Hudba, knížky..., nebo knížky, hudba? Spoustu let jsem si psala čtenářské (kulturní) deníky, jen tak sama pro sebe. Ne obsahy (ty jen kdysi z povinnosti), spíš sem tam nějakou myšlenku... (Měla jsem v práci kolegyni, která si je píše celý život. Překvapilo mě, že i ona.) Plavání (voda je můj živel ), procházky (přírodou, po památkách) a focení, běžky. Ráda bych zas jezdila na kole jako v dětství a mládí, ale bojím se na současných silnicích. Jó, kdyby tak byla cyklostezka, která se vůbec nesetká se silnicí! Televizi nemusím, koukám většinou jen na dokumenty (hlavně o přírodě), ale do kina (klasickýho, menšího) občas zajdu ráda. Chodívala jsem hodně do divadla i na koncerty, ale dost jsem to omezila. Z několika divadelních představení na malých scénách jsem byla v posledních letech vysloveně nepříjemně překvapená (přehnaný humor a vulgarismy za každou cenu...  ).
Andreo, hezky jsi to vymyslela. Jsem zvědavá, jestli sem dá Petr zas nějakou tu svou krásku.

Od mala mě baví francouzština - francouzské šansony, francouzské učebnice, francouzské filmy, televize ve FJ. Teď jsem ve Francii na stáži pro učitele francouzštiny. Baví mě potkávat profesory z celého světa, bavit se s nimi, je nás tady asi 100, jsem tady jediná Češka.
Když jsem doma, zaměstnává mě nejvíc můj pejsek (venčím ho 3x denně) a mezitím se mu taky věnuju... Chodím hodně do divadla a na koncerty, s kamarádkama na kafe, píšu si na Facebooku z přáteli..... voila.

Vy všichni, co jste sem dosud napsali jste neuvěřitelní! Úžasní! Tvůrčí! Jsem ráda, že jsem v takové společnosti.

vrabčák napsal(a):

Judyno, s tou hudebkou jsi mě překvapila. Toulání taky rozumím... Křížovky mám ráda, sudoku zatím neumím.

Andreo, papírenská kreativita mi tedy dost chybí...    Všimla jsem si v Magazínu.

Soleil, i mě to táhne tím směrem; šansony, řeč, atmosféra, prostředí... Jen tak umět dobře jazyk.
Heureuse villégiature!

Petře, věděla jsem, že zas bude výjimečně krásná. Užij si hezky horský túry!

Barčo, a co máš ráda ty?

Chce se mi napsat, že holduji spaní. Bohužel to napsat nemohu, jsem nějaká hrozně unavená, ale spala bych .........
Strašně ráda chodím po lese. Nejsem si jistá, jestli jsem to tu už nepsala, ale miluji ten pocit houpavosti mechu - a pod ním půdy a jehličí, došlápnutí na kořen, na větev, na kámen, zklouznutí po mokrém  listí - tu proměnlivost matérie, po které jdu. Tu vůni (nebo spíše ty vůně), mihnuvší se zvíře, výkřik sojky, zazpívání ptáků, světlo pronikající větvemi ......
Nedovedu si představit nic tak krásného, přemýšlela jsem, zda bych mohla žít v zemi bez takovýchto lesů, čím bych je nahradila. Snad by se trochu podobala prázdná pláž, chůze tu vodou, tu po souši, po písku, po kamenech, po oblázcích. 
Začala jsem chodit zpívat (abychom si mohli zazpívat společně s vnoučkem, ale zatím se nám to stejně nepodařilo) a moc mě těší, jak se z neuvěřitelného intonačního i jiného tápání vylupuje cosi krásného společného, na čem mohu i se svým neumětelstvím participovat. Jak vzniká něco nového, přesahujícího každého jednoho z nás.
Ráda jsem pracovala na zahrádce, hlavně na jedlé sekci. A tak.
Ráda čtu, i když se mi to už dlouho nedaří.
Začala jsem se v práci učit něco nového, čemu jsem se už na vysoké škole snažila vyhnout - a baví mě to.

