14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Palomita napsal(a):
Selima napsal(a):
Vie čo, mňa vdy fascinovalo, keď žudia od začiatku presne vedeli, aký vzah potrebujú, aký chcú ma... ja mávam akú-takú predstavu, ale realita sa potom často vyvrbí inak - v závislosti od druhého, od toho, o hžadá on, prípadne nakožko sme kompatibilní... Mne vyhovuje vzah "spriatelených garsóniek", ale keby do môjho uprataného, zariadeného ivota vtrhla zamilovanos a spôsobila v ňom vietor, aj by som sa mono ete dala na nejaké to spolubývanie... lene vopred to práve nikdy neviem.
Vidí, vzhledem k okolnostem jsem vdycky věděla naprosto přesně co chci. Moná právě proto jsem byla i vnitřně smířená s tím, e zůstanu sama a ta mylenka mě nijak neděsila. Jako obvykle, ivot překvapil a snesl mi modré z nebe A i kdy jsem proila i velmi vánivý vztah, tak se nae due nepotkaly a finále bylo celkem fiasko. Jak jsme rychle vzplály, tak jsme rychle vychladly.. Natěstí to nejlepí přichází na konec A jestli to nepřilo, tak to jednodue jetě není konec
Moc díky za krásně pozitivní zprávu. Z toho mám vdycky radost.
Není tady
Selima napsal(a):
Toto mi nejde dokopy s tým, čo si napísal predtým. Otec, ktorý ije trvale so svojimi demi, a chce nájs enu, čo by tie s nimi bývala, HźADÁ keď nie matku pre ne, tak minimálne gazdinú, upratovačku, kuchárku atď. Aj keby tie deti mali u 18+ rokov, tak servis zrejme potrebujú... a býva s niekým znamená deli sa o povinnosti, zodpovednos, apod. Netuím, ako by sa to dalo v prípade spolubývania oddeli, to priznám bez mučenia. Akoe ena príde po práci domov, pozdraví sa s demi, odíde si nalakova nechty do izby, skontrolova PC, pozrie telku a počka na mua, ktorý dorazí domov, skoordinuje mančaft, skolí mamuta, obstará poiveň, pranie, pofacká trochu byt a prípadne pozrie deckám úlohy...? Alebo? Proste si treba práve asi prizna, e s tromi demi je to buď "vetko alebo nič".
Jen zdánlivě. Jsou rozdíl nae představy toho co slyíme nebo vnímáme a realita, jaká ve skutečnosti je. Za těch 5 let, co jsou děti se mnou se ve pochopitelně přirozeně vyvíjí. Jedno dítko u ije u přítele a zbylé dvě sice bydlí se mnou, ale protoe máme 2+1 (dvě bytové jednotky+garsonka), tak kadý bude mít nebo má svoje. V podstatě u dopiplávám jen toho nejmladího. Dále netrpím potřebou bydlet ve svém. S milovanou bytostí mohu ít kdekoliv. Věci bydlení a sestěhování mají mnoho moností, nemám potřebu je vůbec řeit, zvlá kdy ani není kvůli komu.
Palomita napsal(a):
Vidí, vzhledem k okolnostem jsem vdycky věděla naprosto přesně co chci. Moná právě proto jsem byla i vnitřně smířená s tím, e zůstanu sama a ta mylenka mě nijak neděsila.
Rovně přesně vím, co chci. A objevím enu, která nehledá pouze zázemí, bydlení, materiální a ekonomické jistoty, společenské super postavení chlapa, jeho kariéru a plat, opatrovníka svých dětí apod., ale jen obyčejnou lásku - tedy ten cit, bude to nejspí ta výhra v loterii. A kdy se u neobjeví.....no, svou povinnost společnosti jsem splnil, a za těch 19 pro mě spokojených a hezkých let manelství jsem vděčný.
Palomita napsal(a):
Natěstí to nejlepí přichází na konec. A jestli to nepřilo, tak to jednodue jetě není konec.
