našla jsem na netu tuto stránku a myslím,že by se na to měli kouknout všichni ti,kdo si zahrávají s drastickými dietami a tím ohrožují své zdraví atd....

budiž jim tato stránka varováním.... :usch:

http://home.tiscali.cz/anorexia/?vaha=60

brrrrrr....to je strašný... :kapitulation:

Děsivé je slabé slovo...

At mi prosím Vás nekdo vysvětlí, jak je může někdo profesiálně fotit? enchat chodit takové holky po molu je děs. jsou ti lidi  normální? ja nemůžu pochopit to,že je vůbec kdo fotí.. humus. radši byt pevný...

No...je to hrozný.Bohužel,pro někoho to může být varování,pro někoho návod,jak vypadat :/ .Jenže,pokud se bude pořád ve světě a vlastně i u nás,upřednostňovat ideál "ŠTÍHLOSTI",tak se těžko něco změní.
Nedávno jsem  potkala venku partu holek(8-12 let),žvatlaly a najednou se jedna holčina zeptala druhé:"Jdeš s náma zejtra hubnout?"... Tak malý holky a už řeší hubnutí?Bylo mi z toho opravdu divně,já si(naivně)myslela,že takhle malé děti si zatím jen hrajou...
Není to tak dlouho,co byla na Nově reportáž o PPP,právě i v ní mluvili o tom,jak se snižuje věková hranice u dětí s ppp.Dost smutný je,že spousta lidiček,co začnou hubnout si říkají"MĚ! se tohle stát nemůže"Hm...může.Kost a kůže :butter: .

flower,to je prostě byznys... :kapitulation:

teda eskymko to je silene
to radeji budu baculata ,zdrava a s normalni chuti k jidlo nez toto...jsem ty fotky vcera ukazovala manzelovi a doslova se mu udelalo spatne....:(.....hrozne...nejhorsi na tom je ze takove "idealy" nam predhazuji media neustale!!!!!!
a jak piso flower...take bych si prala vysvetleni jak nekdo muze ty kostry fotit a behat po molu?vzdyt je to po*n!!!! asi kvuli penezum???cim hubenejsi tim mene materialu se pouzije na obleceni?i tohle jsem slysela jako duvod proc vybiraji hubene holky.
no je to po*n....i ma super kamaradka se lecila z bulimie...nastesti vyhrala a par let bez problemu(co se bulimie  tyce)
no humus...take jsme vcera nad tim kroutili s manzelem hlavou...ze media o ne maji zajem:(
a nejsmutnejsi na tom je..ze ty holky samotne se v tom zrcadle vidi silene tluste.....:(

taky to nechápu, je to strašný,snad tak nikdy nedopadnu ( to asi nehrozí :lol: ),ale co moje děti třeba... :rolleyes:

nejhorší je,jak říká Ferda, že ty holky si pořád připadají tlustý.....  :dumbom: je to hrůza....
nepochopím, jak takový kostry obalené kůží mohou přežít....

:kapitulation:

Eskymko,přežívají asi těžko...
A proč se upřednostňujou tyhle"postavičky"?Jednou v televizi mluvila ředitelka modelingové agentury a ta vlastně přiznala,že holky-modelky,vybírají převážně gayové...
Když jsem jezdila do Prahy na psychoterapeutickou skupinu,taky jsme tam byly postavově různé.A to byste holky koukaly,jak se nad náma ty hubenější ošklibovaly...

to znamena ze gayove maji radi kostry?to me nejde do hlavy ...
mam znamych gayu plno a nikdo z nich se neteteli blahem nad vyzablou babou...spise je to po*n..alespon tem co znam
hubenejsi se osklibovaly?si mysli ze jsou mistryne sveta?takove typy teda nesnasim...
radeji byt zdrava se zdravou chuti k jidlu a spokojenym zivotem nez toto ...

Ne :) ,někteří gayové nemají rádi kostry,ale vybírají se prostě"chlapecké"typy :dumbom: ... Akorát,že se to pak může zvrhnout do extrému.Hlavně,to je všechno ovlivněný světovým trendem :/ .
Třeba MISS,kde vyhrála Ivana Christová,tak tam byly holky,co měly i váhu 60kilo,ale k výšce 165 cm...,dneska je ideální taková váha k výšce 180 cm... Ale to není jen o tom,jestli chce člověk být modelka,tam stačí tlak médií :rolleyes: .Problémy v rodině,cokoliv může ovlivnit vznik téhle nemoci.

no nemyslim si ze kostry spadaji do urovne chlapeckych typu..ale chapu jak to myslis..ne boky ne prsa,malej zadek...bohuzel
ale stejne nepochopim..ne kazdy v te branzi je gay ...to ty heterosexualy a osoby ktere se tim zaobiraji,kupuji produkty a tak..to je to nebije do oci?:(
vzdyt to ani pekne neni..asi fakt chteji usetrit..o zdravi a plnohodnotny zivot tech holek vlastne nikomu nejde:(

Myslela jsem takové :ne prsa,boky,malý zadek.Pak se všechno přehoupne do extrému.Tak dlouho"hubnou",že se vlastně už (nikdy)nedokážou normálně najíst.Jenže si myslím,že v tom už budou i drogy... To asi kdo není silný jedinec,tak ho taková branže smete :/ .Je to fakt hrozný,kam až člověka může dohnat touha po štíhlosti.A tohle jsou fotky"profesionální"...


