14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Muj muz byl vyuceny elektrikar s maturitou. Pracoval na elektrarne ve veline, na tri smeny. V KSC nebyl, ani ja ne, na gymplu jsem byla spis ten buric, provokater... Vlastne I v zamestnani, vzdy jsem se bourila proti "nespravedlnosti a nekalemu jednani", vetsinou marne, to je fakt, ale to existuje porad stejne. Uz nevyskakuju, uz jen brblu... Neni proc se prát...
Není tady
Petr100 napsal(a):
Jo jo podnikové byty dostávala elita. Vojáci, policajti, STBáci, horníci, soustruníci..........Nějak si nevzpomínám, e by ná podnik měl podnikové byty.
Ti taky. Ale například i pracovníci velkých podniků - včetně inenýrů, lékařů a podobně To bylo podobný, jako s tou hypotékou - nemohli opustit práci i kdyby to lo a chtěli by.......i kdy tehdy moc příleitostí nebylo, tak se s tím větinou lidi smířili.
Zrovna elektrárna byl asi dobrej náborovej příklad.
Mám dojem, e drustevní bydlení se hodně rozběhlo, kdy začly novomanelské půjčky - vlastní zkueností slouit nemůu, my jsme ji neměli. Buď jsme na ni nedosáhli, nebo ani nepoádali - to u nevím.
Není tady
lupina montana napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Tak co na tom bylo dříve patného? Ptám se BI, já tu dobu nezaila jako dospělák.
JASNĚ. taK JEDNAK TO BYLO STEJNĚ O NERV, JAKO JE DNES S HYPOTÉKOU - JEN Z JINÝCH DŮVODŮ, VIZ sELI. dRUHAK BYLO DOST NESNADNÉ SE DO TAKOVÉHO DRUSTVA VŮBEC DOSTAT (pardon za capslock ) a leckde a leckdy jsi musela lézt místnímu načalstvu do pr.dele, co se zase dost lidem příčilo. Taková drustva taky vude nebyla.
Nicméne v zájmu objektivity uznám, e o bydlení se člověk bát nemusel - tedy, kdy u se mu ho povedlo urvat - a o práci vesměs taky ne.
S tím bydlením jetě: ne aby sis představovala, e bys bydlela, kde by se ti zalíbilo! Bralo se, co zkrátka bylo.
Na té době byla daleko horí jiná věc - z hlediska hmotného nedostatek. Mně osobně ani jako holce ani tak nevadil nedostatek třeba hadérek, ale nedostatek v jídle ano - konkrétně ovoce a zeleniny.
Ono se to samozřejmě taky dost měnilo - já například jsem vyrůstala jetě s pocitem hrůzy za zadkem - jetě se konaly politické procesy, kdy jsem byla maličká, o lecčems se jen eptalo a podobně.
Pak se to samozřejmě velijak měnilo, ovem ta le a to tajení, to bylo naprosto vudypřítomné a do konce.
Děti zcela přesně věděly, co můou říkat doma a co a jak ve kole, například.
Z toho, co si pamatuju jako dospělá, byla nejhorí jakási nehybnost, naprosté bezvětří, prach a pína. Mělas pocit, e venku je barevný, trochu divoký a veselý svět, kde se furt něco děje - tady se nedělo nic. edivé nic, opředené pavučinou.
Samozřejmě, kdo chtěl a mohl, nael si své - já jsem například měla partu, jezdili jsme na vodu a na hory a tím jsme to nějak kompenzovali - ale neumí si představit, jak jsme byli ke konci u vyčerpaní a unavení právě tím jakoby nicneděláním.
Jako by ti někdo zakázal myslet a hejbat se, byla to taková psychická svěrací kazajka.