Ten úplně nejlepí konec je v přesýpacích hodinách, protoe je fajn mít zdravý pohyb i po smrti....
Není tady
Acher napsal(a):
Palomita napsal(a):
Natěstí to nejlepí přichází na konec. A jestli to nepřilo, tak to jednodue jetě není konec.
Ten úplně nejlepí konec je v přesýpacích hodinách, protoe je fajn mít zdravý pohyb i po smrti....
Tomu se říká nadějné vyhlídky
Není tady
Tyjo, tak teď jsi mě rozesmál Achere. Prototyp ideálního mue - nic nenabízím, ale přistěhuju se kamkoli Jinak chápu, co tím chce říct. V dnení době je to asi fakt těí. Kdy společnost je nastavena právě na takové ty zlatokopky. Ale zase svůj k svému Pro mě bylo rozhodující, abychom měli stejný smysl pro humor a hodnoty. A to se taky ne úplně vdycky zadaří. Vlastně ani můj mu neměl stejné ivotní hodnoty na počátku jako já. Akceptovala jsem to, ale řekla jsem, e pro společný ivot to bohuel není. Byl do mě tak straně moc zamilovaný, e přehodnotil ebříček svých hodnot a tak jsme do toho li. Nenutila jsem ho. Byla to jeho svobodná volba. Dodnes jsem vděčná za ten čas navíc, který jsem mu poskytla a nezařízla nás hned v počátku.. Myslím, e i kdy se situace na začátku tváří jako něco, co zrovna nechceme, nikde není psáno, e to nakonec nemůe skončit podle naich představ.
Není tady
Palomita napsal(a):
Tyjo, tak teď jsi mě rozesmál Achere. Prototyp ideálního mue - nic nenabízím, ale přistěhuju se kamkoli.
Jetě těstí, e umíte číst mezi řádky
Já to vidím tak, e naopak nabízím/hledám ten nejcennějí poklad na celém světě
Zlotokopectví neodsuzuji. Je to součást enské přirozenosti, by je někdy rozumem dotaena ad absurdum...
Palomita napsal(a):
Byl do mě tak straně moc zamilovaný, e přehodnotil ebříček svých hodnot a tak jsme do toho li.
V lásce vyhrává ten, kdo má rád méně Přestoe je ideál, brát toho druhého takového jaký je a aby to bylo oboustranné, láska sama o sobě je o sebeobětování. Pokud mám touhu se tomu druhému přizpůsobovat - tedy vycházet vstříc a není to zneuíváno, ale naopak opětováno.....no, tak to je na román
Upravil(a) Acher (11. 8. 2020 11:13)
Není tady
Acher napsal(a):
Palomita napsal(a):
Tyjo, tak teď jsi mě rozesmál Achere. Prototyp ideálního mue - nic nenabízím, ale přistěhuju se kamkoli.
Jetě těstí, e umíte číst mezi řádky
Já to vidím tak, e naopak nabízím/hledám ten nejcennějí poklad na celém světě
Zlotokopectví neodsuzuji. Je to součást enské přirozenosti, by je někdy rozumem dotaena ad absurdum...Palomita napsal(a):
Byl do mě tak straně moc zamilovaný, e přehodnotil ebříček svých hodnot a tak jsme do toho li.
V lásce vyhrává ten, kdo má rád méně Přestoe je ideál, brát toho druhého takového jaký je a aby to bylo oboustranné, láska sama o sobě je o sebeobětování. Pokud mám touhu se tomu druhému přizpůsobovat - tedy vycházet vstříc a není to zneuíváno, ale naopak opětováno.....no, tak to je na román
Taky mám ten pocit.
