždy to bude k lepšímu i kdyby můj muž u toho nechtěl být se mnou, snad mi rozumíš..;)

Sharon:  Naprosto chápu. To že jsi vybouchla je naprosto správné, protože dusit něco v sobě dlouhodobě nejde. Tlak musí ven. To jako muž po vojně a v této situaci registruju a to znatelně . . . . :skurt:

Drž palečky, na véče budu svůj a ono to vyjde. Ale dám, klepe se mě teď žaludek jak před prvním rande :P

Zítra nebo možná ještě dnes dám vědět, jak to vypadalo a jak to cítím.

čauky a mějte se

Sharon: jak můžu vyfiltrovat tvoje příspěvky ??? Ať to nemusím dohledávart v 60 stránkovém tématu . . .


díky všem Jonathan  :hjarta::hjarta::hjarta:

Oprava: ale dámy . . .  - překlep

Jonathan napsal(a):

Sharon:  Naprosto chápu. To že jsi vybouchla je naprosto správné, protože dusit něco v sobě dlouhodobě nejde. Tlak musí ven. To jako muž po vojně a v této situaci registruju a to znatelně . . . . :skurt:

Drž palečky, na véče budu svůj a ono to vyjde. Ale dám, klepe se mě teď žaludek jak před prvním rande :P

Zítra nebo možná ještě dnes dám vědět, jak to vypadalo a jak to cítím.

čauky a mějte se

Sharon: jak můžu vyfiltrovat tvoje příspěvky ??? Ať to nemusím dohledávart v 60 stránkovém tématu . . .


díky všem Jonathan  :hjarta::hjarta::hjarta:

Myslím, že stačí přečíst všechny příspěvky v "objevená SMS". No ale teď jsem to zpětně četla a úplně cítím jak jsem byla někde jinde a plná hořkosti, bolesti.... atd. Prostě to vidím jinak a jsem fakt ráda,je mi mnohem lehčejc....hlavně po tom výbuchu...:D Je to strašné uvědomit si že jsem nebyla nikdy sama sebou a vůbec najít se po tolika letech... to je něco! No určitě to nebude ze dne na den ale snažím se...:supr: Takže ještě jednou Jonathane držím mooooc palečky... Klidně ať se ti klepe žaludek, ale snaž se být nad věcí a HLAVNĚ SÁM SEBOU!!! Užij si to čauky... Sh. :supr:

Sharon:  Víš co je prča ?  U mě to začalo SMS, která mě přišla na mobil a nebyla pro mne . . . . .:P

no vidíš, aspoň nejsi za šmíráka jako my ostatní :):)

přesně to jsem chtěla napsat, alespoň jsi Jonathanku nestál před rozhodnutím kouknout nebo nekouknout....

Jonathan napsal(a):

Sharon:  Víš co je prča ?  U mě to začalo SMS, která mě přišla na mobil a nebyla pro mne . . . . .:P

No vidíš jak dovedou mobily perfektně sloužit, tak taky perfektně uškodit, ale beru to tak kdyby se tak nestalo já bych nikdy nedošla tam kde jsem teď a ještě doufám že budu dál... Já se snad nedovedla smířit ani s tím faktem, že jsem ženská... :D tolik jsem se neměla ráda...:rolleyes: Nic musím utíkat domů, padla mi... Mrknu doma do PC jak to teda dopadlo s tou véčou, tak dej určitě vědět...přeji hodně :hjarta:

Sharon: najdeš - nenajdeš, pošlou ti ji - nepošlou. Je jedno, jak to zjistíš. Bolí to stejně hnusně a dlouho . . . . .


:skurt:

Sharon: nenašel jsem kapitolu "objevená sms" . . . .  pomoc prosím:hjarta:

Jonathan napsal(a):

. . . .  pomoc prosím:hjarta:

Jonathen... dej si nahoře na liště hledat, napiš autora a pak se dej zobrazit jen příspěvky..myslím vzestupně. No trochu si s tím pohraj a myslím, že na to přijdeš.

jinak hodně štěstí

Jonathan napsal(a):

Sharon: nenašel jsem kapitolu "objevená sms" . . . .  pomoc prosím:hjarta:

Hlavní strana - Psychologická - Objevená sms....:vissla: no snad to najdeš....

Ahoj Jonathane,

jak to dopadlo?

povídej .

to User a ostatni.:
Klepaly se mě nohy jak osika. Rozdýchal jsem se a dojely jsme na místo.  Manželka si v autě sedla dozadu k dceři. Večeře proběhla super, výborné hamánko, obsluha. Seděl jsem vedle ženy, super jsme si popovídaly, jak jde u nás život a tak. Hodně oceňovala jak fungujeme. Pak přišlo finále, kdy jsem zajistil, že přišlo všech všech osm číšníků i s majitelem a narozeninovým drinkem, kdy dceři zazpívali "hodně štěstí zdraví" a všichni jí popřáli. Dostala pugét bílých růží (to jsem zajistil předem) a manželka dostala kytičku ze tří krásných rudých růží. To dceru úplně rozebralo (pozitivně) a manželce taky ukáply slzičky. Ptala se mě, jestli to je ode mne a já odpověděl, samozřejmě.
Když jsem šel na toaletu, tak žena řekla dceři, že se jí ten večer strašně líbí a bylo občas vidět, že je dojatá.
Když jsme odjížděly z restaurace, tak žena řekla dceři, ať jde dozadu a že si sedne dopředu k tátovi. Když jsem ji vysazoval, tak mě poděkovala za krásný večer a kytičku.

Co to, ale bude řešit dál . . . . ? To fakt nevím. Včera jsem zažil naprosto šílený pocit, kdy sedíte vedle někoho, koho milujete a nemůžete ho pohladit, dát mu pusu a nebo mu to říct do očí, protože by to bylo kontraproduktivní.
Uff. Byl to strašně hezký večer a věřím, že budou další následovat . . . . .   
Někdy.

P.S. tak a poraďte, jaký na to máte vy svůj názor "ježibabinetky";) Já mám z toho na počátku velice dobrý pocit, který se samozřejmě míchá s těma ostatníma. Jako obvykle. (neměla žena snubák - což se dá asi pochopit)

čauky všem Jonathan :hjarta:

Sharon: našel a přečetl. Docela hustý maso . . . :butter: Držím palce:hjarta:

Jonathan napsal(a):

Sharon: našel a přečetl. Docela hustý maso . . . :butter: Držím palce:hjarta:

Jak to myslíš....? Celkem mě zajímá tvůj názor, né že by něco u mne momentálně změnil, ale ráda si to vyslechnu...;)
Jinak, s tou tvou večeří... jsem ráda že se vám krásně romanticky povedla, to muselo být úžasné a věřím, že pokud tvá žena nemá srdce z kamene, že jí to časem dojde... A pokud né, bohužel její smůla... Ale to co jsi udělal je opravdu jak z romantického filmu a myslím, že je to tajným přáním skoro všech žen..:supr:
Přeji ti brzké nalezení štěstíčka.... ;)

Fajn, drž se chlape, jen tak dál, myslím, že ženy Ti sdělili svoje pocity a za chlapy - ten pocit znám, ale nic s tím nenaděláš, to chce čas, zbližování ...
Prostě Vám to přeji a myslím na Vás, mysli také pozitivně a hlavně drž se, buď sám sebou pokud to zvládneš - další plus.
Bude přemýšlet, doufám ...
Ahoj

Sharon: Čauky Sharon. Myslím si, že je to hustý z toho důvodu, z jak malé záležitosti, se může stát tak obrovský průser. Mě to připadalo, jak veverka v "Ice age" vytáhne ten oříšek z ledovce a už to jede. Já bych nikdy v životě někam nevlez. Radši bych to řešil z očí do očí. Nejistota je strašná věc, ale tam to druhý bolí ještě víc.

Ale na druhou stranu, ta komunikace za někoho, ty sms tomu člověkovi z minulého života ??? Tak to fakt neberu . . . ? To je veliká hanba i pro toho "podváděného" člověka. Všechno musí mít úroveň a to i včetně těchto věcí.
Večer si to ještě v klidu přečtu, abych se v tom více zorientoval.


Jsem rád, že se ti to v té restauraci líbilo. Teď mě žena napsala, že strašně děkuje ještě jednou za krásný večer a krásnou kytičku a rozloučení bylo se slovy   " pa pa   " . . . . .  . . a teď babo raď. 

Hergotkrucajselementhimlhergotundfagotkurňadrát - to je situace !
:/

user: díky chlape za názor a podporu - budu positivní a uvidíme


;)

Jonathan napsal(a):

Sharon: Čauky Sharon. Myslím si, že je to hustý z toho důvodu, z jak malé záležitosti, se může stát tak obrovský průser. Mě to připadalo, jak veverka v "Ice age" vytáhne ten oříšek z ledovce a už to jede. Já bych nikdy v životě někam nevlez. Radši bych to řešil z očí do očí. Nejistota je strašná věc, ale tam to druhý bolí ještě víc.

Ale na druhou stranu, ta komunikace za někoho, ty sms tomu člověkovi z minulého života ??? Tak to fakt neberu . . . ? To je veliká hanba i pro toho "podváděného" člověka. Všechno musí mít úroveň a to i včetně těchto věcí.
Večer si to ještě v klidu přečtu, abych se v tom více zorientoval.


Jsem rád, že se ti to v té restauraci líbilo. Teď mě žena napsala, že strašně děkuje ještě jednou za krásný večer a krásnou kytičku a rozloučení bylo se slovy   " pa pa   " . . . . .  . . a teď babo raď. 

Hergotkrucajselementhimlhergotundfagotkurňadrát - to je situace !
:/

Prostě myslí, přemýšlí, dumá, ...
boduješ, ačkoliv to ženy jen neradi přiznávají - pořád hodnotí a přehodnocují.
Drž se.

No myslím, že se jí to hodně líbilo, ale má z něčeho určitě strach... Z čeho to já nevím, možná víš ty:rolleyes:.... Snad by bylo fajn kdyby se ti uměla svěřit se všemi svými pocity jako nej příteli, myslíš že by to šlo? Ukázat jí toho chlapíka o kterého se může opřít za každých okolností, ale bez tvého vyčítání.... ?:rolleyes: Umí být tak k tobě otevřená???

sharon: Bohužel introvert na všechny osůbky. Něco musím vymyslet.    :rolleyes

Jonathan napsal(a):

user: Díky pane za podporu a hlavně tu sílu. Dělám věci přesně jak píšeš, otevřít dveře a žít. Srdce a náruč bohužel nemohu, protože moc nekomunikuje. Život musí jít dál a ono to VYJDE! Věřím tomu a nebo je to jen zbožné a nereálné přání. Fakt nevím. představuju si to dost často, kdyby zazvonila u dveří s tím, že se chce vrátit a my bychom ji u dveří s dcerkou umačkaly. Ufff.

;):hjarta:;)

Ted si tady pročítám celou Tvojí diskusi a v tomto okamžiku mi normálně vyhrkly slzy.

Moc Ti fandím a držím pěsti, ať vydržíš a ať se Ti splní všechna Tvá přání a představy. Myslím, že málokterý muž tolik přemýšlí o vztazích a o svých chybách. Zatím jsem se v životě setkala jen s reakcí "oko za oko - zub za zub", což je naprostý nesmysl pro oba zúčastněné. Vydž a Tvá trpělivost bude určitě odměněna. Věřím tomu. Ahoj

Fanny:  děkuju;) :hjarta:

Jonathane, jsi jedinečnej chlap, a tvá žena to brzo pozná taky. Děláš co můžeš a děláš to dobře. Fajn, že už je ti líp. Pusu :pussa: Míša

Jonathane, říká se, že když si člověk něco ze srdce přeje a není to jen pro jeho prospěch ( a tady není, viď ?), že se celý vesmír spojí, aby mu to přání vyplnil !!  A to já zase ze srdce přeju Tobě! Jsi vyjímečný muž!

Dámy neblázněte. Teď mě to stoupne do hlavy. Vy jste teď normálně ze mě udělaly :gloria:

Ještě všem hodně síly a štěstíčka !!!!!!!!!

:hjarta::hjarta::hjarta:

čauky Jonathan

Díky, tobě taky Jonathane a dej určitě vědět jaký je happyand...;)

Jonathane, připojuji se k sharon s prosbou, abys nám dal občas vědět, jak se to vyvíjí.
Žena se v tom plácá, sama neví, co chce a co ne. Potřebuje jen čas.Ta večeře musela být úžasná. Závidím jí a jí určitě Tvé vstřícné chování také přesvědší o tom, že by ztratila to nejcennější. Rodinu. Ahoj

Zlatíčka, dámy a pánové: Dám určitě vědět, jak to půjde dál a co bude dál. Na víkend jedu s kamarády a partičkou kamarádek. Bude dobře a taky čoro moro. Držte palečky ať nevyvedu nějakou skopičinu. Ta abstinence (ne alkoholová) mě vůbec nedělá dobře. Už se cítím jak první rok na vojně . . . . .       :skurt:

:storstark:

:godlike:

:sova:

:storstark:

:sova:


atd.

čauky Jonathan  :hjarta::hjarta::hjarta:

no koukej, tak jsi přece vynalézavej chlapec, někdo chodí do sexshopu pro vibrátor, na něco přechodně přece přijdeš.......abstinence leze na mozek a ten bys měl mít v pořádku....:)

Luci33: Bože, co bych dělal s vibrátorem?      :D
Pravda, peru, žehlím, uklízím, ale až takhle se do toho položit nechci . . . .      :kapitulation:

sem nemyslela, že bysis měl koupit přece vibrátor, nejsem blázen. teda to už asi sem, ale tak jsem to nemyslela :)

Luuci: Já vím, já tě chtěl jen tak protočit :vissla:

Ale nafukovací ovečku, do toho taky nejdu. Já něco vymyslím Nejhorší je, že teď vystartovaly ženský, o kterých jsem si myslel, že bych nikdy neměl u nich šanci.

ale já budu tvrdej a jak hlásí klasik: studená sprcha a froté ručník dělá divy :D

Jonathánku, ale hlavně kdyby už k něčemu došlo, neměj výčitky!!! Ty se snažíš, ale nejsi z kamene. Drž se chlape!!!

A bróm do čaju, Jonathane! :supr: :vissla:

Jonathane :hjarta::pussa::hjarta::pussa: se drž by ses udržel  :lol:

Selima: tím mě ládovali na vojně . . .  Ne díky . . . . :skurt:

;)

Jonathane, užij si víkend na plno se vším co ktomu patří a co potřebuješ a opravdu nevidím důvod aby si se musel někomu ospravedlňovat a to ani sám sobě. A nenmění to nic na tvých citech k ženě si myslím... Tak si to užij...
:hjarta::hjarta::hjarta:

Sahron: Krásný názor. Děkuju a budu. :hjarta:

Dámy pomoc: Víkend jsem si krasně užil a byl jsem i hodný, ale v sobotu jsem dostal depku, když jsem si uvědomil, že to den předtím byly dva měsíce, co žena odešla a "zatím se nic neděje" a já nějak trošku ztrácím šťávu a energii se s tím vnitřně vyrovnávat. Čekat na něco, co třeba nepřijde, nemoci to říci té osůbce. Pomo o o o c

Spíš prosím poraďte než chlupáče.
Je mě strašně smutno . . . . .


:(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :( :kapitulation:

Jonathan napsal(a):

Dámy pomoc: Víkend jsem si krasně užil a byl jsem i hodný, ale v sobotu jsem dostal depku, když jsem si uvědomil, že to den předtím byly dva měsíce, co žena odešla a "zatím se nic neděje" a já nějak trošku ztrácím šťávu a energii se s tím vnitřně vyrovnávat. Čekat na něco, co třeba nepřijde, nemoci to říci té osůbce. Pomo o o o c

Spíš prosím poraďte než chlupáče.
Je mě strašně smutno . . . . .


:(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :(    :(     :( :kapitulation:

Ze by uz nastal ten pravy cas, abych te "zdupala" ;) Kdyz za nic, tak minimalne za to neustale cekani, ze mozna prijde i kouzelnik?..........

Asi bych spíš potřeboval pěstí, aby se mě rozsvítilo . . . :dumbom: Vy jste neměly takovýhle návaly ??? Mě to včera docelo dostalo, pustil jsem si Metallicu se SF filharmonikama a za pul hoďky jsem zjistil, že u toho brečím.  A začíná mě docela "lepit" z Vánoc

čauky Jonathan

Jonatáne, jablíčko kulatý, pojď s náma na kafe a uvidíš nevídané ,uslyšíš neslýchané a ručim ti za to, že se ti nejen uleví, ale budeš mít palici plnou jinejch úžasnejch ženskejch!!!! A plno věcí pochopíš!!! :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Jonathánku, to musíš poslouchat něco jiného, ostřejšího, co ti bude vibrovat celým človíčkem a bude tě to nutit tancovat....... tak tancuj...... :)

No mozna je jen nejvyssi cas prestat se litovat, prestat resit co by kdyby, prestat resit manzelku a co deti a konecne zacit resit sebe! Zbavit se pocitu viny a nedostatecnosti - nedokonalosti a zacit se hrabat ven z ty diry, kam jsi jen diky nepozornosti k vlastnimu zivotu zahucel....

posílám ti SZ.

Pan: já se nelituju a vím, že jsem dokonalý, ale vlastně ne.
Tak asi spíš dáme to kafe . . .
:) ;)

Pan: díky za názor.

Luci:  copa to je SZ ??????