Máš pěkný metřík :lol: :supr: ...
a koukám,nejen ty... Tak se holky držte ;)

Mně by jen zajímalo, zda si ty holky i v navenek takhle nelíbivém (až odpudivém) stadiu nemoci myslí, že jsou krásné...

Ferdo, já si nemyslím, že si ty holky připadají tlusté. Já sama si v anorektické epizodě života jasně uvědomovala, že jsem hubená...ale byl to opojný pocit "úspěchu" a honba za dalším, které mi nedovolili s dietou seknout.

Caroline: ty holky si připadají strašně tlusté, ikdyž váží 40 kg. Jsou stále se sebou nespokojené. Jedná má spolužačka ze ZŠ, se léčila taktéž na bulimii, byla hubená (vyzáblá), ale pořád se jí to zdálo málo. Chodící smrtka.

Nejspíš celá ta éra vyzáblých modelek měla svůj původ v Twiggy. Ale jestli má být tohle ideál krásy.....? Stále mě zaráží , kolik mladých holek řeší neustále svou váhu, pročítají reklamy na hubnutí a předhání se, která bude vážit míň. Tady už nejde o krásu těla ale o opravdový hazard se zdravím.Jak už psala Caroline, holky / ale i kluci /s anorexií si vůbec neuvědomují, že jsou už na pokraji vychrtlosti, ale vidí se stále tlusté a nemožné. Je to prostě psychika a ta jak známo dělá s lidmi divy. A takové soutěže jako MISS a Modelka roku akorát anorexii nepřímo podporují. Jednou jsem četla fígle modelky, která psala, že když má opravdu velikánský hlad, tak si namáčí vatu do džusu, fuj !!! To pak musí jít ven samo. Bohužel většina z nás  nemá dobré stravovací návyky a neustále jsme obklopeni stresem. Jíme ve spěchu a  často vysoce kalorická jídla  a málo se hýbeme .Podle mě je anorexie a bulimie výkřikem beznaděje a zoufalství a nepřímou žádostí o pomoc. Někdy ovšem už bývá pozdě...........

Je zvláštní,že člověk většinou dostane pochvalu za zhubnutá kila.Ještě jsem se nesetkala s pochvalou:Jééé,tobě to sluší,tys přibral(a)...
Pak jsou tam ty kontrolky v hlavě blik,blik:NEsmím ztloustnout,lidem se pak nebudu líbit,nebudou mě mít rádi :/ .
A nastupuje ten "začarovaný kruh."

Susi, jen poznámka dávající ti za pravdu: V knize od dr. Krcha (odborník ad hoc) jsem se dočetla, že nejvyšší nárůst pacientek je pravidelně po vysílání Miss.  :/
Tak to vidíte...

P.S.: Vata do džusu...:usch: :usch:  Já jedla papír...:usch:

Tohle mi hlava nebere.
Asi mi to nedovolí moje chuť k jídlu :)

Mám kamarádku, která má anorexii. Začalo to někdy kolem 13tého roku jako podvědomá touha po vzbuzení zájmu rodičů - v rodině byla odstrkovaná (měla tu "smůlu", že vypadala přesně jako její biologický táta, máma byla znovu vdaná, v novém manželství se jí také narodila další dcera, ale ta už byla vítaná, kdežto ta starší měla smůlu, byla "černá ovce rodiny" jen proto, že její obličej zkopíroval svého tátu). Začalo to nenápadně, pozvolna, nikdo se nepozastavil nad tím, jak prudce zhubla .. v 17-i si nechala udělat od kluka dítě, aby mohla pryč z domova, ale anorexii to nezabránilo, ta se rozvíjela "vesele" dál.  Později začalo období, kdy často omdlívala, doba stavů v bezvědomí se začala prohlubovat - trvalo to i několik minut a v té době se jí tělo zcela uvolnilo - vyplo, takže se např. počůrala .. Když jí bylo 28 let, konečně si přiznala, čím trpí a chtěla sjednat nápravu. Na prvotním vyšetření jí řekli, že se nedožije 30-i let, následovaly různé "vědecké" metody typu "jednotný mozek", homeopatika, hypnóza, léčitel atp., ale pomocnou ruku v podobě kapaček, léků na zlepšení krevního obrazu aspol. jí nepodal nikdo, u lékaře se spíš na ní dívali jako na zrůdu. Když jsem se s ní bavila, co vlastně cítí, když něco sní, její odpověď až zamrazila - stav šílené hrůzy, až by byla schopná snad lézt po stěnách, hrozivá logickému myšlení se vymykající úzkost..
Dnes je jí 31 let, stále žije, jakš takš jí (pár kousků za den), při výšce 178 cm váží 43 kg, s přítelem vychovává syna, ale není schopná běžného života - nevaří, hotová jídla objednává v dodávkových službách až domů, není schopná jít do obchodu a nakoupit (to zvládá její syn), cesta MHD neexistuje, maximálně taxikem, doma má sice vařič o dvou plotýnkách, ale uvaří na něm maximálně čaj .. (má štěstí, že její přítel je manažér a že tenhle životní styl finančně utáhne). Ona do práce nechodí, má tendenci omdlívat, když delší dobu stojí či si namáhá mozek, vypadá jak nafintěná barbie, na vizáži si opravdu neskutečně zakládá .. a lékařská prognóza není příznivá.
Je zajímavé, že jak ona sama jídlo odmítá, její syn je naopak nenažranec - jakoby ještě v prenatálním období vnímal její odmítání jídla a podvědomí zapracovalo tak, že on sám si musí vzít maximum.  Nikdy nemá dost a je jak kulička, cítí nonstop hlad, ikdyž se nafutruje k prasknutí.
Je smutné, jak jedna zášť zhrzené ženy vůči otci svého dítěte tak těžce poznamenala tolik dalších životů - život své dcery, jejího syna, samozřejmě otce dcery, kterému dceru odmítala "půjčovat" a bránila ve styku a bůhví, koho ještě dalšího.. :(

