Co si myslite o lidove pohadce, kterou zapsal Francouz Charles Perrault s nazvem Osli kuze? Byl o tomhle pribehu i natocen pohadkovy film (Jean Marais v hlavni roli).
Strucny obsah: Kral, kralovna a jejich dcera ziji stastne na zamku. No pak kralovna zemre a na smrtelne posteli ji musi kral slibit, ze kdyz se opet ozeni, musi to byt zena stejne krasna jako ona. Kral to slini, kralovna zemre. No a kdyz se chce kral opet zenit, ma problem. Jeho prvni zena byla ta nejhezci na svete. Jenze pak kralova dcera doroste do dospelosti a bude stejne krasna jako jeji matka. A kral se rozhodne se s ni ozenit. Dcera prchne pryc, na sobe bude mit jenom osli kuzi (obdobne jako Princezna se zlatou hvezdou - Mysi kozisek). Dostane se inkognito k nejakemu mlademu princi a pak po peripetiich se do sebe zamiluji a vemou se.
Tahle pohadka je francouzska lidova. Obdobne ale najdeme i v Italii, Nemecku, Albanii, Spanelsku, Svedsku... Tyhle pohadky patri do kategorie tzv. "neprirozene lasky". JA bych pouzil ponekud tvrdsi slova: incest. Jine pohadky (Snehurka, Popelka) zna kazdy. Ale tenhle zanr skoro nikdo. Muj dotaz je, proc proboha nekdho takou pohadku vymyslel. CO tim chtel kdo rict? Vidite v tom nejake ponauceni (krome toho, ze otec by se nemel zenit s vlastni dceru)? Nebo hlubsi smysl?