Není tady
Palomita napsal(a):
Tyjo, tak teď jsi mě rozesmál Achere. Prototyp ideálního mue - nic nenabízím, ale přistěhuju se kamkoli Jinak chápu, co tím chce říct. V dnení době je to asi fakt těí. Kdy společnost je nastavena právě na takové ty zlatokopky. Ale zase svůj k svému Pro mě bylo rozhodující, abychom měli stejný smysl pro humor a hodnoty. A to se taky ne úplně vdycky zadaří. Vlastně ani můj mu neměl stejné ivotní hodnoty na počátku jako já. Akceptovala jsem to, ale řekla jsem, e pro společný ivot to bohuel není. Byl do mě tak straně moc zamilovaný, e přehodnotil ebříček svých hodnot a tak jsme do toho li. Nenutila jsem ho. Byla to jeho svobodná volba. Dodnes jsem vděčná za ten čas navíc, který jsem mu poskytla a nezařízla nás hned v počátku.. Myslím, e i kdy se situace na začátku tváří jako něco, co zrovna nechceme, nikde není psáno, e to nakonec nemůe skončit podle naich představ.
Je to tak a je super, e vám to vylo!
U Achera mám čím dál víc pocit, e je sám proto, e je moc náročný. Ale můe to být jen patný dojem, patně pochopený text.
Není tady
Acher napsal(a):
Zlotokopectví neodsuzuji. Je to součást enské přirozenosti, by je někdy rozumem dotaena ad absurdum...
Tak to se musím ohradit Určitě si nemyslím, e zlatokopectví je součást esnské přirozenosti! To snad ne!
Já celý ivot vydělávám více ne chlap, ve jsem si pořídila a koupila sama za své a nikdy za sebe nenechala platit, něco si nechat kupovat, něco očekávat. Na toto jsem hodně emancipovaná (nebo hloupá? ). Ale na toto jsem pes. A nevěřím, e zlatokopectví je součást en! (samozřejmě zlatokopky existují, to ne e ne)
Není tady
LENNNA napsal(a):
Je to tak a je super, e vám to vylo!
U Achera mám čím dál víc pocit, e je sám proto, e je moc náročný. Ale můe to být jen patný dojem, patně pochopený text.
Tyjo, teď mě to trklo.. jsem tak náročná, e jsem měla jen dva poadavky a z toho ten můj budoucí nastávající splňoval jen 50 %. Jetě e jsem takhle nepřemýlela tenkrát
Není tady
Acher napsal(a):
V lásce vyhrává ten, kdo má rád méně Přestoe je ideál, brát toho druhého takového jaký je a aby to bylo oboustranné, láska sama o sobě je o sebeobětování. Pokud mám touhu se tomu druhému přizpůsobovat - tedy vycházet vstříc a není to zneuíváno, ale naopak opětováno.....no, tak to je na román
V lásce by měli chytit jackpot oba. Není to o výhrách či prohrách. Je to o souznění a kompromisech. Aspoň u nás to tak je. Navzdory tomu, jací jsme "hrozní" (co si o sobě sami myslíme a co nám mnohdy říkají i ostatní "jak s ní(m) můe být.."), ten druhý ví, e ho nic lepího nemohlo potkat. A o tom to je. V ivotě jsem přistoupila na mnoho kompromisů, ale nikdy bych je nepovaovala za sebeobětování. Pokud bych měla tento pocit, nepřistoupila bych na to a museli bychom hledat jiné řeení. Ale mým cílem je, aby se partner měl dobře a cítil se spokojený a to stejné vnímám i z jeho chování. A moná i díky tomu se nám povedlo u překonat pár zásadních ivotních zádrhelů. Není to o tom "kdo vyhraje", ale jak můeme vyhrát oba. Nesoupeříme Ano, vím, zní to jako těká nuda
Není tady
LENNNA napsal(a):
Acher napsal(a):
Zlotokopectví neodsuzuji. Je to součást enské přirozenosti, by je někdy rozumem dotaena ad absurdum...
Tak to se musím ohradit Určitě si nemyslím, e zlatokopectví je součást esnské přirozenosti! To snad ne!