:rolleyes:

broučku, takhle jako nahoře u horní lišty, pod ikonkou soukromé zprávy ti teď asi bliká "nové zprávy" a to je právě ta SZ (soukromá zpráva) co jsem ti poslala. :)

Luci: aha, tak to je mé první SZ. Děkuju     ;)

no hele, všechno je jednou poprvé :):) mě se ti děje i v mým věku takovejch věcí poprvé........:):)

Jonathan napsal(a):

Pan: já se nelituju a vím, že jsem dokonalý, ale vlastně ne.
Tak asi spíš dáme to kafe . . .
:) ;)

Pan: díky za názor.

Vubec neni popdstatne to, co rikas, deklarujes navenek... Podstatne je, co mas uvnitr...co citis uvnitr! A je jen na tobe, jestli to tam nechas a nebo to vytahnes ven, uplne vsechno, preberes, roztridis, zpracujes.
Haraburdi vyhodis a klenoty nablyskas :D

Pan: ¨Zatím mám v sobě nějakej přihlouplej svěrák, který mě stahuje vevnitř žaludek. teď už je častěji povolený, ale někdy je stále ještě staženej. Věřím, že to bude povolovat a povolovat abude to lepší a lepší. V tomhle jsem optinista. Díky pan a když uvidíš, že píšu sentimentální lítostivý bláboly, tak mě jí tady mlaskni.
To je přesně to, že občas se snažím vystupovat, jako světák a přitom vevnitř je zmatek. Jak se správně gruntuje ???

díky Jonathan

Jonathane, kafe je zítra- Pizzerie u staré pece, Olšanské nám.Praha 3. Od 18.00. tak klíďo doraž, když pro nic jiného, tak ti bude fajn mezi jako jedinej chlap mezi babama. A třeba to bude i přínosný! A nebo ne. Všechno je možný. Posílala jsem ti SZ, ale vrátila se mi, tak ti to tu píšu přímo. :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Jonathan napsal(a):

Pan: ¨Zatím mám v sobě nějakej přihlouplej svěrák, který mě stahuje vevnitř žaludek. teď už je častěji povolený, ale někdy je stále ještě staženej. Věřím, že to bude povolovat a povolovat abude to lepší a lepší. V tomhle jsem optinista. Díky pan a když uvidíš, že píšu sentimentální lítostivý bláboly, tak mě jí tady mlaskni.
To je přesně to, že občas se snažím vystupovat, jako světák a přitom vevnitř je zmatek. Jak se správně gruntuje ???

díky Jonathan

Sverak???? To je pocit viny..a strach! Dva nejmocnejsi manipulatori! Vykasli se na ne a zacni se zabyvat svymi skutecnymi potrebami! Co TY ted potrebujes, aby ti bylo dobre. Rozdel si to na to, co muzes mit a co mit nemuzes. Na to, co mit nemuzes, se vykasli a to, co mit muzes si rozdel na to, co musis mit TEDE HNED a na to, co pocka. Na to, co popcka se vykasli a to, co musis mit ted hned se snaz ziskat :)
Kurna, jsem to holka sikovna, krasna aplikace puvodni rady se mi tu povedla. Fakt jsem sikulka zlata stribtna jedinecna :gloria::lol:
Jo! a vidis! Taky se musis umet POCHVALIT nejen obvinovat  :pussa:

Stará, dobrá Pan, už se mi jednu dobu zdálo, že vůbec nepíšeš. Taky zase potřebuju držkovou. :) Holky, ne že Jont. večer zkazíte :dumbom::hjarta:

Jonathan napsal(a):

Pan: ¨Zatím mám v sobě nějakej přihlouplej svěrák, který mě stahuje vevnitř žaludek. teď už je častěji povolený, ale někdy je stále ještě staženej. Věřím, že to bude povolovat a povolovat abude to lepší a lepší. V tomhle jsem optinista. Díky pan a když uvidíš, že píšu sentimentální lítostivý bláboly, tak mě jí tady mlaskni.
To je přesně to, že občas se snažím vystupovat, jako světák a přitom vevnitř je zmatek. Jak se správně gruntuje ???

díky Jonathan

Jonathane, ten svěrák Tě bude trápit ještě dlouho, ale čím dál méně často. Určitě.

A co se týče toho "chování se jako světák", tak toho nech. Je to neupřímné a falešné a prohlubuje to propasti. Můj BM se ke mně taky tak choval (teď je to krátce, co toho nechal) a já to přímo nenáviděla. Popuzovalo mě to, jak přede mnou dělal jak je v pohodě. Pak se mě známí začali ptát, co s ním je, že je nějak zdrbnutej. Odpovídala jsem, že nevím, že na mne machruje a nechápala jsem, na co si hraje. Měj hlavu vzhůru, ale nehraj si na kdovíjakého šťastného světáka. Je to průhledné a pro Tebe i vyčerpávající. Příjde čas, kdy tím světákem budeš. Pak to bude upřímné.

Jonathan napsal(a):

Pan: ¨Zatím mám v sobě nějakej přihlouplej svěrák, který mě stahuje vevnitř žaludek. teď už je častěji povolený, ale někdy je stále ještě staženej. Věřím, že to bude povolovat a povolovat abude to lepší a lepší. V tomhle jsem optinista. Díky pan a když uvidíš, že píšu sentimentální lítostivý bláboly, tak mě jí tady mlaskni.
To je přesně to, že občas se snažím vystupovat, jako světák a přitom vevnitř je zmatek. Jak se správně gruntuje ???

díky Jonathan

Ahoj Jonathane, poslala jsem ti zprávičku tak snad ti došla... :/

Fanny5: ten "světák" měl být v uvozovkách. On to ani není světák, to je spíš jen usměvavý člověk, před lidma u kterých nechci, aby viděli ten smutek. U ženy to ale nepoužívám. čauky Jonathan

;)(a díky za názor)

Jonathan napsal(a):

Fanny5: ten "světák" měl být v uvozovkách. On to ani není světák, to je spíš jen usměvavý člověk, před lidma u kterých nechci, aby viděli ten smutek. U ženy to ale nepoužívám. čauky Jonathan

;)(a díky za názor)

Tak to je fajn. Jsi očividně velice rozumný muž, ikdyž prožíváš peklo, tak přemýšlíš úplně rozumně a realisticky.
Znám to, člověk nechce, aby někteří lidé, kteří by z toho mohli mít i radost, věděli o jeho bolesti. Já se bohužel neumím přetvařovat a když mi je smutno nebo mizerně, tak to na mně každý pozná. Okamžitě následuje: Co Ti je? Závidím Ti, že to zvládáš skrývat, před nežádoucími. Pochopila jsem to jenom špatně. Myslela jsem, že tím chceš zapůsobit na ženu.

Pizzerie u staré pece, Olšanské nám.Praha 3.

Dámy, kolik Vás tam chodí ??? Ta pizerka není z největších. A jak vás poznám ??? Nějaké znamení ???

Škoda, že jsem tak daleko dnes by se mi i šiklo jít s Váma...:grater:

Jonathane, četl si zprávičku???:vissla:

sharon: posílal jsem ti na to odpověď (doufám, že ti dorazila) Kliknul jsem na odpověď a dal odeslat. Nenašel jsem to ale v odeslaných zprávách.

Jonathan napsal(a):

sharon: posílal jsem ti na to odpověď (doufám, že ti dorazila) Kliknul jsem na odpověď a dal odeslat. Nenašel jsem to ale v odeslaných zprávách.

:grater: Nic mi nepřišlo... Dal si to odeslat na můj nick???:vissla: Hmm... asi se zblázním dneska to je fakt nesnesytelné....:grater:

Sharon: jen do té hlavičky dopsat nick ???? Co když spletu malé velké písmeno nebo tak, jak se to chová ???

Sharon: odesláno !!!!!!! ;)

Jonathan napsal(a):

Sharon: odesláno !!!!!!! ;)

Děkuji... jsem právě dorazila domů tak jsem hned koukla... Je příjemné když člověka někdo povzbudí...:grater::hjarta:

sharon: hoď tam jinýho smajlíka nebo nám Pan nakope "končící záda". Ještě jsem ti něco poslal. 
Beru komp domů, takže, když budeš plavat, tak se ozvi;)

P.S. Ale věřím, že ty nebudeš.  ;)

čauky Jonathan

Jonathane: Jojo vím přesně jak to Pan myslí, jenže tou bolestí si stejně každý sám musí projít, jinak to nefunguje... bohužel:dumbom: Nejhorší je, že zatím jsme v jednom bytě  a tak je o to horší se stím rychle srovnat... Já myslím, že on ani přesně neví co vlastně chce, ale to je fuk... Každopádně dík za povzbuzeníčko určitě se ozvu....;)

Jonathan napsal(a):

Pizzerie u staré pece, Olšanské nám.Praha 3.

Dámy, kolik Vás tam chodí ??? Ta pizerka není z největších. A jak vás poznám ??? Nějaké znamení ???

Jonathane, co je to za votázku??? Poznáš nás, prostě poznáš!!! Jsme totiž nejkrásnější, nejchytřejší , nejhlučnější(to by mohlo bejt vodítko) a vůbec....! Dneska je to jenom malý kafíno, tak nás bude asi šest??? Pošlu ti SZ! Jen přijĎ, bude ti fajn.....slibuju...:lol: :lol: :lol:

Jonathane - vždycky jsem se poznali  - to vůbec neřeš. Já tam dnes nebudu - budu jinde - ale s Vámi. :)

Drahé Babinetky a Oxi. Omlouvám se delší nepřítomnost, ale časově plavu jak lachtan. Za chvíli to budou tři měsíce od data D a proto si dovoluju udělat krátkou rekapitulaci.
Za tu dobu se stalo pár věcí. Komunikujeme celkem v pohodě, žena začala více chodit domů za dcerkou, když nejsem doma. Tenhle týden jsem ji pozval na večeři a šli jsme bez dcery, abychom si mohli povídat. Ona by nás totiž nepustila ke slovu. Sama žena přišla domů, dali jsme čajík a pak vyrazili. Na večeři si žena přečetla tradiční dopis "ježíškovi" a to ji rozhodilo tak, že se rozplakala a já vstal a obejmul jsem ji. Pak jsme si povídali a občas jsem ji chytil za ruku. Když jsem nechal ruku na stole, tak mě ji pohladila. Říkala, že má poslední dva týdny depku jak blázen a že jen pláče. (Prostě skončila doba, kdy byla obklopena společností a užívala si na chajdě).
Je to přesně tak, jak jsem tipoval, kdy přesun s partnerem do jeho bytu a podzimní počasí včetně blížících se vánoc bude rozhodovat. Když jsem se jí ptal, jestli o nás přemýšlí nebo jestli jsme uzavřená kapitola, tak odpověděla že přemýšlí čím dál tím víc. Bohužel stále neví co chce. Já jsem ve fázi, kdy ji miluju, stále čekám a přeji si aby se vrátila, ale občas trošku na to přestávám mít sílu a náladu. Už si i dovedu představit, že nastane situace, kdy potkám člověka, který mě padne do oka a hlavy a já pak budu muset udělat to závažné rozhodnutí a uzavřít dveře pootevřené pro případ návratu. Já sám pro sebe vnitřně jsem si dal hranici konec března, což je sedm měsíců od odchodu. To si myslím, že z mé strany je férová doba na její rozhodování. Pak totiž nastane jaro, léto, žena bude s ním a s kamarády na chajdě a to už bych si připadal, jak pako. Šlápnout vedle může každý z nás, ale po určité době se musí každý zodpovědně rozhodnout a nést za to samozřejmě všechny důsledky. Mějte se hezky a dávejte na sebe pozor. Posílám všem chluponě   :pussa::hjarta:

To se mě k tomu nikdo nevyjádří ?????? To je samá ZOO, mejdan, kalba, kávička a člověk, aby se zbláznil. Dakotko, udělej v tom pořádek prosím . . . . .    ;)

Zapoměl jsem pozdravit, omluva. Ahojky dámy a Oxi    ;)

ahoj Jonathane, pořád si myslím, že byste si měli stanovit termín. jinak tě moc zdravím a posílám :)
pevnej termín a pak by sis měl začít žít opravdu svůj život. a vyřešit si dosavadní. přečti si Fildu, třeba tě to trošku postrčí.

Luci,
Jonathan stanovil termín---konec března


Jonathane - tvůj přístup je velmi rozumný, racionální, i když  chápu, že vše se u tebe děje s těžkým srdcem....ano, po půl roce je již pomalu čas na zavírání vrátek.Nepomohlo by to urychlit ale pádnějším termínem?znáte se ale už dlouho, takže sám víš nejlíp....povídali jste si spolu i o takových věcech, jako jak  budete trávit svátky?nechce je tvoje žena trávit s váma a pak na noc si dát ještě jednu véču s mil.?

Jonathane, drž se, rozhodnout se musí ona, nelze do ničeho nutit, ale dost možná, kdyby tě někde potkala s kamarádkou....co?

jo, ale on si dal termín jen sám sobě. já myslím, že by ho měl říct i jí.

Ahojky - skoro každý v těchto dnech, kdy se krátí dny a je víc tmy a víc času na přemýšlení, zhodnocuje tak nějak uplynulé období. Vánoce jsou rodinná záležitost a Tvoje žena cítí potřebu být s Vámi. Proto se vice objevuje doma a je vstřícná k diskuzi. U nás je to podobné a je to o hodně déle ode dne D. Víš nech tomu volný průběh -  s tím, že si nebudeš nic namlouvat  -  a mám pocit, že si nenamlouváš. Tvoji ženu neznám - ale cítím Tvoji lásku k ní. Tím je pro Tebe obtížné najít nový vztah. Pevný termín  - no já to tak necítím - to je omezující.  Hlavně pro Tebe. Neomezuj se termíny.

Růži, já taky nemám ráda termíny, ale nic nejde do nekonečna. Ty mě znáš a víš, jak to mám. Já myslím, že termín je nutný, ano, počkat, nechat věci uklidnit  - ale taky si dovolit potom svůj další vlastní život. Dovolit někomu dalšímu, aby mě měl rád. Nečekat na možná někdy nemožné, na něco, co třeba už opravdu není. :hjarta:

Jonatane, myslím, že postupuješ správně. O termínu bych jí neříkala, ona se musí rozhodnout na základě vlastního uvážení, ne proto, že je tlačena nějakým termínem. A sedm měsíců by měla být dostatečná doba. Také myslím, že v rozhodování tvé ženy musí hrát roli i strach z toho, co bude, když se vrátí. Ono to vůbec není jednoduché, vrátit se jako kajícník se sklopenou hlavou a začít žít stejně, jako před dnem D. Možná bys jí mohl říct, že ta vrátka jsou stále pootevřená, jen jí nemůžeš říct, jak dlouho.... Ještě můžeš udělat jednu věc - pozvi ji už kvůli dcerce na vánoce (aspoň na štědrý večer).
Držím palce (všechny) :)

Jonathan napsal(a):

To se mě k tomu nikdo nevyjádří ?????? To je samá ZOO, mejdan, kalba, kávička a člověk, aby se zbláznil. Dakotko, udělej v tom pořádek prosím . . . . .    ;)

JÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ???  Já mám dělat pořádek v tvym životě???
...si mě přece poznal live...to mám tý tvý jednu fláknout?..... nebo jí říct ...neser mi Blaženo ???...nebo tobě jednu fláknout?... :lol::lol::lol:
Moje jediná rada je : ...nech to plynout a žij svůj život!!! A jestli ta tvoje se bude chtít přidat a žít si ten svůj s tebou,tak fajn!! A jestli ne, taky fajn...
Seš velkej kluk a holek je okolo jako  máku!!!! :cool::cool: :hjarta: :pussa:
A mimochodem, čekala jsem SZ !!!

Jonathane,
neznám vás ani jednoho live ( zatím),
------ dakota má pravdu------ souhlas
M.

Dakotko néééééééééééé. V životě si to udělám sám, čili tedy jako obvykle. Chtěl jsem pořádek na Babinetu . . . . :D, že se nikdo nevyjádřil bez upozornění. Posílám ti jednu SZ.

Pa :hjarta:

Čauky všem ještě jednou. Dávám čas do března, protože pak začne jaro a léto a to se vše lépe snáší a já už pak nehodlám čekat na další zimu. Některé ženy jsem už potkal a samoty se fakt nebojím, ale teď zabouchnout dveře by bylo nefér i když se stalo to co se stalo.
čauky a pa všem, jdu pařit :storstark:

bych šla taky , pařit ..... ale pssst, neříkej to Dakotě :lol::gloria:

Misa II napsal(a):

bych šla taky , pařit ..... ale pssst, neříkej to Dakotě :lol::gloria:

ZAPOMEŇ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :dumbom::dumbom::dumbom::dumbom:

nechci nevychovaně skákat do řeči..., ale...co je na pařbě špatného ???
ci taky!

