14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
rina napsal(a):
Já jsem dnes v autobuse postavila vnuka, aby pustil sednout starou paní s berlí. Poeptala jsem mu, e má říct 'posaďte se, prosím'.
Cestou zpátky nastal stejná situace, u jiné maminky se sedícím děckem se postavila opět paní s berlí. Koukala se na to děcko, nic. Matka čuměla do mobilu. Vnuk se ptá: Proč ta holčička nevstane? Rřikaam nevím. Asi jí to maminka nevysvětlila. U jsem byla nachystaná vychovávat cizí matku i děcko, ale vnuk mě předběhl. Hbitě vyskočil a říká: Posaďte se prosím. Neslyela, byla zády. Říkám, pohlaď jí po té ruce s berlí...
Byly to jen vteřiny, ale srdce se mi rozbouchalo nekonečnou hrdostí.
rino, moc hezké!
Není tady
Jinak toto se mi hodně nelíbí, e dnení mladí (ne vichni samozřejmě) neučí své děti slunému chování a společenskému chování. Pozdravit, poprosit, poděkovat, úcta ke starím, chování ve společnosti.
A my starí jednou vymřeme, zůstanou tu moná jen generace nevychovaných osobností.
Upravil(a) LENNNA (30. 7. 2021 12:29)
Není tady
Irma napsal(a):
V obchoďácích nemám pocit, e jdu v protisměru - to toti není pocit, to je fakt Odmítám procházet vechna oddělení se zboím, jdu si jen za tím "svým". Na bloumání mezi regály mě neuije. Ovem pokud bych byla v papírnictví, parfumerii, knihkupectví... tady bych nespěchala. Tolik krásných věcí se nedá neosahat
Kdy mě na chodníku míjí skupinka 2 a více lidí, větinou mají tendenci jít v houfu a čekají, e jim protichodec uhne třeba na obrubník. Neuhne A dojdu k těsné blízkosti a oni stále nehodlají svoji skupinku zmenit a nechat mě projít, zastavím se. Nic neříkám, jen stojím a koukám. Někdy se usměju, někdy se tvářím neutrálně. Nikoho nevychovávám, mlčím. Zatím (!) to vdy vylo - ten, kdo el v mém protisměru nakonec sám uhne stranou a nechá mě v klidu projít. Taková malá pasivní agrese, s výsledkem a bez konfliktu:)
Irmo,
Ale já při tom taky mlčím.
Není tady
Úzká silnice, dočasně zvýený provoz kvůli nedaleké objíďce. V nepřehledné zatáčce - kde se vzal, tu se vzal - cyklista s malým dítětem v sedačce. Sedačka edá, dítě modrou helmu, cyklista v černém, bez helmy. Neměl ani reflexní vestu, na kole ádné blikátko, nic. Přitom to dítě by bylo první na ráně, kdyby do nich někdo vlítl. Vůbec nebyli vidět!! A prelo!
Není tady
Mrchoun nezodpovědný!
Není tady
Musela jsem narychlo volat elektrikáře. Ze zásuvky v předsíni lehaly plamínky , v koupelně prskalo jedno světýlko bodového osvětlení, vyhodila jsem pojistky. Jsem ráda, e elektrikář brzy dorazil a spravil to. Navíc bydlí blízko.
Není tady
vrabčák napsal(a):
Musela jsem narychlo volat elektrikáře. Ze zásuvky v předsíni lehaly plamínky , v koupelně prskalo jedno světýlko bodového osvětlení, vyhodila jsem pojistky. Jsem ráda, e elektrikář brzy dorazil a spravil to. Navíc bydlí blízko.
No, tak to je moc dobře, e to je spravené!!! To by mě vyděsilo!
PS: super slovo "mrchoun"
Není tady
Díky. Taky jsem se lekla! Bála jsem se, aby nebyl celý dům v plamenech.
Není tady
vrabčák napsal(a):
Díky. Taky jsem se lekla! Bála jsem se, aby nebyl celý dům v plamenech.
jetě e to dobře dopadlo!! Asi je něco ve vzduchu, mě včera začala prskat trubice u laseru.. taky jsem se lekla.
Není tady
vrabčáku, no fuj... to musel být úlek! Mám k elektřině velký respekt. Upřímně Tě lituji...