Ela...,tak to je hodně smutný"příběh".A kamarádka nebyla ani hospitalizovaná?To mě docela překvapuje.
Je to hrozný,jak skrz cizí nenávist k vlastnímu tělu,se člověk dokáže zničit.Právě,že většinou problémy s jídlem začínají už v domácím prostředí.
Nejsi daleko od pravdy,jak jsi odhadla jejího syna.Ten se naopak spoustou jídla"obrňuje".


janico,
buď ráda,že takové problémy nemáš :) .

to je smutne :-(..no jo zivot se s nama nemazli co ?:-(

Řekla bych,že my se moc nemazlíme se životem...
Hloupě si nadbíháme a ubližujeme sobě i ostatním.

to jo..mas pravdu
je to tak :(

Včera večer jsem koukala na talk show Jana Krause:"Uvolněte se,prosím."(Ferdo,víš oč jde? :) )
Jako host tam byl i fotograf Robert Vano.Takže řeč byla,jak jinak,o modelingu... Kraus se ho ptal,jak se modely(ky) vybírají.
Takže děvčata ve věku 14-18 let,kluci 14-22 let... Výška kolem 182 cm,váha se neudává,jen míry.A ideál?Jako v šedesátých létech,čím hubenější,tím lepší... :dumbom: .Missky jsou prý na to mc prsatý :vissla: .Na výběr prý přijde třeba 500 lidí,"porota"je nekompromisní,z toho vyberou max. dvě uchazečky(e)a jen jednomu nakonec dají smlouvuJeště tam Vano vyprávěl,jak je to hrozný,že už i čtrnáctiletý holky mají celulitidu a zadky se jim klepou,jako jogurt.A minisukně líp vypadá na hubený holce,než na takové,co má zadek,jako kytaru :rolleyes: .Mě už to přišlo spíš k smíchu,ale zoufalýmu.Pořád si říkám "PROČ?".Na co  se upřednostňujou lidi vyhublý,jako po škaredý nemoci?Samozřejmě,po grafické úpravě,třech hodinách strávených úpravou make-upu a kadeřníků,vypadá výsledný efekt(třeba)super.
Mít dostatek peněz(a dobré sponzory :lol: )otevřu si snad modelingovou agenturu pro "NORMÁLNÍ"lidi.Udělala bych proti anorektickou a bul.kampaň...  ;) .

kruci zase s křížkem po funuse :lol: taky jsem na to včera koukala a zrovna jsem to sem chtěla napsat, holt penízek je rychlejší :supr:
nicméně taky jsem na to,co tam ten senilní dědek blemcal, hleděla s otevřenou pusou....ideální postava jako twiggy,no tak promiňte,to má podle mě k ideálu hoooooooooooooooooooooooooooodně daleko,a že missky jsou moc prsatý?????kde???to bylo možná v těch devadesátých letech ale ted?????po prsách ani památky.....
takový pitomý "lidi" já nechápu.... :rolleyes: chuděry holky,takhle si ničit zdraví.... :kapitulation: nepochopím.... :dumbom:

Co říkáte na to, že v Miláně nebo kde zakázali vstup na molo modelkám, které mají index BMI nižší než 18? (BMI 18 je hranice podváhy, "normální člověk" by měl mít BMI 20-25)
Vypadá to na první rozumný krok po mnoha letech...

Tak to je skvělé :), Babucho...

  A v Africe je zase miss ta nejvíc tlustá, co se pěkně třese, když se nese. Chudí trpí hladem. Takže ideál je opravdu čistě relatavní.
Ve společnosti, kde je špatná životospráva a lidé bojují s nadváhou je pak snadné se upnout k ideálu krásy jako byla twiggy. Podle mně to není diktát obyčejným lidem z mola, ale jde vzájemné působení.

Češi jsou prý nejtlustší národ v Evropě. To jsem četla nějaký výzkum nádváhy a vlivu na zdraví před 6 lety.

A ještě sem četla, že když je v rodině nějaký stresový faktor a agrese od rodičů, holčičky mají v povaze se uzavřít do sebe a mohou mít poruchy příjmu potravy. Kluci mívají  sklony k agresivitě.

Jinak anorexií trpí přednostně modelky, baletky a baleťáci a pak žokejové.... 