Protože Míša paří kontuinuálně a furt :D

Jonathan napsal(a):

Protože Míša paří kontuinuálně a furt :D

No...včera pařila akorát tak na "dabljú sí" , viď Míšo ? :lol:

lueta napsal(a):

Jonathan napsal(a):

Protože Míša paří kontuinuálně a furt :D

No...včera pařila akorát tak na "dabljú sí" , viď Míšo ? :lol:

Právě, a takhle je to pořád, tu ze mě dělaj alkoholika a kdybys viděla v akci je ! :lol::lol::lol:
Ale je fakt, že je trochu podpořím, alkoholici jsou oni páč jim není špatně, skoro.....
Míšo :supr: se těším :lol::storstark:

Tsss, já nevěřim vlastním vočím !!! Pro samej chlast nemůže ani do dívadla a pak hledá viníky mezi náma !!! :o:o :reta: :lol::lol::lol:
No nakonec se brzo uvidíme, a pak ukázaná platííí !!! :lol::lol::lol:

To není pravdáááááá, no počkej, ve středu se vožereš !!!!!!! Se mnou !!!!!! :lol::P:lol:

Jonathan napsal(a):

Čauky všem ještě jednou. Dávám čas do března, protože pak začne jaro a léto a to se vše lépe snáší a já už pak nehodlám čekat na další zimu. Některé ženy jsem už potkal a samoty se fakt nebojím, ale teď zabouchnout dveře by bylo nefér i když se stalo to co se stalo.
čauky a pa všem, jdu pařit :storstark:

Čauky Jonathane...dlouho jsme se neslyšeli, vidím, že jsi taky spokojen tak to je dobře...já jsem taky v poho, ta samota má totiž své kouzlo...:D, napiš někdy jak to jde ju? Tak se opatruj a přeji hodně..:hjarta::hjarta::hjarta:

Čauky všem. Stále se něco děje. Měl jsem se ženou několik sezeníček na čaji v týdnu. Plakala a bylo to pro mě šílené. V mailech se začalo objevovat "chybite mi" a ne jen "chybi mě dcera" a od kamarádek své ženy mám taky nějaká avíza. Teď jsme se spolu potkaly, kdy mě řekla své pocity a bylo to maso. To už jsem nevydržel a obejmul jsem jí a dal polibek na tvář. Hladil jsem ji ve vlasech, ona mě a mě plaval žaludek, jak 16 letému cucákovi. Ví, že jdu o víkendu do přírody a ráno mě napsala, že by byla strašně ráda, kdyby mohla jít se mnou na "rande" s odůvodněním, "je mě s tebou strašně hezky". Bože to je tak šílený, být se ženou, kterou miluju a nemoct začít řvát "tak už pojď domů lásko", protože to musí být "její" rozhodnutí.

Držte mě prosím palečky, kde všude můžete, i na nohách. Je to tak blízko a zároveň tak daleko.

čauky všem Jonathan

Klidně mě rozneste na kopytech, ale já jdu do toho po hlavě a neuhnu a vydržím !  :supr:
Ta holka mě fakt stojí za to.  :godlike:

Držím ti palečky a moc. Ještě to chce ale chvilku času.  ;)

Vydrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrž, moc vám oběma fandím!!! ;)

Jéééžiš Jonathane, to je táák romantické!!!!  Držím palce. Fčecky co mám !!!!!!!!!!!!!!!!:supr:

ahoj, i já moc moc moc držím !!!!!!

Taky držím všechny palce  :supr::D:pussa:

Jonathane :supr::supr::supr:

Jonathane, vydrž, máš pravdu, musí to být její rozhodnutí....je fajn, že  ty ji prostě přijmeš zpět....držím palce, aby  vše trvalo co nejkratší dobu, abyste na vánoce již byli spolu všichni tři - to by byl pro tebe a dceru nejlepší dárek....

Jonathane, vydrž!!!! Jsi báječnýchlap. Mám úplně slzy v očích, moc vám přeju ať jste zase spolu. Zasloužíš si to.

Tak kočky, klobouk dolu. Takové ohlasy jsem nečekal a hlavně tolik. Teď mám motýlky pod kůží a slzy v kukaních zase já . . . . .

Díky strašně moc :hjarta:

Jonathane, vypadá to skvěle. Možná je dobře, že manželka odešla a zkusila si s tím člověkem zažít i ty obyčejné denní záležitosti. To asi proces jejího vystřízlivění hodně urychlilo a ona už se z toho všecho poměrně rychle probírá. Kdyby byla u tebe a s ním se jen scházela, asi by to trvalo mnohem déle. Držím ti moc pěsti jako ostatní holky. Opravdu věřím, že to ošklivé období pro tebe končí a budete zase rodina a možná mnohem šťastnější než dřív. Jsi bezva chlap.

....tý brďo.. jednomu vodejde módem a u Jonatánů budou mít rodinný Vánoce !!! :supr::supr::supr:
Jen se chci zeptat, ten zapalovač, co jsem našla mezi matracema je tvůj, brouku ???  ;) :lol::lol::lol:

Dakota: jo je, tak si ho nech na památku . . . . ;)

Vážené dámy a Oxi: Teď potřebuju poradit, jak nikdy v životě. Stalo se toto.

V neděli se mě vrátila žena. Vyzvedával jsem ji odpoledne a přestěhoval domu. V sobotu jsme zažily krásný den, kdy jsme byly v ZOO, pak jsme jeli na sushi, pak na procházku na Hrad a když jsme jely domů, tak řekla, že ještě nechce jít a tak jsme jely ještě na letiště na začátek přistávací dráhy. Všechno to jsou tradiční místa. To že se chce vrátit mě řekla v ZOO. Celou dobu jsme se vodily za ruce a občas objaly a líbaly. Bylo to krásné, manželka usměvavá a samý vtip, mazlivá. Opravdu jsem ji v takové náladě nezažil tak půl roku.
V neděli mě napsala zprávu, měli jsme se jet podívat s dcerou na kočičku "Čauky miláčkové moji, nechcete si místo malé kočičky dovézt jednu velkou" .
Tak jsem pro ní hned jel. Měla věci vystěhované na ulici a byla celá uplakaná.
Po vstupu do bytu nás objala a optala se jestli ji odpustíme. ano byla naše odpověď. Pak když jsme si sedly v obýváku, tak se strašně rozplakala a optala se jestli jí dám čas, protože si musí zvyknout. Pak mě řekla, že vlastně odešla od muže, kterého stále miluje. Kdykoliv se ke mě nakloní pro pusu a já ji obejmu, tak se rozpláče. Je to strašně zmatené a já  budu potřebovat poradit, jak se mám k tomu stavět. Teď už jí psala jedna kamarádka, že ten opuštěný pán je u jejího přítele a je totálně na dně. Když si to paní přečetla, tak se usedavě rozplakala. Řekla mě, že to asi utla brzo, ale že kdyby to nechala déle, tak by to bylo určitě horší.Na to dodala, že to měla ukončit hned, jak jsem na to přišel, ale to bych se asi nezměnil. Omlouvám se za tento zmatečný mail, ale vyplulo to ze mě celé najednou. Prosím o radu a pomoc.
Sobota byla ten nejkrásnější den, ale teď jsem z toho strašně zmatený.  :kapitulation:  :hjarta:

Jonathane, ona je jistě taky zmatená, ale krok domů jest proveden, rozhodla se sama....jen nepředpokládám, že pláče před dcerkou - to by se mladé dušičky mohlo dotknout,....ne, že by se to tebe nedotýkalo, ale víš o co jde jsi dospělý a jsi připraven čekat....

Jonathane, já bych řekla jen : prostě buď !!

Jonathan napsal(a):

Dakota: jo je, tak si ho nech na památku . . . . ;)

:D:D:D čeho??? :D:D:D
Tak se raduj !!!! Máš to, co jsi chtěl!! Prostě to nech plynout a ber to !!! Hurá !! Dyť to povidám , u Jonatánů rodinný Vánoce !!!
Jen možná jedna rada..dárky nemusí být velkorysé, ale od srdce !! :pussa:

A to ten vztah ukončila opravdu ona nebo se jí "zbavil" ten pán??

Ona.

Určitě jsi teď moc šťastný a hlavně dcerka, ale hlavně abys nebyl nakonec utěšovatel. Odpustit samozřejmě lze, začít znovu také. Ale tvoje žena by to neměla stavět do role "chtěl jsi, abych se vrátila, tak jsem tady a ty se starej, ať jsem šťastná, když jsem kvůli vám musela opustit největší lásku svého života". Možná by jí bylo opravdu prospělo ještě chvíli času, aby se jí vrátila pokora.

Prostě to nech plynout, svůj život by si měla vyřešit jen ona sama... Každý zásah od tebe by sice mohl být k užitku, ale možná i na škodu, to dopředu nikdo neví. Držím palce :)

Jonathane, v tom ti asi těžko někdo poradí. Důležité je, zda ty to vydržíš, zda to ustojíš. Můj m skončil také v tom nejlepším, skončila to spíše ona. Já mu dávala najevo pořád svou lásku a on si to snad všechno časem uvědomil. Měla jsem pocit a někdy ještě mám, že jsem byla jeho utěšovatelkou a přitom jsem potřebovala utěšovat spíše já. Hrozně jsem se s tím prala a někdy pořád peru. Chce to jenom čas, nech to plynout a chovej se tak, jak to tvé srdce cítí. Je to už rok a teprve teď začínám cítit, že se mi vrátil. Jenom doufám, že už napořád. Držím ti palce.

Celý rok ?????  Tak to mě čekají hezké věci . . . .  Doufám, že to bude míň. Vždyť rok to snad ani nemůže nikdo vydržet. To mezi Vámi celý ten rok nebyla ani chvíli legrace, intimnosti a tak ?  :(

Mě musíš brát Jonathane trochu s rezervou. legrace u nás byla, intimnosti víc než kdy jindy, ale já si to v té své kebulce přebírala trošku jinak. Nedokázala jsem si to pro tu svou bolest užívat a pořád jsem si říkala, co když je to tak, či onak. Teď už to tak nepřebírám a je mi lépe.
Ten rok byl plný lásky, bylo to krásné, on se snažil, já se snažila,ale bolest mě utlumovala, někdy jsem si připadala divně, blbě, ale taková jsem já. U tebe to je určitě jiné. Já se všechno teprve učím a věř mi, že se mám co učit a co dohánět. Teď teprve začínám pociťovat jiný klid, jinou legraci, jinou lásku. Teď je to zase on, takový jaké ho znám s dřívějška. Je vlastně úplně stejný, jenom já se trošku změnila.
Neumím to moc vyjádřit.

Ale umíš krásně. Teď to chápu a budu čekat.   ;)  Díky moc  ;)

Uzlíku
ani si nedovedeš představit jak jsi mi udělala radost. A věř, že Ti bude čím dál lépe. Jen se neboj.:hjarta:

uzlík napsal(a):

Mě musíš brát Jonathane trochu s rezervou. legrace u nás byla, intimnosti víc než kdy jindy, ale já si to v té své kebulce přebírala trošku jinak. Nedokázala jsem si to pro tu svou bolest užívat a pořád jsem si říkala, co když je to tak, či onak. Teď už to tak nepřebírám a je mi lépe.
Ten rok byl plný lásky, bylo to krásné, on se snažil, já se snažila,ale bolest mě utlumovala, někdy jsem si připadala divně, blbě, ale taková jsem já. U tebe to je určitě jiné. Já se všechno teprve učím a věř mi, že se mám co učit a co dohánět. Teď teprve začínám pociťovat jiný klid, jinou legraci, jinou lásku. Teď je to zase on, takový jaké ho znám s dřívějška. Je vlastně úplně stejný, jenom já se trošku změnila.
Neumím to moc vyjádřit.

Čekej Jonathane, ale nečekej v čekárně! Žij, užívej si všeho kolem sebe. Já na to zapomínala, spíše mi to nešlo.

Tak jo. Uvařím nějakou dobrotu (těstovinky, kuřecí maso, kari, drcený špenát a to celé v sýrové omáčce . . .) :D a mrknem na Dobu ledovou II.

čauky všem :hjarta:

Jonathane, a všeho s mírou........jsi chlap, tak na to nezapomeň. držím ti palečky !!!!!

Vařím ve vztahu celých 16 let, takže nic nového atypického navíc. V zástěrce s buchtama neběhám za ženuškou. Neboj  :D
To mě taky žena řekla, že se těší až jí uvařím, že se jí po tom taky strašně stýskalo . . .  :P

čauky :hjarta:

Sofi,
zdravím tě. Věřím že bude lépe, ale je to pěkná fuška!!

Sákra, tos neřek, že umíš vařit...bych si tě jinak hleděla   :lol::lol::lol:
...sem myslela, že jen lítáš po bárech a rautech!!! :lol::lol::lol: Držím palce :supr::supr::supr:

Daky: uvařím vše od klasických hotovek až po experimentální věci, umím péct výborné sladkosti, vyžehlím, vyperu, prostě klučina k pohledání . . . .   ;)
Vidíš jak se dá lehkovážně promarnit životní šance ??? A to jsi mě měla v bytečku "na lopatě". Jen zvednout :lol:

čauky :hjarta:

Týý hade, snad si nemyslíš, že startuju po každym chlapovi, kterej je v mejch matracích???:lol::lol::lol:
Notabene když má v ruce myš a nemůže najít dirku ??? :lol::lol::lol:
A víš, jak by tě to teď mrzelo??? Máma zpátky doma a ty ....??? Všechno je tak, jak má být!!!! :pussa:

a ty . . . . . .    "zamilovanej až po uši bloudící po Vinohradech a Žižkově zároveň" :lol:  :hjarta::hjarta::hjarta:

Dírku bych našel, ale ona tam byla jen jedna a ta byla obsazená "přístrojem" od Oxi :lol::lol::lol:

Jo jo, Oxi je všude první!!! :lol::lol::lol:
Budeš podávat kusé zprávy, ať víme, jak vypadá štěstí v přímém přenosu ??? ;););)

Jo jo jo. Zatím pláče, pláče a pláče, takže mám žaludek, jak na vodě . . . .   Chce to čas a pevné nervy.   :/


čauky Honza :hjarta:

Jóó, už vim, proč jsem tě prvoplánově nechtěla !!!!!!!!!!!!! Jsi Honza !!!!! :lol::lol::lol:
...bys byl čtvrtej v pořadí a já s nima fakt mám smůlu...no, a vidiš, už bych v tom lítala !!! :lol::lol::lol:

Jednou to musí vyjít a co kdybych to byl jááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá :gloria: :lol: :hjarta:

přeju Ti to chlape, celé rodině ...
hodně štěstí :supr:

4 user:   díky moc. Určitě to vyjde. Věřím tomu :hjarta:

Jonathane, hlavne klidek a pohoda. A drzim palce. A napiiis!!!

Pohoda klídek snad bude a určitě budu psát. Čauky ;)

Oxi a ostatní dámy: pomóc . . .  :kapitulation:

Včera přišla žena uplakaná. Frajer jí kontaktuje SMS, hroutí se před ní, říká že jí miluje a nedá ji zadarmo a že o ní bude bojovat. Večer přišla pozdě z práce (potkaly se) a byla na zhropucení. Ví že kdyby teď odešla, tak přijde úplně o vše a neví co má dělat. Dcera je už na ní strašně naštvaná. Když jsem se jí ptal, co mělo znamenat ty desítky SMS, krásný rande v sobotu, kdy jsme byly jak sedmnáctiletí pitomci, tak jen krčila rameny a říká že neví. V sobotu jsme se nasmály a mazlily, líbaly jak divý. V neděli napsala zprávu "Miláčkové, nechcete si domů dovést jednu velkou kočičku ?" a za hodinu, když jsem jí vyzvedl, tak od té doby pláče, pláče a pláče. Ke mně prý ještě nic necítí a jeho miluje. Když jsem se jí optal, proč si kamarádkám stěžovala, že jí to po třech měsících tam hodně věcí ubíjí, že nikam nechodí, že je sama a že jí je smutno po dceři, tak řekla že neví.
Furt tady probíráme chlapy, jak plavou a ubližují okolí, ale toto je zářný případ, že na pohlaví nezáleží. Po krásném týdnu mám žaludek stejně tam, jak v momentě, když odešla. Bože, kde mám na to vzít sílu. Jsem nadoraz. Ještě pár takových dnů a jsem na Chocholouška . . . .

Omlouvám se za sprosté slovo: Zasranej život, :) !!!!!!!!! Bože mě se chce brečet. :grater:

P.S. Občas má stavy, že je super směje a najednou propukne v pláč, ale včera to bylo maso. Co mám dělat prosím . . . . . ?  :grater:

ten smějící smajl tam nemá co dělat  :(

Asi len vydržať... ťažko povedať. V tejto chvíli asi nikto nevie, ako sa situácia vyvrbí.

Jonathane, bohužel nemůžeš dělat vůbec nic. Tedy můžeš - můžeš si vybrat - čekat až se z toho vyhrabe - být tu pro ní, s tím riskem, že to nemusí dopadnout dobře, anebo udělat konec z tvojí strany. Zvážit pro a proti. Já osobně bych vyčkala. Vím, že si byl natěšený, nadšený z jejího návratu, ale všichni víme, že to není konečná ani vítězství. Vítězit můžeš jen sám nad sebou. A opravdu zvaž, jestli to za to stojí.