Lupino, děkuji za odpověď. Je to asi nepřenosné to úplně pochopit, kdy to člověk nezail. Je pravda, e kdy se dívám na staré filmy, tak vdy na mě působily edě, takový edý pocit z té doby. Ty teď píe něco podobného. Já zaila jen dětství, v 89-tém při převratu mi bylo 10 let. Mé dětství bylo hezké a nepamatuji ádný nedostatek, ani na jídle, ovoci atd. nebo oblečení - vdy bylo veho dost. Ale zase uznávám, e dětské oči to mohou vidět jinak. Z mého pohledu to vidím tak, e kadá doba měla to své. Mě osobně velmi chybí v dnení době jistota na práci. A to je pro mne sakra důleitá věc, na které stojí a leí ve ostatní v ivotě. Proto dokáu pochopit psaní Erem nebo Dorky. Prostě nic není černé nebo bílé, ani dnení doba - ani ta minulá. Ale to je jen z mého pohledu, který - uznávám - můe být takový z neznalosti.
Není tady
Jo, já tu edivost připoutím, jen jsem měla tolik zájmů, koníčků, víkendy a prázdniny vdy nějak vyplněné rodiči, e jsem spí nestíhala vechno, co bych si přála, nakonec mám to tak doteď... A to mi představa o ivotě na západě nechyběla. Otec odebíral LIFE, věčné jsme se dívali na program Ö3, nebo jak se to jmenovalo, otec mi to dokonce překládal, kdy měl čas, od strýcova bratra jsem věděla mnohé o ivotě v NY, ale zřejmě jsem byla vychována k tomu, e co máme a můeme, nám stačí a ničeho více nám netřeba...
Jo, jetě jedna vzpomínka na "omezený přístup ke kapitalistickým vymoenostem", jednou, asi v patnácti, jsem onomu strýcovýmu bratrovi nadeně ukazovala, rsp. poutěla nějakou Janis Joplin a Suzi Quatro, a on prej 'to nic není, poslouchej tohle, a ta je NAE ! Nahrál jsem ji přímo v NY na koncerte'... No jasně! Kratochvílová. Já ji neznala. A byla skvělá. Tak to jo, to bylo zvrácené. Nai ikovní lidi byli buď umlčeni, nebo zdrhli.
Ale tohle, to teda jako doopravdy nechápu dodnes.
Upravil(a) Dorka (4. 10. 2015 13:02)
Není tady
Petr100 napsal(a):
Jo jo podnikové byty dostávala elita. Vojáci, policajti, STBáci, horníci, soustruníci..........Nějak si nevzpomínám, e by ná podnik měl podnikové byty.
Podnikove byty meli snad vsechny fabriky,alespon v okoli u nas.I my jsme dostali podnikovy byt od podniku.Kdyz tam manzel nastoupil byl druhy v poradniku.
Není tady
LENNNA napsal(a):
lupina montana napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Tak co na tom bylo dříve patného? Ptám se BI, já tu dobu nezaila jako dospělák.
JASNĚ. taK JEDNAK TO BYLO STEJNĚ O NERV, JAKO JE DNES S HYPOTÉKOU - JEN Z JINÝCH DŮVODŮ, VIZ sELI. dRUHAK BYLO DOST NESNADNÉ SE DO TAKOVÉHO DRUSTVA VŮBEC DOSTAT (pardon za capslock ) a leckde a leckdy jsi musela lézt místnímu načalstvu do pr.dele, co se zase dost lidem příčilo. Taková drustva taky vude nebyla.
Nicméne v zájmu objektivity uznám, e o bydlení se člověk bát nemusel - tedy, kdy u se mu ho povedlo urvat - a o práci vesměs taky ne.
S tím bydlením jetě: ne aby sis představovala, e bys bydlela, kde by se ti zalíbilo! Bralo se, co zkrátka bylo.
Na té době byla daleko horí jiná věc - z hlediska hmotného nedostatek. Mně osobně ani jako holce ani tak nevadil nedostatek třeba hadérek, ale nedostatek v jídle ano - konkrétně ovoce a zeleniny.
