Ještě jsem si vzpomněla - když jsem se kdysi dávno dozvěděla o jedné z prvních nevěr mé švagrové, neřekla jsem to bráchovi - to by ho skolilo. Ŕekla jsem to jí.

diamo napsal(a):

Díky z názory.
ZZ jsem řekla, že se chová jak debil a je mi jedno, jestli mě tímhle považuje za doživotního nepřítele nebo ne. V práci se naštěstí nepotkáváme, dělá na pobočce, takže jeho "vrkání" nemusím "nevidět" často. Kamarádka je učitelka, v téměř čistě ženském kolektivu, milenecké vztahy na pracovišti jsou pro ní něco jak sci-fi.
Sdělením informace jsem nemyslela to, že bych na ní vybalila, že tvůj miláček ZZ má na pracovišti milenku. S tím opravdu nejde nic dělat a nutím někoho, kdo žije v nevědomosti, aby najednou řešil něco, na co není připravený (nebude nikdy).
Informaci o tom, že možná něco není v pořádku jsem myslela, jestli sdělit toto: Hele Jaruš, nemá tvůj manža krizi středního věku? Neměla bys ho víc zaměstnat doma, než abys všechno zařizovala a dělala ty? Je to přece chlap, tak ať se stará taky chvíli on a pojeď příští víkend na hory a ať ti něco dobrého večer uvaří, až se vrátíme. Ona totiž skutečně (stejně jako já kdysi) plno věcí "kvůli pracovnímu vytížení" manžela převzala/zařizuje sama. Tohle vidím já zvenčí jako chybu a na tomhle podle mě ho kolegyně, kdyby chtěla, utáhle.
K rozpadu rodiny bych nechtěla přispět, naopak si zatím myslím, že u ZZ i paní kolegyně je to krize středního věku. ZZ se zamiloval a chová se opravdu jak nesvéprávný a pro paní je to někdo, kdo i přesto, že jí opouští manžel, má o ni zájem a udělá, co ji na očích vidí. Pokud by ZZ musel i "zachraňovat" nějaké věci u sebe doma (např. připevnit poličku, vymalovat, zavést, přivést, odvést...) a dostane za to i pochvalu (kamarádka chválit umí, akorát to někdy vypadá, že chválí dítě a ne dospělého chlapa :-)), tak se třeba bude chovat trošku obezřetněji a ne jak mopslík.

Toto je ale něco jiného, a ne to, co máš v záhlaví vlákna - informace o nevěře říct/neříct.
A - příští víkend na ty hory s ní pojedeš?

Evi, na hory nejedeme, ale včera jsem se domluvily, že zajdeme zítra na hřiby. Snad s námi ZZ nepůjde taky (on na rozdíl od mého manžela tuhle zábavu taky provozuje). Po té víkendovce jsme spolu totiž na válečné stezce a kámoška je hodně citlivá a zřejmě by to napětí mezi námi zaznamenala.

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

diamo napsal(a):

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Nepotřebuji se srovnávat s tím, co kamarádka, ale s tím co já.
Můj vztah je můj a ani nejnejlepší kamarádka mi do něj nemá co mluvit, natož sdělovat, že můj partner má milenku. Howgh

Diamo, my ti nemůžem poradit, protože tvoji kamarádku neznáme. Jsou lidi, kteří ti budou mit za zlé, žes jim to řekla nebo zase jiní, žes jim to neřekla.Ale obecně - na špatné zprávy je vždy času dost! Znovu píšu - nech tomu čas a kdyby se to náhodou provalilo, můžeš říct kamarádce, žes pořád doufala, že to ZZ ukončí a ona se nic nedozví, tudíž bude ušetřena toho šoku.
Řešíš spíš samu sebe -.... " Navíc já bych měla čisté svědomí".....

Kdyby byl nevěrný můj brácha, nadala bych mu do de*ilů, ale švagrové bych to neřekla, tak jak jsem to zpočátku neřekla jemu když zahýbala ona. Až když se situace naprosto změnila a byli v rozvodovém řízení, které vůbec nebylo pěkné...Ale zase - každá situace je jiná, každý člověk je jiný.

Upravil(a) Judyna (15. 9. 2017 11:46)

helena napsal(a):

Eva. napsal(a):

Jestli máš problém s tím, jestli se ti lidé smějí nebo ne, je to o tvém nízkém sebevědomí.
Vyjadřovala jsem se k tomu vytučněnému. Asi jsi nepochopila.

Zas ta kuchyňská instantní psychologie z dámskejch časopisů...
Výrok "nevím, jestli se mi za zády nesmáli" je popis situace, nikoli "problému" autorky... a spíš vypovídá o výši sebevědomí těch smějících se.
Ale když ono "trochu cizího neštěstí vždycky potěší"... teda někoho...

heleno, netuším, co píší v dámských časopisech. Nečtu je. Škoda koruny za takové bláboly.
Ale ty nejspíš ano, když to víš.

Btw autorka hned za tím psala: Může mi to být jedno, ale není.