Vydrž,snaž se nějak naplnit váš volný čas - procházky, kino, nebo jen společný večer u nějaké hry.... já nevím, prostě dělejte, co rádi děláte (nemyslím jen sex :)) .... Ať se nenudí, ať si nepřipadá sama.... ALE - když začne takhle depkovat a brečet, odejdi do jiné místnosti, vem si knihu, noviny, nebo si zapni TV ... tento problém se tě přece netýká a nemůžeš ji donekonečna utěšovat. To si ona musí srovnat v sobě sama...

no ta ti dává......ono je to asi o tom, že když už tohle vyvádí ženská, tak s ní ty emoce cvičej daleko víc než s chlapem. ale troškou empatie a ohleduplnosti k tobě by teda vládnout měla, si myslim. ale zas, když vidim, co dokážou vyvádět některý chlapi tady, tak to je asi bohužel v normě (což je ovšem šílená norma...)
Jonathane, drž se, ale fakt aby ses z toho úplně nezbláznil, moc na tebe myslim.:hjarta::hjarta:

Lucinko, to neni o tom, jestli je to chlap nebo ženská...
drahoušek dělal něco podobnýho
je to o důvodech, proč se vrací...
Jonatane drž se, víc poradit neumim

Jonathane, myslím, že není až tak důležité, co máš dělat Ty. Tím by se nejspíš měla zabývat Tvoje žena..Můžeš třeba chodit po uších, můžeš ji na rukou nosit, můžeš ji každý den zřezat do bezvědomí - stejně nic nevyřešíš. Prostě budeš muset čekat, dokud sama definitivně nezjistí, že nejdůležitější jste pro ni Ty a dcera

Míša Kulička: sex ???? Co to je ? :/

no to by mě taky zjaímalo...ba ne vtipkuju, pardon:-)))

Holky, jak dlouho tyhle stavy vydrží? Kdo s tím máte zkušenosti ??? Prosím.

adra: já bohužel ne . . . . :skurt:

:hjarta:

Jonathane nechci tě zbyteně strašit, ale může to vydržet dlouho. Nemám s tím taky zkušenost, ale zkus být na to připraven a znovu opakuji, jestli ti za to stojí. Jen nezapomeň v tom kalupu neztratit sám sebe.

Jonathan napsal(a):

Míša Kulička: sex ???? Co to je ? :/

Vydrž, i na ten jednou dojde ... jen si netroufám předpovědět, zda to bude s tvojí ženou .... Držím palec, aby jo.

Jo a jak dlouho to potrvá, to ti nikdo neřekne ... každý člověk je přece jiný ...

Jonathane , promiň , že se to toho pletu , ale ty už snad nedělej nic . O ženě ,
která s klidným srdcem opustí malé dítě se nedá říct nic dobrého . Všichni ti
tady foukají bebíčka a ty se v tom plácáš jak kapr na suchu : Zabal ženě všech
pět švestek a pošli jí k milenci . Až si rozmyslí , co vlastně chce může se vrátit ,
jestli ovšem už nebude pozdě . To co ty by nevidržel ani svatej ...

Jonatane,jak dlouho? třeba taky tak dlouho dokud ty jí neřekneš - jdi za svou láskou

bambule: dceři je naštěstí nebo naneštěstí 14. Už jsem ji jednou zabalil a za necelé čtyři měsíce byla zpět. Ach jo . . .
Nemusíš se za názor omlouvat. Já jsem tady pro rady a ne na bebíčko.

Jonathane, mám obavu, že jsi na začátku něčeho, co může trvat dlouho, dlouho....bohužel. záleží na tobě, ale hlavně na ní - ona si to musí vyřešit. a drž si hranici toho, co ještě sneseš, toho co sneseš poslouchat a případně vem nohy na ramena a na chvíli, když už to nepůjde uteč, třeba do parku. protože ono se pak špatně zapomíná, pokud toho uslyšíš zbytečně moc. nemůžeš si nechat všechny její problémy nandat na svoje záda. tak se drž.

Lucie: Něco naložit můžu, ale už toho moc neunesu . . .

brečí před dcerou, jsem se chtěla zeptat ?????

Jonatane, nic si nenakládej! To je její boj a ty nemůžeš udělat vůbec nic! Jen ti bude o hodně hůř

Lucie33: občas ano a ta je z toho zmatená, protože teď netuší, proč se vlastně máma vrátila. A když zabouchne dveře dcera, tak je vymalováno, konec, finýto . . . .

Podle mě by jsi to měl rozseknout ty a říct jí buď on nebo já , jsi na ní až moc
hodný , protože jí miluješ . Tvoje žena trápí tebe , vaši dceru i milence .
Musíš být na ní tvrdý , jsi chlap , tak bouchni do stolu ať už to někam směřuje ...

no tak to bych jí možná ještě lehce zabalila a poslala jí si doplakat a dopřemejšlet někam jinam. ona tak nějak bych řekla myslí hodně jen sama na sebe. a pokud se ženská takhle sobecky a bezohledně chová k tobě, tak to je sice smutný, ale k 14ti letý dceři, tak to by mě asi dost vytočilo.

až takhle, radikálně ????? To je ale na furt, přes to vlak nejede . . . . .:/

Ona sa v tom pláca rovnako všetci ostatní... Baby, nesúďme ju, nevieme, čo tomu predchádzalo, nevieme, aké má pocity, možno je fakt odhodlaná vrátiť sa a CHCE to, ale ešte má rozvibrované emócie, život nie je vždy ako mexická telenovela, ani veci nebývajú čierne alebo biele. Je lepšie, keď plače, ako keby chodila studená jak psí čumák, alebo by vám robila peklo zo života obom, lebo by bola "zatrtknutá"... Všetci bojujeme najlepšie, ako vieme, len občas pri tom narobíme väčšiu paseku, než je nutné... Jonathan, ja by som naozaj počkala, ako sa bude situácia vyvíjať ďalej. Al plakať by nemala aspoň pred dcérou, tak jej dajte čas a priestor na to, aby si sama odsmútila, čo si má odsmútiť, aby sa znovu našla sama v sebe a aby znovu našla radosť zo života s vami. Či sa to ale fakt skončí takto, to ti nikto nezaručí - v tejto chvíli ani ona sama. Ale tá šanca tu je, tak si to preber sám.

Možná bys jí mohl nejdřív jen upozornit, že na něco takového nemáš nervy ty, natož vaše dcera, a že by si své problémy měla vyřešit mimo váš společný domov, protože tolik lásky a trpělivosti v sobě zas nemáš.

Selima: Díky Seli, za tenhle příspěvek. Víš sama jak to člověka strašně vycucává a drtí. Musím to nějakou dobu ustát. Tam je pro mě hrozný to, že tyhle stavy jsou ve vlnách smích, pláč, pohoda, vzlykání. Uvidím, jak to půjde dál.

Míša: Ale jak mimo domov ? Zase se stěhovat ? :skurt:

Dakotóóóóóóóóóóóó , Padorróóóóóóóóó, kde jstéééééééééééééé :kapitulation:

Jonathane, můžu Ti poradit jen ze svého pohledu a ten je takový, že bych rozhodně chtěla být s mužem, který nebouchá do stolu, ale přesto je pevný v kramflecích, s mužem, o kterém vím, že se o něj mohu kdykoliv opřít a který si nepotřebuje neustále oprašovat své ego a svoji jedinečnost. S mužem, který zná svoji cenu!!!!!  Sám si musíš odpovědět, co jsi schopen a ochoten "vydržet", jestli Tvoje láska je opravdu bezpodmínečná, nebo jestli máš hranice za které už nejsi schopen a ochoten jít. Každý jsme jiný Jonathane a tady můžeš dostat různé rady a útěchy, ale jedinou pravdivou odpověď dostaneš ve svém nitru. Udělej co cítíš ,že je správné!!!   :hjarta:

Nenechej se ovlivňovat tím, že správný chlap musí bouchat do stolu!!! Někdy neudělat nic je taky správné !!!

Taky se přikláním k názoru, že až takhle radikálně..Myslela jsem, že aspoň před dcerou se ovládá..Nezlob se, ale každá samice má tak nějak vrozené chránit svoje mladé. Chování Tvé ženy není normální. Místo toho, aby se starala o dítě, které jde do puberty a snažila se tu být pro ni, chce přesně tohle po něm. A Tvoje dcera by asi měla vědět, že za něco stojí, že je pro vás to nejdůležitější na světě. Už tak musí být hrozně nešťastná z toho, že se na ni máma byla schopná vykašlat kvůli sobě. Ne kvůli jinýmu chlapovi, ale kvůli SAMA SOBĚ. Takže být na Tvém místě- jdu za dcerou a zeptám se, co vlastně chce ona. A zařídím se podle toho. A jestli Ti řekne, že by vám bylo líp bez ní, seber všechnu odvahu a hrdost, co máš, a spakuj jí věci.

lueta: to je přesně to, kde má kdo jaké hranice. Vím sám, že se to za chvíli může přesunout do lhostejnosti o toho člověka a to by byl konec všeho. Uvidím, kdy to nastane. Neboj svou cenu znám. :hjarta:

Houby víte, co Jonathanova žena prožívá. Soudíte jen podle Jonathanových příspěvků ( které v žádném případě nezlehčuji, jen říkám, že je to názor jen jedné strany) :butter:

Anda: takhle jsem o tom s dcerou už mluvil a máme určitou dohodu. Před dcerou se snaží hodně ovládqat, ale občas jí to sklolí a dcera náhodně přijde do pokoje.

lueta: jo to jsi trefila. Názory máš jen z mé strany a podle toho tady taky filtruju něčí názory. :hjarta:

lueta: Asi víme houby..Ale co já vím jistě ,je, že 14 leté dítě se neopouští

Anda napsal(a):

lueta: Asi víme houby..Ale co já vím jistě ,je, že 14 leté dítě se neopouští

No vidíš Ando, já vím jistě jen to, že musím umřít!!!

Přesně tak, nejsou na to žádný normy a každej to má nastavený jinak.

Jonathane, držím palce  :hjarta::pussa: , vydrž Dakota nemá spojení

Jonathan napsal(a):

Míša: Ale jak mimo domov ? Zase se stěhovat ? :skurt:

Ale kdepák, asi jsem se špatně vyjádřila - mimo společné prostory .... proč nejde smutnit třeba do jiné místnosti, kde ji alespoň dcera nevidí, nebo proč se třeba nejde projít do parku .... Prostě, měl bys jí vysvětlit, že tebe i vaši dceru její chování zraňuje, a že by měla truchlit někde v ústraní .... nebo alespoň tam, kde ji nevidí a neslyší dcera. Ta v tom totiž musí mít pěknej guláš ....

Jasný, můžeme tady o tom polemizovat hodiny..Dělat může kdo chce, co chce, opravdu na to nejsou normy, ale doufám, že se shodneme na tom, že nejhorší, co můžeme dětem jako mámy (normálně fungující mámy) udělat je: opustit je. Shodou okolností mám (sice nepřímo) tu čest pohybovat se v oblasti sociálky.Pokud se zase dočtu, že i děti to mají nastavené jinak a nejsou na to normy, pak mi nezbývá než vám doporučit projít si pár dětských domovů a zeptat se těch drobků na jejich maminky. V 99 % se dozvíte, že jejich maminky jsou ty nej, ale oni prostě moc zlobili, tak už je maminka nechtěla. A to i v případě, že se jedná o týrané děti, které vlastní rodiče pálili nedopalkem cigarety..Takže bez ohledu na normy - do jistého věku jsme jediná jistota, kterou na světě mají, takže opustit je, je to NEJVĚTŠÍ SVINSTVO, kterého se ženská může dopustit.

Anda napsal(a):

Jasný, můžeme tady o tom polemizovat hodiny..Dělat může kdo chce, co chce, opravdu na to nejsou normy, ale doufám, že se shodneme na tom, že nejhorší, co můžeme dětem jako mámy (normálně fungující mámy) udělat je: opustit je. Shodou okolností mám (sice nepřímo) tu čest pohybovat se v oblasti sociálky.Pokud se zase dočtu, že i děti to mají nastavené jinak a nejsou na to normy, pak mi nezbývá než vám doporučit projít si pár dětských domovů a zeptat se těch drobků na jejich maminky. V 99 % se dozvíte, že jejich maminky jsou ty nej, ale oni prostě moc zlobili, tak už je maminka nechtěla. A to i v případě, že se jedná o týrané děti, které vlastní rodiče pálili nedopalkem cigarety..Takže bez ohledu na normy - do jistého věku jsme jediná jistota, kterou na světě mají, takže opustit je, je to NEJVĚTŠÍ SVINSTVO, kterého se ženská může dopustit.

Ando, to je sice pravda, ale toto není Jonatanův problém

Ando tak prrrr!! Nikdy nebudu obhajovat matky, co opustily děti!!! Ale nemáš právo Ty ani kdokoliv z nás, kohokoliv soudit. Nevíš, do jaké situace se dostaly, nevíš nic o jejich duši. O duši těch matek ani jejich dětí. Vidíš to jen a jen ze svého úhlu pohledu. Každý z nás je zamozřejmě odpovědný za své činy a každý z nás si za to poneseme i důsledky. Já se jen bráním tomu, šmahem někoho  posuzovat a odsuzovat.

Míša: Jasně, já vím. To bylo pro luettu a spol. jako reakce na to, že opustit dítě kvůli chlapovi je vlastně normální, páč na to nejsou normy...

Luet vzala si mi to z pusy. Nikoho nesoudit. Já na to mám svůj názor, vím, jak bych se pravděpodobně zachovala já, ale ani to není jistý.

Jen bych k tomu Ando měla jen jednu připomínku. Vůbec si nemyslím když někdo odejde od manžela a fyzicky z domova, že musí opustit (citově)dítě. Možná to v tu chvíli bylo pro Jonathanovu manželku jediné možné řešení které v té chvíli měla. Spíš jde o to, to tomu dítěti umět vysvětlit. Já vím, že to není jednoduché, ale matka která odejde z domu, přece nemusí přestat své dítě milovat. Copak neznáš případy, kdy je matka fyzicky přítomna a přesto své dítě nemiluje a duševně nebo i tělesně jej týrá?  Copak se na to opravdu nejde podívat z více úhlů a stran?

lueta: O čem to, proboha, mluvíš? Já o tom, že nikdy nemůžeš svoje zájmy a city stavět před zájmy svého dítěte. Dokud dítětem je. A pokud naznačuješ, že duše zrovna téhle ženy byla Jonathanem ztýraná, tím spíš by na dceru měla myslet, ne?

lueta: Asi mě za to tady ukamenujou, ale tohle si neodpustím....Ty fetuješ?

Ando sorry ale blbá otázka: kdo rozhoduje o tom co je zájem dítěte? Ty?

Anda napsal(a):

lueta: O čem to, proboha, mluvíš? Já o tom, že nikdy nemůžeš svoje zájmy a city stavět před zájmy svého dítěte. Dokud dítětem je. A pokud naznačuješ, že duše zrovna téhle ženy byla Jonathanem ztýraná, tím spíš by na dceru měla myslet, ne?

Ando máš děti? A jak staré? Proč se ptám - když byla dcerka ještě takové mláďátko bezbranné, cítila jsem to stejně, jako ty... Dnes vím, že si NĚKTERÉ své zájmy můžu (spíš musím) obhájit i před tím dítětem (třeba nového partnera). Dítě jednou dospěje, odejde a nebude mě potřebovat ... a já? Mám potom plakat, proč já hloupá jsem tehdy....
A navíc - nešťastné a nespokojené maminky zpravidla nemívají šťastné a spokojené děti...

A k Jonatanově manželce - Já to nechápu - když odejde muž a přenechá starost o děti odpovědné manželce, bereme to vcelku v pohodě. Ale v čem je rozdíl, když totéž udělá žena? Která navíc ví, že na otcovskou péči se může na 100% spolehnout?

Mám 12ti letou dceru. Zas až takové mláďátko bezbranné to už není. Taky jsem schopná si své zájmy ubránit a dohodnout se na kompromisech.Rozhodně nejsem taková ta "opravdová" matka, na jejíž drobečka nesmí nikdo sáhnout. To rozhodně ne. Nejsem z maminek, které tvrdí, že jejich Pepíček to okno rozbil jen proto, že ho donutili..Naopak.... Taky mám teď  nového partnera (v podstatě prvního od rozvodu, o kterém ví), který s námi žije. A zrovna jako partner ví, že když se mu něco nebude pozdávat na mé výchově, má mi to sdělit, ví i ona, že když se něco nebude líbit jí, chci být první, která se to dozví a která to bude řešit...Vím, že děti jednou odejdou, ale dokud dětmi jsou, mají právo být "hájené". Jestli tuhle situaci zvládnu, nevím. Ale klidně se Ti podepíšu pod to, že ji rozhodně v případě kolize nešoupnu na výchovu kamkoliv jinam.

Anda napsal(a):

lueta: Asi mě za to tady ukamenujou, ale tohle si neodpustím....Ty fetuješ?

Ando vzpamatuj se děvče!!!!

Anda napsal(a):

lueta: O čem to, proboha, mluvíš? Já o tom, že nikdy nemůžeš svoje zájmy a city stavět před zájmy svého dítěte. Dokud dítětem je. A pokud naznačuješ, že duše zrovna téhle ženy byla Jonathanem ztýraná, tím spíš by na dceru měla myslet, ne?