Ono se to samozřejmě taky dost měnilo - já například jsem vyrůstala jetě s pocitem hrůzy za zadkem - jetě se konaly politické procesy, kdy jsem byla maličká, o lecčems se jen eptalo a podobně.
Pak se to samozřejmě velijak měnilo, ovem ta le a to tajení, to bylo naprosto vudypřítomné a do konce.
Děti zcela přesně věděly, co můou říkat doma a co a jak ve kole, například.
Z toho, co si pamatuju jako dospělá, byla nejhorí jakási nehybnost, naprosté bezvětří, prach a pína. Mělas pocit, e venku je barevný, trochu divoký a veselý svět, kde se furt něco děje - tady se nedělo nic. edivé nic, opředené pavučinou.
Samozřejmě, kdo chtěl a mohl, nael si své - já jsem například měla partu, jezdili jsme na vodu a na hory a tím jsme to nějak kompenzovali - ale neumí si představit, jak jsme byli ke konci u vyčerpaní a unavení právě tím jakoby nicneděláním.
Jako by ti někdo zakázal myslet a hejbat se, byla to taková psychická svěrací kazajka.Lupino, děkuji za odpověď. Je to asi nepřenosné to úplně pochopit, kdy to člověk nezail. Je pravda, e kdy se dívám na staré filmy, tak vdy na mě působily edě, takový edý pocit z té doby. Ty teď píe něco podobného. Já zaila jen dětství, v 89-tém při převratu mi bylo 10 let. Mé dětství bylo hezké a nepamatuji ádný nedostatek, ani na jídle, ovoci atd. nebo oblečení - vdy bylo veho dost. Ale zase uznávám, e dětské oči to mohou vidět jinak. Z mého pohledu to vidím tak, e kadá doba měla to své. Mě osobně velmi chybí v dnení době jistota na práci. A to je pro mne sakra důleitá věc, na které stojí a leí ve ostatní v ivotě. Proto dokáu pochopit psaní Erem nebo Dorky. Prostě nic není černé nebo bílé, ani dnení doba - ani ta minulá. Ale to je jen z mého pohledu, který - uznávám - můe být takový z neznalosti.
Sedivost??Ja nevim,jako mladistve me nic nechybelo,na zabavach 3x v tydnu.Dnesni mladi nemaji ani kam jit,protoze zabavy tady v okoli jsou maximalne 1 do mesice.Co se tyce potravin,nic me nechybelo.Nepotrebuju 30 druhu salamu,ktery druhy den jsou oslizle a nepozivatelne.Stacilo me co bylo a kvalitni.Co se tyce obleceni ani tady jsem nestradala,vydelavala jsem si tak kdyz jsem chtela neco opravdu pekneho koupila jsem si to v luxusu.V tuzexu jsem nikdy nebyla.Co se tyce vydelku,tak urcite cely prijem nespolkl najem jako je to dnes
Není tady
eremuruss napsal(a):
Petr100 napsal(a):
Jo jo podnikové byty dostávala elita. Vojáci, policajti, STBáci, horníci, soustruníci..........Nějak si nevzpomínám, e by ná podnik měl podnikové byty.
Podnikove byty meli snad vsechny fabriky,alespon v okoli u nas.I my jsme dostali podnikovy byt od podniku.Kdyz tam manzel nastoupil byl druhy v poradniku.
Jsem z malého města a u nás dostávali byty od podniku úplně běně. Kamarádky, brácha - jetě bezdětný a u měl třípokojový byt. v 21 letech. Já tedy - jako státní zaměstnanec ne. Tam to bylo horí - státní byty v době mé dospělosti (jsem 65. ročník), tam byl opravdu dlouhý pořadník. Drustevní byt měli nai - dostali ho prakticky hned - za dobu , co se postavil. v roce 1978. A to bydlení měli - v baráčku. Ano, museli odpracovat na stavbě x hodin a sloit zálohu. To ti ostatní u státních bytů a podnikových nemuseli....Taky tam byl větí nájem, protoe jsme ten byt vlastně spláceli.
