malytrpaslik — 13. 8. 2006 9:39

Jesti tu není nikdo ,kdo má tyto problémy tak mi aspoň poraďte jak z toho ven!!!
( Nechci zkončit v "blázinci", pardón v léčebně jako moje sousedka !! A bohužel znám takových případu více!!!)

Je mi teprve 34 a problémy mám od 32!
Pro vysvětlení: Po velkém nervovém vypětí, kdy dceři zjišťovali příčiny zhoršujícíhoho se zdravotního stavu a museli vyloučit jestli nemá nádor.
( Byla jsem s ní v nemocnici 24 hod (14 dnů) , daleko od domova jen v tel.kontaktu.
Norálně s náma jezdí i táta, bohužel v té době měli plánovanoz opravu , kdy nesmí vzít dovolenou- řekli že si může vzít volno, ale pak už nemusí chodit!! A někdo nás živit musí!! )
Objevily se u mě všechny příznaky popisované v odborné literatuře,menstruaci mám stále pravidelnou.
Nejhorší je že bývám občas podrážděná, až agresivní!!! Přijde to z ničeho nic!
Nebo bez nějakého podnětu bývám skeptická, nevěřím nikomu!!

Vyzkoušela jsem různé čaje, přípravky z reklamy- zabraly, ale to byh je musela už asi jíst pořád - stojí docela dost peněz a ty potřebuji spíše pro dcerku!
Když to přichází - už to poznám- beru SEDATIV PC homeopatika, ty aspoň trochu utlumí mé stavy.
Lékařské vyšetření momentálně  nepřipadá v úvahu - dcerku čeká velmi náročná operace srdce ( již jsme měli 3x odklad,pro zhoršený zdravotní stav)a hlavně musí být v pohodě po psychické stránce , a to můžeme zajistit pouze my jako rodiče!!!!!

Možná , že se Vám to celé bude zdát nepochopitelné, ale kdo nic takového nezažil ...

Aneri — 13. 8. 2006 14:43

Problém bude dle mého názoru v psychice, ale může to být také kolísavá hladina hormonů, od páteře,infekce v těle a různé další potíže. Pokud si myslíš, že nemůžeš k lékaři a zjistit, v čem je tvůj problém....uvědom si, co by následovalo, kdyby jsi nebyla ! I já jsem myslela, že jsem nenahraditelná, až jsem se musela zastavit a život jde stejně dál. S věkem ti bude ubývat sil a pak stejně zjistíš, že si s tím sama neporadíš a vyhledáš lékařskou pomoc. Ani homeopatika, ani léčitelé neznamenají, že se ti problém zlepší - ale je to finančně náročné. Pokud si myslíš, že je to gynekologického rázu, nechej si změřit hladinu hormonů a uvědom si, že pokud máš a chceš být dceři oporou, musíš být v pořádku hlavně ty !!! Od tebe se bude odvíjet pohoda a dcera bude cítit, že jí ráda pomáháš....když budeš uštvaná a nervozní....nevím.......??? Dle mého názoru není od věci ani psychiatr nebo psycholog....

saksa — 13. 8. 2006 16:03

Ahoj!

Začni s relaxací a psychiatra se neboj.
Ten podle zjištění zjistí, zdali stačí psycholog a jistě p pohovoru zjistíte, zadali není v¨nutné gynekologické vyšetření.
Ale byla jsi ve velkém stresu a na to jsme sami bohužel většinou krátcí.
Zásah včas je vynikající. Takovým nemocem je třeba předcházet.

Jinak opravdu relaxace a procházky pomáhají.
Holce můžeš pomoci, jen budeš-li ty sama v pořádku.

A jak říká Aneri, tak i páteř za ledacos může, ale co já vím, je známo, že po velkém šoku se mozek začne tímto způsobem bránit. A pokud tam není vše ok, tak pak ani páteř a ostatní neduhy sělají problémy.