Já celý ivot vydělávám více ne chlap, ve jsem si pořídila a koupila sama za své a nikdy za sebe nenechala platit, něco si nechat kupovat, něco očekávat. Na toto jsem hodně emancipovaná (nebo hloupá? ). Ale na toto jsem pes. A nevěřím, e zlatokopectví je součást en! (samozřejmě zlatokopky existují, to ne e ne)
Tak to já za sebe klidně nechám zaplatit, protoe mi přijde trapné se před číníky či pokladními dohadovat. Na to nechci plýtvat jejich časem. Ale pak to třeba zase vezmu na sebe přítě, atp. Jinak jsem za, e ena by měla být nezávislá a soběstačná za kadých okolností. Protoe neexistuje snad nic horího, ne kdy je kdokoli vydán v ne/milost někoho jiného a nemá monost volby..
Upravil(a) Palomita (11. 8. 2020 12:37)
Není tady
Palomita napsal(a):
Acher napsal(a):
V lásce vyhrává ten, kdo má rád méně Přestoe je ideál, brát toho druhého takového jaký je a aby to bylo oboustranné, láska sama o sobě je o sebeobětování. Pokud mám touhu se tomu druhému přizpůsobovat - tedy vycházet vstříc a není to zneuíváno, ale naopak opětováno.....no, tak to je na román
V lásce by měli chytit jackpot oba. Není to o výhrách či prohrách. Je to o souznění a kompromisech. Aspoň u nás to tak je. Navzdory tomu, jací jsme "hrozní" (co si o sobě sami myslíme a co nám mnohdy říkají i ostatní "jak s ní(m) můe být.."), ten druhý ví, e ho nic lepího nemohlo potkat. A o tom to je. V ivotě jsem přistoupila na mnoho kompromisů, ale nikdy bych je nepovaovala za sebeobětování. Pokud bych měla tento pocit, nepřistoupila bych na to a museli bychom hledat jiné řeení. Ale mým cílem je, aby se partner měl dobře a cítil se spokojený a to stejné vnímám i z jeho chování. A moná i díky tomu se nám povedlo u překonat pár zásadních ivotních zádrhelů. Není to o tom "kdo vyhraje", ale jak můeme vyhrát oba. Nesoupeříme Ano, vím, zní to jako těká nuda
Ké by to tak bylo vude... A tvým názorem se řídili vichni....
Bohuel po mé současné zkuenosti mám zatím stále pocit, e vyhrál ten, kdo méně miloval. Bývalý manel... I kdy vlastně jsme moná prohráli oba... Nebo vyhráli? To se uvidí a časem.
Upravil(a) cibule (11. 8. 2020 13:16)
Není tady
Cibule, dobře. Tvůj bývalý měl evidentně rád míň, tak odeel. To ale neznamená,. e "vyhrál". To se opravdu teprve uvidí.
Není tady
K tomu zlatokopectví: mám to podobně jako Lena. jsem soběstačná, a ve, co mám, jsem si pořídila sama. Nejraděj si za sebe ve společnosti i sama platím, ale jak psala Palomita - nehrotím to. Ale - pokud bych si hledala partnera, tak bych se ve svých letech dívala i na to , jak je na tom ekonomicky. Jestli má práci, jestli má bydlení, zda nemá dluhy. Protoe abych se ve svých letech zamilovala do chudého nemajetného a dotovala ho, tak to teda ne. Přesto si nemyslím, e jsem zlatokopka.
Není tady
Palomita napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Je to tak a je super, e vám to vylo!
U Achera mám čím dál víc pocit, e je sám proto, e je moc náročný. Ale můe to být jen patný dojem, patně pochopený text.Tyjo, teď mě to trklo.. jsem tak náročná, e jsem měla jen dva poadavky a z toho ten můj budoucí nastávající splňoval jen 50 %. Jetě e jsem takhle nepřemýlela tenkrát
Taky vám to moc přeju.