Lidi, co dostali podnikový byt, se v mnoha případech museli zavázat k tomu, e u podniku několik let zůstanou. Co by za to dnení mladí dali, kdyby měli zajitěný byt i práci......
Pocit nesvobody neznám. Svobodu má toti člověk v sobě. Ano, byli lidé, před kterými mě mnozí varovali, e si mám před nimi dávat pozor na jazyk, ale já to nedělala a nikdy nebyl ádný problém. Dětství jsem měla super - fůru kamarádů a aktivit venku. Ty jsme si ale vytvářeli sami, nedostali jsme je naservírované na tácku.
Já se měla dobře. A mám se dobře i teď.
Není tady
Jen bych ráda poznamenala jednu věc: vy, co vám bylo v 89 deset a méně let, jste měli spoustu času, přizpůsobit se novým poměrům a zvyklostem - vlastně jste v tom u vyrůstali.
My, co nám bylo pětatřicet a víc, u jsme to měli sloitějí; celé nae dětství a dospívání jsme se učili přeít v reálným socialismu, pokud mono i beze ztráty kytičky. Co byl dost komplikovaný soubor vědomostí, znalostí a zkueností. No a to nám bylo vechno najednou ale úúplně k prdu - najednou byl potřeba téměř opačný soubor vědomostí, znalostí a zkueností, který jsme pochopitelně neměli.
Stálo nás to mnohem víc energie, ne to vypadá.....ale to je na okraj. Kvůli monému pochopení, proč se některým lidem stýská po starých časech.
Jetě pro Lennu: zapomněla jsem, e ke veobecné píně patřila i příroda - například Labe mělo ve světových tabulkách znečitění svou vlastní kategorii.....bylo neradno se do něj jen namočit, prakticky tekutý fenoly. V severních Čechách byli lidi natolik adaptovaní na tamějí srajdy, e dostávali v Krkonoích smogovej absák a záchvaty z překysličení - to fakt nekecám.
Kruné hory byly vyhláená měsíční krajina a Krkonoe spálený kyselinou sírovou.
To tak - byla jsem moc ráda, e jedna z prvních věcí, co se po plyáku dělaly, byly odlučovače síry na tepelných elektrárnách.....
Není tady
Kdy se mé děti vrátily ze kolky anebo koly v přírodě v jiném kraji, pokadé byly nemocné z toho zdravého vzduchu tam. Opravdu. A taky lidé v severních Čechách dostávali pohřebné.
A Kruné hory byly mrtvé. Mrtvé pahýly stromů. Dnes u jsou zase ivé a krásné.
A nae Bílina a Labe jsou u zase čisté a jsou v nich ryby, raci, vydry...
Upravil(a) Eva. (4. 10. 2015 16:57)
Není tady
LENNNA napsal(a):
Mě osobně velmi chybí v dnení době jistota na práci.
Ano, to je dost těká věc. Pevně doufám, e lidi budou sebejistějí a sebevědomějí - to hodně pomáhá. Je to hodně otázka vnitřního přesvědčení (jako vechno) - například můj manel hledal práci jen v nedávno, před pár lety, kdy byla ta nejhorí krize - jinak si práce vdycky nala jeho. Nikdy o tom nezapochyboval, tím to je.....natěstí děti zdědily tuhle vlastnost po něm a práce chodí za nimi. Vidím na vlastní oči, jak moc to souvisí s jejich pracovní sebejistotou. Ovem uznávám, e to nefunguje tak, e by si jedna řekla "ahá, odteď budu sebejistá a tečka" k tomu je dlouhá cesta.
Proto uznávám, e nejistota v práci je dost obtíná věc.
Ono je to kapku na hlavu - dříve byl u nás svět tak jistej, předvídatelnej a stabilně otravnej, e to bylo k uzoufání....stojatý vody.
Pak se hráz protrhla a teď je zase v pohybu vechno....