Eva. napsal(a):

diamo napsal(a):

Evi, nemyslím si, že to je o nízkém sebevědomí. Je to o tom, že když někoho považuješ za kamarádku nebo jste dokonce rodina, tak nečekáš podrazy. Podraz je pro mě nevěra, ale i krytí nevěry.
Cizí (resp. lidí, kteří mi nejsou blízcí) vztahy neřeším. Je mi naprosto jedno, jestli kolegyně nakonec po rozvodu vymění ZZ za někoho jiného nebo spolu zůstanou. Kamarádka mi volná není, proto z důvodů (chodím ve svých botách - tvé přirovnání), které jsem vypsala (moje pocity), bych ráda pomohla a neublížila. To je celé.

Nepotřebuji se dál babrat v tom co bylo. Moje manželství si troufám říct za sebe, funguje a neměnila bych, i s vědomím toho, čím je zatížené. Naopak si myslím s odstupem času, že i to špatné nám v lecčem pomohlo. Blbá formulace, ale tak to prostě je. Ale o mě, mém manželství nebo mých vztahových problémech, tahle diskuze být neměla.
Chtěla jsem jen radu ze života, jestli jste se lépe srovnávali s faktem, že kamarádka věděla a nepomohla/neřekla/lhala  nebo s faktem naznačila/pomohla, ale co já s tím - chtěla jsem žít v nevědomosti a nechtěla nic řešit.

Nepotřebuji se srovnávat s tím, co kamarádka, ale s tím co já.
Můj vztah je můj a ani nejnejlepší kamarádka mi do něj nemá co mluvit, natož sdělovat, že můj partner má milenku. Howgh

No,je videt,ze si nikdy nemela dobrou kamaradku.Jinak bys tohle napsat nemohla.

Eva. napsal(a):

heleno, netuším, co píší v dámských časopisech. Nečtu je. Škoda koruny za takové bláboly.
Ale ty nejspíš ano, když to víš.
Btw autorka hned za tím psala: Může mi to být jedno, ale není.

Si piš, že je čtu... každej tejden jich mám v krabici se sběrem nejmíň pět... zadarmo
A že jí to "není jedno"? Ani se nedivím... bejt pro potěšení okolí "za blbce", to je ukradený málokomu. A těm s (někdy neoprávněně - což je myšleno obecně!) vysokým sebevědomím tím spíš. Pro příklad bych ani nemusela jít daleko...

Eva. napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja si nemyslim,ze by to bylo o nizkem sebevedomi.Ona nevera je ponizujici.A to i pro toho kdo ma vysoke sebevedomi.

Já už vím, že pro toho, co má zdravé sebevědomí, ponižující není. Neboť to není o něm, ale tom, kdo podvádí. To on je chudák.
Před mnoha lety jsem bědovala, jak MI to mohl udělat. Teď už vím, že to udělal především sám sobě. A nese si za to následky.

Tak to si nemyslim.Kdyz nekoho budu podvadet,tak samozrejme z lepsim nez mam doma.To znamena,ze toho to mam doma za nic nestoji,proto jsem si nasla jineho.Tak to vnimam ja.

Díky za názory:-)

Judyno, vidíš, kdyby byl brácha nevěrný (a za situace, kterou bys ty vyhodnotila jako nebezpečnou pro jeho "legální" vztah) tak by ses vměšovala. U opačné situace, kdy si nechtěla ubližovat, si to zamlčela. Takže z toho usuzuji, že vnímáš vměšování do vztahů stejně. Pokud jde o někoho, na kom mi záleží, tak zvažuješ i možnost vměšování, protože ti prostě není jedno, jak ten člověk tobě blízký dopadne.

Evo, ty máš jinou zkušenost, jiné jizvy, takže beru tvůj názor nemíchat se. Ostatní tvoje hodnocení mé osoby jsou bezpředmětné, protože nesouvisí s tím, co v sobě řeším.

Erem a Kiara má zřejmě podobné jizvy jako já, takže jsou mi svými názory asi nejblíž. Jedna napřímo a druhá je citlivější, ale obě v podstatě chápou to dilema, že kamarádce se rozhodně nelže - to jsem ZZ řekla natvrdo a myslím si, že by ho ani nenapadlo si mě vzít jako zástěrku, i když možné je všechno. A další věc, je to osoba mi natolik blízká(kamarádka), že bych nerada ublížila (ať už mlčením nebo nemlčením), ať by její manželství dopadlo jakkoliv.

Zítra jdeme na hřiby. Pokud nepůjde i ZZ, tak pokecáme o životě a rozhodně nic říkat nechci (max. to, že by mohla nějaké povinnosti přehodit na svého manžela). Třeba to zaláskování vyšumí rychleji, než se stačím rozhodnout...

eremuruss napsal(a):

Ted jsem docetla pribeh v casopisu Napsano zivotem o tomto temetu.Tam tchyne vi o svem nevernem zetakovi. A nejvetsi trapeni si prave nese ta tchyne ktera to dceri nerekla.....

To je ale problém té tchýně, že se trápí kvůli něčemu, do čeho jí nic není. Vždyť se nemusí trápit, když bude rozumná a dojde jí to.