Jednou jsem přila domů a a do předsíně byla slyet sousedova pračka. Přilo mi to divné, vdycky byl ten zvuk spí takový vzdálený. No a kdy jsem vela do koupelny, zjistila jsem, e blbne nae pračka. Večer předtím jsem vyprala, pračku vytřela a nechala víko otevřené. Moná jsem nezmáčkla čudlík na vypnutí dost silně (ale kdy si vzpomínám, tak fakt nesvítil). Přívodní ňůra zůstávala v zásuvce, ale pračku jsem vypínala ručně. Ten den bylo slyet, jak naprázdno "odčerpává" vodu. Jak dlouho tohle prováděla, ví jen ona Od toho dne jde i ňůra ze zásuvky!
Není tady
Holky, díky moc.
Sice jsem v devítce dělala olympiádu z fyziky - elektřiny (batili jsme ji vichni), ale mám před ní taky respekt.
ňůru ze zásuvky vytahuju pokadé, ze zvyku, ale i kvůli nezbedovi - domácímu mazlíkovi. Co kdyby ho napadlo dát si ji k svačině.?
Jo a ve vzduchu je vechno moné i nemoné.
Není tady
Vrabčáku, no to je teda záitek. Tohoto se hodně bojím - v obýváku mám zásuvku, co mám do ní strčenou prodluku na tv a internet, za obývákovou stěnou...No to by bylo něco.
Není tady
Elektrikář chtěl zkontrolovat vechny zásuvky, ale v tu chvíli nebylo právě moné se k nim dostat.
Není tady
Včera mraená zelenina a zmrzlina z termo taky rovnou do mrazáku. Dnes - zelenina do polévky zmrzlá jako kámen, ostatní potraviny také, jen zmrzlina Gelatelli Exotic má konzistenci pudinku. Neteče, patlá se. V mrazáku je teploměr a na něm - 14 °C. Na obalu zmrzliny je uvedeno, skladovat při - 18 °C. To mi hlava nebere. Asi je sloena z nemrznoucího "tajemství".
Není tady
, které se dozvíte, a se do ní pustíte a doslova ji sníte.
Není tady
Irma napsal(a):
Včera mraená zelenina a zmrzlina z termo taky rovnou do mrazáku. Dnes - zelenina do polévky zmrzlá jako kámen, ostatní potraviny také, jen zmrzlina Gelatelli Exotic má konzistenci pudinku. Neteče, patlá se. V mrazáku je teploměr a na něm - 14 °C. Na obalu zmrzliny je uvedeno, skladovat při - 18 °C. To mi hlava nebere. Asi je sloena z nemrznoucího "tajemství".
To by mě zajímalo, jestli některý mrazák v obchodě udrí -18, kdy do toho lidi pořád čučí a mají otevřená dvířka
Není tady
LENNNA napsal(a):
Já se na toto téma moc vyjadřovat nemohu, protoe mi chybí zkuenost, ale přemýlím jen nahlas... a opravte mě případně.
Ukodilo by to těm dětičkám jesličkovým? Pamatujete si své období z jeslí? Já toti vůbec, byli jsme moc malí. Vadilo by mi tenkrát spát v jesličkách? Neumím to posoudit, fakt jen teorie a přemýlím.... jestli se to teď nebere ve moc váně a nedělá se ze veho "velbloud z komára"... nejen toto, ale obecně. Vdy mi chodili od 6 měsíců do jesliček normálně, nikdo to neřeil, máme nějaké následky? Já nevím... Ale opravte mě, ráda popřemýlím o jiném názoru, opravdu v tomto nemám zkuenosti.
Nevlastný syn chodil do týdenných jaslí a týdennej kôlky (z nutnosti, matka ho "odloila" u susedov a zmizla vo víre ivota, otec robil na smeny) a podža mňa to na ňom zanechalo hlboké stopy.... spolu s inými vecami, samozrejme. Moja mama dala mňa aj bracha dos skoro varova, musela sa vráti do práce. Mňa varovali susedia starej mamy (vežmi fajn žudia), bracha u stará mama a jej sestra. Naastie. Jasle do dvoch-troch rokov sú podža mňa brutus a na decku sa podpíu. Jedna vec je, keď nie je vyhnutia a matka-samoivitežka je nútená - a niečo celkom iné je zavies to masovo. To u sa mi skôr pozdáva nočná "druina" pre kolákov, dáva mi to väčí zmysel
Není tady
mia napsal(a):
Asi jsem se rozepsala víc, ne je zdrávo.....ale tento lachtův výplod je pro mě fakt alarmující.
