Ráno ten srieň tuším padal... bolo to niečo malé, ligotavé, ani sneh, ani dážď... lesklo sa to vo vzduchu a obdivovala som to, ale šofér trolebusu nadával .

Seli, tvoje příspěvky sem přesně pasují. Ten horní je krásně poetický. 

Včera k večeru jsem jela vlakem. Současně se mnou nastoupil fotograf (se stativem a dalším vybavením). Fascinovaně jsem pozorovala mimořádně úžasnou podvečerní oblohu, jakou jsem nikdy před tím neviděla. A on zíral celou cestu do mobilu... 

Judyna napsal(a):

Maminka mi dnes pochválila už skoro rozkvetlou orchidej, pak se krátce zamyslela a řekla: "ono na tom pěstování orchideí opravdu nic nebude, když vykvete i Tobě....."

To musíš mít mezi kytkami strašnou pověst!.

Selima napsal(a):

Nie, u maminky... Maminka je maminka, no. Aspoň tá moja je vždy nefalšovane prekvapená všetkým, čo sa mi podarí.
(Aj jedna moja orchidea sa chydtá, už sa teším...).

Jojo. Ale faktem je, že moje kytky kvetou mé péči navzdory. Brácha chodil svého času okukovat můj kávovník, který kvetl a plodil jak o závod ve snaze o zachování druhu .
Brácha ho opečovával - ostatně jako všechny kytky- a NIC. Jak mu bylo dobře, o nic se nesnažil (kávovník)

Damila napsal(a):

Judyna napsal(a):

Maminka mi dnes pochválila už skoro rozkvetlou orchidej, pak se krátce zamyslela a řekla: "ono na tom pěstování orchideí opravdu nic nebude, když vykvete i Tobě....."

To musíš mít mezi kytkami strašnou pověst!.

Ja loni dostala vanocni hvezdu zasazenou v igelitu a vanocnim kvetniku,po vanocich kytka jako vzdy zacala odkvetat,az s ni bylo skoro hole kostatko.Tak jsem ji prendala va verandu,tam vzdycky davam kytky ktere,uz tak hezke nejsou a je me je lito vyhodit.Kytky tam zaleva dcera,takze ja ani nevenuju porornost kytkam na okne za zaclonou.
Nedavno jsem si vsimla jak ta vyhozena vanocni hvezda krasne obrostla a ma bohaty kvet,takze na chvilku zase poputuje do obyvaku.

Mám radost, že mě moje záda teď nezlobí (respektive zlobí jen trošku). Trošku rozladěná jsem výsledkem CT, kde se ukázal problém (vyhřezlá ploténka). Já si prostě myslela, že mně řeknou, že tak krásné kostičky už dlouho neviděli a sbohem.
Každopádně jsem si vědoma toho, že nález je jedna věc, ale to, jak se člově cítí, je věc druhá. I s poměrně velkým nálezem může někdo fungovat celkem normálně, zato někomu i malý nález dělá velké potíže. Každý prý máme páteř jinou.
Tak uvidíme.

No tfujtfuj, Vrabčáku! Ještě aby se ti začly zdát věštecký sny - to bych ti nepřála
Tak třeba je to jen tou zněžnělou a rozjitřenou atmosférou Vánoc.

   

Lupino a Selimo, díky vám jsem si připomněla, že něco takovýho občas (na 2. stupni základky) fungovalo mezi mnou a tátou. Na někoho jsem si vzpomněla a on o něm v tu chvíli začal mluvit.
Když byly starší dceři asi dva-tři roky, tak jsem taky o něčem potichu uvažovala a ona najednou řekla nahlas pár vět, který to přesně vyjadřovaly.

Tohle nevysvětlitelné spojení mám s dcerou......vzpomenu si, že jí zavolám a ona se v ten moment objeví u dveří, zavolá nebo pošle zprávu......stává se mi to často.

Lupi, ještě řekni, že ty ne. 

Ja se teprve podivam, jestli mi muj stupid robot dovoli (a nacte a otevre... )

vrabčák napsal(a):

Lupi, ještě řekni, že ty ne. 

Takhle ne, Vrabčáku. Myslím si, že ji buduju trochu z jinýho konce v což tedy doufám. Nicméně telepatie mně nějak míjí.

Viki - v zásadě je to vědomé budování informačního pole, mysl světa. Tak nějak.
Propojení myslí. Časem by se z toho pozvolného propojování mělo vyvinout skutečné celosvětové vědomí.

Neboj! Jednak je to ještě děsně daleko a druhak patrně dojde k propojování vyloženě na základě podobnosti/sympatií a tak podobně. A odtama se to nejpíš bude šířit dál podobným způsobem.
Existuje nádherná kniha, jmenuje se Zničený muž - kouzelně se tam popisuje možný (a nejspíš i pravděpodobný) vývoj téhle věci.