Také už nejsem nejmladší a bráním se předčasnému stárnutí.
Vím, že pokud je duše bolavá, nějaký čas to trvá, ale nechceě-li, aby se natáhl, začni hned.

Já zústala ze dne na den doma a rovněž mi to nedělalo dobře. Dnes dělám s en101, dělám něco pro sebe a snad i pro jiné.

Více na mém blogu:
http://moje.dama.cz/blog.php?us=en101
Když jsem ve stresu, pomáhá mi moje malování: http://moje.dama.cz/fotogalerie.php?gal=8586
Více o mne najdeš na Tagworld: http://tagworld.com/saksa
Ale každý potřebujeme něco jiného a není dobré v tomto zústavat sám.

Pokud potřebuješ vrbu, můžeš mne kontaktovat na skype. My skypename je sararhaba

malytrpaslik — 14. 8. 2006 9:54

Milé dámy!
Děkuji za Váš zájem a rady!
Jsem si vědoma, že to tak dále nepůjde !
Ale opravdu dokud nebude dcera po operaci..., funguje to tak že zavolají a do dvou dnů se musíme dostavit do Motola.
( Mého stavu si, ale za ty dva roky nikdo nevšiml - pouze manžel ví když to příjde- a naštěstí je tak tolerantní, že mi to trpí.) Dcerka miluje zvířatka, tak často jezdíme do zoo nebo jen tak do lesa!  Odpočívat moc neumím! Jediný můj relax je napustit vanu až po okraj, zapálit svíčky a něco si přečíst! Miluji když mám co dělat a nenávidím nudu. (Možná proto, ze v těch nemocnicích není tolik možností tak mě to tak sebralo.) Když bylo dcerce 5 let začla jsem studovat na Lidové konzervatoři v Ostravě- oděvní výtvarnictví- bylo to moc fajn. (V únoru 2001 zjistili, že  dcerka má něco s ledvinama a od té doby jezdíme po nemocnicích, a další diag. přibývají.) Přesto jsem se snažila, měla jsem dokonce odklad , ale školu jsem ve třetím semestru ukončila. Je tovelmi náročné studium - krom školy, spoustu domácích zadání a levné to taky zrovna není. Doufám, že až bude dcerka po operaci v pohodě a já se dám do pořádku, tak se do školy vrátím!

Evelin — 15. 8. 2006 16:33

Chápu tvé stavy. Nemáš na sebe čas, protože je prvotní dítě. Až ona bude Ok, budeš se moci věnovat sobě. Ale, stačí zajít ke gyn., nechat si vzít krev a dozvíš se, zda to bude fakt předčasný přechod.
Jinak to bude ze šíleného stresu a to vyvolá x-nemocí a ty nepominou, až bude dcera jakože zdravá, ale třeba tě to postihne ještě 6 měsíců poté plnou měrou. Něco podobného mám za sebou. Ze stresu už jsem byla mimo, mluvila jsem z cesty, jednou málem měla jakoby mozk.mrtvičku-přestala vidět na oko, slabost, mravenčení rukou, bez síly. Nespala jsem ani s tabl. a pod.
Nějak to řešit taky chce, jinak se usoužíš a pak dítěti nezůstane žádná máma, a to přeci nechceš, že NE?
Musíš si stanovit priority a rozhodnout se, CO je pro tebe v životě důležité. Vše dohromady nepůjde. Tělo...až ho vyhuntuješ si řekne samo. A přece nechceš taky koukat půl roku do stropu, třeba že náhle ochrneš. Tělo není stroj!
Napiš, co má malá s ledvinama, já s tím válčím od 6-ti let, 3 operace, 1+1/2 ledviny(ta po těhotenství atrofuje) tak něco o tom vím...

