No, to z textu zcela jednoznačně nevyplývá.
Judy.

Upravil(a) rina (2. 7. 2020 19:16)

Judyna napsal(a):

...a asi být otevřený všem možnostem a už dopředu se neděsit . Však ono se uvidí.

nechat některé věci jen tak plynout.. moje máti pořád říkala, že už chlapy nechce ani vidět a pak se ještě vdávala, když jí bylo přes šedesát.. teď si zase hudle tu svou a kdo ví, koho nám představí příště

Ok, bez těch uvozovek to vyznělo dvojsmyslně.
Jestli jsem někoho zmátla, omlouvám se.

Ale ne, je dobře psát všechno, i ty vzlyky.
Mnozí terapeuti radí: "vypsat se z toho". Někdo si píše jenom tak pro sebe, ale tady je výhoda, že máš i reakce.
Já jsem si taky svého času psala, jen pro sebe, jenže potom, až jsem viděla, jaké dělám chyby, vždycky jsem to vyhodila a to je škoda. Pak si až tak neuvědomíš ty úspěchy a pokroky.

Ano. Ty máš právo na to - jak říkáš - fňukání (mně to tak ale vůbec nepřipadá). Ty piš všechno. A my jsme tady od toho, abychom Tě povzbuzovaly a pokud možno od ničeho neodrazovaly. Jen myslí na to, že to, co funguje (či naopak nefunguje) u druhých, bude fungovat i u Tebe. Možná jo a možná ne. U každéhoé je to jiné, protože každý jsme jiný.

cibule napsal(a):

Chci vám poděkovat za vaše názory. Moc mi pomáhá mít možnost číst je všechny. Ať to jsou rady, jak se s tím vypořádat nebo i vaše zkušenosti. Dobré i horší. Nebo postřehy. Nebo i to, že upozorníte, že zase fňukám. Vážím si jich všech. A to vám nechci mazat med kolem pusy, ale myslím to upřímně. Pomáhá mi to.

Dnešek jsem profňukala, ale jak psala Lenna (díky moc Lenno), tak i to potřebuji.
Odpoledne přišla rána, když jsem viděla bývalého sedět před hospodou se svou novou přítelkyní. Držel jí kolem ramen a vypadali spokojeně. Zase jsem to obrečela, ale když to odešlo, tak jsem si řekla, že bych to mohla zkusit brát spíš jako výhodu, která by mi mohla možná pomoct vyrovnat se dříve s realitou a nemyslet pořád na zadní vrátka, že by se třeba možná mohl ještě vrátit. Málokdo má asi tu možnost vidět bývalého několikrát týdně s jinou ženou. Zkusila jsem to tedy vzít jako terapii a večer, když jsem jela se svoji paní psounkovou ze cvičáku, tak už jsem se na ně koukala bez emocí a bez pláče. Takže dnes to vyšlo. Uvidíme jak to bude dál.

Taky mě napadlo, že bych asi měla zvolnit ve svých výlevech sem a psát spíše pokroky. Vždyť to byl i můj cíl na začátku psaní. A místo toho mi to nějak čím dál víc mění směr....

Tohle ti vůbec nezávidím, to bych asi nedávala! Dělala bych naprosto vše pro to, abych nemusela chodit kolem míst, kde bych je mohla potkat/vidět. Na tohle bych hrdina nebyla. Jasně, jednou jo, ale ne teď, když je to takto čerstvé.

cibule napsal(a):

Chci vám poděkovat za vaše názory. Moc mi pomáhá mít možnost číst je všechny. Ať to jsou rady, jak se s tím vypořádat nebo i vaše zkušenosti. Dobré i horší. Nebo postřehy. Nebo i to, že upozorníte, že zase fňukám. Vážím si jich všech. A to vám nechci mazat med kolem pusy, ale myslím to upřímně. Pomáhá mi to.

Dnešek jsem profňukala, ale jak psala Lenna (díky moc Lenno), tak i to potřebuji.
Odpoledne přišla rána, když jsem viděla bývalého sedět před hospodou se svou novou přítelkyní. Držel jí kolem ramen a vypadali spokojeně. Zase jsem to obrečela, ale když to odešlo, tak jsem si řekla, že bych to mohla zkusit brát spíš jako výhodu, která by mi mohla možná pomoct vyrovnat se dříve s realitou a nemyslet pořád na zadní vrátka, že by se třeba možná mohl ještě vrátit. Málokdo má asi tu možnost vidět bývalého několikrát týdně s jinou ženou. Zkusila jsem to tedy vzít jako terapii a večer, když jsem jela se svoji paní psounkovou ze cvičáku, tak už jsem se na ně koukala bez emocí a bez pláče. Takže dnes to vyšlo. Uvidíme jak to bude dál.

Taky mě napadlo, že bych asi měla zvolnit ve svých výlevech sem a psát spíše pokroky. Vždyť to byl i můj cíl na začátku psaní. A místo toho mi to nějak čím dál víc mění směr....

Ak fňukať, tak asi najlepšie tu.... Inak, mňa pri rozchode po mojom najdlhšom vzťahu najprv strašne štvalo, čo mi všetko bývalý pri tom rozchode urobil (a neboli to vôbec pekné veci), ale spätne vidím, že to bolo dobré, aby sa mi s ním už nikdy ani vo sne nechcelo byť znovu vo vzťahu.... V podstate keď asi po poldruha roku (a po rozchode s mojou nasledovníčkou, ako som sa neskôr dozvedela) prišiel a robil sondáž, či niekoho mám, odpinkla som ho s tým, že mu do toho nič nie je. Už som nechcela a nevedela si predstaviť, že by som  sním niečo mohla mať. Ak ale ten tvoj už-bývalý bol pri rozchode férový a predtým fajn chlap, tak túto barličku asi nemáš. Preto som písala, že by pomohlo zdravo sa naňho nasr... nasrdiť. No ale je to tak, ako to je - ide o to, aby to malo vývoj a aby ten vývoj šiel smerom k zvyknutiu si byť bez neho.

