Mám zkušenosti s vlastní depresí.
Když tvoje maminka sama nechce nic změnit, nechce se věnovat nějakým koníčkům, aktivitám, nikdo s tím nic neudělá. Aby jí bylo lépe, to musí chtít ona sama. Co se týká léků, třeba jí lékař nasadí jiné a zase se to zlepší. Není to ani tak o velikosti dávky, jako o druhu. Každému vyhovuje něco jiného a lékaři zkoušejí, který lék bude vyhovovat. Je to taková alchymie. Jestli jsi něco o depresích četla, tak víš, že se pořádně stále neví, proč se dostavují. Výzkumy pouze ukázaly, že pokud se doplní serotonin, tak se to zlepší. A ten doplňují léky, když ho mozek produkuje málo.
Když přijde pocit, že se deprese zhoršuje, je třeba vyvíjet nějakou činnost, chodit na procházky, jezdit na kole, běhat, věnovat se zajímavému koníčku. Ještě intenzivněji, pokud to dělá běžně. Pokud člověk nedělá nic a jen leží u televize, deprese se zhoršuje, až se člověk dostane do stadia, kdy už ani není schopen se jí bránit, dělat nějaké činnosti.

Čao, Sáro, a to víš opravdu až nyní? Nebo sis 10 let nevšimla? Před depresí mohlo být něco, co nebylo vyšetřeno. Sama deprese  asi nechodí, může to být i následek. Nemá maminka i jiné potíže-bolesti něčeho ?Já myslím, že má.  Až 80% psychiatrických pacientů je infekčních a nikdo to neřeší. Tam může být deprese následek nějaké neléčené infekce. A podle toho, kterou část mozku to zasáhne, takový pacient je.

Inak, môžeš požiadať, aby ti to vlákno presunuli na Psychologickú - podľa mňa to tu pôsobí trochu čudne.