To je to pořekadlo šaty dělaj člověka = L´abito non fa il monaco :)

Jo, taky jsem se dočetla, že američtí vědci tvrdí, že tlustých lidí je na světě více než hladových, to je šílené!!!

jojo aspoň někdo má rozum... ;) http://www.super.cz/co-se-kde-sustne/98 … madlu.html

myslím ty lidi, kteří stanovili ty pravidla.... :D ( ne to,že  užívala projímadla :usch:  )

Jediným slovem hrůza!!!

presne tak ..souhlasim..alespon nekdo ma rozum a vybral zensky normalni :)))...i predtim se do toho taknejak zapojila Dove company....coz je take super..dat duraz na prirozenou krasu a zdrave zenske :)
no ...skoda ze takovych firem,poradatelu atd neni vic

Tak jsem se podivala na ty fotky a fakt hruza.Vzdyt to je hnusny jak je vubec muzou poslat na prehlidkovy molo?Fuj.Ja jsem sice proti nim tlusta ale asi radeji zustanu tak.

no myslim ze jakto ze je pousti na molo nam vsem tady zustava tajemstvim..
je to skarede...az nechutny no...
radeji fakt par kil navic a zdrava a stastna nez hladovet..fuj

Hrozný fotky! Jako z hororu!:usch:

Náhodou jsem se tady koukla a čtu a čtu....Takže bych taky ráda přispěla s troškou do mlýna..I když tak troška by vydala na knihu..Já sama trpěla anorexií a následně bulimií.je toho hodně,co bych mohla odvyprávět a tak alespoň ve zkratce.Začalo to celkem nevinně-můj přítel(teď už manžel),jednou prohodil poznámku o velkém zadku a já byla bez práce s neskutečným člověkem(tchýní)za zadkem a tak jsem se toho chytla a začala držet dietu.Nakonec mi počítání kalorií a kilojoulu zabralo celý den a ještě jsem hodinu denně cvičila.Prostě jsem jedla,ale všechno přepočítávala a smažila třeba řízek na minerálce..A kila šla dolů.Když jsem si stoupla před zrcadlo,tak jsem si ale připadala pořád tlustá-to prostě nevidíte.Nepomohli domluvy od rodiny okolí a spol.Nakonec jsem to dotáhla na 36kg.A začalo být zle.Kdo to nezažil,nedovede si to představit.Třeba když jsem seděla na zastávce a čekala na tramvaj a bohužel už mi nefungovaly svaly(ani ty svěrací),tak jsem se počůrala-strašný pocit.Pak jsem si konečně našla brigádu-v cukrárně.Opravdu na mně musel být strašný pohled mezi kulaťoučkými cukrářkami.Ty se mně snažily vykrmit a já se zase začala přejídat.Moje jediné štěstí bylo,že opravdu neumím zvracet.Ale párkrát jsem i nad tím,co jsem dokázala během hodiny zpucovat,brečela.A tak jsem zase cvičila jako šílená...Záchrana přišla v podobě tety,která se domluvila s rodiči a přijela pro mně.Pamatuju si,jak brečela,když mně tenktát viděla.Odvezla mně do čech k jednomu panu primáři a já se z toho silou vůle dostávala.A pak jsme jeli s přítelem do Řecka-to už jsem měla 45kg.Všichni mně od té cesty zrazovali,že ještě nejsem zdravá,ale opět zafungovala moje tvrdohlavost.A tak jsem se vrátila s agorafobií-nemohla jsem jezdit autem,tramvají,prostě ničím,kde nebyl záchod.Tak jsem chodila pěšky.A pak zase zafungoval jeden skvělý doktor,který mi doporučil psychiatričku.Byla jsem i na 14dnů v léčebně,kde jsem fasovala jízdenky a učila se znova jezdit tramvají.Nakonec jsem se z toho dostala,ale následky si ponesu celý život.A jedno na tom bylo přece jen dobré-i přes ortel lékařů,že nemohu otěhotnět(neměla jsem ani menstruaci),mám krásného a zdravého tříletého chlapečka.Slovo dieta u mně vyvolává smíšené pocity a ráda bych někdy někomu s podobným problémem pomáhala,protože tohle je jen kousek z toho pekla,co anorexie představuje...Taky jsem si říkala,že se mi tohle stát nemůže a že přece nejsem psycho,abych se léčila na psychiatrii,ale člověk míní a život mění.A není to tak dávno-z nejhoršího jsem se dostala před 4mi roky.A věřte,že modelky a tito lidé si za to nemůžou sami.Bohužél ani moc fotek z té doby nemám-jen pár z Řecka,ale to už nebylo tak strašné.Teď si musím dávat velký pozor,abych do toho znova nespadla.Člověk to má v sobě na celý život.Takže říkám-nedržte žádné diety a raději se hezky nadlábněte,protože život je opravdu moc krátký,aby jsme si z něho ještě tolik ukrajovali!

Lavn, držím palec, aby se ti tvůj boj dařil :supr:

a btw - smažit řízek na minerálce, to je možné ? :co:

caroline a všechny, které tady ukapáváte slova opovržení...odpovím vm, jaks e cítí člověk s anorexií
nenávidí sám sebe za to jak vypadá a at je hubený sebevíc, chce ještě zhubnout, protože ještě pořád není pro svět dost dobrý. to, že člověk nejí je jen VEDLEJŠÍ znak toho, co mu dělá hlava. musí se trestat, nejen tím, že si odepře jídlo, tedy radost, ale i zimou, nadměrným pohybem a taky horznými výčitkami poi jídle, protože mu hlava háže, že on si jídlo nezaslouží.
takže NE, hiolka s anorexií si nemyslí že je krásná. vidí jak je HUBENÁ.a vidí jak je oškliv a právě proto ještě nejí, protože si jídlo nezaslouží.
vy si to nedokážete představit, ale já už ted kámošce věřím ještě víc, že lidi na ní na ulici pokřikovali nadávky jako: kostro,kam deš? nebo not o je hnus, podivej se! vždyt vy tady mplivete jedy na psychicky nemocný lidi!!!!vám to přijde normální?
přijde vám, že kdyby si to člověk mohl jen tak rozmyslet, tak bdue hubnout třeba k smrti????????????????jo,libujte si v tom, že máte kilo navíc, pokud vám to dělá dobře, ale hlavně si libujte, že máte hlavu v pohodě, protože to je hlavní!!!
a pokud někdo nemocného člověka nazve pitomým, je pitomec on, to se nezloibte. mentální anorexie je nemoc jako každá jiná!!!tak nevim za co jim tady nadáváte!!!!!!!!!!!!!!!!