Ando, nezjednodušuj prosím zložitú situáciu. Aj matka má niekedy problém v danej chvíli zistiť, čo je pre dieťa to najlepšie - ako si to trúfaš tvrdiť ty, čo ju ho v živote ani nevidela? A ako si trúfaš porovnávať 14-ročnú Jonathanovu dcéru s deťmi z domovov? Nemáš pocit, že si po príklady chodíš trošku priďaleko...? Nezabudni ešte na umierajúce etiópske siroty a indických malomocných... Deti by samozrejme idáelne mali vyrastať v pokojnom, harmonickom prostredí. Ale aj predstava o tom, čo je pokojné a harmonické prostredie, sa môže dosť líšiť. A možno, že Jonathan mal so ženou problémy už predtým(alebo ona s ním) a ich dcéra by zažívala väčšiu Itáliu, keby ostala doma... To neviem, to len hádam, ale idem si po príklad oveľa bližšie, než si si poslúžila ty... "Opustiť" decko môže aj matka, ktorá je v susednej miestnosti, ale sústredí sa len a výlučne na seba... A zasa, na druhej strane: Aký príklad dá svojmu decku(mmch, 14-ročnému, nie batoľaťu prisatému k prsníku) matka, ktorá trebárs "ostane s ním a s ockom", ale bude do smrti zatrpknutá, otrávená a "dá im to vyžrať"? Myslíš, že takéto decko nebude žiť až do smrti práve s tým pocitom, že ONO je na vine, že matka bola doživotne nešťastná, lebo sa vrátila KVOLI NEMU? Logika niekedy funguje divnými cestičkami... Nerobme jendoznačné súdy s jednoznačnými závermi, a slová ako "opustit je, je to NEJVĚTŠÍ SVINSTVO, kterého se ženská může dopustit" sú také silné a pubertálne čiernobiele, až mi vyrážajú dych. Moja známa sa dosť zhrýza kvôli tomu, že nechala deti u bývalého manžela, ktorý jej robí problémy s návštevami, ale fakt je, že v čase rozvodu(ktorý sa nezaobišiel bez scén, sácania a násilného vyhadzovania z domu) nemala kam ísť a nechcela decká vláčiť po podnájmoch... A muž ju zhodil zo schodov bez detí, zatresol dvere - a bolo. Mohla sa vrátiť s policajtmi, ale keď si predstavila, aké spomienky na detstvo by si jej deti odniesli, vzdala to a dnes, keď ako-tak býva, si zažiadala o deti do svojej starostlivosti a snaží sa nájsť nejaké riešenie(akokoľvek plné kompromisov), aby to všetkým zúčastneným čo najviac uľahčila... A ďalšia známa-kolegyňa odišla od muža, deti si "požičiavajú" po týdžni, lenže oficiálne ich dostal do starostlivosti on(keďže na Slovensku oficiálne neexistuje striedavá alebo spoločná starostlivosť, ona to videla ako jediný spôsob, ako ich vídať aspoň neoficiálne, a zjavne mala pravdu, jej muž je podobný "bojovník za detské - a hlavne svoje - práva", ako ty... Funguje to celkom fajn, asi lepšie, ako keby deti pochopili zrútené rodičovské vzťahy v plnej sile. Takto sa aspoň naučia robiť kompromisy a vžiť sa aj do kože druhého(skús to niekedy aj ty...)

Anda napsal(a):

lueta: O čem to, proboha, mluvíš? Já o tom, že nikdy nemůžeš svoje zájmy a city stavět před zájmy svého dítěte. Dokud dítětem je. A pokud naznačuješ, že duše zrovna téhle ženy byla Jonathanem ztýraná, tím spíš by na dceru měla myslet, ne?

Evidentně nevíš o čem mluvím, ale asi nemá cenu Ti to vysvětlovat.

Lueto , ať se na to podíváš z jakékoliv strany , všichni tady mají pravdu .
Ale je jisté , že Jonathanova žena zatím neví , koho chce víc , jestli
manžela nebo milence a dokud si to nevyjasní nic se nevyřeší .
Pro mě osobně je ve vztahu nejhorší nerozhodnost a allibismus .

Ando, skús si niekedy pripustiť(a nie som nafetovaná), že existujú aj iné pohľady na svet než tvoje, a NEMUSIA BYŤ NUTNE NESPRÁVNE ani ZLÉ alebo NEPRIATEĽSKÉ... Sú len iné. Uznám ti, že vo svojom živote si hlavná hrdinka i režisérka ty, ale prečo by sme, preboha, mali všetci žiť podľa teba? A mmch, o situácii toho VŠETCI vieme sakramentsky málo, aj to len z jednej strany, tak ma udivuje razantnosť tvojho postoja... Nepatríš ty k ženám, čo sa kvôli decku vzdali nejakého silného vzťahu...? Viem, čo si písala inde, ale to sa, myslím navzájom nevylučuje... Porozmýšľaj, prosím, prečo teba jedinú Jonathanova žena AŽ TAK strašne vytočila... Nejakým spôsobom ti stúpila na otlak. Akým?

bambule napsal(a):

Lueto , ať se na to podíváš z jakékoliv strany , všichni tady mají pravdu .
Ale je jisté , že Jonathanova žena zatím neví , koho chce víc , jestli
manžela nebo milence a dokud si to nevyjasní nic se nevyřeší .
Pro mě osobně je ve vztahu nejhorší nerozhodnost a allibismus .

Ano bambule, přesně tak. Pro mě osobně.........

selima: Nebudu se vyjadřovat ke všemu ostatnímu, na tom se neshodneme, každý mluvíme o něčem jiném a trávili bychom tu 1/2 života..Takže, co zvládnu..
1)nevzdala jsem se žádného vztahu kvůli dítěti.Vážně ne. V období, kdy jsem si myslela, že by nebylo vhodné plést jí hlavu cizím "strejdou" se u nás žádný cizí strejda nevyskytoval. Vlastně mám štěstí, že jsem vždy měla to štěstí a měla poměrně inteligentní partnery, kteří mi nůž na krk nedávali.
2)Jonathanova žena mě nadzvedla především tím, že jí není hloupé nechat se zavézt domů a pak dělat candrbál, plakat a chodit jako němá výčitka těch dvou.
3) Nesrovnávám Jonathanovu dceru s dětmi z dětských domovů, jen říkám, že snad každé dítě (dokonce i to týrané) svoje rodiče miluje a pokud je to v našich silách, opravdu bychom se měli snažit o to, aby bylo na světě šťastné, ať by nás to samotné mělo stát cokoliv.
4) Co se Tvé kamarádky týče - její děti sice nebudou mít ošklivou vzpomínku na to, jak si pro ně přišla s policií, ale taky se může stát, že vzhledem k faktu, že její ex se nežinýroval ze schodů shodit ji, nebude se žinýrovat ze schodů shodit i některé její dítě..Tohle je docela dvousečné, fakt to nemíním pitvat. Kdykoliv se může stát cokoliv.

A na závěr. Pokud vím, radu chtěl Jonathan. Jestli věci popsal, tak jak jsou, pak z toho opravdu vychází, že je jeho žena sobec. Pokud lhal (manželství fungovalo jako každé jiné, šla k člověku, který své bývalé mlátil atd., prostě zblbla..) pak je to jeho věc a jeho škoda, protože mu jakákoliv rada bude k ničemu. Nebudu meditovat nad tím, jak by možná věci mohly být, jestli náhodou ženu netrápil atd. Chtěl znát názor na situaci, kterou popsal, má jej...

lueta: Právě že zhruba tuším, o čem mluvíš..A právě proto jsem se i ptala, jestli nefetuješ..Nebudu to dál řešit, asi bychom se dostali k nějakým soudům...

ffly: Sorry, na Tebe jsem zapomněla, princezno. Jaký je zájem dítěte nejlépe zjistíš, když se ho zeptáš..Navíc v tomhle případě se účastníci ani nemuseli ptát, jak jsem se dočetla, dítě se vyslovilo samo...můžeš mě tím ztratit..Comprendes?

A tohle je pro všechny účastnice naší diskuze..Proč vždycky, sakra, sklouznete do zobecňování? Proč musíte vždycky řešit i druhou stranu a vlastně vše včetně světového hladomoru? Proč do toho máte tendenci tahat "věci mezi nebem a zemí"? Jonathan napsal svůj příběh, chtěl slyšet názor jiných lidí na celou věc a ne elaborát na téma mezilidské vztahy

Prvá si začala hrubo zovšeobecňovať ty, pokiaľ mi pamäť slúži: "opustit je, je to NEJVĚTŠÍ SVINSTVO, kterého se ženská může dopustit" - reč je o deťoch, všeobecných deťoch, resp. deťoch z detského domova, nie o Jonathanovej 14-ročnej, celkom konkrétnej dcérke. Tak neviem: kto skĺzava k zovšeobecňovaniu...? Asi my všetky, máš pravdu, všetky, len ty nie... :godlike:

Ando,
toto jsi napsala    "Jonathan napsal svůj příběh, chtěl slyšet názor jiných lidí na celou věc a ne elaborát na téma mezilidské vztahy" - ano, máš pravdu, Jonathan chce slyšet názor na SVOJI věc.....,
....ale, přeci jenom ho i jeho  z těchto pár úryvků  až tak neznáme, a každý jedinec jsme prostě jiný....nemůžeme mu prostě a jednoduše poradit: jdi za ní, vem ji kolem krku, ...nebo naopak vyhoď ji za dveře a ukaž ji fakáče.....
....my jen  na základě nějakých poznatků se snažíme doporučit - ale !!!na základě našich skutečností...co by asi bylo nejlepší.....a je na Jonathanovi, aby si vybral...on ji zná nejlépe

Ty brdo :)
Asi vyrazim na socialku. Pokud budu mit stesti a bude tam sedet Anda, navic jeste plamenne diskutujici na babi, tak jisto jiste dostanu i prispevek na tu cernou kocku, kterou si asi tak za deset let planuju poridit :))))
To je teda frčak! Ando mrkni, jesltli mas po ruce hasičák, kdybys tim svatym rozhorcenim na ty GLOBALNE nezodpovedne matky, co si dovolily "opustit" dite, zacala plapolat, at se mas cim uhasit :)

Jonatánku, brouku ;)....
Hlavu nahóru !!!
Jsi skvělej otec, pro svoji dceru jsi TY teď ta skála... ta ruka, o kterou se může opřít, to rameno, kde může plakat a klid a jistota, kterou obvykle holky v jejím věku potřebujou !!! Čili malá je relativně v poho...Má tebe..
Ale co ty, chlape??? :rolleyes:
Jelikož jsi velkej kluk a chlap, tak vydržíš mnohem víc, než tušíš !!! Zapal svíčky, zarelaxuj, pusť si nějakou pěknou muziku a zhluboka dejchej !!!
Nech to plynout, neřeš to, co ty nevyřešíš !!!
Zamysli se nad tím, co vlastně OPRAVDU chceš. 
Pokud JÍ, za každých okolností, tak to halt všechno musíš vydržet a odpustit.My ženský jsme někdy fakt nemožný.
Pokud už teď váháš, tak to nevidím růžově ani na teď, ani do budoucna.
Ale je to jen a jen ve vašich rukách !!!! My tady můžem být jen to rameno..... :pussa:
...a nic jinýho ty nemravo!!! ;):lol::hjarta::pussa:

Jonathan napsal(a):

Holky, jak dlouho tyhle stavy vydrží? Kdo s tím máte zkušenosti ??? Prosím.

Pár měsíců - taky záleží na tom jak to budeš snášet. souhlasím s kuličkou míšou:-) neúčastni se jejích rozhodovaček. to je její problém, ty to s ní neřeš. držím palce. jo a ohledně těch měsíců je to vlastní zkušenost:-((((((...nakonec se to fakt spravilo.

Milý Jonathane,

při pročítání ( jen zběžně, bohužel nemám více času )Tvého příběhu, mě napadla jedna věc.
Nebudu tady psát to, jak to cítím a vidím... to už tady psala Luet a napsala to moc hezky.
Ale ráda bych Ti napsala i jednu věc takříkajíc praktickou. Chápu Tebe i Tvoji ženu.
Zkus jen přemýšlet nad tím, zda by nebylo vhodné... po nějakou dobu bydlet odděleně. Ty s dcerou doma a manželka ( např. ve svém pronajatém bytě. )
Ona by podlé mého potřebovala najít opravdu sama sebe. Potřebovala by najít své teritorium... pryč ode všech ( samozřejmě i od milence ) a pak možná dojde k poznání a vrátí se Vám ta maminka a manželka, kterou ty tak toužebně s dcerkou očekáváš.
Dej jí čas.... a zkus jí navrhnout odloučené bydlení.

Držím palečky Isis:hjarta::hjarta:

Ps:  to že bydlela u milence je samozřejmě něco jiného. V tomto případě by se jednalo o bydlení - kde bude sama a najde sama sebe!

Jonathanku, jen ještě jeden postřeh, který mě napadá...
Pokud ona nedostane šanci si to v sobě dořešit a uzavřít, může se v tom plácat snad i roky. Bude mít stále pocit, že s milencem jí něco uniklo. Bude si malovat jejich lásku v neskutečně krásných barvách...., bude usínat vedle Tebe... a přitom snít o milenci!

Co se zkusit poradit s nějakým terapeutem??

Pokud budeš mít zájem... napiš mi soukromou zprávu. Pošlu Ti kontakt na mého kamaráda, který působí v Praze a je to odborník, alespoň mě svého času moc pomáhal...

Pan: I kdybys měla štěstí tolik, že bys ho musela tahat v nůši, na sociálce mě nepotkáš. Je mi líto. Ale na druhou stranu - sedět na sociálce já, romská menšina asi bude raději pracovat, než si ke mně chodit pro dávky. I v jiných věcech se mýlíš..Ohnivá diskuze z mé strany nevznikla proto, že bych až tak kopala za práva slabších (upřímně - všichni, kromě mých nejbližších, jsou mi u řiti), ale proto, že se tu polemizuje o tom, co k tomu tu chudinku nebohou mohlo vést, že opustila nejen Jonathana, ale taky svoje děcko. Je mi fuk, co koho k čemu vede nebo vedlo, důležitý je výsledný efekt. Pořád čekám, kdy se tu někdo dopracuje k tomu, že i za těmi největšími špinavostmi byla ze začátku veskrze dobrá a milá myšlenka.Kupříkladu bych nechtěla vidět tu diskuzi, kdyby se otevřelo například téma holocaust.Takže si i dál budu stát za svým - pokud mě moje dítě prosí, abych zůstala a neodcházela za jiným chlapem, zůstávám. A je mým právem si o těch, co si v klidu sbalí fidlátka a odejdou, myslet něco o špinavkách špinavých.
Selima: Nikomu svůj názor nevnucuji, , jen si za ním stojím..Ale to neznamená, že když se Tobě nebo někomu jinému podaří přesvědčit mne o tom, že není správný, že neřeknu: "Fajn, pletla jsem se". Klidně. Nemůžeš se na mě ale zlobit jen proto, že jsi mě zatím žádným argumentem nepřesvědčila. Jestli to Tobě samotné tak vadí, budeš se holt muset víc snažit, anebo se na to vykašlat s sama se s tím nějak vnitřně poprat. Být Tebou, asi volím variantu B.

Ando, ono je to opravdu těžké rozhodnout, co je v tomto případě správné a co ne.
- Když jsem odcházela od svého muže do pronajaté garsonky, bylo pro mne samozřejmé, že dítko beru sebou. Dcera byla ještě malinká a potřebovala mě asi víc než tátu. Ale mnozí by mě mohli napadnout, že to bylo mé sobectví a má nezodpovědnost, vytrhnout malou holku z jejího prostředí a odejít s ní do z počátku dost spartánských podmínek. Ale já to tehdy cítila jako to nejlepší, co pro nás mohu udělat.
- Kdybych odcházela do podobné nejistoty dnes, když je holce 15, asi bych hodně rozvažovala, jestli ji mám brát sebou... Asi bych jí vysvětlila skutečnost a nechala ji podílet se na rozhodování.... ale myslím, že v tomto případě by raději zůstala doma s tátou, protože by tam měla své zázemí a taky proto, že by ho v tom nechtěla nechat samotného.

Zdravím Vás dámy, předevčírem jsem si sáhl hodně hluboko a doufám, že to bylo to dno. Včera byla paní s kamarádkama na kafi a pak šla k mému terapeutovi a říkala, že jí to strašně pomohlo, ale že je strašně unavená. Večer proběhl celkem ok. Asi potřebuje přijít na jiné myšlenky.
Uvidím jak to půjde dále. Asi si bude muset napsat někde v soukromí plusy a minusy s námi a s ním a podle toho uvažovat.
Žena si vše uvědomuje a bude chodit jednou týdně na terapii. Včera říkala, že jí to strašně mrzí, ale že udělá maximum, aby se to srovnalo.

Držte palečky prosím, pošlete chlupáče a my to zvládneme. Díky Vám :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Držím :)

Jonatháne, zvládnete to díky vám oběma.
Jestli tvá žena volí terapeuta - je to dobře - opravdu jí to může pomoci najít sama sebe. Ale nemusí to být zrovna to, co se ti bude líbit, protože hledání sama sebe může být i bolestivý proces.
Posílám chlupáče :hjarta:

Jonathane, ona se chová jako nedospělé dítě. Stýskalo se jí po dceři, po třech měsících nejspíš začala zjišťovat to obvyklé, že nový vztah začne být časem také stereotypní, jako to bylo doma, nejspíš se jí začalo i stýskat po tom, co měla doma. Ty ses k ní choval tak, že sis ji vlastně jakoby znovu namlouval a to se jí muselo líbit. Zvlášť, pokud ten nový usoudil, že už ji má jistou a přestal se tolik snažit. A teď se to zase otočilo - je doma, ale snaží se ten druhý, ten ji teď jako by chce víc. A ona je trdlo (promiň), které neví co chce.
On chce bojovat - no, možná by se tvojí ženě líbilo, kdybyste se o ni poprali doopravdy :-). Ty ho znáš osobně? Nechceš si s ním normálně promluvit? Třeba budeš překvapený, že se s ním mluvit dá.

