alba napsal(a):

Ahoj všem,

chtěla jsem se zeptat, jestli je tu někdo, kdo bojuje se sociální fóbií, co proti tomu dělá, co mu pomáhá a tak.
Myslím, že já budu ten případ. Dělám za přepážkou na poště a poslední asi 4 měsíce si připadám při komunikaci s lidmi strašně nejistá. Jsem uvnitř hrozně sevřená, křečovitá, třesou se mi ruce a mluvím potichu, takže mě lidi neslyší a musím se opakovat. Taky jak na to pořád myslím, mám strach, abych neudělala chybu. Jsem založením introvert a nikdy jsem neměla sebevědomí moc vysoké, taky jsem si vždycky věci moc brala, ale pořád to nějak šlo.
Teď už to ale nejde. V noci se budím, ráno se nemůžu donutit vstát, když se pak přemluvím, už celou dobu myslím na to, co bude. Mám hlavně strach z případných konfliktů, práce pod tlakem, když mám řešit něco složitějšího, celá se zabloknu a rozklepu. Sebevědomí hluboko pod bodem mrazu. Mám napsaná antidepresiva od obvodního doktora a jsem objednaná k psychologovi. Doufám, že mi poradí, co se sebou, protože takhle už to nezvládám. Navíc to není poprvé, co se mi to stalo, ono to sice pominulo, ale vrací se to častěji a s větší intenzitou. Taky zjišťuji, že se celkově vyhýbám lidem a nevím, co si povídat ani s lidmi v práci i doma. Budu ráda za jakékoliv rady.díky

No, myslím, že děláš dobře s tím psychologem. To je správný krok. Měla jsem SF také jako jednu z původních diagnóz.
Pak generalizovanou úzkostnou poruchu, pak se z toho vyklubala pořádná deprese, do toho jsem fakt dost pila, snažila jsem se to řešit alternativně. dost dlouho, než jsem pochopila, že fakt potřebuji odbornou pomoc.
Psychiatr, terapie, léky.
Myslím, že teď jsem už několik let v pořádku.
Mně nesmírně pomohla psychoterapie. A pomáhá pořád.

Ahoj, no mně právě přijde, že u mě ty antidepresiva docela fungují. Rozhodně se při nich cítím líp, teď , co mi zabraly.
A můžu se zeptat, jaká ta psychoterapie ti pomohla? To jsi byla u psychologa? A to se asi platí, že?