no, myslim že za anorexií jsou dvě věci jak to sleduju, prostě jen touha zhubnout, z toho se člověk asi líp dostane,a le to nechcu trvdit a pak to, když jídlo je jen jedna cesta k dokonalosti. nikoli to hlavní.
a hlavně jedna věcná poznámka..anorexií mohou trpět i malé děti, četla jsme o dvouletém chlapečkovi...myslíte že chtěl hubnout??

popelko, jo, je to možné, kámošce prý mamka smažila věci na vodě, aby do ní aspon kousek dostala.

a co dál? uděláme stránku lidí postižených či jinak nemocných a budem na ně ukazovat a řikat, jak je to hnusný a po*ný?tady by se to koukám ujalo

mirko, klid. proč si hned tak útočná? ano, jsou lidé, kt. za to nemohou, když do toho spadnou. ale je to taky o vůli - když mi někdo řekne, že mam tlustej zadek a že vypadám hrozně, přece hned nezačnu drasticky hubnout. důležité je se nad takové lidi, posměváčky, povznést, to je totiž to pravý umění a taky jakýsi "důkaz", že mám zdravou mysl a nenechám si jí napadnout kde jakým blbcem.
jednu dobu jsem chtěla zhubnout tak moc, že jsem se začala omezovat v jídle (rozhodla jsem se tak sama, nikdo mi k tomu nedal přímý důvod). ono to jde strašně rychle... když jsem pak viděla např. sladký, zvedl se mi žaludek. ale uvědomila jsem si, že takhle to nechci, a proto jsem se během chvíle zvedla... dodneška si vyčítám, že jsem si u prarodičů tehdy nedala výbornej meruňkovej koláč.... pokud to má někdo v hlavě srovnaný, nepodlehne....
dneska se o strašákovi jménem anorexie a bulimie tolik mluví, že těm holkám, kt. tolik chtějí bejt modelkama, musí bejt jasný, co je čeká, a že se můžou ocitnout i na prahu smrti. svět modelingu je šílenej a dalo by se říct, že i po*n. jednou jsem počítala bmi třem nejznámnějším českým modelkám - všechny měli podváhu!!!
rozhodně si nemyslím, že by se tady ukazovalo a smálo se takto postiženým lidem.... ALE - jen zadej do vyhledávače heslo "pro-ana" a uvdiíš,. co za šílenosti ti vyjede. vyznavačky tohohle "hnutí" mají za ideál kostřičky, dávají si návody na to, jak drasticky zhubnout... většina si za to může sama, jen málokdo do toho spadne "nevinně"

kámoška do toho spadla v sedmé třídě na základce a nemyslím, že její touha byla zhubnout kvůli nějaké poznámce. a o vůli- myslim, že největší vůli mají anorektičky, protože vydrží věci, které normální člověk ne. prostě s emi nelíbilo, jak si tady všichni pochvalují že oni takoví nejsou a tamto je hnus a ty holky jsou pitomý. mě nejde ani tak o modelky, ale o mladý holky, nebo vyloženě malý holky, u kterých touha zhubnout není primární...jenže o takových se mluví stejně. štve mě, že lidi o anorexii prd vědí a takl radši říkají, jaký je to hnus a že kdyby ty holky chtěly, tak se z toho můžou hned dostat. přitom ani nevědí, co můžou těma poznámkama způsobit.

moje tehdy hodně dobrá kamarádka do toho taky spadla. taky za tím nebyla žádná uštěpačná poznámka, ale jenom touha být jako modelky v médiích. přitom měla strašně štíhlou postavu. dokázala to dost dlouho tajit, vypadala pak jako kostra potažená kůží, dotáhla to až do motola. a už nikdy se z toho úplně nedostane, pže takovýhle lidi to budou mít nadosmrti v sobě a můžou bojovat, jak budou chtít.
a proč by se tady ostatní nepochvalovali? já jsem taky ráda, že jsem jaká jsem a přitom nejsem hubená - ale dopadnout jako holky, kt. propadnou anorexii? to bych v životě nikdy nechtěla a jsem ráda, že se mě to netýká.
anorexie je opravdu hnus, o tom žádná, stačí se podívat na ty snímky. ony takhle postižený holky (ale i kluci) si odmítají připustit, že jsou nemocní, nechtějí k lékaři. málokdo z nich o své nemoci mluví otevřeně. bohužel dnešní společnost je nastavená na "twiggy" a myslím, že se to hodně dlouho nezmění....

anorexie jako nemoc je hnus..to souhlasím,ale tady mi přijde, že se jako o hnusu mluví o nemocných lidech. odmítají připustit? vyprávěl ti někdo podrobně o tom, co při anorexii měl v hlavě? jak se choval, jak uvažoval a proč?

