vrabčák napsal(a):

Já zas poslouchám skoro pořád jen hudbu, při ní můžu něco dělat. Nebo občas zpívám sama lidovky, ale ne moc nahlas, abych ve 22 h neplašila sousedy. Dřív jsem dost poslouchala i mluvené slovo - třeba  čtení na pokračování. V neděli ve 12 h poslouchám ráda kostelní zvony s Rejškovým komentářem a to zas naopak dám dost nahlas a otevřu okno, aby si i sousedi všimli, že už je poledne. Pak následuje Nedělní chvilka poezie (?), ale to, co v současnosti vybírají, je většinou dost úděsné. Potěšil by mě poslech klasických básní tvůrců, o kterých jsme se učili třeba na gymplu. Poslech výhradně jen hudby je moc příjemný, ale jeden je pak zcela netknutý děním kolkolem. Takže by to chtělo zdravý kompromis. Ale kde je slyšet mluvené slovo k dění ve společnosti, tam hrají asi hlavně pop a bez toho se úplně obejdu.

Mít tě za sousedku musí být zážitek Jako děcko jsem milovala klasiku. Teď mi tam vadí vyhrocené vysoké tóny a jediné, co ještě zvládám je piano - Debussy, Chopin.. to si užívám stále. Teď jsem objevila mladého maďarského pianistu, který předělává moderní písničky do hry na piano, to mě hodně baví Básně mě nikdy nebraly. Nemám v sobě toho poetu, který by se rozplýval nad abstraktním pocitem (ne)štěstí, takže nedělní chvilku poezie znám, ale nevyhledávám A jo, dávám si výzvu, aspoň v kuchyni si budu pouštět hudbu. Nevím teda, jak to ocení rodina, když jim tam v pět ráno osolim Beethovena nebo Vivaldiho, ale tak kdo nezkusí, nezjistí

Selima napsal(a):

A okrem toho . existujú aj slúchadlá... Ja niekoľkokrát týždenne robím do noci, podporujem svoj výkon hudbou a aby som netýrala susedov, používam ich....

Sluchátka max když sedím, nebo ležím. Určitě ne, když lítám po kuchyni, to bych si asi jako první uřízla drátky a nebo by mi pořád padaly špunty z uší ALE, dneska odpoledne jsem si tu hudbu fakt pustila.. pro mě nostalgie, když začala Beethovenova Noční sonáta u které jsme s děckama nejednou usínaly (kdysi dávno). Začaly se hemžit po kuchyni, co se to děje a co je to za zvuky (myšleno, jestli nové vyzvánění, nebo u nás někdo hraje na klavír a tak)

vrabčák napsal(a):

Mám kamarádku, která má doma ráda ticho. Televizi mají, ale rádio ne a ani po něm netouží.
Já už jsem na poslechu hudby asi závislá. Ale teď jsem na babi a kolem mě ticho jak v lese . (Jen počítač hučí, už to potichu neumí... )

Je ticho a ticho Taky mi ticho nevadí, naopak. Nějak jsem se k tomu postupem věku propracovala. Je fakt, že návštěvy jsou u nás ze začátku celé nesvé, protože nám tu nehuláká televize a nehraje rádio. Zase nám tu bublá akvárko, cvrkají cvrčci v terárku, cvrlikají ptáci, štěkají psy, tikají hodiny, sem tam se z dálky ozve osel.. Pravda, trošku jiná zvuková kulisa, než na jakou je většina zvyklá, ale zase odchází s tím, že je tady klid a pohoda. Trošku je podezírám, že první co udělají po příchodu domu, že si osolí tv a pustí rádio, aby zase byli v tom svém "tichu"

Judyno a Palomito, díky za moc hezké příspěvky.
Budu mít o čem přemýšlet.

vrabčák napsal(a):

Mám kamarádku, která má doma ráda ticho. Televizi mají, ale rádio ne a ani po něm netouží.
Já už jsem na poslechu hudby asi závislá. Ale teď jsem na babi a kolem mě ticho jak v lese . (Jen počítač hučí, už to potichu neumí... )

