Paráda....

Petře, ta je krásná! Udělala mi dnes radost, moc děkuji.

Dneska jsem byla v těsný blízkosti nádherný žluny. Doslova se kolem mě motala, lítala z jedný strany na druhou a zas zpátky. Pak se přidala ke strace a procházely se po trávě.

Včera se mi na kávě vytvořilo samo od sebe malý hnědý srdíčko a hezky dlouho tam vydrželo. Nic to neznamená, ale i tak mi to udělalo radost.

vrabčák napsal(a):

Včera se mi na kávě vytvořilo samo od sebe malý hnědý srdíčko a hezky dlouho tam vydrželo. Nic to neznamená, ale i tak mi to udělalo radost.

To srdíčko je od té žluny. Zvířata to takhle dělají. Mně jednou kocouři vyčůrali srdíčko z kočkolitu . Člověk (tedy aspoň já) si přijde nepatřičně, že si to nezaslouží, ale myslím, že je to takové poklepání na rameno, vdechnutý polibek, připomenutí bezpodmínečné lásky.

Mně dává srdíčka moře - každý rok aspoň jeden kamínek...

Tento víkend návšteva Prahy Krásne nabíjacia...

Včera jsem si užila předvánoční Lipsko. Moc krásné. Líbilo se mi víc, než adventní Drážďany.
A vzpomínky na krásný čas. Před 34 lety jsem v Lipsku strávila pár minut, kdy jsme přebíhali z prvního na devatenácté nástupiště, abychom stihli přestup z vlaku z Greifswaldu na vlak do Weimaru.

(Vzpomněla jsem si na "kamenné srdce-symbol nešťastné lásky", na Mariánské Lázně... Jen už nevím, jestli se to týkalo Goetha, Chopina nebo obou dvou.)

Judyna napsal(a):

no přesně toto sem chtěla napsat. A také to, že záleží i na úhlu pohledu, jelikož to, co se někomu jevilo jako srdíčko, mně se jevilo jako ta opačná část. Asi v tom hraje roli láska k půdě

Vzpomněla jsem si - "My jsme pořád v líbánkách." "Nekecej - i po těch letech?" "Jasně - jen místo polib mě teď říkáme polib mi..."

Barča napsal(a):

Eva. napsal(a):

Barča napsal(a):

Jsi určitě veliká milovnice divadla a navíc ve výborné kondici! Mě by něco takového možná poněkud vyděsilo, po včerejším výše zmíněném koncertu jsem celý den zpomalená, unavená, nevyspalá ..... Mám na ty koncerty taky předplatné, jen jedno, a dost mě to zmáhá. Nedovedu si představit, že bych zvládla trojí.

Barčo, co tě na tom zmáhá? Vždyť tam jenom sedíš, vnímáš krásu a dobíjíš si baterky. Na to není potřeba žádná kondice. A koncerty a divadlo netrvají tak dlouho, aby po nich člověk nebyl schopen ráno v půl šesté vstát do práce.

Já nějak krom vnímání krásy a nabíjení baterek sleduji ty "triky", co tam ti hoši napsali, dýchám se zpěváky, jásám se sborem, snažím se rozlišit co nejvíc jednotlivé autory, žasnu, jak jsou naprosto rozdílní, nestíhám tempo, snažím se neminout to, o čem píšou v programu, ale zároveň netratit celek ....... a krom toho jsem a cítím se stará a unavená, utahaná z práce, péčí o rozličné, před sebou cestu z koncertu, vaření jídla na další den a ráno to vstávání ....... prostě asi na dobití toho potřebuju víc a dýl.

Já to  prožívám kompletně s nima, což taky není zrovna oddechovka. Tedy, pokud je to dobrý. Když ne, tak usínám, ale protože se zuřivě snažím neusnout, tak to zase není oddechovka