malytrpaslik — 21. 8. 2006 6:59

Tak už jsem udělala první krok! A za to děkuji Vám všem co jste mi tu napsaly A DODALY MI ODVAHU! Nešla jsem sice za psychologem ani psychiatrem (špatné zkušenosti a neosobní jednání i  prostředí), ale odhodlala jsem se po dlouhé době zavolat jedné velmi příjemné a moudré paní. Paní Libuška dělá numerologii, astrologii a vždy mi dobře poradila a na 99% se splnilo co řekla! Moc ni to pomohlo a úplně to všechno spadlo a já se cítila moc dobře! Možná, že si říkate proč jsem tam nešla dříve? Upřímně Vám to řeknu. Strach , abych neslyšela , že to bude ještě horší než je! A pro ty , které na "takové věci" nevěří - (není to taková nějaká ženská co si tahá rozumy z rukávu - má vystudovanou psychologii), ale osobní přístup a příjemné prostředí dělá divy.
Brzy Vám napíšu jak pokračuji...

Daniela M — 24. 8. 2006 11:46

malytrpaslik napsal(a):

Tak už jsem udělala první krok! A za to děkuji Vám všem co jste mi tu napsaly A DODALY MI ODVAHU! Nešla jsem sice za psychologem ani psychiatrem (špatné zkušenosti a neosobní jednání i  prostředí), ale odhodlala jsem se po dlouhé době zavolat jedné velmi příjemné a moudré paní. Paní Libuška dělá numerologii, astrologii a vždy mi dobře poradila a na 99% se splnilo co řekla! Moc ni to pomohlo a úplně to všechno spadlo a já se cítila moc dobře! Možná, že si říkate proč jsem tam nešla dříve? Upřímně Vám to řeknu. Strach , abych neslyšela , že to bude ještě horší než je! A pro ty , které na "takové věci" nevěří - (není to taková nějaká ženská co si tahá rozumy z rukávu - má vystudovanou psychologii), ale osobní přístup a příjemné prostředí dělá divy.
Brzy Vám napíšu jak pokračuji...

Dobré slovo, pochopení dělá někdy divy. Škoda, že to nevědí naší páni dokroři.:)

susan — 24. 8. 2006 12:32

Prosím  o radu kdy nastává období přechodu  - menopauza v jakém věku , její příznaky jak se projevuje a problémy s ní spojené. Prosím holky o vaše zkušenosti  a rady děkujuuuu

Ferda — 28. 8. 2006 21:53

Průměrný věk při menopauze je 49-51 let, před 45. rokem věku je menopauza předčasná, po 55. roku je menopauza opožděná. Takze z toho vyplyva ze buvi kdy eheh
Menopauza se obvykle dostaví, když žena dosáhne věku okolo padesátky. Tehdy nastávají hormonální změny, které mohou být spojené s různými příznaky. Pamatujte si však, že menopauza není nemoc, je to přirozený jev v životě ženy.
Návaly tepla jsou způsobeny reakcí hypotalamu a podmozkové žlázy na pokles hladiny estrogenů. Hypotalamus je částečně zodpovědný za udržování tělesné teploty. Vedlejším produktem je uvolňování velkého množství adrenalinu, čímž se následně zvyšuje tělesná teplota. Adrenalinové zčervenání a nával tepla je pouze pokus organismu najít nějaký estrogen. Zvýšením hladiny dostupného estrogenu dává tělu signál, že návaly nejsou potřebné.

