Přišlo to jako blesk z čistého nebe a vydrželo to? Nebo naopak to bylo pomalé, od sympatií pomalu k zamilování, až když jste poznaly/i svůj protějšek se vším všudy?

U mě to bylo jasné hned od začátku. Viděla jsem ho, strašně se mi líbil, hned jsme se dali do řeči, druhý den jsme strávili celý spolu a zůstali jsme spolu... no už to budou skoro 4 roky... :hjarta:

Ako kedy... Častejšie to bolo postupné, v partii alebo práci, alebo tak... a silnelo to, rástlo, až sa to nedalo zadržať, vybobtnalo to a dala som to nejako najavo, prezradila som sa, hoci som netušila, ako je na tom druhá strana - a väčšinou, skoro vždy teda, z toho bol nejaký pekný vzťah, raz dlhší, raz kratší. Raz som sa zamilovala do náhodnej známosti a boli z toho dva vzťahy(postupne, nie naraz) so ženáčom... A aj cez internet som si našla takú rýchlokvašnú zamilovanosť. A momentálny vzťah zasa bol taký, že opatrný a postupný, cez majlíky, SMS a telefonáty k fotkám, osobne stretnutie, z ktorého prchol(vraj ho to zaskočilo, ale ku cti mu musím pripísať, že mi obratom poslal chlácholivú SMS, aby som si nemyslela, že sa ma zhrozil :D ) a potom stretnutie vo štvorici s kamošmi, až po druhom rande bum :dumbom: prásk! Zamilovanosť, muckanie, volanie každý deň, aj niekoľkokrát, a tak... Takže asi tak, aj onak, a ja osobne neviem povedať, či je jedno SPRÁVNE a druhé NESPRÁVNE - asi nie, prosto dve rovnocenné formy :rodna:

Eva36 napsal(a):

Přišlo to jako blesk z čistého nebe a vydrželo to? Nebo naopak to bylo pomalé, od sympatií pomalu k zamilování, až když jste poznaly/i svůj protějšek se vším všudy?

Zažila jsem obojí. Sympatie, pak nástup zájmu, dlouhé konverzační výměny, pak zamilování... a zažila jsem takové to okamžité zamilování, postavené přímo na přitažlivosti a kouzlu toho druhého.

Já právě svého BM milovala tak nějak "hned". Aby taky ne :) Bylo mi 15 a byla to má první velká láska...nakonec jsme se rozvedli...No a teď (tedy před rokem) se mi nachomýtl jeden takový....byl mi sympatický, byla jsem s ním vždycky ráda...ale poslední dobou mám pocit, že ho najednou miluju...jako blázen se těším, až budeme spolu, toužím po jeho dotecích, svoje mu s radostí dávám...zaskočilo mě to, přiznávám...doteď jsem zažila jen tu první zamilovanost na první pohled...o té si myslím, že už v mém věku a s mými zkušenostmi nepřijde, víc přemýšlím do budoucna, "testuju" partnera, víc si všímám, jak se chová k druhým, k rodičům, ke své dceři (12 let)....a najednou jsem se snad zamilovala... :)

Já zažila také oboje ... to co pozvolna začalo - to i pozvolna vyprchalo !
Pak jeden vztah ze zamilovanosti - ten trval 4 roky a byl asi nejkvalitnější, i když špatně zkončil a pak nynější vztah (5 let), začal vášní a nadšením - ovšem spíše z rozumu, pokračoval rychlým vystřízlivěním ... taková malá Itálie, ale zase se člověk nenudí a to už 5 let :-) Nějak se zase z rozumu nedá ani ukončit. nebo bez rozumu - vlastně nevím :D

Ups :) Evička nám je zamilovaná!!!!!! jééééjej, to sa teším!
Aj ja si myslím, že v mojom veku bláznivé, spontánne zamilovanie nepríde. Skôr by som povedala, že by som to asi nechcela. Predsa len sa mi zdá lepšie také postupné.....a to práve som ja nezažila. Práve preto by som to tak chcela zažiť. Veľa šťastia a hlavne lásočky.

P.S.: a ja som si myslela, že len ja testujem chlapov, s ktorými sa stretávam... :)

Eva36 napsal(a):

Já právě svého BM milovala tak nějak "hned". Aby taky ne :) Bylo mi 15 a byla to má první velká láska...nakonec jsme se rozvedli...No a teď (tedy před rokem) se mi nachomýtl jeden takový....byl mi sympatický, byla jsem s ním vždycky ráda...ale poslední dobou mám pocit, že ho najednou miluju...jako blázen se těším, až budeme spolu, toužím po jeho dotecích, svoje mu s radostí dávám...zaskočilo mě to, přiznávám...doteď jsem zažila jen tu první zamilovanost na první pohled...o té si myslím, že už v mém věku a s mými zkušenostmi nepřijde, víc přemýšlím do budoucna, "testuju" partnera, víc si všímám, jak se chová k druhým, k rodičům, ke své dceři (12 let)....a najednou jsem se snad zamilovala... :)

No tak to je ale super ne !? :D

Já myslím, že chemie je prostě mocná čarodějka :-)

Emma: Jo, já testuju a testuju...a přemýšlím...a někdy až moc...a většinou přijdu na to, že tomu nemůžu uvěřit, že on je tak fajn, protože můj BM se taky jevil jako moc fajn a já nakonec přišla na to, že žiju s neuvěřitelným sobcem....dvanáct let...takže teď si dávám na muže coby partnery pozor (možná až moc). Někdy se směju sama sobě, jak se bojím tomu víru propadnout, jak si říkám, že si možná zase natluču, že to nebude fungovat...míchají se mi tam zážitky s BM, jeho "miluju tě" naprosto zdevalvoval tím, že nic nedělal...do slova a do písmene. Vždycky tvrdil "Vždyť já ti nic nedělám"...a nedělal, on nedělal nic, on nepomáhal, s nechutí chodil na společné akce, sám ale nevymyslel žádnou jinou, po večerech nebýval doma, žárlil jak cvok, urážel mě...ach jo...a tohle na mě občas vybafne a já se bojím uvěřit, že jiný chlap je jiný....jenže to točení hlavy neustává...

Feuria: Super to je, ale jak to bude dál? Přeci jen...mám taky dítě, takže hodně myslím i na něj. S přítelem naštěstí vycházejí moc dobře, tak nějak přirozeně, to jsem ráda (měla jsem totiž dost strach, že dítko ho nezkousne..kvůli opravdu velkému věkovému rozdílu mezi námi. Naštěstí mi syn nedávno sdělil, že s mým přítelem je docela sranda...a dodal "hmm...větší než s tebou, mami"...až jsem skoro žárlila :)

Inak, ja si myslím, že ktorýkoľvek typ zamilovania môže prísť kedykoľvek, ale u mňa normálka od puberty nejako viac fungovalo to postupné. Asi som krok za krokom získala v toho človeka aj dôveru(som dosť nedôverčivá Panna), trošku som ho spoznala, lebo pri tom sponátnnom "zasiahnutí bleskom" som občas spozorovala, že som sa zamilovala skôr do svojej predstavy, než do skutočného člováka z mäsa a kostí :/

V Celestýnských proroctvích se píše, že by se lidé měli alespoň rok přátelit, než se spolu poprvé vyspí. Já to (samozřejmě) nikdy nedodržela (co rok - někdy ani měsíc!), ale myslím si, že je v tom velké moudro.