Jonathane, drž se chlape, co víc ti poradit. Pokud se alespoň trošku vžiju do tvé situace nebo spíše do situace tvé ženy, tak to není opravdu jednoduché. Nikdo nevíme, co k tomu všemu tvou ženu vedlo. Ale pokud bych se měla rozhodovat já, tak bych se zřejmě rozhodla pro chlapa, u kterého bych cítila zázemí, oporu, snahu mi pomoci o chlapa, který by o mě opravdově stál, prostě "o chlapa". Néé o chlapa, který se hroutí, který slibuje hory doly. Ona je teď slepá, bláznivě zamilovaná, nemocná láskou a neví kudy kam, protože nechce nikomu ublížit a tobě už vůbec néé.Sžírá jí svědomí, ale tomu se v tuto chvíli neubrání. Jednou mi můj m řekl, když jsem ho prosila ať to ukončí, že to teď nedokáže, že to nejde. Pokud by tak učinil, měl by pocit, že  (teď to blbě napíšu, už přesně si nepamatuji jeho slova)by o něco přišel, že to nezkusil, mohl by si to vyčítat a našemu vztahu by to stejně nic nepřineslo, protože by právě musel pořád na to myslet, myslet na ní. Já tenkrát strašně moc plakala,rvalo mi to srdce, ale chápala jsem, co mi říká. Rozumněla jsem tomu a jelikož ho znám, dokázala jsem se i vžít do jeho situace. A v tu dobu jsem se rozhodovala, zda je vůbec možné to vydržet, vydržet a čekat, než on si ten svůj nový vztah odžije. A třásla jsem se hrůzou, zda mám vůbec nějakou šanci. Ale vydržela jsem to, bylo to šílené období, na které do smrti nezapomenu. Prořvala jsem celý rok a kolikrát i teď si pobrečím. Mám ho doma, zůstal s námi, své si odžil a vyzkoušel a já jenom doufám, že si i z toho něco vzal. Ale pořád to není všechno Jonathane, pořád s tím člověk jde dál a musí hodně na sobě zamakat, aby to přestál.
A co se týče holčiny, že je to nezodpovědné opustit svou dcerku, že je žena sobec, s tím do určité míry nesouhlasím. Já, která jsem byla v roli podváděné a mé pocity byly všelijaké, tak kdyby odešel, tak v jednu chvíli jsem i řekla, že si ale naše holky vezme sebou, protože já najednou potřebovala být hrozně moc sama. Nechtěla jsem, aby se dívaly na uplakanou mámu, která se trápí pro muže, který  jí opustil. A zároveň jsem také věděla, že on by se o ně postaral na 100%. On prostě takový je.Ano připadala jsem si nezodpovědná, neschopná, připadala jsem si jak matka macecha, ale v tu chvíli jsem to tak cítila.
Jonathane, tvá žena určitě jednoho krásného dne procitne, ale teď je asi ještě moc brzy. Pokud to všechno chlape zvládneš a to ukáže jenom čas, tak jí dej šanci, pokud ale chceš a pořád o ní stojíš.
Moc, moc ti držím palečky  :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Na tuto diskusi mi nezbývá než reagovat. Jsem "postižená" tím, že v mých 14 letech se matka zbalila a šupajdila za milencem. Mě ani bráchu nechtěla a s milencem (dnes manželem) si pořídila další 2 děti. To že jsem postižená je fakt, protože i když je to 20 let, nemůžu se s tím srovnat. A nic na tom nezmění fakt, že jsem mámu našla v mé tchýni. Máma je máma a měla by být pro děti oporou ať jsou malé nebo jim je 40. Sama mám 2 děti a pokud bych chtěla odejít od manžela, tak jedině s dětmi. A k Jonatanově manželce - copak její milenec nechtěl aby si s sebou vzala dítě, když se stěhovala nebo nechtěla ona a nebo nechtěla dcera? Hlavně by si to měla vyřešit sama v sobě a když se vrátila, tak se měla vrátit s tím, že se chce vrátit se vším všudy.Podle mě je to od ní sobecké a ubližuje všem okolo.

honey, ono je asi jiné, když tě máma odstřihne úplně, nebo když prostě jen bydlí jinde, ale udržuje s tebou kontakt, řeší s tebou tvé problémy a nepřestává tě mít ráda.

Anda napsal(a):

Je mi fuk, co koho k čemu vede nebo vedlo, důležitý je výsledný efekt

Tak prave na tohle jednou pekne/nepekne dojedes :(

Pan, nezlob se, ale řekla bych, že skutečně pro toho, kdo nějak v něčem trpí, může být jedno, jaké jsou pohnutky toho, kvůli kterému trpí.....Je dobře, když je pochopí, omluví, vyrovná se s tím...a jde nezatrpkle dál. Myslím, že je důležité a) pochopit druhého a za b) pochopit taky sebe (proč to trpím) a pokud to nelze změnit, tak se zkrátka zařídit tak, abych netrpěl.....Ono to přemítání, proč je můj partner takový, jaký je, může taky vést ke zbytečnému, nekonečnému odpouštění a dalšímu trápení už tak dost utrápeného partnera....

Ando, nemyslelas to takhle? Že prostě tím, že se budu donekonečna snažit pochopit partnera a "dávat mu dostatek času na rozmyšlenou", tak se vlastně motám v bludném kruhu?...

Jonathan: Nemáš to lehké a já ti držím palce. Rozhodnout se musíš sám, ale to už nejspíš víš. Tady si můžeš postěžovat a třídit myšlenky. Doufám, že se nenecháváš ovlivňovat námi. Jsou to jen naše zkušenosti, naše chování za situací, v kterých jsme byli/byly my....a každý se dívá na stejné věci jiným úhlem pohledu... Já bych ti k tomu řekla jen, abys dal hlavně na sebe, na svůj niterný pocit, na to, co chceš ty...ať už se rozhodneš dávat ženě další šance, dostatek času, aby si uvědomila...bla bla bla..., nebo ať už se rozhodneš to s ní prostě skoncovat...

Eva: díky za komentář. Rozhodně se nechovám dle toho, kdo mě co tady poví. to už bych visel, protože co osoba, to názor. Chci jen vidět více pohledů nezúčastněných osob i když, jak jste tady psaly to není moc objektivní, protože nejste zase zasvěceni až tak do souvislostí "proč se to stalo". Něco jsem napsal na začátku, ale opět to byl jen můj pohled na situaci. Leda, že bychom se dohodly se ženou a ta si tady otevřela svou rubriku a vy jste se možná divily, co jsem za pako . . . . . .  ;)

Salen: mluvit se nedá a nechci. Prát se o ni nebudu. Za prvé je to jiná váhová kategorie (já vedu ;) ) a když jsem se naposled pral, tak byl frajer čtrnáct dní na JIP s těžkým otřesem mozku. Od té doby jsem se zapřísáhl, že se nebudu do ničeho montovat a hlavně ten člověk mě za to nestojí. To je věc ženy a její volby. Nakonec bych ho sponzoroval do konce života, protože by tvrdil, že se mu neustále točí hlava a nemůže pracovat

čauky :hjarta:

Jonathane,
rozumný přístup......

Pozor OPRAVA:    . . . . . ne co jsem za pako, ale "co jsem BYL za pako" . . .     ;)

Tak já to nemyslela fyzicky Jonathane :-). Nevím co on je zač, ale asi nějaká fňukna, podle reakcí. Víš, někdy, když dokážeš dát stranou veškeré emoce, tak dokážeš toho soka vidět taky jako člověka. Mě už kolikrát napadlo, kdybych měla možnost mluvit s milenkou mého m., že bychom se za určitých podmínek mohly nakonec bavit úplně normálně - obě jsme vzdělané, stejně staré ženské, asi podobné povahy, já už se pomalu smířila, že jsem o muže přišla, ona zase asi že nového našla, možná bych jí mohla předat rady a zkušenosti, návod k použití a nakonec se tomu spolu zasmát. Nevím ..... možná je to jen pustá teorie. Zkoušet to nebudu. Ale napadlo mě, že chlapi tohle dokáží asi i daleko snáz - prostě se domluvit, vyříkat si to. Jestli koukáte na Ordinaci v TV, tam jsou všichni spříznění minulými a současnými vztahy a jak to funguje :-).

Jonathane, možná jste si měli po její SMSce, ať pro ni přijedeš, nejdříve promluvit a ty ses jí asi měl zeptat, jestli si je jistá a jestli má svůj vztah uzavřený v sobě i s ním. Kdyby řekla, že ne ......, že neví. Řekla bych jí asi, ať si to tedy nejprve ještě v klidu rozmyslí a pak přijde, když už si bude jistá. Takhle Tě hrozně trápí.

Ona se z toho dostane. Věřím tomu.  :hjarta:

Jenže už je zbytečné Ti tohle radit, teď ji máš doma, takže musíš nejspíš čekat a u toho se dívat, jak je zatím rozpolcená. Což pro tebe asi není jednoduché. Tak se drž.

Eva36 napsal(a):

Pan, nezlob se, ale řekla bych, že skutečně pro toho, kdo nějak v něčem trpí, může být jedno, jaké jsou pohnutky toho, kvůli kterému trpí.....

Vis uz jen to pojeti: KVULI KTEREMU TRPI, je tak pomylene, ze pro mne nema cenu se nad tim dal zamyslet. Mam to za sebou a uz pro to skutecne nemam pochopeni. Resily jsme to tu uz tolikrat......
Mozna by bylo lepsi rici: SKRZE KTEREHO TRPI, to je mnohem presnejsi.
A pokud se se mnou chce zase nekdo dohadovat, nemam na mysli tebe Evo, tak necht si vyhleda text o Malinkate dusi. Pak muzeme debatovat. Presneji: pak zjisti, ze v tomhle smeru skutecne neni o cem.

Anda napsal(a):

Pan: I kdybys měla štěstí tolik, že bys ho musela tahat v nůši, na sociálce mě nepotkáš. Je mi líto. Ale na druhou stranu - sedět na sociálce já, romská menšina asi bude raději pracovat, než si ke mně chodit pro dávky. I v jiných věcech se mýlíš..Ohnivá diskuze z mé strany nevznikla proto, že bych až tak kopala za práva slabších (upřímně - všichni, kromě mých nejbližších, jsou mi u řiti), ale proto, že se tu polemizuje o tom, co k tomu tu chudinku nebohou mohlo vést, že opustila nejen Jonathana, ale taky svoje děcko. Je mi fuk, co koho k čemu vede nebo vedlo, důležitý je výsledný efekt. Pořád čekám, kdy se tu někdo dopracuje k tomu, že i za těmi největšími špinavostmi byla ze začátku veskrze dobrá a milá myšlenka.Kupříkladu bych nechtěla vidět tu diskuzi, kdyby se otevřelo například téma holocaust.Takže si i dál budu stát za svým - pokud mě moje dítě prosí, abych zůstala a neodcházela za jiným chlapem, zůstávám. A je mým právem si o těch, co si v klidu sbalí fidlátka a odejdou, myslet něco o špinavkách špinavých.
Selima: Nikomu svůj názor nevnucuji, , jen si za ním stojím..Ale to neznamená, že když se Tobě nebo někomu jinému podaří přesvědčit mne o tom, že není správný, že neřeknu: "Fajn, pletla jsem se". Klidně. Nemůžeš se na mě ale zlobit jen proto, že jsi mě zatím žádným argumentem nepřesvědčila. Jestli to Tobě samotné tak vadí, budeš se holt muset víc snažit, anebo se na to vykašlat s sama se s tím nějak vnitřně poprat. Být Tebou, asi volím variantu B.

Ja ti tvoj názor neberiem, ale nemôžeš zasa(alebo teda môžeš, ale s rizikom, že ťa na to upozorním) vyzývať druhých, aby nezovšeobecňovali, keď si s tým začala ty sama(alebo si si ním aspoň pomohla, nechce sa mi vracať a pátrať, ktor ako PRVÝ začal zovšeobecňovať). Nedávaj druhým iné podmienky a pravidlá ako sebe, dobre? Inak, aj mne je tvoj názor u riti, ale asi by som sa snažila o to, aby si ho mohla povedať - mne sa páči pestrosť názorov. Len treba dávať pozor, aby človek udržal argumentáciu a nevyčítal druhým to, čo robí sám, že? ;) Potom chceš vyhrať v argumentácii za každú cenu, aj za tú, že si sama naserieš do úst.

jonathan...

máš ode mne SZ

mimmy: zatím nic . . . . .   ;)

:grater:
vydrž :reta:

mimyy

Tak prave na tohle jednou pekne/nepekne dojedes

Pan: Strašně by mě zajímalo, kde v sobě pořád bereš tu jistotu, že víš všechno líp, než druzí..Zkus trošku krotit svoje sebevědomí, netroufám si sice tvrdit, že na to dojedeš (tak domýšlivá nejsem), ale zkomplikovat život Ti to může.

Selima: Nač používat tak silné výrazy? Možná jsem se špatně vyjádřila nebo jsi mi špatně rozuměla - když jsem tvrdila, že zevšeobecňujete, měla jsem na mysli, že často rozmnělníte problém, o který se tu jedná, zbytečným a sáhodlouhým teoretickým elaborátem pohnutek všech zúčastněných, který zahrnuje v postatě vše (včetně karmické zátěže z minulých životů) kromě reálného pohledu na věc. Už jsem to tu někde psala - teorie je věc krásná, ale aby pak trošku nehaprovala praxe..A ještě bych si dovolila malou prosbu. Na výrazy typu: nasiereš si do huby apod. se vykašli, nemá smysl začít se navzájem urážet.

Eva36: Zhruba tak.Nemíním prostě řešit, že chlapa, co mě na ulici přepadl, zbil a okradl, k tomuto činu vedl fakt, že neměl na dárky pro svou rodinu.Tímhle způsobem by se totiž dalo omluvit skoro všechno.

Selima a Pan: Dámy, doufám, že jste si daly tu práci a přečetly si příspěvek honey..Právě o těchto matkách jsem mluvila. O těch, které raději jdou za hlasem srdce svého, než by poslouchaly i hlasy srdí jiných. Zajímavé je, že reakci na tento příspěvek jsem tu od vás neviděla žádnou....

Anda napsal(a):

Selima a Pan: Dámy, doufám, že jste si daly tu práci a přečetly si příspěvek honey..Právě o těchto matkách jsem mluvila. O těch, které raději jdou za hlasem srdce svého, než by poslouchaly i hlasy srdí jiných. Zajímavé je, že reakci na tento příspěvek jsem tu od vás neviděla žádnou....

Ando, já jí na to odpověděla a také jsem odpověděla tobě... Opravdu - kdybych odešla od svého BM dnes, má patnáctiletá dcera by asi zůstala u něj, protože by tam měla svůj domov, své zázemí, zatímco já bych šla do nejistoty. To by ale v žádném neznamenalo, že bych s ní přerušila kontakt a přestala se o ni starat. Jen ty večeře, úklid apod. by prostě zůstaly na jejím otci. Jakýkoliv rozpad rodiny má na děti negativní vliv a v určitém věku už je jedno, jestli odejde otec nebo matka... a v tomto případě bych prostě volila menší zlo a nepřidělávala bych jí další trauma ze stěhování a zvykání si na strejdu, který jí nemusí jako člověk "sednout".
Předpokládám, že stejně uvažovala i Jonatanova žena... Takže to dovedu pochopit.

Míšo, jasně, každý děláme, co umíme a považujeme za nutné..To, co píšeš, má svou logiku a vlastně Ti i dávám zapravdu..V okamžiku, o kterém píšeš, si zřejmě člověk musí zvážit, čemu a hlavně komu dá přednost. A o tom to zhruba je. Ale  podle mého se můžeš snažit, jak chceš, můžeš denně docházet do své původní rodiny, ale nezabráníš tomu, aby Tvoje dítě nemělo pocit, že Ti byl bližší člověk, se kterým právě žiješ, než ono samo..Moje sestra žije s právě takovým "případem". Maminka se prostě zbláznila do jiného chlapa a odjela s ním do Kanady. Svoje syny přemlouvala, aby jeli s ní, ti tady ale z mnoha důvodů chtěli zůstat. Po roce se vrátila, dodnes dochází k nim domů, pere, vaří, snesla by jim modré z nebe ( je jim 30 a 25, takže tohle už dávno není potřeba). A i když už je to 10 let, stejně z toho ani jeden nejsou úplně "vyléčení". Ségřin partner se občas v noci probudí jako 15letej ubrečenej kluk, kterýmu zase odjíždí máma. Můžeme si to logicky zdůvodňovat tím, že je nechceme vláčet do nejistoty, ale jejich pocity stejně neovlivníme. Víš, když Ti zemře partner, bolí to, někdy i hodně dlouho, ale časem se někdo najde a Ty se znovu zamiluješ. Ale maminka se prostě nahradit nedá...

OK, ale porovnáváš nesrovnatelné, z Kanady se asi mamina o kluky moc postarat nemohla, co? Ale to je fuk. Myslím, že Jonatan toto až tak neřeší....

Míša:Asi to vážně fuk je. Někdo si prostě pod pojmem starat se představí teplou večeři a vyžehlené prádlo a někdo to, že ví, že jeho dítě právě odešlo do pokojíčku brečet..

Anda: Jak bylo myšleno prosím to dojedeš ?

Jonatha: Neboj, to se netýkalo Tebe..To byla jen zkopírovaná reakce Pan na to, že jsem si dovolila prohlásit, že je pro mě důležitý výsledný efekt..Držím Ti palce. Moc.