Není tady
cibule napsal(a):
Ké by to tak bylo vude... A tvým názorem se řídili vichni....
Bohuel po mé současné zkuenosti mám zatím stále pocit, e vyhrál ten, kdo méně miloval. Bývalý manel... I kdy vlastně jsme moná prohráli oba... Nebo vyhráli? To se uvidí a časem.
Řekla bych, e při rozchodu je to vdy horí pro toho, kdo byl oputěn. Jestli miloval víc nebo míň moná nehraje a tak roli. I velmi zamilovanému člověku můe dojít trpělivost a jednoho dne odejít..
Není tady
cibule napsal(a):
Taky vám to moc přeju.
Díky Vím, e je to blbý se zrovna v tomto vlákně rozepisovat o manelství, kde to klape.. ale je to spí z toho důvodu, e to fakt jde. Protoe jestli se to povedlo mě, tak to u muselo být těstí hodně unavené Rozhodně nebylo a není vechno vdy zalité sluncem. Ale jak jsem teď viděla v Tajemství a poeticky si převedla na ivot jako takový - je důleité věřit, e za tím mrakem slunce stále svítí
Není tady
LENNNA napsal(a):
U Achera mám čím dál víc pocit, e je sám proto, e je moc náročný. Ale můe to být jen patný dojem, patně pochopený text.
Slovy lze velmi těko vyjádřit pocity tak, aby je druhý správně pochopil. Pokud je tedy za náročné povaováno to, e hledám pouze lásku - tedy ten cit, pak ano, jsem náročný. Nicméně, pokud se nad tím zamyslíte, a to vypadá jakkoli, touím jen po obyčejné prosté věci, která je vak alespoň v mém ivotě naprosto nezbytná.
Palomita napsal(a):
V lásce by měli chytit jackpot oba. Není to o výhrách či prohrách. Je to o souznění a kompromisech. Aspoň u nás to tak je. Navzdory tomu, jací jsme "hrozní" (co si o sobě sami myslíme a co nám mnohdy říkají i ostatní "jak s ní(m) můe být.."), ten druhý ví, e ho nic lepího nemohlo potkat. A o tom to je. wink V ivotě jsem přistoupila na mnoho kompromisů, ale nikdy bych je nepovaovala za sebeobětování. Pokud bych měla tento pocit, nepřistoupila bych na to a museli bychom hledat jiné řeení. Ale mým cílem je, aby se partner měl dobře a cítil se spokojený a to stejné vnímám i z jeho chování. A moná i díky tomu se nám povedlo u překonat pár zásadních ivotních zádrhelů.
Přesně tento vztah, který máte Vy nyní, jsem měl těch 19 let. Říkal jsem si, jaké mám těstí, e právě já mám takový úasný vztah. Bývalá partnerka říkala svým známým, e jsme si sedli jako pr... na hrnec. Překonali jsme kde co. A přesto nakonec.....
Není to o výhrách či prohrách. Samozřejmě, e ne. Myslel jsem to jinak. Kdy to klape a oba se snaí, nikdo nehoní fanty. Pak se ale něco stane. V srdci jednoho se ta láska ztratí, toho druhého má (u) jen rád. Pak se objeví někdo jiný a láska opět vzplane k tomu druhému. Tak odejde a vlastně vyhrál, v tom daném okamiku a čase, protoe odchází ze vztahu do vztahu. Ten co zůstal si ani neviml té změny, e u to není o lásce, ale moná jen o přátelství, sympatiích nebo moná z nutnosti - není zatím jiné volby. Ten co byl oputěn vak stále miluje toho, co odeel, alespoň po nějakou dobu. Trpí, a to je ta prohra.
Upravil(a) Acher (11. 8. 2020 17:57)
Není tady
Achere, já jako nezúřčastněný pozorovatel Ti říkám, e Tvoje ena vyhrála (Tvými slovy) velice krátkodobě. Dlouhodobě prohrála na celé čáře a to vlastní děti. Achere, ona je na tom daleko hůř ne Ty.