Tak jehňátka, a si zase budete stýskat, pomyslete, jak těké to bylo, je (a jetě bude, jestli půjdete do důchodu v 70) pro nás, starí ročníky.
Není tady
Krásný!
Teď se tady skuhrá ouplně roztomile... ♥
Není tady
e?
Není tady
edivé nic, opředené pavučinou.
Větinou... ovem občas bylo adrenalinu aa - jako kdy nás zhaftli na umavě asi deset kiláků od pásma jen proto, e jsme měli maskáče a bágly (jak jinak, na čundru?) a tudí jsme apriori byli sprostý podezřelý ze snahy o nedovolenej přechod státní hranice.
A jetě nás práskli zaměstnavatelům...
nepamatuji ádný nedostatek, ani na jídle, ovoci atd. nebo oblečení - vdy bylo veho dost
Jako dítě jsi a) měla rodiče, kteří se (jako větina ostatních) snaili, abys měla "veho dost" aspoň v rámci (jejich) moností a b) po spoustě věcí jsi nemohla ani touit, páč jsi je prostě neznala...
Co by za to dnení mladí dali, kdyby měli zajitěný byt i práci
Ono to je dost dvousečný... kdy jsi tehdá "dostala" podnikovej byt, byl převáně z takzvaný "stabilizační výstavby" - stabilizační proto, e měl pracovníky udret hezky na jednom fleku (obvykle aspoň 15 let), ádný fluktuanti - to bylo hodně oklivý označení pro ty, co neseděli na pr*deli v jedom podniku nejlíp od vyučení do důchodu. Pokud bys odejít chtěla, tak buď jsi musela doplatit alikvotní částku, abys mohla zůstat bydlet, nebo se taky někdy byt vracel.
No a při výpovědi, kterou zaměstnanec podal z jinejch, ne taxativně v ZP uvedenejch důvodů, se mu 2-3měsíční výpovědní lhůta automaticky prodluovala o dalích est měsíců, čím bylo zas prakticky znemoněný odejít nejen "na lepí", ale vůbec kamkoli jinam.
Upravil(a) helena (4. 10. 2015 17:31)
Není tady
Dorka napsal(a):
Sveraci kazajka na dusi... Hm, kdyz prisli Rusove, bylo mi 9 a jejich orijezd ukradenej. Nejaky nedostatek cehokoliv si nepamatuju, nárazově ovoce, toal.pap., vlozky, v masnach tusim dlouhe fronty, auta na pridel, a tak... Ale nic z toho neohrozovalo zakladni zivotni potteby tolik a v takove mire, jako dnes... Uznej, zebraky si z celeho mesta pamatuju snad tri. Byli vseobecne znami a vzdycky jim nekdo neco dal, byli spise takovou komickou raritou, nez dnesni zoufali zombici, plizici se mesty, pojidajici, co zrovna vytahli z popelnice...
Exekutori, kt. pro 20ti tisicovy dluh zabavej rodine s detma klidne i barak (a rekne se - no, jednali neuvazene, ze se zadluzili... Jo, mozna ano. Ale privest lidi na mizinu za neuvazenost?...), a na druhe strane ti multipodvodnici, kteri proklouznou, ozebracej spoustu jinych, nevinnych lidi, a sami se pak vychechtavaj nad sbymi narvanymi koryty - hm, to myslim, taky nebyvalo...
Jak obcas rika Petr: Vsichni jsme byli stejne chudi... Ja bych rekla, ze vsichni meli stejne dost na zivot v poklidu, a kdo touzil po necem vic, tak se musel hooodne snazit, anebo nastoupit na ne zrovna poctivou cestu. Coz nekteri take udelali a tiak po tevoluci drzeli oteze kapitalistickeho vykoristovani jimych pevne v rukou...