Ando ty mas nejaky tezky problem, co? A koukam, ze ti to neda a neda pokoj ..... tak ho res a netrap se tim, na co ja reaguji a na co ne, ju? Uz davno nemam potrebu rozebirat a hodnotit chovani lidi, o kterych nic nevim..... Nu a ze hodnotim tebe? To bude asi tim, ze o tobe a tvem zpusobu zivota a premysleni toho z tvych prispevku vim dost na to, abych ten problem svou intuici zachytila.... proste se smir s tim, ze ji mam. Neni to vubec o tom, ze "vim vsechno lip nez ti druzi", je to o tom, ze se na veci divam z vice uhlu, nikoliv jen z jednoho jedineho, jako ti druzi :)
Neres tedy mou intuici ani me "vseho vedeni", res radeji to, co jsem ti napovedela. Ver, ze ti to prospeje mnohem vic nez hadky se mnou. Ses chytra holka a urco sis vsimla, ze kdyz na to prijde, v "hadkach" jsem prebornik :) Ovsem to musim mit pocit, ze to ma cenu se hadat. U tebe ho nemam.

Čau dámy a Oxi: Od čtvrtka tyto novinky.

Po návštěvě pana doktora se žena trošku uklidnila. V čtvrtek mě volala kamarádka ženy, že s ní dnes mluvila a že s ní byla veliká pohoda a že se i usmívala. Řekla jí, že je již rozhodnutá zůstat  s námi,protože jí je doma strašně hezky. Ještě ten den šla k druhé straně a před celou její rodinou mu řekla, že končí a zůstává s námi. Přišla domů strašně uplakaná a rozhozená a já si toho strašně vážím, že to udělala. Tento víkend jsme strávily na návštěvě u tchýně a byl to super víkend. Povídaly jsme si o všem a strašně dlouho. Byly tam samé dobrůtky, mnoho úsměvů, byly jsme nakupovat věci na vánoce, zdobení, dárečky, čistidla a teď už čtyři hoďky gruntuje a gruntuje. Strašně se těší na pečení. Dnes mě řekla, že jí je s námi strašně hezky. Takže jsme v další fázi a já nemám teď ten blbej kámen na srdíčku. Prosím držte palečky dál. Hrozně to od Vás cítím a pomáhá to. Budu Vám vděčen a pomůžu zásobovat nějaký "slet babinetek" materiálně. Viď Daky. Míša už teď nepije, tak nebude potřeba kamión. :godlike:

Jste všechny zlatíčka.

:hjarta::hjarta::hjarta: Čauky Jonathan  :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, držím moc pěstičky,uvidíš, jak bude dál, našlápnuto je dobře ,jsi skvělej chlap a zvládneš to  :pussa::hjarta:. Drž se ano, zvládneš to. A  nezapomeň  ve špatných chvilkách na papouška. JÁ NEPILA NIKDY!!!!!!!!!!!  To jsem sama ze sebe udělala alkoholika :lol::P:lol:  A myslivec nikde :grater::godlike:

Jonathane, sleduju tvoji diskuzi zpovzdálí. Nedá mi to dneska nereagovat. Přeju, ať už v rodině nezažijete žádné citové kotrmelce. Mějte se rádi. :hjarta::hjarta::hjarta: Držím pěstičky. Jsi silný muž, velice tě za tvůj přístup obdivuji, takových kdyby bylo víc :supr: U tvého posledního příspěvku mi málem i slza ukápla.

Jonathane,
si bezva chlap. Moc ti držím palce, teď už vydržíš, vše je na dobré cestě. Něco mi to hodně připomíná, už bude dobře, uvidíš.    :hjarta: :hjarta: :hjarta:   :hjarta:  :hjarta:  :hjarta:

No tak hurááá !!! Tak teď to ještě udržet a vytrvat !!! :D:D:D Budu držet palce !!!!
Tak kamion ne, ale takovej tranzitík....:vissla::vissla::vissla::lol:
tak :pussa::pussa::pussa: a drž se!!!

Pandorraa napsal(a):

Eva36 napsal(a):

Pan, nezlob se, ale řekla bych, že skutečně pro toho, kdo nějak v něčem trpí, může být jedno, jaké jsou pohnutky toho, kvůli kterému trpí.....

Vis uz jen to pojeti: KVULI KTEREMU TRPI, je tak pomylene, ze .............Mozna by bylo lepsi rici: SKRZE KTEREHO TRPI, to je mnohem presnejsi.....

Ahoj, Pan. Je to o slovíčkách, ale vlastně se shodujeme. V podstatě si nemyslím, že někdo "kvůli někomu trpí"...trpí prostě kvůli sobě...něco si musí vyřešit (a někdy ani neví vlastně co a měl by po tom pátrat).... Pa :par:

Jonathan, fakt drzim palce ... :hjarta:

Pan: Proč hned za vším hledat problém? Tohohle ražení jsem odjakživa - ať problém je nebo není. V současnosti kupodivu není. Jestli má nebo nemá cenu se hádat, to hodnotit nemíním, jen vím, že jsme každá úplně jiná a úplně jinde (aspoň občas se na mne srdce usměje). Za Tvou nápovědu Ti děkuju, ale zřejmě to byla marná snaha, mám vlastní rozum a jím se řídím.
P.S. Každý, kdo si dovolí s Tebou a Tvým pohledem na svět nesouhlasit, musí nutně mít nějaký problém? Asi by ses měla probrat

Anda napsal(a):

Pan: Proč hned za vším hledat problém? Tohohle ražení jsem odjakživa - ať problém je nebo není. V současnosti kupodivu není. Jestli má nebo nemá cenu se hádat, to hodnotit nemíním, jen vím, že jsme každá úplně jiná a úplně jinde (aspoň občas se na mne srdce usměje). Za Tvou nápovědu Ti děkuju, ale zřejmě to byla marná snaha, mám vlastní rozum a jím se řídím.
P.S. Každý, kdo si dovolí s Tebou a Tvým pohledem na svět nesouhlasit, musí nutně mít nějaký problém? Asi by ses měla probrat

Vis, ja ti musim podekovat. I skrze tebe se mi to tak krasne vsechno rovna :) Tak hezky to zapada :cool:
Ty jsi bohuzel prilis tupa na to, abys moji napovedu pochopila. A kdyz rikam TUPA, je treba si uvedomit ze toto slova ma mnoho vyznamu.... Ja ho ted nepouzivam ve vyznamu HLOUPA, ale tupa jako trebas nuz, ktery sice projede maslem, ale chleba ti uz neukroji, protoze je na to malo ostry, chybi mu ty prave parametry "ostrosti", "vnimavosti", "citlivosti"...ci jak to definovat.....Spis se tedy po chlebove tvrde kurce sesmekne a zrani toho, komu mel poslouzit.....
Kdyby Stvoritel chtel, abychom byli vsichni stejni, byli bychom stejni. Jenze my jsme prave tolik ruzni, abychom teprve srovnavanim a posuzovanim se navzajem objevili svou "stejnost". Nasli sve chyby, ale i sve prednosti :) Takze posuzovat se nejen muzeme, ale musime. Co nesmime, to je soudit. A ty soudis a to dokonce bez pripusteni polehcujicich okolnosti... Vynasis "tresty" na zaklade finalniho vysledku a pri tom kazdy prvnacek ti rekne, ze trest je jen tehdy ucinny, je-li spravedlivy a tedy potrestanym prijaty :) Protoze pak to neni jen trest, ale i navod k naprave. A zadny trest nemuze byt primereny, tedy spravedlivy a motivujici, pokud neni prihlednuto ke vsem polehcujicim okolnostem.
No ale pokud tobe tvuj vlastni rozum, rika neco jineho, tak neni co dodat. Je to proste tvoje cesta. Uzij si to.

Andromedko, Uzli, Oxi, Miso, Daky: Děkujůůůůůůůůůůůůůůůůů   :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::

Ale no tak, Pan..Tresty? Jaké, prosím Tě? Myslíš, že pro někoho tady je snad trestem, když mu tisíc lidí sdělí svůj názor (ať už více či méně odsuzující)? Vlastně ani nevím, proč bych měla chtít někoho za něco trestat. Pokud Ty sama máš pocit, že někoho trestat je třeba, fajn, čiň,jak myslíš. Ale v mém případě na úrodnou půdu narazíš jen ztěží, pro mě by zřejmě bylo trestem sdílet s Tebou společnou domácnost (bez urážky - vážně to nemyslím zle, stejně by ses určitě cítila i Ty), ale skrze příspěvky Ti to půjde ztuha. Navíc se zase jedná čistě o Tvůj subjektivní názor, nad kterým se nehodlám nijak zvlášť zalamovat, ani se jím déle zaobírat. Ale nad těmi posledními vyjádřeními jen kroutím hlavou..Nezačínáš se cítit jako ubožák?

Jen setrvej, popřemýšlej ale nad sebou a zhodnoť soje chování před tím a co ji k tomu vedlo, pomůže se ti to zorientovat více v sobě a ve vašem vztahu, ale to už bylo tady psáno ...
držím Vám pěsti, palečky a věřím, že to vyjde

user: díky pane. Vše zmapováno vyříkáno až do prvního setkání. Udělal jsem si v sobě úklid a ty srágory v chování jsem vyhodil. Určitě v tom budeme pokračovat, aby se stavělo na pevných základech a ne aby se hodila fešná fasáda na shnilou barabiznu.

díky a čauky Jontahan  ;)

Jonathane,
taky ti drzim palce, zda se, ze to beres za spravny konec a konas tak, aby se zena vratila ne kvuli dceri a pocitu selhani, ale predevsim kvuli vam dvema :)

Jonathane jsem moc ráda, že to míří dobrým směrem a to nemáš kompas jako já...! Ne vážně moc mě to těší a je dobře, že tvá žena si našla čas na doktora a že taky najde sama sebe. A že ty budeš jako skála. A že pak zazvoní zvonec..... :hjarta:

:supr::)

Jonathan: Drž se :pussa: ... skoro nedýchám, abych tu křehkost, co se u vás právě rodí, nezakřikla ... a moc vám přeju, abyste se opravdu našli. Každý sám sebe, jeden druhého a oba dohromady.

Čauky dámy a Oxi: Uběhl další týden a já radši ani nedýchám. O víkendu jsme byli nakupovat dárečky a v sobotu stromeček. Šli jsme do velkého živého, dokoupili krásné ozdoby. Všechno je strašně hezký, usměvavý a mazlivý. Strašně se těšíme na vánoce. I žena s dcerkou sami od sebe řekli, že to budou jejich nejhezčí vánoce v životě. Když mě včera řekla žena, že jí dcerka během nákupů na otázku, "co by chtěla k vánocům",odpověděla že nejhezčí dárek už od ní dostala, tak mě dojetím spadla brada až na zem. Mezi holkama to totiž těsně po návratu dost jiskřilo (není se čemu divit).
Dokázali jsem zajistit, že na Vánoce přijedou i ženy rodiče, tak bude kompletní rodina u jednoho stromečku. Perfekto Ufff. :)
Žena se chová strašně hezky, smějeme se, mazlíme a postupně směřujeme k něčemu co bude a tomu věřím, strašně krásné. V podstatě spolu nově chodíme a až se úplně vyčistí vzduch, tak si myslím, že to bude bomba. Do ničeho jí netlačím a počkám si až to přijde samo. Sex bez plné lásky je totiž, jak párek bez hořčice a o to my nestojíme, že dámy ? ;)
Oba se snažíme být hodně spolu, žádné přehnané kávičky s kamarádkami, mobil volně leží na stole i při jejím pobytu jinde v bytě, takže . . . . . . . . . .  jo.  :)
Když jsme se spolu bavili jak to vidíme, tak mě říkala, že se nemusím ničeho bát, že je vyléčená a že chce být šťastná s námi. Věřte nebo ne, já jí věřím víc než v době před tou věcí . . .
Ona totiž ví, že jsem na ní vsadil veškerou svou lásku a důvěru. Když jsem včera viděl holky, jak jedna balila dárečky, druhá zkoušela doprovázet CD koledy na flétnu a k tomu voněla vánoční tyčinka, tak se ve mě rozlil pocit takovýho štěstí, že jsem se málem rozbrečel a musel to jít rozdýchat do koupelny.

Dámy a Oxi, držte dál prosím prosím své palečky, ať to nikdy neskončí.

Miluju Vás za vše. Čauky Jonathan :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta:

:supr:

moc, moc držím palce :hjarta:

:hjarta::hjarta::hjarta::hjarta: jonathane. mám se taky moc moc moc hezky. držím ti moc palečky. víš já si myslím, že člověku se opravdu všechno vrátí - dobrý i špatný - a teď se nám snad vrací to dobrý......myslím na tebe ať máš šťastný vánoce.

Tobě taky Lucinko. Držím moc moc moc  :hjarta:

To je to nejkrásnější, co jsme si tady mohli všichni přečíst !!! Taky držím palce, pěstičky a všechno co se dá a přeju Ti, vlastně Vám, jen to nejlepší!!!

Jonathane, sleduji celý tvůj " příběh" od začátku a vzhledem k tomu, že i já jsem "byla" nevěrná, ale u nás to dopadlo jinak , ani netušíš,jak mooooooooooooc vám oběma držím palce !!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

Krásné Vánoce! :hjarta:

Jonathane,
tak mám pocit, že jsi nás všechny "dostal". Moooc Ti přeji, aby vám štěstíčko vydrželo a kouzlo vánoc je ještě více posílilo. Opatrujte si jej a hýčkejte, protože "za to stojí".
Vzal jsi to za správný konec provazu a teď se dostavují výsledky. Hlavně nikdy nevytahuj a nepřipomínej. To by totiž nikam nevedlo, ale to Ty dobře víš.
Tak jsi mne svým příspěvkem dostal, že jsem sice měla v plánu zdobit domov až o víkendu, ale asi to bude dneska i s pověšeným jmelím a pusou pod ním.
Krásné vánoce všem třem.:)

Jonathane, vy už vlastně prožíváte Vánoce teď, a to je dobře, užívejte se, celá rodina, mluvte spolu o všem, aby nevznikl  nějaký problém - nedorozumění a prožívejte spolu pěkné chvilky....
udělals maximum a věř, že manželka  to oceňuje

SAKRA !!! A mám po ptákách !!! :lol::lol::lol:
Jony, držím palce i u nohou, aby vám to vydrželo !!!! Máte nejkrásnější období roku a asi i celýho života!!! Moc moc vám to přeju a posílám :pussa::pussa::pussa: .

Jonathane, to jsou hezké zprávy a přeju Vám třem hodně štěstí !!!  :hjarta:

Jonathane  super , hodně štěstí a lásky :pussa::hjarta::hjarta:

Děkuju Babinetky a držím palečky všem, ať se Vám všem vede krásně a vše se podaří. Posílám stovky chlupáčků (mám na ně od Dakotky licenci)

:pussa::pussa::pussa::hjarta:

Jonathane drzim aj ja pesticky ... ale vies co bolo napisane na vojenskych telefonoch (tych na kluku) z vnutra? ...

Oxi: neviem, povedz . . . ;)

nieco take ako POZOR!Nepritel nasloucha!

Oxi: Jasne. vzdy ve strehu. Diky moc.

Jonathane, znám tvůj příběh a to je krásný co prožíváte. Přeji ti strašně moc štěstíčka a lásky. :hjarta: :par:

Jonathanku, jsem moc ráda, že to u Vás tak dopadlo, držím Vám oběma pěstičky, aby Vám to vydrželo a už nikdy nepřišel žádný mráček, který by pokazil Vaši sluníčkovou oblohu.................... jsem moc ráda, že je tu další příběh se šťastným koncem.................... :supr:

Děkuju Dando. Máme určitě na čem pracovat, než to bude bez obláčků. Čauky Jonathan  :hjarta:

Nazdáár, chlape !! Tak co, dobrý ???? ;););)

Jonathane, blahopřeju. Příběh s krásným koncem  :/, vlastně ZAČÁTKEM  :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Zdravím Vás dámy a Oxi: Nezapoměl jsem na Vás, ale čas předvánoční je pro mne pracovně totálně out, protože máme nejhlavnější sezónu "sklizeň". Věřím, že jste svátky prožili, tak jak jste v rámci možností mohli a vše bylo ok. Co Dakotko životospráva (Vánoce a Nerozchlastalo se ti to na Babinetu ? ;) Hamánko nekomentuju, protože jsem četl příspěvky na depu . . . . . .  :D
U nás Vánoce v naprostém pořádku, vše bylo supr. Situace se už čístí, čístí až do čista. Občas přilítne nával smutečku na ženu (1x 14 dní), ale hned přijde a za chvíli je vše pryč. Hlavně před tím "Vaším" pravidelným cyklem, kdy hormony jedou na plno . . . . .  Tohle Vám fakt nezávidím.
Jsou to krásný chvíle, jak ve dne, tak i večery. K největším intimnostem to ještě netlačím, protože na to musí být vyčištěno vše co má být, aby se něco nepokazilo.
Co nejvíce času trávíme přorozenou cestou spolu, mobil bez problémů odložen přede mnou na stole i při delším pobytu jinde v bytě, komunikace s dcerou (a to zaklepu na svou makovici) super. Vymýšlíme kraviny, výlety, večeře. Dámy, nemám už žádný kámen na srdíčku a je to tak hezký, až se toho začínám bát, jak je to hezký, aby to nikdy neskončilo.
Hrozně supr je, že když se něco někomu trošku nelíbí, tak už zaplať si to hned řekneme a hned se to upraví, napraví a vyřeší a nic se neodkládá na potom.

Kočičky a Oxi - Vše nej do roku 2007. Hlavně zdrávíčko a to ostatní si seženeme. Takže jak píše Daky - narovnat, vypnout hruď a hurá do světa ?