Tak koukám,že se tu rozjela pěklá diskuze..Opravdu nikdo nemůže říct,jak to je-kdo nezažil.Anorexie nezačne jen jednou hloupou poznámkou,nebo tím,že chce někdo vypadat jako modelka.Ono se toho třeba nahromadí víc a trvá delší dobu než vám(třeba mozek)řekne stop.a pak se něco rozjede-nemusí to být zrovna anorexie-jsou i jiné nemoci.Já chtěla vždycky v životě dokázat víc,než ostatní a když se mi nedařilo,tak to prostě u mně vypuklo takhle.Trvalo to dlouho a dlouho jsem s tím bojovala,než jsem se sebrala a řekla si-takhle ne.Ani ve snu by mně nenapadlo,že třeba zrovna já na tohleto můžu umřít.A opravdu se změní člověku celé myšlení..proto je anorexie tak zákeřná nemoc.Všichni si za to nemůžou a řekla bych,že jich je většina..Říkám to z toho důvodu,protože sama vím,jaké má člověk při téhle nemoci myšlenkové pochody..I doktoři nevěřili,že to sama zvládnu (po čtrnácti dnech na psychiatrii) a já prostě jela domů a dokázala konečně sama sobě,že stojím za to-žít.Člověk musí sám v sobě najít tu sílu-nepomůžou domluvy,doktoři,prostě nikdo.Někdo je v životě silnější a někdo slabší a ti slabší boj s touto nemocí prohrají.A opravdu třeba za to nemůžou-neřeknou si přece jen tak-tak a teď budu hubnout,až umřu.Vím,že každý má svůj názor a dá se to těžko pochopit,ale všichni máme nějaké svoje vnitřní smutky a trable a tak to každý řeší jinak.Někdo začne pít,někdo fetuje a někdo prostě onemocní.Já měla to štěstí,že jsem neměla třeba rakovinu nebo infarkt,ale tuhle nemoc.Je to běh na dlouhou trať,ale dá se narozdíl od některých jiných onemocnění vyhrát.P.S.A žádná kamarádka vám neřekne,jak se cítí uvnitř-to ví jen ona sama.A leny-nemůžeš říct,že tebe se to netýká-nikdy nevíš,co tě v životě potká.Já bych taky nikdy nevěřila,že se to stane zrovna mně!A spadneš do toho,ani nevíš,jak.

myslim, že jsme o něco víc pochopila, jak se kámoška cítila. a taky sem pochopila, že doopravdy si to ani představit nemůžu. vysvětlovala svoje chování, jak se chovala a co ji uvnitř k tomu nutilo. jak se jí dotýkalo chování okolí, násilné nucení do jídla a podobně. proč se musela neustále hýbat, proč když jí mamka násilím nacpala jídlo do krku tak se pak nahá klepala celou noc v koutě místnosti. proč se jí líp jedlo v restauraci a proč anorektičky rády vaří a pečou, ale nejedí to. a proč si rády prohlížejí kuchařky a jinak se týrají jídlem, které je radost, kterou si ony nemůžou dopřát. co v hlavě jí nutilo lhát,podvádět s jídlem. od té doby nahlížím na ty holky jinak. a proto s emi nelíbí, že se tady lidi ošklibují nad nemocnými lidmi.

lavn, mě v životě potkalo tolik věcí, sáhla jsem si na úplný dno a vlastně ještě níž a nikdy jsem to neřešila takhle a vím jistě, že to ani tak nikdy řešit nebudu. můžeš mi to vyvracet, ale nevyvrátíš... na co bych měla přestat jíst? ne, taková já nejsem. já rovnou pomýšlela nad tím, jak ukončit život, ale pokaždé jsem se nakonec sama sobě zasmála, pač na to se mám až příliš ráda a mám i štěstí, že mám u sebe jednu osobu, kt. mi podá pomocnou ruku i v těch nejhorších chvílích.

mně to kamarádka taky vyprávěla, ale že by se krčila v koutě, to ne... (nebo se o tom alespoň nezmínila). ona už to měla pak tak rafinovaně vymyšlený u společnýho stolování s rodinou, že jsem tomu ani nemohla uvěřit. pochopitelně, že do jejích nejtitěrnějších pocitů jsem nepronikla. dokonce byl její příběh zveřejněn v jednom časopise. pamatuju si, jak mi říkala, že když byla v plavkách a ostatní se jí smáli proto, jak je vychrtlá, ona si myslela, že je to proto, jak je tlustá...
nemyslím si, že se lidi tady ošklibují nad nemocnými, ale nad tím, jak vypadají jejich těla - nad těmi fotkami... je to něco, jako bys koukala na fotky týraných, zubožených a nemocných zvířat

