14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
LENNNA napsal(a):
Straný Naprosto normální chování této meniny...
Ja mam takovou desivou vzpomínku jetě z doby, kdy se nosily takove usákové disbundy (se jim rikalo). Mela jsem cervenou, lesklou. Sice jsem mela vypěstovanou ostrazitost před skupinkou onech hnědásků, ale byly to decka, tak od dvou do peti let, asi tak 6ks. Kdy jsem kolem nich prosla, mela jsem moji cervenou pychu pocmaranou bilou kridou. Cmarali i ti dvouleti caparti.
Kdyby to byly bílý decka, zmlatila bych je vechny, odtahla za usi za rodicama a nechala si bundu vyčistit.
Ale ta sneda barva je poněkud odstraující!
Není tady
rina napsal(a):
vrabčák napsal(a):
Rino, proč roní krokodýlí slzy?
No soucítím s tebou,ne?
Ty jsi ale empatická osoba!
Není tady
Ráno jsem sjela výtahem do přízemí a z vedlejího výtahu se chystala vystoupit nějaká mladá holka. Podle svého dobrého zvyku jsem automaticky pozdravila. Nic. la těsně za mnou. Podrela jsem jí první dveře a zas nic. Podrela jsem jí i druhé, opět nic. Trochu jsem se ohlédla. Agresivita z ní doslova čiela...
Pokračovala jsem po chodníku a jako obyčejně se prodírala u stanice autobusu (který nepotřebuju) hloučkem lidí. e je tam chodník, nikomu z nich nevadí. Proti mně dalí slečna, s objemnou takou. Uhýbám se jí směrem doprava a ona pořád ze svojí pozice doleva, a mě vytlačila a na obrubník těsně u silnice...
Není tady
vrabčáku to je asi dneska běné, bohuel. Bydlíme na malé vesnici a tady občas člověk zaije tu ignoraci taky. Nae děti zdraví kadého a vude.. je to patálie zejména ve větích městech. V Praze jsme tak u málem způsobili zranění několika chodcům, protoe děti je zdraví jako "staré známé" a oni jak se snaí zjistit, odkud by nás měli znát, tak se ohlíí a buď lápnou mimo chodník a nebo narazí do sloupu veřejného osvětlení, který jim zrovna stojí v cestě, atp. A u nás, kdy byli jetě malí caparti a někdo jim neodpověděl na pozdrav, tak okamitě vystřelili s otázkou velmi nahlas pronesenou "Mami, proč nás nepozdravil(a)?".. tak jsem si přisadila a hned jsem kontrovala "No, nejspí to neumí, asi ho(ji) to nikdo nenaučil".. Dneska zdraví vichni Dokonce se mi občas stává, e mě zdraví i úplně cizí lidé ve větích městech. To si potom vzpomenu na ty příhody s dětmi a říkám si, e mám asi vzhled přísné dominy, kterou musí kadý pozdravit, jinak je zle Zrovna včera mě pozdravil ve městě jeden pán v letech, kterého vůbec neznám, tak jsem mu samozřejmě sluně odpověděla a mile se usmála Občas mi tu (v ČR) chybí určitá zdvořilost, ale kdy se s ní setkám, o to mám větí radost
Není tady
Palomita napsal(a):
Nae děti zdraví kadého a vude...
To by mě asi otravovalo, zdravit, či být zdravena kazdym.
Vrabčák mluvila o jiném druhů slunosti - a tomu opravdu málokdo dnes učí své děti, v době ostrých loktů a bezohlednosti. Kdo je uctivý, ten je "divný"...
Není tady
Co se týká zdravení nebo spíe nezdravení, tak úplně nesnáím nevychovanost, co je pro mě nezdravení. Nemyslím tím úplně cizí lidi na ulici, ale lidi nějakým způsobem blíe - v práci, v paneláku sousedi atd. Byli jsme naučeni, e "Dobrý den, prosím, děkuji" je naprostý základ. Nojo, asi u jsem stará. Ikdy asi nejvíce záleí na rodičích a výchově.
Kdy jsem byla naprosto v oku, tak kdy přila cca 7-9 letá dcera kolegyně do práce a nepozdravila. A kolegyně naprosto nic. To byl pro měl velký "kulturní" ok.
Není tady
Palomita napsal(a):
vrabčáku to je asi dneska běné, bohuel. Bydlíme na malé vesnici a tady občas člověk zaije tu ignoraci taky. Nae děti zdraví kadého a vude.. je to patálie zejména ve větích městech. V Praze jsme tak u málem způsobili zranění několika chodcům, protoe děti je zdraví jako "staré známé" a oni jak se snaí zjistit, odkud by nás měli znát, tak se ohlíí a buď lápnou mimo chodník a nebo narazí do sloupu veřejného osvětlení, který jim zrovna stojí v cestě, atp. A u nás, kdy byli jetě malí caparti a někdo jim neodpověděl na pozdrav, tak okamitě vystřelili s otázkou velmi nahlas pronesenou "Mami, proč nás nepozdravil(a)?".. tak jsem si přisadila a hned jsem kontrovala "No, nejspí to neumí, asi ho(ji) to nikdo nenaučil".. Dneska zdraví vichni Dokonce se mi občas stává, e mě zdraví i úplně cizí lidé ve větích městech. To si potom vzpomenu na ty příhody s dětmi a říkám si, e mám asi vzhled přísné dominy, kterou musí kadý pozdravit, jinak je zle Zrovna včera mě pozdravil ve městě jeden pán v letech, kterého vůbec neznám, tak jsem mu samozřejmě sluně odpověděla a mile se usmála Občas mi tu (v ČR) chybí určitá zdvořilost, ale kdy se s ní setkám, o to mám větí radost
Hezké! Asi ses mu líbila.