Jakmile se totiž mezi dva lidi připlete sex, nastává zatmnění mozků. Takže rovnice "koho chci?" a "je to tenhle?" nevychází, protože nám to vůbec nemyslí. Pak se bohužel velmi často stává, že jakmile opadne zamilovanost a růžové okuláre, vidíme, že ten člověk nám vlastně moc nevyhovuje. Pak s ním buď setrváme (nechcem si přiznat "prohru" nebo je nám líto "ztraceného času") a nebo se rozejdeme.

Jak už jsem psala v jiném příspěvku - na prvotní zamilování se mohou spolehnout jen lidi, kteří v sobě nemají enormní mindráky. Ti si totiž v zamilovanosti nenabíhají na stejně pasující mindráky u svého protějšku á la "jsem spasitelka - miluju alkoholika".

Myslím, že nejlepší vztahy bývají z původního kamarádství. Toho kluka poznáváme postupně, mozek nezatmnělý, tudíž otevřený a objektivní. Když pak po určité době zjistíme, že s tím člověkem chceme být čím dál častěji - dá se na tom stavět. Víme, že se k nám hodí, že nám vyhovuje.

Pokud však do zamilovanosti vklouzneme rovnou - může to být stejně krásné, jako ve finále zničující.

Evi u mě to bylo taky jako blesk! Láska na první pohled. Druhý den se stavil a bylo to! Jsme spolu už deset let a od svatby šest let. A do toho už máme 4 a půl letou holčičku a chtěli bychom další miminko.

Av, ale blbé je, když po roku zjistíš, že ten chlap je v posteli hrozné poleno ! :D

Moc hezký, holky... :) Jsem zvědavá, co se ještě dozvím.
Avalonka: A co to je "mindrák"?  A kdo ho nemá? A co to je "enormní"? ... to jsou takový hypotetický otázky, co? U každýho to je jinak.... Skoro ses trefila do mě s tou "spasitelkou a alkoholikem"... až se tu musím nad tím v kanceláři usmívat (ještě že šéf je někde v háji zeleným :) Naštěstí jsem tyhle zachranitelský tendence už vyrovnala (ale že mi to dalo...a nejspíš to bylo tím, že před 26 lety jsem nemohla jako pětiletý dítě ochránit mýho malinkýho bráchu před jeho vzteklým a ožralým otcem...to jsou věci...)

Eva36 napsal(a):

Moc hezký, holky... :) Jsem zvědavá, co se ještě dozvím.
Avalonka: A co to je "mindrák"?  A kdo ho nemá? A co to je "enormní"? ... to jsou takový hypotetický otázky, co? U každýho to je jinak.... Skoro ses trefila do mě s tou "spasitelkou a alkoholikem"... až se tu musím nad tím v kanceláři usmívat (ještě že šéf je někde v háji zeleným :) Naštěstí jsem tyhle zachranitelský tendence už vyrovnala (ale že mi to dalo...a nejspíš to bylo tím, že před 26 lety jsem nemohla jako pětiletý dítě ochránit mýho malinkýho bráchu před jeho vzteklým a ožralým otcem...to jsou věci...)

Kristepane Evi, tobě je 31 a píšeš, že ve svým věku sis myslela, že už zamilovanost nepřijde atd?????? To je teda maso.

Janica, třeba eva brzo začala (vdala).

Já tedy také myslela, že je starší :O

No Fe, já si o tobě také myslela, že jsi starší, kolik jsi toho již stihla :lol:
Tak nevím, jestli jsi brzy začala anebo tvé vztahy byly paralelní :dumbom: nemlať mě, nechci se tě nijak dotknout :supermario:

Feuria: Jo, brzo jsem se vdala, v 18 :)
Janica: No, fakt jsem si říkala, že láska...jo pche...to už asi ne, po tom, jak jsem dostala přes d*žku...

Eva36 napsal(a):

Feuria: Jo, brzo jsem se vdala, v 18 :)
Janica: No, fakt jsem si říkala, že láska...jo pche...to už asi ne, po tom, jak jsem dostala přes d*žku...

No vidíš, NIKDY neříkej NIKDY :lol: :lol: :lol:

janica ;)

janica napsal(a):

No Fe, já si o tobě také myslela, že jsi starší, kolik jsi toho již stihla :lol:
Tak nevím, jestli jsi brzy začala anebo tvé vztahy byly paralelní :dumbom: nemlať mě, nechci se tě nijak dotknout :supermario:

Jo - odešla jsem z domu ve 14 a ve stejném věku jsem měla prvního přítele -to trvalo 2,5 roku (bez sexu) - což nechápu, ale tak to bylo a pak nový model necelé 4 roky a nyní už 5 let bojuji s tím třetím.... paralelně pouze 1x(ženáč) cca 2,5 no spíš 2 roky).
Tak si to spočti :-)

Bít Tě nebudu - bila bych spíš sebe - měla jsem si užívat a studovat a né stát u plotny a vařit ! Teď se to snažím dohnat :-)

Feuria napsal(a):

janica napsal(a):

No Fe, já si o tobě také myslela, že jsi starší, kolik jsi toho již stihla :lol:
Tak nevím, jestli jsi brzy začala anebo tvé vztahy byly paralelní :dumbom: nemlať mě, nechci se tě nijak dotknout :supermario:

Jo - odešla jsem z domu ve 14 a ve stejném věku jsem měla prvního přítele -to trvalo 2,5 roku (bez sexu) - což nechápu, ale tak to bylo a pak nový model necelé 4 roky a nyní už 5 let bojuji s tím třetím.... paralelně pouze 1x(ženáč) cca 2,5 no spíš 2 roky).
Tak si to spočti :-)

Bít Tě nebudu - bila bych spíš sebe - měla jsem si užívat a studovat a né stát u plotny a vařit ! Teď se to snažím dohnat :-)

Fe, musíš se na to dívat z té lepší stránky - podívej, kolik máš zkušeností, mě teda určitě můžeš strčit do kapsy, a to jsem starší a mám vejšku. A co z toho mám? Maximálně tak ten titul, a ten je mi stejně na prd ;)
Myslím, že žádná škola nemůže nahradit školu života :dumbom:

Nemyslím si, že nejlepší vztahy vznikají z kamarádství. Já jsem takhle začala se současným přítelem a nic moc. Vzhledem k tomu, že jsem dost sdílná, vykecala jsem mu na sebe, ještě jako kamarádovi to, co jsem neměla. Pokud by mě dřív napadlo, že z toho může být víc, než přátelství, asi bych si dávala víc pozor na pusu.:rolleyes:
Ale to se předpokládat nedalo, takže ted se mi to sem tam vrátí. Občas je moje minulost- teda bejvalej manžel či přítel-příčinou nesmyslný hádky, někdy důvod k žárlivosti, nebo nedůvěře......:dumbom:

Jinak moje největší láska byla na první pohled :hjarta: aaach....to bylo něco.......:gloria:
Pohled do modrejch očí a bylo to.............:vissla:
Vydrželo to rok...:usch::grater::usch:

Ja som mala dva krásne vzťahy z kamarátstva, ale nesťažujem sa ani na tie "zasiahnutia bleskom"... :hjarta: S mojím prvým neplatonickým priateľom sme sa rok oťukávali v rámci partie, spoznávali a on mi dával nevtieravo a nenápadne najavo, že sa mu páčim, pričom ja som sa snažila(asi nie dostatočne) svoje city skrývať, ale potom sa už na nás nevydržal dívať jeho kamoš a dal nás dokopy. Do roka bolo po vzťahu - ale ten rok, keď sme "tancovali" okolo seba a zaľubovali sa, bol jeden z najkrajších v mojom živote - celý čas som sa cítila ako kráľovná, bol džentlmenský, a zároveň kamarátsky a nápomocný, občas utrúsil kompliment, občas sme sa aj pohádali, ale bolo to čarovné :P ... Kacírska myšlienka - možno krajšie ako potom to chodenie :dumbom:

choysia napsal(a):

Nemyslím si, že nejlepší vztahy vznikají z kamarádství. Já jsem takhle začala se současným přítelem a nic moc. Vzhledem k tomu, že jsem dost sdílná, vykecala jsem mu na sebe, ještě jako kamarádovi to, co jsem neměla. Pokud by mě dřív napadlo, že z toho může být víc, než přátelství, asi bych si dávala víc pozor na pusu.:rolleyes:
Ale to se předpokládat nedalo, takže ted se mi to sem tam vrátí. Občas je moje minulost- teda bejvalej manžel či přítel-příčinou nesmyslný hádky, někdy důvod k žárlivosti, nebo nedůvěře......:dumbom:

Jinak moje největší láska byla na první pohled :hjarta: aaach....to bylo něco.......:gloria:
Pohled do modrejch očí a bylo to.............:vissla:
Vydrželo to rok...:usch::grater::usch:

Choys, máme to opravdu nějak podezřele podobné...
Totiž já jsem svého přítele taky poznala nejdřív jako kamaráda v partě, kam mě přivedl bývalý přítel. Znali jsme se vlastně asi 3 roky než jsme spolu začali chodit. A to je právě ten problém, protože co já prováděla, to je škoda mluvit, jenže smazat to už dneska nejde, a on toho všeho byl přímým svědkem, účastníkem, o to je to horší, když se někdy bavíme o minulosti, tak bych se nejraději propadla 100 metrů po zem. On sice taky nebyl žádný svatoušek, to ani náhodou, ale je to prostě dost blbý pocit. Sice kvůli tomu u nás nevznikají žádné hádky, ale i tak, ty pocity jsou někdy strašné.

janica napsal(a):

Feuria napsal(a):

janica napsal(a):

No Fe, já si o tobě také myslela, že jsi starší, kolik jsi toho již stihla :lol:
Tak nevím, jestli jsi brzy začala anebo tvé vztahy byly paralelní :dumbom: nemlať mě, nechci se tě nijak dotknout :supermario:

Jo - odešla jsem z domu ve 14 a ve stejném věku jsem měla prvního přítele -to trvalo 2,5 roku (bez sexu) - což nechápu, ale tak to bylo a pak nový model necelé 4 roky a nyní už 5 let bojuji s tím třetím.... paralelně pouze 1x(ženáč) cca 2,5 no spíš 2 roky).
Tak si to spočti :-)

Bít Tě nebudu - bila bych spíš sebe - měla jsem si užívat a studovat a né stát u plotny a vařit ! Teď se to snažím dohnat :-)

Fe, musíš se na to dívat z té lepší stránky - podívej, kolik máš zkušeností, mě teda určitě můžeš strčit do kapsy, a to jsem starší a mám vejšku. A co z toho mám? Maximálně tak ten titul, a ten je mi stejně na prd ;)
Myslím, že žádná škola nemůže nahradit školu života :dumbom:

Jo, jo - šak já to také tak beru :)
jediné co nemohu změnit je rodinné zázemí (to jsem nemohla ovlivnit), to mi moc chybělo a stále chybí a odvíjí se od toho spousta mých problémů :-(

Feuria: To s rodinou není nic moc, ale na druhou stranu máš výhodu, že o tom víš. Víš, co ti způsobuje trable, z čeho to pochází. Máš v rukou silnou kartu, kterou můžeš využít ve svůj prospěch. A to je hodně. Na to některý ženský přijdou třeba až v 50 , po 25 letech nešťastýho manželství....máš náskok ;)

Eva36 napsal(a):

Emma: Jo, já testuju a testuju...a přemýšlím...a někdy až moc...a většinou přijdu na to, že tomu nemůžu uvěřit, že on je tak fajn, protože můj BM se taky jevil jako moc fajn a já nakonec přišla na to, že žiju s neuvěřitelným sobcem....dvanáct let...takže teď si dávám na muže coby partnery pozor (možná až moc). Někdy se směju sama sobě, jak se bojím tomu víru propadnout, jak si říkám, že si možná zase natluču, že to nebude fungovat...míchají se mi tam zážitky s BM, jeho "miluju tě" naprosto zdevalvoval tím, že nic nedělal...do slova a do písmene. Vždycky tvrdil "Vždyť já ti nic nedělám"...a nedělal, on nedělal nic, on nepomáhal, s nechutí chodil na společné akce, sám ale nevymyslel žádnou jinou, po večerech nebýval doma, žárlil jak cvok, urážel mě...ach jo...a tohle na mě občas vybafne a já se bojím uvěřit, že jiný chlap je jiný....jenže to točení hlavy neustává...

Feuria: Super to je, ale jak to bude dál? Přeci jen...mám taky dítě, takže hodně myslím i na něj. S přítelem naštěstí vycházejí moc dobře, tak nějak přirozeně, to jsem ráda (měla jsem totiž dost strach, že dítko ho nezkousne..kvůli opravdu velkému věkovému rozdílu mezi námi. Naštěstí mi syn nedávno sdělil, že s mým přítelem je docela sranda...a dodal "hmm...větší než s tebou, mami"...až jsem skoro žárlila :)

Evy, ako keby si písala o mojom živote. Otec alkoholik, ja som zachraňovala moju maminu a sestru pred ním...a podľa toho som si vyberala aj partnerov. Veď ich bolo treba zachrániť! :) A keď som bola v brinde ja, mňa nikto nepodporil. :dumbom: Teraz som sa rozhodla a veľmi prísne: Koniec zachraňovania a ľutovania mužov a budeš trocha sebecká! :gloria: Ako náhle nejaký môj nápadník chce odo mňa viac než mi on dáva, tak sa otáčam a idem preč. Nie som Matka Tereza, už nie! Jeden môj kamarát mi povedal: Ak to s tebou chlap vydrží ti pomáhať a byť s tebou tak pol roka bez sexu, potom si zaslúži spoznať tvoju dcéru a potom aj ten sex. ....no priznám sa, neviem, či to nie je moc pritiahnuté za vlasy.....ale aj tak to teraz tak skúšam, i keď mám dosť starostí a na chlapov a ich spoznávanie nemám priveľa času. Hlavne si nechávam načas, nikam sa neponáhľam a snažím sa svoj život nejako dať do poriadku. Tento rok je pre mňa katastrofálny. Asi mi niekto chcel ukázať, že sa niečo v mojom živote musí naozaj zmeniť... Len keby ma tento rok nepripravil o ilúzie alebo o čo. Niečo vo mne zomrelo a ja to neviem oživiť, naštartovať. :skurt:
Preto si rada prečitam aj pozitívne príbehy a preto vám babám držím pästičky.

choysia me naprosto rozesmala:
----
Jinak moje největší láska byla na první pohled  aaach....to bylo něco.......
Pohled do modrejch očí a bylo to.............
Vydrželo to rok...
-----
Prelozim si to tak, ze tzv. endorfinova zamilovanost vydrzela rok.
Zajima me, co se stalo "s nejvetsi laskou" pak? Umrel? Odesel do USA? Odesla jsi ty?...Nefungovalo to? (coz je blbost, u nejvetsi lasky to preci musi fungovat..az do konce zivota)

janica napsal(a):

choysia napsal(a):