jenže to je právě to, ty se máš na takovou věc moc ráda. ale člověk s anorexií se k smrti nenávidí a proto se tak mučí. ono podřezat se nebo sníst prášky je snadnější než pomalu bolestivě ve fyzických i psychických mukách umírat. anorexie je nejhorší formou sebevraždy. a člověk do toho spadne tak nějak nenápadně. ne že najednou jen tak přestane jíst. když kámoška měla před rokem deprese a než s tím došla k psychiatrovi, brečela, že jestli u ní znovu propukne to anorektický myšlení, tak se rovnou zabije, že znovu to už zažít nechce. ona se nekrčila v koutě, měla tak hrozný výčitky svědomí z jídla, že se trestala zimou a tím že nespala. lidi s anorexií popisují i že slyší v hlavě hlas, který jim přikazuje a nadává. sráží je níž a níž. anorexie není o tom, že přestaneš jíst...ale o tom, že začneš anorekticky myslet- musíš si odpírat věci, které přinášejí radost, protože nejsi dost dobrá na to, aby sis je užila. tedy tam patří i jídlo. jenže v důsledku nikdo neléčí hlavu, ale všichni se tě snaží jen vykrmit.
řikala mi, že k jídlu-k jabku třeba vypila dva litry vody, protože jí po tom bylo špatně, dělala to aby si to jídlo neužila..aby se trestala za to, že si dovolí jíst jako ostatní lidé, ačkoli ona je horší.
josu popsaný i případy, kdy takový člověk když už jí, tak jí na zemi ze psí misky. vybírá si třeba staré a nahnilé ovoce, protože tak klamou tu anorexii v hlavě- že když jedí odpadky, jakoby nejedli. nebo jedí odřezky od jídla a tak a vlatsně obelhávají svou vlastní hlavu. protože se jim v ní pere to co jim nechce dovolit nic co je pro ně dobré a ta osoba, kterou byli dříve.
lidi s anorexií postupně ztrácejí svou osobnost a jsou pouze štvanci své hlavy. navíc pak hubenost sebou přináší hrozné deprese.
v jedné knížce autorka popisovala svého dvouletého nebo tříletého pacienta- ptala s eho proč nejí a on jí řikal, že nemůže, že mu to nedovolí a na to otázku kdo, řekl ten pán pod mými vlasy. a na to, že musí jíst, aby se vešel do větších kalhot odpověděl, že toho se on nedožije. to je anorexie.

autorka taky sledovala postižené a snažila se nalézt příčinu, přesně to asi nejde, ale řikala že se to vyvíjí u dětí nebo mladých, na které byla od mala posazená odpovědnost dospělých. třeba že tatínek odešel a ty jsi můj velký chlap a postaráš se o maminku. jenže to dítě nemůže zvládnout a za roky se u něj vyvine pocit, že není dost dobrý na to, aby si zasloužil něco dobrého.

myslim, že kdyby se tu ukazovaly fotky lidí či zvířat týraných, tak by tu lidi psali, že to jsou chudáci oběti, ale tady z toho slyším ton, jako fuj, jak jen mohli, ty jsou pitomý, můžou si za to sami. a ještě k tomu vypadají ohavně, copak se nevidí?

Víš, Leny .... nikdy neříkej nikdy ;)
Je třeba si uvědomit, že se každý s těžkou situací v životě vyrovnává jinak. Někdo se uzavře do sebe, někdo myslí na sebevraždu a jiný přestane jíst. Nemůžeš říct " ty jsi hloupý, protože jsi přestal jíst a spadl do anorexie...já to řešila myšlenkami na smrt" ..... ber prosím s trochou nadsázky.

Anorexie je opravdu vážná nemoc a člověk do ní spadne ani neví jak. Já si dokonce troufám říct, že je to nevyléčitelná nemoc. Něco jako alkoholismus....protože si člověk musí dávat jooo pozor, aby do toho zase nespadl.

mirka.. napsal(a):

myslim, že kdyby se tu ukazovaly fotky lidí či zvířat týraných, tak by tu lidi psali, že to jsou chudáci oběti, ale tady z toho slyším ton, jako fuj, jak jen mohli, ty jsou pitomý, můžou si za to sami. a ještě k tomu vypadají ohavně, copak se nevidí?

Mám z toho úplně stejný pocit. Jenže většina těch lidí nezažila, tak nepochopí

Děsivý to je pekelně, ale ještě horší je enorm výskyt slečen, které se snaží si anorexii přivodit vědomě. Z těch je mi fakt špatně. Chápu, že někome se to v honbě za štíhlou linií přihodí, ale cleně se o to snažit? :co: to je jako chtít chytit zápal plic :dumbom: tomu fakt nerozumím :(

Ještě vzkaz pro mirku - nemám pocit, že by se tu někdo ošklíbal nad lidmi s anorexií či bulimií, ty věty, které ty chápeš jako opovržení patřily těm lidem, kteří je fotí, kteří je cíleně vybírají na molo, billboardy, časopisy a jinam. Prostě těm, kterým se :toto: líbí. Pravděpodobně bychm se stejně ošklíbaly nad někým, komu se líbí zubožená zvířátka :usch:

:co: Teda,já si připadám tintítko alias hubeńour se svýma cca 49- 50 kg/158 cm...ve svých 36 letech... Jsem drobná,už odjakživa(od mala) a normálně  jím ,no  spíš někdy říkají,že se cpu,ale já mám dobré jídlo ráda..ale takové-netvary rozhodně nemám. To je fakt  smutné...ale vůbec bych to nepodceňovala a nějak ponižovala ty holčiny,člověk nemůže dát ruku do ohně zato,že jeho dceru to nepotká,přesto,že ji máma učí se mít ráda,takovou jaká je..,věnuje se jí,u těch holčin se něco zvrtlo v psychice,v pohledu na sebe a nevím v čem ještě..důvodů,proč může být mnoho.. a slyšela jsem,že léčení je velmi svízelné..a někdy končí tím nejhorším. Já nevím,ale vždyť v tom je ta krása,že jsme každá jiná..ať,už víc kulatější či míń..,vysoká nebo menší,blondýna či zrzka,vždyť je to jedno..,hlavně,když jsme zdravé a v pohodě. ;)

Definitiv napsal(a):