Ale zasa - nebolo ani také bohatstvo ako dnes (s výnimkou komančských pohlavárov, teda), ani monosti - cesotva, tudova, dosta tipendiá, ís robi do zahraničia, do iného kraja, keď v mojom je málo práce... Vtedy mal človek jedno zamestnanie od koly do dôchodku - keď mal astie, bolo dobré a bol spokojný. Keď mal smolu, bol cleoivotne frustorvaný, oieral(a) sa, mlátil rodinu, robil(a) blbosti - ale moc si nepomohli. Lupinkine stojaté vody to vystihujú... a za mňa: predurčenos, raz a navdy. Niekomu to vyhovovalo ako faloná "istota", iní sa dusili. Aj dnes - niektorí sú spokojní, iní nie. (Nieeby som si tú slobodu nevedela predstavi aj lepie, zasa . Ale zasa - tamot spä ani za svet, to fakt radej emigrova, kamkožvek.)
Není tady
Dorka napsal(a):
Jasne, Lupi.
Jenze jaksi priblble po slepicim nemuzu prijit na to, co je dnes lip: ze mame dost vlozek, masa, rifli, moznosti vyjet, studovat v zahranici, pracovat tam, vykecavat si, co kde chceme, vyvesovat si cervene bombardaky treba na Hrad..., a tak SVOBODNE DAVAT NAJEVO SVOJI NESPOKOJENOST...
Nebo vedet, a NEBAT SE, ze zitra jeste nebudu klecet na kolenou..., ev.stat u posledniho stani...
Jo, ja vim. Jsem proste divna... No, ale zatim jsem tady...
Nie si divná, ale proste taká,m e nepotrebuje slobodu, ale istotu - akúkožvek, aj tú Fučíkovu oprátku napr. No a niekto zasa radej tú slobodu, ale bez istoty. Ideál je samozrejme sloboda s istotou, ale to u je utópia - alebo oymoron.
Není tady
Dorka napsal(a):
Peto, tak jak je mozne, ze me to jako primeho, ac nezletileho zucastneneho se, by to, /v zrejme nejkritictejsi dobe/, NEJAK MINULO???
Lebo tvoji rodičia/prarodočia/vychovávatelia v decáku alebo ktokožvke, kto a vychovával, boli komunisti/robotníci/drustevníci a mali radi socík, k čomu vychovávali aj teba. rala si to aj učitežom v kole a tým pádom bola astné, naivné, ničnetuiace decko, ktorýto stav sa ti nejako podarilo udra a do pädesiatky. Kontatujem, nehodnotím!)
Není tady
eremuruss napsal(a):
LENNNA napsal(a):
lupina montana napsal(a):
JASNĚ. taK JEDNAK TO BYLO STEJNĚ O NERV, JAKO JE DNES S HYPOTÉKOU - JEN Z JINÝCH DŮVODŮ, VIZ sELI. dRUHAK BYLO DOST NESNADNÉ SE DO TAKOVÉHO DRUSTVA VŮBEC DOSTAT (pardon za capslock ) a leckde a leckdy jsi musela lézt místnímu načalstvu do pr.dele, co se zase dost lidem příčilo. Taková drustva taky vude nebyla.
Nicméne v zájmu objektivity uznám, e o bydlení se člověk bát nemusel - tedy, kdy u se mu ho povedlo urvat - a o práci vesměs taky ne.
S tím bydlením jetě: ne aby sis představovala, e bys bydlela, kde by se ti zalíbilo! Bralo se, co zkrátka bylo.
Na té době byla daleko horí jiná věc - z hlediska hmotného nedostatek. Mně osobně ani jako holce ani tak nevadil nedostatek třeba hadérek, ale nedostatek v jídle ano - konkrétně ovoce a zeleniny.
Ono se to samozřejmě taky dost měnilo - já například jsem vyrůstala jetě s pocitem hrůzy za zadkem - jetě se konaly politické procesy, kdy jsem byla maličká, o lecčems se jen eptalo a podobně.
Pak se to samozřejmě velijak měnilo, ovem ta le a to tajení, to bylo naprosto vudypřítomné a do konce.