Nemyslím si, že nejlepší vztahy vznikají z kamarádství. Já jsem takhle začala se současným přítelem a nic moc. Vzhledem k tomu, že jsem dost sdílná, vykecala jsem mu na sebe, ještě jako kamarádovi to, co jsem neměla. Pokud by mě dřív napadlo, že z toho může být víc, než přátelství, asi bych si dávala víc pozor na pusu.:rolleyes:
Ale to se předpokládat nedalo, takže ted se mi to sem tam vrátí. Občas je moje minulost- teda bejvalej manžel či přítel-příčinou nesmyslný hádky, někdy důvod k žárlivosti, nebo nedůvěře......:dumbom:

Jinak moje největší láska byla na první pohled :hjarta: aaach....to bylo něco.......:gloria:
Pohled do modrejch očí a bylo to.............:vissla:
Vydrželo to rok...:usch::grater::usch:

Choys, máme to opravdu nějak podezřele podobné...
Totiž já jsem svého přítele taky poznala nejdřív jako kamaráda v partě, kam mě přivedl bývalý přítel. Znali jsme se vlastně asi 3 roky než jsme spolu začali chodit. A to je právě ten problém, protože co já prováděla, to je škoda mluvit, jenže smazat to už dneska nejde, a on toho všeho byl přímým svědkem, účastníkem, o to je to horší, když se někdy bavíme o minulosti, tak bych se nejraději propadla 100 metrů po zem. On sice taky nebyl žádný svatoušek, to ani náhodou, ale je to prostě dost blbý pocit. Sice kvůli tomu u nás nevznikají žádné hádky, ale i tak, ty pocity jsou někdy strašné.

Tak.....:pussa: tak si slovíčka utěchy budeme psát navzájem :usch::vissla::gloria:

Avalonka,

tie proroctva ma celkom pobavili, nemyslim, ze ak by som sa s niekym vydrzala rok nepomilovat, ze by som sa s dotycnym vobec pomilovat chcela. :lol:

A celkovo rok bez sexu? No brrrrr


:lol: :lol: :lol:

Nicolas napsal(a):

choysia me naprosto rozesmala:
----
Jinak moje největší láska byla na první pohled  aaach....to bylo něco.......
Pohled do modrejch očí a bylo to.............
Vydrželo to rok...
-----
Prelozim si to tak, ze tzv. endorfinova zamilovanost vydrzela rok.
Zajima me, co se stalo "s nejvetsi laskou" pak? Umrel? Odesel do USA? Odesla jsi ty?...Nefungovalo to? (coz je blbost, u nejvetsi lasky to preci musi fungovat..az do konce zivota)

Nicolas:Neumřel, jen se málem k smrti užárlil.
A s takovým člověkem se moc žít nedá......:usch:
A přesto všechno, co jsem si s ním "užila" můžu tvrdit, že to byla ta největší :hjarta: a že to v sobě budu mít do konce života je klidně možný....Jenže tohle už jsem tady nejednou psala.....:rodna:

Já jsem se včera vrátila ze služební cesty ze Spainu a musim říct, že to byl fakt fofr :D Viděla jsem ho potřetí, ale až tam jsem si všimla jak je sexy, koukali jsme si tři dny do očí, pod stolem se nenápadně drželi za ruce, pak jsme si dali pár pusinek u katedrály a zase jsme se rozešli. Měla jsem pocit zamilovanosti, i když v tomhle případě je to blbost. Zní to úplně banálně, ale bylo to jako v pohádce - totálně jiný prostředí, vzduch nabitej energií, velmi příjemnej společník a i když nedošlo k ničemu (krom toho polibku), byl to jeden z nejsilnějších zážitků, jaký mám. Ale to se musí zažít. Jinak se ovšem zamilovávám pomalu - ale to je relativní pojem - myslím, že tak měsíc dva, musím toho člověka poznat v různejch situacích a nesmí mi v žádnej z nich připadat odpudivej.

ADFka: aha, nesmí připadat odpudivej...to mě ještě nikdy nenapadlo...můj partner mi zatím odpudivej ještě nepřipadal :rodna: tak to bude asi fakt láska, co na mě leze :gloria: :D

Eva36: no víš, když bych se měla stydět za přítelovy názory nebo za to, jak se chová k ženám, nebo kdyby mi vadilo, jak se chová u stolu a tak... Tak bych se prostě nezamilovala. Milovat můžu člověka, se kterým je mi dobře. Tak to na tebe asi fakt leze láska nebo co :D

Já se furt vzpamatovávám z tý služebky a musím se hlídat, abych se furt pitomě neusmívala :lol: , včera jsem se zasekla u umyvadla a čistila si zuby snad půl hodiny, prostě jsem vzpomínala a vzpomínala, až jsem si málem rozedřela dásně :D Ale láska to není. Jenom mi zamotal hlavu, češi jsou pěkní a hodní kluci, ale u těch španělů je ještě asi něco navíc... :gloria:

Hej, voči čaru tmavých Mediteráncov som skoro bezmocná :hjarta: :P a ani sa veľmi nesnažím mu odolávať :vissla:

ADFka: ... no :D hmmmm... :gloria: taky jsem se teď chytla, že přiblble čumím z okna, ve tváři výraz idiota.... he he...ten můj má vyzrálý názory, není žádnej macho (což bych nesnesla), ale ani bačkora (což by mi taky vadilo), k ženám se chová pozorně ( a ke mně v první řadě), u stolu se chová výborně, obsluhu nepeskuje, nekrká...navíc mi doma hrozně moc pomáhá (přestavuju) a ví, že zatím nevím, jestli ho k sobě chci napořád....jo, je to hodnej kluk, pěknej teda až tak ne, ale to u chlapa tak nějak pomíjím...jo a sex s ním, no to je něco úžasnýho!!!....zas se mi chvěje podbřišek, jen jsem na to pomyslela....ach jo......teď už já začínám tušit, že jo, že ho chci napořád....ale ještě se krotím. Dávám si načas...co kdybych nějakou tu stinnou stránku objevila? To by se mi ho těžko vyhazovalo, né že by jako byl z těch, co neodejdou, ale jak bych si na něj už zvykla doma...tak by mi to pak nešlo...

Většinou jsem se zamilovávala celkem rychle,  ale s manželem to bylo jiný, byl to vyhlášenej děvkař a ochlasta, takže  když nás seznámili tak měl na klíně nějakou holku a byl namol. Podruhé když jsme se viděli tak  to bylo  na akci v baru, a protože nám s kámoškou ujel bus, přespaly jsme u něj. Od té doby mi denně volal nebo psal, ale jen abych přijela večer a spala u něj, takže jsme to brala jen jako krátkodobý úlet. Jenže pak jednou když chtěl abych přijela a já mu řekla že ne, peorotže mám menses, takže to nemá význam, tak mi udiveně řekl že snad nejde jen o sex a že mě chci i tak vidět.  Noo a po dalším týdnu mi navrhnul abych si k němu ¨přestěhovala věci, abych mohla jezdit z práce rovnou k němu, dal mi udělat klíče od bytu a už to lítalo....a najednou mi bylo jasný že to bez něj už nepůjde. Chyběl mi i tech pár hodin co jsme byli v práci, začala jsem mu vařit jeho oblíbená jídla a starat se o jeho psa a najednou mi to vůbec nevadilo - dokonce mě to bavilo. Prostě jsem se normálně zabouchla jako puberťačka a už dva roky mě to drží  a pořád se mi stejská když je v práci a pořád se mi podlamujou kolena když mě líbá a když se usměje a řekne mi že mě miluje, tak  mám pořád ten nádhernej,  nepopsatelnej pocit štěstí.  Jsem holt nenapravitelnej romantik   :dumbom:

Říká se, že sexuální přitažlivost jsou určující pro výběr partnera, se kterým chceme zplodit potomstvo. Tato doslova primitivní teorie, kdy jdeme po vzoru zvířátek "po čuchu" nám má zaručit to nejkvalitnější (rozuměj nejzdravější) potomky.
Nevím jestli to tak je, ale nějak se mi ta teorie líbí.

