Maminka se tak rozhodla a asi věděla proč. Pokud je to tak, jak píšeš, nemáš proč být zoufalá.
Jak jste vycházeli se sourozenci, když maminka ještě žila?

Víš, z nejbližší rodiny znám naprosto opačný příklad, a ujišťuju tě, že tam obdarovaný žádným stresem netrpěl.

Kdybych měla peníze na vyplacení, dala bych jim je už jen pro klid v duši. Jenže bohužel. Ona ta stoletá chalupa úplně zadarmo není - hypo na střechu, před tím půjčka na nová okna. Stavebko na fasádu.
Žádným stresem netrpím. Mrzí mě, že se mnou nemluví. Mrzí mě jejich chování.

-B- napsal(a):

Kdybych měla peníze na vyplacení, dala bych jim je už jen pro klid v duši. Jenže bohužel. Ona ta stoletá chalupa úplně zadarmo není - hypo na střechu, před tím půjčka na nová okna. Stavebko na fasádu.
Žádným stresem netrpím. Mrzí mě, že se mnou nemluví. Mrzí mě jejich chování.

To ale těžko ovlivníš.

-B- napsal(a):

Sestra s tím souhlasila, dokonce když mamka zemřela řekla, že se všeho ostatního vzdá v můj prospěch, to se ale pak nestalo, takže pojistky a spoření co mamka měla jsem dědili všichni. Bratr jede třetí rok v osobním bankrotu, to byl i další důvod proč se mamka rozhodla dům dát nám.
Jinak - veškeré výdaje za pohřeb a notáře jsem platila já.

No a o co mu teda jde? O dědictví by tedy stejně přišel.

-B- napsal(a):

Chce peníze.

Jistě. A nejlíp pěkně "bez papíru" aby je nemusel odevzdat insolvenční správkyni. A tak by za tebou mohl chodit pořád.

Já tady ale nechci řešit peníze. Mrzí mě, že jsem tím zratila sourozence, před tím jsme spolu vycházeli normálně. Se sestrou to ještě jde, napětí je cítit hlavně ze strany švagra, který má ale na sestru samozřejmě vliv.

-B- napsal(a):

Sestra s tím souhlasila, dokonce když mamka zemřela řekla, že se všeho ostatního vzdá v můj prospěch, to se ale pak nestalo, takže pojistky a spoření co mamka měla jsem dědili všichni. Bratr jede třetí rok v osobním bankrotu, to byl i další důvod proč se mamka rozhodla dům dát nám.
Jinak - veškeré výdaje za pohřeb a notáře jsem platila já.

to mi přijde celkem fér, i když jsi počítala s tím, že se toho sestra vzdá, jak říkala původně. přece jen měla máma děti tři, proč by mělo být všechno jen tvé.

jinak si myslím, že s tím nic neuděláš. moje kolegyně takhle dostala taky domek a taky to nadělalo mezi ní a sourozenci zlou krev.
při tom ona se o rodiče starala, poslední roky, když byla jen máma, tak to vůbec neměla lehký, sourozenci si přijeli jen občas se podívat, to bylo všechno. z mýho pohledu po tom, čím si prošla, má ten domek stokrát zaplacenej, oni to holt vidí jinak.

buď to budeš muset hodit za hlavu a doufat, že se to časem spraví, nebo to prodat a rozdělit.

a ještě - přijde mi celkem jako samozřejmost, že jste se starali vy, když jste s ní bydleli, v jejím domě. to by bylo snad docela padlé na hlavu, aby vy jste na ni dlabali a museli se o ni jezdit starat tví sourozenci, kteří bydlí někde jinde a kdo ví jak daleko.

Upravil(a) PPavlaa (18. 4. 2014 23:16)

Prodávat se mi to nechce. Bydlím tu od narození, mám tu kořeny, platíme hypotéku, stálo nás to tu hodně práce, sil a peněz v neposlední řadě. Chtěla bych, aby jsme spolu zase u nás všichni grilovali a smáli se. Pokusím se o nějakou domluvu s nima.

-B- napsal(a):

Prodávat se mi to nechce. Bydlím tu od narození, mám tu kořeny, platíme hypotéku, stálo nás to tu hodně práce, sil a peněz v neposlední řadě. Chtěla bych, aby jsme spolu zase u nás všichni grilovali a smáli se. Pokusím se o nějakou domluvu s nima.

ty bys na jejich místě naštvaná nebyla ?

Vieš, on v tom môže byť aj pocit krivdy, že mama uprednostnila teba (pravý dôvod si asi nepripúšťajú). Aspoň mňa by viac než peniaze štvalo - a bolo mi ľúto - to, že sa nadržiavalo jednému súrodencovi (hoci tu to má jasný dôvod).

Upravil(a) Selima (18. 4. 2014 23:55)

Myslím si, že by -B- měla udělat vše pro to, aby ona sama měla čisté svědomí a klid na duši. Jestli má teď pocit, že má něco neoprávněně, ať to řeší. Jestli ho nemá, ať se vyrovná s tím, že sourozence stejně nepředělá ani si je nekoupí. Že se sourozenci nevychází, že to tak je a je zbytečné se tím trápit. Vše je v její hlavě. Ne v peněžence.

Já bych udělala to, co jsem popsala v příspěvku č. 17. Pak bych cítila klid na duši. I tehdy, kdy by se chování sourozenců nezměnilo. Ale třeba to tak -B- má už v tuto chvíli. Nikdo nevíme, jak vypadal dům před rekonstrukcí a dle popisu -B- udělalil na baráku hodně. Možná by se po ocenění původního stavu baráku znalcem a odečtení jimi investované částky dostali i do mínusu, kdoví.

Toto téma mě zajímá. Mí rodiče na Slovensku mají domek. Jednou to budeme se sestrami taky muset řešit. Bohužel je to fakt.

Upravil(a) Eva. (19. 4. 2014 7:38)

Vidím denně, jak se rodiny hádají kvůli majetku:-(. Proto bych svůj majetek za života darovala jen po dohodě u notáře se všemi. Osobně máme zkušenosti dvě, jednu trochu opačnou kdy barák byl darován druhému sourozenci a ten se odmítá starat, takže to bude stejně na nás. A druhou skvělou - sepsaná dohoda u notáře dle domluvy celé rodiny