Není tady
Rino, myslím si, e to souvisí. Jinak s tebou úplně souhlasím.
Lenno, přesně, záleí hlavně na výchově v rodině. Hodně dětí i mladých lidí je velmi sluných, ale spousta zas totálně nesluných. Podobné "kulturní oky" zaívám dost často.
Není tady
Dříve ta úcta(co je pozdrav a dalí kouzelná slůvka) mezi lidmi byla větí. Velice rychle se vytrácí. A nejvíc je to opravdu vidět u dětí.
Ale jde i ostatní projevy sluného chování. Dnes například při své cestě z práce si za mnou přisedl jeden mladík. A nic. Já kdy si přisednu, povauji za normální pozdravit a zeptat se (ze slunosti) zda si mohu přisednout. Kdy odcházím, řeknu na shledanou.
Není tady
Judy, přece jen ije "víc na venkově". V Praze, kdy si někdo přisedává, tak nezdraví. Jen výjimečně; větinou starí lidi nebo kdy z nějakého důvodu zapředeme hovor. Je tu prostě velká anonymita.
Ale patně nesu, e pro dnení mladé, ale často i lidi středního věku a dokonce občas i starí je v dnení době poniující vyslovit "s dovolením" nebo "prosím vás, budu vystupovat", tak neřeknou nic a prostě vás převálcují. A nebo je to opět nikdo nenaučil...
Není tady
LENNNA napsal(a):
Co se týká zdravení nebo spíe nezdravení, tak úplně nesnáím nevychovanost, co je pro mě nezdravení. Nemyslím tím úplně cizí lidi na ulici, ale lidi nějakým způsobem blíe - v práci, v paneláku sousedi atd. Byli jsme naučeni, e "Dobrý den, prosím, děkuji" je naprostý základ. Nojo, asi u jsem stará. Ikdy asi nejvíce záleí na rodičích a výchově.
Kdy jsem byla naprosto v oku, tak kdy přila cca 7-9 letá dcera kolegyně do práce a nepozdravila. A kolegyně naprosto nic. To byl pro měl velký "kulturní" ok.
Ná nejmladí neříkal jako první "mama, tata", ale "kuju" - děkuju. Prostě to, co slyel kolem sebe nejvíc. Mají v sobě tuhle slunost zakořeněnou tak, e na ulici nepřemýlí, jestli pozdravit, nebo ne.. jednodue to vypálí. Xkrát jsem jim domlouvala, zlobila se, řeila.. vechno marné.. Jednou jsem s nimi zrovna domluvila, e budou zdravit pouze ty, které pozdravím já jako první.. no neuli jsme ani pět metrů a zase na nějakou neznámou paní "dobrý den".. tak jsem se do nich pustila a paní se zastavila a smála se, e se svými dětmi řeila to stejné
Není tady
vrabčák napsal(a):
Hezké! Asi ses mu líbila.
Já bych to viděla spí na ten strach Ale je fajn, kdy se stihnou rozptýlit chmury
Není tady
vrabčák napsal(a):
... pro dnení mladé, ale často i lidi středního věku a dokonce občas i starí je v dnení době poniující vyslovit "s dovolením" nebo "prosím vás, budu vystupovat", tak neřeknou nic a prostě vás převálcují.
Zazila jsem si dnes ve vnukove druzine - jsou tam uzke schody, kde rodice zvoni na svoji učitelku. Utikal kolem mne chlapec, tak 10 let, blaznive, s obrovskou taskou a pytlem v ruce. Strcil do mne tak, ze jsem klopytla o tri schody dolu. Otocila jsem se a krikla na nej: Neumis rict "s dovolenim", nebo tak něco? Jeho otec, cekajici dole, řekl: Prominte,... ale k chlapci ani slovo, nejake vychovne, proste nic. Ani ho chlapec nepozdravil..., proste nevychovany spratek!
Není tady
Palomita napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Co se týká zdravení nebo spíe nezdravení, tak úplně nesnáím nevychovanost, co je pro mě nezdravení. Nemyslím tím úplně cizí lidi na ulici, ale lidi nějakým způsobem blíe - v práci, v paneláku sousedi atd. Byli jsme naučeni, e "Dobrý den, prosím, děkuji" je naprostý základ. Nojo, asi u jsem stará. Ikdy asi nejvíce záleí na rodičích a výchově.
