Obslužný personál si musíme stále vychovávat
Milá Jaku - to, že někdo "slouží" ještě neznamená, že jde o vztah na úrovni "služka - paní"... ale obávám se, že to pro tebe bude obtížný pobrat...

vyzkousej si tu praci a pak hodnot
Tohle strašně "ráda" poslouchám... každej máme svoje... ty máš "nastup do prace ve 4 rano odchod v 15 hodin" (asi ne pořád), ale zas jdeš domů s čistou hlavou... jinej dělá od osmi do čtyř, ovšem tím, že zamkne stůl zdaleka nemá "uklizeno"...

Dnes je to rok, co mi umřela kamarádka, tak jsem jí byla na hrobě zapálit svíčku, položila růžičku a zazpívala jí její oblíbenou písničku. Naštěstí tam nikdo nebyl.
Hodně jsme se sblížily v době její nemoci, požádala mě tenkrát o pomoc a já ji ráda poskytla, i když jsem to nezvládla až do konce. Byla jsme každá úplně jiná, přesto mi pořád chybí. Je to zajímavé, že po některých lidech je takové prázdno. Bylo jí 38 let.

S cistou hlavou nejdu nikdy.
Předpokládám, že samošku si domů nebereš...


i když jsem to nezvládla až do konce
Řekla bych, že nezáleží na tom "jak dlouho", ale "jak dobře"... respektive jak to ten, komu je pomáháno, vnímá. A to jsi zřejmě zvládla.

Modroočka napsal(a):

helena napsal(a):

S cistou hlavou nejdu nikdy.
Předpokládám, že samošku si domů nebereš... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

No, taky jsem si to donedávna myslela, už si to nemyslím. Ale to samozřejmě nemusí platit u každé prodavačky.

Uz jenom to,ze musim byt stale na telefonu,kdyz nejaka brigadnice neprijde nebo nekdo onemocni musim naklusat.V praci jsem vlastne porad v myslenkach.

Damila napsal(a):

Judyna napsal(a):

Dnes je to rok, co mi umřela kamarádka, tak jsem jí byla na hrobě zapálit svíčku, položila růžičku a zazpívala jí její oblíbenou písničku. Naštěstí tam nikdo nebyl.
Hodně jsme se sblížily v době její nemoci, požádala mě tenkrát o pomoc a já ji ráda poskytla, i když jsem to nezvládla až do konce. Byla jsme každá úplně jiná, přesto mi pořád chybí. Je to zajímavé, že po některých lidech je takové prázdno. Bylo jí 38 let.

Bože...tohle jsou chvilky, kdy si člověk uvědomí, že ještě může, může cokoliv. A měl by to využít.
Tady a teď, nic jiného není.
Nečekat, "až".
Žádné "až" nebude.
Děkovat za každou přítomnou chvilku...dokud můžu.

pokud za něco stojí , proč ne

helena napsal(a):

Obslužný personál si musíme stále vychovávat
Milá Jaku - to, že někdo "slouží" ještě neznamená, že jde o vztah na úrovni "služka - paní"... ale obávám se, že to pro tebe bude obtížný pobrat... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

vyzkousej si tu praci a pak hodnot
Tohle strašně "ráda" poslouchám... každej máme svoje... ty máš "nastup do prace ve 4 rano odchod v 15 hodin" (asi ne pořád), ale zas jdeš domů s čistou hlavou... jinej dělá od osmi do čtyř, ovšem tím, že zamkne stůl zdaleka nemá "uklizeno"...

a někdo nemá uklizeni nikdy , at je doma nebo v práci

Eva. napsal(a):

To, s čím chodí z práce domů manuálně pracující a duševně pracující, nelze srovnávat.
A taky záleží na každém člověku, nakolik se myšlenkami na práci chce v mimopracovní době zabývat. Když neumí vypnout, tak halt zbytečně pracuje i ve volném čase a zbytečně se třeba i týrá.