Když jsem potkala svého milence, žila jsem do té doby pomalu jako viktoriánská panička. Hospodyňka non plus ultra, hele no já snad i štrikovala... Do práce, z práce, na cizího chlapa jsem se (skoro) nepodívala, spokojená panička.
No a pak jsem se s ním potkala, kde jinde než v práci. Hned to přeskočilo, udělalo to veliké klik a přísahám, že jsme si to řekli pohledem navzájem. Takové to "jééé ty se mi líííbíííš..."
Přitom jsme se vyhýbali pohledem. Nebo spíš já se vyhýbala.. protože mě elektrizoval, nepřeháním, doslova. Občas se na mě podíval tak, že jsem pocítila někde ve svých útrobách takovou zvláštní křeč, záchvěv, jako by vnitřnosti udělaly kotrmelec.
Ten den, kdy jsme se spolu poprvé vyspali, mi při líbání skákalo srdce tak, že jsem si u toho líbání komicky přidržovala levé ňadro, snad jako abych to srdce stačila chytit, kdyby mi chtělo vyskočit z těla :-)))
K čemu má vést taková touha? K sexu a naplnění! A k čemu má primárně vést sex? K otěhotnění! Proto se mi asi tak ta výše uvedená teorie zamlouvá.. MĚ prostě dává smysl...

Vím že to není láska, ale zamilovanost teda ohromná.  A tohle se přece s kamarádem, ke kterému mě poutá duševní souznění a stejné koníčky a oboustranné sympatie, nestane :-( A to je hrozná škoda, alespoň podle mého názoru :-(

Selima - pravda pravdoucí! Akorát že jsem to doteď nevěděla :lol: Teď budu upínat oči k nebesům, aby ke mně byla milostivá a vyslala mě na další služebku :D Je úplně fuk, že se nic nestalo, ba naopak, je totiž aspoň jasný, že i vzduch a atmosféra může bejt mega silnej zážitek, jsem toho fakt plná :gloria:
Eva36 - ty si to zasloužíš, trošku už tě z tvých příspěvku znám, takže vím, že máš za sebou blbý věci, takže si to pěkně užívej a občas i poreferuj, anžto jsou tu jinak samý smutnosti... :/
Já jdu myslet na Španěla :D

Eva36 napsal(a):

Moc hezký, holky... :) Jsem zvědavá, co se ještě dozvím.
Avalonka: A co to je "mindrák"?  A kdo ho nemá? A co to je "enormní"? ... to jsou takový hypotetický otázky, co? U každýho to je jinak.... Skoro ses trefila do mě s tou "spasitelkou a alkoholikem"... až se tu musím nad tím v kanceláři usmívat (ještě že šéf je někde v háji zeleným :) Naštěstí jsem tyhle zachranitelský tendence už vyrovnala (ale že mi to dalo...a nejspíš to bylo tím, že před 26 lety jsem nemohla jako pětiletý dítě ochránit mýho malinkýho bráchu před jeho vzteklým a ožralým otcem...to jsou věci...)

Já zas mojí malinkou ségru před vzteklým a ožralým otcem. Na Mikuláše, kdy jí zmlátil, protože se bála čerta. Hnus. Tenkrát jsem ho málem zabila a bylo mi asi 12 let. Pustila jsem se do něj pěstičkama. Takže mě v dospělosti různý lůzrové také neminuli, stále mám pocit, že za své blízké nesu plnou zodpovědnost. Ale léčím se :D

faf napsal(a):

Avalonka,

tie proroctva ma celkom pobavili, nemyslim, ze ak by som sa s niekym vydrzala rok nepomilovat, ze by som sa s dotycnym vobec pomilovat chcela. :lol:

A celkovo rok bez sexu? No brrrrr


:lol: :lol: :lol:

Však také Celestýnská proroctví byla jaksi vizionářská kniha. Počítá se tam s lidmi, kteří jsou "dál" a "výš". Nikoli s takovými zviřátky, co jsme my tady... :D

Angie napsal(a):

Vím že to není láska, ale zamilovanost teda ohromná.  A tohle se přece s kamarádem, ke kterému mě poutá duševní souznění a stejné koníčky a oboustranné sympatie, nestane :-( A to je hrozná škoda, alespoň podle mého názoru :-(

Angie, nezabi ma, ale ja mám už od novembra(listopadu) pocit, že som stretla kamaráta, s ktorým si bohovsky ruzmiem, a moje telo si bohovsky rozumie s jeho telom... Pri prvom stretnutí, ktoré zorganizovali kamaráti, som ho skoro znásilnila(skončili sme vo všetkej počestnosti na vééélikánskom gauči u nich v hosťovskej, opitučkí ako číky, asi o štvrtej nadránom...), pri treťom rande sme skončili v posteli a bolo to :P A nechcem provokovať (ťuk, ťuk na drevo), ale zdá sa mi, že som vyfasovala balíček 2 v 1...

Selima napsal(a):

Angie napsal(a):

Vím že to není láska, ale zamilovanost teda ohromná.  A tohle se přece s kamarádem, ke kterému mě poutá duševní souznění a stejné koníčky a oboustranné sympatie, nestane :-( A to je hrozná škoda, alespoň podle mého názoru :-(

Angie, nezabi ma, ale ja mám už od novembra(listopadu) pocit, že som stretla kamaráta, s ktorým si bohovsky ruzmiem, a moje telo si bohovsky rozumie s jeho telom... Pri prvom stretnutí, ktoré zorganizovali kamaráti, som ho skoro znásilnila(skončili sme vo všetkej počestnosti na vééélikánskom gauči u nich v hosťovskej, opitučkí ako číky, asi o štvrtej nadránom...), pri treťom rande sme skončili v posteli a bolo to :P A nechcem provokovať (ťuk, ťuk na drevo), ale zdá sa mi, že som vyfasovala balíček 2 v 1...

No jasně, to je skvělé, to je takový ten bonus.
Já spíš mluvila o příkladu, kdy si z někým velice rozumíme, člověk je to velice pohledný, charakterní a nevím co všechno, začneme s ním chodit, při troše snahy a vypilování techniky si i užijeme v posteli, je nám fajn, jsme spokojení, ale je to vlastně pořád "jen" kamarádství se sexem. :/
Na druhou stranu někteří tvrdí, že to je daleko stabilnější základní kámen pro manželství a pro život. A jelikož to říkají především starší a zkušenější, raději jim budu věřit a nechávám to být.