Kdy jsem byla naprosto v oku, tak kdy přila cca 7-9 letá dcera kolegyně do práce a nepozdravila. A kolegyně naprosto nic. To byl pro měl velký "kulturní" ok.Ná nejmladí neříkal jako první "mama, tata", ale "kuju" - děkuju. Prostě to, co slyel kolem sebe nejvíc. Mají v sobě tuhle slunost zakořeněnou tak, e na ulici nepřemýlí, jestli pozdravit, nebo ne.. jednodue to vypálí. Xkrát jsem jim domlouvala, zlobila se, řeila.. vechno marné.. Jednou jsem s nimi zrovna domluvila, e budou zdravit pouze ty, které pozdravím já jako první.. no neuli jsme ani pět metrů a zase na nějakou neznámou paní "dobrý den".. tak jsem se do nich pustila a paní se zastavila a smála se, e se svými dětmi řeila to stejné
Já taky
Není tady
Včera v cukrárně - u vedlejího stolu seděla maminka s asi 6letým klukem. el na WC, ale vstal od stolu takovým stylem, e neskutečně hlučně odstrčil idli a vylil přitom čaj, který byl na stolku. Matka mu neřekla ani slovo, jen po chvilce docela natvaně zavolala obsluhu, a jim jde utřít stolek.
Upravil(a) Judyna (18. 1. 2020 19:28)
Není tady
Judyna napsal(a):
Včera v cukrárně - u vedlejího stolu seděla maminka s asi 6letým klukem. el na WC, ale vstal od stolu takovým stylem, e neskutečně hlučně odstrčil idli a vylil přitom čaj, který byl na stolku. Matka mu neřekla ani slovo, jen po chvilce docela natvaně zavolala obsluhu, a jim jde utřít stolek.
Judy, děti v pohostinství jsou dnes kapitolou samy o sobě.. Ani se nedivím, e někteří majitelé chtějí dát zákaz vstupu dětem. Bohuel je to často chyba rodičů, na kterou doplácí jejich děti.
Není tady
Dřív jsem takové chování dětí v restauraci, cukrárně, dopravních prostředcích atd. pozorovala hlavně u rodin cizinců (italské děti běhaly po celém prostoru a s nikým z dospělých to nehnulo, podobně u německých rodin - rozeřvané děti hlučných rodičů, ale i odjinud), ovem u dlouho je volná výchova běně vidět a hlavně slyet i u nás...
Není tady
vrabčák napsal(a):
Dřív jsem takové chování dětí v restauraci, cukrárně, dopravních prostředcích atd. pozorovala hlavně u rodin cizinců (italské děti běhaly po celém prostoru a s nikým z dospělých to nehnulo, podobně u německých rodin - rozeřvané děti hlučných rodičů, ale i odjinud), ovem u dlouho je volná výchova běně vidět a hlavně slyet i u nás...
Tak musí se přece nechat prostor pro jejich individualitu Zrovna dnes u nás byla známá s dětmi, které jsou velmi individuální. Po jejich odchodu mi starí říká "tyjo, já to tý tetě vůbec nezávidím" Její starí kluk na ni úplně házel bobek, a mu řekla cokoli. Tak jsem na něj hukla, a kouká tu mamku poslouchat nebo bude zle a u lapal jak hodinky. Nicméně jsem za tu patnou, e jsem si dovolila jej ukáznit. No mimo můj dům a si dělají co chtějí, ale pod naí střechou se prostě bude rodič respektovat, děj se co děj..
Není tady
No, to sis tedy dovolila hodně.
Není tady
vrabčák napsal(a):
No, to sis tedy dovolila hodně.
To teda!! Vak taky větina maminek své nebohé ratolesti přede mnou skrývá a některé i dokonce vyhroují, e kdy budou zlobit, pustí mě na ně Na mou obhajobu.. cizím dětem se vyhýbám co můu
Není tady
No...Takhle potlačovat jeho osobnost a svobodný vývoj...
Není tady
Judyna napsal(a):
No...Takhle potlačovat jeho osobnost a svobodný vývoj...
Moc dobře věděl do čeho el a stejně od nás nechtěl odejít.. Myslím, e víc se mě bojí rodiče, ne ti jejich sebevědomí buřiči
Není tady
Ahoj Seli,
poslala jsem ti SZ, ale má přeplněnou schránku.
Není tady
K ránu se mi zdál dost příerný barevný sen: Byla jsem kdesi uprostřed moře (něco mezi modroedou a lahvově zelenou) a usilovně jsem se snaila vylovit různé kousky oblečení. Poslední byly ponoky.
Není tady
Ta barva vody je dobrá. Ponoky jsi nala?
Píe, e příerný sen, tak jsi z probuzení měla nepříjemný pocit?
Ohledně ne/nalezení ponoek, mohlo ti byt třeba v noci zima?
Bude to asi , ale poridila jsem si coby neverici tomu "lapac snu", a od te doby spim klidne.
Sousedce, kt. si porad stěovala na neklidne spani, jsem ho (ac tomu neverila) darovala taky...
A říká, ze spi klidne.
Není tady