Pedro — 15. 8. 2006 20:53

Bylo by jistě velmi zajímavé vidět zde naše názory na vznik světa, přírody, života...

Mám zde pro začátek pár veršů:

Teď jako pohan budu psát,
neb slunci svůj hold chtěl bych vzdát.
A do prachu hvězd skloním se
před modrou planetou.

Spanilé srdce Boha hvězd.
Planoucí věrnost, cit a čest.
A jeho svit - ten zlatý dech,
v němž stíny rozkvetou.

Země má duši Bohyně.
Mateřské, spící, nevinné.
Tu paprsek ji ovine
a ona procitá.

Tak narodil se první den
a stal se božským oltářem.
Světelný sňatek konal se
a křtiny života.

x256987 — 21. 10. 2006 21:58

Lidé mi říkají Matka Zem
proměna je mým principem
skal strmé hroty proudy vod
a vichrů němý doprovod

Slyším tvé srdce blízko bít
přišel ses ke mně narodit
chlapeček bledý ptáš se cest
já v hlíně tuším růže kvést

K letu se vzepni bez studu
neujdeš svému osudu
Až kruh se spojí života
v mém lůně spočne tvá nahota