Lenno, samozřejmě, e to neplatí ve 100% případů..........jak říkají odborníci, záleí na genetické výbavě a psychické odolnosti jedince. Děttí psychologové předčasnému začleňování do kolektivů připisují i velký nárust různých poruch u dětí......slýcháme to průběně od různých lektorů na seminářích a pak taky leccos člověk vidí v praxi.....kadý jsme holt nějak "poznamenaný" svou profesí......a vidíme a slyíme to, co laikovi třeba vůbec ani nenapadne a nespojí si různé věci.
Nic ve zlém......já jen e děti mají nejen materiální potřeby, ale neméně důleité jsou ty psychické......a to ne kadý bere v potaz.
Některých je mi fakt líto.
... Na druhej strane rozmýžam, ako to bolo kedysi, keď sa robilo v záhrade, na poli, apod. a deti sa rodili furt, ako schodíky - to sa asi museli tie dos skoro "začleni do kolektívu" a po ich záujmoch nikto vežmi nepátral, boli tu záujmy ďalích detí, rodiny ako celku... Začlenenie ako také je podža mňa prirodzené, ale spanie inde ako doma, poamo celodenné odtrhnutie od rodiny u nie.
Není tady
mia napsal(a):
Přesně tak......kdy se chce, vdycky se to dá v rámci rodiny nějak vyřeit......ké by kadý uměl takto cítit se svými dětmi.
Já třeba nerozumím tomu, jak je moné, e se rodiny rozpadnou natolik, e rodiče například léta nevidí své děti a vnoučata......i kdy chápu, e stát se můe leccos, často vztahy zkomplikují partneři dětí a různé intriky, ale nikdy by mě ádný partner nedokázal natolik zmanipulovat, abych zavrhla svoje rodiče, prarodiče......já mám ze svého dětství vzpomínky, jak jsme byly vechny děti milované, váené a chtěné.....a to v člověku asi zůstane. A člověk to těm rodičům a prarodičům oplácí úplně stejně. Ale tak to mám já a moná je to jinde zase jinak.....kadý máme své proitky a jsme tím formovaní do ivota. Proto věřím, e to, jak proijeme dětství, má obrovský vliv na ná pozdějí ivot.....e to v nás poloí jakýsi základ a formuje nás pro dalí ivot. A kdy je blbý základ, stavba se prostě časem hroutí.....to vichni víme.
Mňo, ono to niekedy môu by rodičia, čo "neschvália" partnera, nie sú ochotní "pusti" dospelé diea, apod. V mojom okolí je dos rodičov, hlavne mamičiek, a nezdravo nasosnutých na svoje deti a neochotných "deli sa". Keby sa deti rázne neodtrhli, ani si nevrznú , nehovoriac u o vlastnej rodine.
Není tady
mia napsal(a):
Palomita: "Hlavně záleí na osobnosti."
Jene malé dítě jetě není hotová osobnost, ta se v tomto věku teprve utváří a formuje.......i mladý stromek je nutné vyvázat k pevné opoře, protoe jinak se vystrčený na vítr velijak zohýbá, pokodí, zlomí.....čím víc úzkosti proije dítě v raném věku, o to s větí pravděpodobností bude úzkostné i ve kole a i v dalím ivotě. A ty úzkosti, strachy a nejistoty u těch dětí redukuje právě ta rodina, proto je tak nezastupitelná......je to pro ty děti emoční stabilita, jistota........předčasné odloučení od rodiny dokonce sniuje imunitu dětí a proto nezralé děti v kolektivech často "utíkají do nemoci"....protoe prostě mají potřebu být s rodinou, která na to bohuel neslyí.......A jak známo, malé děti se učí nápodobou, tedy jaké vzory v rodině mají, takové přejímají za své, tak se chovají sami ve svém ivotě. Protoe rodiče jsou největí vzor a autorita.
Moje kamarádka je dlouhá léta pěstounkou, umísují k nim děti odebrané z nefunkčních rodin, ne je umístí do domovů nebo dají k adopci, taková "první pomoc"....jsou u nich v láskyplném prostředí, kolem těch dětí se točí celá rodina, přesto s jistou hořkostí říká, e ty děti pořád touí a mluví po mamince, přestoe byly zanedbávané, týrané.....prostě ta biologická potřeba matky a rodiny převauje u těch dětí nad materiálním dostatkem a pohodlím.....tak to je.