Toto nepoznám, ja som do všetkých vzťahov zatiaľ vpadla po hlave(alebo skôr niečom inom :rodna: )... Vrátane BM, ktorého som poznala dva roky v rámci partie, ale vcelku nič mi nehovoril, a potom raz sme sa uňho opili asi 6 ľudí, nejako z toho vyplynulo rande, tam sme sa pohádali(ja si rada vymieňam názory, ako si si už asi všimla :cool: ) a keď z neho vypadlo, že sám vychováva svojho syna, niečo vo mne kliklo, nechala som sa odvliecť, zviesť, vyžmýkať v posteli :P , presťahovať... ale predtým mi bol dva roky úplne voľný... Nechápem :dumbom:

Angie :supr:

Já to měla se ž. úplně stejné ...

S mým kamarádem :-) je sex také dobrý, ale tohle - to bylo fakt úžasné. Myslím, že na té teorii něco je :-)
A na víc je dokázáno, že máme geneticky zakódováno né soužití po celý život v páru, ale plození...
Proto zamilovanost trvá cca 2 roky a vztah je kritický kolem roku 4tého, protože to je doba, kdy se stihneme zamilovat, spářit a odchovat potomka - tím myšleno vypiplat z toho "nejhoršího". Ty první 3 roky života dítěte. Jsou prý nejdůležidější ...
(tím nechci napsat, že ty další né). Jo a nekamenujte mě, já to četla v nějakém "chytrém" článku....

avalonka napsal(a):

faf napsal(a):

Avalonka,

tie proroctva ma celkom pobavili, nemyslim, ze ak by som sa s niekym vydrzala rok nepomilovat, ze by som sa s dotycnym vobec pomilovat chcela. :lol:

A celkovo rok bez sexu? No brrrrr


:lol: :lol: :lol:

Však také Celestýnská proroctví byla jaksi vizionářská kniha. Počítá se tam s lidmi, kteří jsou "dál" a "výš". Nikoli s takovými zviřátky, co jsme my tady... :D

Ojoj, ja radsej zostanem zviratkom a budem si uzivat vsetko dobre "zvieratkovske". ;)

:hjarta:

Já ani nevim, jestli rychle nebo polehoučku. Ale furt jsem se toho nezbavila, naštěstí :gloria:

Taky jsem ráda zvířátkem. Ale taky se léčím, Avalonko :D
ADFko, díky za přání. Jo, teď mi je docela hej, dokud tedy BM nevymyslí nějako pro mě šílenou nespravedlnost (většinou se to týká dítěte, to pak lítám dva metry do stropu vzteky, jak může někdo bejt tak hnusnej a nespravdelivej - poslední "dáreček" byl, že tvrdil, že přídavky na dítě nejsou dítěte, ale jeho....to jsem se málem vztekla. Víc jsem napsala na Rodičích a dětech...ale už jsem zas klidná. Naštěstí.)

Eva 36: Jojo, láska je mocná čarodějka ;)

Uh, to je hustý - ten Španěl bude u nás ve fabrice od pondělí do čtvrtka příští tejden - já padám!!!

avalonka napsal(a):

V Celestýnských proroctvích se píše, že by se lidé měli alespoň rok přátelit, než se spolu poprvé vyspí. Já to (samozřejmě) nikdy nedodržela (co rok - někdy ani měsíc!), ale myslím si, že je v tom velké moudro.

Jakmile se totiž mezi dva lidi připlete sex, nastává zatmnění mozků. Takže rovnice "koho chci?" a "je to tenhle?" nevychází, protože nám to vůbec nemyslí. Pak se bohužel velmi často stává, že jakmile opadne zamilovanost a růžové okuláre, vidíme, že ten člověk nám vlastně moc nevyhovuje. Pak s ním buď setrváme (nechcem si přiznat "prohru" nebo je nám líto "ztraceného času") a nebo se rozejdeme.

Jak už jsem psala v jiném příspěvku - na prvotní zamilování se mohou spolehnout jen lidi, kteří v sobě nemají enormní mindráky. Ti si totiž v zamilovanosti nenabíhají na stejně pasující mindráky u svého protějšku á la "jsem spasitelka - miluju alkoholika".

Myslím, že nejlepší vztahy bývají z původního kamarádství. Toho kluka poznáváme postupně, mozek nezatmnělý, tudíž otevřený a objektivní. Když pak po určité době zjistíme, že s tím člověkem chceme být čím dál častěji - dá se na tom stavět. Víme, že se k nám hodí, že nám vyhovuje.

Pokud však do zamilovanosti vklouzneme rovnou - může to být stejně krásné, jako ve finále zničující.

Přikláním se k Tvému názoru, že ideální je přechod z kamarádství či znalosti protějšku do fáze milenecké, partnerské či jak ji nazvat. Toho člověka již známe  a je zde dalece menší riziko překvapivého chování, či jednání.

ADFka: Jéžišmarjá!!! :D ... no, k nám občas taky přijede jeden Španěl. Celkem mladej,kolem 35, uhrančivě černý oči, tmavý vlasy...jenže má asi tak 160 cm :D

To nepoznás, Evi: Dobrého je vždy málo? :rodna: Mňa je teda dosť, ale :hjarta: mám takého úpo*ného...

Eva36: tenhle je štíhlej, dle mýho odhadu tak 28 let, vysokej a - hlavně - krásně upravenej, galantní, vždycky voní a tak... A to charisma a sex-appeal, no jak říkáš ty - jéžišmarjá! To bude zas tejden :lol: Budu koktat jak totální nemehlo, kuckat se kafem, sušenky mi budou prášit z nosu a nejspíš ještě spadnu ze schodů nebo tak něco...

Selima :) no..to je fakt...

ADFka: bóže můj....až se mi klepou kolena...taky jsem měla jednoho takovýho kolegu...asi 180 cm, blonďák, štíhlej, chytrej, vtipnej, pohotovej, nenafoukanej...klepaly se mi kolena, jen jsem ho slyšela na chodbě a když promluvil, tak jsem skoro nebyla mocna slova...jenže on tenkrát řešil nějaký trable s manželkou odcházející od něj a dvou dětí, on se staral vzorně o ty děti (vím z doslechu, ne od něj)...a já mu přála, aby to dali s ženou dohromady a aby jim to fungovalo....kdybych se do toho navrtala, tak mohl bejt můj...ty sympatie byly vzájemný...jenže já nebourám vztahy, to ne...a tohohle bych nechtěla jen na sex, ale na život...a když byl zadanej, tak smůla...ach jo...nedávno mi volal a přál mi k svátku....srdce mi bušilo míň, ale pořád jo ...

ADF-ko, to je v poho, apsoň mu bude jasné, čo to s tebou robí :supr: Ja som takto na dvoči zbalila najkrajšieho chlapa v okolí - tak som sa za ním otáčala, až som dr..a zo schodov. No a čo myslíte - nevysnoril ma za chvíľku? Nebalil? TO síce nebolo, ale sebavedomie to pomasírovalo.. O 10 rokov mladší a krásny ako sen :P

Spanieli su uuuzasni, len skoda ze fakt malicki....:grater: :grater: :grater:

A ja nerada pozeram na chlapa hned zo zaciatku zvrchu. :-)

Selima - nojó, povídej mi o tom. Snad poprvý se budu těšit na pracovní jednání :lol: ! A absolutně nechápu, jak mě moh takhle dostat, když se mi normálně kluci tohohle typu nelíbí! Ale už tady radši nebudu kvokat, abych někoho nezprudila svou natěšeností. :D

Kvokaj, kvokaj, trochu radosti v tomto slzavom údolí :grater: nidky nezaškodí ;)

Selima - neříkej dvakrát, bublá ve mně tolik energie, že bych s tím problém neměla! :)

Sem s ňú!