Děti zcela přesně věděly, co můou říkat doma a co a jak ve kole, například.
Z toho, co si pamatuju jako dospělá, byla nejhorí jakási nehybnost, naprosté bezvětří, prach a pína. Mělas pocit, e venku je barevný, trochu divoký a veselý svět, kde se furt něco děje - tady se nedělo nic. edivé nic, opředené pavučinou.
Samozřejmě, kdo chtěl a mohl, nael si své - já jsem například měla partu, jezdili jsme na vodu a na hory a tím jsme to nějak kompenzovali - ale neumí si představit, jak jsme byli ke konci u vyčerpaní a unavení právě tím jakoby nicneděláním.
Jako by ti někdo zakázal myslet a hejbat se, byla to taková psychická svěrací kazajka.Lupino, děkuji za odpověď. Je to asi nepřenosné to úplně pochopit, kdy to člověk nezail. Je pravda, e kdy se dívám na staré filmy, tak vdy na mě působily edě, takový edý pocit z té doby. Ty teď píe něco podobného. Já zaila jen dětství, v 89-tém při převratu mi bylo 10 let. Mé dětství bylo hezké a nepamatuji ádný nedostatek, ani na jídle, ovoci atd. nebo oblečení - vdy bylo veho dost. Ale zase uznávám, e dětské oči to mohou vidět jinak. Z mého pohledu to vidím tak, e kadá doba měla to své. Mě osobně velmi chybí v dnení době jistota na práci. A to je pro mne sakra důleitá věc, na které stojí a leí ve ostatní v ivotě. Proto dokáu pochopit psaní Erem nebo Dorky. Prostě nic není černé nebo bílé, ani dnení doba - ani ta minulá. Ale to je jen z mého pohledu, který - uznávám - můe být takový z neznalosti.
Sedivost??Ja nevim,jako mladistve me nic nechybelo,na zabavach 3x v tydnu.Dnesni mladi nemaji ani kam jit,protoze zabavy tady v okoli jsou maximalne 1 do mesice.Co se tyce potravin,nic me nechybelo.Nepotrebuju 30 druhu salamu,ktery druhy den jsou oslizle a nepozivatelne.Stacilo me co bylo a kvalitni.Co se tyce obleceni ani tady jsem nestradala,vydelavala jsem si tak kdyz jsem chtela neco opravdu pekneho koupila jsem si to v luxusu.V tuzexu jsem nikdy nebyla.Co se tyce vydelku,tak urcite cely prijem nespolkl najem jako je to dnes
Tak jedlo - to sa ete dalo, ale mne proste chýbali kniky, mylienkový výber, hlavne z toho nečerveného spektra. Paradoxne najlepie vtedajie knihy - nietoré - boli od Rusov, lebo tí boli v mnohom progresívni. V kinách li československé alebo sovietkse filmy, dean Reed, ktorý zdrhol z uSA do nDR, bol super, lebo vďaka tomu ukazovali niektoré filmy s ním... Keď konečne li bene americké filmy, Horúčku sobotňajej noci som videla asi 5x! Príjem bol taký, e nástupný plat veru vežmi nestaičl na vetko - aspoň v Bratislave, kde to teda je bohuiaž oravda dodnes. Boli mladomanelské pôiky, ale žuďom v mojom okolí vadilo, e sa za ne dalo vybra z dvoch duruenia obývačky.
Není tady
No a niekto zasa radej tú slobodu, ale bez istoty.