Životospráva:
- jezte hodně ovoce a zeleniny (pokud možno čerstvé). Obsahují látky, které brání ztrátě vápníku z kostí a zvyšují hladinu estrogenu a progesteronu.
- nedržte přísnou dietu - je lepší mít trochu nadváhu než být vyhublá. Vyvarujte se však tučných jídel a nekonzumujte moc masa
- vyhýbejte se jídlu z neloupaného a celozrnného obilí, rebarbory a špenátu - mohou snižovat vstřebávání životně důležitých minerálních látek
- vyhýbejte se nadměrnému konzumování mléčných a masitých jídel (s vysokým obsahem fosforu) - jsou spojené s osteoporózou.
- vyhýbejte se dehydrovaným polotovarům. Chybí jim životně důležité vitamíny a minerální látky a mají vysoký obsah fosforu, který zvyšuje kostní ztráty
- při návalech tepla a nočním pocení - vyhýbejte se horkým nápojmů, ostrým a tučným jídlům
- vzdejte se kouření, alkoholu a kofeinu, zhoršují hormonální rovnováhu
- pijte hodně vody
- pravidelně cvičte - přiměřené cvičení je prokazatelně vhodné pro mnohé ženy v menopauze
- vyhýbejte se nadměrnému užívání alkoholu, kouření, nápojům a jídlům s obsahem kofeinu - kouření způsobuje brzký nástup menopauzy
- pravidelně se vystavujte přírodnímu slunečnímu světlu. To umožní tělu tvořit vitamín D, který absorbuje vápník.



V období menopauzy je velmi potřebné zabezpečit dostatek vitamínů a minerálních látek. K odstranění nepříjemných příznaků mohou pomoci estrogenní byliny.

Ferda — 28. 8. 2006 21:54

toto malo jsem nasla na internetu..poradne se do toho ponorim a najdu vse co se da a poslu :)
snad to ulehci ta trapeni alespon trosicku :)

tapapulka — 6. 9. 2006 15:21

malytrpaslik napsal(a):

Jesti tu není nikdo ,kdo má tyto problémy tak mi aspoň poraďte jak z toho ven!!!
( Nechci zkončit v "blázinci", pardón v léčebně jako moje sousedka !! A bohužel znám takových případu více!!!)

Je mi teprve 34 a problémy mám od 32!
Pro vysvětlení: Po velkém nervovém vypětí, kdy dceři zjišťovali příčiny zhoršujícíhoho se zdravotního stavu a museli vyloučit jestli nemá nádor.
( Byla jsem s ní v nemocnici 24 hod (14 dnů) , daleko od domova jen v tel.kontaktu.
Norálně s náma jezdí i táta, bohužel v té době měli plánovanoz opravu , kdy nesmí vzít dovolenou- řekli že si může vzít volno, ale pak už nemusí chodit!! A někdo nás živit musí!! )
Objevily se u mě všechny příznaky popisované v odborné literatuře,menstruaci mám stále pravidelnou.
Nejhorší je že bývám občas podrážděná, až agresivní!!! Přijde to z ničeho nic!
Nebo bez nějakého podnětu bývám skeptická, nevěřím nikomu!!

Vyzkoušela jsem různé čaje, přípravky z reklamy- zabraly, ale to byh je musela už asi jíst pořád - stojí docela dost peněz a ty potřebuji spíše pro dcerku!
Když to přichází - už to poznám- beru SEDATIV PC homeopatika, ty aspoň trochu utlumí mé stavy.
Lékařské vyšetření momentálně  nepřipadá v úvahu - dcerku čeká velmi náročná operace srdce ( již jsme měli 3x odklad,pro zhoršený zdravotní stav)a hlavně musí být v pohodě po psychické stránce , a to můžeme zajistit pouze my jako rodiče!!!!!

Já to zažila taky. Není to menopauza, ale "špatné" nervy. Bylo mi hrozně. Točila se mi hlava, občas bušilo srdce, měla sem o fóbii z velkých prostor. Stalo se to po náročném půlroce, kdy jsem řešila hodně nepříjemností. Nasadila jsem velké dávky hořčíku a šla k doktorovi. Po vyšetřeních, která nic neukázala mě poslali na psychiatrii. Tam mi pouze napsali antidepresiva a čau. Tak jsem musela pátrat jak na to. Chce to opravdu relaxovat, dělat si radost, nějaké vitamíny, čokoládu, klid a pak to přejde. Ale trvá to nějakou dobu.
Možná , že se Vám to celé bude zdát nepochopitelné, ale kdo nic takového nezažil ...