Já nevím, ale to, e se vztah lety přetváří - jak píe, e u se mají dva jen rádi, to je snad normální, ne? Pokud Tvoje ena (ale vlastně ani Ty) nejste schopni tuhle proměnu či vývoj zvládnout, pak budete pořád hledat velkou lásku. A a vychladne, tak dalí a dalí....
Přesto se zeptám . Vztah Tvé eny trval myslím 2 roky. Co je teď ? Nechce se třeba vrátit?
Není tady
Judyna napsal(a):
Achere, já jako nezúřčastněný pozorovatel Ti říkám, e Tvoje ena vyhrála (Tvými slovy) velice krátkodobě. Dlouhodobě prohrála na celé čáře a to vlastní děti. Achere, ona je na tom daleko hůř ne Ty.
Já nevím, ale to, e se vztah lety přetváří - jak píe, e u se mají dva jen rádi, to je snad normální, ne? Pokud Tvoje ena (ale vlastně ani Ty) nejste schopni tuhle proměnu či vývoj zvládnout, pak budete pořád hledat velkou lásku. A a vychladne, tak dalí a dalí....
Rád dovysvětlím.
Moná je na tom hůř, nevím. S dětmi v nějakém kontaktu je. Děti teď nic neřeí, jestli ji to v budoucnu vyčtou nebo ne, to je mezi nimi.
Já velkou lásku nehledal, protoe jsem ji proíval. Byl jsem do své bývalé eny zamilovaný celou dobu (a tím nemyslím zamilovanost způsobovanou dopaminem a oxytocinem). Ráno jsem se probudil a myslel jsem na ni. V práci jsem na ni myslel, chyběla mi. Kupoval jsem ji růe a jiné drobnosti. Chtěl jsem s ní stále trávit svůj volný čas. V intimní oblasti měla ve na co si vzpomněla a kdy si vzpomněla. I po 40 jsem se s ní touil vodit za ruce. Stál jsem vdy při ní, i proti její nebo mé rodině. Takhle jsem to zkrátka měl a cítil. Nikdy, ani na okamik jsem neměl pocit, e ji mám jen rád. Chápu, e to není běné a klidně mě nazvěte divným. A moná jsem divný, ale jsem jaký jsem. Jinak vztah proívat neumím, pořád naplno a do posledního úderu srdce ....
Judyna napsal(a):
Přesto se zeptám . Vztah Tvé eny trval myslím 2 roky. Co je teď ? Nechce se třeba vrátit?
Není se kam vrátit a k čemu. Abych se za půl roku dozvěděl, e ve byl omyl a znovu odchází? Vím, e děti by to vzaly s povděkem, ale tady nejde jen o ně, jde i o mou dui, mé srdce. Jak chcete navázat na něco, co bylo zrazeno na té nejniternějí úrovni? Kdy Vám ublíí ten nejblií člověk ze vech? To není věc odputění, já ji odpustil u před lety. Je to věc důvěry. Po něčem takovém ji u znovu nevybudujete. Není z čeho....
Upravil(a) Acher (11. 8. 2020 18:50)
Není tady
Acher napsal(a):
Rád dovysvětlím.
Moná je na tom hůř, nevím. S dětmi v nějakém kontaktu je. Děti teď nic neřeí, jestli ji to v budoucnu vyčtou nebo ne, to je mezi nimi.
Já velkou lásku nehledal, protoe jsem ji proíval. Byl jsem do své bývalé eny zamilovaný celou dobu (a tím nemyslím zamilovanost způsobovanou dopaminem a oxytocinem). Ráno jsem se probudil a myslel jsem na ni. V práci jsem na ni myslel, chyběla mi. Kupoval jsem ji růe a jiné drobnosti. Chtěl jsem s ní stále trávit svůj volný čas. V intimní oblasti měla ve na co si vzpomněla a kdy si vzpomněla. I po 40 jsem se s ní touil vodit za ruce. Stál jsem vdy při ní, i proti její nebo mé rodině. Takhle jsem to zkrátka měl a cítil. Nikdy, ani na okamik jsem neměl pocit, e ji mám jen rád. Chápu, e to není běné a klidně mě nazvěte divným. A moná jsem divný, ale jsem jaký jsem. Jinak vztah proívat neumím, pořád naplno a do posledního úderu srdce ....