Už jenom to včerejší zjištění, že přijede... Jsem mluvila s jeho nadřízeným a jen tak ledabyle se zeptala, kdo teda přijede a mhouřila jsem oči strachy, že jeho jméno nepadne a pak ho řek a lidi se otáčeli, když slyšeli upadnout ten kámen z mýho srdce :lol: A pak se mi o něm zdálo! No já jsem fakt vyhrabaná! Nikdy jsem tohle nezažila - poplašnej zvon v hlavě při každým jeho pohledu, paralyzuje mě jenom jeho přítomnost a co je ještě divnější, paradoxně netoužím po sexu s ním, byť mě ta představa vzrušuje, jako spíš jen po těch náznacích něčeho tajemnýho a kráááásnýho... Vůbec neřeším, že budem celej den skákat kolem mašin, to je pro mě jen okolnost. Bez nadsázky se dá říct, že si užiju svůj pracovní den :lol: :gloria:

...a proto já se tady v práci nudím...široko daleko žádnej horkokrevnej Španěl :rolleyes:  jen starej šéf...Čech...navíc připos...nej z toho, že by mohl přijít o koryto...

Hej, ja tvrdím, že tie predstavy a MOŽNOSTI sú niekedy krajšie ako realita :P ... Nech žijú spúšťači snov a fantázií :cool:

Eva36: ale ty jsi přece zamilovaná, tak se koukej z okna a mysli na "něco" příjemnýho... Ale pozor - s rukou na myši a rozevřenejma šanonama, abys nebyla nápadná!

Selima - jojojo, nejvíc mě asi masíruje vědomí toho, že by něco být MOHLO a přitom se to NESTANE. Brutus. Nepřipadám vám jak praštěná pytlem? Když si po sobě přečtu ty příspěvky, tak to vypadá, jak kdyby je psala naivní sedmnáctiletá holka! Asi by to chtělo froté ručník! :lol:

Neé, ja ťa chápem mne sa to naozaj stalo, a nielen v adolescencii, veľmi silne hlavne vtedy s tým mladučkým chrumkavým Chorvátom, a nič nebolo, ale to vedomie, že MOHLO BYŤ mi pomáhalo ešte niekoľko mesiacov :rodna: A ja som vtedy riešila iné problémy a posledné, čo som potrebovala, bol mladý korešpondent, pri ktorého komunikácii by som mala vlhko v nohavičkách :rolleyes: , ale ako pohladenie a povzbudenie to bolo príjemné :supr:

ADFka: :D :D :D ...tys u nás někdy byla v práci a viděla mě? :D ... to přesně dělám - koukám z okna, myslím na něco příjemnýho, ruku mám na myši a vedle mě se válej´šanony... :D

Eva36: podle sebe soudím tebe... :lol:

Selima: v dospívání jsem právě chtěla, aby se dělo, aby mě ti kluci něco koukali naučit, dneska už lecos umím :gloria: a tak se jenom sebetrýzním představami. Paráda!

No, ja mám bujnú fantáziu, a aj keď mám pekný milostný život, tá fantázia niekedy nedá a nedá pokoj :cool: ale to je asi dobre. Už aspoň viem, že nemusím všetko vyskúšať na vlastnej koži a napriek tomu mať hrejivý pocit :rodna:

Holky, je to psycho. :O  Chybí mi... Jak to, když ho vlastně vůbec neznám?

ADFka: hormony, holka...to je v klidu...to znám ;)

ADF-ka, vychutnaj si to... Chýba ti, lebo ho práve chceš spoznať lepšie, chceš vedieť, aká je realita oproti tvojim predstavám... :) Fakt si vychutnaj ten krásny stav, za ktorý by mnohí dali neviemčo :supr:

No jo, jenže já se v noci ani nevyspím, furt se mi o něm zdá a budím se a jsem zmatená a v pátek večer mi ještě volal jeho boss, že přijedou o den dýl, takže jsem napnutá jak struna! Omlouvám se, že vás s tím tady takhle obtěžuju, ale je to jediná možnost, jak to ze sebe částečně dostat a nemuset se svěřovat kamarádkám - ty by mě asi nepochopily, všechny mají stoletý vztahy a tak... Díky za podporu! :)

ADFka: :) v pohodě :) to já chápu...občas jsem to zažívala i jako počestně vdaná (he he, a to jsem s těma mužskýma fakt nic neměla, ale to, co viselo ve vzduchu, to by se dalo krájet...a být sami, nevím, nevím, jak by to dopadlo :rodna:

A včera večer jsem pořád měla potřebu řvát, bylo mi hrozně líto, že nemůžu mít, co bych chtěla, a furt za mnou někdo chodil a ptal se - co ti je? Proč jsi smutná? Nakonec jsem ještě byla naštvaná na ty okolo, protože mě nenechali bejt. A zejtra večer jdeme i s tím prokletým Španělákem na véču. To bude přímo sado maso pro mou duši. :/

Ježíš, to je romantika napínavá :rodna: a také sado-maso pre dušu(možno aj pre telo) môže mať niečo do seba :P

Ty si v tom libuješ, co? :D

asi jo... :lol: Už to trochu přešlo, což je úplně debilní kombinace ve spojení s tím, že ho (rozuměj HO) dnes zase uvidím. Občas bych chtěla znát metodu převtělování.

Óóó HO uvidíš...pana Božského :godlike: :D Jen si to pěkně užij!

Eva36: ty se mi moc nesměj, ty jedna zamilovaná! :D Máš ruku na myši a kolem sebe šanony? Tak vidíš!

Ó ano, máš pravdu....šanony...na ty jsem zapomněla...ale rozhodím něco jinýho....mě ti to tu tak móc nebaví...ach jo...nejhorší je, že ani nevím, jestli od novýho roku budu ještě pracovat tady nebo ne...tady se řeší všechno na poslední chvíli, takže jsou 1. ledna mi schopný říct, ať druhýho už nechodím...je mi z toho všelijak a moji pracovní morálku to dost podkopává. Proč se snažit pro někoho, kdo ke mně ani neumí bejt rovnej a chovat se slušně? (Stavy pracovníků se projednávaly před 14 dny, ale na můj dotaz, jak to tedy bude, se mi řeklo, že se zatím nic neví...nevěřím šéfovi ani slovo...)....raději se budu opájet svou zamilovaností a házet očko na kolegu (to je totiž ten můj).... jsem tu fakt zadarmo drahá...ale nikdo neprudí, nikdo nic nechce, jen ta kolegyně kdyby dala pokoj a nečetla mi furt nahlas nějaký blafy z Blesku (když já zrovna píšu na babinet veledůležitej příspěvek, tak mě nezajímá, kde byl Kája Gott na dovolený, že?)....ach jo....chtěla bych se zamilovaně válet v postýlce s tím mým, uvařil by mi třeba kávu, pak bychom si mohli dojít na obídek, vybrat něco dobrýho (třeba supr opečený kuřecí nudličky s dlouhýma tlustýma nudlema se smetanovou omáčkou, s hříbkama, se sýrem....hmmm...)...pak bychom mohli jít třeba do kina...večer večeře, koupel.....jó jó....moje tchyně vždycky říkala, že je na čase přestat s takovouto duševní onanií :D .... ale makat se mi fakt nechce (ani nevím, proč bych měla...ledaže za tři hodiny mi začíná kurz angličtiny a nemám hotový přípravy....který mám mimochodem dělat doma a ne v práci...no ale nevadí, tady nikdo neprudí...jen kolegyně s tím Bleskem...včera mi zas nutila tu herečku Žádníkovou z Rodinejch pout, já jí totiž kdysi řekla, že to je moje spolužačka z gymplu...)....