jeniferyx — 31. 10. 2006 21:01

Milé ženy,žadám o radu.Je mi 46let a nedavno mi doktorka zdělila ,že mám myomy v děloze a tudíž,že se musím podrobit operaci,kde mi zřejmě vemou i dělohu.TAK ted nevím co mě čeká.Jsem aktivní rada cestuji,posilovna atd.VĚŘÍM i na alternativní medicinu ,.pokud by byla možnost ,aby se myomy ztratily.I když doktorka to vyloučila.Jinak to chci mít rychle za sebou a do měsíce na operaci.Nevím co mě čeká,a to je asi dobře.MOC DĚKUJI,DOUFÁM ,ŽE MI NAPÍŠETE svoje zkušenosti .:gloria:

ivca — 30. 11. 2006 13:16

spolutrpitelky, co víte o tom, že ještě nějaký čas po poslední menstruaci prý může  žena otěhotnět???

kalupinka — 11. 1. 2007 19:44

Pro jeniferyx: Pokud se udělá operace laparoskopicky, není na bříšku vůbec nic vidět. Do naprostého normálu se vrátí tělo se vším všudy za pár měsíců s tím, že po zákroku je normální veliká únava. Je mi stejně jako Tobě, absolvovala jsem kvůli myomům taktéž. Lituji, že jsem na tuto operaci nešla dříve, protože myomy pořád rostly a já se pořád trápila, kdovíco tam nemám. Vůbec se neboj a najdi si dobrou nemocnici! Slyšela jsem, že pokud je pooperační komplikace, máš nárok na lázně. Mně lékař řekl, že nárok nemám. Byla jsem bez komplikací. Ale známá na to lázně dostala a taky měla vše OK. Takže...nevím.  Jsem teď ráda, že je vše venku. Jeden nikdy neví, kdy se tam něco vyvrbí. Takhle mám jistotu, že mě ženské věci už nebudou zlobit. Jdi do toho a nepřemýšlej! Dá se to vydržet opravdu v pohodě!

aknell — 19. 1. 2007 21:49

:jojo:ahojky-je mi 41 let a jsem po chemoterapiích,kdy mi asi po 3 přestalo fungovat vše co by mělo :godlike:,vypadly vlasy,menstruace se ihned zastavila-tudíž mi lékař zdělil--přišlo to dříve,ale je to ono.:butter:nic by mi až tak nevadilo.ale ty návaly horka jsou šílené .Je to už půl roku:oa je to děsné.

Judyna — 19. 1. 2007 23:45

Aknell a lékař Ti neporadil co s tím?

aknell — 20. 1. 2007 14:55

ahoj -jo mam vydržet jinak mi da nejake hormony ,ale ja mam strach že ještě více přiberu z 54 kg mam po půl roce z kortikoidů už  70 a jsem z toho neštastná:usch:

Judyna — 20. 1. 2007 18:12

Já nevím, ale mně příjde půl roku už dost dlouhá doba na to, aby se to řešilo. A jestli ti třeba nechce dát chemické hormony, když bereš ještě ty kortikoidy a máš za sebou tak náročnou léčbu, nezkusila jsi třeba ty bylinkové přípravky na přechod? Víš, třeba Sarapis nebo něco takového.

aknell — 20. 1. 2007 20:29

prý je něco po 40 jiného než normálně a taky po chemě je to prý jinak atd. ale ted mi říkala kolegyně,že je super léčba,ale až po roce,kdy to začalo.Půjdu se na to poptat. ;)

Judyna — 22. 1. 2007 13:18

Tak hodně štěstí, snad Ti to pomůže, myslím, že už sis zkusila dost.

aknell — 22. 1. 2007 14:24

no to je dlouhé vyprávění--mám 11 let roztroušenou sklerozu....takže život opravdu není žádné peří   :P ahoj