A o tom to je.. kadý vztah časem zevední a zeedivý. Najednou je tu něco nového, vzruujícího a touebného. Jene tento pocit nepřetrvá věčně. Je smutné, kdy je polovička natolik "hloupá", e si to neuvědomí.
Není tady
Ví co?
Myslím e kdybys " nehledal" (nedoufal v... - dosaď, co je libo), tak bys sem nepsal. Ani kvůli Cibuli.
Byl bys smířenej a vyrovnanej se situací, a téma, o kt. se tady píe, by tě neoslovilo.
Take je fajn, e jsi napsal. Umoňuje jiným, i sobě, udělat dalí krůček/krůčky vpřed, za klidem v dui.
Díky! 🌞🍀
Není tady
Acher napsal(a):
Není se kam vrátit a k čemu. Abych se za půl roku dozvěděl, e ve byl omyl a znovu odchází? Vím, e děti by to vzaly s povděkem, ale tady nejde jen o ně, jde i o mou dui, mé srdce. Jak chcete navázat na něco, co bylo zrazeno na té nejniternějí úrovni? Kdy Vám ublíí ten nejblií člověk ze vech? To není věc odputění, já ji odpustil u před lety. Je to věc důvěry. Po něčem takovém ji u znovu nevybudujete. Není z čeho....
Váně?
A kde je ta obrovská láska?
e jsi ji "bezvýhradně miloval a ctil", a ona tě ZRADILA a odela jinam a pak "poznala, ako a mala rada?" Řečeno slovy básníka, malinko upraveno?
Mám nějakou nostalgickou chvilku. Asi se moc vívám do diskuse.
https://youtu.be/gDodV8tHwA0
Není tady
Palomita napsal(a):
Acher napsal(a):
V lásce vyhrává ten, kdo má rád méně Přestoe je ideál, brát toho druhého takového jaký je a aby to bylo oboustranné, láska sama o sobě je o sebeobětování. Pokud mám touhu se tomu druhému přizpůsobovat - tedy vycházet vstříc a není to zneuíváno, ale naopak opětováno.....no, tak to je na román
V lásce by měli chytit jackpot oba. Není to o výhrách či prohrách. Je to o souznění a kompromisech. Aspoň u nás to tak je. Navzdory tomu, jací jsme "hrozní" (co si o sobě sami myslíme a co nám mnohdy říkají i ostatní "jak s ní(m) můe být.."), ten druhý ví, e ho nic lepího nemohlo potkat. A o tom to je. V ivotě jsem přistoupila na mnoho kompromisů, ale nikdy bych je nepovaovala za sebeobětování. Pokud bych měla tento pocit, nepřistoupila bych na to a museli bychom hledat jiné řeení. Ale mým cílem je, aby se partner měl dobře a cítil se spokojený a to stejné vnímám i z jeho chování. A moná i díky tomu se nám povedlo u překonat pár zásadních ivotních zádrhelů. Není to o tom "kdo vyhraje", ale jak můeme vyhrát oba. Nesoupeříme Ano, vím, zní to jako těká nuda
Palomito, !
Není tady
Achere - k Tvým reakcím na moje příspěvky - píe o svém vztahu. Nezchci se Tě v ádném řpípadě dotknout, ale nebyla to trochu závislost z Tvé strany?
Tomu, e bys svoji enu nevzal zpátky, naprosto rozumím. Taky bych to tak měla. Ale kadý jsem jiný, proto jsem se zeptala.
Není tady