Já měla na mysli spíš určitou odpovědnost , vypnout můžeš , ale nikdy nemáš jistotu , že se něco nestane a nebudeš se muset urychleně zase zapnout

Grainne napsal(a):

Damila napsal(a):

Judyna napsal(a):

Dnes je to rok, co mi umřela kamarádka, tak jsem jí byla na hrobě zapálit svíčku, položila růžičku a zazpívala jí její oblíbenou písničku. Naštěstí tam nikdo nebyl.
Hodně jsme se sblížily v době její nemoci, požádala mě tenkrát o pomoc a já ji ráda poskytla, i když jsem to nezvládla až do konce. Byla jsme každá úplně jiná, přesto mi pořád chybí. Je to zajímavé, že po některých lidech je takové prázdno. Bylo jí 38 let.

Bože...tohle jsou chvilky, kdy si člověk uvědomí, že ještě může, může cokoliv. A měl by to využít.
Tady a teď, nic jiného není.
Nečekat, "až".
Žádné "až" nebude.
Děkovat za každou přítomnou chvilku...dokud můžu.

pokud za něco stojí , proč ne

grainne, ty máš fakt pocit, že ten tvůj nestojí ?

nevypínat vůbec
Stává se, že vypnout nejde...

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Damila napsal(a):

Bože...tohle jsou chvilky, kdy si člověk uvědomí, že ještě může, může cokoliv. A měl by to využít.
Tady a teď, nic jiného není.
Nečekat, "až".
Žádné "až" nebude.
Děkovat za každou přítomnou chvilku...dokud můžu.

pokud za něco stojí , proč ne

grainne, ty máš fakt pocit, že ten tvůj nestojí ?

jj, ten můj ne ... právě pročítám své téma od začátku... a zjištuju , že jsem na to stále stejně , spoustu věcí jsem udělala jinak a k ničemu to nebylo

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

pokud za něco stojí , proč ne

grainne, ty máš fakt pocit, že ten tvůj nestojí ?

jj, ten můj ne ... právě pročítám své téma od začátku... a zjištuju , že jsem na to stále stejně , spoustu věcí jsem udělala jinak a k ničemu to nebylo

grainne a nechceš fakt zkusit toho psychologa ? toto přece není normální. přechodně to člověk bere, ale tebe už to drží dlouho

Upravil(a) PPavlaa (24. 4. 2014 13:19)

PPavlaa napsal(a):

Grainne napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

grainne, ty máš fakt pocit, že ten tvůj nestojí ?

jj, ten můj ne ... právě pročítám své téma od začátku... a zjištuju , že jsem na to stále stejně , spoustu věcí jsem udělala jinak a k ničemu to nebylo

grainne a nechceš fakt zkusit toho psychologa ? toto přece není normální. přechodně to člověk bere, ale tebe už to drží dlouho

psala jsem to nedávno ... jsem na to moc zablokovaná nedokážu se otevřít a spoustě věcí co mi říkají nerozumím , takže nejsem schopná s nimi pracovat .. ale ještě zkusím zkontaktovat toho známého , s tím psychologem zadarmo , je to chlap , tak třeba by to k něčemu bylo

Grainne napsal(a):

Eva. napsal(a):

To, s čím chodí z práce domů manuálně pracující a duševně pracující, nelze srovnávat.
A taky záleží na každém člověku, nakolik se myšlenkami na práci chce v mimopracovní době zabývat. Když neumí vypnout, tak halt zbytečně pracuje i ve volném čase a zbytečně se třeba i týrá.

Já měla na mysli spíš určitou odpovědnost , vypnout můžeš , ale nikdy nemáš jistotu , že se něco nestane a nebudeš se muset urychleně zase zapnout

Umím se urychleně zapnout, když je to potřeba. Není třeba být zapnutá na práci pořád.
O odpovědnosti jsem původně vůbec psát nechtěla, ale odpovědnost vedoucího manažera velké firmy je diametrálně odlišná od odpovědnosti třeba prodavačky.