Ale u jsem s tím asi otravná, tak pardon.....ale toto téma se mě bytostně dotýká
Ono aj deti sú individuálne osobnosti, niektoré sú doslova prisaté k mamkinmu prsníku, iné sú od malička rebeli a samostatné jednotky - niekedy sú aj súrodenci v jednej rodine totálne odliní... Ale súhlasím, e úplne malinké diea patrí k mame/otcovi a domov, to je bez diskusie. Zasa mám v okolí príklad toho, ako môe spôsobova vežké problémy príli neskoré zaradenie do detského kolektívu... Lebo skôr alebo sa doň diea zaradi musí, eáno.
Není tady
mia napsal(a):
LENNNA napsal(a):
mia napsal(a):
Ta doba, kdy je dítě malinké a potřebuje svoji rodinu, je tak krátká.......strčit ho někde do úschovny mi přijde mimořádně necitlivé. Proč ty děti potom mít......
Ale nic není tak jednoduché... v dnení době je plno samoivitelek, které ty děti do úschovy dát prostě musí.
A proč je v dnení době tolik samoivitelek? kde se vzala ta lehkomyslnost otců, se kterou opoutí své rodiny? Nebo i matek, i tyto případy dnes jsou.....kam se poděl ten základní pud chránit svá mláďata? To jsou právě ty důsledky, na které psychologové upozorňují....a které nikdo nechce slyet.....neschopnost udret rodinu.
Boe, samoivitežky boli vdy.... Mnohé eny ovdoveli, stovky - ba mono tisíce - muov chodili za robotou, mnohí odcestovali a do Ameriky, do Argentíny. Chráni mláďatá sa dá aj tak, e im zarábam na obivu. A mnohé rodiny v minulosti síce ostali spolu, ale trebárs aj za cenu, e mu slopal, bil enu a ona "drala"... nemažujem si minulos zasa na ruovo.
Není tady
Predvčerom mi práčka s rachotom vyhodila poistky v celom byte a umrela. Elektrinu som nahodila vonkajím ističom, ale kúpežňové zásuvky nejdú a musím ich teda najprv da opravi a potom objedna novú práčku. Tá stará síce u má svoje odpracované, ale to, ako výbune umrela, ma dos okovalo.
Není tady
jo, jo..............teď jsi z toho v oku
za rok.........se tomu zasměje
Není tady
Selima napsal(a):
LENNNA napsal(a):
Já se na toto téma moc vyjadřovat nemohu, protoe mi chybí zkuenost, ale přemýlím jen nahlas... a opravte mě případně.
Ukodilo by to těm dětičkám jesličkovým? Pamatujete si své období z jeslí? Já toti vůbec, byli jsme moc malí. Vadilo by mi tenkrát spát v jesličkách? Neumím to posoudit, fakt jen teorie a přemýlím.... jestli se to teď nebere ve moc váně a nedělá se ze veho "velbloud z komára"... nejen toto, ale obecně. Vdy mi chodili od 6 měsíců do jesliček normálně, nikdo to neřeil, máme nějaké následky? Já nevím... Ale opravte mě, ráda popřemýlím o jiném názoru, opravdu v tomto nemám zkuenosti.Nevlastný syn chodil do týdenných jaslí a týdennej kôlky (z nutnosti, matka ho "odloila" u susedov a zmizla vo víre ivota, otec robil na smeny) a podža mňa to na ňom zanechalo hlboké stopy.... spolu s inými vecami, samozrejme. Moja mama dala mňa aj bracha dos skoro varova, musela sa vráti do práce. Mňa varovali susedia starej mamy (vežmi fajn žudia), bracha u stará mama a jej sestra. Naastie. Jasle do dvoch-troch rokov sú podža mňa brutus a na decku sa podpíu. Jedna vec je, keď nie je vyhnutia a matka-samoivitežka je nútená - a niečo celkom iné je zavies to masovo. To u sa mi skôr pozdáva nočná "druina" pre kolákov, dáva mi to väčí zmysel
Mohu se plést, e nevidím sama sebe, ale nemyslím si, e by se na mně jesle podepsaly Vdy si člověk z toho věku ani nic nepamatuje. Podepsalo se moná a to dál, co si člověk pamatuje. kolka, kola, rodiče.... ale jak píu, moná se pletu. Jen to tak nevnímám.
Není tady
Já si pamatuju od tří let - i podrobnosti (vnímání přírody, procházky po lese, hry s dětmi venku i uvnitř, hračky, konkrétní lidi, jejich obličeje i oblečení, parní lokomotiva, vnitřek staré tramvaje...) a svoje pocity (vnímání projevů hodného, milého člověka a výrazu jeho obličeje, pocit nespravedlnosti z fyzického trestu vykonávaného cizím člověkem).
Není tady