Veď mě,dobrotivé světlo,nepropustnou tmou,veď mě do bezpečí.Ji se snáí černá noc a já bloudím ztracený,veď mě do bezpečí. Dosud jsem nepoznal úzkost a nikdy jsem neádal,abys mě chránilo.Vdy jsem kráčel vlastní cestou,avak nyní prosím,veď mě do bezpečí.Ké s novým jitrem přivítá mě úsměv andělů,které jsem kdysi miloval a na ně jsem zapomněl. (John Henry Newman: Veď mě, dobrotivé světlo)