Ja mam take rada ticho,mit svuj klid kdy jsem doma sama a nemusim ani mluvit.Ze by nemoc z povolani kde celych 10 hodin musim jenom mluvit a mluvit ?Radio si nepustim cely rok. Mame ho pusteny cely den v praci

eremuruss napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Mám kamarádku, která má doma ráda ticho. Televizi mají, ale rádio ne a ani po něm netouží.
Já už jsem na poslechu hudby asi závislá. Ale teď jsem na babi a kolem mě ticho jak v lese . (Jen počítač hučí, už to potichu neumí... )

Ja mam take rada ticho,mit svuj klid kdy jsem doma sama a nemusim ani mluvit.Ze by nemoc z povolani kde celych 10 hodin musim jenom mluvit a mluvit ?Radio si nepustim cely rok. Mame ho pusteny cely den v praci

Ako učiteľka ťa veľmi chápem - ja osobne som v podstate teraz rada, že po príchode domov nemusím s nikým aspoň nejaký čas hovoriť... Aj keď, v korone sa aj toto trochu zmenilo, tak u mňa stále platí, že ticho lieči!

Hodně mluvím v práci, tak potom vyloženě vítám ticho. Trochu si ho vytvářím už cestou domů: Nasadím roušku, vyjdu ven, sednu do tramvaje a "neslyším". Takže nevnímám cizí hovory, dotazy, nic. Zavřu oči a nejsem tam:) Ta rouška je šikovná bariéra, už se mi podařilo i krátce usnout, ale naštěstí jsem vždycky stihla včas vystoupit.
Televizi pouštím jen na konkrétní pořad, seriály vůbec nesleduji, většinou jsou to dokumenty, cestování, art. Rozhlas poslouchám z pc, když pracuji, ale nemám žádnou oblíbenou stanici, časem stejně přepínám, protože mě ty uječené písničky vadí. Jednou se mi podařilo přepnout z jedné stanice na jinou - a tam dávali úplně stejnou písničku, kvůli které jsem prchala

Mou srdeční záležitostí je Šostakovičův Valčík číslo 2. Když jsem viděla video s Hauserem, byly to velké emoce Hezky se mi poslouchá Frank Sinatra, Leonard Conen, Verdi, Dvořák, Čajkovskij... Záleží na momentálním rozpoložení. Ale mám problém: občas mi jedna melodie utkví v hlavě a já si ji pak dlouho notuji nahlas Hudbu mám ráda.

vrabčák napsal(a):

Mám kamarádku, která má doma ráda ticho. Televizi mají, ale rádio ne a ani po něm netouží.
Já už jsem na poslechu hudby asi závislá. Ale teď jsem na babi a kolem mě ticho jak v lese . (Jen počítač hučí, už to potichu neumí... )

Já se zase přiznám, že ticho mi hodně vadí, takže stále něco "hraje". V práci rádio, doma televize, ani třeba nevím co tam běží, prostě kulisa, aby nebylo ticho.

Jo, ten to umí. Vybírá velice líbivé a příjemné melodie. Celé to vystoupení je jedna velká pohoda.

Irmo, Leonard Cohen, to je moje srdeční záležitost. Nádherné písničky, hlas a líbil se mi moc i jako chlap.
No a samozřejmě i písně nazpívané Hanou Hegerovou.

Irmo, Šostakovičův Valčík č. 2 mám taky moc ráda. Díky tobě jsem si ho teď poslechla s Hauserem. Dobrý šoumen.
Oblíbené stanice v rádiu mám a pouštím si jen ty, pořád dokola a podle momentálního rozpoložení.
Leno, televizi jako kulisu bych mít nemohla. Pouštím ji dost málo a taky si jen vybírám, podobně jako Irma. Nejčastěji 2. pr. - dokumenty, Art - koncerty vážné hudby, někdy i 1. pr., 24 - omezeně.

Jo, ten je krásnej.Sostakovičův valčík také, ale u mě je pořád na prvním místě Radeckého marš :-).

Jinak pořád se mi moc líbí Rašení jara od Sindinga. Byla to moje absolventská skladba.
https://www.youtube.com/watch?v=a4Gaddlgqgo

Radost mi udělal velice pěkně, láskyplně a s pokorou udělaný dokument Můj táta Dědek.
Akorát mi tam chyběl Olda Ŕíha. Kdoví proč.

Judy, Rašení jara je nesmrtelná skladba, moc příjemná