Me deti, davno jiz dospele, trvaly na tom, ze v akvarku plavou “byby“...
Nejen ony...
Vyslovuje se to asi lip...

Kdyz od deti slysim “byba“, omladnu o sve materstvi...
Mmch, u nas, v HK, snad prsi?

Vis co? Oni na to nekdy prijdou... Ale nam to ve vzpominkach rado zustane v te jejich 'hatlapatlanine“...
Strasne rada svemu 11ti letemu vnukovi pripominam jeho “gagl“ = bagr.
Ocekavala bych nrjake: Babiii, tak to nebylo...
Ale on jen: Babi! To jsem byl mimino...

Já vám dám, radostnej chlívek. Včera jsem proseděla dopoledne na zubařským křesle a zbytek dne jsem trávila s pocitem, že mi na hlavu šlápnul kůň. Aúúú
Jedna se celý život úspěšně vyhýbá doktorům, a pak ji potrefí několik polízanic dohromady. Fuj, ale snad mám vybráno na pár let dopředu.

Ad zvířeta, je hezky vidět, jak to máme různé. Já můžu mít v bytě kocoura, malého psa, ale hlodavce bych nesnesla.
To mi za prvé smrdí, a za druhé, když si vzpomenu, jak ségře utekl jakýsi křečík a prakticky jí rozhlodal gauč, tak mi naskakujou pupínky
Byla jsem ráda, že děti tíhly víc k velkým zvířatům, a tyhle radůstky mě minuly.

modrovous napsal(a):

Já vám dám, radostnej chlívek. Včera jsem proseděla dopoledne na zubařským křesle a zbytek dne jsem trávila s pocitem, že mi na hlavu šlápnul kůň. Aúúú
Jedna se celý život úspěšně vyhýbá doktorům, a pak ji potrefí několik polízanic dohromady. Fuj, ale snad mám vybráno na pár let dopředu.

Ad zvířeta, je hezky vidět, jak to máme různé. Já můžu mít v bytě kocoura, malého psa, ale hlodavce bych nesnesla.
To mi za prvé smrdí, a za druhé, když si vzpomenu, jak ségře utekl jakýsi křečík a prakticky jí rozhlodal gauč, tak mi naskakujou pupínky
Byla jsem ráda, že děti tíhly víc k velkým zvířatům, a tyhle radůstky mě minuly.

Hlásím, že mám králičici Kuldu. Lítá mi po bytě jako pejsek a nesmrdííííí, nehlodá, teď už je to slušně vychovaná dáma.

Helčo, snad máš pravdu a mám vybráno dlouho dopředu. Ještě musím uklidit zbytek té spouště po škodičích a mám snad na chvíli padla.

Omlouvám se za off topic, ale byla tu řeč/psaní o špinavých psech a dneska jsem si koupila úžasnou vychytávku /taky pěkně drahou/ na mytí tlapek. Nedám sem název, aby to nebyla reklama, ale je to takový hrnec, co ma nahoře díru na packu a uvnitř jemné kartáčky a dá se do toho teplá voda, strčí packa a párkrát se tím zašoupe na tlapce a ejhle - je čistá. Jsem v prvotním nadšení, protože systém lavorek pod jednu tlapku, pak pod druhou atd. u nás nefunguje, u druhé tlapky rozleju vodu s bahnem a je po čištění. Asi jsem to měla hodit na radostné vlákno, ale tam se špína zvířat neprobírala.

Suzie napsal(a):

Omlouvám se za off topic, ale byla tu řeč/psaní o špinavých psech a dneska jsem si koupila úžasnou vychytávku /taky pěkně drahou/ na mytí tlapek. Nedám sem název, aby to nebyla reklama, ale je to takový hrnec, co ma nahoře díru na packu a uvnitř jemné kartáčky a dá se do toho teplá voda, strčí packa a párkrát se tím zašoupe na tlapce a ejhle - je čistá. Jsem v prvotním nadšení, protože systém lavorek pod jednu tlapku, pak pod druhou atd. u nás nefunguje, u druhé tlapky rozleju vodu s bahnem a je po čištění. Asi jsem to měla hodit na radostné vlákno, ale tam se špína zvířat neprobírala.

No to bych měla zkusit na naší čubině! Zdrhla by mi děsem při prvním pohybu kartáčků! Jak jsem psala, brácha si na svého drsnosrsťáka pořídil takový minivap a jednou tím  mydlil i naši holku, poněvadž je čistotnější, než já (brácha, ne čuba) a ona u toho chudák koulela očima, jak ovce před porážkou.

Naši pejskové při běžném sprchování tlapek ochotně podávali jednu packu za druhou. Vysprchovala jsem jim to i mezi polštářky a vybrala trávu, listí, kamínky a vůbec všechno, co tam stihli nashromáždit. V zimě se bakule sněhu taky nejlíp shazovaly ve vaně.
Horší to bylo s celkovou očistou. I když venku plavali moc rádi, sprchování celého kožichu si neoblíbil ani jeden. Nejvíc jsem vždycky byla osprchovaná já a celá koupelna.

No doschnout na dalším psím ručníku, to jsme ani nezkoušeli. Postarali se, kluci sami, v různých částech bytu.
Dorko, máš ty chlupatce odpozorované úplně dokonale, ale to zas patří do radostnýho chlívku. 

Selimo, s tvýma psinama byla psina.

Seli, a co to sem dávat na pokračování? Dýchlo na mě 19. století a ty názvy jsou trefný.    Začni co nejdřív, ráda bych se toho dožila. 

Vcera jsme si udelali hezky vylet do korun stromu na Lipno.Bohuzel museli jsme pouzit lanovku,cestou nahoru jsem jela autobusem a kdyz jsme se vraceli zpet zjistili jsme,ze autobus jede ,az za hodinu.Tchyne a pritel me premlouvaly,abych jela lanovkou.Ja mam obrovsky strach s vysek tak nez abych hodinu cekala na autobus tak jsem na to pristoupila.Byl to pro me hrozny zazitek.Nekonecna cesta,po celou dobu jsem mela zavrene oci a krecovite jsem se drzela.Vicekrat bych to,uz nepodstoupila.Takze jsem si alespon ujasnila,ze do letadla me nikdy nikdo nedostane.

erem, taky si myslím, že v letadle to můžeš mít úplně jinak.
Já s lanovkou problém nemám. A v letadle se bojím, i když jsem bývalá parašutistka. Vyskočit z letadla s padákem byla pohodička. S padákem na zádech se cítím bezpečněji, že prostě mám ještě nějakou šanci, která závisí jenom na mně.