Mimochodem - realita je taková, že jsem včera se svým miláčkem strávila opravdu romantické odpoledne na jeho širé zahradě....tři hodiny jsem lezla po zemi a sbírala padaný jablka a švestky, on očesával vysoko ve stromech....hrůza, děs...(ale pomoc jsem mu dobrovolně nabídla, to je fakt, tak si nemám co stěžovat, co? No on zas u mě betonuje a dělá elektriku a tak...taky dobrovolně....jéžíši a to se furt neumím rozhodnout, jestli si ho chci k sobě nastěhovat nebo né....jsem asi magor....

Eva36: to je právě ono - správně se rozhodnout! Kdo to umí, ať dodá know-how - štědře ho odměním!!! :lol:

Jak jsi psala, že rozhodíš něco jinýho, než šanony - hned jsem tady řachla, napadly mě totiž nohy, haha...
Já se za chvíli půjdu přeodít do kostýmku, abych nedráždila našeho GŘ těma džínama...
Asi vezmu návštěvníky na oběd, pak se tady budeme plácat, pak je vezmu na večeři, dáme "becherosku", jak říkaj naší starý dobrý Becherovce, a uvidíme, jestli uvidíme :)

Ale neboj, magor nejsi-sama :lol: Je nás víc! Založíme Klub magorů a já budu vrchní magor!

ADFka: nohy  :lol: ....naši "cicinci" zas říkaj Becherovce "bešerófka" :D ach jo...a ještě jsem měla k obědu hnusnou klobásu plnou tlustýho...to je dneska zase den ksakru!....jo a džíny? No to našeho starýho ani snad nedráždí...jediná věc, co ho může dráždit, je, že nejede nějaká linka (výrobní). To skáče, jenže si nevyskakuje na výrobního ředitele, ale chodí poskakovat kolem tý linky....no tak tady fakt nemá smysl něco dělat. jedinej smysl má myslet na večer (doufám, že začne zas pršet a nebudeme na zahradě, i když popravdě řečeno by to chtělo douklízet....ale kdyby lilo, můžem zalízt do pelechu...hmmm... :rodna:

Eva 36: klobásu, jo??? :lol:

Já ho nechci dráždit jako myslím nasírat, víš, my z obchodního máme podobný normálnosti zakázaný, akorát mi nikdo neřek, jak to mám denně v těch hnusných silonkách vydržet 8 hodin - tak mám za zády pověšenej kostým pro všechny případy - jednou už mě totiž poslali převlíct :D

No, klobásu a byla fakt hnusná...co se směješ, ty liško jedna? ;)

To je úchylárna s tím oblečením. Taky jsem to v dřívější práci zažívala. Venku vedro 40° a ty musíš dřepět v silonkách a uzavřených botách...tohle mohl vymyslet leda nějakej ko.ot-chlap. (lepší jsou pak samodržící punčochy)....Jo a moje teta dělá na celní správě a tam je to totéž...nedávno mi s nadšeným výrazem (jakoby vyhrála přinejmenším milión) vyprávěla, že UŽ dneska (rozuměj asi po týdnu průměrné teploty venku ve stínu kolem 38°) konečně koloval v práci mail, kterej povoloval nenošení kravat u pánů a silonek u dam...což vyvolalo na celní správě všeobecné veselí (jak málo stačí k radosti)...pak nemaj´ ty úředníci bejt zblblý...

Eva36: bodejť, když maj zapařený frndy :lol:
Něco jinýho je, když má kancelář klimatizaci. Ale přiřítit se na jednání s mokrejma flekama v podpaží, no to sorry, to bych leckomu prominula krátký rukávy u košile, na bonton v tomhle případě zvysoka kašlu.
Samodržící silonky jsou dobrý, ale já bych ještě potřebovala, aby neměly tu dolejší část, prostě by to byly jen takový návleky, a plný boty bych taky zrušila. No jsou to všechno kosočtvercoviny...

ADFka: :lol: kosočtvercoviny :lol: ... no a jak bylo na večeři? Dobrý, co? tak povídej, povídej...

Zamilovávám se rychle a pomalu se odmilovávám

Nejdříve jsme byli spolužáci, pak kamarádi a postupem času milenci.

Holky, děkuju. Já se zamilovala na první pohled (taky mi bylo 15, to je pak lehký propadnout lásce)....no pak jsem se rozvedla (po 12 letech manželství a  celkem 16 letech vztahu)...teď jsem potkala někoho, do koho jsem se zamilovala postupně....ale trochu jsem tomu nevěřila, že to postupně jde. Tak z Vašich příspěvků vidím, že jo, že to jde ;)

Ajaj, to jsem tady ale dlouho nebyla! Nějak se mi nedařilo přihlásit, jenže to jsem nevěděla, že jsem pitomá a zadávám jméno bez tý 2. Nelíbí se mi tady ta registrace, zrušila jsem si starou emailovou adresu a pak nebylo kam poslat zapomenutý heslo a vůbec to, že tady heslo na začátku přidělujou se mi nelíbí, no nemohla jsem se s tím sžít. Je něco nového? U mě jo i ne, Španěl - ehm - dobrý, taky změny v osobním životě, měním práci a tak... Eva36: už sis ho k sobě nastěhovala? Pořád přitroublý úsměvy s rukou na myši?

Ahoj, ADFko! Jo, jo :) pořád přitroublý úsměvy s rukou na myši...he he... Fíha - tak Španěl dobrý, jo??? :rodna: No a k tvojí otázce odpovídám - jo, už jsem si ho nastěhovala....a dokonce u nás byla minulý víkend jeho dcera, je jí 12 roků (jako mojí holce) a byl to moc pěknej víkend. (Do nedávna totiž její máma docela prudila a jak přítel, tak i ta holčina z toho měli poněkud těžkou hlavu - holka nechtěla máti ubližovat, že chce za tátou, tomu bylo líto, že k nám tak nějak "nemůže"....no ale je to pryč, konečně se dospělí dohodli.)

No tak to je bezva. Dospělí jsou někdy horší než malý děti, umějí se chovat velmi zajímavě. No s tím Španělem už je to drobet starší historka, někdy v říjnu tady byl tři týdny v kuse, strávili jsme spolu opravdu hodně času, myslím, že jsme z toho byli až nešťastní, i když to zní úplně pitomě. On se má na jaře ženit, já mám přítele, ale přesto nám spolu bylo moc dobře. Nemůžeme ovšem zapomínat na to, že nás dělí velká vzdálenost a vůbec, žijeme každej jinde, ale myslím, že se nám svým způsobem ulevilo, když jsem dala výpověď a zmizíme si z očí, já nevim jak to popsat, ale bylo to až éterický, nic se nestalo, a přesto stalo. Uf. Jsem ráda, že to skončí, i když... to bolí, no.

Byla to láska na první pohled....ale dostali jsme se k sobě až po 3 měsících..snad se to vyplatilo a první pohled nezklame..