Děsivý to je pekelně, ale ještě horší je enorm výskyt slečen, které se snaží si anorexii přivodit vědomě. Z těch je mi fakt špatně. Chápu, že někome se to v honbě za štíhlou linií přihodí, ale cleně se o to snažit? :co: to je jako chtít chytit zápal plic :dumbom: tomu fakt nerozumím :(

def, tyhle holky se "označují" pod jménem pro-ana. jednou jsem to zkusila zadat do googlu a nemohla jsem tomu uvěřit... dalo by se říci, že ony využívají fotek nemocných anorexií a dávají si je jako vzor, navzájem si radí, jak jíst - vlastně nejíst apod. stejně jako ty tomu nerozumím, nechápu. většinou jsou to holky kolem 15ti let, tže bych řekla, že je to přejde, ale můžou si nést zdravotní následky po celý život... jenže to už je jejich blbost, můžou si za to sami...

mirko, v jednom včerejším časopise jsem po dlouhé době objevila opět příběh jedné ženy, kt. s anorexií bojovala (bojuje). byl to snad první příběh, kde jsem četla, že to nebylo z touhy po enormním hubnutí, že se to projevilo jako důsledek dlouhodobějších problémů... víš a to je právě to... znám jen anorexii jako projev touhy po štíhlosti, že to začíná touhou shodit jen pár kilo. příliš se nepíše o tom, že to je i vinou dlouhodobějších psychických problémů apod. vlastně se o tom nepíše skoro vůbec. to co popisuješ ty, je pro mě de facto nové a rozšířilo mi to obzory... za to ti musím poděkovat :jojo:

Kuřátko napsal(a):

Víš, Leny .... nikdy neříkej nikdy ;)

Anorexie je opravdu vážná nemoc a člověk do ní spadne ani neví jak. Já si dokonce troufám říct, že je to nevyléčitelná nemoc. Něco jako alkoholismus....protože si člověk musí dávat jooo pozor, aby do toho zase nespadl.

na přísloví "nikdy neříkej nikdy" věřím dost silně, ale tady u toho jej nepoužiju, pže prostě u mě NIKDY :reta:

souhlasím, že je to nevyléčitelná nemoc. přestože se nemocný "sebere" (uvozovky, myslím, nemusím vysvětlovat), stačí jediné "klopýtnutí" a jede to nanovo...

Leny - já to vím, ale nechtěla jsem to sem psát, aby to nějaký holce nedalo náhodou návod :pussa:

Lavn, klidek. Tady se hlásí jedna vyléčená anorektička. Už mě vůbec nevzrušují lidé, kteří říkají jak jsou ty holky blbé a můžou si za to samy. Klid. V 17ti jsem byla taky půl roku na psychiatrii. 2 pokusy o sebevraždu. Hnus, pohrdání nad sebou.  42 kg, 176 výška... metabolka, cvíčení,atd.
Kdo nezažil, nikdy neuvěří. A když říká, že on by nikdy, koleduje si jen o nějakou lekci, která by mu to NIKDY vyvrátila.
Držím ti pěsti,ať jsi v pohodě, pokud to jen trochu jde.

Klubko super-přesně jsi to vystihla.Já už mám zatím svůj boj vyhraný.Teda musím si dávat bacha,ať mně nesrazí nic znova na kolena,ale po takové životní zkušenosti(když se z toho dostane),člověka už máloco položí.Já už dneska beru všechno s nadhledem a prkotiny neřeším...ale těm mladým holkám,co do toho dnes a denně padají nikdo moc nepomůže-a není to dobou.Fajn,všude ukazují hubené modelky a missky,ale myslím,že se to pomalinku začíná měnit.čím dál víc holčin kolabuje a umírá přímo na molu a svět se konečně začíná o tuhletu nemoc zajímat.A ty,co je to postihlo z nějakého jiného důvodu(většinou jde o psychiku),musí někdo dotlačit hlavně k dobrému psychiatrovi a tohle ve většině případů pomáhá.Ale když chce někdo opravdu umřít a nemá pro co žít,pak nepomůže nic.Já umřít nechtěla a proto,jsem vyhrála.A teď mám úplně jiný pohled na svět-vážím si maličkostí,dobrých kamarádů kolem sebe,zdravé a šťastné rodiny a víc opravdu nepotřebuju...

Lavn, tak to ráda slyším. Nemysli si, ony zkoušky ještě příjdou, tím nechci malovat čerta na zeď. Jen to vím z vlastní zkušenosti. Ale člověk si vždy vzpomene, co už překonal, tak mu to dává sílu a naději, že překoná i ty další neduhy a hnusy.
Anorexie totiž vůbec v podstatě není o modelkování, vytoužené štíhlosti a o tom nejíst. Je to droga. Totální droga,která je stejně nebezpečná jako pervitin, alkohol, hrací automaty.
Já byla v nemocnici s holkou,která byla na "piku" a zároven anorektička. Řekla, že jednodušší je nedat si to piko, než zvládnout anorexii.
Tak si jen přejme, aby těch "postižených" bylo méně a méně.

Já měla v 27letech 36kg, byla to hrůza!!!! Nedokázala jsem už skoro stát na nohou, bylo mi strašně zle-psychicky, fyzicky....a to jsem diety nikdy nedržela a nechtěla ani zhubnout.

Jo a nikdy neříkejte NIKDY. Přijde to, ani nevíte jak (tragédie v rodině, rozvod....) a tělo si pak s vámi vyloženě dělá, co chce.