No jasně, hlavně že sis našla něco, jak do mně rejpnout.

Selima napsal(a):

cibule napsal(a):

Chci vám poděkovat za vaše názory. Moc mi pomáhá mít možnost číst je všechny. Ať to jsou rady, jak se s tím vypořádat nebo i vaše zkušenosti. Dobré i horší. Nebo postřehy. Nebo i to, že upozorníte, že zase fňukám. Vážím si jich všech. A to vám nechci mazat med kolem pusy, ale myslím to upřímně. Pomáhá mi to.

Dnešek jsem profňukala, ale jak psala Lenna (díky moc Lenno), tak i to potřebuji.
Odpoledne přišla rána, když jsem viděla bývalého sedět před hospodou se svou novou přítelkyní. Držel jí kolem ramen a vypadali spokojeně. Zase jsem to obrečela, ale když to odešlo, tak jsem si řekla, že bych to mohla zkusit brát spíš jako výhodu, která by mi mohla možná pomoct vyrovnat se dříve s realitou a nemyslet pořád na zadní vrátka, že by se třeba možná mohl ještě vrátit. Málokdo má asi tu možnost vidět bývalého několikrát týdně s jinou ženou. Zkusila jsem to tedy vzít jako terapii a večer, když jsem jela se svoji paní psounkovou ze cvičáku, tak už jsem se na ně koukala bez emocí a bez pláče. Takže dnes to vyšlo. Uvidíme jak to bude dál.

Taky mě napadlo, že bych asi měla zvolnit ve svých výlevech sem a psát spíše pokroky. Vždyť to byl i můj cíl na začátku psaní. A místo toho mi to nějak čím dál víc mění směr....

Ak fňukať, tak asi najlepšie tu.... Inak, mňa pri rozchode po mojom najdlhšom vzťahu najprv strašne štvalo, čo mi všetko bývalý pri tom rozchode urobil (a neboli to vôbec pekné veci), ale spätne vidím, že to bolo dobré, aby sa mi s ním už nikdy ani vo sne nechcelo byť znovu vo vzťahu.... V podstate keď asi po poldruha roku (a po rozchode s mojou nasledovníčkou, ako som sa neskôr dozvedela) prišiel a robil sondáž, či niekoho mám, odpinkla som ho s tým, že mu do toho nič nie je. Už som nechcela a nevedela si predstaviť, že by som  sním niečo mohla mať. Ak ale ten tvoj už-bývalý bol pri rozchode férový a predtým fajn chlap, tak túto barličku asi nemáš. Preto som písala, že by pomohlo zdravo sa naňho nasr... nasrdiť. No ale je to tak, ako to je - ide o to, aby to malo vývoj a aby ten vývoj šiel smerom k zvyknutiu si byť bez neho.

Přesně. Vidím to taky tak. Po tom včerejšku jsem si říkala, že to je vlastně dobře, že se chová tak bezohledně a vystavuje se s ní na velmi dobře viditelném místě. Mně to pomůže rychleji přijmout skutečnost.

Upravil(a) cibule (3. 7. 2020 20:05)

Jediné, co si nemyslím, je, že by někdy exmanžel sondoval, jestli jsem sama a že by se chtěl vrátit. Ale i to možná bude pro mě jedině dobře.


Nikdy nevíš. Mně se to stalo taky, když od něj utekla i druhá žena.

Tak snad poprvé od toho nemilého dne, kdy bývalý manžel odešel, se dnes aspoň trochu raduji a žasnu nad tím, jak může být na světě fajn.

Přes internet jsme se našly s paní, která má, stejně jako já, ráda geocashing. Nikdy jsme se neviděly a neznaly, a přesto jsme spolu dneska vyrazily na výlet. Já jsem řídila (už mám vlastní auto) a musím říct, že nejsem vůbec vyježděný řidič. Ježdění autem jsem vždy brala jako nutné zlo, nijak jsem to nevyhledávala a jezdila jsem, jen když jsem musela. Dřív jsem ani moc nevyhledávala lidi a žila jen pro mě a manžela. Jeho odchodem se mi život obrátil úplně na ruby a už několikrát jsem musela potlačit svůj strach. Dnes hned třikrát. Řekla jsem si - no, co. Když nás nezabiju, tak i když by nic nevyšlo, tak aspoň budu bohatší o další zkušenost.
Jízdu jsem nakonec zvládla bez nehody s navigací, takže jsme ani nezabloudily (z toho jsem měla taky strach, ten třetí) a paní je moc fajn. Až přijedu z dovolené z Jizerek, tak už máme naplánovaný den na další výlet. Zítra jedu zase na výlet. Tentokrát s kamarádkou, se kterou jsme se daly dohromady při cestě za prací. A mimochodem je to moc fajn ženská. Takže se mám zas na co těšit.
A taky mám už novou postel. Pokoj díky ní dostal jiný rozměr a líp se mi dýchá. Snad se mi bude i lépe spát.
A taky už jsem ani jednou nebrečela.

Začínám mít ze sebe radost.

Upravil(a) cibule (4. 7. 2020 18:05)