Moc hezké téma, tak i já přispěju...
Postcrossing + ostatní „pohledové hry“ (ikdyž teď přes léto mám pauzu), pak také ta papírenská kreativita (od malička jsem úchyl na papíry, bloky, tužky, propisky ) – nejvíce se papírově vyřádím právě při pohledování, ale také ráda zdobím diář. Moc ráda čtu a ráda se podívám na dobrý film. Ale musím se přiznat, že co jsem objevila facebook, tak více čtu tam a knihy zanedbávám , což mě mrzí a stále si říkám, že musím začít zase více číst. Ráda jím (tak ráda, že to fakt musím zařadit mezi koníčky) a s tím je spojené, že sbírám ráda nové recepty. Ráda peču. Mám ráda turistiku, procházky v přírodě (miluju přírodu, ráda bych žila někde v přírodě). Pokud by existovaly jen roviny, tak bych moc ráda jezdila na kole, ale u nás jsou jen samé velké kopce, což mě zabíjí a tak raději chodím pěšky. Ráda taky lenoším a spím . Co mi chybí, tak čas, nemám na koníčky moc času a to mě mrzí.

Fakt hezký téma...
A co jste psaly/i (Petře!) a jak poeticky...
Krásný!
Já už dnes (musím přiznat ) nejvíc ujíždím na PC hrách...
Maluju (velké obrazy, barvama na zdi, na materiál vyrobený z fólií na vajíčka). Vyrobit je, a pak "pomalovat", je ouplně báječný! Můj sen a plán je udělat 15 obrazů a nerozdat je (což se moc nedaří...), pak mám přislíbenou výstavu v galerii.
Sudoku miluju a ráda luštím,  Hraju šachy (v místním kroužku, kde mě porážejí i malí kluci), dříve jsem hodně pletla a háčkovala, k tomu bych se chtěla vrátit, (o-ou!?)
Božínku, tolik toho nestíhám...
Dík za upozornění, polepším se...♥

Ja mám málo času, lebo mám prácu, ktorá mi je zároveň koníčkom (vodí ma na kultúrne podujatia), ale to málo, čo mám, rada trávim tancovaním - spočiatku latino, potom orient, teraz asi rok hula a tango - prechádzky, po meste i po prírode, čítanie, bylinkový balkón, ale aj rastliny doma, zvieratá (doma teraz len jedna andulka, ale robím prázdninovú opatrovateľku psom kamarátov), a stretávanie s priateľmi a známymi... bohužiaľ menej, než by sa mi páčilo. Keby som mala viac času, venovala by som ho tomuto, potom foteniu, čítaniu, venčeniu psov v útulku a ešte učeniu sa cudzích jazykov. Teraz nestíham ani samoučnú francúzštinu cez internet alebo filmy.

Cirillo, to je super. Trampi už dnes téměř nejsou vidět. Když si vzpomenu, že kdysi dávno (nejen) v létě jich chodilo venku plno...Já teda byla jen párkrát a bylo to moc fajn.

Taky jsem jezdila na vandry... krásná doba

Koníčků móře... už abych byla v tom důchodu

Už o tom začínám přemejšlet, Judy... ale pomalu, pomalinku... nic se nemá uspěchat
Taky bych mohla bejt "prázdninová babička" celej rok a stejně by šly koníčky do... háje

Upravil(a) helena (27. 7. 2017 9:39)

Hezke tema.Muj nejvetsi konicek je muj pes labrador,sbiram sazenicky a pestuju pokojove kyticky (zahradni me ,ale nebavi).Sbiram recepty na vareni takze moje inspirace je facebook,ktery je soucasne take muj velky konicek.A moje prace je take muj velky konicek,ktery zabere nejvice casu.

Seli, muselo to být strašný období... 
Ale naštěstí jsi měla a máš správný přístup.