Aneb ji klasik pravil...
https://cs.wikisource.org/wiki/Bajky_La … /Vlk_a_pes
ale mne proste chýbali kniky
Mně taky... obzvlátě ty, co "znormalizovaně" zmizely téměř přes noc z veřejnejch knihoven neznámo kam... pokud to tedy nebylo zrovna ke mně a mě podobnejm
Upravil(a) helena (4. 10. 2015 17:58)
Není tady
Dorka napsal(a):
Jo, já tu edivost připoutím, jen jsem měla tolik zájmů, koníčků, víkendy a prázdniny vdy nějak vyplněné rodiči, e jsem spí nestíhala vechno, co bych si přála, nakonec mám to tak doteď... A to mi představa o ivotě na západě nechyběla. Otec odebíral LIFE, věčné jsme se dívali na program Ö3, nebo jak se to jmenovalo, otec mi to dokonce překládal, kdy měl čas, od strýcova bratra jsem věděla mnohé o ivotě v NY, ale zřejmě jsem byla vychována k tomu, e co máme a můeme, nám stačí a ničeho více nám netřeba...
Jo, jetě jedna vzpomínka na "omezený přístup ke kapitalistickým vymoenostem", jednou, asi v patnácti, jsem onomu strýcovýmu bratrovi nadeně ukazovala, rsp. poutěla nějakou Janis Joplin a Suzi Quatro, a on prej 'to nic není, poslouchej tohle, a ta je NAE ! Nahrál jsem ji přímo v NY na koncerte'... No jasně! Kratochvílová. Já ji neznala. A byla skvělá. Tak to jo, to bylo zvrácené. Nai ikovní lidi byli buď umlčeni, nebo zdrhli.
Ale tohle, to teda jako doopravdy nechápu dodnes.
Napríklad Matuka bol nadlho vymazaný zo ivot,a nehovoria co Marte Kubike - pdoža mňa je lepia ako Vondráčková, ale na rozdiel od nej nedrala hubu - alebo proste mala smolu... alebo oboje.
Není tady
eremuruss napsal(a):
Petr100 napsal(a):
Jo jo podnikové byty dostávala elita. Vojáci, policajti, STBáci, horníci, soustruníci..........Nějak si nevzpomínám, e by ná podnik měl podnikové byty.
Podnikove byty meli snad vsechny fabriky,alespon v okoli u nas.I my jsme dostali podnikovy byt od podniku.Kdyz tam manzel nastoupil byl druhy v poradniku.
Erem, a vie si predstavi žudí, ktorí NEROBIA VO FABRIKE, ALE PREDSA LEN CHCÚ BÝVA? To je drzos, čo? Aj učitelia, lekári, lekárnici, úradníci, technológovia, výskumníci, (a drustevníci) apod. chceli ma strechu nad hlavou... Predstav si!
Není tady
Selima napsal(a):
eremuruss napsal(a):
Petr100 napsal(a):
Jo jo podnikové byty dostávala elita. Vojáci, policajti, STBáci, horníci, soustruníci..........Nějak si nevzpomínám, e by ná podnik měl podnikové byty.
Podnikove byty meli snad vsechny fabriky,alespon v okoli u nas.I my jsme dostali podnikovy byt od podniku.Kdyz tam manzel nastoupil byl druhy v poradniku.
Erem, a vie si predstavi žudí, ktorí NEROBIA VO FABRIKE, ALE PREDSA LEN CHCÚ BÝVA? To je drzos, čo? Aj učitelia, lekári, lekárnici, úradníci, technológovia, výskumníci, (a drustevníci) apod. chceli ma strechu nad hlavou... Predstav si!
Ty vsichni meli byty protekcne od MNV.
Není tady
Selimo s Erem se přece nedá diskutovat. Kdysi napsala, e za komunistů bylo lépe. To hovoří za ve.
Není tady
Ty vsichni meli byty protekcne od MNV.
A na to jsi přila jak?
Nebo jinak - kde se taková protekce brala? Třeba já ji neměla ani s třema harantama...
Upravil(a) helena (4. 10. 2015 19:19)
Není tady
Sel, moj otec bol lekar, presnejsie obvodak, cely svoj kratky zivot na rovnakom miste, mama veduca skladu v nemocnici. Komunisti neboli, naopk som v skole obcas mala problemy, ked som obcas vykramila nieco, co sa rozoberalo doma..., ale ja som to kludne "kramila" dalej, a obhajovala rodicov.
Není tady