:hjarta: :hjarta:  čauky mám Vás rád    Jonathan   :hjarta: :hjarta: :hjarta:

No tak HURÁÁÁÁÁ ! Nezbejvá nic, než gratulovat a přát hodně štěstí !!! :supr::supr::supr:
Teda já teď mám vo ctitele míň, ale to přece za to stojí, ne ???? :lol::lol::lol: Hlavně aby to vydrželo !!! Mám velkou radost !!!
No a o tom chlastu... voni pili vždycky první ligu..a já byla ta slušná.... teď v tom jedu s nima.. ;);):P:lol:


Užívej pohody a občas sem strč nos !!! :)

Ahojky Jonatháne, taky mám velkou radost !

Dakoto ještě že se přiznáš.... :lol:

Jonathane,
super. A neboj se. Naopak plně si to užívej.

Jonathane, blahopřeju. Musíš být super chlap!!! Užívej si to.

:supr:

Jonathan to je perfektne! :supr:
Drzim palce ... nech sa to nepokazi a je to len lepsie.

Jonathane tak to je super , jen tak dááááál :pussa::hjarta::pussa::hjarta::pussa::hjarta:

Jonathane supeer. Moc prima, že některé příběhy dopadnou i šťastně. Držím palečky, pěsti, vše, co pomáhá.

Jonathane,
ráda čtu tvé optimistické řádky, které jsou viditelně plné nadšení z nastálé situace - ano, blbněte a užívejte života!!!Neboj, půjde to, i občasné smutnění prostě vymizí, chce to čas( já to vidím  obráceně u nás), taky prostě najednou vše - jak ty píšeš, viz mobil, je "doma", tím myslím nejen fyzicky, ale  hlavně psychicky.....Takže držím palce dál a jsem fakt ráda, že nejen v pohádkách jsou happy-endy...

Čauky všem, díky za reakce. Ozvu se zase za nějaký čásek. Držte se !

Jonathan :hjarta:   Posílám všem velké chlupáče.   :pussa::pussa::pussa:

...byla jsem tu naposledy když si tu zoufale oplakával svojí lásku a držela jsem ti taky z povzdáí palce, ted náhodou nakukuji a tleskám, zažila jsem bolest jako ty se špatným koncem, přeji ti ať už víš jakou cenu má rodina a tvojí ženě to samé. Super mám z vás radost

Mám velkou radost. Věřím, že i na nás, co to všechno ještě nemáme tak dobře dovyřešeno, čeká ta chvíle, kdy sem napíšeme, že se nám daří, že jsme šťastní, že jsme to dokázali dotáhnout tam, kam jsme potřebovali. Příklad Jonathana nám ukazuje, že to člověk nesmí vzdát, i když se mu chvílemi třeba už nechce zabrat a má chuť nechat to být. Nikdy nemáme házet flintu do žita. Vždycky se má udělat maximum pro to, aby to dobře dopadlo. Fajn, Jonathane, je to prima, že ses ozval s tak potěšujícími zprávami.

Čauky dámy a Oxi: Tak nám zase měsíc utekl, jak voda a já se konečně dostal k psaní. Nic zásadního se nestalo a my neustále čistíme a čistíme a stavíme vše od základu. Věřím, že už definitně ustala komunikace s bývalou druhou stranou a druhá strana nekontaktuje naši stranu. Jsme cca tři měsíce po návratu. Na tu nejintimnější věc ještě nedošlo, protože bez čistých hlav do toho nepůjdeme. Takže, až to bude od základu po střechu, tak uděláme krok dvě, ale kdy to bude . . . . . . . :gloria: ???  V horoskopu mám listopad :skurt:   :co::co::co::D,

Za ten půlrok jsem se cítil totálně vycucaný a tak jsme zavelili na prázdniny směr lázně.
Strávili jsme tam krásný minulý týden. kdy jsme si to všichni krásně užívali a to včetně procedůrek. Masáž lávovými kameny . . . .   :supr:
Pivní lázně v Chodové Plané taky supr.
Půl hodinky v 60% koupelového piva, 40% minerální vody. Je v tom i namletý chmel. Ležíte a v držáku máte pivánko dle výběru (černé, řezané, ležák, nepasterované). V kýbli Vám přinesou kvasnice (uděláte si masku), pak Vás na půl hodinky zabalí do ovčí vlny a vyhřejete se. Pak masáž a odchod do Restaurace ve Skále na makrobiotický žebra, koleno nebo jiný prasečinky . . . .  :lol:
K tomu si dáte dvě nepasterizovaný pivka, jednu dvě pivovice (50% kořalka z černého) a spinkali jsme jak koťata. :D
Kdyby nedošli penízky . . . .  tak tam jsem v pivánku a chmelu ještě teď :D
Věřím, že se Vám všem daří, jak nejlépe to jen jde v rámci. Posílám Všem strašně moc chlupáčků a síly. Držte se :supr:

Za měsíc zase čauky Jonathan :hjarta::hjarta::hjarta:

P.S. Samozřejmě že je někdy ouvej, kdy má člověk pocit, že něco nemá cenu a že mu dochází šťáva a nezvládne to, ale musíme se vždy zvednout a rvát se se životem dál :dumbom:

Držím paklečky !!! :hjarta::hjarta::hjarta:

Jonathane, prosím, máš webovou adresu na ty zázračné lázně? Byl by to dobrý dárek k narozeninám?

Juž jsem to objevila!  :supr: Moc díky za tip, koupím to mužovi k narozeninám :D
http://www.chodovar.cz/id4cz-prave-pivni-lazne.htm

Na relax víkend je to supr. Není tam možnost aktivit typu fitko, solárko bazén, ale kdo by do toho po kolenu šel ne ???  :D:D:D

a tady je jídeláček . . . .  :supr::supr::supr:

http://www.chodovar.cz/id18cz-jidelni-l … aurace.htm

čauky ;)

Jonathane, držím  furt palečky, a cenu to má!!!!
Jinak stejný dotaz jako Regina - hned mě napadlo, že se tě musím zeptat na podrobnosti pobytu, anyž bych dočetla k Regině....taky si myslím, že jako narozeninový dáreček( v květnu má Tom 40) by to nebylo špatné.

Míšo, ale sebe zabalím s sebou!!! :D

To jsem taky pochopitelně myslela, prostě víkend pro dva.....

...tak to z vás mám radost, jsem zvědavá kdy se vrátíte i k sexu, bude to jistě známka toho, že vztah všechno ustal a jede se v původní koleji/ v té bez nevěry a opuštění/. Snad to zvládnete i dřív než v listopadu, je fajn, že my kterým to nevyšlo víme, že existují chlapi jako ty, že máme šanci potkat muže, co ví jaký význam má slovo "rodina a skutečná láska a opora"

xxxx: díky za reakci. Radši v listopadu, když to bude hezký a čistý než urychlit a naprd . . . .
Díky za přáníčko a neboj, chlapů je dost  :supr::supr:, ale já taky nejsem  :gloria:


čauky Jonathan  ;)

Jonathane, ale záměrně až do listopadu bych to neprodlužovala......
není třeba nic urychlovat, ale třeba slůvko dá slůvko i dříve...hele, jaro začne ťukat na dveře....

Míša 43: Přesně tak, až to přijde, tak to přijde. Nesmí v tom být ale nátlak nebo manipulace.

čauky a hezký den Jonathan  :jojo:

Nevím proč, mně připadá zvláštní, že jste se dosud nemilovali. Sorry, měla jsem potřebu to napsat, taky nevím, proč. Jonatane, držím vám palce.

Mne to nepripadá zvláštne - všetko chce svoj čas. Kamoška sa vracala "domov" po nevere(aj jej muž mal medzičasom malso na hlave, hoci to začala ona) a hovorila, že prvé milovania boli dosť náročné... Ale chceli sa vrátiť k sebe čo najskôr "se vším všudy", tak zaťala zuby - lenže zatínať pri milovaní zuby asi nie je to pravé orechové. :/ Teda podľa mňa... No ale zasa odvtedy sú spolu(cca 14 rokov), majú dcéru a pracujú na druhom bábätku...

Majkafa: Nemusíš se za nic omlouvat, že jsi to napsala. Je to z toho důvodu, že si to chceme odžít a vyčistit hlavy a postupně se k sobě navrátit i hrou a pak to příjde, než něco lámat přes koleno a riskovat, špatné pocity při milování. To by mohla být cesta do pekla.

Čauky Jonathan ;)

za chvíli je jaro, myslím, že to pujde samo, možná /ačkoli jsem 99% abstinentka/ by to spravila sklenička vína??? Ta se mnou dělá divy. :-) Držím vám palce, každopádně uspěchat to nemá smysl, protože to musí být pěkné, jinak by to opravdu mohlo lecos pokazit, do té doby se hlavně držte za ruce.

Jonathane, sleduji tvůj příběh. Napiš, jak se vede. :)

Čauky všem dámy a Oxi
nestíhám vůbec nic. Takže jen v rychlosti stačím nahlédnout co se děje zde a jestli jste v pořádku.
U nás doma probíhá vše asi tak , jak má. Včera to byly čtyři měsíce od návratu. Vše se čistí a čistí postupně. Sice občas mám pocit, že pomalu, ale asi to tak má být. Na největší intimnosti ještě nedošlo, ale oba cítíme, že přijde čas.
Její bývalý náhradník to ještě nevzdal a občas manželku kontaktuje SMS a ta prý neodpovídá. Toto vše mám od ní. Já to neřeším a nezasahuji do toho, protože žena ví, jaký na to mám názor a to si musí ukočírovat sama. Oba chodíme pravidelně na posezení, kde si to vše urovnáváme v hlavě a hrozně to pomáhá.
Co se týče programu, tak podnikáme hrozně moc věcí o víkendech, zajdeme občas do divadla a prostě se sobě věnujeme.
Mobil zůstává volně položen, občas si ho i dcera půjčí na hry (což nebývalo), takže musím zaťukat na čelo - dle mne vše ok
Samozřejmě občas přiletí mrak a žena se najednou rozbrečí ( hlavně přes cykly), což chápu, protože hormony jsou sviňka. A propo, občas si pobrečím i já a to na to ani ten cyklus nepotřebuju.
Sama žena řekla v soukromí kamarádce, že to sama cítí, že to není ještě v poho, ale že je na dobré cestě.
Mě nezajímá aktuální stav, ale ta cesta. Když to vezmu z jiného pohledu, tak průšvih by byl být v poho, ale na špatné cestě - ne ?
I pan terapeut říkal, že normální přechod v hlavě trvá 6 měsíců až rok - takže pohoda a já mám sex v horoskopu na listopad   ;)

Dámy a Oxi krásný den a palečky mačkat prosím dál     ;) :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

JOnathane - díky za dobrou zprávu :jojo:

Jonathene, palečky držíme a zase se ozvi :supr:

Zdravím tě Jonathane po dlouhé době, já šla sice tou opačnou cestou než ty,ale jsem taky šťastná a tobě to taky moc přeju ..:hjarta::hjarta::hjarta:

Nic víc nepotěší, když slyším, že i někdo jinej žije v celibátu... ;) :rolleyes::gloria:
Tak Jonatáne, jen se držte !! :supr::supr::supr:

Hlavne nech to nieje len iluzia ...

Oxi: Jo, jo pane, kdo to pozná, tak je čaroděj. Život může být v podstatě jedna velká iluze . . . . .

Jonathane, len take male upozornenie:
Aký je rozdiel medzi tornádom a ženou?
Žiadny! Keď prídu, sú vlhké a divoké a keď odchádzajú, zoberú si všetko so sebou!
;) :lol:

Jonathane - držím ti palce a přeji ať je ten celibát co nejkratší. Držíš se fakt skvěle a proto doufám, že se vše, ale opravdu vše v dobré obrátí . Když čtu jak se u vás vše pomalu čistí, dává to i mě určitou naději, že je možné vztah zachránit. Doufám, že i  já budu brzy psát: u nás doma se vše pomalu čistí a čistí. Ještě jednou  držím palce a vydrž, jsi určitě na dobré cestě.:hjarta::hjarta::supr::supr:

Oxi:  :D  :supr:

Zdravím Vás všechny babinetky a Oxi. Dlouho jsem zde nebyl, protože není čas . . . . .
Co se týká našeho života, tak se vše hrne kupředu, jak splašený kůň. Věnujeme se sami sobě, chodíme do divadla a na společné procházky,
prostě randíme. Před 14 dny jsme byli s rodinou na Slovensku a od té doby se žena strašně změnila. Když jsem se jí optal, co se stalo,tak řekla, že jí tam definitivně vše došlo, secvaklo a že si uvědomila, co pro ní a pro rodinu znamenám.
Od té doby je vše jak sen milujeme se, jak před svatbou a užíváme života plnými doušky ! Před tou cestou jsme se milovali dvakrát a bylo to takové "divné". Teď to je naprostá bomba, jsem šťastný a na ženě je vidět, že to z ní a z nás všechno definitivně spadlo. Dámy držte prosím palečky dále. Jsem stále ostražitý, ale zaroveň gentleman.
Posílám všem chlupáče a držte se  pa pa :hjarta: :hjarta: :hjarta:

P.S. od návratu ženy uběhlo pět měsíců, než se vyjasnila obloha do blankytna. Stále ještě chodíme na sezení s panem doktorem, který odvedl super práci. Doporučuji všem - strašně to pomáhá rozklíčovat všechny uzlíky v životě a vztahu.

pa pa  ;) :hjarta:  Jonathan

ahoj Jonathane, tak gratulace, je vidět že snaha a jaro udělaly své;) pořád Vám držím palce, měli jste oba štěstí. Možná napiš k jakému doktorovi to vlastně chodíte, asi to tu někde bude, ale není na škodu to oprášit a napsat to sem znova, co kdyby někdo potřeboval pomoc.....

Jonathan napsal(a):

Zdravím Vás všechny babinetky a Oxi. Dlouho jsem zde nebyl, protože není čas . . . . .
Co se týká našeho života, tak se vše hrne kupředu, jak splašený kůň. Věnujeme se sami sobě, chodíme do divadla a na společné procházky,
prostě randíme. Před 14 dny jsme byli s rodinou na Slovensku a od té doby se žena strašně změnila. Když jsem se jí optal, co se stalo,tak řekla, že jí tam definitivně vše došlo, secvaklo a že si uvědomila, co pro ní a pro rodinu znamenám.
Od té doby je vše jak sen milujeme se, jak před svatbou a užíváme života plnými doušky ! Před tou cestou jsme se milovali dvakrát a bylo to takové "divné". Teď to je naprostá bomba, jsem šťastný a na ženě je vidět, že to z ní a z nás všechno definitivně spadlo. Dámy držte prosím palečky dále. Jsem stále ostražitý, ale zaroveň gentleman.
Posílám všem chlupáče a držte se  pa pa :hjarta: :hjarta: :hjarta:

P.S. od návratu ženy uběhlo pět měsíců, než se vyjasnila obloha do blankytna. Stále ještě chodíme na sezení s panem doktorem, který odvedl super práci. Doporučuji všem - strašně to pomáhá rozklíčovat všechny uzlíky v životě a vztahu.

pa pa  ;) :hjarta:  Jonathan

:supr: držím palečky, jen tak dál..:pussa:

www.psychoterapeut.cz

pan Doležal je klasa

Já mám takovou radost z každého zachráněného vztahu, když jsou teď ty rozchody jak na běžícím pásu a někdy kvůli malichernostem nebo, že se ti dva nedokážou domluvit.
Tady je krásný příběh s dobrým koncem. Zvládli jste to na jedničku. Jen tak dál.

Óbr gratulace, šikulové, držím všechno co mám. :par: . Prostě nádhera!!!!!!§

děkuju dámy . . .   ;)

Jonathane, jsi zlatíčko ....  :supr:  ... a nevěř horoskopům..... to by jsi čekal na ten sexík až do podzimku ....   :D :D :D :D

Zdravím Vás dámy, po strašně dlouhé době, kdy jsem sem jen nakukoval, jsem vyšetřil čas, abych něco i napsal, aby když se někdo bude prokousávat mým příběhem, tak měl ve zkratce to, jak postupujeme dále. Vše je neskutečně hezký, jakékoliv náznaky řešíme tak, že si vše vyříkáme. Chodíme do divadel, vodíme se za ruce a po dovolené čili tedy po roce chceme zapracovat na miminku. Návrh byl od manželky asi po 7 měsících od návratu. Vše je tak krásný až mě to v podvědomí nahání strach.
Přeju všem krásné prázdniny, posílám chlupáče a jdu se juknout do depa, kdo tu ještě válčí.
Posílám chlupáče a držte se !  :hjarta:¨

No hurááá, další dobrý konec :pussa: tak hodně štěstí a krásný miminko a koukej nám dát vědět :hjarta::pussa:

No skvělýý !! :supr::supr::supr: A z Jonatána bude fotřík !! Tak chlape, šup na to a ať je to holka !!!  :lol::lol::lol:

Tak Jonathane - tfuj tfuj tfuj !!!!

Děkuju dámy  :D Vězte, že nebýt Vás a tohoto webu, tak se z toho nikdy nevyplácám a vůbec nechci domýšlet, jak to mohlo skončit. Kdo si přečte celý můj příběh, tak to prosím neberte jako šablonu, ale jako možnou variantu. I pan doktor sám řekl, že se před námi sklání, jak jsme to zmákly. Takže díky Vám dámy a Oxi (záchranili jste mě před opravdu životním průšvihem, díky pane doktore (pomohl jste mě najít všechny moje pokřivené rysy chování a komunikace) a díky moje lásko (dokázali jsme najít k sobě cestu a začali budovat něco nového a daleko pevnějšího na zdravých základech)

pa všem :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Gratulujem a želám zdravé mimčo, veľa síl, rozumu a odhodlania udržať si ten vzťah...