tak to radši zůstanu u krav....

Judyna napsal(a):

Moje kamarádka vydržela jako pečovatelka u seniorů měsíc. Pak dala sama výpověď, i když už je přes dva roky bez práce. Prý hrozná rasovina, tři směny a moc málo peněz. Já ji tenkrát trošku odsuzovala, ale teď to čtu od Vás taky....

Ano, mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že práce v sociálních službách je jednou z nejmizerněji placených prací v naší republice vůbec a jak to tak čtu, tak práce u hospodářských zvířat je daleko lépe placená, nežli práce u postižených nebo nemohoucích lidí

Teda ja smekam klobouk. Tak narocna a odpovedna prace skoro za almuznu. Tohle bych nezvladla...

jita21 napsal(a):

Nechápu jak to všechno stíháte - 300 krav to je šílený.Kde jsi pracovala před tím?

Daszka napsal(a):

jita21 napsal(a):

Já mám na starosti 25 krav dojíme je na stání máme tady trubkové dojení a dojíme 2 x denně,nejdřív musíme stáhnout hnůj na pás. Vy tam máte asi dojírnu a někdo vám tam ty krávy nažene.

Nažene, ale takových 70% si naháníme sami. Hnůj taky stahujeme. Stání jsem zažila jak jsem byla ve škole. Můžu říct, že ty krávy byly mnohem šťastnější. U nás znají jen stáj a dojírnu. Pořád do kola. Upřímně mi je těch krav líto.

Těsně předtím jsem měla obchod s krmivy pro zvířata, ale jelikož jsme koupili baráček a obchod byl v rozjezdu musela jsem nastoupit do práce. Nechala jsem si  jen e-shop.  Je to mazec, aby se to všechno stíhalo a to nám chtějí přidat ještě 50 krav  na osobu. Jak jsem se dozěděla. Ze začátku jak jsem nastoupila tak ti můžu říct upřímně, že jsem si nemohla utřít ani zadek. Teď pro změnu nám vedení místo, aby práci ulehčilo tak nám koupili nové struky na nasazování, než je nasadím tak mi chcou upadnout ruce jak jsou těžké.

Mendy napsal(a):

Iveta X napsal(a):

Judyna napsal(a):

Moje kamarádka vydržela jako pečovatelka u seniorů měsíc. Pak dala sama výpověď, i když už je přes dva roky bez práce. Prý hrozná rasovina, tři směny a moc málo peněz. Já ji tenkrát trošku odsuzovala, ale teď to čtu od Vás taky....

Judyno, mě taky někteří lidé odsuzují, že jsem dobrovolně z práce odešla a teď jsem na pracáku. Jenže kdo si tu práci nezkusil, tak nemůže druhýho odsuzovat. Myslím, že zrovna tady u tý práce, která je hodně fyzicky i psychicky náročná je třeba, aby měl zaměstnanec taky nějaký rodinný život, čas na odpočinek. My ale měli každý měsíc 30-40 hodin neplacených přesčasů, za dvanáctihodinou směnu nám odečítali hodinu na oběd, ale o hodinové pauze nebo dvou půlhodinových se nám mohlo leda tak zdát. Dělala jsem např. během dvou týdnů 10 dvanáctek, dva dny volna za sebou bych za ty tři měsíce spočítala na prstech jedné ruky a za to všechno jsem si přinesla domů 10 000 Kč včetně příplatků za směnnost a víkendy, žádný jiný benefity k tomu nebyly. Mě práce jako taková bavila, ale takovýhle podmínky jsem nebyla schopná vydržet. Ono se to tam taky hodně střídá.

Třeba u nás na finančním úřadě, sociálce, nebo úřadě práce se to nestřídá vůbec. Seději tam pořád stejný lidi už řadu let. A přitom tak náročná práce. Já nevim jak to dělaji že to tam vydržeji

No tak asi to tam není tak špatný. Velký plus je pravidelná pracovní doba a volný víkendy. Myslím, že i ty peníze jsou na těch pozicích lepší. Tady na úřadech se taky drží stejný lidi, ale je vidět, že jim práce přibývá, ale jít do fabriky nebo supermarketu, tak to by si určitě spíš ještě pohoršili.

Mendy napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Judyna napsal(a):

Moje kamarádka vydržela jako pečovatelka u seniorů měsíc. Pak dala sama výpověď, i když už je přes dva roky bez práce. Prý hrozná rasovina, tři směny a moc málo peněz. Já ji tenkrát trošku odsuzovala, ale teď to čtu od Vás taky....

Kamaradka moji dcery pracuje v dome klidneho stari nebo-li hospicu.Za praci dojizdi denne 20 km na tri smeny plat 8 tisic cisteho.

Takhle si tady vážeji tvrdě pracujících lidí

Jo, protože ti, co ty platy určujou, tak zatím tu péči nevyžadují. Jsou zdraví.....

Judyno, ta tvá kamarádka ani jako dobrovolník nemusela vědět do čeho jde. Tam, kde jsem pracovala, taky chodili dobrovolníci. Dobrovolníci těm babičkám a dědům četli, povídali si s nimi, vyvezli je na vozíku na zahradu nebo po okolí domova důchodců. Když měli přijít, tak jsme jim klienty "nachystali" - seděli přebalený, oblečený na vozíku nebo v křesle.  Takže ona mohla mít opravdu zkreslenou představu. Já o tu práci taky moc stála a já naopak věděla, do čeho jdu. Jak píšu, práce jako taková mě bavila, mě nevadily výkaly, mě nevadilo to, že se s těmi lidmi rvu X krát denně z postele do vozíku nebo křesla a zpět, že je koupu, stříhám jim nehty. Kdyby byly normálně dodržovaný směny a přestávky, tak bych si od té dřiny odpočla, zvládala bych domácnost, bylo by to jiné. Navíc ve svém volnu jsme museli přijíždět do práce na školící akce, protože pracovník v sociálních službách musí mít (teď nevím přesně) cca 25 hodin vzdělávání za rok. Někdy to byla hodinová přednáška, jindy dvouhodinová, pak to zase byla čvrtletní schůze sociálních pracovníků nebo bezpečnostní školení, tyhle dvě akce se do toho povinného vzdělávání samozřejmě nepočítali.

Teda stejně je to zajímavé, jak se ceny služeb liší... Třeba že kvalifikovaná sociální a pečovatelská práce o dospělé nemohoucí je méně hodinově zaplacená než hlídání jednoho dítěte.